ÚOHS S0066/2022/VZ – Soubor centrálních služeb národní infrastruktury pro elektro

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem

Předmětem části 2 veřejné zakázky (dále jen „veřejná zakázka“) je dle bodu 2.1. dílčí zadávací dokumentace k části 2 (dále jen „dílčí zadávací dokumentace“) následující: » - dodání modulu Agendový informační systém NIPEZ (dále jen „AIS NIPEZ“) - poskytnutí služeb provozního zajištění a rozvoje modulu.«

Z rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 17. 8. 2021 (dále jen „první rozhodnutí o výběru“) vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru dodavatele – DEZADATA spol. s r.o., IČO 47683473, se sídlem Mostní 102/16, 757 01 Valašské Meziříčí (dále jen „vybraný dodavatel“). Oznámení o výběru vybraného dodavatele bylo účastníkům zadávacího řízení doručeno dne 17. 8. 2021 (dále jen „první oznámení o výběru“). Dne 1. 9. 2021 obdržel zadavatel od navrhovatele – ASD

Z rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 6. 1. 2022 (dále jen „rozhodnutí o výběru“) vyplývá, že zadavatel opětovně rozhodl o výběru vybraného dodavatele. Oznámení o výběru vybraného dodavatele (dále jen „oznámení o výběru“) bylo účastníkům zadávacího řízení doručeno dne 6. 1. 2022. Ze zprávy o hodnocení, která je přiložena jako příloha k citovanému oznámení o výběru (dále jen „zpráva o hodnocení“) vyplývá, že byly hodnoceny 3 nabídky, a to od vybraného dodavatele, od navrhovatele a od společnosti Spojené nástroje elektronické,

Dne 21. 1. 2022 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne proti rozhodnutí o výběru a proti zprávě o hodnocení nabídek (dále jen „námitky“). Dne 7. 2. 2022 bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí o námitkách z téhož dne, kterým zadavatel námitky navrhovatele odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 14. 2. 2022 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Stejnopis návrhu byl téhož dne doručen rovněž zadavateli.

Navrhovatel svůj návrh koncipuje tak, že k jednotlivým jím namítaným pochybením nejprve vždy cituje obsah jím podaných námitek, následně cituje obsah rozhodnutí zadavatele o námitkách a následně uvádí své stanovisko v návaznosti na argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách.

Navrhovatel v bodě 1 čl. III návrhu nejprve rozebírá námitku týkající se netransparentních listin. Navrhovatel má za to, že zadavatel značně komplikuje označení listin tím, že jednotlivé listiny nedatuje a některé ani nepodepisuje. Konkrétně je dle navrhovatele obtížné odlišovat obě zprávy o hodnocení nabídek, neoznačené datem, které se odlišují pouze drobným rozdílem v textu. Stejně tak je dle navrhovatele obtížné odlišit obě oznámení o výběru, rozdíl je dle jeho názoru pouze v tom, že první oznámení je podepsáno a druhému podpis chybí, jinak jsou obě oznámení naprosto stejná, bez data či jiného rozdílového označení. Současně navrhovatel uvádí, že rozhodnutí o výběru nemá ani k dispozici a nemá ani žádný jeho identifikační znak, což mu stěžuje podání námitek. Navrhovatel má taktéž za to, že oznámení o výběru není vůbec podepsáno, přičemž v takovémto případě se dle navrhovatele nejedná o řádné právní jednání předpokládané ustanovením § 123 zákona. Listiny vydávané zadavatelem v rámci zadávacího řízení jsou tak dle navrhovatele matoucí a vzájemně zaměnitelné, což je dle navrhovatele v rozporu se zásadou transparentnosti.

V reakci na rozhodnutí o námitkách pak navrhovatel uvádí, že se zadavatel domnívá, že existuje nějaký rozdíl mezi nároky na právní jednání učiněné listinnou formou, nebo elektronicky. S tím však navrhovatel nesouhlasí. V obou případech jde o právní jednání, které má určité nároky na svoji formu. Nepodepsaná a nedatovaná listina dle navrhovatele jen stěží může být řádným právním jednáním, přičemž totéž platí o elektronické verzi. Dle navrhovatele „relevantní záznamy z elektronického nástroje“ mohou být použity jako doklad o způsobu a

V bodě 2 čl. III návrhu se navrhovatel zabývá námitkou týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel konkrétně namítá, že nedošlo k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k účastníkovi zadávacího řízení SNE. Nabídka tohoto účastníka vykazuje dle navrhovatele podstatné rozdíly oproti nabídkovým cenám ostatních účastníků.

Dle navrhovatele z rozhodnutí zadavatele o výběru vyplývá, že zadavatel ve vztahu k mimořádně nízké ceně posuzoval pouze cenu nabízenou vybraným dodavatelem. Tento postup dle navrhovatele neodpovídá ustanovení § 113 zákona, které nezužuje povinnost tohoto hodnocení pouze vůči vybranému dodavateli. V případě tohoto zadávacího řízení je dle navrhovatele zřejmé, že pokud by došlo k vyloučení nabídky účastníka SNE pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu, dojde k celkové změně v hodnocení nabídek. Jednak dojde ke změně počtu bodů za kritérium „výše nabídkové ceny“ a jednak dojde ke změně hodnocení kritéria

Ve vztahu k argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách s obsahem námitek nevypořádal, když na konkrétní údaje o tom, že určité dílčí ceny účastníka SNE jsou oproti cenám ostatních účastníků nepřiměřeně nízké, reagoval jen formálně. Zadavatel dle navrhovatele jen formálně uvedl, že „se mu nejevila tato cena mimořádně nízká k předmětnému plnění“. Tato ryze formální sdělení nelze dle navrhovatele považovat za řádné odůvodnění jeho stanoviska vzhledem ke zjevnosti značného cenového rozdílu. Zadavatel tím nesplnil zákonnou povinnost řádně své rozhodnutí o odmítnutí námitek odůvodnit.

V bodě 3 čl. III návrhu zadavatel napadá hodnocení nejlepších nabídek, neboť dle navrhovatele nebyl dodržen způsob hodnocení nabídek definovaný v zadávací dokumentaci. Dle navrhovatele mělo dojít u každého dílčího aspektu k výběru jedné nejlepší nabídky. Výraz

Tímto postupem dle navrhovatele došlo k úplné likvidaci celého jednoho subkritéria, nazvaného „Analytické rozpracování typové úlohy“. Zadavatel zde dle navrhovatele zcela rezignoval na hodnocení nabídek a ve všech šesti aspektech tohoto subkritéria přidělil všem dodavatelům maximální počet 4 bodů. Zadavatel tedy dospěl k závěru, že tři nabídky jsou v 6 aspektech tohoto subkritéria naprosto stejné, bez jakýchkoliv odlišností umožňujících výběr nejlepší nabídky. Takový postup není dle navrhovatele možno označit za řádné hodnocení nabídek a řádný výběr té nejlepší. Navrhovatel tak má za to, že nesprávným hodnocením jednotlivých aspektů a subkritérií v rozporu se zadávací dokumentací došlo ke zcela nesprávnému výsledku hodnocení nabídek, a tedy k naprosto zásadnímu ovlivnění výběru dodavatele.

V reakci na rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že zadavatel ve svém stanovisku tvrdí, že je v pořádku, když všichni jsou „nejlepší“. Takový jazykový výklad je dle navrhovatele vysoce nestandardní a je v rozporu se smyslem slova „nejlepší“. Z významu tohoto slova je dle navrhovatele zřejmé, že ten, kdo je takto označen, je lepší, než ti ostatní. Zadavatel však tento význam slova svým stanoviskem zcela popírá. Dle navrhovatele i sám zadavatel používá pojem „nejlepší nabídka“ opakovaně v jednotném čísle, ať již ve zprávě o hodnocení nabídek, nebo v rozhodnutí o námitkách.

V bodě 4 čl. III návrhu, který se týká se nepřezkoumatelnosti subjektivního hodnocení, navrhovatel uvádí, že výsledek hodnocení je dle zadávací dokumentace z 50% závislý na subjektivním hodnocení kvality a technické úrovně nabízeného řešení. Za této situace je dle navrhovatele nezbytné, aby toto subjektivní hodnocení bylo provedeno přesně, podrobně a přezkoumatelně. V tomto směru navrhovatel odkazuje např. na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) ze dne 8. 3. 2021, sp. zn. ÚOHSS0526/2020/VZ. Konkrétně pak navrhovatel uvádí, že zpráva o hodnocení nabídek ve více bodech obsahuje nekonkrétní a nepřezkoumatelné hodnocení, a to: a)

K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel poukazuje na skutečnost, že ve vyjádření ad b) zadavatel odkazuje na údajnou vyšší pracnost řešení navrženého navrhovatelem, zpráva o hodnocení nabídek však dle navrhovatele nijak nezdůvodňuje, proč je toto řešení pracnější, čímž je nepřezkoumatelná. Dovysvětlení v rozhodnutí o námitkách, že postup navržený v nabídce navrhovatele „je prostě pracnější“ dle navrhovatele nic nemění na tom, že je zcela nepřezkoumatelné, jak zadavatel dospěl k závěru, proč a na základě čeho je postup navrhovatele „prostě pracnější“. Obdobná situace je i u vyjádření zadavatele ad c). Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek sice uvádí tři činnosti projektového manažera objednatele, které mají být v konfliktu s činnostmi projektového manažera dodavatele, ale neuvádí, s kterými. Zpráva o hodnocení nabídek je dle navrhovatele v tomto směru nepřezkoumatelná, neboť pokud je tvrzen konflikt dvou činností, je nutno vymezit, mezi kterými činnostmi (na obou stranách) je tento konflikt shledáván. Bez tohoto vymezení není možné se zprávou o hodnocení nabídek věcně polemizovat.

V bodě 5 čl. III návrhu, který se týká nesprávného bodového hodnocení nabídky navrhovatele navrhovatel uvádí, že tato námitka se týká subkritéria Metodika služeb provozu a rozvoje modulu, první aspekt. Zadavatel udělil navrhovateli za tento aspekt hodnocení 3 body, zatímco zbývající dva dodavatelé obdrželi shodně 4 body. Toto bodové hodnocení dle navrhovatele neodpovídá slovnímu popisu hodnocení jednotlivých nabídek. Dle navrhovatele všichni dodavatelé vycházejí ze stejného metodického základu ITIL v3. Rozdíl v bodovém hodnocení zadavatel zdůvodňuje zcela nelogicky tím, že navrhovatel nenabízí žádné mechanismy pro omezení vzniku chyb způsobených lidským faktorem nad rámec zvoleného metodického základu, zatímco v případě vybraného dodavatele zadavatel vyzdvihuje, že „K omezení možnosti vzniku chyb způsobených lidským faktorem pak přispívá rovněž zvolený metodický základ (ITIL v 3).“ Z hodnocení zadavatele tedy dle navrhovatele vyplývá, že u vybraného dodavatele je metodický základ ITIL v3 dobrým příspěvkem k omezení vzniku chyb, zatímco u navrhovatele je tento metodický základ bez dalších mechanismů nedostatečný. Navíc navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel u tohoto aspektu u vybraného dodavatele kritizuje automatické testování životních scénářů s tím, že „se jedná pouze o deklaraci, ze které není možné posoudit rozsah, způsob a účelnost deklarované aktivity a dopad na omezení vzniku chyb způsobených lidským faktorem.“. Hodnocení navrhovatele žádnou podobnou výtku dle jeho názoru neobsahuje.

K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že bodové hodnocení 4 je dle zadávací dokumentace určeno „nejlepší“ nabídce, a že tedy nabídka vybraného dodavatele nejlepší být nemůže, když jsou jí vytýkány (na rozdíl od ostatních nabídek) konkrétní skutečnosti týkající se automatizovaných testů. Pokud zadavatel argumentuje, že nabídce něco vytknul, ostatním ne, ale přesto je tato nabídka „nejlepší“, dochází zcela nepochybně k porušení principů hodnocení nabídek dle zadávací dokumentace.

V bodě 6 čl. III návrhu navrhovatel ve vztahu k hodnocení subkritéria Architektura řešení, třetí aspekt uvádí, že zadavatel v hodnocení požaduje realizace, které nejsou předmětem zadávací dokumentace, když mj. uvádí, že „Proti nejlépe hodnocené nabídce nabízí řešení účastníka méně širokou škálu parametrizace (např. lokalizaci řešení a úpravu výstupních sestav), což vyžádá v případě úprav řešení vyšší pracnost“. V zadávací dokumentaci není dle navrhovatele požadována realizace žádných výstupních sestav ani lokalizace řešení. Je tedy nerelevantní se v rámci hodnocení odkazovat na možnost konfigurace výstupních sestav, případně lokalizaci řešení, které nejsou v rámci zadávací dokumentace požadovány. Požadavek realizací, které nejsou součástí zadávací dokumentace, zásadním způsobem ovlivnil hodnocení nabídky navrhovatele.

K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že zdůvodnění zadavatele není akceptovatelné, neboť v podstatě tvrdí, že nestanovil přesný obsah kritérií, podle kterých nyní provádí hodnocení. I nadále je dle navrhovatele zřejmé, že zadávací dokumentace konkrétní požadavky na lokalizaci řešení a úpravu výstupních sestav neobsahuje. Je nepřípustné, aby zadavatel v hodnocení nabídek hodnotil konkrétní funkce software, které v zadávací dokumentaci výslovně nepožadoval.

V bodě 7 čl. III návrhu, který se týká hodnocení v subkritériu Náročnost realizace vybraných změnových požadavků, druhý aspekt, navrhovatel uvádí, že v nabídce jasně vyčíslil pracnost na straně objednatele (zadavatele), ve které zohlednil veškeré aspekty související s činnostmi objednatele v rámci součinnosti při realizaci změnových požadavků. Současně v pracnosti zohlednil standardizaci procesů včetně testování a využití dokumentace testování, která bude na tomto projektu využívána. Dále v nabídce dle svého názoru jasně specifikoval činnosti, které bude nutno ze strany objednatele realizovat. Zadavatel v rámci hodnocení tohoto kritéria dle navrhovatele nepožadoval explicitně popis mechanismu optimalizace nároků na objednatele, přesto jej v rámci hodnocení najednou zohledňuje. Tímto nesprávným požadavkem opět došlo k ovlivnění hodnocení nabídky navrhovatele.

K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že zadavatel odůvodňuje požadavek na „popis mechanismu optimalizace nároků“ tím že požadoval řešení, které „umožní realizovat typové požadavky“. To je dle navrhovatele něco zcela jiného, argumentace zadavatele je proto zavádějící. Navrhovatel dále upozorňuje na poslední odstavec rozhodnutí o námitkách zadavatele k tomuto bodu námitek, přičemž dle navrhovatele argumentace zadavatele ukazuje nerovnost přístupu zadavatele k jednotlivým účastníkům (vybranému dodavateli a navrhovateli). V obou případech se dle navrhovatele jedná o velmi podobné hodnocení – je vytýkán nedostatek, který nemá vliv na výsledné řešení veřejné zakázky, přesto je v jednom případě (vybraný dodavatel) hodnocena nabídka jako nejlepší a v druhém případě (navrhovatel) je provedena bodová srážka. K tomu navrhovatel uzavírá, že takový přístup je vůči navrhovateli zjevně diskriminační, a tedy v rozporu s principy, na kterých je zákon postaven.

V bodě 8 čl. III návrhu, který se týká věcně nesprávného hodnocení nabídek v subkritériu

K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že dle navrhovatele sám zadavatel ve zprávě o hodnocení uvádí, že účastník odkazuje na dodržení požadavků služby 12 – Rozvoj modulu, což je v rozporu s obsahem rozhodnutí o námitkách, dle kterého údajně neodkazuje na podkapitoly, týkající se rozvoje, ale dodání modulu. Pokud dále zadavatel tvrdí, že ze strany navrhovatele se jedná o pracnější a méně transparentní řešení, jedná se o zcela neurčité tvrzení, neboť zadavatel nijak neuvádí, v čem vyšší pracnost a nižší transparentnost spočívá. Místo řádného zdůvodnění svého stanoviska tak zadavatel dle navrhovatele uvádí jen obecná hesla (pracnost, transparentnost), což je v rozporu se zákonnými požadavky na přezkoumatelnost hodnotící zprávy a přezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách. Zpráva o hodnocení i rozhodnutí o námitkách jsou dle navrhovatele v tomto bodě nepřezkoumatelné.

V bodě 9 čl. III návrhu, který se týká věcně nesprávného hodnocení nabídek v subkritériu

K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že je dle jeho názoru zarážející, že zadavatel kritizuje tvrzení navrhovatele, podle něhož navrhovatel tvrdil, že „je příliš pracné, či nemožné z požadavků zadavatele provázat jednotlivé vrstvy architektury.

Dále navrhovatel uvádí, že pokud měl zadavatel na mysli efektivitu práce navrhovatele, takové kritérium není oprávněn hodnotit. Vývoj software provádí vybraný dodavatel a míra efektivity

Dle navrhovatele nelze akceptovat ani bodové hodnocení přidělené navrhovateli. K tomu uvádí, že pokud si zadavatel stěžuje na nižší efektivnost realizačních prací (která však nemá vliv na výsledek, který musí být v termínu splněn), měl by v souladu s principy bodových hodnocení dle zadávací dokumentace obdržet bodové hodnocení alespoň 3, místo dosavadního hodnocení známkou 2. A pokud zadavatel přistupoval k hodnocení nabídky navrhovatele stejně, jako k hodnocení nabídky vybraného dodavatele, z něhož vyplývá, že za výtky, které nemají vliv na konečný výsledek veřejné zakázky, se body nesnižují, nepochybně by byl hodnocen maximálním bodovým hodnocením 4. Navrhovatel však opakovaně zjišťuje, že zadavatelem zjištěná pochybení u jednotlivých účastníků nehodnotil stejným způsobem, což je v zásadním rozporu s principy transparentnosti veřejných zakázek.

V bodě 10 čl. III návrhu, který se týká věcně nesprávného hodnocení nabídek v subkritériu

K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel opětovně poukazuje na skutečnost, že zadavatel hodnotí vnitřní pracnost činností navrhovatele. Dle názoru navrhovatele je pro zadavatele naprosto bezpředmětné zkoumat, kolik modelů bude navrhovatel zpracovávat, může jej zajímat jen výsledek. Množství práce navrhovatele na dosažení smluvně sjednaného výsledku nemůže být hodnoticím kritériem pro zadavatele, který o vnitřních postupech navrhovatele nemá a ani nemůže mít žádné informace. Zadavatel tedy dle navrhovatele provedl snížení bodového hodnocení navrhovatele na základě svých

V bodě 11 čl. III návrhu, který se týká věcně nesprávného hodnocení nabídek v subkritériu

K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel opětovně stejně jako u předchozích bodů upozorňuje na neoprávněné hodnocení vnitřních procesů navrhovatele. Zadavatel dle navrhovatele snižuje bodové hodnocení kvůli „nižší efektivitě tvorby modulu“, tedy hodnotí vnitřní pracovní procesy navrhovatele, což mu dle názoru navrhovatele nepřísluší. Navrhovatel proto namítá neoprávněné snížení bodového hodnocení shodně, jako v předchozích případech.

V bodě 12 čl. III návrhu, který se týká věcně nesprávného hodnocení nabídek v subkritériu

K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel zejména poukazuje na skutečnost, že zadavatel opětovně hodnotí „nižší efektivitu“ prací navrhovatele.

V bodě 13 čl. III návrhu, který se týká věcně nesprávného hodnocení nabídek v subkritériu

K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že rozhodnutí zadavatele o této námitce je nepřezkoumatelné. Stručné zdůvodnění, dle kterého se zadavatel „nemůže ztotožnit se stěžovatelovým tvrzením“, naprosto nic nevypovídá o důvodech tohoto stanoviska zadavatele, toto „neztotožnění“ není nijak zdůvodněno. V této části se tedy ke stanovisku zadavatele není možné vyjádřit, neboť dle navrhovatele není k čemu.

V bodě 14 čl. III návrhu navrhovatel uvádí své výhrady k hodnocení nabídky vybraného dodavatele. První výhrada se týká subkritéria „Navržený způsob dodání modulu, pátý aspekt“.

Druhá výhrada se týká hodnocení třetího aspektu subkritéria Analytické rozpracování typové úlohy. V hodnocení nabídky vybraného dodavatele sám zadavatel uvádí: „Účastník zvolil pro vymezení funkcionalit méně obvyklou formu zachycení. Místo obvyklého modelu případů užití vymezuje funkcionality prostřednictvím diagramů aktivit….“. I přes tuto výhradu hodnotil zadavatel nabídku tohoto účastníka udělením 4 bodů, tedy jako nejlepší, což je dle navrhovatele v přímém rozporu s principy bodového hodnocení dle zadávací dokumentace.

K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že argumentace zadavatele opět zdůrazňuje jeho rozdílný přístup k hodnocení nabídek navrhovatele a vybraného dodavatele. Zatímco v případě navrhovatele dochází ke snížení počtu bodů za jakoukoliv výhradu, i když nemá vliv na výsledek, v případě vybraného dodavatele je přístup zcela odlišný. V tomto ohledu navrhovatel srovnává hodnocení použití metodiky SCRUM, a to v případě nabídky vybraného dodavatele u subkritéria „Navržený způsob dodání modulu, první aspekt“ a v případě hodnocení nabídky vybraného dodavatele u subkritéria „Navržený způsob dodání modulu, pátý aspekt“. Zadavatel dle navrhovatele v jednom případě hodnotí metodiku SCRUM jako náročnější pro zadavatele, v druhém případě toto své tvrzení popírá a diví se, jak navrhovatel k závěru o náročnosti této metodiky dospěl.

V bodě 15 čl. III návrhu, který se týká vzájemných rozporů při hodnocení jednotlivých kritérií v subkritériu Navržený způsob dodání modulu, pátý aspekt, navrhovatel uvádí, že závěry zadavatele uvedené ve zprávě o hodnocení týkající se konfliktu mezi funkcemi projektového manažera objednatele a dodavatele je v přímém rozporu s hodnocením subkriteria „Navržený způsob dodání modulu, první aspekt“. Zadavatel zde hodnotí metodiku pro projektové řízení nejvyšším hodnocením 4, tedy jako nejlepší, přičemž o čtyři aspekty dále hodnotí vymezení odpovědnosti mezi projektovými manažery jako konfliktní a dochází k nízkému hodnocení 2.

Přiřazení role projektového manažera zástupci zadavatele je dle navrhovatele standardní postup v rámci použité metodiky PRINCE2. Tuto odpovědnost nelze ze zadavatele sejmout.

Zadavatel dle navrhovatelova názoru nesprávně z nabídky vyhodnotil, že jsou na projektu dva projektoví manažeři na stejné úrovni, případně jsou jejich pravomoci nebo zodpovědnosti v konfliktu, což by bylo v rozporu s použitou metodikou. Zadavatel dle navrhovatele ve svém hodnocení blíže nespecifikoval, v čem konflikt ve vymezení odpovědnosti shledává, tento konflikt ve své nabídce navrhovatel nespatřuje. Zadavatel ve svém hodnocení blíže nespecifikoval, v čem konflikt ve vymezení odpovědnosti shledává, navrhovatel tento konflikt ve své nabídce nespatřuje. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je navrhovatel toho názoru, že jeho nabídka měla být hodnocena v této části vyšším bodovým ohodnocením než

K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že stejně jako i v dřívějších případech je argumentace zadavatele nepřezkoumatelná. Zadavatel dle rozhodnutí o námitkách rozpor „nevidí“, čímž je jeho argumentace v podstatě ukončena.

