2 Afs 180/2006 — Nejvyšší správní soud

10 Af 39/2015- 71 - text Pokračování - 20 - 10Af 39/2015 10 Af 39/2015 - 71 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň Mgr. Kateřiny Bednaříkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce TOMO TANK, spol. s r. o., se sídlem České Budějovice, Kostelní 1228/34, zastoupeného JUDr. Milenou Novákovou, advokátkou se sídlem Český Krumlov, Rooseveltova 37, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 427/31, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2015, č. j. 22380/15/5200-11432-701607, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím ze dne 30. 7. 2015, č. j. 22380/15/5200-11432-701607 (dále jen „napadené rozhodnutí“), vydaným podle § 116 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), žalovaný změnil rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 10. 9.2014, č. j. 1753946/14/2201-24805-302647, tak, že doměřená daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008 se po provedeném odvolacím řízení mění z částky 1 552 110 Kč na částku 1 504 020 Kč. Současně se snížilo zákonné penále podle § 37b odst. 1 písm. a) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a to z částky 310 422 Kč na částku 300 804 Kč. Daň z příjmů právnických osob za uvedené zdaňovací období byla žalobci doměřena podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) a podle § 143 odst. 1 a 3 daňového řádu. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce včasnou žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Žalobce v žalobě uvádí, že daňová kontrola byla zahájena dne 12. 10. 2011 a ukončena byla zprávou o daňové kontrole, která byla projednána ve dnech 2. a 3. 9. 2014. Daňová kontrola trvala bez jednoho měsíce tři roky. Po celou tu dobu žalobce vždy spolupracoval a dokládal doklady a důkazy. Žalobce namítá, že v daňovém řízení došlo k porušení základních zásad daňového řízení podle § 5 odst. 3, § 6 odst. 2 a 4 a § 7 odst. 1 daňového řádu. Žalobce poukazuje na to, že při podání poslední odpovědi na výzvu dne 23. 10. 2013 předložil listinné důkazy a navrhl výslechy svědků včetně důvodů pro jejich výslech. Současně požádal správce daně o sdělení, zda jsou předané dokumenty dostačující k odstranění pochybností správce daně, eventuálně zda bude potřebné ještě nějaké doklady doplnit. Správce daně však již žalobce nekontaktoval a pozval jej až na 28. 4. 2014 na projednání kontrolního zjištění. Žalobce se závěry správce daně nesouhlasil, neboť ten zcela bez vztahu k předmětné daňové kontrole prohlašoval listiny, které si sám opatřil, za důkazy, které prokazují pochybení žalobce. Závěry uvedené v kontrolním zjištění byly pro žalobce překvapující. Žalobce reagoval na kontrolní zjištění opakovaným návrhem na provedení navržených důkazů listinami a výslechy svědků. Žalobce má za to, že dotaz ohledně toho, zda jím předložené doklady postačují k rozptýlení pochybností správce daně, a požadavek na odpověď ze strany správce daně zcela odpovídá základních zásadám, kterými je daňové řízení ovládáno, a sice zásadě zdrženlivosti a přiměřenosti, zásadě spolupráce, zásadě vstřícnosti a slušnosti a zásadě rychlosti. Žalobce je toho názoru, že správce daně odmítl provést jím navržené důkazy z důvodu hrozící prekluze lhůty pro stanovení daně. Žalobce při projednání kontrolního zjištění požadoval, aby správce daně uvedl, o jaké předpisy opírá svůj právní názor, že v případě úklidových prací na pozemku žalobce se jedná o samostatné inženýrské dílo dle Klasifikace stavebních děl CZ-CC, oddíl IV. Správce daně na tento požadavek žalobci neodpověděl a až přímo ve zprávě o daňové kontrole (str. 5 protokolu o projednání zprávy o daňové kontrole) tvrdil, že posoudil fakturované práce jako práce související s budováním komunikace a inženýrských sítí, tedy s pořízením stavebních děl. Takový názor byl podle žalobce odlišný od argumentace uvedené v kontrolním zjištění a žalobce tak mohl na něj reagovat pouze vyjádřením při projednání zprávy o daňové kontrole. Podle žalobce správce daně takto reagoval poté, co žalobce předložil listinné důkazy, kterými prokázal, že obslužná komunikace a inženýrské sítě zasahují do pozemku, kde probíhaly úklidové práce, pouze na 1,52 % jeho rozlohy. Výměra pozemku činila 11 481 m2 a pozemky, na něž místní obslužná komunikace a inženýrské sítě zasahují, byly geometrickým plánem vyčleněny jako pozemky parc. č. 2176/10 o výměře 83 m2 a parc. č. 2176/9 o výměře 98 m2. Žalobce předkládal jako listinný důkaz kupní smlouvu o převodu místní obslužné komunikace a inženýrských sítí mezi žalobcem a městem České Budějovice, stavební výkresy místní obslužné komunikace, geometrický plán a list vlastnictví. Tyto předložené důkazy nebyly správcem daně vůbec hodnoceny. Žalobce dále směřuje své námitky proti bodu A kontrolního zjištění a vypořádání tohoto bodu žalovaným. Namítá nedostatečně zjištěný skutkový stav, dále to, že správce daně nepřihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, že nesprávně hodnotil důkazy a navržené důkazy bezdůvodně odmítl provést. Tento bod se týkal hodnocení daňových dokladů, jejichž předmětem byly práce provedené na pozemcích parc. č. 2176/1 a č. 2215/1 v k. ú. České Budějovice 2 a které byly v roce 2008 v obchodním majetku žalobce. Šlo o náklady ve výši 5 146 471 Kč, které žalobce odůvodnil tím, že uklízel pozemek parc. č. 2176/1 a na pozemku parc. č. 2215/1 byly provedeny práce nepatrného charakteru ještě před jejich směnou s městem České Budějovice dne 6. 3. 2008. Pozemek parc. č. 2180/2, který žalobce získal v rámci směny za pozemek parc. č. 2215/1 od města, nebyl nijak upravován. Po prodeji části pozemku parc. č. 2180/2 o velikosti 4 277 m2 společnosti Čečetka, s. r. o., zůstalo žalobci z tohoto pozemku 238 m2. Z pozemku parc. č. 2215/1 bylo společnosti Čečetka, s. r. o. prodáno 98 m2 a zbytek byl zcelen s pozemkem parc. č. 2176/1. Vývoj vlastnictví pozemků považuje žalobce za naprosto zásadní, neboť v daném místě vlastnil větší množství pozemků, avšak úklid prováděl pouze na pozemku parc. č. 2176/1. Tuto skutečnost však správce daně nebral na vědomí a ve své argumentaci stále pracoval se všemi pozemky vlastněnými žalobcem bez vztahu ke kontrolovaným pracím. Žalobce je přesvědčen, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav a že nebyly bezdůvodně provedeny jím navržené důkazy. Žalobce opakovaně namítal, že práce měly pouze úklidový charakter (uklízení staré stavební sutě, odstranění náletu, navážky a srovnání terénu), pozemky byly určeny k dalšímu prodeji a nikoliv pro vlastní investiční činnost žalobce. Srovnání terénu nemělo charakter přípravných prací pro výstavbu, nesouviselo s vybudováním vodovodního a kanalizačního řadu a místní obslužné komunikace (toto dílo bylo vybudováno na zcela odlišných pozemcích rovněž ve vlastnictví žalobce). Žalobce neměl v plánu mít na uklízených pozemcích žádné stavby, úklidové práce a čištění propustku a stok bylo provedeno pouze za účelem přípravy pozemku k jeho lepšímu prodeji. Žalobce má především za to, že jím prováděné úklidové práce byly nesprávně posouzeny jako samostatné inženýrské dílo podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC, odd. IV – ostatní inženýrské dílo jako technická rekultivace, stavby tzv. krajinotvorby. To, že jde o úklidové práce, vyplývá podle žalobce z faktur, neboť obsahovaly rozpis prací. Podle žalobce není správné zařazení úklidových prací do kategorie samostatného inženýrského díla a tyto práce nejsou ani součástí hodnoty pozemku, neboť podle stanoviska Ministerstva financí neexistuje technické zhodnocení pozemku. Žalobce tvrdí, že nikdy neměl ani nechtěl mít na předmětných pozemcích žádné stavby. Šlo o činnosti pouze za účelem přípravy pozemku k jeho prodeji a tím ke zvýšení prodejní ceny tohoto pozemku. V daném případě nešlo o technickou rekonstrukci pozemku, nedošlo ke změně technických parametrů. Terénní úpravy pouze uváděly pozemek do původního stavu nebo do stavu provozuschopného, tudíž šlo o opravu majetku. Jde o pozemek, který byl uklizen. Správce daně v průběhu projednávání kontrolního zjištění upustil od klasifikace „úklidových prací“ jako samostatného inženýrského díla a začal argumentovat, že se jednalo o přípravu investiční akce a rekultivaci pozemku pro investici, kterou měla být místní obslužné komunikace a kanalizace. Přitom však podle žalobce neexistuje žádná souvislost mezi vynaloženými náklady a pořizováním investičního majetku žalobce a společností Čečetka, s. r. o. Místní obslužná komunikace a vodovodní přípojka zasáhla do okraje pozemku, kde byly prováděny úklidové práce (tj. na pozemku parc. č. 2176/1) pouze v rozsahu 172 m2, tj. 1,52 % z celkové výměry pozemků a tyto stavby nebyly důvodem provádění úklidových prací. Žalobce zpochybňuje