10 A 5/2014

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce R.V., bytem X, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 11.11.2013,čj. X, t a k t o :

Žaloba s e z a m í t á .

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou dne 15. 1. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2013

č.j. X, jímž jako opožděné bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice o tom, že konkrétní zaměstnanec úřadu není vyloučen z projednávání věci.

V žalobě se uvádí, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 24. 7. 2013 do vlastních rukou a dále bylo usnesení oznámeno veřejnou vyhláškou. Doručované usnesení je neplatné, jestliže není opatřeno otiskem úředního razítka a postrádá číslo jednací, poučení o opravném prostředku je vadné. V řízení bylo vadně postupováno, jestliže žalobce vystupoval jednak jako fyzická osoba, jednak jednal jako zmocněnec. V řízení nebyly dodrženy lhůty stanovené zákonem. Rozhodnutí neodpovídá požadavkům správního řádu. Koncepce integrovaného plánu organizace dopravy nemůže být schválena bez rozhodných podkladů. V rámci tohoto řízení se požaduje přezkoumání vyřízení stížnosti.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že odvolání bylo žalobcem podáno jako fyzickou osobou a stalo se tak opožděně. Řízení uvedená v odvolání se převážně týkají probíhajícího stavebního řízení. To bylo předmětem šetření stížnosti, která nebyla shledána důvodnou. V prvoinstančním rozhodnutí nebyly shledány vady.

Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti:

Žalobce podal dne 7. 11. 2012 Magistrátu města České Budějovice a Krajského úřadu Jihočeského kraje námitku podjatosti úředníků Stavebního úřadu města České Budějovice a odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihočeského kraje. Důvodem podjatosti je bezprostřední ekonomický zájem statutárního města a Jihočeského kraje.

Ve spise je doložena plná moc pro Ing. M.P. k zastupování Stavebního bytového družstva České Budějovice, Krčínova 30 v záležitosti námitky podjatosti uplatněné právě

Ing. M.P.

O námitce podjatosti rozhodl tajemník Magistrátu města České Budějovice dne

15. 7. 2013 tak, že Ing. J.M., vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství není vyloučen z žádných úkonů Magistrátu města České Budějovice v řízení vedeném na základě návrhu Jihočeského kraje o vydání stavebního povolení na stavbu přeložky silnice III/14539 přes ulici M. Horákové do ulice Strakonická, stavební část 2 – 1. etapa. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 24. 7. 2013 do vlastních rukou. Takovým způsobem bylo doručováno druhému z podatelů námitky podjatosti a zástupci žadatele o vydání stavebního povolení. Dalším účastníkům řízení bylo doručeno veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena dne 16. 7. 2013 a sejmuta dne 1. 8. 2013.

Proti tomuto usnesení podal žalobce, zástupkyně bytového družstva a Z.M. odvolání, přičemž bylo tak učiněno dne 12. 8. 2013 do podatelny Magistrátu města České Budějovice. V odvolání je vyjadřován nesouhlas s vyřízením stížnosti. Vedoucí odboru směřoval k porušení práv dotčené veřejnosti, účastníků řízení je z jeho chování patrná osobní averze, je nadřízen dalším dvěma úředníkům podílejících se na rozhodování. Řízení se dotýká zájmu města, vyjadřuje se nesouhlas s navrženým uspořádáním dopravy v dané lokalitě.

O odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že je jako opožděné zamítl. Uvedl, že odvolací lhůta činí 15 dnů a bylo-li žalobci napadené usnesení doručeno dne

24. 7. 2013, pak odvolání podané dne 12. 8. 2013 se stalo po uplynutí odvolací lhůty. Napadené usnesení přitom obsahuje řádné poučení o odvolání. Proto odvolání nelze posoudit podle § 89 odst. 2 správ. řádu, ale je nutno jej zamítnout postupem podle ust. § 92 odst. 1 správ. řádu.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Předmětem řízení bylo učiněno zamítavé rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o námitce podjatosti, přičemž stalo se tak pro opožděnost odvolání. Uplatněné žalobní body obsahují výtky směřující proti prvostupňovému rozhodnutí. Požaduje se přezkoumání stížnosti a uvádějí se výhrady související se stavebním řízením samým. Žaloba neobsahuje žádnou výtku, kterou by žalobce vyjadřovat nesouhlas s tím, že odvolání bylo zamítnuto pro opožděnost. Z úvodní pasáže žaloby o skutkovém stavu lze dovodit, že žalobce má za to, že odvolání je včasné, jestliže vedle doručení napadeného usnesení do vlastních rukou žalobci poukazuje též na oznámení usnesení veřejnou vyhláškou.

V souzené věci se soud může zabývat výlučně tím, zda odvolání bylo podáno včas, protože odvolací námitky při opožděném podání odvolání není odvolací instance povolána posuzovat. Pokud by tak činila, nebylo by zapotřebí limitovat lhůtu pro uplatnění odvolání. Jestliže žalovaný zamítl odvolání pro opožděnost, nemůže se soud konkrétními výhradami směřujícími proti napadenému rozhodnutí případně k dalším řízením zabývat, protože za situace, kdy odvolání nebylo projednáno věcně, zatížil by své rozhodnutí vadou znamenající nepřezkoumatelnost rozhodnutí.

Se zřetelem k úvodu žaloby o skutkovém stavu se soud proto zabýval pouze tím, zda napadené rozhodnutí je správné, jestliže odvolání bylo pro opožděnost zamítnuto.

Žalobce byl jedním z podatelů uplatněné námitky podjatosti, přičemž činil tak sám za sebe. Byl tudíž účastníkem řízení ve smyslu § 27 odst. 1 písm. a) správ. řádu. Proto bylo povinností oznámit rozhodnutí doručením stejnopisu jeho písemného vyhotovení do vlastních rukou postupem podle § 72 odst. 1 správ. řádu. To se také v souzené věci stalo a je doloženo, že rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 24. 7. 2013. Prvostupňové rozhodnutí obsahuje správné poučení odpovídající § 76 odst. 5 správ. řádu a uvádí se v něm, že odvolání lze podat do 15 dnů ode dne oznámení usnesení. Odvolací lhůta je upravena § 83 odst. 1 správ. řádu tak, že činí 15 dnů, přičemž tato lhůta plyne ode dne oznámení rozhodnutí. Jestliže žalobci bylo prvostupňové rozhodnutí oznámeno doručením stejnopisu písemného vyhotovení dne 24. 7. 2013, začala ve smyslu prve označených právních předpisů lhůta pro podání odvolání plynout dne 25. 7. 2013 a činí-li 15 dnů, uplynula dnem 8. 8. 2013. Dne 8. 8. 2013 byl čtvrtek, pracovní den. Podal-li žalobce prokazatelně odvolání dne 12. 8. 2013, stalo se tak po uplynutí odvolací lhůty. Na žalovaném bylo proto opožděné odvolání postupem podle § 92 odst. 1 věta první zamítnout. To se také v projednávané věci stalo. Povinností odvolacího orgánu není za takové situace zkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo s právními předpisy.

Poukazuje-li se v žalobě na oznámení usnesení veřejnou vyhláškou, pak takovým způsobem nebylo rozhodnutí oznamováno žalobci, jemu bylo doručeno do vlastních rukou, ale takto bylo oznamováno účastníkům řízení ve smyslu § 27 odst. 2 správ. řádu. Těmto účastníkům odvolací lhůta plynula od okamžiku oznámení rozhodnutí veřejnou vyhláškou a právě v této lhůtě jeden z takových účastníků uplatnil odvolání a odvolání tohoto účastníka bylo také napadeným rozhodnutím projednáno. Odvolatel, jehož rozhodnutí bylo projednáno věcně tak, že bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno, však žalobou odvolatelem Zdeňkem Mrázem napadeno nebylo. Žalobce se pak v řízení může dovolávat výlučně ochrany svých práv nikoli práv jiného účastníka správního řízení. Pro věc je rozhodné, že žalobcovo odvolání bylo zamítnuto pro opožděnost a jenom v tomto rozsahu se soud může napadeným rozhodnutím zabývat. Nemůže hodnotit, zda odvolání odvolatele odlišného od žalobce bylo projednáno souladně se zákonem.

Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s ust. § 92 odst. 1 správ. řádu.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě náklů řízení se opírá o ust. §60 odst. 1 s.ř.s.a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho administrativní činnosti.

Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž

směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 19. června 2014

Předsedkyně senátu :

JUDr. Věra B a l e j o v á , v. r.

Za správnost vyhotovení :

Prázdná Jaroslava