7 As 10/2025 — Nejvyšší správní soud

7 As 10/2025- 108 - text  7 As 10/2025 - 119 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého, soudkyně Jiřiny Chmelové a soudce Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: Vinařství Ludwig s.r.o., se sídlem Palackého 956, Roztoky, zastoupené Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Květná 504/15, Brno, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2024, č. j. 30 A 56/2023292, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Rozhodnutím Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Brně (dále „správní orgán prvního stupně“), ze dne 17. 8. 2022, č. j. SZPI/CK784110/2021 (dále „prvostupňové rozhodnutí“), byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání dvou přestupků podle § 39 odst. 2 písm. t) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství (dále „zákon o vinohradnictví a vinařství“), tří přestupků dle § 39 odst. 2 písm. s) zákona o vinohradnictví a vinařství a jednoho přestupku podle § 39 odst. 1 písm. c) téhož zákona a byla jí uložena pokuta ve výši 3 000 000 Kč a povinnost uhradit náklady provedených laboratorních rozborů ve výši 101 880 Kč. [2] Přestupků podle § 39 odst. 2 písm. t) zákona o vinohradnictví a vinařství (dále „přestupky č. 1 – 2“) se měla žalobkyně dopustit tím, že uváděla do oběhu vína, která nebyla vyrobena z hroznů sklizených ve vinařské oblasti Morava, ačkoliv žalobkyně jejich moravský původ deklarovala, a použila v rozporu s čl. 113 odst. 1 v návaznosti na odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (dále „nařízení EU č. 1308/2013“), tradiční výraz „jakostní víno s přívlastkem“ pro produkt, který nebyl vyroben v souladu s definicí tohoto tradičního výrazu; použila v rozporu s čl. 103 odst. 1 v návaznosti na odst. 2 písm. a) nařízení EU č. 1308/2013 chráněné označení původu „Morava“, „mikulovská“ pro produkt, který nebyl vyroben v souladu s definicí těchto chráněných označení původu, čímž se dopustila falšování produktu ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona o vinohradnictví a vinařství, přičemž jeho uvedením do oběhu porušila § 27 odst. 4 písm. b) bod 7 zákona o vinohradnictví a vinařství. Skutková zjištění se týkala vín s označením Tramín červený s přívlastkem výběr z hroznů, ročník 2017, číslo šarže 26617, a Ryzlink rýnský s přívlastkem pozdní sběr, ročník 2017, číslo šarže 27417, a to v balené verzi. [3] Přestupků podle § 39 odst. 2 písm. s) zákona o vinohradnictví a vinařství (dále „přestupky č. 3  5“) se měla žalobkyně dopustit tím, že uváděla do oběhu vína, která nepocházela z vinařské oblasti Morava, ačkoliv žalobkyně jejich moravský původ deklarovala. Tím žalobkyně porušila § 27 odst. 4 písm. b) bod 2 zákona o vinohradnictví a vinařství. Skutková zjištění se týkala vín s označením Ryzlink rýnský s přívlastkem pozdní sběr, ročník 2017, číslo šarže 27417, a to v nebalené verzi; Veltlínské zelené s přívlastkem pozdní sběr, ročník 2017, číslo šarže 26517; Ryzlink vlašský s přívlastkem pozdní sběr, ročník 2017, číslo šarže 29517. [4] Laboratoře správního orgánu prvního stupně provedly rozbory vzorků výše uvedených vín. Na základě zjištěného izotopového poměru kyslíku, vodíku a uhlíku v analyzovaném vínu a po jeho porovnání se vzorky tzv. autentických vín zařazenými do Evropské databanky vín dospěl správní orgán prvního stupně k závěru, že víno nebylo vyrobeno z hroznů sklizených ve vinařské oblasti Morava, ale v oblasti s mnohem sušším a teplejším podnebím. [5] Přestupku podle § 39 odst. 1 písm. c) zákona o vinohradnictví a vinařství (přestupek č. 6) se měla žalobkyně dopustit tím, že opožděně oznámila, že dne 6. 4. 2021 ve 14:00 hod. přijala ze Slovenska víno s označením Rulandské šedé, číslo šarže 10621. Tím žalobkyně porušila § 14a odst. 1 zákona o vinohradnictví a vinařství. [6] Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 4. 2023, č. j. SZPI/CK784133/2021 (dále „rozhodnutí žalovaného“), zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. [7] Žalobu proti rozhodnutí žalovaného Krajský soud v Brně (dále též „krajský soud“) rozsudkem označeným v záhlaví zamítl. Předeslal, že většinu žalobních námitek již správní soudy v minulosti vypořádaly, když rozhodovaly o žalobách žalobkyně proti opatřením, jež správní orgán prvního stupně vydal předtím, než se žalobkyní zahájil přestupkové řízení. Odkázal na odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2021, č. j. 30 A 23/2020658, a na něj navazujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2024, č. j. 3 As 35/2022103, a dále na odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2021, č. j. 30 A 24/2020658, a na něj navazujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2023, č. j. 4 As 37/2022109. Zdůraznil, že již v těchto řízeních se uplatnila pravidla, podle nichž byl správní orgán povinen zjistit skutkový stav tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. [8] Podstatu sporu shrnul krajský soud tak, že ač o zahraničním původu vín odebraných u žalobkyně vypovídá jen jediný přímý důkaz, jedná se o důkaz odborný a přesvědčivý, neboť vína žalobkyně neobstála ve srovnání s referenčními vzorky z Evropské databanky vín s velkou mírou spolehlivosti. Přestože by tento důkaz obstál sám o sobě, závěr žalovaného podporuje řada nepřímých důkazů, zejména další provedené rozbory jiných vín a také protokoly o kontrolách provedených u žalobkyně, z nichž vyplývají nesrovnalosti při vedení evidence a označování nádob v provozu žalobkyně. Žalobkyně měla pro svou procesní obranu dostatečné informace o vzorcích shromážděných v Evropské databance vín. Věděla, které naměřené hodnoty u jejích vín byly poměřovány a v porovnání s databází nevyhověly. Krajský soud nepřisvědčil žádné z žalobních námitek vytýkajících Evropské databance vín celou řadu vad. Uvedl, že pravidla pro shromažďování vzorků pro Evropskou databanku vín zajišťují dostatečnou reprezentativnost množiny vzorků a není mezi nimi požadavek na povinné zařazení vzorků ze zavlažovaných vinic. Také způsob použití této databáze byl v daném případě zcela korektní. Žalovaný porovnával izotopový obraz odebraných vín se všemi dvaceti vzorky v evropské databázi. Dodržování stanovených pravidel kontroluje vícestupňovým způsobem Evropské centrum pro kontrolu odvětví vína při společném výzkumném centru. Navíc žalovaný ověřil v průběhu předchozích řízení spolehlivost své metody i reprezentativnost vzorků ročníku 2017 řadou různých srovnání. [9] Krajský soud upozornil na to, že skutkové tvrzení o důkazech chybějících ve spise vznesla žalobkyně poprvé až po uplynutí lhůty pro podání žaloby. Námitku tedy označil za opožděnou. Tentýž závěr učinil i v případě tvrzení, že spolehlivost výsledků dosažených pomocí porovnání izotopového obrazu odebraného vína s množinou referenčních vzorků autentických vín zpochybňují výsledky šetření Českého akreditačního institutu z podzimu roku 2024. Dodal, že námitka by tak jako tak nebyla důvodná. I kdyby totiž Český akreditační institut v roce 2024 zjistil na straně pověřené laboratoře závažná pochybení (což se nestalo), nebylo by možné z toho automaticky vyvozovat, že se jich laboratoř dopouštěla už o pět let dříve, kdy prováděla rozbory vín žalobkyně. Soud vychází ze skutkového stavu v době vydání rozhodnutí, proto je zbytečné provádět dokazování stran okolností, které následovaly až poté. V interpretaci odborného článku čínských autorů, na který žalobkyně poukazovala [Yuchena Menga a kol. Hydrogen and Oxygen Isotop Fractionation Effect In Different Organ Tissues of Grapes Under Drought Conditions, Journal of Agricultural And Food Chemistry, 20230920], dal krajský soud za pravdu žalovanému. Uvedl, že autoři výzkumu nezpochybňují, že izotopový poměr kyslíku je podle dosavadních studií dobrým indikátorem původu vína, ba dokonce uvažují o tom, že by měření těžkých izotopů mohlo něco napovědět i o kvalitě vína. V úvodu článku se sice hypoteticky hovoří o možných dopadech použitých vodních zdrojů na výsledný izotopový obraz hroznů, ale ve skutečnosti autoři nic takového svým výzkumem neprokázali. [10] Krajský soud uvedl, že rozbor kontrolního vzorku, který si žalobkyně nechala provést v akreditované laboratoři EUROFINS CZ (v současnosti Eurofins Food & Feed Testing Czech Republic s.r.o.), nijak nezpochybnil závěr žalovaného. Laboratoř jen potvrdila naměřené izotopové zastoupení vodíku, kyslíku a uhlíku, ale nijak je dále neinterpretovala. Změřila i izotopové hodnoty stroncia, ačkoliv to nepatří do rozsahu její akreditace, přičemž ani neuvedla hodnotu