ÚOHS S0119/2021/VZ – Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně par.č. 452

Zadavatel – město Hulín, IČO 00287229, se sídlem nám. Míru 162, 768 24 Hulín, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 6. 4. 2021 zastoupen Mgr. Bc. Milanem Konečným, IČO 88144534, se sídlem K Holotovci 1191, 735 11 Orlová (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 8. 2. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce Sokolovny v Hulíně par.č. 452, 451/1, 397/1, 496/1 k.ú. Hulín“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-005350 (dále jen „veřejná zakázka“).

Předmětem veřejné zakázky podle bodu 2. zadávací dokumentace je „přístavba, nástavba, stavební úpravy a zateplení objektu sokolovny v Hulíně, Javorová č.p. 439, na pozemku parc. č. 451/1 a na pozemku p.č. 452, k.ú. Hulín řeší parkoviště pro tento objekt, spolu se zastavěnými plochami chodníků a komunikací, které budou doplněny zelení ve formě ostrůvků a výsadby stromků mezi jednotlivými parkovacími místy. Na pozemek p.č. 397/1 bude rozšířeno stávající vedlejší schodiště objektu.“

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky podle bodu 2. zadávací dokumentace činí 110 220 901,28 Kč bez DPH.

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavateli byly dne 2. 3. 2021 doručeny „Námitky proti zadávacím podmínkám zadavatele“ z téhož dne (dále jen „námitky“) podané navrhovatelem – PSG Construction a.s., IČO 05042020, se sídlem Napajedelská 1552, 765 02 Otrokovice (dále jen „navrhovatel“).

Námitky zadavatel „Rozhodnutím zadavatele o námitkách“ ze dne 17. 3. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s vypořádáním svých námitek a měl za to, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení na veřejnou zakázku nezákonně, podal dne 26. 3. 2021 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne (dále jen „návrh“).

Úřad obdržel předmětný návrh dne 26. 3. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 26. 3. 2021.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Navrhovatel má za to, že jím napadené zadávací podmínky jsou vymezeny v rozporu s právními předpisy, nepřiměřeně a diskriminačně, a že zadavatel porušil zejména § 6 odst. 1 a 2 zákona a § 36 odst. 1 zákona.

Navrhovatel v návrhu uvádí rozsáhlou argumentaci proti některým kritériím technické kvalifikace a jejich prokázání, konkrétně brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 1), 2) a 3) a proti čl. 1.3. písm. b) Přílohy č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace (dále jen „kvalifikační dokumentace“), konkrétně proti prokázání minimální úrovně kvalifikačního předpokladu u hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího a u člena týmu odpovědného za koordinaci práce na straně zhotovitele.

V části A) návrhu navrhovatel brojí proti kritériu technické kvalifikace a jejímu prokázání stanovenému zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje předložení seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení a osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací, podle kterého provedl min. 5 realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „vyhláška č. 398/2009 Sb.“), vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu, nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské)ve finančním objemu min. 90 mil Kč bez DPH za každou referenční zakázku, přičemž z celkového počtu 5 referenčních zakázek výše musí být (i) min. 2 referenční zakázky, jejichž předmětem plnění byla mj. realizace nadstavby budovy a (ii) min. 2 referenční zakázky, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce min. 2 patrové budovy s bezbariérovým řešením, když namítá, že jsou tato kritéria technické kvalifikace „jak izolovaně, tak v kombinaci s dalšími kritérii a požadavky stanovenými v zadávací dokumentaci značně diskriminační, nepřiměřené a nesouladné se zákonem“.

Navrhovatel proti stanovení kritérií technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace argumentuje s tím, že „(v)ezmeme-li v úvahu počet zakázek vyskytujících se na českém stavebním trhu za posledních 5 let, jejichž předmětem je právě rekonstrukce občanského vybavení nebo jiné stavební práce obdobného charakteru, a to ve finančním objemu minimálně 90.000.000,- Kč bez DPH u každé z nich, ve vztahu k počtu stavebních společností, které jsou způsobilé se o tyto zakázky ucházet, pak je zjevné, že z objektivního pohledu má potenciální uchazeč, který je zavedenou stavební společností na českém trhu a disponuje četnými zkušenostmi s realizacemi rekonstrukcí občanského vybavení či jiných prací obdobného charakteru, jen velmi malou pravděpodobnost, aby zadavatelem stanovená kritéria splnil a mohl se tak předmětné zakázky účastnit. Hypoteticky vzato, (…), musel by dle stanovených kritérií takový uchazeč provádět daný typ rekonstrukce (…) vždy alespoň jednu za rok.“ Navrhovatel dále namítá, že zadavatel omezil prokázání technické kvalifikace pouze na určitý druh stavby, přičemž navrhovateli není známo, „proč zadavatel ve vymezení kvalifikačních podmínek nepřipustil k prokázání kvalifikace účastníka kupříkladu i realizaci novostavby, případně kombinaci určitého počtu rekonstrukcí a novostaveb“. Navrhovatel brojí proti další konkretizaci namítané kvalifikace, v níž zadavatel požaduje prokázání (i) min. 2 referenčních zakázek, jejichž předmětem plnění byla mj. realizace nástavby budovy a (ii) min. 2 referenčních zakázek, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce min. 2 patrové budovy s bezbariérovým řešením. Navrhovatel má za to, že dané zadávací podmínky jsou „natolik podrobné a provázané, že kombinace zadavatelem stanovených kritérií je diskriminační a omezuje potenciální účastníky v možnosti se dané veřejné zakázky účastnit a předložit zadavateli co nejvýhodnější nabídkovou cenu.“ V další argumentaci navrhovatel tvrdí, že je „»nadstavba« stavebním prvkem, který navíc u řady prováděných rekonstrukcí není ani reálně možné provádět, (…) Stanovením kritéria »nadstavby« se zadavatel soustředí na technicky nepodstatný konstrukčně-stavební detail, který navíc fixuje (podmiňuje) rekonstrukcí stavby občanského vybavení či jiných stavebních prací obdobného charakteru (…) Ověření si zkušeností dodavatele s realizací nadstavby je naopak možno vázat např. na realizaci nadstavby u jakéhokoliv jiného typu rekonstruované budovy či přímo u novostavby. (…) Stanovením, resp. další konkretizací kritéria o 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením zadavatel opakovaně zužuje okruh účastníků, kteří by byli způsobilí předmětnou zakázku realizovat, a jeho postup je diskriminační. (…) Lze jednoznačně konstatovat, že společnost, která má zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která zároveň realizovala bezbariérové řešení v budovách, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Realizace technického řešení prvku »bezbariérovosti« není u rekonstruovaných budov občanského vybavení, oproti realizaci bezbariérového řešení u rekonstruovaných průmyslových staveb či u novostaveb obecně v zásadě natolik odlišná. (…) Je snad k realizaci předmětné veřejné zakázky méně odborně způsobilý subjekt, který za posledních pět let disponuje (…) rekonstrukci přízemní budovy s bezbariérovým řešením a ve dvou případech se jedná o rekonstrukci min. 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení?“

V části B) návrhu navrhovatel brojí proti kritériu technické kvalifikace a jejímu prokázání stanovenému zadavatelem v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje předložení seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení a osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací, podle kterého provedlmin. 2 realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, ve finančním objemu min. 30 mil. Kč bez DPH za každou referenční zakázku, přičemž součástí této realizace musela být realizace nástavby budovy vč. vyztužení budovy, přičemž z celkového počtu 2 referenčních zakázek musí být min. 1 referenční zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo realizace nástavby na min. 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou, když namítá, že jsou tato kritéria technické kvalifikace „diskriminační, nepřiměřená a významným způsobem omezují okruh subjektů v účasti na předmětné zakázce“.

Navrhovatel v této souvislosti namítá, že „pojem »nadstavba« navíc ještě blíže konkretizována a doplněna o požadavek »včetně vyztužení budovy« je úzce specifikovaným stavebním prvkem, který navíc u řady prováděných rekonstrukcí nemá zhotovitel možnost provádět. (…) Lze jednoznačně konstatovat, že společnost, která má zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která realizovala vyztužení budovy, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Realizace technického řešení prvku »vyztužení budovy« není u rekonstrukce pozemních staveb oproti realizaci vyztužení budovy u novostaveb obecně v zásadě natolik odlišná, aby hrála či mohla hrát v možnosti účasti kteréhokoliv subjektu na předmětné zakázce takovou roli. (…) požadavky zadavatele (…) na realizaci nadstavby na minimálně 2 patrové budově (…) Pokud by dle výkladu zadávacích podmínek zadavatele uchazeč disponoval realizací nadstavby na budově, které byla před nadstavbou pouze přízemního typu, pak by byl z účasti zjevně diskvalifikován. Je-li v úmyslu zadavatele si ověřit zkušenosti uchazeče s realizací nadstavby měl by tento požadavek formulovat v širším rozsahu, nikoliv ho ještě blíže specifikovat a podmiňovat požadavkem na realizaci nadstavby minimálně na 2-patrové budově (počet pater před nadstavbou).“

V části C) návrhu navrhovatel brojí proti kritériu technické kvalifikace a jejímu prokázání stanovenému v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje předložení seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení a osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací, ve kterém u min. 2 realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, součástí této realizace byla realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu, když má za to, že toto kritérium je „zjevně nepřiměřené a diskriminační, (…) výrazným způsobem omezuje hospodářskou soutěž, resp. významně omezuje okruh potenciálních uchazečů, kteří by se mohli výběrového řízení účastnit.“

Navrhovatel v této souvislosti argumentuje, že „pokud má zadavatel v úmyslu si ověřit zkušenosti uchazeče s realizací výtahu, pak by měl tento požadavek formulovat bez skrytých diskriminačních a nepřiměřených požadavků tak, aby nemohl jiným uchazečům znemožnit či ztížit účast ve veřejné zakázce. Zejména kvalifikační požadavek formulovat tak, aby nebylo rozhodné zda: výtah byl či nebyl v původním stavu součástí rekonstruované pozemní stavby, realizace nového výtahu musela být explicitně v rekonstruované budově či novostavbě, budova v původním stavu alespoň jeden výtah obsahovala, či nikoliv. (…) účastník, který realizoval potřebný počet zakázek, jejichž předmětem byla mimo jiné i realizace nového výtahu v rekonstruované budově, by byl z účasti na předmětné zakázce vyloučen už jen kvůli tomu, že rekonstruovaná budova v původním stavu obsahovala již alespoň jeden výtah.“

V části D) návrhu navrhovatel brojí proti kritériu technické kvalifikace a jejímu prokázání stanovenému v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje, aby hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí měli autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“), v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr. Dle navrhovatele je tato zadávací podmínka „nepřiměřená, diskriminační a neodpovídá rozsahu a parametrům předmětné zakázky“.

Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že „je provádění stavby vybranou činností ve výstavbě a takovou činnost může realizovat v případě předmětné zakázky autorizovaná osoba dle zákona č. 360/1992 Sb. (…), tedy jak autorizovaný inženýr, tak autorizovaný technik. (…) podstatné pro realizaci předmětné veřejné zakázky je ta skutečnost, že oprávnění k vedení stavby má (…) jak autorizovaný inženýr, tak autorizovaný technik. Rozdíl mezi autorizovaným technikem a autorizovaným inženýrem tkví zejména v oprávnění autorizovaného inženýra vypracovávat i projektovou dokumentaci staveb. Vzhledem k rozsahu a povaze zakázky, jakož i pro realizaci zakázky jako takové však navrhovatel nepovažuje rozšířená oprávnění (…) za tolik podstatná, natož způsobilá ovlivnit realizaci prováděného díla či určit kvalifikovanost osoby určené na pozici hlavního stavbyvedoucího/stavbyvedoucího ve vztahu k realizaci předmětné zakázky.“

V části E) návrhu navrhovatel brojí proti kritériu technické kvalifikace a jejímu prokázání stanovenému v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje, aby hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí disponovali dokladem o proškolení na realizaci zateplování budov certifikovaným zateplovacím systémem ETICS, jelikož má za to, že toto kvalifikační kritérium je nepřiměřené a diskriminační. Navrhovatel v této souvislosti argumentuje, že „(r)ole hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího standardně nespočívá v realizaci jednotlivých profesí, tedy i např. v realizaci zateplovacího systému ETICS, ale ve vedení stavby. Jednou z možností, jak by mohl vítězný účastník realizovat na předmětné zakázce zateplovací systém je realizace této části plnění prostřednictvím svého subdodavatele, který musí být pro realizaci předmětných prací řádně proškolen, přičemž příslušným dokladem o proškolení může disponovat namísto hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího některá z dalších osob v týmu zhotovitele, např. stavební mistr.“

Dle navrhovatele jsou „nepřiměřená, diskriminační a významným způsobem omezují hospodářskou soutěž, resp. okruh potenciálních účastníků, kteří by se předmětné zakázky mohli účastnit“ další kritéria technické kvalifikace požadovaná zadavatelem v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace na pozici hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího[1], v nichž zadavatel požaduje min. 5 let (resp. min. 3 roky) praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí (resp. jako stavbyvedoucí nebo zástupce stavbyvedoucího) působil min. u 2 (resp. min. u 4) obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90 mil. Kč bez DPH (resp. min. 60 mil. bez DPH) za každou zakázku, přičemž z celkového počtu 2 (resp. 4) referenčních zakázek musí být doložena/y min. 1 (resp. min. 2) referenční zakázka/y, jejímž/jejichž předmětem plnění byla mj. realizace nástavby budovy. Navrhovatel má za to, že „(p)ožadavky na realizaci nadstavby u rekonstrukce stavby občanského vybavení či jiné stavební práce obdobného charakteru (…), stejně jako stanovení minimálního finančního objemu pro rekonstrukce stavby občanského vybavení či jiných stavebních prací obdobného charakteru (…) by neměly být rozhodnými ukazateli pro ne/možnost prokázání kvalifikovanosti a zkušeností osoby na pozici hlavního stavbyvedoucího či stavbyvedoucího.“

V části F) návrhu navrhovatel brojí proti kritériu technické kvalifikace a jejímu prokázání stanovenému v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace u člena týmu odpovědného za koordinaci bezpečnosti práce na straně zhotovitele (dále jen „člen odpovědný za BOZP“), v němž zadavatel požaduje, aby měl min. 3 roky praxe u zakázek obdobného typu, přičemž jako člen odpovědný za BOZP musel působit min. u 4 obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. výstavba (tj. novostavba nebo rekonstrukce) jakékoliv pozemní stavby, ve finančním objemu min. 90 mil. Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu 4 referenčních zakázek pak musí být doloženy min. 2 referenční zakázky, jejichž předmětem plnění byla mj. realizace nadstavby budovy. Navrhovatel označuje uvedené kritérium technické kvalifikace u člena odpovědného za BOZP za nepřiměřené a diskriminační, přičemž dle něj „(z)adavatel konkretizujícími parametry stanovenými v zadávací dokumentaci (nadstavba, limit finančního plnění apod.) zjevně eliminuje účast potenciálních dodavatelů (…) není pro prokázání zkušeností s koordinací bezpečnosti práce rozhodné, zda daná osoba má ve svém portfoliu dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy, či nikoliv. (…) Z jakého důvodu je (…) k ověření si zkušeností/kvalifikace (…) rozhodný počet 4 zakázek o finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH u každé z nich? (…) Z jaké důvodu jsou pro (…) ověření si zkušeností (…) rozhodné alespoň 2 zakázky, jejichž předmětem plnění je mimo jiné realizace nadstavby budovy?“

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-10959/ 2021/512/JHé ze dne 29. 3. 2021, který byl dne 30. 3. 2021 doručen oběma účastníkům správního řízení.

Dne 6. 4. 2021 bylo Úřadu doručeno nedatované vyjádření zadavatele k návrhu (dále jen „vyjádření ze dne 6. 4. 2021“) a dokumentace o zadávacím řízení.

Zadavatel v plném rozsahu odkazuje na rozhodnutí o námitkách, kde se dle něj podrobně vypořádal se všemi námitkami navrhovatele. Zadavatel trvá na tom, že „jsou zadávací podmínky vymezeny v souladu se zákonem a jeho základními zásadami a že je povinností zadavatele tyto zadávací podmínky nastavit, nikoliv dodavatele. Zadávací podmínky jsou nastaveny přiměřeně, nediskriminačně a neomezují bezdůvodně hospodářskou soutěž.“

K námitce navrhovatele uvedené v části A) návrhu, v níž navrhovatel brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 1), zadavatel dle rozhodnutí o námitkách uvádí, že „požadavek na realizaci stavebních prací za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení vyplývá přímo z § 79 odst. 2 písm. a) zákona, přičemž požadovat doklady za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení je možné pouze pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěž a zadavatel nepovažuje takovéto prodloužení za nutné (…) požadavek na min. 5 referenčních zakázek odpovídá rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky (…) předpokládaná hodnota je okolo 110 mil. Kč bez DPH.“ Nad rámec rozhodnutí o námitkách pak zadavatel uvádí, že „v zadávacích podmínkách dostatečně specifikoval, co se rozumí stavbou občanského vybavení a zároveň umožnil prokázání kvalifikace i stavebními pracemi obdobného charakteru. (…) Zadavatel tak opravdu rozšiřuje okruh stavebních prací ze staveb výhradně občanského vybavení dle definice uvedené v zadávacích podmínkách též na stavby obdobné. (…) ohledně možného připuštění prokázání kvalifikace v tomto rozsahu též novostavbami či kombinací novostaveb a rekonstrukcí uvádí navrhovatel nově a v námitkách ji vůči zadavateli nevznesl. Nicméně si zadavatel dovolí uvést, že realizace novostavby má jiné technické a technologické postupy, proto zadavatel požaduje v tomto bodě [čl. 1.3. písm. a) bod 1)] kvalifikační dokumentace rekonstrukce, které odpovídají předmětu veřejné zakázky.“

K polemice navrhovatele o pojmu nástavba[2] zadavatel uvádí, že „(n)adstavba je specifickou činností při provádění rekonstrukcí, jelikož dochází k zásahům do statiky a zároveň je potřeba postupovat technicky a technologicky správně. Proto považuje svůj požadavek zadavatel za souladný se zákonem a jeho základními zásadami. Není možné vázat zkušenosti s nadstavbou u jakéhokoliv jiného typu rekonstruované budovy, jelikož je předmětem veřejné zakázky mj. nadstavba stavby občanského vybavení, potřebuje mít zadavatel ověřeny tyto zkušenosti a zároveň jsou jiné technologické postupy při nadstavbě například výrobní haly, (…) Je rozdíl v technologických postupech při realizaci nadstavby u rekonstrukce již stojící budovy a při realizaci více pater u novostavby. Při nadstavbě rekonstruované budovy dochází k zásahům do statiky dané budovy, kdežto u novostavby se s vybudováním dalších pater již počítá. Požadavky tak odpovídají předmětu plnění (…).“

K argumentaci navrhovatele, v níž brojí proti prokázání technické kvalifikace předložením zkušeností s prováděním bezbariérového řešení, zadavatel sděluje, že „provedení bezbariérovosti je následně na zhotoviteli, a proto je potřeba ověřit zkušenosti dodavatele i v tomto rozsahu. (…) Pro zadavatele je podstatné a stěžejní ověření zkušeností právě v rozsahu, který uvádí v rámci kvalifikačních požadavků a zároveň tyto požadavky zcela odpovídají předmětu veřejné zakázky. Je rozdílné realizovat bezbariérovost u budov rekonstruovaných – do budovy již stojící, kde se s bezbariérovostí původně nepočítalo, a u novostaveb, kde se s bezbariérovostí počítá od počátku. Jelikož je předmětem realizace rekonstrukce 2-patrové stavby občanské vybavenosti s bezbariérovým řešením (v určitých místech i 3-patrové), nespatřuje zadavatel nic diskriminačního ani na tomto požadavku, kdy opět zadavatel pouze potřebuje osvědčit zkušenosti dodavatele s realizací obdobných staveb.“

K části B) návrhu, v níž navrhovatel brojí proti čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, konkrétně proti požadavku na prokázání zkušeností s realizací nástavby vč. vyztužení, zadavatel uvádí: „Opravdu nelze konstatovat, že společnost mající zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která realizovala vyztužení budovy, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Jedná se o pouhou ničím nepodloženou domněnku navrhovatele. Společnost mající zkušenosti s nějakými rekonstrukcemi blíže neurčených budov opravdu ještě neznamená, že je dostatečně kvalifikovaná zrovna pro realizaci předmětu plnění, neboť ne každá rekonstrukce jakékoliv budovy odpovídá rozsahu a složitosti předmětu plnění. Opět postupy u vyztužení novostavby jsou jiné než postupy u vyztužení rekonstruované budovy. (…) Argumentace zadavatele, že kvalifikační požadavky striktně odpovídají předmětu plnění, není nijak zkreslující, neboť veškeré požadavky jsou skutečně odůvodněny předmětem plnění. V rámci veřejné zakázky se jedná o realizaci rekonstrukce již stojící budovy, kdy bude docházet k výrazným zásahům do její statiky a celá rekonstruovaná budova změní svůj ráz, svůj vzhled (…) S ohledem na tyto výrazné zásahy do statiky budovy, do jejího stavebního řešení, je potřeba osvědčit, že potenciální dodavatel bude mít zkušenosti s takovýmito zásahy do budov obdobných a v obdobném rozsahu.“

Argumentaci navrhovatele uvedenou v části C) návrhu týkající se čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace zadavatel odmítá s tím, že „(n)astavením namítaného kvalifikačního požadavku pouze ověřuje, že potenciální dodavatel má zkušenosti s prováděním zásahů do statiky podle dané projektové dokumentace a zároveň díky kvalifikačnímu požadavku má zadavatel alespoň částečně osvědčeno, že budou tyto práce provedeny řádně (…) Nejedná se tak o požadavek diskriminující, ale o požadavek odpovídající veřejné zakázce omezující hospodářskou soutěž pouze v nezbytné míře, což je též v souladu s rozhodovací praxí ÚOHS. Zároveň realizace nového výtahu v rekonstruované budově vyžaduje jiné technologické postupy než realizace nového výtahu do novostavby, obdobně u budovy, která v původním stavu alespoň jeden výtah obsahovala. Pokud dochází k zásahu do statiky budovy, pak to znamená technicky a technologicky jiný postup u realizace výtahu, který musí být zakomponován do technického řešení rekonstrukce a zároveň musí být jeho realizace dimenzována s ohledem na statické výpočty a definování nosnosti budovy (použití výtahu, změna výtahové šachty atd.).“ Zadavatel se současně odvolává na rozhodnutí o námitkách, kde mj. uvádí, že „nespatřuje nic diskriminačního ani nepřiměřeného na požadavku min. 2 takových zakázek v posledních 5 letech.“

K části D) návrhu, v níž navrhovatel brojí proti čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace, v němž zadavatel požaduje, aby hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí měli autorizaci podle autorizačního zákona v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr, se zadavatel plně odkazuje na rozhodnutí o námitkách, v němž mj. uvádí: „Zadavatel definoval pozici stavbyvedoucího jako druhého hlavního stavbyvedoucího, který se účastní realizace spolu s hlavním stavbyvedoucím. Jedná se tak o osoby stěžejní, které se účastní realizace po celou její dobu a celou realizaci vedou. Jejich zkušenosti, praxe a vzdělání jsou pro stavbu určující. Není pravdou, že by pro samotnou realizaci bylo stěžejní pro zadavatele pouze samotné vedení stavby, které může vykonávat též osoba autorizovaného technika. Autorizovaný inženýr je mj. oprávněn provádět výpočty staveb, průzkumy, zkoušky, či provádět geodetická měření a s tím související práce. Osoba autorizovaného inženýra tak má mnohem širší záběr činnosti než pouhé vedení realizace stavby. Je podstatné, aby osoba hlavního stavbyvedoucího, potažmo stavbyvedoucího byla znalá v celém rozsahu stavby, a tím pádem, aby mohla danou osobu kvalifikovaně vést – toto vyplývá i z povinností zhotovitele definovaných ve smlouvě o dílo a projektové dokumentace. Některé činnosti mohou být realizovány pouze ve stupni autorizovaného inženýra (…) Požadavky zadavatele tak nejsou ani diskriminační, ani nepřiměřené, ale jsou zcela v souladu s rozsahem a obsahem předmětu plnění veřejné zakázky.“

K části E) návrhu směřující proti zadávacím podmínkám v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace na hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího zadavatel uvádí, že „pokud autorizovaná osoba není proškolena na realizaci systému ETICS, nemůže kvalifikovaně dohlížet na postupy při realizaci ETICS, proto je daný požadavek naprosto přiměřený a nediskriminační. (…) Zadavatel požaduje pouze proškolení na realizaci budov se zateplovacím systémem ETICS u hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího, tedy proškolení na realizaci jedné ze stěžejních částí celého plnění veřejné zakázky. (…) Pro zadavatele je stěžejní realizace zateplovacího systému ETICS – viz dotační podpora a tlak na kvalitu a správnost provedení. Co je či není potřeba ověřit pro řádnou realizaci předmětu plnění – kvalifikovanost potenciálního dodavatele, určuje zadavatel. Daný požadavek byl nastaven tak, aby nedocházelo k bezdůvodnému omezování hospodářské soutěže, k porušování zákona či jeho základních zásad.“

K části F) návrhu, v níž navrhovatel brojí proti kritériu technické kvalifikace uvedenému v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace u člena odpovědného za BOZP, zadavatel uvádí: „Pro zadavatele není stěžejní pouze to, aby byl předmět plnění realizován, ale je také podstatné, aby byl realizován v mezích bezpečnosti práce. Pokud by tento člen týmu neměl požadované zkušenosti, mohlo by to mít nedozírné následky. Jak již bylo uvedeno výše, nadstavba je technicky a technologicky specifickou činností, kdy s ohledem na rozsah předmětu plnění je potřeba dostatečně kvalifikovaná osoba zajišťující právě bezpečnost práce na straně zhotovitele. Zadavatel klade důraz na nadstavbu přiměřeně tomu, o jak významný prvek se jedná a zároveň tak, aby nedocházelo k bezdůvodnému omezování hospodářské soutěže. Osoba zajišťující bezpečnost práce u staveb v rozsahu statisíců, které nejsou vícepatrovými budovami, či u kterých se nejedná o stavby s nadstavbou, opravdu není stejně kvalifikovanou osobou jako zadavatelem požadovaná osoba. Pro řádné zajištění výkonu dané pozice jsou směrodatné zkušenosti dané osoby a zadavatel požaduje zkušenosti v rozsahu odpovídajícímu rozsahu a obsahu předmětu plnění, kdy se nesoustředí na „bezvýznamný“ prvek, ale o jeden z technicky a technologicky nejnáročnějších objektů. (…)“

Své vyjádření zadavatel uzavírá s tím, že „zadávací podmínky nejsou v rozporu se zásadou přiměřenosti, či zákazu diskriminace (ani diskriminace skryté), jelikož jsou nastaveny v přiměřeném rozsahu a počtu s ohledem na předmět plnění, přičemž zadavatel nikoho nediskriminuje, neboť jsou zadávací podmínky nastaveny pro všechny dodavatele stejně již od zahájení zadávacího řízení.“

Usnesením č. j. ÚOHS-14095/2021/512/JHé ze dne 27. 4. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Usnesením č. j. ÚOHS-14083/2021/512/JHé ze dne 27. 4. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to doručení dokumentu, ze kterého vyplývá posouzení kvalifikace účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

Usnesením č. j. ÚOHS-15105/2021/512/JHé ze dne 6. 5. 2021 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu sedmi dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž dané usnesení bylo navrhovateli doručeno téhož dne a zadavateli dne 10. 5. 2021.

Dne 12. 5. 2021 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v němž neuvádí nové skutečnosti a setrvává na své argumentaci uvedené v návrhu. Zadavatel se ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

Rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-16159/2021/510/MKo ze dne 14. 5. 2021 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým byl uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 28. 5. 2021 rozhodnutí č. j. ÚOHS-17983/2021/500/AIv z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“). Ve výroku I. napadeného rozhodnutí Úřad správní řízení v části návrhu směřující proti vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 a č. 3 podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky a dále ve výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad zbylou část návrhu podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

V odůvodnění výroku I. napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že touto částí návrhu navrhovatel napadal nejednoznačnost postupu zadavatele při vysvětlování zadávací dokumentace. Námitky navrhovatele však směřovaly pouze proti zadávací dokumentaci a další námitky zadavatel neobdržel. Úřad proto rozhodl o zastavení správního řízení v této části návrhu podle § 257 písm. h) zákona.

Úřad v odůvodnění výroku II. napadeného rozhodnutí konstatoval, že seznam významných prací je ve vztahu k předmětu veřejné zakázky odůvodněný, není nepřiměřený a nevytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Stejný závěr uvedl Úřad u požadavků na hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího a člena odpovědného za BOZP.

Dne 15. 6. 2021 Úřad obdržel rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí.

K výroku I. napadeného rozhodnutí navrhovatel uvádí, že byť se zadavatel s některými dotazy navrhovatele v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 a č. 3 vypořádal nedostatečně, nebrojí návrhem proti postupům zadavatele při vysvětlování zadávací dokumentace, ale proti nastavení samotných zadávacích podmínek. Navrhovateli není zřejmé, proč se Úřad v napadeném rozhodnutí soustředil na skutečnosti, které nejsou meritem věci, resp. na skutečnosti, kterými navrhovatel pouze popisuje skutkový stav před podáním námitek a uvádí tím Úřad do dané problematiky.

Navrhovatel namítá, že se Úřad při svém rozhodování zcela nedostatečně vypořádal s jeho tvrzeními k zadavatelem stanoveným kritériím technické kvalifikace, která jsou dle něj diskriminační, nepřiměřená a odporují zákonu. K požadavku podle čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace navrhovatel uvádí, že tento je nepřiměřený, diskriminační a nesouladný se zákonem nejen izolovaně, ale i v jeho kombinaci. Podle navrhovatele se musí jednat o stavbu, jejíž finanční hodnota dosahuje nebo přesahuje 90 mil. Kč a současně ve dvou případech se musí jednat o nástavbu budovy a v dalších dvou případech o rekonstrukci min. 2 patrové budovy s bezbariérovým řešením. Taková kombinace není podle navrhovatele objektivně opodstatněná a Úřad se touto kombinací kritérií v napadeném rozhodnutí nezabýval. Navrhovatel dále namítá, že je možné prokázat technickou kvalifikaci stanovenou v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace na „stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské)“ (dále jen „referenční stavby občanského vybavení“), čímž dle něj dochází k dalšímu zpřesnění a provázání kritérií zadávací dokumentace.

Úřad se podle navrhovatele nevypořádal s tím, že v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace převyšuje hodnota referenčních zakázek v jejich součtu cca 4,5x předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. K tomu navrhovatel cituje rozhodovací praxi Úřadu a předsedy Úřadu. Navrhovatel k tomu podotýká. Že při posuzování oprávněnosti finančního objemu referenčních zakázek musí být brána do úvahy také složitost předmětu a rozsah veřejné zakázky.

Dle navrhovatele se Úřad v bodě 73. napadeného rozhodnutí omezil toliko na vysvětlení významu slova „např.“, ale nevypořádal se s jeho argumentací, že zadavatel zpřísnil prokázání technické kvalifikace stanovené v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace pouze na referenční stavby občanského vybavení. K tomu navrhovatel podotýká, že zadavatel rozšířením o kulturní budovy možnost prokázání kvalifikace nikterak nerozšířil, přičemž své konstatování opírá o vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „vyhláška č. 398/2009 Sb.“), podle které je stavbou občanského vybavení mj. stavba pro kulturu a duchovní osvětu. Demonstrativní výčet je tak dle něj přinejmenším chybný.

Navrhovatel dále namítá, že Úřad se nijak nezabýval jeho argumentací, že řešení bezbariérovosti není věcí dodavatelů, ale projektové dokumentace s tím, že dodavatel poté pouze provede projektovaná opatření, aniž by pro jejich realizaci byla potřeba speciální zkušenost nebo provedení specifické stavební práce. Stejnou námitku uvádí navrhovatel ve vztahu k čl. 1.3. písm. a) bod 2) a 3) kvalifikační dokumentace.

K čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace navrhovatel namítá, že se Úřad omezil na konstatování, že vysvětlení zadavatele považuje za objektivní a logické. Navrhovatel však nesouhlasí s tím, že oprávněnost prokázání této technické kvalifikace lze potvrdit jeho shodou s předmětem veřejné zakázky bez řádného prověření a odůvodnění s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky. Podle navrhovatele je nástavba konkretizovaná o požadavek vyztužení úzce specifikovaným stavebním prvkem, který dodavatelé nemají u řady rekonstrukcí možnost provádět. Navrhovatel tvrdí, že dodavatel, který má zkušenost s rekonstrukcemi, je způsobilý k plnění předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel brojí proti další konkretizaci prokázání technické kvalifikace, a to prokázáním realizace nástavby na min. 2 patrové budově (počet pater před nástavbou).

Navrhovatel dále konstatuje, že Úřad přejal argumentaci zadavatele k čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace, avšak jemu jsou známy budovy, v nichž výtah byl a další výtah byl dobudován se všemi specifiky, kterými zadavatel odůvodňuje svůj požadavek. Navrhovatel argumentuje, že realizace výtahu do rekonstruované budovy původně bez výtahu není oproti rekonstrukci budovy s výtahem či novostavbě zásadě natolik odlišná, a proto považuje stanovení této technické kvalifikace za nepřiměřené a diskriminační.

Úřad podle navrhovatele zcela nelogicky, nesprávně a nezákonně vystavil jako nosný pilíř pro odůvodnění napadeného rozhodnutí informace a závěry uvedené zadavatelem v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 3. 5. 2021, konkrétně na informaci o 6 podaných žádostech o účast. Navrhovatel má za to, že tento protokol nic nevypovídá o tom, že účastníci zadávacího řízení pravdivě a prokazatelně doložili svou kvalifikaci, naopak z něj plyne, že žádost o účast podaly jedny z největších stavebních firem na trhu.

Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Zadavatel v nedatovaném vyjádření k rozkladu obdrženém dne 25. 6. 2021 uvádí, že se plně ztotožňuje se závěry Úřadu v napadeném rozhodnutí. Souhlasí jak se zastavením správního řízení podle výroku I. napadeného rozhodnutí, tak se zamítnutím návrhu navrhovatele v jeho zbývajících částech podle výroku II. napadeného rozhodnutí.

Zadavatel má za to, že namítaná kritéria technické kvalifikace jsou objektivně zdůvodněná, odpovídají předmětu veřejné zakázky, jsou přiměřená a logická, přičemž kdyby některá z kritérií nebyla provázána, ztrácela by dle zadavatele smysl. Zadavatel tedy trvá na tom, že jsou veškeré zadávací podmínky stanoveny v souladu se zákonem a základními zásadami zadávání veřejných zakázek, a že nevytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Zadavatel žádá, aby byl rozklad navrhovatele v celém rozsahu zamítnut.

Dne 3. 8. 2021 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-20522/2021/163/VVá z téhož dne (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“), kterým napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání, neboť Úřad dle něj nerozhodl správně a v souladu s právními předpisy.

K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání předseda Úřadu konstatoval, že vycházel z premisy, že „Úřad dostatečně neodůvodnil, jak dospěl k závěrům o odůvodněnosti a přiměřenosti namítaných kvalifikačních požadavků“.

Předseda Úřadu předně obecně akcentuje, že „(p)ožadavky na technickou kvalifikaci by měly být vždy tak obecné, aby dostatečně ověřovaly schopnost dodavatelů plnit veřejnou zakázku a zároveň umožňovaly co nejširší hospodářskou soutěž. Pokud jsou zadavatelem stanoveny požadavky velmi specifické, musí být odůvodněné tak, aby bylo patrné, že a proč dostatečně kvalifikovaným k plnění veřejné zakázky nemůže být dodavatel, který má zkušenosti obecnější. Kritérium také musí mít vztah k předmětu veřejné zakázky. Pouze vztahem kritéria technické kvalifikace k předmětu veřejné zakázky však nelze paušálně odůvodnit jakékoliv kritérium. Toto kritérium musí být přiměřené a je to v případě rozporování zadávacích podmínek dodavateli Úřad, kdo musí přezkoumatelně posoudit, proč je či není namítané kritérium technické kvalifikace stanoveno v souladu se zákonem. (…) Do úvahy proto musí být brána i povaha poptávaného předmětu veřejné zakázky, tzn. jeho »běžnost«, či naopak »exkluzivnost« a od ní se odvíjející velikost relevantního trhu.“

Dále předseda Úřadu sděluje, že se Úřad „s odůvodněním kvalifikačních požadavků zadavatelem spokojil, toto odůvodnění již kriticky nezhodnotil a nepodrobil je zkoumání, jaké by bylo potřeba s ohledem na napadení daných požadavků navrhovatelem. (…) Je totiž nutné, aby Úřad zhodnotil, zda odůvodnění předložené zadavatelem skutečně odůvodňuje jím nastavené kvalifikační předpoklady. V napadeném rozhodnutí Úřad zadavatelovo odůvodnění přijal, aniž by svůj závěr doplnil o relevantní argumentaci.“

Předseda Úřadu konstatuje, že zadavatel požadavek podle čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace odůvodnil vztahem k předmětu veřejné zakázky, technologickými postupy při nástavbě stavby občanského vybavení a rozdílem při realizaci více pater novostavby a nástavby rekonstruované budovy, avšak „(p)okud navrhovatel tyto závěry v návrhu rozporuje, je nutné posoudit a vyjasnit, proč skutečně nepostačuje k prokázání kvalifikovanosti k plnění veřejné zakázky realizace nadstavby jakékoliv budovy, případně realizace vícepatrové novostavby apod. Obdobnou otázku lze položit například i u požadavku podle čl. 1.3 písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace. Pokud zadavatel tento požadavek odůvodňuje rozdílností technologických postupů v případě realizace nového výtahu v rekonstruované budově a realizace výtahu v novostavbě, musí Úřad při rozporování této skutečnosti navrhovatelem posoudit, proč tomu tak je, proč nepostačuje k prokázání kvalifikovanosti stavba výtahu v nové budově, případně v budově, kde se již nějaký výtah nachází. Nutnost takového posouzení obecně platí pro všechny navrhovatelem rozporované požadavky na technickou kvalifikaci. (…) z napadeného rozhodnutí není zřejmé, že by Úřad provedl faktický přezkum zahrnující posouzení odůvodněnosti kvalifikačních požadavků uzavřený konstatováním o jejich zákonnosti. Úřad v napadeném rozhodnutí neuvedl, jak ke svým závěrům dospěl, což činí jeho rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. (…) Úřad proto nemohl konstatovat závěr o objektivnosti odůvodnění kvalifikačních požadavků, když zároveň neposoudil, zda je toto odůvodnění relevantní, zda může být podkladem stanoveným kritériím technické kvalifikace, nebo zda vytváří prostor pro požadavky, které nedůvodně omezují hospodářskou soutěž, ačkoliv by i jiní dodavatelé byli při obecněji stanovených požadavcích na technickou kvalifikaci schopni veřejnou zakázku plnit, ale nedůvodná kritéria technické kvalifikace jim to neumožnila. V posledně jmenovaném případě by odůvodnění kritérií technické kvalifikace nemohlo obstát. Dodávám, že nestačí jakékoliv odůvodnění zadavatele k jím stanoveným požadavkům. Toto odůvodnění musí mít zadavatel podložené a Úřad musí v napadeném rozhodnutí vysvětlit (mimo jiné navrhovateli, který žádá o přezkum kvalifikačních kritérií), proč se zadavatelem souhlasí, pokud s ním souhlasí.“

Dle předsedy Úřadu v napadeném rozhodnutí Úřad „neposoudil, jestli jsou požadavky zadavatele přiměřené ve vztahu k předmětu veřejné zakázky“. K tomu předseda Úřadu dále uvádí, že „(p)ři posuzování přiměřenosti stanovení požadavků na technickou kvalifikaci je třeba zkoumat i jejich dopad na hospodářskou soutěž. Pokud se požadavky na technickou kvalifikaci jeví jako odpovídající ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, avšak vylučují ze soutěže dodavatele, kteří by k plnění veřejné zakázky byli způsobilými, nelze je považovat za souladné se zákonem. (…) Úřad také nezkoumal, zda by k ověření kvalifikace pro plnění veřejné zakázky nepostačovala obecněji stanovená kritéria, a tedy i méně omezená hospodářská soutěž (tedy zda by například u požadavku podle čl. 1.3 písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace nepostačovalo prokázání stavby výtahu v jakékoliv budově nikoliv pouze při rekonstrukci budovy občanské vybavenosti ve stavu bez výtahu). Pokud by tomu tak bylo, bylo by nutné konstatovat nezákonnost požadavků na technickou kvalifikaci stanovených zadavatelem.“

Předseda Úřadu dále upozorňuje, že „kombinace jednotlivých kritérií technické kvalifikace, které Úřad shledá zákonnými, může ve svém důsledku vytvořit požadavky, které hospodářskou soutěž nedůvodně omezují. (…) S ohledem na velké množství kvalifikačních požadavků mohou být úvahy Úřadu stěžejní pro posouzení jejich zákonnosti. Úřad se taktéž nezabýval celkovou finanční hodnotou požadovaných referenčních zakázek, ačkoliv i ta může být vodítkem při posuzování zákonnosti kritérií technické kvalifikace. Stejně tak může být vhodné posoudit možnost prokázání více požadavků na technickou kvalifikace jednou referenční zakázkou.“

Dle předsedy Úřadu v šetřeném případě argumentace Úřadu šesti podanými žádostmi o účast není vhodná, jelikož „(z) počtu podaných nabídek je sice zřejmé, že soutěž o veřejnou zakázku probíhala, ale vzhledem k tomu, že se v případě veřejné zakázky nejedná o vysoce specializovanou zakázku, je třeba zohlednit spíše velikost společností, které nabídku podaly, případně nutnost jejich sdružování za účelem podání nabídky.“

Rozhodnutí předsedy Úřadu se uzavírá s tím, že Úřad „při novém projednání doplní odůvodnění svých závěrů, na kterých vystavěl napadené rozhodnutí. Úřad zjistí a odůvodní, zda zadavatelem stanovená a navrhovatelem namítaná kritéria technické kvalifikace plní účel prokázání technické kvalifikace dodavateli, nebo naopak tvoří bezdůvodnou překážku v účasti v zadávacím řízení. Úřad tedy kriticky posoudí odůvodnění kritérií technické kvalifikace zadavatelem a přiměřenost těchto kritérií. Úřad doplní úvahy, zda by »obecnější zkušenosti« dodavatelů se stavebními pracemi nemohly být dostačující pro prokázání kvalifikovanosti k plnění veřejné zakázky. K tomu může využít již zjištěné skutečnosti. Pokud Úřad dovodí, že jím dosud zjištěný skutkový stav není k doplnění odůvodnění dostatečný, může provést šetření na relevantním trhu nebo se dotázat institucí majících kvalifikaci k zodpovězení otázky rozdílnosti provádění stavebních prací požadovaných zadavatelem v referenčních zakázkách oproti jiným stavebním pracím obecnějšího rázu.“

K výroku I. napadeného rozhodnutí předseda Úřadu ve svém rozhodnutí konstatuje, že „z něj čiší zřejmá snaha Úřadu vypořádat všechny námitky z návrhu, aby napadené rozhodnutí nemohlo být rozporováno z hlediska nepřezkoumatelnosti vyplývající z nevypořádání dílčích námitek. Tuto snahu Úřadu chápu a kvituji, přesto souhlasím s navrhovatelem, že je z obsahu návrhu jednoznačné, že směřuje nikoliv proti vysvětlení zadávací dokumentace, ale proti zadávacím podmínkám. (…) Při novém projednání Úřad bude vycházet z tvrzení navrhovatele, že skutečnosti uvedené ve výroku I. napadeného rozhodnutí nerozporoval.“

Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem č. j. ÚOHS-26546/2021/ 511/KZa ze dne 5. 8. 2021 účastníky řízení vyrozuměl o pokračování správního řízení.

Úřad usnesením č. j. ÚOHS-27757/2021/511/AKp ze dne 16. 8. 2021 (dále jen „usnesení ze dne 16. 8. 2021“), které bylo zadavateli doručeno téhož dne, určil zadavateli lhůtu 7 dnů ode dne obdržení tohoto usnesení k provedení úkonu: „uvedení konkrétních důvodů/stavebnětechnologických postupů či opatření, pro které zadavatel stanovil požadavky na prokázání technické kvalifikace tak, jak jsou uvedeny v čl. 1.3. písm. a) bod 1), 2) a 3) kvalifikační dokumentace a v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace u pozic hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího a člena týmu odpovědného za koordinaci bezpečnosti práce na straně zhotovitele, resp. uvedení konkrétních důvodů/stavebně-technologických postupů či opatření, pro které by »obecnější zkušenosti« dodavatelů se stavebními pracemi nemohly být dostačující pro prokázání kvalifikovanosti k plnění veřejné zakázky“; „specifikaci konkrétních právních předpisů či/a jiných/dalších závazných dokumentů, ze kterých plyne, že pozici hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího nemůže v případě veřejné zakázky (…) vykonávat pouze autorizovaný technik podle zákona č. 360/1992 Sb.“

Jelikož Úřad v požadované lhůtě neobdržel vyjádření zadavatele ke skutečnostem požadovaným v usnesení ze dne 16. 8. 2021, přistoupil usnesením č. j. ÚOHS-28703/2021/ 511/ŠMr ze dne 25. 8. 2021 (dále jen „usnesení ze dne 25. 8. 2021“) k opakovanému určení lhůty k provedení úkonu zadavatele tak, jak je uvedl již v usnesení ze dne 16. 8. 2021.

Dne 2. 9. 2021 Úřad obdržel nedatované vyjádření zadavatele (dále jen „vyjádření ze dne 2. 9. 2021“).

Dle zadavatele je požadavek v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace „vymezen poměrně široce, jelikož zadavatel nepožadoval výhradně zkušenosti s kulturními a společenskými budovami, či stavbami občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb., ale umožnil prokázání těchto zkušeností též jinými stavebními pracemi obdobného charakteru v požadovaném minimálním finančním objemu – tedy v podstatě většinou staveb pozemní povahy, krom staveb průmyslových a plně nesouvisejících s předmětem zakázky (např. vodohospodářských). (…) Obecnější vymezení požadavku, než na rekonstrukce staveb občanského vybavení nebo jiných stavebních prací ani není možný, neboť poté by byly zase zadávací podmínky neurčité a hrozilo by jejich napadení ze strany dodavatelů pro přenášení odpovědnosti zadavatele za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Požadavek na minimální finanční objem v tomto případě odpovídá rozsahu realizované veřejné zakázky, tudíž ověřuje zkušenosti dodavatele s realizací obdobně velkých staveb. (…) zadavatel pouze ověřoval zkušenosti dodavatele s obdobně rozsáhlými stavbami, přičemž u min. 2 takovýchto staveb musela být prováděna nadstavba budovy, a to bez bližší specifikace této nadstavby, či jejího rozsahu. (…) tento požadavek ověřuje zkušenosti dodavatele s realizací napojení dalšího patra na budovu – velice technicky komplikované řešení, kdy původní část musíte opracovat do stavu stavebního napojení další části (např. zrušením střechy a obnažení konstrukcí), přičemž napojujete další část stavby z její horní části – tedy abnormální tlak na řešení statiky, úpravu výztuží, použití zpevňovacích prstenců, atd. Obdobně v případě požadavku na realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením, (…) požadavek je vymezen obecně, přičemž ověřuje zkušenost dodavatele s obdobnou stavbou, (…) Zadavatel na tomto místě opakuje, že jsou rozdíly mezi prováděním rekonstrukce 2 a více patrové budovy s bezbariérovým řešením a novostavby 2 a více patrové budovy, jelikož v případě novostavby je bezbariérovost stavby řešena již při navrhování stavby, kdežto při provádění rekonstrukce je potřeba mít zkušenosti s takovýmito realizacemi s ohledem na bezpečnost při provádění zásahu do již stojící stavby a především pak s technickým a technologickým napojením budovy na budovu stávající, přičemž je nezbytné realizovat nejen dobře technicky, ale rovněž technologicky (např. vložení výtahu do stávající stavby) a správně dle aktuálně platných normativů – řešení bezbariérovosti a zásahů s tímto spojených do stávají stavby. S těmito všemi skutečnostmi je nezbytné mít náležitou zkušenost, aby měl zadavatel vyšší míru jistoty, že bude realizace provedena správně a odborně. Při nadstavbě budovy je prováděno vyztužení již stávající budovy. Původní budova byla navržena s určitými nosnými předpoklady. Nyní má být na již stojící stavbu provedena nadstavba, dojde tedy k zásahu do statiky budovy a bude též výrazně zasaženo do nosnosti zdí (musí dojít ke zvýšení této nosnosti) (…) Vícepatrová budova má taktéž specifika v rámci provádění realizace ve výškách, specifika stran řešení budovy stavebně (zpevňování, jiný propočet statiky budovy, úpravy základů s ohledem na více pater a nosných konstrukcí atd.).“

V technické kvalifikaci stanovené v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace si zadavatel „potřeboval ověřit zkušenosti dodavatele s realizací nadstavby vč. vyztužení budovy. (…) při nadstavbě budovy je potřeba provést zásahy do statiky budovy a vyztužení. Původní budova byla vyprojektována s určitými parametry, ale rekonstrukcí a nadstavbou dochází k její změně a výrazným zásahům – změna statiky, nosných prvků, většinou také základů budovy, aj. Požadavek je vyčleněn samostatně také proto, že bylo možné (nejedná se o povinnost, ale pouze o možnost) tuto část kvalifikace prokázat jinými referenčními zakázkami, než referenčními zakázkami dle bodu 1.3. písm. a) odst. 1 kvalifikační dokumentace. Zadavatel zde i snížil požadavek na min. finanční objem u tohoto požadavku, aby měl jistotu, že nedochází k bezdůvodnému omezování hospodářské soutěže. V rámci tohoto požadavku zadavatel vyspecifikoval, že min. 1 referenční zakázka splňující požadavek v bodě 1.3. písm. a) odst. 2 kvalifikační dokumentace, musí být nadstavbou na min. 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou). Opět se jedná o ověření zkušeností dodavatele. Z projektové dokumentace vyplývá rozsah prováděných prací. Nadstavba bude prováděna na již stojící stavbu. Při provádění nadstavby na min. 2 patrové budově není podstatná pouze statika, ale jsou kladeny také zvýšené bezpečnostní požadavky při práci ve výškách a na stabilizaci a vyztužení dalších nosných prvků celé budovy – každé patro je stabilizováno věnci pro vyztužení, jsou řešeny nosné zdi pomoci obsáhlejší armatury a výška budovy se výrazně promítá i do řešení statiky.“

Ke kritériu technické kvalifikace specifikovanému v čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace zadavatel sděluje, že při realizaci předmětu veřejné zakázky „bude docházet k vybudování nové výtahové šachty v budově, která výtahovou šachtu původně vůbec neobsahovala. Opět bude zasaženo do statiky a původního řešení stavby. Pokud by zadavatel akceptoval zakázky s realizací nového výtahu do budovy v původním stavu s výtahem, neměl by ověřeno, že bude vybraný dodavatel schopen řádně a včas realizovat kompletní výtah vč. vybudování nové šachty. Nejedná se o pouhé umístění výtahu do již existující šachty, ale o realizaci zcela nového výtahu vč. výtahové šachty a souvisejících stavebně konstrukčních řešení. Dodávka a montáž výtahu u takovéto stavby má svá specifika a Zadavatel chce mít jistotu, že účastník již má s obdobným předmětem plnění, jako je samotná veřejná zakázka, zkušenosti. Pokud dochází k výraznému zásahu do statiky budovy a dotčená budova se »rekonstruuje a nadstavuje«, pak to znamená technicky a technologický jiný postup u realizace výtahu, který musí být zakomponován do technického řešení rekonstrukce a zároveň musí být jeho realizace dimenzována s ohledem na statické výpočty a definování nosnosti budovy (použití výtahu, změna výtahové šachty, vyztužení, nadstavba, atd.). Zadavatel tedy dotčený požadavek vnímá jako oprávněný především s ohledem na zdůrazněná technická a technologická specifika a na ně napojený plán organizace výstavby (určení postupu prací a jejich návaznosti). Součástí montáže a dodávky výtahu je vždy i výtahová šachta (úpravy s tímto spojené). Zde je pak ten diametrální rozdíl mezi dodávkou a realizací výtahu u rekonstrukce, kde plán organizace výstavby musí navazovat na stávající řešení, stávající řešení posoudit, vyřešit změnu rozsahu (např. nadstavbu jednoho patra) řešení a přímo na něj navázat. U novostavby se nenavazuje a jen je realizováno nové řešení bez technického a technologického napojení na cokoliv dřívějšího. Realizace výtahu u novostavby budovy je technicky i technologicky naprosto jiná než realizace u rekonstrukce. (…) Zhotovitel nese odpovědnost za realizaci zakázky, závěry projektové dokumentace musí přepočítat, zohlednit skutečný stav u samotné realizace a zohlednit nabízené produkty – až následně je dílo realizováno a vzniká dokumentace skutečného provedení stavby. (…) zadavatel požadoval (…) ověření, že vybraný dodavatel bude mít zkušenost s dodávkou a montáží výtahů v rozsahu obdobném předmětu veřejné zakázky v rámci technické a technologické specifičnosti – tedy u rekonstrukce budovy (…).“

K požadavkům na hlavního stavbyvedoucího, stavbyvedoucího a člena odpovědného za BOZP stanoveným v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace zadavatel uvádí, že „požadavky u všech tří členů týmu jsou vymezeny poměrně široce, jelikož zadavatel nepožadoval výhradně zkušenosti s kulturními a společenskými budovami, či stavbami občanského vybavení (…), ale umožnil prokázání těchto zkušeností též jinými stavebními pracemi obdobného charakteru v požadovaném minimálním finančním objemu. (…) Požadavek na zkušenosti s realizací nadstavby koresponduje s požadavkem uvedeným v bodě 1.3. písm. a) kvalifikační dokumentace, a to zejména v odst. 1 a 2. Tyto zkušenosti je potřeba si ověřit u klíčových osob přítomných při realizaci veřejné zakázky a podílejících se na jejím řádném a včasném provedení. Pozice stavbyvedoucího je definována nejen jako částečný zástup za hlavního stavbyvedoucího v době jeho nepřítomnosti, ale rovněž jako pozice »druhého stavbyvedoucího«, který má povinnost se realizace účastnit vedle hlavního stavbyvedoucího po celou dobu realizace s ohledem na rozsah a náročnost stavby. (…) Zadavatel potřebuje mít mj. zajištěno, že budou stavební práce prováděny s ohledem na bezpečnost pracovníků dodavatele, a samozřejmě řádně a odborně – tedy pod vedením týmu, který má dostatečné zkušenosti a odbornost v daném typu výstavby. (…) Není pravdou, že by pro samotnou realizaci bylo stěžejní pro zadavatele pouze samotné vedení stavby, které může vykonávat též osoba autorizovaného technika (…) Autorizovaný inženýr dle požadavků uvedených v zákoně č. 360/1992 Sb. (…) je mj. oprávněn provádět výpočty staveb, průzkumy, zkoušky, či provádět geodetická měření a s tím související práce (...) Osoba autorizovaného inženýra tak má mnohem širší záběr činností než pouhé vedení realizace stavby. Je podstatné, aby osoba hlavního stavbyvedoucího, potažmo stavbyvedoucího byla znalá v celém rozsahu stavby, a tím pádem, aby mohla danou osobu kvalifikovaně vést – toto vyplývá i z povinností zhotovitele definovaných ve Smlouvě o dílo a projektové dokumentaci. Některé činnosti mohou být prováděny pouze ve stupni »autorizovaného inženýra«. Z těchto důvodů není dostačující autorizace ve stupni autorizovaného technika. Bohužel určitá práva a možnosti realizace dotčených činností nejsou dány u autorizovaných osob délkou praxe, ale právě stupněm autorizace. (…) Jelikož se jedná o náročnou stavbu, tak je úroveň autorizovaného inženýra nezbytná – jsou to osoby (hlavní stavbyvedoucí a stavbyvedoucí), která musí nastavit plán organizace výstavby, kontrolovat výpočty statiky a zajištění budovy, kontrolovat případně samostatně vyhotovovat dokumentaci skutečného prováděn stavby, přičemž tato bude realizována a konzultována na odborné úrovni s autorským dozorem technickým dozorem a dalšími subjekty. Další podstatnou části uvedené autorizace je i dozorová činnost nad zkouškami materiálů a používanými postupy, zde jsou možnosti a odbornost autorizovaného inženýra mnohem širší. Rovněž stran odbornosti vedení staveb je autorizace ve stupni inženýra mnohem vhodnější u tohoto typu stavby, jelikož u dotčené osoby má vypovídací hodnotu o dosaženém vzdělání, návaznosti vzdělání v rámci získání autorizace i praxe jí předcházející. (…) Hypoteticky by na pozici stavbyvedoucího mohl být i autorizovaný technik, ale požadavky na kvalifikační předpoklady nemají směřovat k absolutními minimu co do odbornosti a zkušeností dotčené osoby, ale k tomu, aby byly vhodně a správně nastaveny k zajištění odbornosti a zkušenosti ve vztahu k předmětu zakázky. (…) Požadavky u člena týmu odpovědného za koordinaci bezpečnosti práce (…) pro zadavatele není stěžejní pouze to, aby byl předmět plnění realizován, ale je také podstatné, aby byl realizován v mezích bezpečnosti práce. (…) realizace nadstavby vyžaduje rozdílné technické a technologické postupy, když dochází k výrazným zásahům například i do statiky dané budovy, dochází k bourání a ztužování konstrukcí ve výškách, částečným demolicím a úpravám stojící budovy, která se částečně demontuje a přetváří. Následně pak činností ve výšce dochází k napojení nadstavby na původní budovu. To vše musí být zohledněno v plánu organizace výstavby a přímo promítnuto do plánu BOZP, za jehož dodržování pak dotčená osoba nese odpovědnost – toto je přímo promítnuto do požadavků na reference a zkušenost dané osoby. (…)“

Usnesením č. j. ÚOHS-29804/2021/511/ŠMr ze dne 3. 9. 2021 Úřad správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu ve spojení s § 261 odst. 2 zákona přerušil s cílem získat odborná stanoviska k otázce týkající se zadavatelem stanoveného prokázání splnění technické kvalifikace v čl. 1.3. písm. a) body 1), 2) a 3) kvalifikační dokumentace, a to do doby doručení posledního z těchto stanovisek.

„Žádostí o poskytnutí odborného stanoviska“ č. j. ÚOHS-30798/2021/511/ŠMr ze dne 9. 9. 2021 (dále jen „žádost ze dne 9. 9. 2021) Úřad oslovil Vysoké učení technické v Brně,Fakultu stavební, IČO00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno – Veveří (dále „VUT“ nebo též „znalecký ústav“).

Dne 13. 9. 2021 zadavatel zaslal Úřadu nedatované doplnění vyjádření ze dne 2. 9. 2021 o vyjádření kvalifikovaného technika ve stavebnictví, přičemž doplněný text uvedl podtržený do původního textu vyjádření ze dne 2. 9. 2021.

K argumentaci týkající se namítaného čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace zadavatel doplnil: „Při provádění nadstavby na min. 2 patrové budově není podstatná pouze statika, (…) výška budovy se výrazně promítá i do řešení statiky celé budovy včetně základových konstrukcí. Provedení nástavby na vícepatrovou budovu v zastavěné oblasti v těsném sousedství s veřejně využívanými plochami, komunikacemi, chodníky znamená značně náročnou činnost, kdy je potřeba řádně zabezpečit okolí stavby a vytvořit řádně ochranná pásma, aby nedošlo k žádným kolizím o ohrožení okolí či lidských životů. Při nástavbě na více pater je nutné řádně a odborně staticky zabezpečit spodní patra tak, aby při nástavbě nedošlo k poškození stavebních konstrukcí spodních pater a aby nedošlo k poškození statiky celé budovy a případnému zhroucení stavebních konstrukcí ve spodních patrech. Dále se spodní patra musí zabezpečit proti zatékání dešťové vody atd. aby nedošlo k poškození nosných stavebních konstrukcí což by mohlo mít fatální následky. Zadavatel dotčený požadavek vnímá jako oprávněný především proto, protože všechny tyto činnosti jsou tak specifické, že je nutné, aby zhotovitel měl zkušenosti s prováděním těchto prací a při neodborném zásahu do stávajících konstrukcí by mohl způsobil znehodnocení celé stávající budovy.“[3]

Zadavatel svou argumentaci uvedenou k namítanému čl. 1.3. písm. a) bod 3) kvalifikační dokumentace doplnil: „Vestavba nového výtahu do stávající budovy je tak spjatá se stávajícími stavebními konstrukcemi, že při neodborném zásahu do stávajících konstrukcí by mohlo dojít ke znehodnocení statiky celé budovy a tím ke znehodnocení celé budovy samotné. Také je nutné odborně spojit a založit nové konstrukce výtahu a výtahové šachty tak, aby nedocházelo k rozdílnému sedání vestavby oproti stávající stavby, čímž by docházelo k praskání a statickému narušování stávající budovy a spojených částí konstrukcí. Tyto vady by byly neodstranitelné a mohli zapříčinit nemožnost užívání výtahu, případně celé budovy.“2

Dne 5. 10. 2021 byl usnesením č. j. ÚOHS-33415/2021/511/ŠMr ze dne 5. 10. 2021 (dále jen „usnesení ze dne 5. 10. 2021“) ustanoven v projednávané věci znalecký ústav. Tento byl vyzván, aby zodpověděl následující otázky:

„Uveďte, zda zadavatelem poptávaný předmět plnění veřejné zakázky lze podle Vašeho názoru považovat za „běžné“ plnění, tj. za stavební práce, které se provádějí běžně, resp. často, a je schopen je realizovat široký okruh dodavatelů, nebo se jedná o plnění svou povahou spíše ojedinělé či specifické, vyžadující od dodavatelů určité speciální znalosti či schopnosti. Svou odpověď zdůvodněte. „

„Zadavatel v čl. 1.3. písm. a) bod 1) Přílohy č. 4 »Kvalifikační dokumentace« zadávací dokumentace požaduje předložení minimálně pěti „rekonstrukcí stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské)“ (dále jen »stavba občanského vybavení«) ve stanoveném finančním limitu, přičemž současně požaduje, aby předmětem plnění některých z staveb občanského vybavení byla »realizace nadstavby budovy« a předmětem některých »realizace rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením«. a) Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce již existující budovy a realizací novostavby. Svou odpověď zdůvodněte. b) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce již existující budovy a neuplatní se při realizaci novostavby. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci novostavby. c) Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizací novostavby stavby občanského vybavení. Svou odpověď zdůvodněte. d) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce stavby občanského vybavení a neuplatní se při realizaci novostavby stavby občanského vybavení. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci novostavby stavby občanského vybavení. e) Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizací rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Svou odpověď zdůvodněte. f) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce stavby občanského vybavení a neuplatní se při rekonstrukci jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). g) Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací nadstavby stavby občanského vybavení a nadstavby jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Svou odpověď zdůvodněte. h) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci nadstavby stavby občanského vybavení a neuplatní se při realizaci nadstavby jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci nadstavby jiného typu pozemní stavby. i) Uveďte, zda stavební práce spočívající v realizaci nadstavby stavby občanského vybavení lze považovat podle Vašeho názoru za „běžné“, tzn. jedná se o stavební práce, které se provádějí běžně, resp. často, nebo se jedná o stavební práce svou povahou u staveb občanského vybavení spíše ojedinělé. Svou odpověď zdůvodněte. j) Sdělte, zda jsou ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky (viz shora uvedená citace kapitoly 2. zadávací dokumentace a přiložené vybrané části Přílohy č. 3 »Projektová dokumentace a slepý výkaz výměr« zadávací dokumentace) stavební práce spočívající v realizaci nadstavby z hlediska stavebně-technických a technologických postupů podstatné, či zda je lze považovat za technicky nepodstatný konstrukčně-stavební detail. Svou odpověď zdůvodněte. k) Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. Svou odpověď zdůvodněte. l) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a neuplatní se při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy bez bezbariérového řešení. m) Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací bezbariérového řešení u rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizací bezbariérového řešení u novostavby stavby občanského vybavení. Svou odpověď zdůvodněte. n) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci bezbariérového řešení u rekonstrukce stavby občanského vybavení a neuplatní se při realizaci bezbariérového řešení u novostavby stavby občanského vybavení. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci bezbariérového řešení u novostavby stavby občanského vybavení. o) Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací bezbariérového řešení u rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizací bezbariérového řešení u jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Svou odpověď zdůvodněte. p) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci bezbariérového řešení u rekonstrukce stavby občanského vybavení a neuplatní se při realizaci bezbariérového řešení u jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci bezbariérového řešení u jiného typu pozemní stavby. q) Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a rekonstrukcí 1-patrové budovy s bezbariérovým řešením. Svou odpověď zdůvodněte. r) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením a neuplatní se při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy s bezbariérovým řešením. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy s bezbariérovým řešením.“

„Zadavatel v čl. 1.3. písm. a) bod 2) Přílohy č. 4 »Kvalifikační dokumentace« zadávací dokumentace požaduje »(m)inimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, (…) přičemž součástí této realizace musela být realizace nadstavby budovy včetně vyztužení budovy. Z celkového počtu 2 referenčních zakázek definovaných výše musí být minimálně jedna referenční zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo realizace nadstavby na minimálně 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou).« a) Uveďte, zda zadavatelem poptávanou realizaci nadstavby budovy včetně vyztužení budovy lze považovat podle Vašeho názoru za »běžnou« stavební činnost, tj. za stavební práci, která se provádí běžně, resp. často, nebo se jedná o plnění svou povahou spíše ojedinělé. Svou odpověď zdůvodněte. b) Sdělte, zda je možné realizovat nadstavbu budovy bez vyztužení budovy. Svou odpověď zdůvodněte. c) Pokud jste na otázku pod bodem 3. písm. b) sdělili ano, popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací nadstavby budovy včetně vyztužení budovy a realizací nadstavby budovy bez vyztužení budovy. Svou odpověď zdůvodněte. d) Pokud jste na otázku pod bodem 3. písm. b) sdělili ano, sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci nadstavby budovy včetně vyztužení budovy a neuplatní se při realizaci nadstavby budovy bez vyztužení budovy. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci nadstavby budovy bez vyztužení budovy. e) Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací nadstavby budovy včetně vyztužení budovy u rekonstrukce pozemní stavby a realizací vyztužení budovy u novostavby pozemní stavby. Svou odpověď zdůvodněte. f) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci nadstavby budovy včetně vyztužení budovy u rekonstrukce pozemní stavby a neuplatní se při realizaci novostavby pozemní stavby. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci novostavby pozemní stavby. g) Sdělte, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy a realizací rekonstrukce 1-patrové budovy. Svou odpověď zdůvodněte. h) Sdělte, zda existují nějaké stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy, a které se současně neuplatní při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy. Svou odpověď zdůvodněte. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce 1-patrové budovy.

Zadavatel v čl. 1.3. písm. a) bod 3) Přílohy č. 4 »Kvalifikační dokumentace« zadávací dokumentace požaduje předložení minimálně dvou realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. »rekonstrukce pozemní stavby, přičemž součástí této realizace musela být realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu.« a) Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a realizací stavby výtahu do novostavby. Svou odpověď zdůvodněte. b) Sdělte, zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizace stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a neuplatní se při realizaci stavby výtahu do novostavby. Svou odpověď zdůvodněte. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci stavby výtahu do novostavby. c) Popište, zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a realizací stavby nového výtahu do budovy, v níž výtah byl, avšak na jiném místě. Svou odpověď zdůvodněte. d) Sdělte, zda existují nějaké stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž původně výtah nebyl, a současně se neuplatní při realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž výtah byl, avšak na jiném místě. Svou odpověď zdůvodněte. Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci stavby nového výtahu do budovy, v níž výtah byl, avšak na jiném místě.“

Dne 5. 10. 2021 Úřad účastníkům řízení prostřednictvím přípisu „Sdělení o ustanovení znaleckého ústavu“ č. j. ÚOHS-33419/2021/511/ŠMr z téhož dne oznámil, že v daném zadávacím řízení na veřejnou zakázku byl ustanoven znalecký ústav k vypracování znaleckého posudku, přičemž účastníky řízení rovněž seznámil s kompletním zněním otázek pro znalecký ústav.

Dne 1. 12. 2021 byl Úřadu doručen ve 2 vyhotoveních Znalecký posudek č. 50/2021 ze dne 30. 11. 2021 (dále jen „znalecký posudek“).

Přípisem č. j. ÚOHS-40760/2021/511/ŠMr ze dne 2. 12. 2021 Úřad oznámil pokračování správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0119/2021/VZ účastníkům řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-41880/2021/511/ŠMr ze dne 9. 12. 2021 Úřad vyzval účastníky zadávacího řízení k vyjádření se k vypracovanému znaleckému posudku.

Dne 20. 12. 2021 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k znaleckému posudku, ve kterém primárně konstatuje, že odpovědi uvedené ve znaleckém posudku „v celkovém souhrnu podporují stanoviska navrhovatele uváděná v předmětných podáních a dávají mu tak za pravdu. (…) Navrhovatel je dlouhodobě přesvědčen a Znalecký posudek ho ještě více utvrdil v tom, že nastavení kvalifikačních kritérií ze strany zadavatele jednoznačně neodpovídá velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní zakázky. Zadavatelem nastavené kvalifikační požadavky jsou tak jednoznačně v rozporu se zákonem, jsou nepřiměřené a ve svém důsledku i diskriminační.“

Dne 30. 12. 2021 Úřad obdržel nedatované vyjádření zadavatele k znaleckému posudku.

Zadavatel předně sděluje, že nesouhlasí s otázkami, které byly znaleckému ústavu položeny, jelikož má za to, že „otázky jsou položeny návodným způsobem naznačujícím již předem odpověď.“ Zadavatel „několik dotazů mířících na rozdíly mezi stavbami občanského vybavení a stavbami obytnými, zemědělskými, průmyslovými a jinými.“ s ohledem na předcházející průběh správního řízenípovažuje za „velmi nekorektní styl pokládání otázek ze strany Úřadu“. Zadavatel dále podotýká, že „(p)osouzení nastavení kvalifikačních požadavků má provést ÚOHS na základě skutečností sdělených znaleckým ústavem“, neboť znaleckému ústavu nepřísluší posuzovat nastavení kvalifikačních požadavků.

Zadavatel namítá, že znalecký ústav ve znaleckém posudku „opakovaně uvádí, že jsou některé stavební práce realizovány specializovanými firmami v pozici podzhotovitelů, což se vůbec nevztahuje k rozsahu otázek položených znaleckému ústavu.“

Dle zadavatele „Úřad svým druhostupňovým rozhodnutím vrátil prvnímu stupni rozhodnutí s jednoznačnými dotazy, na které se dále Úřad zeptal i zadavatele k podrobnějšímu objasnění. Následně však Úřad poslal dotazy na znalce, přičemž tyto dotazy měli mnohem širší záběr a obsahovou stránku než dotazy druhého stupně, na základě kterých vrátil jednání do prvního stupně k dopracování. Úřad tak vlastně dál a dál rozšiřuje pochybnosti nad svým prvostupňovým rozhodnutím, a to jen z důvodu, že dle navrhovatele a druhého stupně bylo prvostupňové rozhodnutí nedostatečně odůvodněno (…)“.

Dle zadavatele „znalec v podstatě potvrdil veškeré skutečnosti tvrzené zadavatelem za správné, a tedy nastavení zadávacích podmínek za legitimní“.

Usnesením č. j. ÚOHS-00313/2022/511 ze dne 4. 1. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž dané usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 4. 1. 2022 a zadavateli dne 5. 1. 2022.

Úřad obdržel dne 10. 1. 2022 vyjádření navrhovatele k podkladům ze dne 10. 1. 2022, ve kterém navrhovatel setrvává na svých závěrech učiněných dříve ve svých podáních. Vyjádřil se toliko k vyjádření zadavatele ze dne 13. 9. 2021, k němuž konstatuje, že ani tímto vyjádřením zadavatel dle něj neodůvodnil nastavení namítaných kritérií technické kvalifikace. Dále navrhovatel nesouhlasí se závěry zadavatele, které uvedl ve svém vyjádření k znaleckému posudku, když ve své podstatě namítá, že vyhodnocení znaleckého posudku zadavatelem považuje za zkreslené. Zadavatel se ke podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Úřad vázán právním názorem předsedy Úřadu vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a znaleckého ústavu na základě vlastních zjištění rozhodl: ve výroku I. tohoto rozhodnutí, že správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele se v části návrhu navrhovatele týkající se argumentace proti stanovení kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, v níž navrhovatel namítá: o „zadavatel ve vymezení kvalifikačních podmínek nepřipustil k prokázání kvalifikace účastníka kupříkladu i realizaci novostavby, případně kombinaci určitého počtu rekonstrukcí a novostaveb“; o „(o)věření si zkušeností dodavatele s realizací nadstavby je naopak možno vázat např. (…) u novostavby“; o „společnost, která má zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která zároveň realizovala bezbariérové řešení v budovách, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Realizace technického řešení prvku »bezbariérovosti« není u rekonstruovaných budov občanského vybavení, oproti realizaci bezbariérového řešení (…) u novostaveb obecně v zásadě natolik odlišná“; a dále týkající se argumentace proti stanovení kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání v čl. 1.3. písm. a) bod 2) Přílohy č. 4 kvalifikační dokumentace, v níž navrhovatel namítá: o „co konkrétně zadavatel myslí oním »vyztužením budovy«. Toto označení je nejednoznačné, umožňuje řadu různých výkladů a dle navrhovatele je tento požadavek nepřezkoumatelný“; o „společnost, která má zkušenosti s rekonstrukcemi budov a která realizovala vyztužení budovy, ať už v budovách rekonstruovaných či u novostaveb, je způsobilá pro realizaci předmětné zakázky. Realizace technického řešení prvku »vyztužení budovy« není u rekonstrukce pozemních staveb oproti realizaci vyztužení budovy u novostaveb obecně v zásadě natolik odlišná, aby hrála či mohla hrát v možnosti účasti kteréhokoliv subjektu na předmětné zakázce takovou roli“, podle § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť předmětným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. ve výroku II. tohoto rozhodnutí, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona v částech návrhu navrhovatele směřujícíchproti stanovení kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání: o v čl. 1.3. písm. a) bod 1) kvalifikační dokumentace, v němž požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval: „Minimálně pět realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky). Z celkového počtu pěti referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena/y účastníkem: - minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy - minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením.“, když kprokázání tohoto kritéria technické kvalifikace požadoval konkrétně stavební práce realizované za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení aminimálně 5 realizací ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou z nich a dále realizaci „nadstavby budovy“ a realizaci řešení bezbariérovosti; · v čl. 1.3. písm. a) bod 2) kvalifikační dokumentace, v němž požadoval předložit „(m)inimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, ve finančním objemu min. 30.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky), přičemž součástí této realizace musela být realizace nadstavby budovy včetně vyztužení budovy“, když k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace požadoval realizaci nadstavby budovy včetně vyztužení budovy; · v čl. 1.3. písm. a) bod 3) Přílohy č. 4 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace tak, že požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval: „Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, přičemž součástí této realizace musela být realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu.“, když požadoval konkrétně stavební práce realizované za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, minimálně 2 realizace a dále realizaci u rekonstrukce; v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace: o u hlavního stavbyvedoucího a stavbyvedoucího, u nichž citovaný zadavatel požaduje: - „autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby jako autorizovaný inženýr“ a - „doklad o proškolení na realizaci zateplování budov certifikovaným zateplovacím systémem ETICS (např. certifikát, potvrzení od výrobce), který hodlá uchazeč použít u realizace zakázky – odpovídajícího základní technické specifikaci zakázky“ o u hlavního stavbyvedoucího, u něhož citovaný zadavatel požaduje: § min. 5 let praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí musel působit min. u dvou obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu dvou referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy“, když k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace konkrétně požadoval min. finanční objem 90 000 000,- Kč bez DPH za každou zakázku, o u stavbyvedoucího, u něhož citovaný zadavatel požaduje: § min. 3 roky praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí nebo zástupce stavbyvedoucího musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 60.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy“, když k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace konkrétně požadoval min. finanční objem 60 000 000,- Kč bez DPH za každou zakázku, o u člena týmu odpovědného za koordinaci bezpečnosti práce na straně zhotovitele, u něhož citovaný zadavatel požaduje: § „min. 3 roky praxe u zakázek obdobného typu, přičemž jako odpovědný pracovník za koordinaci bezpečnosti práce musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. výstavba (tj. novostavba nebo rekonstrukce) jakékoliv pozemní stavby, ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.“, když k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace konkrétně požadoval min. 4 referenční zakázky ve finančním objemu min. 90 000 000,- Kč bez DPH za každou zakázku a dále prokázání na min. 2 realizací „nadstavby budovy“, zamítá,neboť v intencích těchto částí návrhu nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. ve výroku III. tohoto rozhodnutí, že zadavatel stanovil zadávací podmínkyveřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákonave spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, tím, žestanovilkritéria technické kvalifikace a jejich prokázání podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona: o v čl. 1.3. písm. a) bod 1) Přílohy č. 4 kvalifikační dokumentace tak, že požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval: „Minimálně pět realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky). Z celkového počtu pěti referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena/y účastníkem: - minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy - minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla realizace rekonstrukce minimálně 2-patrové budovy s bezbariérovým řešením.“, když konkrétně požadoval prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace u „stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské)“ a na „minimálně 2-patrové budově“, aniž pro to existoval objektivní důvod; v čl. 1.3. písm. a) bod 2) Přílohy č. 4 kvalifikační dokumentace tak, že požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval:„Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, ve finančním objemu min. 30.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku (jedná se o celkovou hodnotu referenční zakázky), přičemž součástí této realizace musela být realizace nadstavby budovy včetně vyztužení budovy. Z celkového počtu 2 referenčních zakázek definovaných výše musí být minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo realizace nadstavby na minimálně 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou).“, když konkrétně požadoval prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace na „minimálně 2 patrové budově (počet pater před nadstavbou)“, aniž pro to existoval objektivní důvod; v čl. 1.3. písm. a) bod 3) Přílohy č. 4 kvalifikační dokumentace tak, že požadoval předložit seznam významných stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má vyplývat, že dodavatel realizoval: „Dodavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud v posledních pěti letech provedl: Minimálně dvě realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění zakázky, tj. rekonstrukce pozemní stavby, přičemž součástí této realizace musela být realizace nového výtahu do budovy v původním stavu bez výtahu.“, když konkrétně požadoval prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace u „budovy v původním stavu bez výtahu“, aniž pro to existoval objektivní důvod, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti předmětu veřejné zakázky, které vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a omezil tak účast dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavatelstanovil zadávací podmínkyveřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákonave spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst.1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, tím, žestanovil kritéria technické kvalifikace a jejich prokázání podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona v čl. 1.3. písm. b) kvalifikační dokumentace tak že požadoval: o u hlavního stavbyvedoucího „min. 5 let praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí musel působit min. u dvou obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení, tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 90.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doložena minimálně jedna referenční stavební zakázka, jejímž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.“; o u stavbyvedoucího „min. 3 roky praxe při řízení stavebních prací obdobného typu, přičemž jako stavbyvedoucí nebo zástupce stavbyvedoucího musel působit min. u čtyř obdobných zakázek jako je předmět výběrového řízení tj. rekonstrukce stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské) ve finančním objemu min. 60.000.000,- Kč bez DPH za každou zakázku. Z celkového počtu čtyř referenčních zakázek definovaných výše musí být doloženy minimálně dvě referenční stavební zakázky, jejichž předmětem plnění byla mimo jiné realizace nadstavby budovy.“, když konkrétně požadoval prokázání kritérií technické kvalifikace u „stavby občanského vybavení dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb. (vyjma staveb, které nemají obdobnou povahu) nebo jiné stavební práce obdobného charakteru (např. administrativní budovy, budovy kulturní a společenské)“, aniž pro to existoval objektivní důvod, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti předmětu veřejné zakázky, které vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a omezil tak účast dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Podle § 28 odst. 1 písm. c) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikací způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku.

Podle § 28 odst. 1 písm. d) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí žádostí o účast údaje nebo doklady prokazující kvalifikaci dodavatele, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako podmínky kvalifikace.

Podle § 73 odst. 3 zákona v nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání a) ekonomické kvalifikace podle § 78 nebo b) technické kvalifikace podle § 79.

Podle § 73 odst. 5 zákona zadavatel je povinen v zadávací dokumentaci stanovit, které údaje, doklady, vzorky nebo modely k prokázání splnění požadovaných kritérií kvalifikace požaduje.

Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Podle § 79 odst. 2 písm. a) a d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat