— Nejvyšší správní soud

Nad 71/2026- 34 - text  Nad 71/2026 - 35 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobce: J. H., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 A 31/2026, o návrhu žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem, takto: I. Žalobci se přiznává osvobození od soudního poplatku za návrh na přikázání věci soudu jinému než místně příslušnému. II. K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 A 31/2026 je příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem. Odůvodnění: [1] Žalobce se žalobou podanou nejprve u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci domáhá ochrany proti nečinnosti žalované v řízení o určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby dle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Krajský soud věc usnesením z 31. 3. 2026, č. j. 59 A 15/202611, postoupil Městskému soudu v Praze. Žalobce následně doručil krajskému soudu návrh na delegaci ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Žalobce v návrhu odkázal na usnesení NSS z 28. 11. 2025, č. j. Nad 167/202558, a z 26. 2. 2026, č. j. Nad 8/202666, kterými byly jeho dřívější obdobné věci přikázány Krajskému soudu v Ústí nad Labem, a to z důvodu nutnosti celodenní péče žalobce o matku, kterou nelze zajistit jinak. Žalobce v nynějším návrhu dále uvedl, že od posledního přikázání věci nedošlo ke změně, a to ani ohledně jeho majetkových poměrů, které se nezlepšily. Nadále má vysoké výdaje spojené s péčí o matku, potřebuje jí koupit polohovací postel za 80 000 Kč a zaplacením soudního poplatku by ohrozil výživu vlastní i matky. Dle žalobce by proto soud měl zvážit, zda není možné přiznat mu osvobození od soudních poplatků. [2] K výzvě městského soudu žalobce 18. 5. 2026 prohlásil, že nedošlo ke změně situace a i nadále celodenně pečuje o matku. [3] Žalovaná se ve vyjádření k návrhu žalobce pozastavila nad množstvím soudních řízení, která žalobce vede nejen proti ní, s tím, zda by mu znovu mělo být poskytováno dobrodiní osvobození od soudních poplatků nebo přenesení místní příslušnosti na jiný soud. K návrhu samotnému podotkla, že jednou prohlášená delegace neplatí pro neurčitý počet žádostí i do budoucna. Pokud ale soud důležitý důvod ve smyslu § 9 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále „s. ř. s.“), dovodí, pak dle žalované připadá v úvahu jedině Krajský soud v Ústí nad Labem a v rámci jeho rozvrhu práce jeho pobočka v Liberci (srov. usnesení NSS č. j. Nad 167/202558, bod 14). [4] Městský soud 21. 5. 2026 předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem. [5] Nejvyšší správní soud neshledal důvod, aby se odchýlil od svých dřívějších rozhodnutí ohledně obdobných návrhů žalobce. Konkrétně NSS usneseními č. j. Nad 167/202558 a č. j. Nad 8/202666 nejprve osvobodil žalobce od soudních poplatků pro řízení o návrhu žalobce na přikázání věci soudu jinému než místně příslušnému, v rovině věcné poté rozhodl o přikázání věcí Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Dospěl totiž k závěru, že nutnost celodenní péče žalobce o jeho matku je důležitým důvodem, který odůvodňuje delegaci vhodnou ve smyslu § 9 odst. 2 s. ř. s. Stejně je na místě postupovat i v této věci. I. K osvobození od soudních poplatků [6] Podle položky č. 24 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti zpoplatněn částkou 1 000 Kč. [7] Shodně jako v dřívějších věcech žalobce požádal i v tomto řízení o osvobození od soudních poplatků. Oproti dřívějším řízením žalobce tentokrát nepředložil vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, avšak uvedl, že jeho poměry se nezměnily (nezlepšily). V řízení vedeném pod sp. zn. Nad 8/2026 Nejvyšší správní soud rozhodl 26. 2. 2026, tedy jen před třemi měsíci. V nyní projednávané věci proto ze svého dřívějšího posouzení vycházel. [8] Konkrétně žalobce v dříve doložených prohlášeních uvedl, že žije v domácnosti se svou matkou, jejich příjem tvoří příspěvek na péči ve výši 27 000 Kč za péči o matku ve stupni závislosti IV a starobní důchod matky ve výši 14 631 Kč. Žalobce nemá příjem či výnos z majetku, bankovní účet či zůstatek na účtu ani úspory. Má půjčku u věřitele RCV, s.r.o., ve výši 114 393,75 Kč (splácí soudnímu exekutorovi 10 000 Kč měsíčně) a dluh u Ministerstva spravedlnosti ve výši 300 Kč bez nákladů exekuce (cca 7 000 Kč). Oba dluhy jsou exekučně vymáhány. Nájemné v bytě a zálohy na energie činí 3 503,50 Kč. Péče o matku vyžaduje 24hodinovou dostupnost a je finančně náročná. Placená péče je poskytována v rozsahu 9 hodin denně při ceně za 1 hodinu péče 150 Kč. Uvedl také, že plní vyživovací povinnost ve výši 20 000 Kč (viz usnesení č. j. Nad 167/202558, bod 5, a usnesení č. j. Nad 8/202666, bod 7). K tomu žalobce v nyní projednávané věci doplnil, že potřebuje vynaložit výdaj na polohovací postel ve výši 80 000 Kč. [9] Dle § 36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsouli pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. [10] S ohledem na výše uvedené NSS, stejně jako v usneseních č. j. Nad 167/202558 a č. j. Nad 8/202666, dospěl k závěru, že osobní, majetkové a výdělkové poměry žalobce odůvodňují plné osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s., neboť finanční prostředky, které má žalobce měsíčně k dispozici, jsou v podstatě stejné, jako jeho výdaje, neli nižší. Osvobodil jej proto od soudního poplatku za návrh na přikázání věci jinému soudu než místně příslušnému (výrok I. tohoto usnesení). II. K návrhu na přikázání věci jinému soudu [11] Nejvyšší správní soud se dále zabýval návrhem žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem. [12] Dle § 9 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jeli to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné. [13] Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že celodenně pečuje o svou matku. Nejvyššímu správnímu soudu je z jeho činnosti známo, že již v řízení vedeném pod sp. zn. Nad 167/2025 žalobce tuto skutečnost doložil rozhodnutím Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Liberci z 13. 10. 2016. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že matka žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 9 nebo 10 základních životních potřeb, a proto je považována za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni IV – plná závislost. Skutečnost, že žalobce pečuje o svoji matku již od roku 2013, potvrzuje novější potvrzení Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Liberci z 5. 11. 2025, které žalobce předložil v řízení vedeném pod sp. zn. Nad 8/2026. V nyní projednávané věci žalobce prohlásil, že o matku nadále celodenně pečuje. [14] S ohledem na uvedené NSS, stejně jako v usneseních č. j. Nad 167/202558 a č. j. Nad 8/202666, dospěl k závěru, že nutnost celodenní péče žalobce o jeho matku je důležitým důvodem opodstatňujícím delegaci vhodnou podle § 9 odst. 2 s. ř. s. Takový postup odpovídá rozhodovací praxi NSS nejen v případě samotného žalobce v minulosti, ale též v jiných podobných případech (např. usnesení NSS z 22. 6. 2004, č. j. Nad 87/200425, v němž byla jedním ze žalobců matka osobně pečující o dvě nezletilé děti, přičemž mladšímu byl necelý rok). Proto NSS z důvodu vhodnosti přikázal věc vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 A 31/2026 k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ústí nad Labem (výrok II. tohoto usnesení). Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. června 2026 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu