ÚOHS S0056/2021/VZ – B.j. 10 PB – KoDus Krnov

Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek obviněný – město Krnov, IČO 00296139, se sídlem Hlavní náměstí 96/1, 794 01 Krnov (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 6. 9. 2018 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „B.j. 10 PB – KoDus

Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu II.1.3) oznámení o zahájení zadávacího řízení „uzavření smlouvy o dílo na zhotovitele stavby B.j. 10 PB - KoDuS v rozsahu dle projektové dokumentace. Upravovaný objekt sloužil v minulosti jako občanská vybavenost základní škola. Po provedení stavebních úprav bude změněn účel užívání na bydlení. Objekt bude sloužit nově jako komunitní dům seniorů s deseti byty a sdílenými prostory a technickým zázemím.“.

Dne 26. 10. 2018 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem – JURČÍK - STAVEBNICTVÍ s.r.o.,

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roli kontrolního orgánu, ve smyslu § 1 a § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), ve spojení s § 248 odst. 1 písm. e) zákona, zahájil dne 16. 10. 2020 z moci úřední doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-30117/2020/533/BŠp ze dne

Dne 5. 11. 2020 obdržel Úřad v roli kontrolního orgánu od zadavatele dokumentaci pořízenou v souvislosti s veřejnou zakázkou. Následně v rámci poskytnutí součinnosti dle § 10 odst. 2 kontrolního řádu vyzval Úřad žádostí č. j. ÚOHS-36629/2020/533/HČí ze dne

Posoudil zadavatel v zadávacím řízení ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele splnění podmínky uvedené v příloze č. 2 zadávací dokumentace, článku III., bodu 1., podle níž „Ze zpracovaného harmonogramu musí být zřejmé, že bude splněna povinnost vymezená v čl.

V případě, že zadavatel provedl posouzení nabídky vybraného dodavatele dle předchozího bodu, - uveďte, jakým způsobem tak zadavatel učinil; - specifikujte, z jakých konkrétních údajů, výpočtů či podkladů zadavatel vycházel; - uveďte konkrétní úvahy o finanční náročnosti položek Časového harmonogramu prací a dodávek předloženého v nabídce vybraného dodavatele, jimiž byl zadavatel veden při posouzení nabídky vybraného dodavatele.

Dne 25. 11. 2020 Úřad obdržel stanovisko zadavatele k výše uvedené výzvě. Zadavatel mj. uvedl, že podal žádost Ministerstvu pro místní rozvoj o poskytnutí dotace na spolufinancování předmětu veřejné zakázky, přičemž byl povinen akci realizovat v souladu s doklady předloženými poskytovateli dotace, s rozhodnutím o poskytnutí dotace a v souladu s obecně závaznými předpisy. Zadavatel dále uvedl informace o datech týkajících se prvotního zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení, které zrušil z důvodu požadavku poskytovatele dotace, aby byla veřejná zakázka zadávána v otevřeném řízení. Zadavatel současně zmínil informaci o počtu zobrazení na profilu zadavatele v průběhu „soutěžní“ lhůty. Zadavatel uvedl, že pokud by nezapracoval všechny požadavky poskytovatele dotace, dotační prostředky by nezískal a stavba by se vůbec nerealizovala.

V souvislosti s požadavkem odstavce 1. článku III. návrhu smlouvy (který odkazuje na povinnost vymezenou „v čl. V odst. 1“ návrhu smlouvy) zadavatel uvedl, že podmínka uvedená v odstavci 1 článku V. návrhu smlouvy, podle níž zálohy nejsou sjednány, má přímou vazbu na odstavec 15 článku V. návrhu smlouvy, kdy zadavatel nevěděl, zda bude předmět smlouvy vůbec realizovat. K tomu zadavatel jako reakci na dotaz Úřadu odpověděl, že tuto podmínku posoudil, přičemž z harmonogramu vybraného dodavatele nevyplývalo, že by vůči zadavateli uplatňoval zálohu.

Informací uvedenou v odstavci 2. článku V. návrhu smlouvy chtěl zadavatel podle svého vyjádření pouze vyhovět podmínkám poskytovatele dotace. Tato informace současně podle názoru zadavatele nebyla a ani nemohla být překážkou pro podání nabídky, přičemž žádný z dodavatelů se na tuto informaci v průběhu „soutěžní lhůty“ nedotazoval a nijak tuto skutečnost nerozporoval ani po ukončení zadávacího řízení.

Závěrem zadavatel zmínil, že poskytovatel dotace vyhověl jeho žádosti o změnu ukončení realizace akce z důvodu pozdního rozhodnutí o poskytnutí dotace, a dále uvádí částku, za kterou byly realizovány práce a dodávky v roce 2018 a informaci o úhradách zadavatele za předmět plnění veřejné zakázky.

Kontrolní osoby v protokolu o kontrole č. j. ÚOHS-40364/2020/533/HČí ze dne 15. 12. 2020 dospěly k závěru, že zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v rozporu s § 39 odst.

Výše uvedený protokol o kontrole ze dne 15. 12. 2020 byl zadavateli doručen dne

Úřad obdržel dne 12. 1. 2021 podání, jehož obsahem byly námitky zadavatele proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole.

Vzhledem k tomu, že zadavatel podal námitky proti protokolu o kontrole až dne 12. 1. 2021, tj. po lhůtě pro podání námitek stanovené v § 13 odst. 1 kontrolního řádu, rozhodla nadřízená osoba kontrolujících osob v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 kontrolního řádu dopisem č. j. ÚOHS-02539/2021/VZ/MDl ze dne 21. 1. 2021 o zamítnutí námitek zadavatele, neboť byly podány opožděně.

Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění vyplývající z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016

Ve výroku I. příkazu Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v ust. § 48 odst. 8 ve spojení s ust. § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele, který v nabídce předložil harmonogram prací a dodávek, z něhož nevyplývalo splnění zadávací podmínky požadované obviněným v odstavci 1. článku III. přílohy č. 2 zadávací dokumentace (tj. podmínky, že v roce

Ve výroku II. příkazu Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu uložil pokutu ve výši 120 000 Kč splatnou do jednoho měsíce od nabytí právní moci příkazu.

Příkaz byl obviněnému doručen dne 10. 2. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 17. 2. 2021 odpor z téhož dne (dále jen „odpor“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

V podaném odporu proti příkazu obviněný uvádí, že Úřad nedostatečně vyhodnotil situaci zadavatele, přičemž odůvodněné vyjádření s podrobným rozvedením důvodů pro podání odporu proti příkazu předloží obviněný ve lhůtě, v níž bude oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a kterou mu Úřad stanoví po zrušení příkazu.

Usnesením č. j. ÚOHS-06376/2021/533/HČí ze dne 18. 2. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

Obviněný v podaném vyjádření ze dne 24. 2. 2021 uvedl, že odůvodnění vyhotovené Úřadem k předmětné veřejné zakázce považuje za precizně zpracované a podrobné. Stejně tak považuje obviněný závěry Úřadu za správně odvozené a v této souvislosti zmiňuje, že chybný odkaz na příslušné ustanovení smlouvy o dílo (v čl. III odst. 1 návrhu smlouvy) byl patrně způsobený v průběhu zpracování finální verze smlouvy, tj. že byl způsoben nevědomky.

Výkladový spor tedy obviněný spatřuje v interpretaci a následné aplikaci požadavku realizovat práce a dodávky v roce 2018 ve finančním objemu 8 mil. Kč bez DPH ve vztahu k časovému harmonogramu provádění díla. Má za to, že Úřad mohl zohlednit závěry nálezu

Obviněný dále vysvětluje, že vlivem různých okolností se dostal do situace, kdy se musel rozhodnout, že buď bude předmětnou veřejnou zakázku realizovat za podmínek stanovených poskytovatelem dotace, nebo ji nebude z důvodů nedostatku finančních prostředků realizovat vůbec. Obviněný se proto domnívá, že v jeho jednání nelze spatřovat úmysl, který by vedl k vědomému porušení zákona, když byl veden především snahou získat finanční prostředky od poskytovatele dotace a předmět veřejné zakázky realizovat.

Z uvedených důvodů podle obviněného nelze spáchaný přestupek považovat za „závažný“, nýbrž za přestupek způsobený vlivem okolností (podmínka poskytovatele dotace na objem plnění v roce 2018 byla plněním sice ne nemožná, ale v daném čase obzvláště obtížně splnitelná).

V návaznosti na uvedené související okolnosti obviněný žádá Úřad o přehodnocení výše uložené pokuty a žádá jej, aby za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu ze dne

Usnesením č. j. ÚOHS-08324/2021/533/HČí ze dne 8. 3. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dostupné

Podle ust. § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle ust. § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky.

Podle ust. § 39 odst. 4 zákona není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

Podle ust. § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

Podle ust. § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona.

Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle návětí zadávací dokumentace je „Zadávací dokumentace (…) souhrnem požadavků zadavatele, (…) kterými se musí dodavatelé při zpracování své nabídky řídit.“.

V odstavci 4.8 článku 1 zadávací dokumentace je uvedeno, že „Zadavatel stanovuje pro dodavatele podmínku realizovat v roce 2018 práce a dodávky ve finančním objemu 8 mil. Kč včetně DPH, zbývající práce a dodávky pak v roce 2019, když celková doba plnění je stanovena na 10 měsíců od podpisu smlouvy a předání staveniště.“.

V příloze č. 2 zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“) – odstavci 1. článku III. – se uvádí, že „Zhotovitel se zavazuje provádět dílo dle jím zpracovaného harmonogramu, který tvoří přílohu č. 5 a nedílnou součást této smlouvy a veřejné zakázky B.j. 10 PB – KoDuS

V odstavci 1. článku V. návrhu smlouvy se uvádí, že „Zálohy nejsou sjednány“.

V odstavci 2. (konkrétně v prvním ze dvou odstavců označených číslem 2.) článku V. návrhu smlouvy se uvádí, že „Smluvní strany sjednávají, že úhrada ceny díla bude uskutečňována měsíčně postupně dle rozsahu poskytnutého dílčího plnění zhotovitele pro objednatele. Dílčím plněním se rozumí rozsah a cena skutečně provedených prací a dodávek uskutečněných zhotovitelem v běžném měsíci a zjištěných k poslednímu dni kalendářního měsíce a tento den je dnem zdanitelného plnění. Faktury se budou vystavovat na základě provedených prací dle soupisu těchto prací odsouhlaseného smluvními stranami. Soupis prací bude prováděn souhrnně vždy za práce skutečně provedené za uplynulý kalendářní měsíc. Zhotovitel po skončení kalendářního měsíce zašle objednateli soupis těchto prací s tím, že objednatel nebo technický dozor stavby tento soupis schválí s připojením podpisu ve lhůtě dvou (2) kalendářních dní od jeho přijetí nebo v téže lhůtě vrátí tento soupis s výhradami.

Jednotlivé odstavce článku V. návrhu smlouvy jsou číslovány čísly 1, 2, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10,

Podle odstavce 5. článku 11 zadávací dokumentace je dodavatel „povinen předložit ve své nabídce návrh smlouvy o dílo, a to v rozsahu podle přílohy č. 2 označené jako Smlouva o dílo.

Součástí nabídky vybraného dodavatele je časový harmonogram prací a dodávek s vyznačením doby trvání (s použitím čar zasahujících do patřičného období) v období od listopadu roku 2018 do konce října roku 2019.

Součástí nabídky vybraného dodavatele je rovněž dokument „Rekapitulace dílčích částí“, v rámci něhož je uvedena celková cena za stavbu (ve výši 15 871 578 Kč bez DPH) a tabulka s názvem „Rekapitulace dílů“ s oceněním jednotlivých součástí ceny díla. Úřad následně uvádí seznam těchto částí včetně jejich ceny. číslo řádku

265 021,40

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že průběh zadávacího řízení je určen pravidly zákona pro jednotlivé druhy zadávacích řízení a zadávacími podmínkami, které stanoví zadavatel, v každém případě je přitom zadavatel povinen dodržet v zadávacím řízení základní zásady zadávaní veřejných zakázek zakotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona.

V průběhu zadávacího řízení zadavatel provádí posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu

K výše uvedenému Úřad dodává, že odpovědnost za prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, resp. odpovědnost za podanou žádost o účast, předběžnou nabídku nebo nabídku (její úplnost a správnost), nese účastník zadávacího řízení. Ačkoliv procedura zadávacího řízení je formalizovaná a splnění zadávacích podmínek by primárně mělo vyplynout již z podané žádosti o účast, předběžné nabídky anebo nabídky, zadavatel má podle ustanovení § 46 odst. 1 zákona možnost (nikoliv povinnost) požádat účastníka zadávacího řízení o objasnění nebo doplnění jím poskytnutých nebo dalších údajů, dokladů, vzorků či modelů,1 kdy účelem takového postupu je ověření, zda lze přesvědčivě učinit závěr, že účastník zadávacího řízení skutečně splňuje veškeré zákonem a zadavatelem stanovené požadavky.

Úřad obecně uvádí, že v případě nesplnění podmínek účasti v zadávacím řízení zákon dává zadavateli v ustanovení § 48 oprávnění, a v některých uvedených případech přímo povinnost, za konkrétně stanovených podmínek vyloučit účastníka zadávacího řízení.

V posuzovaném případě je předmětem šetření otázka, zda z harmonogramu prací a dodávek obsaženého v nabídce vybraného dodavatele vyplývalo splnění zadávací podmínky požadované obviněným v odstavci 1. článku III. návrhu smlouvy (tj. podmínky, že v roce 2018 budou na díle realizovány práce a dodávky ve finančním objemu 8 mil. Kč včetně DPH

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že obviněný vymezil v odstavci 4.8 článku 1 zadávací dokumentace pro dodavatele podmínku „realizovat v roce 2018 práce a dodávky ve finančním objemu 8 mil. Kč včetně DPH, zbývající práce a dodávky pak v roce 2019, když celková doba plnění je stanovena na 10 měsíců od podpisu smlouvy a předání staveniště.“. (viz odstavec 36 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a současně stanovil v odstavci 1. článku III. návrhu smlouvy požadavek, aby ze zpracovaného harmonogramu prací bylo zřejmé, že bude splněna „povinnost vymezená v čl. V odst. 1 této Smlouvy.“. K této povinnosti přitom Úřad doplňuje, že ačkoli je zde odkazováno na povinnost vymezenou v „čl. V odst. 1 této

Vzhledem k tomu, že po odstavci 1. článku V. návrhu smlouvy následují dva odstavce shodně označené každý samostatně číslem 2 a první z odstavců označených číslem 2 (viz odstavec 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí) obsahuje jednoznačný požadavek obviněného (aby v roce

Nelze tak mít pochyb, že zadávací dokumentace v odstavci 1. článku III. návrhu smlouvy obsahovala požadavek, aby z harmonogramu prací vyplývalo splnění povinnosti vymezené v (pořadí prvním) odstavci 2 článku V. návrhu smlouvy – tj. povinnosti, že „v roce 2018 budou na díle realizovány práce a dodávky ve finančním objemu 8 mil. Kč včetně DPH a v následujícím roce pak zbývající práce a dodávky“. Ze zadávací dokumentace přitom nevyplývá, že by se jednalo o nezávazný či pouze doporučující požadavek – naopak ve spojení s návětím zadávací dokumentace (viz odstavec 35 odůvodnění tohoto rozhodnutí), podle něhož je zadávací dokumentace souhrnem požadavků, kterými se musí dodavatelé při zpracování své nabídky řídit, ve spojení s označením daného požadavku slovem „povinnost“ v odstavci 1. článku III. návrhu smlouvy (viz odstavec 37 odůvodnění tohoto rozhodnutí), je nutno dospět k závěru, že se jedná o závaznou zadávací podmínku, jejíž splnění byli účastníci zadávacího řízení ve své nabídce (příp. s pomocí objasnění nabídky dle § 46 odst. 1 zákona) povinni prokázat.

Úřad se dále zabýval otázkou, zda z harmonogramu obsaženého v nabídce vybraného dodavatele mohl mít obviněný najisto postaveno, zda jím stanovená podmínka týkající se

Z časového harmonogramu prací a dodávek vybraného dodavatele vyplývá, že plánované práce (a dodávky) mají probíhat v období od počátku listopadu roku 2018 do konce října roku 2019.

Do období listopad – prosinec roku 2018 podle harmonogramu vybraného dodavatele zasahují práce pouze ve dvou položkách, a to  „Zemní práce“ (která pokrývá pouze období listopadu a prosince roku 2018) a  „Ostatní konstrukce a bourání“ (která je značena od počátku listopadu roku 2018 a zasahuje až do počátku března roku 2019).

Do předmětného období současně na konci prosince roku 2018 nepatrně zasahuje i položka „Svislé a kompletní konstrukce“, která pokračuje až téměř do konce června roku 2019, z čehož lze dovodit, že se má jednat o počátek prací na samém sklonku roku 2018.

Co se týče finanční hodnoty uvedených položek zasahujících do období konce roku 2018 a následujícího roku 2019, pak v komparaci s dokumentem „Rekapitulace dílčích částí“ (viz výše) lze zjistit, že položka „Zemní práce“ je oceněna částkou 201 046,24 Kč bez DPH (tj.

Vzhledem k tomu, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze přesně vyčíslit hodnotu prací a dodávek spadajících do období listopad – prosinec 2018, je možno naplnění předmětného požadavku obviněného zkoumat rovněž z toho pohledu, zda v období roku

Výhradně do období leden – říjen roku 2019 dle harmonogramu vybraného dodavatele zasahují práce celkem v deseti položkách, a to          

„Úpravy povrchů, podlahy a osazovaní výplní“, „ZTI, elektroinstalace, VZT, ÚT“, „Konstrukce tesařské“, „Konstrukce klempířské“, „Konstrukce zámečnické“, „Podlahy“, „Dokončovací práce – obklady“, „Dokončovací práce – nátěry“, „Dokončovací práce – malby a tapety“, „Předání stavby“.

Úřad současně zdůrazňuje, že uvedený výčet jednotlivých oceněných částí dokumentu „Rekapitulace dílčích částí“ a jejich finanční součtovou hodnotu považuje za minimální připadající na období roku 2019. Důvodem je ta skutečnost, že lze předpokládat, že tato částka bude výrazně navýšena o práce spadající do položek například „Svislé a kompletní konstrukce“ či dalších, které nelze s jistotou podřadit pouze pod práce vykonávané v roce

Jednoznačně však lze konstatovat, že z harmonogramu vybraného dodavatele nevyplývá, že by byla splněna podmínka, „že v roce 2018 budou na díle realizovány práce a dodávky ve finančním objemu 8 mil. Kč včetně DPH a v následujícím roce pak zbývající práce a dodávky, jelikož daný harmonogram ani v kombinaci s dalšími částmi nabídky vybraného dodavatele neposkytuje jednoznačnou odpověď, zda v roce 2018 mají být dle harmonogramu realizovány práce ve finančním objemu min. 8 mil. Kč včetně DPH. Souhrnná hodnota minimálně uvedených částí dokumentu „Rekapitulace dílčích částí“ v částce 10 522 714,17 Kč včetně DPH naopak nasvědčuje tomu, že uvedená podmínka dle harmonogramu splněna být nemohla. Nesplnění předmětné podmínky nepřímo potvrdil i obviněný v písemném vyjádření ze dne 25. 11. 2020 během kontrolní činnosti Úřadu, když uvedl, že se „dostal do situace, kdy bude buď respektovat podmínky poskytovatele dotace, které byly plněním nemožné, nebo bude rezignovat na realizaci předmětné stavby“. Totéž potvrzuje jednak tvrzení obviněného, podle něhož pokud by vybral k plnění předmětu smlouvy jiného dodavatele „je bez dalšího zřejmé, že by tento dodavatel realizoval v roce 2018 práce a dodávky ve shodném finančním objemu“, i obviněným sdělený finanční objem prací ve výsledku realizovaných v roce 2018, který dosahoval částky pouze 334 132,19 Kč včetně DPH.

Jak vyplývá z výše uvedeného, obviněný nemohl mít z informací obsažených v nabídce vybraného dodavatele postaveno najisto, zda vybraný dodavatel splňuje požadavek, aby z harmonogramu prací vyplývalo splnění podmínky, že v roce 2018 budou realizovány práce a dodávky v částce min. 8 mil. Kč včetně DPH, neboť z obsahu samotné nabídky vybraného dodavatele tuto skutečnost zjistit nelze a jak následně připustil sám obviněný, splnění této zadávací podmínky vůbec neposuzoval (viz níže), a přesto přistoupil k výběru tohoto dodavatele. Je přitom třeba zdůraznit, že z nabídky vybraného dodavatele bylo naopak možné dojít k závěru, že tato nesplňuje zadávací podmínku stanovenou v odstavci 4.8 článku

Z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by obviněný v souvislosti s výše uvedenou nejasností v nabídce (konkrétně v harmonogramu prací a dodávek) vybraného dodavatele využil postupu podle § 46 odst. 1 zákona za účelem objasnění splnění zadávací podmínky uvedené v odstavci 1. článku III. návrhu smlouvy a dne 26. 10. 2018 s vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že v případě, kdy z nabídky (tj. z harmonogramu prací a dodávek) vybraného dodavatele

Úřad podotýká, že v rámci své kontrolní činnosti za účelem vyjasnění otázky, zda obviněný v zadávacím řízení posoudil ve vztahu k vybranému dodavateli splnění podmínky účasti v zadávacím řízení uvedené v odstavci 1. článku III. návrhu smlouvy, vyzval obviněného žádostí ze dne 18. 11. 2020 k zaslání písemného stanoviska k souvisejícím otázkám (viz odstavec 5 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Obviněný ve svém stanovisku ze dne

Je tak zřejmé, že obviněný ustanovení uvedené v odstavci 2 (konkrétně v prvním ze dvou odstavců označených číslem 2) článku V. návrhu smlouvy ve znění: „Zhotovitel bere na vědomí, že v roce 2018 budou na díle realizovány práce a dodávky ve finančním objemu 8 mil. Kč včetně DPH a v následujícím roce pak zbývající práce a dodávky“ nepovažuje za zadávací podmínku, jejíž splnění byl povinen posoudit a jejíž případné nesplnění mohlo mít vliv na účast dodavatelů v zadávacím řízení. Obviněný tedy předmětné zadávací podmínce uvedené v návrhu smlouvy nepřikládá žádný význam. V této souvislosti Úřad upozorňuje, že jak dovodil výše, došlo na místě odstavce 1. článku III. ke zřejmé chybě v psaní, když je zde odkazováno na povinnost vymezenou v odstavci 1. článku V. návrhu smlouvy namísto odstavce 2. téhož článku. V souladu s jediným možným a současně logickým výkladem zadávacích podmínek tak byl obviněný povinen splnění předmětné podmínky týkající se minimálního finančního rozsahu prací a dodávek v roce 2018 vyplývajícího z příslušného harmonogramu posoudit.

K výše předestřené argumentaci Úřad dále uvádí, že nelze akceptovat zlehčování předmětné povinnosti vyplývající ze zadávací dokumentace ze strany obviněného tím, že se vlastně nejedná o jeho požadavek, nýbrž o požadavek poskytovatele dotace. Je třeba upozornit, že

Přestože Úřad chápe pohnutky, které obviněného vedly k tomu, že v situaci, kdy v procesu zadávání veřejné zakázky došlo k průtahům (v důsledku prvotního zahájení zjednodušeného podlimitního zadávacího řízení, jeho zrušení a následně zahájení otevřeného řízení), nepřistoupil ke změně zadávacích podmínek a případně žádosti o změnu realizace akce poskytovateli dotace a měl zájem především akci realizovat za přispění dotačních prostředků (když jinak by daná zakázka realizována nebyla), nicméně takové okolnosti obviněného nezbavují odpovědnosti za regulérnost zadávacího řízení. Porušení zákona obviněným nelze ani v obecné rovině omluvit tím, že by jinak nezískal nezbytné dotační prostředky na realizaci předmětu veřejné zakázky a zakázka by tak nemohla být realizována.

V reakci na tvrzení obviněného ve vyjádření ze dne 25. 11. 2020, podle něhož daný požadavek nemohl být překážkou podání nabídky, Úřad uvádí, že uvedené nemění ničeho na tom, že obviněný předmětný požadavek v zadávací dokumentaci stanovil a ačkoliv nabídka vybraného dodavatele v tomto ohledu zadávací podmínku nesplňuje, vybraného dodavatele v souladu se zákonem nevyloučil.

Jako nepodstatné pak shledává Úřad upozornění obviněného v písemném stanovisku ze dne

V reakci na obsah podaného odporu pak Úřad dodává, že co se týče argumentu obviněného, že v případě daného výkladového sporu je nutno aplikovat výklad mírnější, a tudíž obviněný byl povinen posuzovat vzhledem k chybě v psaní časový harmonogram pouze po stránce splnění podmínky dle č. V odst. 1 smlouvy o dílo (tj. ověřit, zda jsou ze strany vybraného dodavatele požadovány zálohy), přičemž odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek nelze přenášet na dodavatele, Úřad uvádí, že v rámci zadávací dokumentace (ať už v odstavci 4.8 článku 1 zadávací dokumentace, či v odstavci 2. článku V. návrhu smlouvy – viz odstavce 36 a 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí) je jasně definovaná zadávací podmínka, podle níž v roce 2018 mají být realizovány práce a dodávky v částce min. 8 mil. Kč včetně

Je tak zřejmé, že v dané situaci by obviněným uvažovaný „mírnější výklad“ postrádal logiku a především by jeho prostřednictvím bylo ze strany obviněného de facto rezignováno na povinnost splnění zadávacích podmínek účastníky zadávacího řízení (přestože zákon poskytuje zadavateli nástroje, jak splnění zadávací podmínky ověřit).

Ve vztahu k tvrzení obviněného, že byl veden snahou získat finanční prostředky od poskytovatele dotace a předmět veřejné zakázky realizovat a v jeho jednání tak nelze spatřovat úmysl, který by vedl k vědomému porušení zákona, Úřad uvádí, že tento úmysl naopak z argumentace obviněného patrný je. Obviněný si byl totiž vědom „obzvláště obtížné splnitelnosti“ předmětné podmínky, na jejím splnění netrval a přesto s vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu. Argumentace obviněného přitom nesměřuje k tomu, že například opomněl splnění dané podmínky posoudit, nýbrž k tomu, že mohl buďto uzavřít smlouvu nebo zakázku nerealizovat vůbec. Obviněný si tak vybral uzavření smlouvu za cenu toho, že ji uzavře s dodavatelem, který nesplnil zadávací podmínky.

K podmínce vlivu výše zjištěného nezákonného postupu obviněného na výběr dodavatele,

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v ust. § 48 odst. 8 ve spojení s ust. § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele, který v nabídce předložil harmonogram prací a dodávek, z něhož nevyplývalo splnění zadávací podmínky požadované obviněným v odstavci 1. článku III. návrhu smlouvy (tj. podmínky, že v roce 2018

Vzhledem k výše uvedenému rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba přestupku 5 let, přičemž podle § 270 odst. 6 písm. a) zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona.

Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 26. 10. 2018, kdy obviněný uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem. Řízení o přestupku je zahájeno doručením tohoto rozhodnutí. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro řízení tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odstavec 1 písm. a) až c) zákona.

Cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný v roli zadavatele dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, činí dle odstavce 1 článku IV. smlouvy částku

Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013, veškerá citovaná rozhodovací praxe soudů dostupná online na http://www.nssoud.cz).

Úřad v rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku obviněného konstatuje, že obviněný spáchal přestupek tím, že nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv vybraný dodavatel v nabídce předložil harmonogram prací a dodávek, z něhož nevyplývalo splnění zadávací podmínky požadované obviněným v odstavci 1. článku III. návrhu smlouvy. V důsledku postupu obviněného byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější nabídka vybraného dodavatele, který měl být podle § 48 odst. odst. 2 písm. a) ve spojení s § 48 odst. 8 zákona vyloučen, a obviněný s tímto vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu. Postupem obviněného v šetřeném případě tak byl porušen zákonem chráněný zájem na tom, aby plnění veřejné zakázky nebylo svěřeno dodavateli, který neprokázal splnění předem obviněným stanovené zadávací podmínky. Z obecného pohledu je tedy nutno považovat přestupek obviněného za typově závažný, neboť veřejná zakázka byla zadána dodavateli, se kterým neměla být na její plnění uzavřena smlouva, jelikož tento dodavatel nesplnil podmínky, které obviněný výslovně stanovil. Avšak z hlediska typové závažnosti se nejedná o nejzávaznější přestupek v tom smyslu, že by bylo vyloučeno soutěžní prostředí, jelikož obviněný předmětnou veřejnou zakázku zadával v otevřeném řízení; k pochybení obviněného došlo až v samém závěru zadávacího řízení při výběru dodavatele.

Ve vztahu k tvrzení obviněného, že daný přestupek nelze považovat za „závažný“, nýbrž za „přestupek způsobený vlivem okolností“ Úřad uvádí, že podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích je Úřad povinen při výměře pokuty přihlédnout mj. k závažnosti přestupku.

Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu jako polehčující okolnost dobu, jež uplynula od spáchání přestupku. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. V daném případě ke spáchání přestupku (uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí) obviněným došlo dne 26. 10. 2018, tj. od doby spáchání přestupku k jeho potrestání uplynula doba více než dvou let, přičemž daná skutečnost tak představuje korektiv výše pokuty ve smyslu uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně.

Další polehčující nebo přitěžující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.

Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“.

Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

Úřad uložil obviněnému pokutu ve výši, kterou vzhledem k okolnostem případu považuje za dostatečnou v tom smyslu, aby naplnila obě funkce právní odpovědnosti, a to při spodní hranici zákonné sazby.

S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet