1 As 55/2012 — Nejvyšší správní soud

51 A 30/2023- 264 - text  23 51 A 30/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobkyně: České Radiokomunikace, a. s. sídlem Skokanská 2117/1, Praha 6 – Břevno zastoupen advokátkou Mgr. Karin Konstantinovovou sídlem Benediktská 690/7, Praha 1 – Staré Město proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice za účasti: I) ACEK BOHEMIA, s. r. o. sídlem Lucemburská 1496/8, Praha 3 - Vinohrady zastoupena advokátem Mgr. Janem Cimbůrkem sídlem Bořetín 73, Kamenice nad Lipou II) VM project, s. r. o. Sídlem B. Němcové 1692/38, České Budějovice zastoupena advokátkou Mgr. Lucií Štindlovou sídlem Lannova tř. 16/13, České Budějovice III) Sirkárna s. r. o. sídlem U Sirkárny 467/2a, České Budějovice zastoupena advokátem Mgr. Michalem Majchrákem, Ph. D. sídlem U Sirkárny 467/2a, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2023, č. j. KUJCK 73536/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně vlastní pozemek p. č. 365/1 v k. ú. České Budějovice 4 (všechny níže zmiňované pozemky jsou v tomto k. ú.), na kterém se nachází rádiový vysílač – radioelektrické zařízení. Dle žalobkyně je k tomuto radioelektrickému zařízení zřízeno rozhodnutím Krajského národního výboru v Českých Budějovicích ze dne 13. 4. 1951, č.j.: XI/1-127, 6-2-1951, ochranné pásmo. Toto ochranné pásmo bylo zřízeno pro radioelektrické zařízení takto: „v okolí pozemkových parcel č. kat. 791/2 a 789/4, na nichž jest radioelektrické zařízení umístěno, a to do vzdálenosti od 500 m od hranic pozemků…“; uvedené pozemky jsou nyní dílčí součástí aktuálního pozemku žalobkyně. Dle správních orgánů a osob zúčastněných na řízení toto ochranné pásmo zaniklo, neboť zaniklo i radioelektrické v podobě, ke které bylo ochranné pásmo zřízeno. S tím žalobkyně nesouhlasí. K aktuální podobě areálu žalobkyně, historickému umístění pozemků – viz obrázky níže u bodu 82 a níže. 2. Osoba zúčastněná na řízení I), společnost ACEK BOHEMIA – žadatel/stavebník v dané lokalitě, mající v území developerské plány, podala dne 5. 7. 2021 u prvostupňového správního orgánu, stavebního úřadu Magistrátu města České Budějovice žádost ve smyslu § 94 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v rozhodném znění (dále jen „stavební zákon“) definovanou jako: „Návrh na revizi rozsahu a podmínek ochranného pásma 3 středovlnných vysílačů v majetku společnosti České radiokomunikace a.s., IČ: 247388 75, na pozemku parc. č. 365/1 v katastrálním území České Budějovice 4, vyhlášeného rozhodnutím Krajského národního výboru ze dne 13.4.1951, č.j.: XI/1-127, 6-2-1951“. 3. Stavební úřad Magistrát města České Budějovice prvostupňovým správním rozhodnutím – usnesením ze dne 10. 11. 2022, č. j. SU/4315/2021-49, po rozsáhlém dokazování, řízení postupem dle § 66 odst. 1 písm. f) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zastavil. 4. Důvodem pro zastavení tohoto správního řízení byl zjištěný zánik ochranného pásma v důsledku zániku předmětu ochrany – rádiového vysílače – radioelektrického zařízení. Stavební úřad dospěl k závěru, že původní vysílač (jako funkční celek), pro který bylo ochranné pásmo zřízeno rozhodnutím z roku 1951, zanikl v důsledku odstranění anténního stožáru (JUCHO 47). V návaznosti na zánik vysílače zaniklo i právo, tedy rozhodnutí o ochranném pásmu, ve smyslu § 93 odst. 6 stavebního zákona. 5. Proti usnesení stavebního úřadu podala žalobkyně odvolání, o kterém žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím tak, že jej postupem dle § 90 odst. 5 správního řádu zamítl a usnesení stavebního úřadu potvrdil. Žalovaný se s závěrem stavebního úřadu ztotožnil. 6. Krajský soud žalobu usnesením ze dne 29. 8. 2024, č. j. 51 A 30/2023-78, odmítl, neboť dospěl k závěru, že procesní usnesení o zastavení řízení nemůže zasáhnout do veřejných subjektivních práv žalobkyně. Toto usnesení Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 11. 7. 2024, č. j. 4 As 314/2023-41, zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení (dále také jako „zrušující rozsudek“). S odkazem na vlastní judikaturu popsal, že usnesení o zastavení řízení založené na § 66 odst. 1 písm. f) správního řádu ve spojení s § 93 odst. 6 stavebního zákona může zasáhnout do právní sféry žalobkyně, a to „mimo jiné zpochybněním existence jeho práv vyplývajících z existence předmětného ochranného pásma (aniž by Nejvyšší správní soud jakkoli hodnotil zákonnost či věcnou správnost rozhodnutí žalovaného, resp. usnesení stavebního úřadu)“. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „krajský soud měl návrh „propustit do řízení“, kdy teprve, vyjde-li najevo nedostatek věcné legitimace stěžovatele, měl by s ohledem na tuto skutečnost o návrhu rozhodnout (zamítavým) rozsudkem. Nejvyšší správní soud uzavírá, že v dané věci nebyly splněny podmínky pro odmítnutí návrhu dle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť nelze dovodit zcela okamžitě a bez dalších úvah, že návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou.“ II. Stručný obsah žaloby 7. Úvodem žaloby poukazuje žalobkyně na nesprávné vymezení předmětu řízení, neboť rozhodnutí z roku 1951 nezřídilo ochranné pásmo tří středovlnných vysílačů. 8. Rozhodnutí nesprávně hodnotí vady a nedostatky v návrhu na revizi ochranného pásma, včetně neplatnosti přiložené plné moci (s přeškrtnutým a změněným účelem), což zpochybňuje legitimitu postupu OZNŘ I), společnosti ACEK BOHEMIA. Následně žalobkyně podrobněji popisuje, že plná moc je udělena pro jednání s Krajským úřadem Jihočeského kraje, nikoli stavebním úřadem magistrátu; je neurčitě specifikován předmět zmocnění a nevztahuje se na revizi ochranného pásma; je v ní škrtáno a měněn rozsah, dopisováno. Tyto nedostatky nebylo možné zhojit ani dodatečným předložením jiné plné moci, když plná moc nemohla vůbec přivodit účinky zastoupení – jedná se o neodstranitelnou vadu řízení. 9. Dále namítá, že prokázána aktivní legitimace této společnosti k podání návrhu, ani není jasné, čeho se domáhá. Žalobkyně namítá, že stavební úřad měl řízení zastavit dle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu (zjevně právně nepřípustná žádost) či písm. c) (podstatné vady žádosti), což nebylo učiněno. OZNŘ I), společnost ACEK BOHEMIA, ve svém návrhu na revizi ochranného pásma žádá změnu nebo zrušení rozhodnutí o ochranném pásmu, aniž by prokázala, jaké konkrétní povinnosti jí z původního rozhodnutí vyplývají – což je nezbytná náležitost takového návrhu (srov. § 94 odst. 2 stavebního zákona). Z návrhu není zřejmé ani to, čeho se OZNŘ I) domáhá, když je navrhováno pouze to, aby buď bylo zahájeno řízení o změně podmínek ochranného pásma, nebo o zrušení ochranného pásma. Stavební úřad je přitom samotnou žádostí vázán, k náležitostem žádosti viz § 37 správního řádu a § 86 odst. 1 a odst. 2 písm. e) a odst. 4 stavebního zákona; rovněž viz § 7 odst. 1 Vyhlášky o podrobnější úpravě územního rozhodování. Stavební úřad byl proto povinen postupovat v souladu s ustanovením § 86 odst. 4 poslední věta v části před středníkem stavebního zákona a řízení zastavit a s touto argumentací se stavební úřad ani nevypořádal. 10. Samotné usnesení o zastavení řízení bylo vydáno předčasně, neboť doposud nebylo pravomocně rozhodnuto námitce systémové podjatosti ze dne 28. 4. 2022. Žalovaný tuto skutečnost hodnotil jako nepodstatnou, s čímž žalobkyně nesouhlasí. Pokud by byla námitka podjatosti důvodná, zákonitě by byl stavební úřad vyloučen z rozhodování v řízení o revizi ochranného pásma a usnesení o zastavení řízení by bylo vadné. 11. Za vadu považuje žalobkyně i to, že usnesení o zastavení řízení bylo vydáno ve chvíli, kdy stavební úřad nedisponoval spisovým materiálem. Žalovaný nevysvětlil, na základě čeho stavební úřad rozhodoval a žalobkyně trvá na tom, že pokud by rozhodnutí nemělo oporu ve spise, bylo by nezákonné. 12. Napadená rozhodnutí jsou podle žalobkyně založena na nedostatečně nebo chybně zjištěném skutkovém stavu, což vede i k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nedostatek důvodů. 13. Rozhodnutí chybně konstatují zánik vysílače na pozemku parc. č. 365/1 bez doložení relevantních důkazů. Pojem „radioelektrické zařízení“ je zúžen na stožár či jeho konstrukci, ačkoli definice dle vyhlášky o ochranných pásmech (1950) zahrnuje širší spektrum zařízení (vysílání, přijímání zpráv, pomocná zařízení a další). Vysílač představuje funkční celek několika vzájemně propojených zařízení a budov, což nebylo zohledněno. 14. Ze závěrů správních orgánů není zřejmé, jak došlo k posouzení zániku radioelektrického zařízení, při jehož ochraně bylo ustanoveno ochranné pásmo. Správní orgány nepředložily žádné relevantní důkazy ani nepožádal