— Nejvyšší správní soud

3 Ds 2/2025- 78 - text  6 3 Ds 2/2025 USNESENÍ Vrchní soud v Praze, jako soud kárný, projednal v ústním jednání konaném dne 31. října 2025 v Praze, námitky státního zástupce Mgr. Milana Matouška proti výtce krajského státního zástupce v Praze ze dne 24. dubna 2025, sp. zn. 2 Spr 161/2025, a rozhodl takto: Námitky Mgr. Milana Matouška proti výtce krajského státního zástupce v Praze ze dne 24. dubna 2025, sp. zn. 2 Spr 161/2025, se podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu za použití § 25b odst. 1, odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, zamítají. Odůvodnění: 1. Státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Praze Mgr. Milanu Matouškovi byla krajským státním zástupcem v Praze uložena dne 24. dubna 2025 pod sp. zn. 2 Spr 161/2025 podle § 31 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen ZoSZ), výtka, kterou oproti podpisu vlastnoručně převzal dne 25. dubna 2025. Výtka byla uložena zjednodušeně řečeno proto, že během nařízené pracovní pohotovosti ztratil služební mobilní telefon a na vzniklou situaci adekvátně nereagoval, když nezabezpečil náhradní kontakt na svou osobu a ztrátu neoznámil svým nadřízeným ani operačnímu důstojníkovi Policie ČR, takže byl pro policii od pátku 28. března až do soboty 29. března 2025 do odpoledních hodin nedosažitelný, ačkoliv bylo třeba policii poskytnout součinnost v případě obviněného J. Z., především učinit úkony spojené s návrhem na vzetí obviněného do vazby. 2. Dne 13. května 2025 podal proti výtce ke zdejšímu kárnému soudu Mgr. Matoušek námitky. Prvá část námitek zpochybňuje ve výtce popsaný skutkový stav. Mgr. Matoušek má zato, že nebylo prokázáno, že telefon ztratil již v pátek 28. března, naopak si je jist že telefon měl ve svém držení až do dopoledne 29. března, když v pátek zůstal v Praze, kde přespal u dcery a až v sobotu jel domů do X, kdy byl telefon nalezen. Dále upozorňuje, že telefon mu byl po nálezu vrácen v sobotu 29. března, kdy službu převzal a případ obviněného Z. řešil, a nikoliv až v neděli 30. března, jak je uvedeno ve výtce. Druhý okruh námitek směřoval do nepřiměřenosti udělené výtky, když se domnívá, že není pravdou, že by neprojevil dostatečnou sebereflexi a prohřešek mohl být vyřešen tzv. manažerským pohovorem. Mgr. Matoušek zdůraznil, že se jak krajskému státnímu zástupci Mgr. Martinu Erazímovi, tak jeho náměstkyni JUDr. Evě Vašíčkové omluvil a situace litoval. Pokud při pohovoru s Mgr. Erazímem zmínil své zdravotní obtíže, nečinil tak ve snaze situaci zlehčovat. 3. Podle § 31 odst. 3 ZoSZ může státní zástupce, kterému byla výtka uložena, podat do třiceti dnů od jejího doručení námitky podle zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen ZoŘ). Podle § 25a odst. 1 ZoŘ o námitkách proti výtce rozhoduje kárný senát. 4. Z výše uvedeného je zřejmé, že námitky byly Mgr. Matouškem podány k tomu oprávněnou osobu a včasně, jsou tedy projednatelné. K projednání je příslušný kárný senát Vrchního soudu v Praze, konkrétně senát 3 Ds, který podle rozvrhu práce projednává věci státních zástupců. 5. V rámci přezkumu uložené výtky kárný soud postupoval podle § 25b odst. 1, odst. 2 ZoŘ a přiměřeně aplikoval ustanovení části třetí ZoŘ o odvolání, resp. o řízení v prvním stupni a ustanovení trestního řádu o odvolání, jakož i ustanovení ostatní. Pokud jde o řízení o námitkách, je zřejmé, že ve věci je třeba nařídit ústní jednání, obdobně jako v řízení o odvolání. Pokud jde o rozsah a způsob přezkumu dospěl kárný soud k závěru, že je na místě postupovat při přezkumu přiměřeně jako ve stížnostním řízení trestním, tedy podle § 147 odst. 1 tr. ř., který je aplikován za použití § 25b odst. 2 ZoŘ. Přezkum podle ustanovení o odvolání, jakkoliv k němu zákonná úprava § 25b ZoŘ na první pohled zdánlivě směřuje, není charakteru řízení přiléhavý. Odvolání je opravným řízením proti rozsudku, tedy proti prvostupňovému řízení o vině a trestu, resp. o vině a kárném opatření, popřípadě zproštění obžaloby či kárného návrhu, tedy směřuje proti rozhodnutí provedenému po velmi formálním řízení, přezkum je zaměřen na dodržování všech zásad trestního řízení (kontradiktornost, bezprostřednost, veřejnost, obžalovací atd.), což je charakteru řízení o výtce, které je neveřejné, nevázáno na návrh, s nikterak upraveným procesním postupem, naprosto nepřiléhavé. Naopak úprava trestního řádu o stížnostním řízení. Které je základním přezkumným řízením proti všem typům rozhodnutí včetně meritorních vyjma rozhodnutí rozsudkem je charakteru výtky a předchozího řízení přiměřená a vyhovující. Výtka, která je podle § 31 odst. 1 ZoSZ reakcí orgánu správy státního zastupitelství na drobné nedostatky a poklesky v činnosti státního zástupce v případech, kdy není na místě věc řešit podáním kárného návrhu. Jde tedy o v podstatě formálně upravené upozornění na drobnější pochybení, bez udělení jakékoliv sankce, což se rozsudku, který je přezkoumáván v režimu odvolacím, ani zdaleka neblíží. 6. Kárný soud přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. za použití § 25b odst. 1, odst. 2 ZoŘ jak správnost výroku rozhodnutí o udělení výtce, tak předcházející řízení. 7. Pokud jde o procesní stránku věci, je třeba zohlednit, jak již shora naznačeno, že řízení o výtce není návrhové, nemá tedy vymezen skutek, jímž by byl orgán správy státního zastupitelství vázán, není veřejné, není kontradiktorní, skutkový stav není fixován v řízení prováděnými důkazy. Jde o řízení interní, fakticky úvahu vedoucího státního zástupce, zda došlo k určitému pochybení v činnosti jemu podřízeného státní zástupce, které není tak závažné, aby bylo na místě podat kárný návrh a na druhé straně nejde o naprostou marginální záležitost, jenž nezasluhuje žádnou reakci, popřípadě ji postačí neformálně probrat. Osoba oprávněná k udělení výtky samozřejmě nemůže postupovat na základě své libovůle, ale nestranně a objektivně, tedy její zjištění musí být výsledkem šetření, v němž se do určité míry uplatní zásady platné v trestním řízení pro zjištění skutkového stavu věci bez důvodných pochybností (zásada materiální pravdy) a podklady musí být vyhodnoceny nestranně, logicky, jednotlivě i v souhrnu (zásada volného hodnocení důkazů). Při aplikaci výše uvedených kritérií, lze jednoznačně uzavřít, že řízení předcházející udělení výtky je prosté jakýchkoliv deficitů. Krajský státní zástupce si opatřil dostatek podkladů, aby zjistil, co se během služby Mgr. Matouška přihodilo, především si opatřil vyjádření svých náměstků JUDr. Vašíčkové a JUDr. Brunclíka, kteří záležitost přímo s policií a následně s Mgr. Matouškem během předmětného víkendu řešili a prostor pro vyjádření dal i samotnému Mgr. Matouškovi. Vyhodnocení skutkového stavu v odůvodnění výtky je pak velmi přehledné, pečlivé a obsahu vyjádření a záznamů odpovídající (zjevný překlep v popisu skutku, kdy na místo do 29. března je uvedeno 30. března je řešen při vypořádání výslovných námitce Mgr. Matouška níže) a současně logické a přesvědčivé. 8. Jelikož v řízení o námitkách je z logiky věci jednou stranou sporu státní zástupce, který námitky podal a proti němu je v opačném procesním postavení krajský státní zástupce, který výtku udělil, je kárný senát toho názoru, že bez dalšího nelze přejímat automaticky informace ze správního spisu, který je o uložení výtky veden, tím spíše, že vytýkaný skutkový stav je námitkami zpochybňován. Samozřejmě, že předmětný správní spis je ve věci důležitým důkazem, ovšem v něm uvedená zjištění je třeba v řízení o námitkách verifikovat dalšími důkazy. Za tím účelem kárný soud sám, aniž by to kterákoliv ze stran navrhovala, předvolal k ústnímu jednání svědky, konkrétně nálezce tašky se služebním mobilním telefonem a policistu řešícího případ obviněného Z. 9. V rámci své přezkumné činnosti tedy kárný soud nejen provedl k důkazu správní spis Krajského státního zastupitelství sp. zn. 2 Spr 161/2025, z nějž zjistil na základě, jakých záznamů a vyjádření byla výtka udělena. Dále osobní spis Mgr. Matouška z nějž je patrné, že byl jmenován státním zástupcem v roce 2011 a v roce 2022 přeložen na Krajské státní zastupitelství v Praze, kde je činný dosud. Během takřka patnáctileté služby byl jednou kárně stíhán v roce 2013, kdy mu byla pro neomluvenou absenci v zaměstnání udělena důtka. Dále mu byly uděleny tři výtky, první v roce 2011 pro řádné nezajištění budovy státního zastupitelství a ztrátu služebního průkazu, následně v roce 2012 pro ztrátu služebního telefonu a neplnění služební pohotovosti a v roce 2013 pro nedostavení se do práce v době nařízeného hlavního líčení. Současně z osobního spisu plyne, že v důsledku tvrzení Mgr. Matouška ohledně poměrně velmi zásadních zdravotních komplikací, jimiž částečně vysvětloval ztrátu telefonu, mu byla nařízena mimořádná zdravotní prohlídka, která žádné zdravotní komplikace nepotvrdila a tento byl shledán zdravotně způsobilým pro výkon funkce státního zástupce. 10. Z výslechu svědka Mjr. Mgr. L. K., vedoucího oddělení SKPV Policie ČR