V bodě 16 čl. III návrhu navrhovatel uvádí, že upozorňuje na vzájemný rozpor v hodnocení prvního a druhého aspektu subkritéria Architektura řešení, k čemuž odkazuje na čl. III. bod 10. návrhu.

Následně v reakci na rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že tvrzení zadavatele, že se k této námitce již vyjádřil, není pravdivé. Stanovisko zadavatele dle navrhovatele řeší jinou otázku a k problematice rozporu v hodnocení aspektů se naprosto nijak nevyjadřuje. Zadavatel tedy dle navrhovatele odmítl tuto námitku navrhovatele, aniž by se k tvrzenému rozporu v hodnocení jakkoliv vyjádřil. Tato skutečnost je důvodem ke zrušení rozhodnutí o námitkách.

V závěru návrhu navrhovatel navrhuje, aby Úřad ve smyslu § 263 odst. 2, 5 zákona zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele, zprávu o hodnocení nabídek a rozhodnutí o námitkách.

Dne 14. 2. 2022, kdy Úřad návrh navrhovatele obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0066/2022/VZ.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-06121/2022/511 ze dne 16. 2. 2022.

Dne 23. 2. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne a dokumentaci o zadávacím řízení. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu u všech bodů odkazuje na své rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 2. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), přičemž blíže se k jednotlivým bodům návrhu vyjádřil takto.

K bodu 1 čl. III návrhu zadavatel uvedl, že komunikace s dodavatelem probíhala prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje, ve kterém je zachyceno, v jaký okamžik byl úkon učiněn i jaká osoba jej za zadavatele provedla. Tuto skutečnost lze ověřit v záznamových souborech, které jsou dostupné přímo v elektronickém nástroji, ve kterém bylo toto zadávací řízení realizováno a jsou rovněž součástí dokumentace k zadávacímu řízení.

K bodu 2 čl. III návrhu zadavatel uvedl, že z jeho strany nevyvstaly obavy, že by byl u této části veřejné zakázky nucen uzavřít smlouvu s účastníkem zadávacího řízení, který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za nabídkovou cenu poskytnout řádně, včas či za stanovených podmínek. Zadavatel dále sdělil, že dle jeho názoru rozhodnutí o námitkách odůvodnil v rozsahu vyžadovaném zákonem. Zároveň zadavatel konstatuje, že ani navrhovatel neuvedl žádné faktické odůvodnění, že by určitá dílčí plnění nemohla být vybraným dodavatelem poskytnuta v odpovídající kvalitě za nabízenou cenu. Sám navrhovatel tudíž nastavil úroveň detailu pro reakci zadavatele na námitky.

K bodu 3 čl. III návrhu zadavatel sdělil, že se neshoduje s interpretací navrhovatele, že „nejlepší v rámci příslušného aspektu“ smí být pouze jedna nabídka. Naopak i z definice pravidel pro přidělení 3, 2 nebo 1 bodu je zřejmé, jaké nedostatky by musela nabídka mít, aby jí mohlo být přiděleno nižší bodové hodnocení. Uvedené podkládá zadavatel odkazem na rozhodnutí

V souvislosti s bodem 4 čl. III návrhu zadavatel uvedl, že navrhovatel ve svém návrhu neuvádí žádné nové argumenty, ale pouze opakuje svou původní tezi. Zadavatel je přesvědčen, že zpráva o hodnocení nabídek obsahuje ve všech hodnocených aspektech odůvodnění volby přiděleného počtu bodů.

Zadavatel dále k bodu 5 čl. III návrhu konstatoval, že zadavatel při hodnocení postupoval tak, aby byl jednoznačně patrný způsob přiřazení bodů daným aspektům. Veškeré zmíněné skutečnosti jsou i součástí hodnocení nabídek a jsou plně přezkoumatelné.

K bodu 6 čl. III návrhu zadavatel zopakoval, že hodnotil nabídky dle předem jednoznačně popsaných hodnoticích kritérií, vůči kterým v zákonné lhůtě neobdržel žádné výhrady.

V souvislosti s bodem 7 čl. III návrhu zadavatel konstatoval, že rozdíly v udělených bodech vycházejí z rozdílnosti nabízeného řešení. Zadavatel tedy v daném aspektu nehodnotil pouze samotný odhad pracnosti, ale hodnotil náročnost realizace vybraných změnových požadavků s ohledem na celkové investiční a provozní náklady. Odůvodnění rozdílu v udělených bodech je dle zadavatele zachyceno ve zprávě o hodnocení.

K bodu 8 čl. III návrhu zadavatel sdělil, že navrhovatel ve všech uváděných bodech odkazuje na podkapitoly, které se týkají dodání modulu, nikoliv jeho rozvoje. Předmětem hodnocení bylo dle zadavatele hodnocení kritéria „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje“. Tvrzení navrhovatele tak nejsou dle přesvědčení zadavatele korektní s ohledem na skutečnosti obsažené v nabídce, přičemž tato skutečnost je snadno přezkoumatelná.

K bodu 9 čl. III návrhu zadavatel uvedl, že hodnocení bylo provedeno způsobem, který je plně v souladu s principy transparentnosti veřejných zakázek. Zadavatel v zadávací dokumentaci pro účely hodnocení vymezil, že usiluje o „efektivní provoz a rozvoj vzniklého řešení“. Zároveň uvedl, že preferuje taková řešení, která co nejvíce eliminují závislost na původním dodavateli modulu. Zároveň zadavatel podotknul, že v zadávací dokumentaci je otázka efektivity řešena také v rámci vymezení přidělování bodů při hodnocení, kde je výslovně uvedeno, že mimo jiné budou tyto body přiděleny v případě, že nabízené plnění obsahuje skutečnosti, které „snižují efektivitu vytvoření, provozu, rozvoje a správy řešení“. K tomuto bodu zároveň zadavatel konstatuje, že navrhovatel námitky proti zadávací dokumentaci nepodal.

K bodu 10 čl. III návrhu zadavatel uvedl, že při hodnocení postupoval tak, aby byl jednoznačně patrný způsob přiřazení bodů daným aspektům. K hodnocení efektivity, resp. pracnosti na straně dodavatele zadavatel odkazuje na své vyjádření k bodu IX čl. III návrhu.

K bodu 11 čl. III návrhu zadavatel uvedl, že postupoval při hodnocení tak, aby byl jednoznačně patrný způsob přiřazení bodů daným aspektům. Dle zadavatele navrhovatel pouze rekapituluje skutečnosti, které již uvedl v nabídce a zadavatel je při hodnocení zohlednil.

K bodu 12 čl. III návrhu zadavatel sdělil, že navrhovatel i v tomto bodě pouze sumarizuje části své nabídky, které zadavatel zná, a při hodnocení byly brány v potaz. Zadavatel uvedl, že předmětem hodnocení daného aspektu bylo hodnocení postupu při ověření parametrů modulu, který nejvíce omezuje pravděpodobnost přehlédnutí nedostatků před uvedením modulu do produkčního provozu. Nabídka navrhovatele vůči nejlépe hodnocené nabídce v tomto aspektu vykazovala stupeň obecnosti, který by byl zpřesněn až po zahájení případné realizace. Tato skutečnost dle zadavatele povede k nižší efektivitě proti nejlépe hodnocené nabídce v tomto aspektu, a bude mít dopad na rozsah testování. Zadavatel uvádí, že výše

K bodu 13 čl. III návrhu zadavatel sdělil, že hodnocení bylo provedeno v souladu se zákonem a zadávací dokumentací. Zadavatel postupoval při hodnocení tak, aby byl jednoznačně patrný způsob přiřazení bodů daným aspektům. Veškeré zmíněné skutečnosti jsou i součástí zprávy o hodnocení nabídek a jsou plně přezkoumatelné. Zadavatel rovněž konstatoval, že v rozhodnutí o námitkách bylo na zprávu o hodnocení odkázáno.

K bodu 14 čl. III návrhu zadavatel sdělil, že odmítá tvrzení, že byl vůči některému z účastníků „vstřícnější“ při hodnocení, čímž mělo dojít dle názoru navrhovatele k porušení zásad dle zákona. Ve vztahu k hodnocení vybraného dodavatele zadavatel uvádí, že vybraný dodavatel zvolil agilní metodiku SCRUM, která je transparentní z hlediska řízení práce, ale klade obecně vyšší nároky na kapacitu zadavatele. Ačkoliv zadavatel prvotně mohl shledat v použité metodice určitá rizika týkající náročnosti, vzhledem k tomu, že nabídka vybraného dodavatele obsahovala i eliminaci těchto rizik, mohly být nabídce přiděleny 4 body v souladu se zadávací dokumentací. Zároveň zadavatel konstatoval, že při vypořádávání námitek již měl komplexně otázku náročnosti použití této metodiky na své kapacitní možnosti vyřešenu a neshledával ji za náročnější.

K bodu 15 čl. III návrhu zadavatel sdělil, že trvá na svém předchozím stanovisku a nevidí rozpor při hodnocení jednotlivých kritérií. Zadavatel konkrétně uvedl, že dle prvního kritéria může být metodika dodání modulu vhodná vzhledem k předmětu plnění a časovým omezením spojenými s dodáním AIS NIPEZ“ (aspekt 1), a přesto nemusí být „nejvíce minimalizovány kapacitní požadavky na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ (aspekt 5).

K bodu 16 čl. III návrhu zadavatel uvedl, že hodnocení bylo provedeno v souladu se zákonem a zadávací dokumentací. Zadavatel sdělil, že postupoval při hodnocení tak, aby byl jednoznačně patrný způsob přiřazení bodů daným aspektům. Zadavatel má za to, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách je v souladu se zákonem, protože se podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách.

Závěrem zadavatel konstatuje, že kritéria pro hodnocení byla nastavena transparentně, jednoznačně a při hodnocení bylo postupováno výhradně podle pravidel, která byla uvedena v zadávací dokumentaci. V návaznosti na to navrhuje zadavatel, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Usnesením č. j. ÚOHS-09174/2022/511 ze dne 15. 3. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení

Usnesením č. j. ÚOHS-09368/2022/511 ze dne 16. 3. 2022 určil Úřad navrhovateli lhůtu k prokázání, k jakému datu doručil zadavateli stejnopis návrhu. Dne 17. 3. 2022 doručil navrhovatel Úřadu přípis, v němž předložil doklad o doručení stejnopisu návrhu zadavateli ke dni 14. 2. 2022.

Usnesením č. j. ÚOHS-10842/2022/511 ze dne 29. 3. 2022 určil Úřad účastníkům lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 6. 4. 2022 navrhovatel doručil Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření k podkladům“).

Navrhovatel úvodem uvádí, že zadavatel se ve svém vyjádření k návrhu u většiny námitek pouze odkazuje na svou argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel se tak vyjadřuje pouze k těm částem návrhu, ke kterým zadavatel uvedl něco navíc oproti své argumentaci uvedené v rozhodnutí o námitkách.

K části návrhu týkající se netransparentních listin navrhovatel uvádí, že problematika převodu elektronických úkonů na písemné listiny a naopak je řešena v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.

K části návrhu týkající se hodnocení „nejlepších“ nabídek navrhovatel uvádí, že rozhodnutí

K části návrhu týkající se věcně nesprávného hodnocení nabídky vybraného dodavatele navrhovatel uvádí, že zadavatel ve vyjádření formuloval dva body, jimiž údajně vybraný dodavatel eliminuje vysoké nároky na zadavatele při použití metodiky SCRUM. Jedná se dle názoru navrhovatele o dva stručné obecné body, které nijak nespecifikují konkrétní postupy, kterými dojde k údajnému snížení náročnosti této metodiky pro zadavatele. Jeho argumentace je proto nedostatečná, nepřezkoumatelná a neumožňuje ověřit, zda k tomuto snížení náročnosti skutečně dojde. Konkrétně pak navrhovatel k eliminaci nároků na zadavatele uvádí, že sdílení odpovědnosti za výkon role Product Owner není možné, neboť dle metodiky SCRUM je tato role dána pouze jedné osobě, na které je vždy plná odpovědnost.

K části návrhu týkající se vzájemných rozporů při hodnocení subkritéria Architektura řešení, druhý aspekt, navrhovatel uvádí, že zadavatel argumentuje tím, že při odůvodňování odmítnutí jedné konkrétní námitky může odkazovat na jinou část svého rozhodnutí, což učinil.

Navrhovatel z důvodů výše uvedených setrvává i nadále na svém návrhu.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek účastníků řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl, že se návrh navrhovatele se podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 písm. o) zákona se mimořádně nízkou nabídkovou cenou pro účely tohoto zákona rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

Podle § 113 odst. 4 zákona požádá zadavatel účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení, b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

Podle § 116 odst. 1 zákona je zadavatel pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

Podle § 116 odst. 3 zákona musí být kritéria kvality vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

Podle § 119 odst. 1 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

Podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona pořídí zadavatel písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

výsledek hodnocení nabídek.

Podle § 122 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita.

Podle § 132 odst. 1 zákona se pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, použijí pravidla pro podlimitní nebo nadlimitní režim, není-li stanoveno v této části jinak.

Podle § 211 odst. 5 zákona nejde-li o komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky, musí být datová zpráva opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem, pokud jde o a) výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení, b) oznámení o výběru dodavatele, c) rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh,

Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal.

V bodě 21 „Ekonomická výhodnost“ dílčí zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující pravidla pro hodnocení: „Nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

V bodě 24 „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“ dílčí zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující pravidla pro hodnocení: „Kvalita a technická úroveň navrženého řešení bude hodnocena ve vazbě na požadované využití modulu a cíle Objednatele popsané v kapitole 2.3 této dílčí zadávací dokumentace, přičemž hodnoceny budou následující subkritéria a jejich aspekty (na základě informací uvedených Dodavatelem v příloze č. 7 Smlouvy):

V bodě 25 dílčí zadávací dokumentace je k hodnotícímu subkritériu „Vhodnost návrhu architektury řešení“ uvedeno následující: „Cílem hodnocení dle tohoto subkritéria je preference takové nabídky, ve které Dodavatel prokáže schopnost rozpracovat požadavky Objednatele do návrhu architektury řešení, ze kterého bude průkazné naplnění požadavků a cílů Objednatele a naplnění požadavků na efektivní provoz a rozvoj vzniklého řešení. Objednatel rovněž preferuje taková řešení, která co nejvíce eliminují závislost na původním Dodavateli modulu, tj. jsou založena na standardních, široce podporovaných technologiích.

V bodě 26 dílčí zadávací dokumentace je k hodnoticímu subkritériu „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje“ uvedeno následující:

V bodě 27 dílčí zadávací dokumentace je k hodnoticímu subkritériu „Navržený způsob dodání modulu“ uvedeno následující: „Cílem hodnocení dle tohoto subkritéria je preference takové nabídky, ve které uchazeč navrhl ucelenou metodiku implementace modulu a takovou sadu řídicích mechanismů, která umožňuje transparentní řízení průběhu implementace a relevantních rizik. Objednatel rovněž preferuje takový přístup, který co nejefektivněji nakládá s kapacitou pracovníků Objednatele, bez dopadu na cílovou kvalitu či termín dokončení řešení.

V bodě 28 dílčí zadávací dokumentace je k hodnoticímu subkritériu „Navržený způsob provozního zajištění a rozvoje modulu“ uvedeno následující: „Cílem hodnocení dle tohoto subkritéria je preference takové nabídky, ve které uchazeč navrhl ucelenou metodiku přístupu k zajištění provozu a rozvoje modulu, která zároveň co nejefektivněji využívá kapacit pracovníků Objednatele a umožňuje průkazněji garantovat dodržení provozních SLA.

V bodě 29 dílčí zadávací dokumentace je k hodnoticímu subkritériu „Analytické rozpracování typové úlohy“ uvedeno následující: »Cílem hodnocení dle tohoto subkritéria je preference takové nabídky, ve které uchazeč prokáže potřebnou odbornost pro řádné plnění předmětu veřejné zakázky a schopnost navrhnout vhodné řešení, které odpovídá cílům a účelu spojeným s vytvořením a provozem modulu.

V bodě 2.2.5 Požadavky na podporovatelnost přílohy č. 2.2.a s názvem „Technická specifikace modulu Agendový informační systém NIPEZ“ zadávací dokumentace (dále jen „technická specifikace“) je u ID požadavku V-5-2 Dokumentace modulu uvedeno následující: „Součástí modulu musí být alespoň následující dokumentace:

V bodě 2.2.5 Požadavky na podporovatelnost technické specifikace je u ID požadavku V-5-3

V bodě 2.2.5 Požadavky na podporovatelnost technické specifikace je u ID požadavku V-5-4

V bodě 2.2.5 Požadavky na podporovatelnost technické specifikace je u ID požadavku V-5-5

V bodě 2.2.5 Požadavky na podporovatelnost technické specifikace je u ID požadavku V-5-6

V bodě 2.2.1 Požadavky na použitelnost technické specifikace je u ID požadavku V-1-5

V nabídce navrhovatele je v kapitole 3.1.3 Metodika dodání modulu uvedeno následující:

V nabídce navrhovatele je v kapitole 3.1.3.5 Dokumentace modulu uvedeno následující:

V bodě 7. s názvem způsob a doba podání nabídek zadávací dokumentace je uvedeno, že „Nabídky se podávají písemně, a to elektronicky prostřednictvím Národního elektronického nástroje na adrese https://nen.nipez.cz/.“.

V rozhodnutí o výběru ze dne 6. 1. 2022 je uvedeno, že „Cena nabízená vybraným dodavatelem se nejeví být mimořádně nízká ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.“.

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Architektura řešení, druhý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení: „Účastník zvolil jako metodiku návrhu architektury řešení TOGAF doplněnou o notaci

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Architektura řešení, třetí aspekt, uvedl následující slovní hodnocení: „Účastník identifikoval možné budoucí životní situace, které mohou vést k nutnosti úprav řešení a tyto promapoval na typové změnové požadavky, které jsou dále dekomponovány na jednotlivá aplikační opatření s vazbou na dotčené aplikační komponenty. Jednotlivá aplikační opatření jsou rozdělena z pohledu realizace na části, které je možné provést pouze parametrizací a ty, které vyžadují implementační změnu. Z nabídky účastníka je tak zcela zřejmé, jaký bude rozsah konfigurovatelnosti a parametrizace v jím navrženém řešení a jak bude toto řešeno. Nabídka je v tomto aspektu hodnocena jako nejlepší co do rozsahu, tak do transparentnosti návrhu.“

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Náročnost realizace vybraných změnových požadavků, druhý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení: „Pracnost na straně Objednatele je transparentně vyčíslena a k jejímu snížení přispívá především navržený mechanismus testování, kdy účastník deklaruje dokumentaci celého svého procesu testování, což umožňuje objednateli schválit rozsah testování, a to následně prověřit pouze namátkově. Tento přístup umožňuje docílit nižší požadované kapacity na straně

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Náročnost realizace vybraných změnových požadavků, čtvrtý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení: „Ověření kvality je transparentně řízeno dokumentovanými testovacími scénáři. Objednatel má možnost posoudit rozsah a poté pouze selektivně ověřit korektnost předložených dokumentovaných výstupů. V tomto aspektu je tak nabídka uchazeče nejen nejefektivnější z pohledu zapojení Objednatele, ale navržený přístup umožňuje nejtransparentnější ověření zachování požadovaných vlastností“

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce společnosti SNE v rámci hodnocení subkritéria

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, druhý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení: „Účastník rozpracoval strukturu zadáním požadované dokumentace i projektové dokumentace a popsal částí klíčových dokumentů. Z nabídky účastníky je tak zcela patrný rozsah a způsob zpracování dokumentace a nabídka je v tomto aspektu hodnocena jako nejlepší.“

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, čtvrtý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení: „Testování je postaveno na průběžném vyhodnocování výsledků sprintů a následném celkovém testování při předání projektu. Rozsahem zamýšlených testů účastník pokrývá ověření všech potřebných aspektů řešení. Minimalizováno je požadované zapojení objednatele, který má možnost schválením rozsahu testováním korigovat jeho rozsah, a především díky transparentní dokumentaci průběhu testování jej ověřovat pouze namátkově. Zvolený přístup účastníka je z hlediska pravděpodobnost přehlédnutí nedostatků před uvedením modulu do produkčního provozu vhodný a z pohledu efektivity přístupu hodnocen jako nejlepší.“

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, pátý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení: „Zvolený metodický základ (SCRUM) je transparentní z hlediska řízení práce, ale klade obecně vyšší nároky na kapacitu zadavatele. Toto účastník eliminuje: • sdílením odpovědnosti za výkon role Product Owner, kde není předpokládaná nutnost rekapitulace již formulovaného zadání a • transparentní dokumentací činností účastníka (např. u testování) umožňující pouze namátkové prověřování realizace objednatelem.

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Metodika služeb provozu a rozvoje modulu, první aspekt, uvedl následující slovní hodnocení: „Dodavatel v rámci tohoto aspektu deklaroval zajistit snížení prostoru pro chyby způsobené lidským faktorem automatickým testováním klíčových životních scénářů a rámcovým popisem aplikace metodiky ITIL v3 na provozní procesy. U automatického testování životních scénářů se jedná pouze o deklaraci, ze které není možné posoudit rozsah, způsob a účelnost deklarované aktivity a dopad na omezení vzniku chyb způsobených lidským faktorem. K omezení možnosti vzniku chyb způsobených lidským faktorem pak přispívá rovněž zvolený metodický základ (ITIL v3) a také navržený koncept automatizace vybraných provozních činností. Nabídka v tomto aspektu nejvíce omezí možnost vzniku chyb způsobených lidským faktorem a je v tomto aspektu hodnocena jako nejlepší.“

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce společnosti SNE v rámci hodnocení subkritéria

Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Analytické rozpracování typové úlohy, třetí aspekt, uvedl následující slovní hodnocení: „Účastník zvolil pro vymezení funkcionalit méně obvyklou formu zachycení. Místo obvyklého modelu případů užití vymezuje funkcionality prostřednictvím diagramů aktivit. Dekompozice řešení do funkcionalit je však úplná a z uživatelského pohledu srozumitelná. Všechny hodnocené nabídky jsou v tomto aspektu srovnatelné.“

K námitce „IV. Hodnocení mimořádně nízké nabídkové ceny“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl, že »U služby č. 1, která spočívala v převzetí dat ze stávající seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD) a jejich import do modu AIS, bylo účastníkem zadávacího řízení SNE nabídnuto 40 000 Kč. Zadavateli se nejevila tato cena mimořádně nízká k předmětnému plnění.

K námitce „b) Subkritérium Architektura řešení, první aspekt“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl, že „Zadavatel při hodnocení tohoto aspektu vycházel dle popsaných pravidel pro hodnocení a jelikož u nejlépe hodnocené nabídky uvedené nedostatky nejsou, tak je jednak zjevné, že se s daným aspektem dalo vypořádat v objemu pracnosti relevantním pro zpracování nabídky a zároveň, že odstranění tohoto nedostatku v kombinaci s nutností dopracovat řadu dalších architektonických pohledů není triviální, dojde k významnému snížení efektivity vývoje proti nejlépe hodnocené nabídce a je tak naplněna podmínka pro udělení 2 bodů.“

K námitce „d) Subkritérium Navržený způsob dodání modulu, druhý aspekt“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl, že „Stěžovatel zde pouze rekapituluje skutečnosti, které již uvedl v nabídce a zadavatel je při hodnocení zohlednil. V nabídce mimo rekapitulace zadání

K námitce „f) Subkritérium Metodika služeb provozu a rozvoje modulu, první aspekt“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl, že »Zadavatel se s ohledem na obsah lépe hodnocených nabídek nemůže ztotožnit se stěžovatelovým tvrzením, že „v nabídce komplexně popsal zavedení a poskytování služeb provozu a rozvoje modulu v souladu s ITIL“. Tuto skutečnost uvedl již v hodnocení a promítl do přiděleného bodového hodnocení daného aspektu.«

K námitce „X. Vzájemné rozpory při hodnocení jednotlivých kritérií“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl:

Co se týče námitky týkající se vzájemných rozporů v hodnocení jednotlivých kritérií, konkrétně v hodnocení prvního a druhého aspektu subkritéria „Architektura řešení“, navrhovatel v reakci na rozhodnutí o námitkách uvádí, že tvrzení zadavatele, že se k této námitce již vyjádřil v předchozích částech rozhodnutí o námitkách, není pravdivé. Stanovisko zadavatele dle navrhovatele řeší jinou otázku a k problematice rozporu v hodnocení aspektů se naprosto nijak nevyjadřuje. Tato skutečnost je dle navrhovatele důvodem ke zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel naopak zaujímá postoj odlišný, když má za to, že odůvodnění rozhodnutí

V šetřeném případě navrhovatel v námitkách konkrétně uvedl, že „Dále Stěžovatel upozorňuje na vzájemný rozpor v hodnocení prvního a druhého aspektu subkritéria Architektura řešení.

Zadavatel k výše uvedenému nejprve v rozhodnutí o námitkách uvedl, že se k bodovému hodnocení obou aspektů vyjádřil rovněž již v předchozích bodech rozhodnutí o námitkách, tj. v části rozhodnutí o námitkách věnující se námitkám dle části IX. Věcně nesprávné hodnocení nabídek písm. b) a c) námitek. Následně zadavatel uvedl, že „Zároveň je vhodné brát v potaz, že nabídky jsou v jednotlivých aspektech hodnoceny navzájem a bodové ohodnocení v jednom aspektu nemusí nijak implikovat bodové hodnocení jiného aspektu. Na toto má dopad kvalita konkurenčních nabídek v daném aspektu.“ (viz bod 141. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedené citace je dle Úřadu jasná podstata argumentace zadavatele, který při hodnocení předmětných aspektů vychází především z toho, že každý samostatný aspekt je hodnocen „odděleně“ od dalších aspektů, neboť každý aspekt je hodnocen i ve vztahu ke kvalitě konkurenčních nabídek, která může být u každého aspektu odlišná.

Úřad tak ve vztahu k této části námitek neshledal vady rozhodnutí o námitkách, jež by zapříčinily jeho nezákonnost. Současně Úřad uvádí, že navrhovatel ve svém návrhu napadal nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách i u dalších námitek, přičemž Úřad se tímto bude zabývat dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí samostatně v rámci vypořádání jednotlivých částí návrhu.

Navrhovatel v první části návrhu napadá netransparentnost některých z listin vydávaných v zadávacím řízení, přičemž konkrétně uvádí, že zadavatel listiny nedatuje a některé ani nepodepisuje. Listiny vydávané zadavatelem v rámci zadávacího řízení jsou dle navrhovatele matoucí a vzájemně zaměnitelné. Takový postup je dle navrhovatele v rozporu s principy transparentnosti veřejných zakázek. Oznámení o výběru dodavatele pak dle navrhovatele nesplňuje základní předpoklad platnosti jakékoliv listiny, protože vůbec není podepsáno.

K tomu Úřad uvádí, že ze stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj s názvem „Podepisování elektronických úkonů v zadávacím řízení“ ze dne 17. 10. 20181 (dále jen „stanovisko MMR“) vyplývá, že problematiku podepisování elektronických úkonů (dokumentů) v zadávacím řízení upravuje § 211 odst. 5 zákona, který je speciální úpravou oproti pravidlům stanoveným v § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSVD“). Konkrétně důvodová zpráva ZSVD k § 5 až § 7 uvádí, že »Zvláštní zákony (například zákon o zadávání veřejných zakázek, volební zákony) obsahují speciální úpravu, kterou tato pravidla „zmírňují“, např. povolením použití i nižší úrovně elektronického podpisu („obyčejný“ elektronický podpis, zaručený elektronický podpis) nebo tím, že elektronický podpis nevyžadují, případně naopak obecná pravidla zpřísňují, např. požadavkem pouze na kvalifikovaný elektronický podpis.«.

Dále Úřad konstatuje, že z § 211 odst. 5 zákona vyplývá, že až v případě, kdy elektronická komunikace probíhá jinak než prostřednictvím elektronického nástroje ani datové schránky (tj. zpravidla prostřednictvím e-mailu), vyžaduje zákon opatření zprávy elektronickým podpisem, a to v případě dokumentů uvedených v tomto ustanovení. Výše citované stanovisko MMR ve vztahu k elektronické komunikaci uskutečňované prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky (a to včetně úkonů vyjmenovaných v § 211 odst. 5 zákona) taktéž uvádí, že datová zpráva nemusí být podepsána, pokud umožňuje určení jednající osoby, což obecně bude v případě zpráv řádně zasílaných elektronickým nástrojem splněno, neboť je zde možné snadno identifikovat osobu, která daný úkon provedla.

V šetřeném případě ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel v zadávacím řízení pro podání nabídek využil elektronický nástroj (konkrétně Národní elektronický nástroj dostupný na adrese https://nen.nipez.cz/). Současně z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že jednotlivé úkony zadavatele napadené navrhovatelem byly taktéž učiněny v rámci tohoto elektronického nástroje. Z uvedeného je tak dle Úřadu zjevné, že i v případě, kdy zadavatel nepodepisoval jednotlivé dokumenty elektronickým podpisem, stále postupoval v mezích § 211 odst. 5 zákona, neboť všechny navrhovatelem napadené dokumenty byly účastníkům odesílány v rámci komunikace v elektronickém nástroji, a tedy zadavatel neměl s ohledem na výše uvedené povinnost je podepisovat.

Současně Úřad uvádí, že z pohledu naplnění zásady transparentnosti v případě dokumentů, ve kterých dle slov navrhovatele není uveden jak podpis, tak ani datum vyhotovení daného dokumentu, má Úřad za to, že s ohledem na výše uvedené je v rámci komunikace pomocí elektronického nástroje jasně seznatelné, kdo jaký úkon a kdy provedl, přičemž v tomto ohledu není nijak narušena zásada transparentnosti. Uvedené závěry Úřadu se vztahují i na dokumenty, které navrhovatel označuje jako vzájemně zaměnitelné (např. oznámení o výběru a první oznámení o výběru), neboť v rámci komunikace v elektronickém nástroji je vždy možné určit, o který dokument se jedná a kdy byl odeslán, přičemž Úřad k tomu dodává, že přestože navrhovatel v návrhu brojí proti tomu, že jsou tyto dokumenty zaměnitelné, sám tyto dokumenty přikládá jako přílohu návrhu s jejich konkrétním označením (tj. navrhovatel pojmenoval tyto přílohy např. „První_oznámení_o_výběru_dodavatele“, „Druhé_oznámení_o_výběru_dodavatele“ apod., přičemž toto označení dokumentů se

Úřad tak k námitce týkající se transparentnosti listin vydávaných zadavatelem v zadávacím řízení uzavírá, že neshledal porušení zásady transparentnosti dle § 6 zákona.

Navrhovatel v další části návrhu brojí proti tomu, že nedošlo k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) ve vztahu k účastníkovi zadávacího řízení SNE. Nabídka tohoto účastníka dle navrhovatele vykazuje podstatné rozdíly oproti nabídkovým cenám ostatních účastníků. Neprovedením hodnocení MNNC účastníka SNE a nezdůvodněním tohoto postupu v zadávací dokumentaci zadavatel dle navrhovatele porušil zákon, zejména princip transparentnosti veřejných zakázek dle § 6 zákona. V návaznosti na výše uvedené se Úřad zabýval otázkou, zda zadavatel postupoval při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny v souladu se zákonem.

Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že smyslem ustanovení § 113 zákona, jež upravuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je chránit zadavatele před „agresivní“ cenotvorbou konkurentů z řad zájemců o získání veřejné zakázky. Současně je nutno dodat, že tato ochrana zadavatele není absolutní, tzn. shora citované ustanovení zákona zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“. Právě řečené znamená, že i v případě pochybností o tom, zda je nabídnutá cena některým z dodavatelů reálná a je možné za ni konkrétní veřejnou zakázku z ekonomického hlediska smysluplně realizovat, je právem zadavatele se rozhodnout (pokud nejde o některou ze situací popsaných níže), zda takového dodavatele, o jehož nabídkové ceně má pochybnosti, ze zadávacího řízení vyloučí, či nikoliv. V souvislosti s výše uvedeným je nutné akcentovat, že zákon i nadále pracuje s obligatorními důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení za situace kdy je v jeho nabídce obsažena mimořádně nízká nabídková cena. V tomto ohledu lze poukázat na ustanovení § 113 odst. 6 zákona. Citované ustanovení například ukládá zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení tehdy, jestliže z jím poskytnutého objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že jeho nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, čili mj. z důvodu nedodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky. Pokud tedy příslušný účastník zadávacího řízení v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny nepotvrdí, že jeho nabídková cena není mimořádně nízká právě v důsledku porušování povinností vyplývajících z právních předpisů, které se vztahují k předmětu veřejné zakázky, pak zadavatel podle § 113 odst. 6 písm. a) zákona musí takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, tj. vyloučení je v tomto případě obligatorní. Jestliže tedy zadavatel identifikuje nabídkovou cenu některého z účastníků jako mimořádně nízkou, čili získá o reálnosti jím předložené ceny pochybnosti, je jeho povinností postupovat dle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Za předpokladu, že z tohoto zdůvodnění následně vyplyne, že nabídková cena daného účastníka je mimořádně nízká vlivem nedodržování (porušování) právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, stíhá zadavatele povinnost aplikovat § 113 odst. 6 zákona a tohoto účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

Úřad v dalším sděluje, že pochybnosti o mimořádně nízké nabídkové ceně, resp. o reálnosti nabídkové ceny, mohou být na straně zadavatele vyvolány dvěma způsoby. Předně k těmto pochybnostem může zadavatel dospět sám, např. v důsledku toho, že nabídková cena jednoho z účastníků zadávacího řízení je markantně nižší než nabídkové ceny zbývajících účastníků.

Z rozhodnutí o výběru vyplývá, že zadavatel ve vztahu k MNNC posuzoval cenu nabízenou vybraným dodavatelem, o posouzení nabídkových cen ostatních účastníků z hlediska MNNC není v dokumentaci o zadávacím řízení zmínka. Poté, co zadavatel obdržel námitky navrhovatele, v nichž navrhovatel srovnával dílčí nabídkové ceny společnosti SNE s dílčími nabídkovými cenami ostatních účastníků, přičemž dále uvedl, že „Tyto cenové rozdíly jsou zcela jednoznačně indikací zjevně mimořádně nízké ceny, která s sebou nese povinnost vyzvat

Z uvedeného je zřejmé, že přestože zadavatel před obdržením námitek navrhovatele nabídkovou cenu účastníka SNE z hlediska MNNC neposuzoval (nebo toto posouzení přinejmenším nezachytil v dokumentaci o zadávacím řízení), pochybnosti o reálnosti

K tomu Úřad dále uvádí, navrhovatel svými námitkami zadavatele sice upozornil na to, že nabídková cena vybraného dodavatele může být mimořádně nízká s ohledem na nízkou cenu některých z dílčích hodnocených položek, nicméně v námitkách neuvedl nic o tom, že by snad nabídková cena společnosti SNE měla být mimořádně nízká vlivem skutečností, jež případně mohou představovat obligatorní důvod pro vyloučení ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 zákona.

S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že navrhovatel v námitkách nepředložil žádné relevantní argumenty týkající se toho, že nabídková cena společnosti SNE může být eventuálně mimořádně nízká z důvodu nedodržení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu šetřené veřejné zakázky či z pracovněprávních předpisů (§ 113 odst. 4 písm. a) zákona) nebo obdržení neoprávněné veřejné podpory (§ 113 odst. 4 písm. b) zákona). Navrhovatel tak dle názoru Úřadu na základě předmětných námitek nevnesl do zadávacího řízení pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny společnosti SNE, neboť nevyjádřil přesvědčení, že nabídková cena společnosti SNE je mimořádně nízká vlivem skutečností, jež případně mohou představovat obligatorní důvod pro vyloučení ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 zákona.

Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel měl nabídky účastníků, včetně nabídky účastníka

Úřad tak k této části návrhu uzavírá, že postup zadavatele, který před hodnocením nabídek neposoudil nabídku účastníka SNE z hlediska MNNC, neshledává s ohledem na výše popsané skutkové okolnosti případu jako nezákonný.

Navrhovatel v dalších částech návrhu napadá samotné hodnocení kvality v rámci provedeného hodnocení nabídek. K tomu Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že podle § 119 odst. 1 zákona je zadavatel povinen provést hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci. Povinnost zadavatele dodržovat při hodnocení nabídek pravidla hodnocení předem stanovená v zadávacích podmínkách vychází ze zásady

S odkazem na právě uvedené tak Úřad konstatuje, že v rámci hodnocení nabídek má zadavatel povinnost respektovat pravidla, jež pro tento účel předem stanovil v zadávací dokumentaci, což kromě ustanovení § 119 odst. 1 zákona vyplývá již ze samotného zákonného imperativu, aby zadavatel postupoval v zadávacím procesu transparentně, přičemž i samotné hodnocení musí zadavatel provést transparentně.

Zásada transparentnosti je zásadou, jež určuje požadavek na postup zadavatele, který musí zajistit zadání veřejné zakázky průhledným způsobem, musí zajistit pořízení dokumentace, jasné vymezení kritérií hodnocení, řádné odůvodnění rozhodnutí přijatých v rámci zadávacího řízení a obecně přezkoumatelnost postupu zadavatele (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 104/2012 - 51 ze dne 27. 11. 2014).

Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je přitom nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Transparentní postup je takový, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně. Naopak požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Ca 166/2005 - 125 ze dne

K transparentnosti hodnocení nabídek Úřad sděluje, že klíčovým dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele je písemná zpráva o hodnocení nabídek. V rámci zajištění transparentnosti celého procesu zadávacího řízení musí tedy zadavatel věnovat zvýšenou pozornost též popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením jeho náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je pak zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních kritérií.

Jak vyplývá kupř. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 90/2013 - 50 ze dne 7. 1. 2016, zadavatel musí i s ohledem na zásadu transparentnosti přesně popsat postup svého hodnocení, musí vymezit: předmět hodnocení, způsob hodnocení a preference, kdy platí, že nedostatečnost zprávy o posouzení a hodnocení nabídek (písemné zprávy o hodnocení nabídek) znamená hodnocení netransparentní. Zadavatel je proto povinen pořídit takovou zprávu, ve které je uveden krom jiného i popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním.