6 As 140/2025 — Nejvyšší správní soud

6 As 140/2025- 28 - text  6 As 140/2025 - 31 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Václava Štencla v právní věci žalobce: V. N., zastoupeného Mgr. Evou Láskovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Gajdošova 4392/7, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, sídlem Pivovarské nám. 1245, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2025, č. j. KUKHK27762/UP/2024, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 8. 2025, č. j. 31 A 19/2025121, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem [1] Magistrát města Hradec Králové rozhodnutím ze dne 12. 8. 2024, č. j. MMHK/464432/2024 ST1/ZB, uložil žalobci podle § 79 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, povinnost nahradit náklady za pořízení 13 ks fotokopií podaného odvolání a náklady na doručení tohoto rozhodnutí částkou ve výši 414,50 Kč. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání. Žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 3. 2025, č. j. KUKHK27762/UP/2024, prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že žalobci byla uložena povinnost nahradit náklady v celkové výši 258,50 Kč, ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdil. [2] Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové. Krajský soud žalobu zamítl. Dle krajského soudu obecně platí, že správní orgán má povinnost vyzvat podatele k odstranění vad podání nebo mu s odstraněním vad musí pomoci. Žalobcem uváděná judikatura však vznikla na případech, kdy správní orgány odstraňovaly vady tzv. blanketních odvolání, tedy odvolání postrádajících odůvodnění či jiné obsahové náležitosti. V projednávané věci žalobce nepředložil potřebný počet stejnopisů odvolání, jedná se tak o formální, a nikoliv obsahovou vadu. Absence kopií neohrozila uplatnění práv žalobce, neboť žalovaný měl k dispozici kompletní podání žalobce. Nutnost učinit výzvu k odstranění vad podle § 37 odst. 3 správního řádu dopadá výhradně na obsahové vady podání. Pokud odvolání neobsahuje potřebný počet stejnopisů, správní orgán vyhotoví potřebný počet stejnopisů odvolání na náklady účastníka podle § 82 odst. 2 správního řádu, aniž by byl povinen jej předtím vyzvat. Námitku absence řádného identifikátoru neměl krajský soud za důvodnou. I kdyby skutečně došlo k administrativnímu pochybení, neprojevilo by se ve sféře práv žalobce. Také námitka, že Mgr. A. odůvodnila pořízení úředního záznamu odkazem na konferenci týkající se agresivity klientů ve veřejné správě, se míjí s předmětem soudního přezkumu a nemůže mít na zákonnost rozhodnutí žádný vliv. Krajský soud nepřisvědčil ani námitce podjatosti Mgr. A., neboť rozhodnutí bylo vydáno a podepsáno Ing. Svobodovou. Žalovaný navíc rozhodl o námitce podjatosti Mgr. A. tak, že není vyloučena z projednání a rozhodování v odvolacím řízení pod sp. zn. KUKHK27764/UP/2024 (AK). Navíc nikoliv každá námitka podjatosti je bez dalšího způsobilá zpochybnit nepodjatost úřední osoby. Krajský soud se neztotožnil ani s námitkou zpochybňující pravost a správnost vyhotovení rozhodnutí žalovaného, které dle žalobce bylo podepsáno Ing. Svobodovou, ačkoli je ve skutečnosti vyhotovila Mgr. A.. Žalobcem namítaná manipulace se spisem nemohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí žalovaného. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [3] Proti shora označenému rozsudku krajského soudu žalobce (stěžovatel) podal kasační stížnost. Namítá, že § 37 odst. 3 správního řádu stanoví obecnou povinnost pomoci účastníkovi odstranit nedostatky podání nebo jej vyzvat k jejich odstranění. Tato povinnost má přednost před sankčním uložením nákladů. Správní řád nerozlišuje mezi formální a obsahovou vadou, ale jednoznačně vymezuje, jaké jsou náležitosti podání. Pokud by správní orgán kontaktoval stěžovatele emailem, nedošlo by ke vzniku dalších nákladů, opačný postup správního orgánu tak byl v rozporu se zásadou dobré správy a zásadou minimalizace zbytečných nákladů. Poučení uvedené v rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové ze dne 8. 7. 2024, č. j. MMHK/232925/2024 ST1/ZB, proti kterému podával stěžovatel odvolání, nebylo konkrétní a neuvádělo počet potřebných stejnopisů a způsob zápočtu účastníků s datovou schránkou (jak uvádí např. jednací řád katastrálního úřadu). Jelikož zákon v projednávaném případě explicitně neustanovuje procesní postup, je nezbytné subsidiárně a analogicky aplikovat § 2 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Prvostupňový správní orgán si na podatelně listinná podání dle svého vnitřního předpisu skenuje do elektronické podoby. Ostatním účastníkům podání odesílá elektronicky. Správní orgány kopie odvolání často vyhotovují bezplatně nebo vyzvou odvolatele k doplnění odvolání. Stěžovatel odkazuje na rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, rozsudek Nejvyššího správního soudu a veřejnou vyhlášku jihomoravského krajského úřadu, ze kterých vyplývá, že správní orgány v daných řízeních odvolatele vyzvaly k doložení potřebného počtu stejnopisů odvolání. Stěžovatel tak měl legitimní očekávání, že bude k doplnění stejnopisů odvolání vyzván. [4] Dále stěžovatel namítá, že stavební úřad za 21 let nevydal vnitřní předpis nákladů na pořízení stejnopisů odvolání, což svědčí o tom, že běžně nestanovuje povinnost uhradit náklady na pořízení stejnopisů odvolání. V roce 2013 v řízení u stavebníka správní orgán tento postup neaplikoval. Krajský soud zcela ignoroval projev zjevně nepřátelského vztahu a podjatosti a související procesní vady, čímž zapříčinil nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Krajský soud JID (tzv jednotný identifikátor dokumentu – pozn. NSS, viz dále) mylně označuje za pouze administrativní věc. Naopak jde o zásadní prostředek zajišťující důvěryhodnost veřejné správy. JID rozhodnutí o odvolání a JID úředního záznamu (JID 116683/2024/KHK) potvrzují manipulaci se spisem. Není pravdou, že Ing. Svobodová je vedoucí odboru. Stěžovatel zpochybnil, že Ing. Svobodová, která rozhodnutí o odvolání podepsala, byla jeho skutečným autorem. Faktické vypracování rozhodnutí je přičitatelné Mgr. A., jejíž nestrannost byla zpochybněna. Krajský soud tuto námitku odmítl s tím, že je rozhodnutí přičitatelné správnímu orgánu, přijal tak formální hledisko a ignoroval argumentaci o transparentnosti a nestrannosti rozhodovacího procesu. Stěžovatel v žalobě jasně popsal následky špatné manipulace se spisem. Krajský soud tuto skutečnost pominul, čímž opět zapříčinil nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Krajský soud se s námitkou, že Mgr. A. vyhotovila úřední záznam s nepravdivým a dehonestujícím obsahem, vypořádal formalisticky, když pouze konstatoval, že tato skutečnost neovlivnila výši nákladů. [5] Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na odůvodnění rozhodnutí o odvolání a navrhl kasační stížnost zamítnout. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [6] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že kasační stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas a oprávněnou osobou. [7] Důvodnost kasační stížnosti Nejvyšší správní soud posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti [§ 109 odst. 3 a 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jako „s. ř. s.“)]. III.A) Absence výzvy k doplnění požadovaného počtu stejnopisů odvolání [8] Stěžovatel zejména namítá, že krajský soud nesprávně posoudil právní otázku, zda měl prvostupňový správní orgán povinnost stěžovatele vyzvat k doplnění požadovaného počtu stejnopisů odvolání. Nejvyšší správní soud se s touto námitkou neztotožnil. [9] Podle § 37 odst. 3 správního řádu, nemáli podání předepsané náležitosti nebo trpíli jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. [10] Podle § 82 odst. 2 správního řádu odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Neníli v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodáli účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. [11] Podle § 79 odst. 6 správního řádu povinnost nahradit náklady řízení, které by jinak správnímu orgánu nebyly vznikly, může správní orgán uložit tomu, kdo jejich vznik způ