— Nejvyšší správní soud

Nad 70/2026- 36 - text  Nad 70/2026 - 37 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobce: J. H., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 3. 2026, č. j. 10.01000018/260009, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 A 32/2026, o návrhu žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem, takto: I. Žalobci se přiznává osvobození od soudního poplatku za návrh na přikázání věci soudu jinému než místně příslušnému. II. K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 A 32/2026 je příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem. Odůvodnění: [1] Žalobce se žalobou podanou nejprve u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, kterým mu neurčila advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby dle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Krajský soud věc usnesením ze dne 1. 4. 2026, č. j. 59 A 17/202613, postoupil Městskému soudu v Praze. Žalobce dne 20. 4. 2026 doručil krajskému soudu návrh na delegaci k němu. Návrh se týkal také dalších dvou obdobných věcí vedených u krajského soudu pod sp. zn. 59 A 15/2026 a sp. zn. 59 A 18/2026. Žalobce v návrhu odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2025, č. j. Nad 167/202558, a ze dne 26. 2. 2026, č. j. Nad 8/202666, kterými byly dřívější obdobné věci žalobce přikázány Krajskému soudu v Ústí nad Labem, a to z důvodu nutnosti celodenní péče žalobce o matku, kterou nelze zajistit jinak. Žalobce v nynějším návrhu dále uvedl, že od posledního přikázání věci nedošlo ke změně, a to ani ohledně jeho majetkových poměrů, které se nezlepšily. Nadále má vysoké výdaje spojené s péčí o matku, potřebuje jí koupit polohovací postel za 80 000 Kč a zaplacením soudního poplatku by ohrozil výživu vlastní i matky. Dle žalobce by proto soud měl zvážit, zda není možné přiznat mu osvobození od soudních poplatků. [2] K výzvě městského soudu žalobce dne 18. 5. 2026 prohlásil, že nedošlo ke změně situace a i nadále celodenně pečuje o matku. [3] Žalovaná se ve vyjádření k návrhu žalobce pozastavila nad množstvím soudních řízení, která žalobce vede nejen proti ní, s tím, zda by mu znovu mělo být poskytováno dobrodiní osvobození od soudních poplatků nebo přenesení místní příslušnosti na jiný soud. K návrhu samotnému podotkla, že jednou prohlášená delegace neplatí pro neurčitý počet žádostí i do budoucna. Pokud ale soud důležitý důvod ve smyslu § 9 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dovodí, pak dle žalované připadá v úvahu jedině Krajský soud v Ústí nad Labem a v rámci jeho rozvrhu práce jeho pobočka v Liberci. V podrobnostech žalovaná odkázala na usnesení NSS č. j. Nad 167/202558, odst. [14]. [4] Městský soud dne 21. 5. 2026 předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem. [5] Nejvyšší správní soud neshledal důvod, aby se odchýlil od svých dřívějších rozhodnutí ohledně obdobných návrhů žalobce, na které sám žalobce poukázal v nyní projednávaném návrhu. Konkrétně Nejvyšší správní soud usneseními č. j. Nad 167/202558 a č. j. Nad 8/202666 nejprve osvobodil žalobce od soudních poplatků pro řízení o návrhu žalobce na přikázání věci soudu jinému než místně příslušnému (výrok I.), v rovině věcné poté rozhodl o přikázání věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 A 126/2025, resp. pod sp. zn. 3 A 161/2025 Krajskému soudu v Ústí nad Labem (výrok II.). Dospěl totiž k závěru, že nutnost celodenní péče žalobce o jeho matku je důležitým důvodem, který odůvodňuje delegaci vhodnou ve smyslu § 9 odst. 2 s. ř. s. Stejně je na místě postupovat i v této věci. I. K osvobození od soudních poplatků [6] Podle položky č. 24 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti zpoplatněn částkou 1 000 Kč. [7] Shodně jako ve věcech řešených pod sp. zn. Nad 167/2025 a sp. zn. Nad 8/2026 žalobce požádal i v tomto řízení o osvobození od soudních poplatků. Oproti dřívějším řízením žalobce tentokrát nepředložil vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, avšak uvedl, že jeho poměry se nezměnily (nezlepšily). V řízení vedeném pod sp. zn. Nad 8/2026 přitom Nejvyšší správní soud rozhodl dne 26. 2. 2026, tedy jen před třemi měsíci. V nyní projednávané věci proto ze svého dřívějšího posouzení vycházel. [8] Konkrétně žalobce v dříve doložených prohlášeních uvedl, že žije v domácnosti se svou matkou, jejich příjem tvoří příspěvek na péči ve výši 27 000 Kč za péči o matku ve stupni závislosti IV a starobní důchod matky ve výši 14 631 Kč. Žalobce nemá příjem či výnos z majetku, bankovní účet či zůstatek na účtu ani úspory. Má půjčku u věřitele RCV, s.r.o. ve výši 114 393,75 Kč (splácí soudnímu exekutorovi 10 000 Kč měsíčně) a dluh u Ministerstva spravedlnosti ve výši 300 Kč bez nákladů exekuce (cca 7 000 Kč). Oba dluhy jsou exekučně vymáhány. Nájemné v bytě a zálohy na energie činí 3 503,50 Kč. Péče o matku vyžaduje 24hodinovou dostupnost a je finančně náročná. Placená péče je poskytována v rozsahu 9 hodin denně při ceně za 1 hodinu péče 150 Kč. Uvedl také, že plní vyživovací povinnost ve výši 20 000 Kč (viz odst. [5] usnesení č. j. Nad 167/202558 a odst. [7] usnesení č. j. Nad 8/202666). K tomu žalobce v nyní projednávané věci doplnil, že potřebuje vynaložit výdaj na polohovací postel ve výši 80 000 Kč. [9] Podle § 36 odst. 3, věty první a druhé, s. ř. s. [ú]častník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsouli pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. [10] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud, stejně jako v usneseních č. j. Nad 167/202558 a č. j. Nad 8/202666, dospěl k závěru, že osobní, majetkové a výdělkové poměry žalobce odůvodňují plné osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s., neboť finanční prostředky, které má žalobce měsíčně k dispozici, jsou v podstatě stejné, jako jeho výdaje, neli nižší. Osvobodil jej proto od soudního poplatku za návrh na přikázání věci jinému soudu než místně příslušnému (výrok I. tohoto usnesení). II. K návrhu na přikázání věci jinému soudu [11] Nejvyšší správní soud se dále zabýval návrhem žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem. [12] Dle § 9 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jeli to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné. [13] Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že celodenně pečuje o svou matku. Nejvyššímu správnímu soudu je z jeho činnosti známo, že již v řízení vedeném pod sp. zn. Nad 167/2025 žalobce tuto skutečnost doložil rozhodnutím Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Liberci ze dne 13. 10. 2016, č. j. 122013/2016/LIB. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že matka žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 9 nebo 10 základních životních potřeb, a proto je považována za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni IV – plná závislost. Skutečnost, že žalobce pečuje o svoji matku již od roku 2013, potvrzuje novější potvrzení Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Liberci ze dne 5. 11. 2025, č. j. 71471/2025/LIB, které žalobce předložil v řízení vedeném pod sp. zn. Nad 8/2026. V nyní projednávané věci žalobce prohlásil, že o matku nadále celodenně pečuje. [14] S ohledem na uvedené Nejvyšší správní soud, stejně jako v usneseních č. j. Nad 167/202558 a č. j. Nad 8/202666, dospěl k závěru, že nutnost celodenní péče žalobce o jeho matku je důležitým důvodem opodstatňujícím delegaci vhodnou podle § 9 odst. 2 s. ř. s. Takový postup odpovídá rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu nejen v případě samotného žalobce v minulosti (usnesení č. j. Nad 167/202558 a č. j. Nad 8/202666), ale též v jiných podobných případech (např. usnesení NSS ze dne 22. 6. 2004, č. j. Nad 87/2004–25, v němž byla jedním ze žalobců matka osobně pečující o dvě nezletilé děti, přičemž mladšímu byl necelý rok). Proto Nejvyšší správní soud z důvodu vhodnosti přikázal věc vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 A 32/2026 k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ústí nad Labem (výrok II. tohoto usnesení). Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. června 2026 JUDr. Radan Malík předseda senátu