8 As 7/2026 — Nejvyšší správní soud

8 As 7/2026- 46 - text  8 As 7/2026-48 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše (soudce zpravodaje) a soudců Pavla Molka a Ondřeje Bartoše v právní věci žalobce: P. P., zast. Mgr. Lenkou Čihákovou, advokátkou se sídlem Palackého nám. 67, Slavkov u Brna, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2025, č. j. JMK 90749/2025, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 12. 2025, č. j. 31 A 67/2025-32, takto: I. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá. II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobce podal dne 10. 4. 2024 námitky proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů podle § 123f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“). Městský úřad Vyškov námitky rozhodnutím ze dne 5. 8. 2024 zamítl a provedený záznam potvrdil. Proti tomuto záznamu podal žalobce odvolání, které žalovaný shora uvedeným rozhodnutím potvrdil. [2] Žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného žalobou, kterou Krajský soud v Brně v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost, kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. [3] Stěžovatel jemu hrozící újmu spatřuje v tom, že napadený rozsudek potvrzuje zákonnost postupu, na jehož základě byl proveden záznam v registru řidičů, který (v souhrnu) vedl k dosažení 12 bodů. V důsledku toho mu již nastávají nevratné následky. V první řadě jde o pozbytí řidičského oprávnění. Stěžovatel je podnikatelem a věnuje se drobnějším stavebním pracím. Doprava za klienty je zásadní podmínkou jeho výdělku. Musí být flexibilní a poskytovat tzv. pohotovost, což je u některých klientů i 24 hodin denně. S sebou si vozí stavební materiál, což souvisí se zašpiněním vozidla. V důsledku toho pro něj není udržitelné řešit situaci zaplacením řidiče, a to kvůli finanční náročnosti a nemožnosti nají dostatečně flexibilní osobu. Dokonce uvažuje o skončení podnikání, což by vedlo k jasným finančním ztrátám. [4] Vedle pracovních komplikací mu rozhodnutí zasahuje i do rodinného života. Kvůli nedobrému zdravotnímu a psychickému stavu své matky, která je umístěna v pečovatelském domě, ji musí často navštěvovat, což je bez vozidla velmi složité. [5] Stěžovatel má za to, že přiznání odkladného účinku nezasáhne do práv třetích osob ani neohrozí veřejný zájem na bezpečnosti silničního provozu. Ten bude dostatečně chráněn i bez okamžitého výkonu napadeného rozhodnutí, neboť podstata sporu je právní a odkladný účinek nadto časově omezený. [6] Žalovaný navrhl, aby kasační stížnosti nebyl odkladný účinek přiznán. Je podle něj pochopitelné, že pozbytí řidičského oprávnění může mít zásadní vliv na podnikání stěžovatele, avšak ten neuvádí nic, co by svědčilo o tom, že by řidičské oprávnění nezbytně potřeboval a nemohl svou situaci řešit jinak. Ani z ničeho nevyplývá, že by jeho rodinní příslušníci byli životně závislí na jeho návštěvách, anebo že by je nemohl řešit pomocí veřejné dopravy. [7] Stěžovatel měl dostatek možností a prostoru předejít negativním následkům, či se vůbec vyvarovat toho, aby dosáhl 12 bodů. Nešlo o následek ojedinělého pochybení a zákon mu nabízí dostatek prostředků, jak jej zvrátit, například skrze podrobení se školení bezpečné jízdy. Nadto je podstatné, že žalobou napadené rozhodnutí nabylo právní moci 24. 6. 2025 a stěžovatel tedy více než před půl rokem pozbyl řidičské oprávnění. Stěžovatel ani nepodal návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Je proto nedůvěryhodné, když až po půl roce tvrdí, že pro něj výkon rozhodnutí představuje zásadní újmu. [8] V neposlední řadě žalovaný poukázal na to, že před Městský soudem v Brně probíhá trestní věc, ve které stěžovatel vystupuje v pozici obžalovaného a která souvisí s rozhodnutím o námitkách, na jehož základě stěžovatel pozbyl řidičské oprávnění. Bližší podrobnosti nezná, avšak má za to, že se jedná o důležitou okolnost z hlediska ochrany veřejného zájmu. II. Posouzení Nejvyšším správním soudem [9] Kasační stížnost nemá odkladný účinek (§ 107 odst. 1 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Kromě formální podmínky, jíž je podání příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS). [10] K tomu, aby Nejvyšší správní soud mohl kasační stížnosti odkladný účinek přiznat, musí stěžovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Na podporu svých tvrzení pak stěžovatel musí předložit odpovídající podklady. Povinnost tvrdit a prokázat potenciální vznik újmy tak má výlučně stěžovatel (usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012 čj. 1 As 27/2012-32, nebo ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015-50). Stěžovatel v odůvodnění svého návrhu musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností je vyvozuje. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní (usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, č. j. 9 Afs 275/2017-20). [11] Stěžovatel tvrdí, že by pro něj nemožnost řídit motorové vozidlo představovala silnou komplikaci při výkonu jeho podnikání, a tedy i zajišťování vlastní obživy. K doložení tohoto tvrzení předložil výpis z obchodního rejstříku za společnost Petr Pollák s.r.o., v níž je jediným společníkem a jednatelem, a kopie dokladů za platby za pohonné hmoty za červen 2025. Nijak však již nedokládá své tvrzení, že by podnikatelská činnost jeho společnosti spočívala v drobných stavebních pracích, ani to, že by jeho klienty měly být například obchodní domy s potravinami, které po něm často vyžadují tzv. pohotovost 24 hodin denně. Soud naopak nahlédnutím do veřejně přístupné Sbírky listin obchodního rejstříku zjistil, že ta obsahuje pouze zakladatelské právní jednání založené dne 27. 3. 2019. Stěžovatelova společnost však od té doby nezveřejnila žádnou účetní závěrku, jak jí ukládá § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Z obchodního rejstříku tedy naopak vyplývá, že stěžovatelova společnost žádnou podnikatelskou činnost fakticky nevykonává. Dále ničím nedokládá ani to, že svou situaci dočasně řešil zaplacením řidiče což pro něj však bylo finančně neudržitelné. Samotné předložení odkladů za pohonné hmoty nelze považovat za dostačující, neboť ty dokládají pouze to, že stěžovatel shromáždil v červnu 2025 účtenky z čerpacích stanic. Není však jasné, zda pohonné hmoty byly použity pro výkon podnikatelské činnosti jeho společnosti a jakým způsobem. [12] Stěžovatelem tvrzenou újmu spočívající v negativním vlivu na jeho podnikatelskou činnost proto nelze považovat za dostatečně prokázanou, ale naopak pouze za hypotetickou ve smyslu shora citované judikatury. [13] Dále stěžovatel tvrdí, že mu hrozí újma spočívající v zásahu do jeho rodinného života. Zdravotní stav jeho matky totiž vyžaduje, aby ji velmi často navštěvoval, což se bez vozidla ukázalo jako velmi složité. Ani toto tvrzení však ničím nedokládá (například lékařskými zprávami matky či potvrzením/smlouvou o jejím umístění v pečovatelském domě). Zároveň ani není zřejmé, že by návštěvy matky nebylo možné zajistit prostřednictvím hromadné dopravy. Tím se jeho situace odlišuje od případů, ve kterých byl odkladný účinek kasační stížnosti v návaznosti na obdobnou argumentaci přiznán, protože žadatelé o přiznání odkladného účinku řádně dokládali i újmu hrozící jejich rodinnému životu kvůli nutnosti zajištění péče o blízké osoby (usnesení NSS ze dne 17. 1. 2025, č. j. 2 As 1/2025-24, ze dne 25. 7. 2024, č. j. 10 As 109/2024-50, či ze dne 14. 7. 2022, č. j. 3 As 157/2022-26). [14] V této souvislosti lze navíc odkázat na dřívější rozhodovací praxi NSS, jejíž závěry lze aplikovat i na hrozbu pozbytí řidičského oprávnění stěžovatelem: „při posuzování žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§ 73 odst. 2 s. ř. s.) týkající se sankce za přestupek spočívající v zákazu řízení motorových vozidel je nutné poměřovat újmu stěžovatele s újmou, která by mohla vzniknout ostatním účastníkům silničního provozu. Nejvyšší správní soud k přiznání odkladného účinku v takových případech přistupuje pouze výjimečně, zpra