3 As 126/2016 — Nejvyšší správní soud

57 A 30/2024- 204 - text  12 57 A 30/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Michala Hájka, PhD. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci navrhovatele: Spolek pro Smrkovice, z. s., IČO 22026894 se sídlem Na Návsi 5, Smrkovice, 397 01 Písek zastoupený advokátem JUDr. Adamem Novákem, Ph.D. se sídlem Blanická 1008/28, 120 00 Praha 2 proti odpůrci: město Písek se sídlem Velké náměstí 114/3, 397 19 Písek za účasti: RESIDENCE SMRKOVICE, s. r. o., IČO 09648470 se sídlem Pražská 483, 397 01 Písek zastoupena advokátkou Mgr. Květoslavou Křenkovou se sídlem Fráni Šrámka 136, 397 01 Písek o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 1 regulačního plánu Smrkovice II. přijaté usnesením zastupitelstva odpůrce ze dne 1. 2. 2024, č. 18/24, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Zastupitelstvo odpůrce usnesením ze dne 1. 2. 2024, č. 18/24, rozhodlo o vydání Změny č. 1 regulačního plán Smrkovice II. (dále jen změna RP), kterou byl změněn regulační plán Smrkovice II., který byl vydaný dne 12. 12. 2007. 2. Navrhovatel v žalobě uvedl, že mezi jeho činnosti patří mimo jiné ochrana životního prostředí a krajiny ve Smrkovicích. Svou procesní legitimaci k podání návrhu dovozuje na základě tvrzeného dotčení práva členů spolku na příznivé životní prostředí, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14, a dále z rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, čj. 1 As 13/2015-295, a ze dne 6. 11. 2016, č.j. 1 As 182/2016-28 (navrhovatel měl zřejmě na mysli rozsudek ze dne 16. 11. 2016). Navrhovatel je environmentálním spolkem místně sepjatým s dotčeným územím, jehož členové jsou vlastníky pozemků přímo nebo bezprostředně dotčených změnou č. 7, konkrétně v ploše P.99 v katastrálním území Smrkovice, obec Písek (krajský soud k tomu poznamenává, že plocha P.99 se v územním plánu nenachází, avšak z kontextu návrhu i změny č. 7 je patrno, že navrhovatel měl na mysli plochu Z.99). 3. Navrhovatel namítá nesprávný postup při vypořádání námitek, neboť námitky člena spolku B. B. byly posouzeny jako pouhé připomínky nikoliv jako námitky, čímž byl tedy ovlivněn proces posuzování takto vznesených argumentů. Toto porušení právních předpisů zasahuje do subjektivních práv člena navrhovatele, neboť B. B. jako člen navrhovatele je osobou dotčenou dle § 52 odst. 2 stavebního zákona. Změna regulačního plánu, která mění mimo jiné množství rodinných domů, významně mění poměry v oblasti, a to včetně zeleně a vodních prvků, které mají významný vliv na kvalitu života v oblasti. Toto množství domů a vzhled zástavby v bezprostřední blízkosti nemovitostí vlastněných jedním z členů navrhovatele je důvodem pro jeho zařazení mezi dotčené vlastníky a umožnění mu, aby ve věci podával námitky. 4. Dále navrhovatel namítá rozpor změny regulačního plánu s územním plánem odpůrce ze dne 24. 12. 2015. 5. Podle platného územního plánu je daná oblast vymezena jako Z4-8 s funkčním využitím V1-2, kde se počítá s výstavbou maximálně 42 rodinných domů, přičemž dle původního regulačního plánu je v dané oblasti možné parcelací umístit 48 rodinných domů, kdy součástí zástavby má být veřejný zelený prostor podél otevřené vodoteče, která bude znamenat pozitivní krajinotvorný prvek s přínosem pro bydlení v lokalitě. Dle napadeného regulačního plánu má být v řešeném území umístěno 52 stavebních parcel a má dojít ke změně otevřené vodoteče na zatrubněnou vodoteč, když z tohoto důvodu mohlo dojít k rozšíření stavebních parcel v území a ke zvětšení parcel. 6. Z toho vyplývá, že i původní regulační plán je v rozporu s územním plánem, přestože je daný regulační plán starší než platný a účinný územní plán, nemění tato skutečnost nic na tom, že podřízené územní plánovací dokumentace musí být v souladu s nadřízenou územně plánovací dokumentací. Podle navrhovatele dle § 71 odst. 4 stavebního zákona je odpůrce povinen v případě rozporu regulačního plánu s nadřízenou územně plánovací dokumentací uvést regulační plán do souladu s touto nadřízenou plánovací dokumentací. Proto měl odpůrce jako pořizovatel přistoupit k přijetí změny územního plánu, která by odpovídala obsahu přijatého a účinného územního plánu. V územním plánu vymezený limit 42 domů pro dané území není ani zmíněn v textové části změny regulačního plánu týkající se jeho souladu z nadřazenou územně plánovací dokumentací. Tím odpůrce překročil meze své působnosti, když rozhodoval o přijetí změny regulačního plánu v situaci, kdy mělo dojít nejprve k uvedení souladu regulačního plánu s plánem územním. Proto při přijímání změny regulačního plánu došlo k překročení zákonem vymezené působnosti, neboť dle § 71 odst. 4 stavebního zákona nemělo vůbec k rozhodování o změně regulačního plánu dojít. Podle navrhovatele měl případný rozpor regulačního plánu či změny regulačního plánu s územním plánem v prvé řadě odhalit odbor územního plánování. V souvislosti s tím odkázal navrhovatel na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2014, č.j. 6 Aos 2/2013-95 dle něhož neaktivita účastníka v rámci řízení o přijetí územního plánu nemůže mít za následek naprostou nemožnost jeho přezkumu. Dle navrhovatele je nutno přijatou změnu regulačního plánu zrušit i přesto, že její rozpor s územním plánem nebyl v řízení o jejím přijetí namítán. 7. Podle navrhovatele je změna regulačního plánu v rozporu s vymezenými cíli a úkoly územního plánování uvedenými v § 18 a 19 stavebního zákona. Rozšířením počtu zastavitelných parcel, zrušením otevřené vodoteče a celkovým zmenšením zelených ploch veřejného prostranství dochází ke zvýhodnění soukromých zájmů vůči zájmům veřejných, a to zvláště kvalitního životního prostředí a soudržnosti místního společenství. 8. Navrhovatel považuje za neodůvodněné zvýhodnění vytvoření dalších zastavitelných parcel v neprospěch otevřené vodoteče s ochranným pásmem. Podle navrhovatele není žádný důvod pro uzavření předmětné vodoteče, která je pozitivním ekologickým prvkem v krajině. 9. Ponechání otevřené vodoteče odpovídá obsahu územního plánu a jím vymezeného vodního režimu v území. Dle navrhovatele otevřená vodoteč s původně předpokládaným osmimetrovým ochranným pásmem představuje zpomalení odtoku srážkových vod z území a jejich lepší zasakování. V neprospěch otevřené vodoteče je uváděno nebezpečí nadměrného množství vody v případě přívalových dešťů a povodní. Dle navrhovatele jsou i odtokové poměry v případě otevřené vodoteče lepší, neboť zatrubněná vodoteč by z území žádnou vodu neodvedla. Odpůrce nezdůvodnil, proč by uzavřená vodoteč a zejména rozšíření počtu zastavitelných parcel mělo být ve vyšším zájmu než vybudování otevřené vodoteče s pozitivním urbanistickým a ekologickým dopadem. Rovněž odpůrce v rámci změny regulačního plánu neodůvodnil potřebu zvýšení počtu stavebních parcel, proto je změna regulačního plánu v rozporu s § 68 stavebního zákona, neboť nedošlo ke komplexnímu posouzení a zdůvodnění přijatého řešení. Změna není proporcionální ve vztahu k zásahu do dalších veřejných zájmů. Navíc potřebnost rozšíření zastavitelných pozemků není přezkoumatelně posouzena. Navrhovatel poukázal na to, že dle dobových stránek developera – osoby zúčastněné na řízení, je plánováno na velké části pozemků vybudovat dvojdomky a tím bude zvýšeno množství rodinných domů v oblasti. 10. Ohledně zásahu do práv třetích osob při zrušení změny regulačního plánu navrhovatel rovněž odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2022, č.j. 7 As 347/2021, dle něhož nemůže při zrušení předmětné změny regulačního plánu dojít k nezákonnému a nepřiměřenému zásahu do práv třetích osob. Navrhovatel má za to, že předmětná změna regulačního plánu je v rozporu se zásadami plánování stanovenými ve stavebním zákoně, dále je v rozporu s obsahem platného a účinného územního plánu a není proporcionální vůči dalším, právními předpisy chráněným zájmům, a proto je navrhováno, aby soud zrušil změnu regulačního plánu z důvodu její nezákonnosti. II. Shrnutí vyjádření odpůrce 11. Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvedl, že navrhovatel tvrdí, že byl změnou regulačního plánu č. 7 zkrácen na svých právech, zejména na právu na příznivé životní prostředí podle čl. 35 Listiny základních práv a svobod. Svou aktivní legitimaci dovozuje z postavení environmentálního spolku, jehož účelem je ochrana přírody, krajiny a krajinného rázu Smrkovic a přilehlého okolí. V návrhu uvádí, že někteří členové spolku jsou vlastníky pozemků, které se nacházejí v řešeném území nebo jeho blízkosti, a že změna územního plánu negativně ovlivňuje životní prostředí v této lokalitě. 12. Odpůrce zpochybňuje aktivní legitimaci navrhovatele s tím, že návrh neprokazuje konkrétní dotčení práv spolku ani jeho členů. Podle odpůrce navrhovatel neuvádí ko