2 Ad 76/2013

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce Z.K. , bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení Praha 5, Křížová 25, o žalobě X, t a k t o :

Žaloba se z a m í t á .

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou dne 2. 12. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 27. 9. 2013, čj. X, jímž bylo změněno rozhodnutí žalované ze dne 22. 7. 2013 tak, že žalobci náleží od

4. 9. 2013 namísto invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. S odkazem na článek II. bod 13 věta první zák. č. 306/2008 Sb. zůstala výše invalidního důchodu beze změny, přičemž invalidní důchod bude snížen až od třinácté splátky tohoto důchodu splatné po dni 2. 7. 2013, kdy se konala lékařská prohlídka, při níž byla zjištěna invalidita II. stupně.

V žalobě se poukazuje na to, že nebylo přihlédnuto k ostatním vedlejším diagnózám, došlo ke snížení dovedností získaných ve střední ekonomické škole, byla stanovena krátká lhůta pro doplnění nových důkazů a vyjádření, k podhodnocení zdravotního postižení došlo na základě závistivého anonymního udání. Jako nesprávné je nahlíženo zhodnocení postižení z dřívějšího těžkého postižení na středně těžké. Poukazuje se na možnost 10% navýšení pro vedlejší diagnózy. Výhrady se uplatňují vůči náhledu, že zdravotní stav žalobce je stabilizovaný.

Česká správa sociálního zabezpečení navrhla zamítnutí žaloby, protože napadené rozhodnutí odpovídá závěrům, které učinila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Z posudkových spisů vyplynulo, že žalobci byl od 31. 7. 1995 přiznán plný invalidní důchod. Jako příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo označeno postižení nervů po klíšťové encefalitidě. Plná invalidita přetrvala při kontrole v roce 1996, 1999, 2002, 2005, termín kontroly stanoven nebyl.

V roce 2013 se uskutečnila mimořádná kontrola, při jednání posudkového lékaře dne 2. 7. 2013 byl žalobce přítomen, jednání bylo odročeno za účelem doplnění řízení neurologickým a ortopedickým vyšetřením. Po tomto doplnění řízení byl vydán posudek o invaliditě, přičemž vedle označených vyšetření byla k dispozici zdravotnická dokumentace ošetřujícího lékaře. V klinické diagnóze se uvádí, že u žalobce jedná se o stav po klinické meningoencefalitidě v roce 1994 s přetrvávající poruchou hybnosti, spíše lehkou paraparézou horních končetin, více vpravo, parézou šíjových a mezižeberních svalů, poruchou statiky a dynamiky páteře. Žalobce dále trpí Perthesovou chorobou pravé dolní končetiny se zkratem, nasedající koxartrózou až III. stupně, středně těžké postižení dle ortopeda a subvalvulárně stenózou aorty dobře kompenzovanou. Uzavírá se, že u žalobce jedná se o invaliditu I. stupně odůvodňující rozsah ztráty pracovní schopnosti ve výši 40 %. Příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po klíšťové meningoencefalitidě s přetrvávající poruchou hybnosti, odkazuje se na přidružené onemocnění Perthesovou chorobou, více vpravo a koxartrózou až III. stupně připomíná se, že proti předchozímu posouzení došlo k významné stabilizaci postižení.

Označený posudek byl podkladem pro vydání rozhodnutí ze dne 22. 7. 2013, jímž žalobci od 4. 9. 2013 namísto invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně přiznává se invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Současně bylo rozhodnuto, že s odkazem na článek II bod 13 věta první zák. č. 306/2008 Sb. náleží nadále invalidní důchod pro invaliditu III. stupně po stanovenou dobu.

Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal námitky, ve kterých požádal o přezkoumání zdravotního stavu a poukázal na to, že by se dostal do nepříjemné situace, protože opatřit administrativní místo je obtížné i pro zdravé a mladé absolventy vysoké školy. Uvedl, jaké má zdravotní problémy a vyjádřil nesouhlas s posudkem lékaře okresní správy sociálního zabezpečení.

V námitkovém řízení byl žalobce vyšetřen lékařkou lékařské posudkové služby žalované, uvádí se přehled zdravotnické dokumentace doložený k jednání posudkového lékaře OSSZ a nálezy, které žalobce předložil v námitkovém řízení. V diagnostickém souhrnu se uvádí, že u žalobce jedná se o stav po klíšťové meningoencefalitidě z roku 1994 s přetrvávající paraparézou horní končetiny s dominujícím kořenovým postižením, více vpravo, hypotrofii obou rameních pletenců, parézu šíjových svalů, poruchy statiky a dynamiky páteře, dysplazii obou kyčelních kloubů, v anamnéze Perthesova choroba vpravo, nasedající koxartróza III. stupně, vpravo II. stupně vlevo, zkrácení pravé dolní končetiny se skoliózou Th, středně těžké funkční postižení pravé kyčle dle ortopéda, subvalvulární stenózu aorty, dobře kompenzovanou, osteopénii – osteoporózu. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl označen stav po prodělané neuroinfekci, který byl hodnocen podle předpisu určeného pro následky neuroinfekcí. Na rozdíl od posudkového lékaře OSSZ byl stav hodnocen jako středně funkčně závažný, u kterého trvá středně těžká motorická, senzorická nebo kognitivní dysfunkce. Není objektivizována porucha psychické výkonnosti, ani porucha senzoriky. Vzhledem k pracovní kvalifikaci by bylo možno zvolit v poklesu pracovní schopnosti od 40 do 60 % hranici dolní. Postižení nosného aparátu, při kterém není vhodná velká statická zátěž nosných kloubů a páteře, byla zohledněna volbou středu taxace ve výši 50 %. Uvádí se, že zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Další zdravotní postižení nejsou takového stupně závažnosti a rozsahu, aby jejich působení bylo větší, než odpovídá míře poklesu pracovní schopnosti určené pro rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Uvádí se, že žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě byla určena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Byl zhodnocen stav kyčelních kloubů a vada páteře, porucha mineralizace kostí. Bylo reagováno na námitky žalobce, kdy uvádí se, že stabilizace zdravotního stavu není zásadní. Jako důvod snížení stupně invalidity se uvádí posudkové nadhodnocení při kontrolních lékařských prohlídkách prováděných v minulosti. Rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stavu bylo podřazeno v kapitole I, položka 3 písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanoven ve výši 50 %. Důvod k použití § 3 a 4 vyhlášky zjištěn nebyl.

Po tomto doplnění řízení bylo vydáno napadené rozhodnutí, které je odůvodněno výsledky posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a jeho dopadu do rozsahu poklesu pracovní schopnosti posudkem lékaře žalované, zdravotní stav žalobce a funkční důsledky byly objektivizovány dostatečnou a aktuální zdravotnickou dokumentací. Důvodem snížení stupně invalidity je posudkové nadhodnocení při kontrolních lékařských prohlídkách prováděných v minulosti. Uzavírá se, že jedná se o invaliditu II. stupně, přičemž výše invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně zůstává zatím beze změny. Podle článku II. bod 13 věta první zák. č. 306/2008 Sb. takový důchod bude vyplácen v následujících dvanácti splátkách počítaných ode dne provedení kontrolní lékařské prohlídky dne 2. 7. 2013.

Soud řízení doplnil posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Posudková komise zaznamenala subjektivní potíže udávené žalobcem. Popsala výsledky odborných lékařských vyšetření, především neurologické, ortopedické, kardiologické, osteologické, rehabilitační, rentgenologické povahy a uvedla, s jakým výsledkem byl žalobce vyšetřen odborným neurologem a odborným traumatologem v posudkové komisi. Na základě těchto podkladů byl stanoven diagnostický souhrn, ve kterém se uvádí, že žalobce byl stižen klíšťovou meningoencefalitidou v srpnu 1994, po které přetrvává diparéza horních končetin s dominujícím kořenovým postižením, hypotrofie obou ramenných pletenců, šíjových svalů, více vpravo. Má chronický bolestivý syndrom bederní páteře s výraznou poruchou statiky a dynamiky páteře, těžší skoliózou hrudní páteře při zkratu pravé dolní končetiny o 2,5 cm, degenerativní změny páteře, sekundární artrózu kyčelního kloubu až III. stupně vpravo,

V posudkovém nálezu se uvádí, že žalobce je absolventem SEŠ s maturitou, který pracoval v administrativě. Od přiznání plné invalidity v souvislosti s prodělanou klíšťovou meningoencefalitidou nepracoval. V raném dětství byla zjištěná vrozená dysplazie kyčelních kloubů. Ve 3 letech prodělal Perthesovu chorobu vpravo. Následně došlo k rozvoji sekundární artrózy kyčelního klouby vpravo až III. stupně a vlevo II. stupně. Dále je popisován zkrat pravé dolní končetiny přibližně o 2,5 cm. Dále byla zmiňována subvalvulární stenóza aorty, která je nevýznamná a kompenzovaná. V minulosti prodělal úraz levé ruky, byla provedena jen minimální amputace distálních článků prstů levé ruky se zachováním nehtů bez významného funkčního dopadu. Dále se uvádí alergie na včely, v mládí častá kopřivka. Tato postižení zůstávají bez podstatných posudkových dopadů. V srpnu 1994 žalobce prodělal virové horečnaté onemocnění, které propuklo v klasické příznaky klíšťové meningoencefalitidy, kvadruparéza se díky intenzivní rehabilitaci zlepšila, nadále přetrvávala hypotrofie až atrofie obou trapézů, svalů zejména pravé horní končetiny s převahou extenzorů. Stav je stacionární, léčbou neovlivnitelný, žádná léčba neprobíhá. V roce 1995 po prodělané klíšťové meningoencefalitidě byla zjištěna neurogenní osteoporóza. Byla popsána dextraskolióza páteře, hrudní kyfosa a degenerativní změny. U žalobce přetrvávala diuréza obou horních končetin, více vpravo. Vlevo jednalo se postižení lehkého až středního stupně, vpravo středního až částečně těžkého stupně. Při zjištěném postižení žalobce trpěl chronickým bolestivým syndromem bederní páteře, bolestmi hlavy a potížemi při močení.

Posudková komise učinila zjištění, že u žalobce jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou v době vydání napadeného rozhodnutí byl stav po klíšťové meningoencefalitidě s přetrvávající diparézou horních končetin, více vpravo. Jednalo se převážně o středně těžké funkční postižení. Dominovalo zejména kořenové postižení, hypotrofie obou ramenních pletenců a šíjových svalů, více vpravo. Po vzniku invalidity

§ 4 vyhl. č. 359/2009 Sb. v novelizovaném znění, s dalším snížením dolní hranice míry poklesu pracovní schopnosti, protože žalobce po téměř dvacetiletém trvání zdravotního postižení, které bylo již stabilizované, musel být na toto postižení adaptovaný, jednalo se o středoškoláka s maturitou a zkušenostmi, a to jak z administrativní práce, tak z pozic vedoucího, tedy práce převážně fyzicky lehčího charakteru bez nutnosti zátěže končetin. Obdobné by platilo i při hodnocení podle kapitoly VI, položka 7 písm. c) přílohy k vyhl.

č. 359/2009 Sb., kdy by opět přicházelo v úvahu stanovení 50% poklesu pracovní schopnosti. Postižení je hodnoceno jako středně těžké funkční postižení, volba kapitoly I, položka 3

písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., je však přesnější.

Při eventuálním zohlednění jiných zdravotních postižení jako rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu by byla výsledná procentní míra poklesu pracovní schopnosti vždy nižší. Ponechání plné invalidity, respektive invalidity III. stupně při minulé kontrolní lékařské prohlídce se jeví jako nadhodnocené.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Rozhodnutí o invaliditě a jejím stupni je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák.

č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

Soud vyšel při svém rozhodování především z uvedeného posudku posudkové komise, která zasedala v řádném složení za účasti odborných lékařů neurologa a traumatologa. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž vzala zřetel jak k subjektivním potížím udávaným žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické, ortopedické, kardiologické, osteologické, rentgenologické a rehabilitační povahy. Na základě takto stanovené klinické diagnózy označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je stav po klíšťové meningoencefalitidě. Toto zdravotní postižení posudková komise podřadila kapitole I, položka 3, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovila ve výši 50 %, přičemž přihlédla k důsledkům, kterými se toto zdravotní postižení projevuje, vzala zřetel k dalším zdravotním postižením, především vertebrogenním potížím a artróze pravého kyčelního kloubu. Současně uvedla, že kdyby tato další zdravotní postižení nebyla zohledněna, bylo by zapotřebí rozsah ztráty pracovní schopnosti stanovit na dolní hranici možného rozpětí, případně tuto dolní hranici dále snížit. To se zřetelem k tomu, že žalobce je téměř po dvacetiletém trvání zdravotního postižení na toto postižení stabilizován. Dále bylo zohledněno, že žalobce je středoškolákem s maturitou a zkušenostmi z administrativní práce, tak z výkonu práce vedoucím postavení. Současně bylo provedeno porovnání podřazení daného zdravotního postižení kapitole VI, kde se v podstatě dovozuje rozsah ztráty pracovní schopnosti, že by byl stanoven ve stejné výši.

Posudková komise se zabývala dalšími zdravotními postiženími žalobce, konkrétně problémy s páteří, kyčelními klouby, kardiologickým onemocněním, přičemž tato onemocnění byla vzata v úvahu při stanovení rozsahu ztráty pracovní schopnosti pro rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. O dalších zdravotních potížích, minimální amputaci distálních článků prstů, alergii na včely, uvedla, že zůstávají bez podstatných posudkových dopadů. O těchto dalších zdravotních postiženích uvedla, že by výsledná míra poklesu pracovní schopnosti byla vždy nižší než při označení stavu po klíšťové meningoencefalitidě jako rozhodujícího zdravotního postižení.

Posudková komise dále poukázala na to, že ponechání plné invalidity, respektive

K jednotlivým žalobním bodům soud poukazuje na to, že z posudku je zřejmé, že ta se zabývala dalšími zdravotními postiženími, kterými žalobce trpí, a to postiženími, která mají dopad do pracovního potenciálu, konkrétně postižení páteře a kyčelních kloubů zohlednila při stanovení rozsahu ztráty pracovní schopnosti pro rozhodující zdravotní postižení. Uvedla, že kdyby tomu tak nebylo a žalobce by těmito problémy netrpěl, přicházelo by v úvahu stanovit rozsah ztráty pracovní schopnosti při dolní hranici rozpětí dané položky tuto míru ještě snížit.

Podle náhledu posudkové komise je žalobce způsobilý vykonávat zaměstnání, pro které splňuje kvalifikaci.

Výčet odborných lékařských nálezů, ze kterých posudková komise vycházela, je obsažen v posudku, přičemž jedná se o lékařské nálezy odborné povahy datované do roku 2013. Tyto nálezy se vztahují k postižením uvedeným v diagnostickém souhrnu a nelze proto usuzovat, že posudková komise pro vypracování posudku neměla dostatek objektivních lékařských nálezů.

Posudek posudkové komise byl vypracován posudkovou komisí zřízenou pro účely přezkumného řízení soudního ve smyslu § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. Jestliže posudek posudkové komise se shoduje s posudkem lékaře žalované, nelze dovodit negativní náhled posudkových lékařů na žalobce. Posudkoví lékaři OSSZ, ČSSZ i posudkové komise MPSV se shodli, že u žalobce se o III. stupeň invalidity nejedná.

Z posudku je zřejmé, že posudková komise hodnotila stupeň funkčního postižení žalobce se zřetelem k odborným lékařským nálezům. Neshledala, že jedná se o těžké postižení a rozsah ztráty pracovní schopnosti nebyl stanoven ve výši 60 %. K možnému navýšení rozsahu ztráty pracovní schopnosti o 10% postupem podle § 3 vyhlášky soud poznamenává, že takový postup je možný výlučně tehdy, jestliže rozsah ztráty pracovní schopnosti byl stanoven na horní hranici, což v souzené věci se nestalo.

Z předložených písemností není seznatelné, že anonymní dopis měl vliv na úsudek posudkových lékařů o stupni invalidity žalobce. Pro posouzení dopadu rozhodujícího zdravotního postižení do rozsahu ztráty pracovní schopnosti nelze zohlednit stav na trhu práce, protože s tím právní předpisy neuvažují.

Posudková komise shledala, že žalobce po dvacetiletém trvání zdravotního postižení, které bylo již stabilizované, musel být na toto postižení adaptovaný. Rozdíl mezi dřívějším posudkovým závěrem o plné invaliditě, respektive invaliditě III. stupně a současným posudkovým nálezem o II. stupni invalidity, je posudkovou komisí vysvětlován nadhodnocením při minulé kontrolní lékařské prohlídce.

Zdravotními potížemi uvedenými v žalobě se posudková komise zabývala a podřazení rozhodujícího zdravotního postižení k příslušné položce vyhlášky objasnila. Dysplázii pravého kyčelního kloubu hodnotila rovněž. Z posudku pak vyplývá, že zdravotní stav žalobce a způsob jakým se projevuje v rozsahu ztráty pracovní schopnosti, byl posuzován k datu vydání napadeného rozhodnutí. Nezbývá než připomenout, že podle úsudku posudkové komise byl při minulé kontrolní lékařské prohlídce stav žalobce nadhodnocen.

Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila k příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a uvedla, v čem spočívá rozdíl mezi původním a současným posudkovým nálezem, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, je-li jím činěn závěr, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a podmiňuje 50% rozsah ztráty pracovní schopnosti.

Stupně invalidity jsou stanoveny v § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. O

o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, u III. stupně invalidity se jedná o pokles nejméně 70 %.

Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobce pro onemocnění chronické povahy odpovídá 50 %, pak žalobce je invalidní ve

Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 24. března 2014

JUDr. Věra B a l e j o v á v. r.

Samosoudkyně

Za správnost vyhotovení:

Prázdná Jaroslava