54 Ad 16/2023

Prvostupňovým správním rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 6. 2023, č. j. X, byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť dle posudku o invaliditě ze dne 8. 6. 2023 činil pokles pracovních schopností žalobce 30 % dle kapitoly XIII., odd. E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ve znění pozdějších předpisů, když bylo zároveň přistoupeno k navýšení taxace o 10 procentních bodů postupem dle § 3 odst. 2 této vyhlášky.

Žalobou napadeným rozhodnutím zamítla žalovaná námitky žalobce, když i posudek o invaliditě ze dne 12. 9. 2023 hodnotil pokles pracovních schopností žalobce totožným způsobem.

Včasnou žalobou doručenou krajskému soudu dne 2. 11. 2023 se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci zpět žalovanému k dalšímu řízení.

Žalobce brojí proti nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu, když rozporuje závěry posudkových lékařů o svém zdravotním stavu, rozporuje zvolenou položku (1b vs. 1c) a to, že na jeho námitky žalovaný dostatečným způsobem nereagoval, k čemuž popisuje své obtíže, a to i v kontextu lékařských zpráv. Zároveň namítá, že nebyl při posouzení osobně vyšetřen.

Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobou napadené rozhodnutí shledává souladné se zákonem. Navrhla, aby krajský soud provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

Dne 15. 2. 2024 proběhlo ve věci ústní jednání, při kterém žalobkyně setrvala na podané žalobě.

Při jednání provedl krajský soud jako důkaz protokol o jednání posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. 1. 2024 a posudek z téhož dne. Na důkazních návrzích dle žaloby nebylo s ohledem na posudek posudkové komise trváno.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

Žaloba je důvodná.

Dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Dle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity platí, že v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10procentních bodů.

Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahujeli posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

Z posudku posudkové komise MPSV a protokolu o jejím jednání plyne, že dne 10. 1. 2024 zasedla posudková komise ve složení předsedkyně – posudkové lékařky, odborného lékaře – neurologa a tajemnice. Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen a vyšetřen. Posudková komise uvedla diagnostický souhrn, popsala podklady pro své posouzení a popsala svůj posudkový závěr, včetně pracovní anamnézy žalobce. Komise dospěla k závěru, že v případě žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, přičemž se závěry dosavadních posouzení se nelze ztotožnit. Komise hodnotí stav žalobce dle kapitoly XIII, odd. E, položka 1c přílohy vyhlášky, tj. bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének, a to se středně těžkým funkčním postižením s 30 – 40 % poklesu pracovních schopností (vs. dle položky 1b – lehké funkční postižení s 10 – 20 %). Komise s přihlédnutím k omezené možnosti rekvalifikace vzhledem ke zdravotnímu stavu a věku stanovila pokles pracovních schopností žalobce na horní hranici hodnocení - 40 %. Vznik invalidity datuje k datu žádosti o invalidní důchod dne 10. 5. 2023, platnost bez omezení. Pro navýšení postupem dle § 3 vyhlášky nebyl shledán důvod, stejně tak nebylo zhodnoceno, že by stav žalobce bylo možno hodnotit dle vyšší položky 1d s ohledem na nenaplnění požadovaných předpokladů.

Krajský soud vyšel z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla k subjektivním potížím žalobce, k odborným lékařským nálezům a vlastním odborným zjištěním. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a odůvodnila svůj závěr o poklesu pracovních schopností žalobce o 40 %, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý.

Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce v důsledku jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotnímu stavu činí 40 % a jedná se tak o invaliditu I. stupně. Správní orgány proto rozhodly v rozporu s § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V případě procesně úspěšného žalobce se náhrada nákladů řízení skládá odměny právního zastoupení, a to v celkové výši 6 935 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru). Z toho 3 000 Kč celkem za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na jednání); 3 x paušální náhrada nákladů řízení v celkové výši 900 Kč; cestovní náhrada – 2 x 139 Km cesta Jihlava, České Budějovice – náhrada za spotřebované pohonné hmoty 677,79 Kč, náhrada cestové za osobní automobil 1 556,80 Kč – celkem 2 234,59 Kč; náhrada za promeškaný čas – cesta – 8 x započatá půl hodina po 100 Kč, celkem 800 Kč [viz § 7, § 11 písm. a), d) a g), § 13 odst. 4, § 13 odst. 5, § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně ve lhůtě 30 ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Zástupkyně žalobce uvedla, že žádá úhradu na bankovní účet č. 1495658000/2700, VS: 21002.