— Nejvyšší správní soud

63 A 25/2021- 41 - text  4 63 A 25/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobce: M.U.A., nar. X st. příslušnost Afghánská islámská republika t. č. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem Nad Štolou 3, Praha 7 v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci žádosti žalobce o přiznání postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území podle § 53d odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žádostí ze dne 31. 3. 2021 se žalobce domáhal přiznání postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území dle § 53d odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). 2. Dne 5. 8. 2021 se žalobce dle § 178 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) obrátil na Ministerstvo vnitra ČR, coby nadřízený orgán žalovaného (Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky), a to s žádostí o učinění opatření proti nečinnosti žalovaného ve smyslu § 80 odst. 4 správního řádu. 3. Žalobce ke dni podání žaloby (1. 11. 2021) neobdržel rozhodnutí o jeho žádosti o přiznání postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území, ani rozhodnutí ve věci jeho podnětu k uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného. 4. Žalobce důvodnost žaloby dovozuje ze subsidiární aplikace § 71 správního řádu, který stanovuje správním orgánům povinnost vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení, kdy tuto lhůtu lze prodloužit o dalších 30 dnů, pokud je třeba provést časově náročnější úkony ve správním řízení či se jedná o zvlášť složitý případ. Subsidiární aplikaci správního řádu žalobce dovozuje z absence lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci žádosti dle § 53d odst. 1 zákona o azylu. 5. S ohledem na skutečnost, že v projednávaném případě nebyly lhůty určené správním řádem pro vydání rozhodnutí dodrženy a rovněž byly vyčerpány prostředky stanovené zvláštním právním předpisem k ochraně proti nečinnosti správního orgánu, je žalobou navrhováno, aby Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) nařídil žalovanému vydat rozhodnutí ve věci jeho žádosti, a to nejdéle ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. II. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 21. 12. 2021 uvedl, že projednávanou žalobu považuje za bezpředmětnou, neboť ve věci žádosti žalobce bylo dne 17. 12. 2021 vydáno rozhodnutí. Tvrzení žalobce o trvající nečinnosti žalovaného tak není důvodné, stejně jako požadavek žalobce na stanovení povinnosti žalovanému vydat rozhodnutí ve věci žalobcovy žádosti. 7. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2021 vydané pod č.j. OAM-323831/MC-2021 bylo učiněno přílohou vyjádření. III. Právní hodnocení soudu 8. O žalobě soud rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem vyjádřili souhlas. 9. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Žalovaným je podle odst. 2 téhož ustanovení ten správní orgán, jenž má podle žalobního tvrzení povinnost rozhodnutí vydat. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je-li žalovaný povinen vydat ve věci rozhodnutí, soud žalovanému uloží povinnost rozhodnutí vydat. Není-li žalovaný povinen rozhodnutí vydat, soud žalobu zamítne. Žalobci jsou tak povinni tvrdit, že zákon žalovanému ukládá povinnost vydat rozhodnutí a žalovaný tuto povinnost porušuje. 10. Žalobce v projednávané věci splnil podmínku bezvýsledného vyčerpání prostředků na ochranu proti nečinnosti správního orgánu stanovené procesním předpisem pro řízení u správního orgánu dle § 79 odst. 1 s. ř. s., když se dne 5. 8. 2021 obrátil na nadřízený orgán žalovaného. Nadřízený orgán na tuto žádost ke dni vydání soudního rozhodnutí nijak nereagoval. 11. Žaloba není důvodná. 12. Krajský soud se v prvé řadě musí vymezit k žalobou tvrzené subsidiární aplikaci správního řádu ve vztahu k lhůtám pro vydání rozhodnutí správním orgánem. 13. Dle § 9 zákona o azylu platí, že správní řád se použije na řízení ve věcech mezinárodní ochrany s výjimkou ustanovení o lhůtách pro vydání rozhodnutí (§ 71 odst. 1 a 3 správního řádu). 14. Dle § 27 odst. 1 zákona o azylu vydá ministerstvo rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání. Tuto lhůtu pak lze v zákonem stanovených případech prodloužit až o 9 měsíců. 15. Řízení o žádosti cizince o přiznání postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území je řízením o doplňkové ochraně, tedy o mezinárodní ochraně ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona o azylu. Proto se na toto řízení vztahují lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené výše citovaným § 27 téhož zákona. 16. Žalovaný byl povinen vydat rozhodnutí o žádosti žalobce o přiznání postavení statutu dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne obdržení žádosti žalobce obsahující veškeré povinné náležitosti této žádosti, tedy ode dne 31. 3. 2021. Na uvedené řízení pak nebylo možné vztáhnout ust. § 27 odst. 2 zákon o azylu o prodloužení uvedené šesti měsíční lhůty, neboť pro takový postup nebyly splněny zákonem stanovené podmínky. 17. Žalovaný byl povinen vydat rozhodnutí o žádosti žalobce do 30. 9. 2021. 18. Dle § 81 odst. 1 s. ř. s. platí, že soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Žaloba je tedy důvodná pouze v případě, kdy nečinnost správního orgánu trvá ke dni vydání soudního rozhodnutí. Pokud bylo rozhodnutí správního orgánu vydáno po zahájení soudního řízení, došlo k ukončení žalobou tvrzené nečinnosti žalovaného. 19. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci bylo rozhodnutí žalovaného o žádosti žalobce o přiznání postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území prokazatelně vydáno dne 17. 12. 2021, tedy v době po zahájení soudního řízení a před vydáním rozhodnutí ve věci, je žaloba nedůvodná a jako taková byla krajským soudem dle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítnuta. IV. Náklady řízení 20. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl dle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení, nicméně náhradu nákladů řízení nepožaduje a soud ani nezjistil, že by mu nad rámec běžné úřední činnosti jakékoli náklady vznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 4. ledna 2022 JUDr. Tereza Kučerová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje