ÚOHS R0145/2022/VZ – MODERNIZACE STÁVAJÍCÍHO MĚSTSKÉHO KOUPALIŠTĚ A NOVOSTAVBA KR

Zadavatel – město Kyjov, IČO 00285030, se sídlem Masarykovo náměstí 30/1, 679 01 Kyjov, ve správním řízení zastoupeno společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno, zastoupení ověřeno na základě plné moci ze dne

Předmětem veřejné zakázky bylo dle bodu 3. „INFORMACE O PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace ze dne 29. 5. 2020 (dále jako „zadávací dokumentace“) zajištění modernizace stávajícího městského koupaliště (včetně nových venkovních bazénů s technologií), výstavba nového krytého plaveckého bazénu s wellness, revitalizace ulice

Dle protokolu o otevírání nabídek ze dne 18. 5. 2021 obdržel zadavatel v předmětném zadávacím řízení 5 nabídek, mezi nimi i nabídku dodavatele GEOSAN GROUP a.s.,

Žádostí ze dne 25. 5. 2021 zadavatel podle § 46 odst. 1 zákona vyzval Společnost Metrostav –

Žádostí ze dne 25. 5. 2021 zadavatel podle § 46 odst. 1 zákona vyzval společnost GEOSAN

Přípisem ze dne 7. 6. 2021 oznámil zadavatel společnosti GEOSAN GROUP a.s., že rozhodl o jejím vyloučení ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona (dále jako „oznámení o vyloučení“).

Přípisem ze dne 8. 6. 2021 zadavatel oznámil své rozhodnutí o výběru dodavatele, kterým se stala Společnost Metrostav – DIZ Bazén Kyjov.

Námitkami ze dne 22. 6. 2021 společnost GEOSAN GROUP a.s. brojila proti svému vyloučení ze zadávacího řízení (dále jako „námitky“). Zadavatel námitky rozhodnutím ze dne 2. 7. 2021 odmítl.

Dne 28. 7. 2021 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem na realizaci předmětu veřejné zakázky „Smlouvu o zpracování projektové dokumentace, zajištění dalších záležitostí a o provedení stavby“ (dále jako „smlouva“), přičemž celková cena za realizaci veřejné zakázky byla v bodě 12.2.1 smlouvy sjednána na 285 400 000,- Kč bez DPH.

Dne 4. 3. 2022 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jako „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami, jakož i k projednání přestupků podle zákona a ukládání pokut za jejich spáchání, podnět k přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky (dále jako „podnět“).

Ačkoli skutečnosti namítané v podnětu směřovaly primárně proti tomu, že nabídka vybraného dodavatele nesplňovala zadávací podmínky, shledal Úřad, že obviněný v předmětném zadávacím řízení postupoval v rozporu se zásadou rovného zacházení. Vzhledem k tomu, že

Doručením příkazu obviněnému dne 12. 8. 2022 bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „správní řád“) zahájeno řízení o přestupku.

Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 22. 8. 2022 blanketní odpor z téhož dne, který obviněný na základě výzvy Úřadu doplnil svým podáním ze dne 13. 9. 2022 (dále jako „stanovisko obviněného“).

Dne 6. 10. 2022 vydal Úřad v probíhajícím správním řízení na základě posouzení všech rozhodných skutečností rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0371/2022/VZ, č. j. ÚOHS-34889/2022/500 (dále jako „napadené rozhodnutí“).

Výrokem I. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel zásadu rovného zacházení zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když identifikoval rozpor mezi textovou a grafickou částí nabídky dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ve způsobu řešení dojezdu tobogánu ve vnitřní části, což bylo důvodem pro žádost o vysvětlení nabídky ve smyslu § 46 odst. 1 zákona, přičemž způsob vysvětlení spatřovaného rozporu spočívající v korekci přílohy č. 3 návrhu smlouvy dodavatelem GEOSAN GROUP a.s. pokládal za jeden z důvodů pro vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení, zatímco u vybraného dodavatele, jehož nabídka byla v dotčených částech týkajících se způsobu řešení dojezdu tobogánu ve vnitřní části identická jako nabídka dodavatele GEOSAN GROUP a.s., tento rozpor neshledal a následně obdobně neřešil, přičemž tímto postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dne

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. napadeného rozhodnutí uložil Úřad výrokem II. obviněnému pokutu ve výši 500 000 Kč. Výrokem III. napadeného rozhodnutí uložil Úřad obviněnému povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad nejprve uvedl, že výchozí situace obou dodavatelů byla v šetřeném případě srovnatelná, a tudíž i reakce zadavatele na tuto situaci měla být u obou dodavatelů shodná, a to v souladu se zásadou rovného zacházení zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona. Obviněný však dle Úřadu nepostupoval vůči dodavatelům v souladu se zásadou rovného zacházení, neboť spatřoval-li rozpor v nabídce dodavatele GEOSAN

K argumentaci obviněného, podle níž byl rozpor týkající se řešení dojezdu tobogánu pouze jedním z důvodů pro vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení, Úřad

K vlivu na výběr dodavatele Úřad konstatoval, že pokud by obviněný vyzval k objasnění rozporu v nabídce i vybraného dodavatele, nelze vyloučit, že by vybraný dodavatel objasnil rozpor obdobně jako společnost GEOSAN GROUP a.s. Dle Úřadu si lze dokonce stěží představit jakýkoli zásadně odlišný způsob objasnění daného rozporu ze strany vybraného dodavatele.

Dne 21. 10. 2022 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad obviněného z téhož dne.

Úvodem rozkladu obviněný namítá, že se Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádal s jeho argumentací uvedenou ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 29. 9. 2022, podle které nelze bez dalšího konstatovat, že měl být vybraný dodavatel vyzván k objasnění řešení dojezdu tobogánu (stejně jako dodavatel GEOSAN GROUP a.s.), neboť rovným zacházením (a jediným správným) by bylo také nevyzvat žádného dodavatele k objasnění (neexistujícího) rozporu.

Z výše uvedeného důvodu je podle obviněného napadené rozhodnutí rovněž nesprávné a nezákonné. Závěr, podle kterého měl být k objasnění vyzván i vybraný dodavatel, nemá podle obviněného oporu v zjištěném skutkovém stavu, a jedná se proto o nijak nepodloženou domněnku Úřadu, která zcela ignoruje, že obviněný mohl zásadu rovného zacházení naplnit rovněž tak, že by k objasnění v daném rozsahu nevyzval ani jednoho z účastníků. Úřad měl buď doplnit skutkový stav tak, aby podpořil svůj závěr o tom, že vybraný dodavatel měl být vyzván k objasnění nabídky, případně za skutkového stavu, který neumožňoval rozhodnout bez důvodných pochybností, zvolit ten výklad skutkového stavu, který bude pro obviněného příznivější.

K výši uložené pokuty obviněný namítá, že se Úřad nedostatečně vypořádal se závažností tvrzeného přestupku. Podle obviněného Úřad nezohlednil skutečnost, že obviněný nebyl dosud ze strany Úřadu za porušení zákona postižen. K závažnosti tvrzeného přestupku obviněný dodává, že vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. bylo učiněno po právu (i z jiných důvodů) a postup obviněného nemá vliv na řádnou realizaci předmětu veřejné zakázky (vybraný dodavatel realizuje dílo tak, jak bylo dle jeho nabídky obviněným

Obviněný z výše uvedených důvodů navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil, případně aby věc vrátil Úřadu k dalšímu projednání.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o přestupcích“) přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí, načež jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

Úřad rozhodl ve všech výrocích napadeného rozhodnutí správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu obviněného a k potvrzení napadeného rozhodnutí.

Podle obviněného zatížil Úřad napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti tím, že se nevypořádal s jeho argumentací uvedenou ve vyjádření k podkladům napadeného rozhodnutí ze dne 29. 9. 2022. V ní obviněný konstatoval, že pokud bylo řešení dojezdu tobogánu v nabídkách GEOSAN GROUP a.s. a vybraného dodavatele bez rozdílu, a vůči oběma účastníkům zadávacího řízení tak mělo být postupováno stejně, lze pochybení obviněného spatřovat toliko v tom, že dodavatele GEOSAN GROUP a.s. vyzval k objasnění neexistujícího rozporu. Za takové situace by však neobstál pouze jeden z důvodů pro vyloučení dodavatele

K této námitce je nejprve třeba uvést, že, aby bylo rozhodnutí považováno za přezkoumatelné, nemusí správní orgán explicitně vypořádat každou jednotlivou námitku, nýbrž postačí, pokud odůvodnění rozhodnutí komplexně pokrývá všechny vznesené námitky. Uvedené vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 70/2008-13 ze dne 28. 5. 2009:

Přestože se ve výše uvedené judikatuře jedná o odůvodnění rozsudku soudů, nikoli o odůvodnění rozhodnutí správních orgánů, je možné závěry Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu vztáhnout i na tato rozhodnutí. Možnost aplikace lze ostatně dovodit za použití argumentu a maiori ad minus, tj. argumentu právní logiky „od většího k menšímu“.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že Úřad vycházel ze skutečnosti, že obviněný shledal rozpor v nabídce dodavatele GEOSAN GROUP a.s. v otázce řešení dojezdu tobogánu.

V bodě 72 napadeného rozhodnutí Úřad zdůraznil, že v rámci tohoto správního řízení nepřezkoumával zákonnost vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení, nýbrž se věnoval posouzení zákonnosti postupu obviněného z pohledu dodržení zásady rovného zacházení v souvislosti s posuzováním nabídek a postupem dle § 46 zákona. Ve vztahu k argumentaci obviněného vznesené ve vyjádření k podkladům napadeného rozhodnutí ze dne 29. 9. 2022 to jinými slovy znamená, že pokud zadavatel shledal rozpor v nabídce jednoho dodavatele a rozhodl se postupovat cestou objasnění nabídky podle § 46 zákona, byl při existenci obdobného rozporu v nabídce dalšího dodavatele povinen v souladu se zásadou rovného zacházení postupovat stejně, tedy vyzvat k objasnění nabídky i tohoto dalšího dodavatele. V daném případě je irelevantní, zda se rozpor v nabídce skutečně nacházel či zda bylo následně vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. v souladu se zákonem. Ve vztahu

Zde je důležité rovněž poznamenat, že obviněnému nelze vytýkat postup podle § 46 zákona vůči dodavateli GEOSAN GROUP a.s., k čemuž lze odkázat na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHSS0287/2022/VZ, č. j. ÚOHS-30166/2022/500 ze dne 31. 8. 2022: „Možnost žádat o objasnění nebo doplnění nabídky je oprávněním zadavatele, a je tedy plně v kompetenci zadavatele rozhodnout, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka účastníka zadávacího řízení zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo tohoto účastníka ze zadávacího řízení z důvodu jeho neschopnosti předložit dostatečnou a úplnou nabídku vyloučí, a to pouze z důvodů stanovených § 48 zákona. Lze předpokládat, že zadavatel se při rozhodování o využití či nevyužití výzvy k objasnění nebo doplnění nabídky bude řídit především ekonomickými motivy, neboť co nejširší hospodářská soutěž je předpokladem získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky – jinými slovy řečeno, silným motivem zadavatele pro využití předmětného ustanovení zákona může být zejména snaha nepřipravit se z formálních důvodů o ekonomicky výhodnou nabídku.“ Jestliže tak obviněný vyzval dodavatele GEOSAN

Byť Úřad k vypořádání předmětné argumentace přistoupil přinejmenším minimalisticky, lze k námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí uzavřít, že Úřad v kontextu celého odůvodnění napadeného rozhodnutí argumentaci obviněného vznesenou v jeho vyjádření k podkladům napadeného rozhodnutí ze dne 29. 9. 2022 vypořádal.

Obviněný v rozkladu namítá, že závěr Úřadu, podle nějž měl být k objasnění nabídky v otázce řešení dojezdu tobogánu vyzván rovněž vybraný dodavatel, nemá oporu v Úřadem zjištěném skutkovém stavu. Jedná se podle něj pouze o nijak nepodloženou domněnku, která ignoruje, že obviněný mohl zásadu rovného zacházení naplnit rovněž tak, že by k objasnění nabídky v otázce řešení dojezdu tobogánu nevyzval ani jednoho z účastníků. Napadené rozhodnutí tedy dle obviněného stojí na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, a pokud zjištěný skutkový stav neumožňoval rozhodnout bez důvodných pochybností, měl Úřad rozhodnout ve smyslu zásady in dubio pro reo.

Na základě této námitky jsem se nejprve zabýval tím, zda Úřad dostatečně zjistil skutkový stav.

Obviněný ve své argumentaci o nedostatečně zjištěném skutkovém stavu vychází z premisy, že bylo podstatné posoudit, zda zadavatel vyzval dodavatele GEOSAN GROUP a.s. k objasnění rozporu v jeho nabídce „oprávněně“, tedy zda daný rozpor skutečně existoval a byl vadou nabídky. Taková úvaha je však nesprávná, neboť v jejím důsledku by výzva k objasnění nabídky podle § 46 zákona byla v případě, že se na základě objasnění nabídky ukáže neexistence daného rozporu, a tedy jakási nadbytečnost žádosti, nesprávným postupem zadavatele. Jak však již bylo výše vyloženo, využití institutu objasnění nabídky zakotveného v § 46 zákona je zásadně fakultativním postupem zadavatele, přičemž k oprávněnosti jeho využití je relevantní jedině to, jestli zadavateli vznikne v souvislosti s nabídkou nějaká pochybnost. Z dikce § 46 odst. 1 plyne, že zadavatel může požadovat objasnění či doplnění určitých skutečností či dokladů. Popudem k tomuto kroku pak musí nutně být pochybnost zadavatele o řádném průběhu zadávacího řízení vlivem nedostatků v podáních účastníka zadávacího řízení.

Jestliže se tedy obviněný rozhodl institut objasnění nabídky využít vůči dodavateli GEOSAN

Přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí tím, že „nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou“. Skutečnost, že obviněný v posuzovaném případě uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění veřejné zakázky, je nesporná. Porušení zásady rovného zacházení zakotvené v § 6 odst. 2 zákona bylo v tomto rozhodnutí i v napadeném rozhodnutí rovněž dovozeno a řádně odůvodněno. Poslední nutnou podmínkou pro spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je tak vliv nedodržení pravidel stanovených zákonem na výběr dodavatele.

Úřad v bodě 76 napadeného rozhodnutí dovodil vliv nedodržení zásady rovného zacházení na výběr dodavatele v tom, že „pokud by zadavatel v obdobném duchu vyzval k objasnění rozporu v nabídce i vybraného dodavatele, nelze vyloučit, že by vybraný dodavatel objasnil rozpor obdobně jako společnost GEOSAN GROUP a.s. (dokonce lze konstatovat, že si lze stěží představit jakýkoli zásadně odlišný způsob objasnění daného rozporu). Následně, protože „korekci přílohy č. 3 návrhu smlouvy“ u společnosti GEOSAN GROUP a.s. pokládal zadavatel za důvod pro vyloučení (a je v tuto chvíli zcela nerozhodné, že „jen“ za jeden z více důvodů), musel by logicky konzistentně obdobnou korekci u vybraného dodavatele pokládat též za důvod pro vyloučení, a v důsledku tak mohl uzavřít smlouvu s některým z dodavatelů, jejichž nabídka se umístila jako další v pořadí.“ Tento závěr Úřadu lze považovat v zásadě za správný, neboť v případě, že by obviněný postupoval vůči vybranému dodavateli stejně jako vůči dodavateli GEOSAN GROUP a.s., je možné (ba dokonce pravděpodobné, jak konstatoval i Úřad), že by došlo k vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, a obviněný by s ním tak neuzavřel smlouvu. Ovšem i pokud by případné vyloučení dodavatele GEOSAN

Obviněný v rozkladu namítá, že jediným možným pochybením je vyzvání dodavatele GEOSAN

Úřad výrokem II. napadeného rozhodnutí uložil obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. napadeného rozhodnutí pokutu ve výši 500 000 Kč. Obviněný v rozkladu namítá, že Úřad v rámci polehčujících okolností nezohlednil tu skutečnost, že obviněný dosud nebyl ze strany Úřadu za porušení zákona trestán. K závažnosti tvrzeného přestupku dále obviněný namítá, že vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení bylo i v případě zpochybnění naplnění důvodů pro vyloučení souvisejících s řešením dojezdu tobogánu učiněno po právu a že jednání Úřadem kvalifikované jako přestupek nemělo vliv na řádnou realizaci předmětu veřejné zakázky. Podle obviněného je rovněž neadekvátní výše uložené pokuty, a to vzhledem k aktuální rozhodovací praxi Úřadu, k čemuž obviněný odkázal na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0316/2022/VZ, č. j. ÚOHS-33271/2022/524 ze dne 23. 9. 2022, v němž Úřad uložil pokutu ve výši 300 000 Kč za souběh dvou přestupků závažného charakteru.

K posouzení závažnosti přestupku ze strany Úřadu lze nejprve poznamenat, že Úřad zcela správně konstatoval, že stupeň závažnosti přestupku je dán především intenzitou narušení objektu zákonné ochrany. Objektem chráněným zákonem je v případě přestupků podle § 268

Úřad v napadeném rozhodnutí konstatoval, že v posuzovaném případě se sice nejednalo o přestupek svým charakterem nejzávažnější, neboť nedošlo k naprosté rezignaci na dodržení zákonných povinností v souvislosti s výběrem dodavatele, avšak postup obviněného jednoznačně nesl prvky libovůle, kdy totožné aspekty nabídky v případě jednoho dodavatele pokládal za rozporné a v konečném důsledku vedoucí k jeho vyloučení, zatímco v případě druhého dodavatele je ignoroval. Smysl férového zadávacího řízení tak byl do značné míry popřen, jednalo se proto o přestupek velmi závažného charakteru.

Obviněný vytýká posouzení ze strany Úřadu skutečnost, že Úřad v rámci polehčujících okolností nezohlednil, že obviněný dosud nebyl ze strany Úřadu za porušení zákona trestán.

Rovněž to, že vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení bylo i v případě zpochybnění naplnění důvodů pro vyloučení souvisejících s řešením dojezdu tobogánu učiněno po právu, není pro stanovení výše pokuty žádným způsobem relevantní. Úřad totiž v daném případě nezkoumal zákonnost vyloučení dodavatele GEOSAN GROUP a.s. ze zadávacího řízení, nýbrž dodržení zásady rovného zacházení ze strany obviněného.

Obdobně je třeba odmítnout i tvrzení obviněného, že jednání Úřadem kvalifikované jako přestupek nemělo vliv na řádnou realizaci předmětu veřejné zakázky, neboť vybraný dodavatel dílo realizuje tak, jak bylo předpokládáno, a jak byla v rámci posouzení interpretována jeho nabídka. Úřad v daném případě nezkoumal, zda v nabídce vybraného dodavatele byl rozpor, pro který měl být tento vyloučen, nýbrž dodržení zásady rovného zacházení ve vztahu k vybranému dodavateli a dodavateli GEOSAN GROUP a.s. Nerovný postup není nikterak zanedbatelnější tím, že vybraný dodavatel realizuje dílo v souladu s tím, jak obviněný posoudil jeho nabídku, a uvedená námitka proto není relevantní.

Obviněný v rozkladu rovněž namítal, že výše uložené pokuty je neadekvátní, a to vzhledem k aktuální rozhodovací praxi Úřadu, k čemuž obviněný odkázal na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0316/2022/VZ, č. j. ÚOHS-33271/2022/524 ze dne 23. 9. 2022, v němž Úřad uložil pokutu ve výši 300 000 Kč za souběh dvou přestupků závažného charakteru. K této námitce je nejprve třeba poznamenat, že v odkazovaném případě se jednalo o typově odlišný případ. V bodě 156 rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0316/2022/VZ, č. j. ÚOHS-33271/2022/524 ze dne 23. 9. 2022 navíc Úřad mimo jiné zohlednil polehčující okolnost spočívající v tom, že tehdejší zadavatel i přes svůj nezákonný postup obdržel celkem 6 nabídek, čímž bylo relativně zachováno soutěžní prostředí. Ani pokud by se však jednalo o totožný přestupek, neznamenalo by to, že má být uložená pokuta stejná, neboť v každém případě jsou zohledňovány jiné konkrétní skutkové okolnosti. K odkazovanému rozhodnutí Úřadu lze dále doplnit, že tehdejší obviněný proti rozhodnutí Úřadu nepodal rozklad, a výše uložené pokuty proto nebyla dále přezkoumávána.

K výši uložené pokuty lze závěrem poznamenat, že Úřadem uložená pokuta dosahuje 1,75 % maximální možné výše. I tato skutečnost indikuje, že se uložená pokuta pohybuje při samé dolní hranici, a nelze ji tak považovat za excesivní a nepřiměřeně vysokou.

S ohledem na výše uvedené konstatuji, že Úřad při určení výměry pokuty za spáchaný přestupek postupoval v napadeném rozhodnutí plně v intencích zákona a relevantní rozhodovací praxe, přičemž se zabýval závažností spáchání přestupku, způsobu jeho spáchání, jeho následky a okolnostmi, za nichž byl spáchán. Zároveň neopomněl posoudit, zda výše pokuty nemůže mít pro obviněného likvidační charakter, přičemž jasným a přezkoumatelným způsobem dovodil, že s ohledem na účetní závěrku obviněného uložená pokuta likvidační charakter nemá. Napadené rozhodnutí je tak dostatečně odůvodněné, úplné, přesvědčivé a konzistentní, čímž naplňuje požadavky na odůvodnění pokuty uvedené v zákoně.

Rozkladová argumentace obviněného proti výroku III. napadeného rozhodnutí se zakládala výhradně na námitkách proti výrokům I. a II. napadeného rozhodnutí, které jsem v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí shledal nedůvodnými. Vzhledem k potvrzení výroků I. a II. napadeného rozhodnutí tak neshledávám důvod pro zpochybnění výroku III. napadeného rozhodnutí.

Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem, správním řádem a zákonem o přestupcích, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání či zastavení správního řízení.

Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.