9 Afs 8/2008 — Nejvyšší správní soud

52 A 2/2025- 140 - text  14 52 A 2/2025 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci navrhovatelky: politická strana Volt Česko, IČO 17290775 sídlem Na dlouhém lánu 343/34, 160 00 Praha 6 zastoupená advokátkou Mgr. Eleanor Šmejkalovou sídlem Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1 za účasti: 1) Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice 2) politické hnutí Stačilo!, IČO 22142631 sídlem Václavov 741/12, 671 72 Miroslav o návrhu na zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 15. 8. 2025, sp. zn. OPZU-správ. 35311/2025/vemar SO, čj. KUJCK 94540/2025, o registraci kandidátní listiny politického hnutí Stačilo! takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Krajský úřad Jihočeského kraje rozhodnutím ze dne 15. 8. 2025, sp. zn. OPZU-správ. 35311/2025/vemar SO, čj. KUJCK 94540/2025, zaregistroval kandidátní listinu politického hnutí Stačilo! v Jihočeském kraji pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. 10. 2025. II. Shrnutí návrhu 2. Dne 19. 8. 2025 podala navrhovatelka u Krajského soudu v Českých Budějovicích návrh na zrušení registrace politického hnutí Stačilo! 3. V návrhu obsáhle popsala skutkový stav věci. Na kandidátní listině hnutí Stačilo! se nachází členové jiných politických stran, na čemž se hnutí Stačilo! dohodlo s následujícími politickými stranami: Komunistická strana Čech a Moravy (dále jen „KSČM“), Sociální demokracie (dále jen „SOCDEM“), Česká strana národně sociální (dále jen „ČSNS“) a Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (dále jen „SD-SN“). Volební lídryní hnutí Stačilo! je Kateřina Konečná, dlouholetá členka KSČM a její současná předsedkyně, přičemž se dosud nikdy nestalo, aby volební lídr kandidoval za jiný politický subjekt, než je ten, který kandidátní listinu oficiálně podává. Navrhovatelka je toho názoru, že spojení ostatních stran s registrovaným subjektem a jejich společná kandidatura na jedné kandidátní listině je koalicí, na kterou se dle § 49 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „volební zákon“), vztahují vyšší procentuální nároky v potřebném počtu získaných hlasů k postupu do prvního skrutinia. 4. Hnutí Stačilo! vzniklo jako platforma spolupráce více subjektů, navazující na stejnojmennou koalici z voleb do Evropského parlamentu v červnu 2024. V krajských volbách 2024 kandidovalo pod označením Stačilo! jako koalice různých stran, přičemž tehdy se na všechny subjekty vztahovala jednotná 5% klauzule dle § 43 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. 5. Dne 15. 1. 2025 bylo mezi KSČM, SD-SN a ČSNS uzavřeno memorandum, v němž se strany zavázaly ke společné kandidatuře a nekandidování samostatně. Kandidátní listiny hnutí Stačilo! vedou významní představitelé KSČM, což potvrzuje institucionální spolupráci. Společná je i programová a ekonomická rovina – např. zápůjčka 30 milionů korun na kampaň byla zajištěna budovou KSČM v Brně. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná je hlavní tváří kampaně, což dokládá dominantní postavení KSČM v rámci spolupráce. O sjednocování a společném cizelování programu registrovaného subjektu hovoří také Alena Dernerová (předsedkyně SD-SN). 6. SOCDEM uzavřela s hnutím Stačilo! dne 21. 7. 2025 vlastní memorandum, v němž se zavázala nekandidovat samostatně a podpořit program hnutí Stačilo!, včetně referenda o vystoupení z NATO a EU. To představuje zásadní programový posun oproti dřívějšímu stanovisku SOCDEM, jak vyplývá z jejího programu Vize 2035. SOCDEM se rovněž zavázala uhradit až 3 miliony korun za místa na kandidátních listinách, což je zákonné maximum. 7. Dotčené strany a hnutí vystupují v kampani jednotně, používají společné marketingové materiály a prezentují se jako „společný projekt“, který má „společný program, společný cíl a jedno vedení“. Předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik uvedl, že hnutí vzniklo za účelem sjednocení levice. 8. Taková prezentace naplňuje znaky koalice dle § 31 odst. 1 a § 32 odst. 1 písm. f) volebního zákona, neboť kandidáti jsou nominováni jednotlivými stranami na základě vzájemných dohod. Z uvedeného je zřejmé, že spolupráce mezi hnutím Stačilo! a ostatními stranami představuje nepřiznanou volební koalici, která byla účelově vytvořena za účelem obcházení zákonné uzavírací klauzule. 9. Ústavní soud se k otázce vzniku koalice vyjádřil v nálezu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96, kde konstatoval, že Ústřední volební komise nemá pravomoc určovat, zda spojení stran je koalicí. Tento nález však nelze bez dalšího aplikovat na současnou situaci, neboť od jeho vydání došlo k zásadním změnám právní úpravy. Novela č. 204/2000 Sb. označila činnost volebních orgánů za výkon státní správy (§ 7 odst. 2 volebního zákona), a tudíž se na ni vztahuje správní řád. Správní orgán je povinen zjistit skutečný stav věci (§ 3), postupovat v souladu s veřejným zájmem (§ 2 odst. 4) a uplatnit zásadu vyšetřovací (§ 50). 10. Judikatura Nejvyššího správního soudu, zejména usnesení ze dne 14. 11. 2017, čj. Vol 57/2017-24, rozlišuje mezi individuální kandidaturou člena jiné strany a koaliční kandidaturou, která vychází z dohody na úrovni stran. V případě hnutí Stačilo! se jedná o koordinovanou spolupráci pěti subjektů, která naplňuje znaky koalice. 11. Ústavní soud v usnesení ze dne 19. 8. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 2/14, zdůraznil význam uzavíracích klauzulí jako nástroje proti fragmentaci politického systému a jako integrační stimul volebního mechanismu. 12. Navrhovatelka poukazuje na to, že obdobný případ nepřiznané koalice nebyl dosud v českém právním prostředí uspokojivě řešen. Jednalo se o případy, kdy fakticky kandidovala jedna politická strana, případně se jednotliví členové jiné strany objevili na kandidátní listině. Z minulosti známe i případy, kdy strana kandidovala „s podporou“ jiných subjektů, nebo kdy byly strany transparentně sdruženy do koalic (např. koalice SPOLU ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021). 13. V nynější věci se jedná o spojení pěti subjektů pod zastřešující značkou hnutí Stačilo!, aby se vyhnuly přísnějším pravidlům pro koalice. Tento postup odporuje účelu § 49 volebního zákona, který stanoví aditivní uzavírací klauzuli pro koalice. 14. Nález Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17, č. 49/2021 Sb., v bodě 170 upozorňuje na riziko, že se strany spojí za účelem „podlezení laťky“, kterou jiné musí „přeskočit“. V daném případě se menší strany snaží vyhnout 11% klauzuli tím, že kandidují pod značkou jednoho subjektu, čímž narušují rovnost politické soutěže. 15. Důvodová zpráva k zákonu č. 189/2021 Sb. (sněmovní tisk č. 1170/0, volební období 2017-2021) výslovně uvádí, že cílem aditivní klauzule je zabránit tomu, aby více partnerům stačilo méně hlasů než při samostatné kandidatuře, a tím omezit fragmentaci Poslanecké sněmovny. Pokud by rozhodnutí o vzniku koalice záviselo pouze na vůli stran, byla by tato klauzule fakticky neúčinná. Systematický výklad zákona potvrzuje, že zákonodárce počítá pouze s třemi kategoriemi volebních subjektů: politické strany a hnutí, jejich koalice a nezávislí kandidáti (§ 31 odst. 1). Vytvoření čtvrté kategorie „nepřiznané koalice“ zákon nepředpokládá. 16. Disentní stanovisko JUDr. Antonína Procházky k nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 42/2000, již předvídalo riziko vzniku skrytých koalic, které ohrožují transparentnost volebního procesu. 17. Volební výsledky KSČM (3,6 %) a SOCDEM (4,6 %) z roku 2021, stejně jako výsledek Stačilo! v evropských volbách v roce 2024 (9,6 %), ukazují, že tyto strany by samostatně ani jako přiznaná koalice nebyly schopny překročit 11% hranici. Průzkumy z roku 2025 potvrzují podporu kolem 8 %, což vysvětluje volbu formátu hnutí Stačilo! jako účelového obcházení zákona. 18. Tento postup zasahuje i do rovnosti ve financování politických stran. Dle § 86 volebního zákona je minimální hranice pro příspěvek na úhradu volebních nákladů stanovena na 1,5 % hlasů. Menší strany, které by samostatně této hranice nedosáhly, mohou díky nepřiznané koalici získat finanční příspěvek, na který by jinak neměly nárok. Tím dochází k poškození subjektů, které kandidují samostatně. 19. Navrhovatelka se cítí být tímto postupem poškozena na svých právech, neboť dochází k porušení rovnosti účastníků politické soutěže. Spojení dotčených stran je účelově vytvořená nepřiznaná koalice, jejímž cílem je obejít § 49 volebního zákona. Takové jednání představuje zneužití práva ve smyslu článku 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). V souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 23/24, lze v daném případě usuzovat na existenci kvalifikované mezery v zákoně, kterou je třeba překlenout výkladem odpovídají