USNESENÍ

ÚOHS S0053/2026/PR – Nezřízení odštěpných závodů

ÚOHS · 5. 5. 2026

O co šlo

Nezřízení odštěpných závodů

Spisová značka: ÚOHS-S0053/2026/PR

Číslo jednací: ÚOHS-13882/2026/452

Brno 17. 4. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný k projednání přestupků podle § 52a odst. 1 písm.

b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 78 zákona

č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů,

ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 13. 7. 2022 pod sp. zn. POK004/22, a aktuálně

vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0053/2026/PR, podle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za

přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb.,

správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení povinností uložených § 42c

odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 426/2021 Sb., jehož účastníkem je

společnost České dráhy, a. s., IČO 70994226, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Nové

Město, 110 00 Praha 1,

rozhodl podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení

o nich, ve znění pozdějších předpisů,

takto:

Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0053/2026/PR,

zahájené dne 13. 7. 2022 pod sp. zn. POK004/22 z moci úřední, ve věci možného porušení zákona

podle § 51 odst. 4 písm. v) zákona o dráhách, ve znění zákona č. 426/2021 Sb., se zastavuje, neboť

skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem.

ODŮVODNĚNÍ

Průběh řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“), příslušný k projednání přestupků podle § 52a odst. 1 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o dráhách“), vede předmětné řízení sp. zn. ÚOHS-S0053/2026/PR.

Toto řízení bylo zahájeno Úřadem pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále též „ÚPDI“) dne

13. 7. 2022 pod sp. zn. POK004/22. ÚPDI byl právním předchůdcem Úřadu.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

třída Kpt. Jaroše 7, 602 00 Brno, Česká republika, +420 542 167 111, posta@uohs.gov.cz, uohs.gov.cz

Č. j.: ÚOHS-13882/2026/452

Státní dozor

ÚPDI zahájil dne 23. 6. 2020 u společnosti České dráhy, a.s., se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222,

110 15 Praha 1, IČO 70994226 (dále též „účastník řízení“) státní dozor podle zákona

č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, jehož předmětem

bylo mimo jiné plnění povinností podle § 42a až § 42c zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve

znění zákona č. 426/2021 Sb. (dále též „zákon o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb.“).

ÚPDI mimo jiné zjistil, že účastník řízení je provozovatelem celostátní dráhy mezi železničními stanicemi Praha Vršovice – seřaďovací nádraží a Praha Jih a dále v obvodech železničních stanic

Praha Jih, Bohumín a Děčín, hlavní nádraží (dále též „dotčené úseky celostátní dráhy“).

Účastník řízení provozoval též drážní dopravu, která nesloužila výhradně k zajištění

provozování této dráhy.

Průběh předmětného řízení

Na základě skutečností zjištěných v rámci státního dozoru ÚPDI zahájil dne 13. 7. 2022 řízení o přestupku vedené pod sp. zn. POK004/22.

ÚPDI dále zjistil, že účastník řízení vlastní pozemky v obvodu dráhy dalších železničních stanic (dále též „dotčené pozemky“), které užívá Správa železnic, státní organizace, se sídlem

Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 (dále též „Správa železnic“). Ve vztahu k těmto dotčeným

pozemkům účastník řízení vystavil Správě železnic faktury z titulu bezdůvodného obohacení,

což ÚPDI vyhodnotil jako výpočet ceny za užití dráhy, tedy vykonání hlavní činnosti

provozovatele dráhy.

Rozhodnutím ze dne 21. 9. 2022, č. j. UPDI-3034/22/UM, sp. zn. POK004/22 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), ÚPDI shledal vinným účastníka řízení, jako provozovatele celostátní dráhy mezi železničními stanicemi Praha Vršovice seř. n. (odj. skupina) a Praha Jih, v obvodech železničních stanic Bohumín, Děčín hl. n. a Praha Jih, a dále jako provozovatele celostátní a regionální dráhy v rozsahu pozemků v obvodu dráhy v dalších železničních stanicích, že v rozporu s § 42c odst. 1 zákon o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb.

V období od 15. 1. 2020 do 13. 7. 2022 nezřídil odštěpné závody, prostřednictvím kterých měl

povinnost provozovat drážní dopravu odděleně od provozování dráhy, neboť provozoval

zároveň celostátní dráhu i drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování

dráhy, čímž spáchal přestupek podle § 51 odst. 4 písm. v) zákon o dráhách ve znění zákona

č. 426/2021 Sb., za což byla účastníkovi řízení uložena podle § 51 odst. 10 písm. d) zákon

o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb. pokuta ve výši 1 000 000 Kč.

Dne 5. 10. 2022 podal účastník řízení proti všem výrokům prvostupňového rozhodnutí včasný rozklad. Předseda ÚPDI rozhodnutím ze dne 3. 11. 2022, č. j. UPDI-3553/22/KP, sp. zn.

POK004/22 (dále též „druhostupňové rozhodnutí“), rozklad zamítl a prvostupňové rozhodnutí

potvrdil.

Žaloba a kasační stížnost

Účastník řízení následně napadl druhostupňové rozhodnutí žalobou, kterou Městský soud v Praze zamítl rozsudkem č. j. 15 A 108/2022-90 ze dne 13. 2. 2024 (dále též „rozsudek MS“).

Č. j.: ÚOHS-13882/2026/452

Proti rozsudku MS podal účastník řízení kasační stížnost, o které rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 9 As 90/2024-80 ze dne 3. 12. 2025 (dále též „rozsudek NSS“) tak, že rozsudek

MS i druhostupňové rozhodnutí zrušil, a věc vrátil Úřadu1 k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud shledal, že účastník řízení se nestal provozovatelem dráhy na základě požadování plateb za užívání dotčených pozemků Správou železnic (požadování plateb z titulu bezdůvodného obohacení nenaplňuje znak činností při sjednávání a výpočtu ceny a výběrem platby za užití dráhy podle § 2 odst. 12 zákon o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb.), a provozovatelem dráhy je tak pouze v rozsahu dotčených úseků celostátní dráhy.

Věc se tedy vrátila do stádia řízení o rozkladu proti prvostupňovému rozhodnutí. V tomto dalším řízení je Úřad vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu vyjádřeným v rozsudku NSS. O tomto rozkladu rozhodl předseda Úřadu rozhodnutím o rozkladu č. j. ÚOHS02198/2026/164 ze dne 19. 1. 2026, sp. zn. ÚOHS-R0177/2025/DI (dále též „rozhodnutí o rozkladu“).

Rozhodnutí o rozkladu

Podle ustanovení § 89 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), přezkoumal předseda Úřadu soulad řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo s právními předpisy. Napadené rozhodnutí podle ustanovení § 98 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o odpovědnosti za přestupky“), přezkoumal v plném rozsahu.

Předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu uvedl, že rozsudkem NSS byly fakticky vypořádány hlavní rozkladové námitky – tedy že vlastnictví ani pronájem pozemků pod dráhou nepředstavuje provozování dráhy, a že cena fakturovaná Správě železnic za užití dotčených pozemků účastníka řízení není cenou za užití dráhy ve smyslu zákona o dráhách.

Nejvyšší správní soud např. v bodě 43 rozsudku NSS uvedl: „Jestliže stěžovatelka fakturovala

Správě železnic platby z titulu bezdůvodného obohacení, protože Správa železnic využívala

pozemky v jejím vlastnictví, nejedná se o výpočet ceny či výběr platby za užití dráhy ve smyslu

§ 2 odst. 12 zákona o dráhách a čl. 31 až 37 směrnice č. 2012/34/EU […] Nejvyšší správní soud

proto nemohl přisvědčit závěru, že požadování plateb z titulu bezdůvodného obohacení

naplňuje znak činností při sjednávání a výpočtu ceny a výběrem platby za užití dráhy podle § 2

odst. 12 zákona o drahách.“ Prvostupňové rozhodnutí tak v tomto ohledu stojí na nesprávném

právním posouzení věci.

V bodě 47 rozsudku NSS pak Nejvyšší správní soud konstatuje, že přestupek spočívající v nezřízení odštěpných závodů účastník řízení spáchal ve vztahu k úsekům celostátní dráhy, kde byl prokazatelně provozovatelem dráhy (na základě prohlášení o dráze) a současně dopravcem. Nejvyšší správní soud v daném bodě rozsudku NSS též uvádí, že jen a pouze k těmto úsekům celostátní dráhy tížila účastníka řízení povinnost zřídit odštěpný závod.

Předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu uzavřel, že účastník řízení se nestal provozovatelem dráhy na základě toho, že po Správě železnic požadoval platbu z titulu bezdůvodného

ÚPDI byl s účinností od 1. 1. 2024 zrušen podle čl. X odst. 1 zákona č. 464/2023 Sb., kterým se mění a ruší některé

zákony v souvislosti se zrušením Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře. Podle čl. X odst. 2 téhož zákona přešla

působnost Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře na Úřad. V ust. čl. X odst. 10 části věty za středníkem téhož

zákona je stanovena právní fikce, že dosavadní úkony Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře se považují za úkony

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Č. j.: ÚOHS-13882/2026/452

obohacení ke svým pozemkům. Ve vztahu k těmto dotčeným pozemkům tedy nenaplnil znaky

přestupku podle § 51 odst. 4 písm. v) zákona o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb.,

spočívajícího v nezřízení odštěpného závodu podle § 42c odst. 1 zákona o dráhách ve znění

zákona č. 426/2021 Sb. Účastník řízení spáchal předmětný přestupek pouze ve vztahu

k dotčeným úsekům celostátní dráhy, kde byl prokazatelně provozovatelem dráhy a zároveň

byl provozovatelem drážní dopravy, která neslouží výhradně k zajištění provozování dráhy, což

jsou skutečnosti, které ani účastník řízení nerozporuje.

Proto předseda Úřadu prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

II.

Nové projednání věci

Úřad je povinen v rámci nového projednání věci vycházet ze závěrů nadřízeného správního orgánu i závěrů správních soudů, které mají vliv na šíři vytýkaného protizákonného jednání a ve svém důsledku i na otázku uložení správního trestu.

V době vedení řízení ÚPDI pod sp. zn. POK004/22 byl účinný zákon o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb.

Jak je uvedeno v prvostupňovém rozhodnutí v předposledním odstavci na straně 6 s odkazem na ustanovení § 42a až § 42c zákona o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb.: „Pokud jeden podnik provozuje jak dráhu, tak drážní dopravu na téže dráze, musí dojít k oddělení provozování dráhy a drážní dopravy formou zřízení odštěpných závodů podle § 42c zákona o dráhách. Druhou možností je oddělení provozování dráhy a drážní dopravy formou více podniků, které ale smějí být součástí téhož vertikálně integrovaného podniku. Pravidla tohoto oddělení jsou uvedena v § 42a a § 42b téhož zákona.“

V ustanovení § 42c odst. 1 zákona o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb. je stanoveno, že „Provozuje-li provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování dráhy, zřídí odštěpné závody, prostřednictvím kterých bude drážní dopravu provozovat odděleně od provozování dráhy.“

Podle prvostupňového rozhodnutí byl výrokem I. shledán účastník řízení vinným ze spáchání přestupku podle § 51 odst. 4 písm. v) zákona o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb., spočívajícího v nezřízení odštěpného závodu podle § 42c odst. 1 zákona o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb. Výrok I. prvostupňového rozhodnutí byl založen na dvou hlavních dílčích závěrech – fakturování dotčených pozemků účastníkem řízení Správě železnic je fakticky provozováním dráhy, a dále provozování dotčených úseků celostátní dráhy bylo realizováno účastníkem řízení.

Oba výše zmíněné dílčí závěry ÚPDI vyhodnotil jako provozování dráhy, a zároveň provozování drážní dopravy na téže dráze, bez splnění podmínek § 42a až § 42c zákona o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb.

ÚPDI tedy uzavřel, že účastník řízení v rozporu s § 42c odst. 1 zákona o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb. nezřídil odštěpné závody, prostřednictvím kterých měl povinnost provozovat drážní dopravu odděleně od provozování dráhy.

Č. j.: ÚOHS-13882/2026/452

K argumentaci ÚPDI vlastnictvím dotčených pozemků a právní názor soudu

ÚPDI zastával názor, že pro účastníka řízení jsou fakturované částky příjmem za provozování částí drah v rozsahu pozemků železničních stanic, což měla potvrdit i odpověď Správy železnic.

Jelikož byly pozemky obsaženy v seznamu položek železniční infrastruktury, uvedeném

v příloze I. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012

o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, nejednalo se o pronájem pozemků,

ale o provozování položky pozemky jako součásti železniční infrastruktury.

Nejvyšší správní soud zastává odlišný názor. Jak je shrnuto např. pod bodem 47 rozsudku

NSS: „Neplatí totiž, že stěžovatelka provozovala dráhu, pokud po Správě železnic požadovala

platbu z titulu bezdůvodného obohacení ke svým pozemkům. Ve vztahu k těmto pozemkům

tedy nenaplnila znaky přestupku nezřízení odštěpného závodu podle § 42c odst. 1 zákona

o drahách. Uvedený přestupek spáchala pouze ve vztahu k dotčeným úsekům celostátní dráhy,

kde byla prokazatelně provozovatelkou dráhy (na základě prohlášení o dráze) a současně

dopravcem. Jen a pouze k těmto úsekům celostátní dráhy jí tížila povinnost zřídit odštěpný

závod. Shora vyřčené závěry mají vliv na šíři vytýkaného přestupkového jednání a ve svém

důsledku i výši uložené pokuty.“

Jak je uvedeno výše, i předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu v souladu s právním názorem soudu uvedl, že účastník řízení se nestal provozovatelem dráhy na základě toho, že po Správě železnic požadoval platbu z titulu bezdůvodného obohacení ke svým pozemkům. Ve vztahu k těmto dotčeným pozemkům tedy účastník řízení nenaplnil znaky přestupku podle § 51 odst. 4 písm. v) zákona o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb. spočívajícího v nezřízení odštěpného závodu podle § 42c odst. 1 zákona o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb.

K argumentaci ÚPDI provozováním dotčených úseků celostátní dráhy

Ustanovení § 42c odst. 1 zákona o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb. stanovilo, že „Provozuje-li provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování dráhy, zřídí odštěpné závody, prostřednictvím kterých bude drážní dopravu provozovat odděleně od provozování dráhy.“

Porušení této povinnosti označoval jako přestupek § 51 odst. 4 písm. v) zákona o dráhách ve

znění zákona č. 426/2021 Sb.

Aktuálně ustanovení § 42c odst. 1 zákona o dráhách zní, že „Provozuje-li provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování dráhy, zřídí pobočky, prostřednictvím kterých bude drážní dopravu provozovat odděleně od provozování dráhy.“ Porušení této povinnosti označuje jako přestupek § 51 odst. 4 písm. v) zákona o dráhách.

K této změně došlo novelizací zákona o dráhách zákonem č. 303/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále též „novela“). Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. 11. 2023, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 5, které ale pro předmětné řízení není relevantní.

Tato novela byla projednána jako sněmovní tisk 332 v 9. období.2 Uvedená změna § 42c odst.

1 zákona o dráhách byla zařazena pozměňovacím návrhem SD 2517 poslance Stanislava Blahy.

Ten v důvodové zprávě uvedl následující.

Viz https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=332&O=9.

Č. j.: ÚOHS-13882/2026/452

„Provozuje-li provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné

vlečky drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování dráhy, je podle

§ 42c odst. 1 zákona o dráhách povinen zřídit odštěpné závody, prostřednictvím kterých

bude drážní dopravu provozovat odděleně od provozování dráhy. Ustanovení § 42c odst.

2 až 4 téhož zákona pak stanoví povinnosti takového provozovatele ve vztahu k takto

zřízeným odštěpným závodům.

Uvedená právní úprava představuje transpozici čl. 3 bodu 31, čl. 6 odst. 2 a čl. 7a odst. 3

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012

o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, v platném znění. Tato

směrnice požaduje zřízení „divizí“ bez samostatné právní osobnosti, čemuž právně

odpovídá pobočka ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění

pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Unijní právo tedy nepožaduje, aby

zřízení divizí bylo veřejně evidováno či aby se v této evidenci uváděly relevantní údaje.

K zajištění účelu sledovaného směrnicí tedy zcela postačí zřízení pobočky, která se, na

rozdíl od odštěpného závodu, nezapisuje do obchodního rejstříku podle § 503 odst. 2

občanského zákoníku.

Povinnost zřizovat odštěpný závod podle dosavadního znění § 42c zákona o dráhách

provozovatele dráhy nadbytečně administrativně zatěžuje. Navíc je třeba uvést, že

zřízení pobočky je považováno za dostatečné též pro zabránění zneužití postavení

provozovatele zařízení služeb podle § 23f zákona o dráhách3. Analogicky se proto

navrhuje využít stejného přístupu i v případě provozovatele dráhy provozujícího dráhu

celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku a zároveň drážní dopravu,

která neslouží výhradně k zajištění provozování dráhy.

Právní forma pobočky, jako části závodu vykazující hospodářskou a funkční

samostatnost, o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou, odpovídá požadavku

citované směrnice na zřízení samostatných divizí. Je vhodné ponechat na rozhodnutí

seskupení dopravce a provozovatele dráhy, zda pobočku zapíše do obchodního rejstříku

a nestanovovat tuto povinnost přímo v zákonu o dráhách. Jako podpůrný důvod lze uvést

skutečnost, že forma odštěpného závodu je v praxi využíván spíše pro pobočku zahraniční

společnosti, která sídlí v jiném státě, než je ten, v kterém firma působí. Založení

odštěpného závodu v rámci jednoho státu není v praxi běžné.“

Fakticky to tedy znamená, že vzhledem k proběhlým novelizacím zákona o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb. je nyní legislativní situace u dotčených úseků celostátní dráhy odlišná.

Původní formulace § 42c odst. 1 zákona o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb. požadovala

zřízení odštěpného závodu, zatímco nyní toto ustanovení zákona o dráhách vyžaduje zřízení

pobočky.

Ustanovení § 51 odst. 4 písm. v) zákona o dráhách tedy nyní odkazuje na jinou povinnost než předchozí právní úprava. Došlo tedy ke zmírnění povinnosti ukládané zákonem o dráhách účastníkovi řízení.

Protože je pro účastníka řízení příznivější právní úprava obsažená aktuálně v zákoně o dráhách,

Úřad v souladu s § 2 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky postupuje v souladu

s účinným zněním. Jednání účastníka řízení tedy již není přestupkem, a Úřad je proto nemůže

Uvedená změna ustanovení § 23f zákona o dráhách byla součástí původního vládního návrhu.

Č. j.: ÚOHS-13882/2026/452

postihovat. Úřad zároveň nemůže zpětně požadovat plnění povinností, které ukládá zákon

o dráhách. Skutek, o němž se vede řízení, proto již není přestupkem.

III.

Závěr

Ve vztahu k dotčeným pozemkům účastník řízení nenaplnil znaky přestupku podle § 51 odst.

4 písm. v) zákona o dráhách ve znění zákona č. 426/2021 Sb. spočívajícího v nezřízení

odštěpného závodu podle § 42c odst. 1 téhož zákona.

Ve vztahu k provozování dotčených úseků celostátní dráhy jednání účastníka řízení již není přestupkem, a Úřad je proto nemůže postihovat. Úřad zároveň nemůže zpětně požadovat plnění povinností, které v současnosti ukládá zákon o dráhách.

Proto Úřad rozhodl podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a předmětné řízení zastavil.

POUČENÍ

Proti tomuto usnesení lze podle § 152 odst. 1 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 76 odst. 5 zákona

č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení

rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává

u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 602 00 Brno. Rozklad proti

tomuto usnesení nemá odkladný účinek.

JUDr. Petr Solský

místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

České dráhy, a.s., nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1, datová schránka e52cdsf

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy