2 Azs 47/2003 — Nejvyšší správní soud

66 A 16/2025- 36 - text  19 66 A 16/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobce: A. R. zast. Mgr. Tomášem Verčimákem, advokátem se sídlem Dřevná 382/2, Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo zahraničních věcí se sídlem Hradčanské náměstí 182/5, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2025, čj. 305391-1/2025-MZV/VO, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou doručenou krajskému soudu dne 19. 11. 2025 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2025, čj. 305391-1/2025-MZV/VO (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl žádost ze dne 4. 8. 2025 o nové posouzení důvodů neudělení víza; tato žádost směřovala proti rozhodnutí Velvyslanectví České republiky v Tunisu (dále jen „zastupitelský úřad“) o zamítnutí žádosti č. QTUB 2025 06 17 0002. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím shledal, že rozhodnutí zastupitelského úřadu o zamítnutí žádosti žalobce ze dne 17. 6. 2025 o krátkodobé schengenské vízum za účelem návštěvy rodiny nebo přátel (pozvání) ze dne 18. 7. 2025, č. QTUB 2025 06 17 0002 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) bylo v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (dále jen „vízový kodex“), neboť na základě informací předložených žalobcem [11] existují důvodné pochybnosti o spolehlivosti prohlášení učiněných ohledně socioekonomické situace a úmyslu opustit území členských států, [12] existují důvodné pochybnosti o spolehlivosti o pravosti předložených podpůrných dokladů nebo o pravdivosti jejich obsahu a [13] existují důvodné pochybnosti o úmyslu žalobce opustit území členských států před skončením platnosti víza. Žalovaný dále shledal, že zamítací důvod [11] existují důvodné pochybnosti o spolehlivosti prohlášení učiněných ohledně podmínek pobytu nebyl naplněn. II. Shrnutí žaloby 3. Žalobce má za to, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech a považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit pro vady řízení spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti, dále pro vadné zjištění skutkových okolností a pro neexistenci podkladů pro učinění závěru o záměru žalobce zůstat na území ČR i po skončení platnosti krátkodobého víza, jakož i pro další procesní pochybení, tj. neumožnění nahlédnutí do spisu před vydáním napadeného rozhodnutí, a tedy neumožnění řádně uplatňovat svá procesní práva. 4. První okruh žalobních námitek se vztahuje k namítané nepřezkoumatelnosti napadeného i prvostupňového rozhodnutí. Žalobce shledává nepřezkoumatelnost pro jejich nesrozumitelnost a dále proto, že mu není zřejmé, z jakého důvodu dospěl správní orgán prvního stupně k závěrům, které vedly k zamítnutí žádosti žalobce. 5. Žalobce namítá, že udělení krátkodobého víza musí probíhat v souladu s právem na spravedlivý proces dle čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod. Žalobce je přesvědčen, že poskytl dostatečné důkazy, ze kterých je patrný jeho záměr navštívit svoji partnerku v ČR a vrátit se zpět do vlasti. Podle žalobce se žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí zaměřil především na socioekonomickou situaci žalobce a opomenul důkazy, které prokazují jeho zájem vrátit se do své vlasti, a to lékařskou dokumentaci jeho matky a podpůrný dopis jeho partnerky, ve kterém se uvádí, že žalobce hodlá doprovodit svoji matku týden po návratu z ČR k lékaři. Žalobce má silný citový vztah k matce a pečuje o ni, přičemž jeho matka potřebuje každodenní péči. Opomenutí předmětných důkazů ze strany zastupitelského úřadu i žalovaného představuje podle žalobce nezákonnost rozhodnutí. Žalobce poukazuje také na chybu v datu (21. 5. 2025) v obsahu napadeného rozhodnutí. 6. Druhý okruh žalobních námitek se týká vad skutkových zjištění a neexistence podkladů pro učinění skutkového závěru. Žalobce reaguje na argumentaci žalovaného, který v napadeném rozhodnutí uvedl, že prvostupňové rozhodnutí je standardizovaný formulář a obsahuje zákonem stanovené náležitosti. Tuto vlastnost žalobce nerozporuje, ovšem dodává, že bez bližšího odůvodnění neodráží životní situaci žalobce a nevede zastupitelský úřad k rozhodnutí s přihlédnutím ke všem známým okolnostem. Žalobci není zřejmé, proč správní orgány nereflektovaly skutkové okolnosti jím předložené, které prokazují opačný skutkový závěr, ve svém dalším postupu prostřednictvím dalšího dokazování např. prostřednictvím pohovoru či výzvy k doplnění dokazování. Takový postup je podle žalobce v rozporu s principem právní jistoty a právem na spravedlivý proces. Žalobce namítá, že tuto procesní vadu měl nejpozději žalovaný identifikovat a sjednat nápravu, nikoliv zcela postup zastupitelského úřadu aprobovat a vystavět na něm vlastní rozhodnutí. 7. Skutková zjištění zastupitelského úřadu a žalovaného podle žalobce neodpovídají dokumentům, které žalobce předložil, a informacím poskytnutým v rámci pohovoru. Žalobci je vytýkáno, že nezná přesnou adresu partnerky, ačkoli uvedl, že se jedná o byt v Českých Budějovicích, že není ve vlastnictví partnerky a sama partnerka ve formálním pozvání uvedla přesnou adresu bytu. Žalobce má za to, že není na místě vytýkat mu neznalost přesné adresy, když její znalost není v žádosti o krátkodobé vízum relevantní. 8. Žalobce dále namítá, že není pravdou, že by neznal podrobnější informace o plánovaném pobytu. V rámci pohovoru uvedl, že s partnerkou navštíví Pražský hrad, ZOO a zámek v Hluboké nad Vltavou. Partnerka žalobce k pozvání připojila také Support letter, ve kterém popisuje detailní plán návštěvy. Žalobci není jasné, proč se správní orgány, které dovodily, že žalobce neznal program své cesty, na tyto skutečnosti dále nedoptávaly, pakliže žalobce náplň cesty stručně popsal v průběhu pohovoru. Žalobce v pohovoru také uvedl další informace o své partnerce, kdy je zřejmé, že ví o své partnerce spoustu informací. V pravidelném kontaktu zůstávají skrze sociální sítě, naživo se viděli pouze párkrát. 9. Žalobce přiznává, že společný pobyt v Tunisku byl uhrazen partnerkou, ale žalobce jí posléze část prostředků vrátil. Žalobce ovšem nevidí důvod, proč by tato skutečnost byla relevantní, když se v rámci řízení nezkoumala autenticita vztahu mezi žalobcem a jeho partnerkou, jako je tomu u sezdaných rodinných příslušníků občanů Evropské unie. Podle žalobce by správa financí v daném páru neměla být otázkou pro posouzení správními orgány, přičemž žalobce zaráží, že se žalovaný a zastupitelský úřad nad otázkou placení v páru vůbec pozastavují. 10. Podle žalobce nelze, aby mu bylo přičítáno k tíži, že explicitně nevyjádřil svůj úmysl v pokračování ve studiu, neboť se toto snad běžně předpokládá. Žalobce je stále studentem, ačkoli nemůže z objektivních příčin řádně plnit své studijní povinnosti. Žalobce uvádí, že není nevýdělečný, jelikož si přivydělává na sociálních sítích Youtube a Instagram publikováním příspěvků. Skutečnost, že výdělek z těchto platforem jde na účet bratra žalobce, by neměla být podle žalobce správními orgány hodnocena. Žalobce dodává, že způsob vyplácení je takto nastavený, neboť v době prvního výdělku neměl žádný bankovní účet. Navíc bratr je lépe finančně gramotný a o bratra se tímto způsobem stará. 11. Ke své socioekonomické situaci žalobce uvádí, že stále žije u rodičů a nevlastní žádný majetek, což vzhledem ke skutečnosti, že je mu 23 let a je stále studentem, není nic neobvyklého. Žalobci proto přijde absurdní po něm žádat, aby měl vlastní domácnost, když je mu 23 let a chce jet do ČR navštívit partnerku. Žalovaný by se podle žalobce také neměl pozastavovat nad zmínkou možného studia ve Francii jako nad záměrem žalobce dostat se do Evropy. 12. Žalobce odmítá závěr žalovaného, že nedisponuje žádnými prokazatelnými ekonomickými či majetkovými závazky v Tunisku, které by jej motivovaly k návratu do země po skončení krátkodobého pobytu. Možná nemá objektivně viditelné majetkové závazky, má však ve své zemi spoustu nemajetkových závazků. Žalobce uvádí, že má nemocnou maminku, o kterou se stará (její zdravotní stav doložil lékařskými zprávami). K vlasti jej tedy váže rodina, péče o maminku a studium. 13. Žalobce má za to, že žalovaný vystavěl napadené rozhodnutí bez jakékoliv opory ve správním spisu na vlastních domněnkách a hypotézách, se kterými žalobce nekonfrontoval, a nedal ani žalobci možnost nahlédnout do spisu, aby věděl, jak posílit důkazní stránku tvrzených skutečností. Žalovaný tímto podle žalobce porušil základní principy adekvátního zjišťování skutkového stavu věci, jak vyžaduje první část zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 14. Třetí okruh námitek se týká procesních pochybení žalovaného. Zásadní pochybení spatřuje žalobce v neumožnění nahlédnutí do správního spisu před vydáním napadeného rozhodnutí. Žalobce podal