Nejvyšší správní soud 9 Azs 29/2026

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného.

V souladu s dispoziční zásadou, kterou je správní soudnictví vedeno, navrhovatel (zde stěžovatel) disponuje předmětem řízení, a proto může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [§ 37 odst. 4 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzalli navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení usnesením zastaví.

Podáním ze dne 24. 3. 2026 vzal stěžovatel kasační stížnost zpět. Vzhledem k tomu, že projev vůle stěžovatele je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.

Nejvyšší správní soud rozhodl o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. Byloli řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů „[s]oud vrátí z účtu soudu i zaplacený soudní poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč, byloli řízení zastaveno před prvním jednáním“. Vzhledem k tomu, že stěžovatel zaplatil soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, Nejvyšší správní soud mu vrací tento poplatek snížený o 20 %, tedy částku 4 000 Kč. Uvedená částka bude stěžovateli podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácena ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, a to k rukám jeho zástupce.