ÚOHS S0137/2020/VZ – Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace

Zadavatel – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 19.12.2019 společností S - Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uveřejnil podle zákona ve Věstníku veřejných zakázek dne 23.12.2019 pod ev. č. Z2019-045512, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24.12.2019 pod ev. č. 2019/S 248-614616, oznámení o zahájení otevřeného řízení veřejné zakázky „Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 19.12.2019 a tímto dnem bylo podle § 56 odst. 1 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

V bodu II.1.3) oznámení o zahájení zadávacího řízení je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na služby, přičemž v bodu II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení je k předmětu plnění veřejné zakázky uvedeno, že „[z]adavatel připravuje investiční akci (také Projekt) „Nová krajská nemocnice ve Zlíně“. K tomu účelu nechal zadavatel zpracovat STUDII, která je součástí zadávací dokumentace. Investiční náklady na celý Projekt jsou podle STUDIE vyčísleny na částku 6.612.000.000 Kč bez DPH, z toho náklady na vybavení (nábytek a zdravotnická technologie 865.000.000 Kč bez DPH). STUDIE zahrnuje i 2 parkovací domy P3 a P4, které nejsou předmětem zadávané veřejné zakázky. Prostor, v němž jsou P3 a P4 umístěny a dále plocha O slouží jako územní rezerva.“.

Zadavatel stanovil v bodu II.1.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 285 000 000 Kč bez DPH.

V bodu IV.1.1) oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel v dalším určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž v bodě IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek do 21.1.2020. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem následně opakovaně změněna tak, že konečná lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 6.3.2020 do 10:00 hod.

Dne 5.3.2020 obdržel zadavatel od dodavatele – JIKA - CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Dlouhá 103/17, 500 03 Hradec Králové (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“).

Zadavatel rozhodnutím ze dne 20.3.2020, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, podané námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 26.3.2020 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Úřad uvádí, že považuje za vhodné s ohledem na stručnost a obsah návrhu navrhovatele (viz body 39. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), který v plném rozsahu odkazuje na znění námitek, nejprve popsat obsah námitek, což níže činí.

Navrhovatel podanými námitkami brojí proti zadávacím podmínkám veřejné zakázkya považuje je za rozporné se zákonem.

Jedno z možných pochybení navrhovatel shledává ve skutečnosti, že zadavatel má již zpracováno detailní řešení nové nemocnice a disponuje podrobnějším zpracováním studie, než které poskytl dodavatelům ke zpracování nabídky. Navrhovatel má za to, že takovým postupem zadavatele je zvýhodněn zpracovatel (autor) studie, neboť má „náskok“, který může mít dopad do nastavených kritérií hodnocení.

Další námitky navrhovatele směřují do způsobu nastavení kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Jedním z rozporovaných kritérií technické kvalifikace je požadavek zadavatele, podle něhož je dodavatel povinen prokázat minimálně jednu službu, která spočívala ve zpracování projektové dokumentace na pozemní stavbu občanské vybavenosti o investičních nákladech minimálně 500 mil. Kč bez DPH (rozumí se investiční náklady projektované stavby, nikoliv cena projektových prací). Současně pro tuto referenční zakázku platí, že v rámci ní dodavatel zpracoval projektovou dokumentaci minimálně ve stupni dokumentace pro provádění stavby a výběr zhotovitele stavby (dále jen „DPS“) a rovněž na ní prováděl autorský dozor. Takto stanovenou kumulaci požadavků považuje navrhovatel za diskriminační. Navrhovatel rozporuje požadavek na zpracování projektové dokumentace a současné provádění autorského dozoru na téže stavbě, neboť činnost autorského dozoru na jiných stavbách s menšími investičními náklady je totožná s činností autorského dozoru na shora jmenované stavbě. Navrhovatel rovněž uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že autorský dozor již musel být zahájen, avšak z vysvětlení zadávací dokumentace č. 112 vyplývá, že postačuje zahájení stavebních prací, čímž dle názoru navrhovatele došlo ke změně zadávací dokumentace, a nikoliv k jejímu doplnění.

Za diskriminační navrhovatel považuje taktéž požadavek zadavatele na doložení referenční služby, která má prokázat zkušenost se zpracováním dokumentace pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí (dále jen „EIA“). Zadavatel totiž současně požaduje, aby referenční zakázka zahrnovala zpracování projektové dokumentace minimálně ve stupních dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dále jen „DUR“), dokumentace pro vydání stavebního povolení (dále jen „DSP“) a DPS. Dle navrhovatele je relevantní k prokázání zkušeností se zpracováním EIA to, pokud byl dodavatel zpracovatelem DUR s vydaným územním rozhodnutím (dále jen „ÚR“), a proto měl zadavatel umožnit prokázat její splnění na zakázce o menších investičních nákladech.

Navrhovatel dále namítá, že zadavatel poskytl závaznou studii, jako podklad pro splnění předmětu veřejné zakázky, kde jsou uvedené parkovací domy P3 a P4 jako součást řešeného území, avšak parkovací domy P3 a P4 nejsou předmětem zadání EIA, přestože jsou zobrazeny ve zpracované studii. Dle názoru navrhovatele by i tyto měly být zahrnuty do záměru EIA, tudíž zadavatelem zvolený postup, kterým tuto část ze záměru EIA vyloučil, je v rozporu se zákonem, jelikož zadavatel neposkytnul dodavatelům podklady v takovém rozsahu a podrobnostech, aby mohli podat řádné a porovnatelné nabídky.

V souvislosti s požadavky na prokázání technické kvalifikace navrhovatel rovněž rozporuje podmínky týkající se technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona, a to konkrétně požadavek na to, aby osoba na pozici lékařský manažer projektu prokázala zkušenosti ze zahraničí (například stáží v zahraniční nemocnici v délce trvání min. 3 měsíce). Navrhovatel pokládá uvedený kvalifikační požadavek za zjevně neopodstatněný, protože není jasné, jaké zkušenosti by taková osoba měla v zahraničí získat. Bez jakéhokoliv konkrétního vymezení pozice či činnosti, která by měla být předmětem takové stáže, postrádá dle názoru navrhovatele tento požadavek zadavatele souvislost s předmětem veřejné zakázky.

Dále pak v souvislosti s požadavky na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona navrhovatel rozporuje požadavek zadavatele týkající se zkušeností se zpracováním projektové dokumentace metodou modelu BIM. Zadavatel v souvislosti s touto podmínkou účasti umožnil, aby u této referenční zkušenosti člena pracovního týmu mohli dodavatelé předkládat referenční zakázky s nedokončeným stupněm DPS za předpokladu, že stupeň DPS se již zpracovává a míra rozpracovanosti je alespoň 50 %. Navrhovatel takto stanovenou zadávací podmínku považuje za netransparentní, a to i přes to, že v odpovědi na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace č. 109 zadavatel sdělil, že k prokázání 50 % rozpracovanosti postačuje potvrzení objednatele, popř. stačí, že dodavatel prokáže, že na DPS pracuje již polovinu sjednané doby.

Zásadní rozpor se zákonem spatřuje navrhovatel ve stanovení délky lhůty pro podání nabídek. Zadavatel stanovil předmětnou lhůtu v blízkosti zákonného minima, a to v délce 33 kalendářních dnů, aniž by vzal v potaz rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky a rozsah a časovou náročnost zpracování nabídek. Zadavatel prezentuje zadávanou zakázku jako největší zakázku v historii Zlínského kraje, avšak stanovení krátké lhůty pro podání nabídek mohlo od samého počátku odradit od účasti v zadávacím řízení některé dodavatele, a to včetně dodavatelů zahraničních. Na této skutečnosti podle navrhovatele ničeho nemění ani fakt, že zadavatel v průběhu lhůty pro podání nabídek prodlužoval její délku, protože tím pouze sanoval své vlastní chyby v zadávací dokumentaci. Navrhovatel považuje předmětnou zadávací podmínku za nezákonnou i navzdory tomu, že zadavatel pro rychlejší zpracování nabídek umožnil dodavatelům nahradit v nabídce doklady čestným prohlášením, pokud dodavatelé nemají jistotu, že včas získají od ČKAIT požadované doklady. Takto navržený postup podle navrhovatele nadto budí dojem, že zadavatel navádí dodavatele, aby v nabídce uvedl potenciálně nepravdivé údaje, což navrhovatel považuje za rozporné se zákonem.

Navrhovatel dále namítá, že pokud zadavatel v rámci podmínek pro zpracování a předložení nabídkové ceny mj. požadoval, aby účastník zadávacího řízení při zpracování rozpočtu ověřil nastavení vzorců a pokud nejsou vzorcenastaveny, byl povinen si je doplnit, a současně byl povinen ověřit správnost výpočtů cen položek, součtových a rekapitulačních údajů v rozpočtu, je předmětná zadávací podmínka v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona, podle kterého nesmí zadavatel přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínekna dodavatele.Jestliže zadavatel předložil dodavatelůmrozpočet nastavenými vzorci, pak ručí za jejich správnost a úplnost a nemůže takovou odpovědnost přenášet na zpracovatele. V rámci vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel v odpovědi na dotaz č. 111 sice sdělil, že nastavení vzorců překontroloval a uvedl, že nastavení je správné, ale nikde v rámci vysvětlení zadávací dokumentace neodstranil shora uvedené povinnosti dodavatelů.

Za rozporné se zákonem považuje navrhovatel i požadavky zadavatele na zpracování nabídkové ceny. K tomu sděluje, že jestliže má dodavatel nastaveny od zadavatele podíly pro jednotlivé stupně projektové dokumentace na celkové ceně, které nemůže změnit, musí manipulovat pro každý výpočet dílčích cen se základnou, ze které je počítáno, nebo se slevou či přirážkou, čímž do ceny zahrne hodnotu, která je zcela bez jakéhokoliv obsahu. Zadavatel tím nutí dodavatele uvést do své nabídky nepřesné a zkreslené cenové údaje. Stejně tak cena stanovená podle hodinové zúčtovací sazby (dále jen „HZS“) trpí, dle navrhovatele, nelogičností a vadami při způsobu jejího výpočtu. Zadavatel v tomto ohledu v zadávacích podmínkách nastavil v rámci jednotlivých stupňů projektové dokumentace či inženýrských činností předpokládané počty hodin jednotlivých pozic podílejících se na zpracování projektové dokumentace. Zadavatelem uvedené hodnoty nesmí účastník zadávacího řízení měnit, v důsledku čehož hodnota HZS, kterou bude dodavatel nucen upravit, pokud např. zpracuje podrobnější projekt pro stavební povolení, čímž se projektová dokumentace DPS stane méně pracnou, nebude vyjadřovat reálné a pravdivé náklady dodavatele. Hodlá-li zadavatel způsoby stanovení výše nabídkové ceny využít při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny, jak sám ve vysvětlení zadávací dokumentace tvrdí, zvolil zcela nesprávný a nelogický postup, jenž mu neposkytne potřebné údaje a informace o způsobu stanovení nabídkových cen jednotlivých dodavatelů, protože nutí dodavatele uvést v nabídce nereálné či nepravdivé hodnoty.

Jako další nezákonnost při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem navrhovatel shledává nejasnost ve vymezení předmětu plnění. Dle navrhovatele zadavatel v rámci popisu předmětu veřejné zakázky požaduje po dodavatelích, aby do něj zahrnuli náklady na podpůrné aktivity. Má se jednat o podpůrné aktivity poskytované při otevření nemocnice a při uvádění nemocnice do provozu, a to ještě po dobu 6 kalendářních měsíců od uvedení nemocnice do plného provozu. Avšak v zadávací dokumentaci chybí vymezení konkrétních procesů a konkrétních činností, které zadavatel požaduje. Stejně tak porušení zákona navrhovatel shledává v tom, že zadavatel v rámci politiky public relations v činnosti manažerského týmu popsal, že požaduje spolupráci s klientem vybranými novináři, přípravu a konzultaci PPR textů, press meeting, briefing, setkávání se zástupci médií, tiskové zprávy, avšak nikde v zadávací dokumentaci blíže nekvantifikoval své požadavky. Navrhovatel je přesvědčen, že popis podpůrných aktivita činností manažerského týmu uvedený v zadávacích podmínkách není jednoznačný, a neumožňuje podat řádnou nabídku.

Konečně má navrhovatel za to, že zadavatel pochybil, když v oznámení o zahájení zadávacího řízení, uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie, uvedl, že délka zadávací lhůty činí 180 měsíců. Navrhovatel uznává, že je předmět veřejné zakázky značně rozsáhlý, ale dle jeho názoru nelze považovat za přiměřené, aby byl dodavatel svou nabídkou vázán po dobu 180 měsíců. Zadavatel sice v zadávací dokumentaci uvedl jinou délku zadávací lhůty, a to 180 dnů, ale z celé zadávací dokumentace nelze postavit na jisto, který z odporujících si údajů je platný a pro dodavatele závazný.

S ohledem na nezákonnost nastavených zadávacích podmínek navrhovatel požaduje, aby zadavatel předmětné zadávací řízení zrušil, ověřil a posoudil veškeré namítané skutečnosti, provedl jejich nápravu a zahájil nové zadávací řízení.

Úřad předně uvádí, že obdobně jako tomu bylo v případě podaného návrhu a námitek navrhovatelem, považuje za vhodné nejprve popsat obsah rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. Zadavatel shodně jako navrhovatel ve správním řízení odkazuje na argumentaci ve vztahu k namítaným skutečnostem, jež byla obsažena již v rozhodnutío námitkách.

Zadavatel v rozhodnutí o námitkách nejprve obsáhle shrnuje námitky podané navrhovatelem a dále se pak vyjadřuje k jednotlivým namítaným skutečnostem, k nimž uvádí následující.

Ve vztahu k námitce navrhovatele o nepředložení všech podkladů pro zpracování nabídky zadavatel konstatuje, že jako podklad pro zadávanou veřejnou zakázku nechal zpracovat urbanisticko-architektonickou studii s názvem „Krajská nemocnice Zlín“, která byla zpracována projektantem atelier-r, s.r.o., IČO 26849917, se sídlem tř. Spojenců 748/20, 779 00 Olomouc, v únoru roku 2019 (dále jen „studie“). Studie byla poskytnuta shodně všem dodavatelům jako součást zadávací dokumentace a je současně základním závazným výchozím technickým podkladem pro zpracování navazujících stupňů dokumentace. Zadavatel tvrdí, že jediná verze studie, kterou disponuje na základě smlouvy o dílo uzavřené s jejím zpracovatelem, a to v rozsahu definovaném v předmětné smlouvě, je ta, kterou poskytl všem dodavatelům v rámci uveřejněné zadávací dokumentace. Detailní řešení nové nemocnice vč. dispozičního uspořádání je až předmětem zadávané veřejné zakázky. Pokud by jím zadavatel již disponoval, pozbyl by požadavek na zpracování tohoto řešení zcela smysl, neboť právě detailní řešení nové nemocnice je předmětem posuzované veřejné zakázky.

Na vytýkanou nezákonnost směřující vůči požadavku na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, podle něhož má dodavatel prokázat zkušenost s výkonem autorského dozoru v kumulaci s dalšími požadavky, zadavatel uvádí následující. Rozsah činností autorského dozoru je dle jeho názoru závislý na rozsahu stavby, neboť velká stavba nutně obsahuje větší rozsah prací, dodávek a souvisejících služeb než stavba menší. Cílem zadavatele při stanovení tohoto požadavku na technickou kvalifikaci bylo, aby dodavatel prokázal svou schopnost zajistit autorský dozor na velké stavbě, kterou sám vyprojektoval, čili na stavbě, která byla nejen vyprojektována, ale i dovedena do skutečné realizace.

Dle zadavatele výkon autorského dozoru na stavbě musí nutně zajišťovat zpracovatel DPS pro tuto konkrétní stavbu, zpravidla přímo hlavní inženýr projektu (dále jen „HIP“) nebo osoba, která úzce při zpracování DPS s HIP spolupracovala, protože právě tato osoba koordinovala zpracování DPS ve všech jeho částech, a tedy tato osoba je nejlépe obeznámena s vnitřním provázáním v jednotlivých částech DPS. Zadavatel nadto doplňuje, že od samého počátku tvrdí, že zadává veřejnou zakázku jako celek (soubor projektových činností a manažerských činností), a hledá tak subjekt, který tento komplexní soubor služeb zajistí. Dle názoru zadavatele je tedy legitimní požadovat prokázání technické kvalifikace tak, aby tato odpovídala předmětu, rozsahu a složitosti zadávané veřejné zakázky, tedy v tomto konkrétním případě tak, aby na zpracovanou DPS navazoval autorský dozor na stavbě, pro kterou byla DPS zpracována.

Zadavatel dále sděluje, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že za probíhající výkon autorského dozoru lze považovat stav, kdy již bylo fyzicky zahájeno provádění stavebních prací, což však neznamená, že není zahájen výkon samotného autorského dozoru na stavbě. Zadavatel je přesvědčen, že tato odpověď uvedená ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 112 koresponduje jak s běžnou praxí, tak i s obchodními podmínkami, jež z této praxe vycházejí, a tedy že svou odpovědí (vysvětlením) nezměnil ničeho na původním požadavku kvalifikace. Zadavatel tak v rámci vysvětlení zadávací dokumentace neprovedl žádnou její změnu, natož takovou, která by byla sto ovlivnit okruh potenciálních dodavatelů.

K námitce týkající se požadavků souvisejících se zpracováním EIA zadavatel uvedl, že EIA tak, jak je požadována v rámci předmětu plnění veřejné zakázky, má souvislost s ostatními projektovými službami, které jsou též součástí zadávané veřejné zakázky. Nelze proto souhlasit s názorem navrhovatele, že je diskriminační, pokud je zpracování EIA vázáno na části projektových služeb, s nimiž nemá žádnou souvislost. Zpracování EIA se nepochybně váže zejména k fázi zpracování DUR. EIA vychází z konkrétního projektu, tzn. je zpracovávána, předkládána a schvalována v rámci konkrétního projektu, a nelze tudíž tvrdit, že EIA s projektovými pracemi nesouvisí. Zadavatel v rámci předmětu plnění veřejné zakázky požaduje provedení veškerých projektových a inženýrských činností, jež jsou nutné k tomu, aby získal veškeré nutné podklady k zahájení realizace stavby. Zadavatel tedy dovozuje, že definovaný kvalifikační požadavek je zcela přiměřený a koreluje s obsahem a rozsahem zadávané veřejné zakázky. Byť se EIA zpracovává ke stupni DUR, výsledkem schválené EIA je pak vždy soubor opatření, které je třeba zapracovat do DSP a následně podrobně rozpracovat v DPS, a to do takových podrobností, aby dodavatel stavby byl schopen potřebná opatření (původně stanovená v EIA) ocenit a na vlastní stavbě realizovat. Zadavatel připomíná, že zadává tuto rozsáhlou veřejnou zakázku jako celek, proto je dle něj legitimní požadovat technickou kvalifikaci tak, aby odpovídala předmětu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky.

K argumentaci navrhovatele týkající se parkovacích domů nezahrnutých do předmětu veřejné zakázky zadavatel sděluje, že na samém počátku zadávacího řízení poskytl dodavatelům informaci, z níž jednoznačně vyplývá, že z předmětu plnění zadávané veřejné zakázky vyloučil objekty P3 a P4 a plochu O. V takovém případě nelze hovořit o rozporu podkladů předaných dodavatelům a zadávací dokumentace, jak se snaží navrhovatel dovodit, a dodavatelé jsou schopni podat porovnatelné nabídky.

K údajně nezákonnému požadavku týkajícího se toho, aby osoba na pozici lékařský manažer projektu prokázala zkušenosti ze zahraničí, zadavatel uvádí, že absolvování zahraniční stáže (i obecně) je z hlediska načerpání zkušeností vždy ceněným prvkem. Osobě, jež tuto stáž absolvuje, umožní pozorovat, zkoušet, posuzovat a srovnávat různé životní a zejména pracovní situace, postupy, procesy a prostředí. Zadavatel jím stanovený požadavek odůvodňuje tím, že nechtěl nijak výrazně omezovat požadavky na kvalifikaci této osoby další specifikací (např. lékařskou odborností), jelikož usoudil, že by tím došlo ke zbytečnému omezení dodavatelů. Zadavatel podotýká, že hledá osobu, která měla možnost seznámit se s provozem zahraničního zařízení, čili měla možnost získat přehled o tom, „jak to dělají jinde“, a ocení i zkušenosti negativní, které pro něj mohou být rovněž přínosem.

K námitce navrhovatele ohledně referenční zkušenosti týkající se projektové dokumentace zpracované metodou BIM zadavatel konstatuje, že v rámci tohoto kvalifikačního požadavku připustil, že kvalifikaci může dodavatel prokázat i referenční zakázkou, u níž nebyl stupeň DPS dosud dokončen. Stupeň požadované rozpracovanosti či dokončenosti DPS pak zadavatel vyjádřil procentním podílem z celku (50 %), čímž chtěl umožnit účast v zadávacím řízení co nejširšímu okruhu dodavatelů. Zadavatel pro odstranění jakékoliv pochybnosti proto následně upřesnil, že při stanovení 50 % rozpracovanosti lze vycházet buď z potvrzení objednatele referenční zakázky, anebo lze vycházet ze sjednané doby plnění, kdy dodavatel prokáže, že na DPS pracuje již polovinu sjednané doby. Takový „klíč“ pro způsob posouzení uznatelnosti referenční služby je, dle zadavatele, nepochybně dostatečně určitý, srozumitelný, jednoznačný a transparentní.

Ohledně námitky týkající se délky lhůty pro podání nabídek zadavatel uvádí, že již v roce 2019 zveřejnil předběžné oznámení, v němž uvedl, jaký předmět veřejné zakázky hodlá zadávat a v jakém rozsahu. Zadavatel rovněž prováděl předběžné tržní konzultace zaměřené na projektování metodou BIM, čímž dal odborné veřejnosti v dostatečném předstihu na vědomí, že šetřenou veřejnou zakázku bude zadávat. Zadavatel sděluje, že „v portfoliu dodavatelů, kteří podali nabídku (a to jak účastníků zadávacího řízení, tak jejich poddodavatelů), lze identifikovat dodavatele ze zahraničí. Přesto, že některé části kvalifikace jsou v nabídkách účastníků prokazovány prostřednictvím jiných osob, včetně osob zahraničních, což představuje jistou náročnost při shromáždění potřebných dokladů včetně prostoru pro dojednání podmínek spolupráce těchto osob, účastníci zadávacího řízení své nabídky řádně podali.“.

Ve vztahu k námitce týkající se přenášení odpovědnosti při zpracování rozpočtu na dodavatele zadavatel sděluje, že v rozpočtu nastavil výpočtové vzorce a správnost jejich nastavení si před zveřejněním zadávací dokumentace ověřil. Rozpočet tedy zpracoval tak, aby byl k přímému použití pro dodavatele k vypracování nabídkové ceny. Zadavatel dále podotýká, že „ROZPOČET byl vypracován v programu excel a pro použití v zadávacím řízení nebyly jednotlivé buňky tabulkového souboru zamčeny. Mohlo by se tedy snadno stát, že si dodavatelé při vyplňování ROZPOČTU přednastavené vzorce vymažou, a to i nevědomky, což by pak mohlo ovlivnit stanovení výše jejich nabídkové ceny. Zadavatel se proto domnívá, že jeho upozornění na nutnost kontroly nastavení výpočtových vzorců v ROZPOČTU bylo zcela namístě, aniž by tím zadavatel přenášel svou odpovědnost za původní nastavení vzorců na dodavatele.“. Zadavatel vyjadřuje své přesvědčení, že každý z dodavatelů by měl ve vlastním zájmu nastavení vzorců překontrolovat, aby jeho nabídková cena byla skutečně správně stanovena. Zadavatel konstatuje, že vysvětlením zadávací dokumentace v odpovědi na dotaz č. 111 dodavatele ujistil, že vzorce v rozpočtu nastavil a jejich nastavení překontroloval, tudíž se nejedná o přenesení odpovědnosti nadodavatele.

Dále se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil k námitce týkající se zpracování nabídkové ceny, k čemuž uvedl následující. Podmínky pro stanovení nabídkové ceny jsou definovány tak, aby bylo zajištěno dodržení zásady rovného zacházení. Zadavatel konstatuje, že vycházel ze způsobu stanovení nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností podle „Sazebníku UNIKA“ 1, tj. stanovení jednotlivých složek nabídkových cen (fází, stupňů) je určováno ze základny stanovené z tabulky sazebníku UNIKA podle kategorie stavby, pásma obtížnosti a investičních nákladů. Základna dle Sazebníku UNIKA vyjadřuje cenu veškerých projektových a inženýrských činností pro stavbu dané kategorie, obtížnosti a investičních nákladů, tj. kromě ceny vlastních projektových prací též například cenu za výkon technického dozoru investora (který není předmětem veřejné zakázky). Zadavatel dále sděluje, že při sestavování rozpočtu a kalkulace podle hodinových sazeb (HZS) vycházel z přibližného počtu hodin pro jednotlivé stupně projektové dokumentace a z průměrných HZS, které lze získat z „kalkulačky ČKAIT“ na webových stránkách https://www.cka.cz/cs/pro-architekty/kalkulacky/pozemni-a-krajinarske-stavby, jakožto vodítka pro stanovení přibližného počtu hodin pro jednotlivé stupně projektové dokumentace.

Zadavatel uvádí, že z dostupných podkladů určil, jaká je předpokládaná norma spotřeby času na výkon bez ohledu na to, kolik osob jej bude skutečně vykonávat. Zadavatel tedy predikoval za účelem stanovení požadavků na zpracování nabídkové ceny shodně pro všechny dodavatele, jaký časový fond pro vyhotovení určitého stupně projektové dokumentace či inženýrské činnosti daná pozice spotřebuje.

K tomu zadavatel podotýká, že v rámci stanovených pravidel ponechal dodavatelům jistou míru svobodného uvážení, když jim umožnil pracovat s položkou kladné či záporné slevy. Ponechal tedy na každém z dodavatelů, jakou cenovou politiku použije ke stanovení své nabídkové ceny.

Ohledně námitky týkající se zahrnutí podpůrných aktivit a činností manažerského týmu do předmětu veřejné zakázky zadavatel sděluje, že nebyl v daný moment schopen do detailu věcně specifikovat, co přesně bude soubor „činností spojených s vypracováním, propagací a uváděním do provozu Projektu představovat. Proto zadavatel specifikoval tyto služby v rámci jednoznačného souboru činností a pomocí počtu předpokládaných hodin a HZS, což u služeb není nijak neobvyklé a není to ani v rozporu se zákonem.“. Zadavatel konstatuje, že v zadávací dokumentaci vyspecifikoval práce a činnosti manažerského týmu pro jednotlivé fáze realizace a určil také rozsah pracovních úvazků pro členy manažerského týmu v jednotlivých fázích. Přestože nedefinoval detailně konkrétní procesy (protože to v okamžiku zadávacího řízení ani nelze), byl rámec výkonu požadované činnosti předem dán – specifikován v zadávací dokumentaci a v rozpočtu. Dle názoru zadavatele dodavatel, znalý v daném oboru sám či prostřednictvím spolupracujících odborných osob, tak byl nepochybně schopen dané činnosti prostřednictvím HZS ocenit i s jistou mírou akceptovatelného podnikatelského rizika.

Konečně k námitce týkající se délky zadávací lhůty zadavatel uvedl, že zadávací lhůtu stanovil na 180 kalendářních dnů v souladu s ustanovením § 40 zákona přiměřeně, s ohledem na druh zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky. Zadavatel uznává, že se dopustil chyby v psaní, když si neuvědomil, že formulář F02 – Oznámení o zahájení zadávacího řízení zveřejňovaný ve Věstníku veřejných zakázek neumožňuje zapsat v oddílu IV.2.6) délku zadávací lhůty ve dnech, ale pouze v měsících, a tedy do formuláře přepsal hodnotu zadávací lhůty podle zadávací dokumentace (180 dnů), aniž by ji pro účely formuláře F02 přepočítal na měsíce (6 měsíců). Zadavatel má za to, že námitku navrhovatele není možné hodnotit jako důvodnou, neboť při znalostech dodavatelů musí být zřejmé, že si zadavatel nevyhradil zadávací lhůtu v délce 15 let. Dle zadavatele je na první pohled zřejmé, že jde skutečně pouze o chybu v psaní, a uvádí, že ani potenciální dodavatelé, ani dodavatelé, kteří nakonec do zadávacího řízení nabídku nepodali, neuvažovali o tom, že by jejich nabídkou měli být vázáni po dobu zadávacího řízení, které by mělo trvat 15 let, protože jinak by tento údaj v průběhu lhůty pro podání nabídek rozporovali.

Vzhledem k výše uvedenému zadavatel neshledal důvody pro vyhovění námitkám podaných navrhovatelem a odmítl je ve smyslu § 245 odst. 2 zákona.

V návaznosti na podané námitky navrhovatel dne 26.3.2020 podal návrh u Úřadu, v němž pouze stručně konstatuje, že dne 5.3.2020 podal prostřednictvím datové schránky zadavateli námitky, o nichž zadavatel nerozhodl v zákonné lhůtě v souladu s ustanovením § 245 odst. 1 zákona. V důsledku toho navrhovatel vychází ze zákonné domněnky obsažené v ustanovení § 245 odst. 5 zákona a považuje námitky za odmítnuté.

Navrhovatel uvádí, že podanými námitkami brojil proti stanoveným zadávacím podmínkám, které považuje za rozporné se zákonem. Vzhledem k nevyřízení námitek zadavatelem upozorňuje navrhovatel na to, že nezná argumenty či stanoviska zadavatele k podaným námitkám a nemůže tedy koncipovat svůj názor k nim. S ohledem na právě řečené proto navrhovatel plně odkazuje na podané námitky, jež učinil přílohou svého návrhu.

Navrhovatel v závěru návrhu navrhuje, aby Úřad po přezkoumání namítaných skutečností rozhodl o zrušení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 26.3.2020, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 26.3.2020.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: zadavatel, navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS- 09682/2020/531/MHo ze dne 30.3.2020.

Usnesením č. j. ÚOHS-10116/2020/531/MHo ze dne 2.4.2020 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu, a to k podání písemného vyjádření k dokumentům „Vyjádření zadavatele k Návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele“ ze dne 1.4.2020 a „ROZHODNUTÍ ZADAVATELE O NÁMITKÁCH DODAVATELE“ ze dne 20.3.2020.

Usnesením č. j. ÚOHS-10152/2020/531/MHo ze dne 3.4.2020 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-10271/2020/531/MHo ze dne 3.4.2020 zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření podle § 61 odst. 1 správního řádu, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Úřad písemnostmi č. j. ÚOHS-11696/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-11782/2020/531/MHo a č. j. ÚOHS-11790/2020/531/MHo ze dne 20.4.2020 požádal subjekty působící na relevantním trhu, a sice Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, IČO 45770743, se sídlem Sokolská 1498/15, 120 00 Praha 2 (dále jen „ČKAIT“), České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „ČVUT“) a Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno (dále jen „VUT“), o zaslání vyjádření k níže uvedeným dotazům týkajícím se veřejné zakázky: „1) Jak lze definovat autorský dozor projektanta (dále jen „autorský dozor“) a co je předmětem jeho činnosti? Kdo je oprávněn vykonávat autorský dozor? Může být autorský dozor projektanta vykonáván i osobou odlišnou od původního zpracovatele (autora) projektové dokumentace, tj. jiným subjektem než samotným autorem projektové dokumentace? V případě, že ano, jaké jsou výhody, či naopak nevýhody, takovéhoto řešení?

Úřad písemnostmi č. j. ÚOHS-13082/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-13147/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-13151/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-13159/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS- 13164/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-13169/2020/531/MHo a č. j.ÚOHS-13174/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 požádal sedm subjektů působících na relevantním trhu, a sice HOCHTIEF CZ a. s.,IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha5 (dálejen „HOCHTIEF CZ a. s.“), IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno (dále jen „IMOS Brno, a.s.“), SWIETELSKY stavební s.r.o., IČO 48035599, se sídlem Pražská tř. 495/58, 370 04 České Budějovice (dále jen „SWIETELSKY stavební s.r.o.“), VPÚ DECO PRAHA a.s., IČO 60193280, se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6 (dále jen „VPÚ DECO PRAHA a.s.“), Arch.Design, s.r.o., IČO 25764314, se sídlem Sochorova 3178/23, 616 00 Brno (dále jen „Arch.Design, s.r.o.“), JAKUB CIGLER ARCHITEKTI a.s., IČO 26489431, se sídlem Nad ostrovem 1119/7, 147 00 Praha 4 (dále jen „JAKUB CIGLER ARCHITEKTI a.s.“) a OBERMEYER HELIKA a.s., IČO 60194294, se sídlem Beranových 65, 199 21 Praha 9 (dále jen „OBERMEYER HELIKA a.s.“), o zaslání vyjádření k níže uvedeným dotazům týkajícím se veřejné zakázky: „1) Jak nazíráte na shora citovaný požadavek zadavatele na předložení referenční zakázky, spočívající mj. v tom, aby autorský dozor projektanta (dále jen „autorský dozor“) na referenční stavbě byl vykonáván přímo zpracovatelem projektové dokumentace ve stupni min. DPS, tedy osobou totožnou, jež zpracovala projektovou dokumentaci? Jaké jsou, dle Vašeho názoru, výhody, či naopak nevýhody, takovéhoto řešení, kdy je autorský dozor vykonáván přímo zpracovatelem projektové dokumentace, na rozdíl od řešení, kdy je vykonáván osobou odlišnou od původního zpracovatele (autora) projektové dokumentace?

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-13497/2020/531/MHo ze dne 6.5.2020 Úřad podle § 61 odst. 1 správního řádu nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, neboť s ohledem na dosavadní průběh zadávacího i správního řízení shledal nezbytným zatímně upravit poměry účastníků správního řízení.

Úřad písemnostmi č.j. ÚOHS-14622/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-14626/2020/531/MHo,č. j.ÚOHS-14627/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-14631/2020/531/MHo a č. j.ÚOHS-

Úřad dále písemnostmi č. j. ÚOHS-15633/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-15634/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-15635/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-15636/2020/531/MHo, ÚOHS- 15637/2020/531/MHo a č. j. ÚOHS-15651/2020/531/MHo ze dne 27.5.2020 požádal subjekty působící na relevantním trhu, a sice Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o., IČO 25517562, se sídlem Žižkova 506/5, 602 00 Brno (dále jen „Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o.“), ATELIER RAW s.r.o., IČO 28299442, se sídlem Domažlická 148/12, 612 00 Brno (dále jen „ATELIER RAW s.r.o.“), SIAL architekti a inženýři spol. s r.o. Liberec, IČO 18381481, se sídlem U Besedy 414/8, 460 07 Liberec (dále jen „SIAL architekti a inženýři spol. s r.o. Liberec“), KANIA a.s., IČO 26817853, se sídlem Špálova 80/9, 702 00 Ostrava (dále jen „KANIA a.s.“), PPS Kania s.r.o., IČO 26821940, se sídlem Nivnická 665/10, 709 00 Ostrava (dále jen „PPS Kania s.r.o.“) a CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTSs.r.o., IČO 03887707, se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno(dále jen „CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS s.r.o.“), o zaslání vyjádření, zda považují lhůtu pro podání nabídek v délce 33 dnů za přiměřenou k vytvoření a podání nabídky na šetřenou veřejnou zakázku.

V dalším Úřad písemnostmi č. j. ÚOHS-17748/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS- 17756/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-17755/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-17780/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-17779/2020/531/MHo a č. j. ÚOHS-17749/2020/531/MHo ze dne 12.6.2020 opakovaně požádal subjekty působící na relevantním trhu, a sice ATELIER RAW s.r.o., CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS s.r.o., a STOPRO spol. s r.o., a oslovil další subjekty, a to HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s., IČO 45193584, se sídlem 28. října 1495, 738 01 Frýdek-Místek (dále jen „HUTNÍ POJEKT Frýdek-Místek a.s.“), KB projekt, s.r.o., IČO 25507893, se sídlem Lešetín I/659, 760 01 Zlín (dále jen „KB projekt, s.r.o.“), a TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, 746 01 Opava (dále jen „TECHNICO Opava s.r.o.“), s žádostí o zaslání vyjádření, zda považují lhůtu pro podání nabídek v délce 33 dnů za přiměřenou k vytvoření a podání nabídky na šetřenou veřejnou zakázku.

Usnesením č. j. ÚOHS-19352/2020/531/MHo ze dne 25.6.2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Usnesením č. j. ÚOHS-20399/2020/531/MHo ze dne 3.7.2020 stanovil Úřad v návaznosti na žádost navrhovatele ze dne 2.7.2020 účastníkům řízení novou lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě stanovené citovaným usnesením k podkladům rozhodnutí nevyjádřil, avšak po uplynutí předmětné lhůty, tj. dne 13.7.2020, obdržel Úřad sdělení zadavatele z téhož dne, v němž tento pouze ve stručnosti uvedl, že se již k podkladům rozhodnutí nebude dále vyjadřovat.

Zadavatel se k podanému návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 1.4.2020, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.

Ve vyjádření k návrhu zadavatel předně reaguje na tvrzení navrhovatele, že o jím podaných námitkách nerozhodl. K tomu zadavatel poznamenává, že námitky navrhovatele v souladu s ustanovením § 245 zákona vyřídil. Rozhodnutí o námitkách zadavatel odeslal navrhovateli prostřednictvím Národního elektronického nástroje (dále jen „systém NEN“) v souladu s ustanovením § 211 zákona, a to dne 20.3.2020. Zadavatel proto odmítá tvrzení navrhovatele, že o jeho námitkách v zákonem stanovené lhůtě nerozhodl. Zadavatel námitky navrhovatele odmítl a dnem, kdy odeslal v zákonem stanovené lhůtě navrhovateli rozhodnutí o námitkách prostřednictvím systému NEN, bylo rozhodnutí o námitkách navrhovateli doručeno. Přílohou svého vyjádření zadavatel učinil výpis ze systému NEN.

V dalším zadavatel sděluje, že pokračuje v zadávacím řízení a ve stručnosti popsal jím doposud provedené úkony. Zadavatel ve svém vyjádření již nereaguje na jednotlivé námitky navrhovatele, ale v plném rozsahu odkazuje na svou argumentaci k námitkám obsaženou v rozhodnutí o námitkách, přičemž na zde uvedené argumentaci k jednotlivým rozporovaným skutečnostem setrvává.

Závěrem svého vyjádření zadavatel podotýká, že navrhovatel součástí námitek neučinil dokument »Vysvětlení – komentář k bodu I. „Námitky“«, který je jednou z příloh návrhu. Dle názoru zadavatele se jedná o nové skutečnosti uvedené v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách, přičemž se nejedná o skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit dříve vůči zadavateli. Zadavatel se i přesto k předmětnému dokumentu vyjadřuje, a to v tom smyslu, že poskytl shodně všem soutěžitelům studii, která má být v rámci předmětu plnění zadávané veřejné zakázky dopracována v rámci stupně projektové dokumentace, která je v zadávací dokumentaci označena jako „ST“. V podrobnostech pak zadavatel odkazuje na své rozhodnutí o námitkách.

K usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-10116/2020/531/MHo ze dne 2.4.2020 se navrhovatel vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 9.4.2020, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.

Navrhovatel předesílá, že z jeho strany došlo k přehlédnutí doručení rozhodnutí o námitkách prostřednictvím systému NEN. V kontextu právě uvedeného uznává, že pochybil, když považoval námitky za nevyřízené, a uvádí, že ze strany zadavatele došlo k včasnému vyřízení námitek v souladu s ust. § 245 odst. 1 zákona.

Skutečnost, že zadavatel o podaných námitkách rozhodl v zákonem stanovené lhůtě, však dle navrhovatele ničeho nemění na jeho názoru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem. Navrhovatel tak nadále trvá na obsahu rozporovaných skutečností a podaném návrhu, neboť zadavatel podaným námitkám nevyhověl a v celém rozsahu jeho námitky odmítnul.

Dále se navrhovatel vyjadřuje k argumentům zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách, přičemž převážně opakuje argumenty uvedené v námitkách. Nosnou úvahou navrhovatele k námitce týkající se zvýhodnění zpracovatele studie a neposkytnutí veškerých podkladů je, že zadavatel měl dodavatelům poskytnout veškeré podklady, na jejichž základě byla zpracována předmětná studie. K dokumentu »Vysvětlení – komentář k bodu I. „Námitky“« tvořícímu přílohu návrhu navrhovatel podotýká, že předmětný dokument pouze popisuje skutečnosti, které jsou zadavateli známy, a pouze rozvádí jeho argumenty obsažené v námitkách.

Co se týče námitek ohledně požadavků na prokázání kritéria technické kvalifikace, pak navrhovatel uvádí, že je přesvědčen, že tyto byly nastaveny diskriminačně. Podle navrhovatele došlo zejména k neoprávněné kumulaci dílčích požadavků, ke změně kvalifikačních podmínek, která mohla mít vliv na okruh dodavatelů a k nejednoznačnému vymezení podmínek kvalifikace. Nadto se navrhovatel domnívá, že tyto byly vytvořeny „na míru“ určitému portfoliu dodavatelů.

Ve vztahu k rozporované délce lhůty pro podání nabídek, kterou považuje za nepřiměřeně krátkou, navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že na délku předmětné lhůty nemůže mít zadavatelem uveřejněné předběžné oznámení vliv, neboť obsahuje pouze stručné a kusé informace o plánovaném zadávacím řízení.

K možnému přenesení odpovědnosti za správnost zadávacích podmínek souvisejícímu s vypracováním rozpočtu, a stanovení rozpadu nabídkové ceny, považuje navrhovatel tvrzení zadavatele, že se jednalo pouze o upozornění dodavatelům, aby se neodchýlili od zadavatelem stanovených vzorců, za nepravdivé. Dle navrhovatele znění zadávací podmínky hovoří striktně o povinnosti dodavatelů.

Ohledně namítané nemožnosti stanovení nabídkové ceny a ohledně neurčité definice podpůrných aktivit navrhovatel uvádí, že zadávací podmínky neumožňovaly provést reálnou kalkulaci nabídkové ceny. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel rovněž nezná obsah podpůrných aktivit, tzn. není jednoznačně určen předmět plnění veřejné zakázky.

Závěrem svého vyjádření navrhovatel žádá Úřad, aby na základě podaného návrhu přezkoumal postup zadavatele. Nad rámec uvedeného navrhovatel doplňuje, že pokud by byl návrh z procesních důvodů zamítnut, má Úřad považovat jeho vyjádření za podnět k zahájení řízení z moci úřední.

Dne 21.4.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-11696/2020/531/MHo ze dne 20.4.2020 vyjádření ČKAIT ze dne 21.4.2020. Úvodem svého vyjádření ČKAIT sděluje, že není oprávněn zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), ani jeho pojmy vykládat, neboť může zaujmout jenom stanovisko, přičemž ani jeden z pojmů („autorský dozor projektanta“ a „technický dozor stavebníka“) stavební zákon nedefinuje. ČKAIT dále uvádí, že autorský dozor je „zpravidla činnost zpracovatele projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, ohlášení stavby, popř. dokumentace pro provádění stavby, prováděnou obvykle na základě smluvního ujednání mezi projektantem a stavebníkem po dobu provádění stavby. Autorským dozorem se ověřuje zejména soulad prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Autorizovaný inženýr a autorizovaný technik, resp. autorizovaný stavitel, je oprávněn vykonávat autorský dozor projektanta (bez ohledu na to, zda je konkrétní autorizovaná osoba autorem projektu nebo ne) v rozsahu oboru, případně specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace.“. ČKAIT dále odkazuje na stanovisko Legislativní komise ČKAIT z roku 2012, z něhož vyplývá: „Stavební zákon ovšem ukládá povinnost stavebníkovi, aby v zákonem stanovených případech zajistil autorský dozor. V případě, že autor projektu nemůže z jakéhokoli důvodu autorský dozor vykonávat (nemoc, úmrtí, odejmutí autorizace) anebo nechce tuto činnost vykonávat, nelze přijmout závěr, že stavebník je zbaven své povinnosti zajistit při provádění stavby autorský dozor projektanta. Projektantovi povinnost tento dozor provádět zákon neukládá. Výkon autorského dozoru musí být založen smluvně. Z uvedeného lze vyvodit závěr, že autorský dozor může s přihlédnutím k legislativní zkratce zavedené v § 22 odst. 4 stavebního zákona (projektant - osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu) vykonávat kterákoli autorizovaná osoba.(…).“.

Ve vztahu k položeným dotazům ČKAIT rovněž uvádí, že v rámci své činnosti osoba vykonávající technický dozor stavebníka „kontroluje správnost a oprávněnost čerpání finančních prostředků stavebníka, projednává změny a odchylky od projektové dokumentace, dohlíží na řádné vedení stavebního deníku, přebírá dokončené části stavby a účastní se uvedení stavby do užívání. Cestou technického dozoru sleduje stavebník jako objednatel, zda zhotovitel realizuje stavbu nebo její část v souladu s právními předpisy a v souladu se závazky, vyplývajícími pro zhotovitele z příslušné smlouvy.“.

Dne 23.4.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-11790/2020/531/MHo ze dne 20.4.2020 vyjádření VUT ze dne 22.4.2020, v němž VUT sděluje, že není oprávněno na zaslané dotazy odpovědět, neboť pro předmětnou problematiku nemá znalecké oprávnění. VUT Úřadu doporučilo obrátit se na ČKAIT, který je „zastřešující organizací zřízenou zákonem a jejíž právní oddělení se touto problematikou mimo jiné také zabývá.“.

Dne 6.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-11782/2020/531/MHo ze dne 20.4.2020 vyjádření ČVUT ze dne 6.5.2020, v němž ČVUT k prvnímu dotazu Úřadu sděluje, že výkon autorského dozoru může vykonávat i osoba odlišná od zpracovatele projektové dokumentace. K takovému úkonu je třeba, aby k tomu byl udělen souhlas, přičemž obecně je vhodnější, když autorský dozor vykonává zpracovatel projektové dokumentace, který může lépe řešit detaily a odchylky mezi projektem a skutečnoustavbou.

K druhému dotazu Úřadu ČVUT sdělilo, že v případě, že autorský dozor vykonává osoba odlišná od původního zpracovatele projektové dokumentace, obsah činností zůstává nezměněn.

K třetímu dotazu Úřadu ČVUT popsalo praktické rozdíly mezi výkonem technického dozoru stavebníka a autorského dozoru projektanta.

Dne 7.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-13151/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 vyjádření dodavatele SWIETELSKY stavební s.r.o., ze dne 7.5.2020, v němž jmenovaný dodavatel mj. sděluje, že „[u]ž podle teleologického výkladu slov „autorský dozor“ musíme dospět k závěru, že jde o dozor autora. Tedy toho, kdo dokumentaci zpracoval. Tvůrce projektové dokumentace má ke svému dílu autorská práva, tudíž má právo na autorský dohled na své dílo. Pokud nastane situace, kdyby byl autorským dozorem pověřen někdo jiný bez souhlasu autora, znamenalo by to zásah do autorských práv tvůrce projektové dokumentace. (…)

Další dotazy Úřadu dodavatel SWIETELSKY stavební s.r.o., nezodpověděl.

Dne 7.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-13082/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 vyjádření dodavatele HOCHTIEF CZ a.s., v němž tento dodavatel k prvnímu dotazu Úřadu mj. uvádí, že nepovažuje požadavek zadavatele, aby autorský dozor vykonával totožný subjekt, který zpracoval projektovou dokumentaci min. ve stupni DPS, za problematický.

K druhému a třetímu dotazu Úřadu dodavatel HOCHTIEF CZ a.s. sdělil, že by předmětný požadavek zadavatele nemohl samostatně splnit, neboť jeho hlavním zaměřením není projektová činnost.

Dne 7.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-13169/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 vyjádření dodavatele JAKUB CIGLER ARCHITEKTI a.s. z téhož dne, v němž jmenovaný dodavatel uvádí, že „[p]ožadavek na vykonávání autorského dozoru přímo zpracovatelem DPS nám přijde logický. Autor PD jí zná nejlépe a tudíž má pro vykonávání AD nejlepší předpoklady. Pokud AD vykonává jiná osoba než přímo autor PD, musí kompletně celou dokumentaci dodatečně nastudovat a vzniká riziko úniku některých souvislostí.“.

Dodavatel JAKUB CIGLER ARCHITEKTI a.s. dále na druhý dotaz Úřadu odpovídá kladně. K třetímu dotazu Úřadu uvádí, že „[n]e. V rámci našich zakázek AD vždy vykonávají autoři PD a to ideálně všech projekčních fází, zejména DPS a DSP. Požadavek zadavatele za diskriminační nepovažujeme, přijde nám logické, že požaduje v rámci AD osoby s nejlepšími předpoklady pro jeho vykonávání.“.

Dne 11.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-13159/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 vyjádření dodavatele VPÚ DECO PRAHA a.s. z téhož dne, v němž daný dodavatel mj. sděluje, že vykonávání autorského dozoru zpracovatelem projektové dokumentace je běžné a převažující, neboť zpracovatel projektové dokumentace je seznámen s projektovou dokumentací, a je tedy předpoklad, že autorský dozor proběhne bez problémů a odhalí veškeré rozpory mezi projektovou dokumentací a realizací nastavbě.

Dodavatel VPÚ DECO PRAHA a.s. dále uvádí, že by byl schopen předmětný požadavek zadavatele splnit a nikterak by jej neomezoval. Daný požadavek zadavatele nepovažuje za diskriminační.

Dne 12.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-13174/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 vyjádření dodavatele OBERMEYER HELIKA a.s. ze dne 11.5.2020, v němž jmenovaný dodavatel k prvnímu dotazu Úřadu sděluje, že předmětný požadavek zadavatele je zcela běžný a oprávněný, když jeho výhodou je zajištění plynulosti výstavby a operativní řešení případných dotazů dodavatelů.

Na druhý dotaz Úřadu dodavatel OBERMEYER HELIKA a.s. odpovídá, že pokud by se jednalo o referenční službu z období alespoň posledních tří let, byl by schopen předmětný požadavek zadavatele splnit.

K třetímu dotazu Úřadu dodavatel OBERMEYER HELIKA a.s. uvádí, že z jeho pohledu nejde o diskriminační požadavek, pokud se jedná o rozsáhlou stavbu s investičními náklady min. 1 000 mil. Kč bez DPH.

Dne 15.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-13147/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 vyjádření dodavatele IMOS Brno a.s. ze dne 14.5.2020, v němž tento dodavatel sděluje, že nemůže Úřadu předložit žádné relevantní stanovisko, neboť působí na trhu jako dodavatel stavebních prací a v oblasti dodávek služeb na vypracování projektových dokumentací, resp. na výkon autorského dozoru projektanta, nemá odpovídající zkušenosti.

Dne 20.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-13164/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 vyjádření dodavatele Arch.Design, s.r.o., ze dne 20.5.2020, v němž jmenovaný dodavatel k prvnímu dotazu Úřadu uvádí, že předmětný požadavek zadavatele považuje za možný. Dle jeho názoru by měl být autorský dozor vždy vykonáván autorem projektové dokumentace.

Na druhý dotaz Úřadu dodavatel Arch.Design, s.r.o., odpovídá, že předmětný požadavek zadavatele by byl schopen splnit.

K třetímu dotazu Úřadu dodavatel Arch.Design, s.r.o., uvádí, že předmětný požadavek zadavatele nepovažuje za omezující. Možnost prokázat splnění předmětného požadavku realizací služby na samostatné stavbě považuje za výhodnější, avšak předmětný požadavek zadavatele nepovažuje za diskriminační.

Dne 20.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-14626/2020/531/MHo ze dne 19.5.2020 vyjádření dodavatele JAKUB CIGLER ARCHITEKTI a.s. ze dne 20.5.2020, v němž jmenovaný dodavatel uvádí, že „na základě vaší žádosti o vyjádření ÚOHS-S0137/2020/VZ týkající se Veřejné zakázky „ Nemocnice ve Zlíně“ uvádíme, že pokud byla zakázka uveřejněna 23.12.2019 a termín pro podání nabídek byl stanoven do 21.1.2020, není tato lhůta dostačující k zajištění všech potřebných dokladů požadovaných k prokázání kvalifikace, protože tato lhůta je kratší než 30 dnů a např. Finanční úřad má dle zákona na vystavení potvrzení o bezdlužnosti, které je požadováno pro doložení základní způsobilosti, lhůtu 30dní.“.

Dne 21.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-14627/2020/531/MHo ze dne 19.5.2020 vyjádření dodavatele VPÚ DECO PRAHA a.s. ze dne 21.5.2020, v němž jmenovaný dodavatel sděluje, že „[d]le našeho názoru je lhůta 33 dnů vzhledem k velikosti zakázky a požadované kvalifikaci na hraně realizovatelnosti.

Dne 22.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-14622/2020/531/MHo ze dne 19.5.2020 vyjádření dodavatele OBERMEYER HELIKA a.s. ze dne 20.5.2020, v němž tento dodavatel uvádí, že považuje lhůtu pro podání nabídek v délce 33 dnů za přiměřenou k vytvoření a podání nabídky, a tudíž za stanovenou v souladu se zákonem.

Dne 28.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-15636/2020/531/MHo ze dne 27.5.2020 vyjádření dodavatele KANIA a.s. ze dne 28.5.2020, v němž daný dodavatel uvádí, že „[v]zhledem k tomu, že podkladové materiály byly sice obsáhlé, ale naprosto přehledné a srozumitelné, je dle našeho názoru, lhůta přiměřená a naše společnost by nabídku v případě splněni technických kvalifikací byla schopna v této lhůtěp odat.“.

Dne 4.6.2020 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne. Zadavatel předně uvádí, že na základě informací, jež zjistil po nahlédnutí do vedeného správního spisu, předkládá své vyjádření a doplnění informací, které považuje za důležité pro konečné rozhodnutí věci.

Zadavatel konstatuje, že ze správního spisu zjistil, že Úřad ověřuje, zda jím stanovená lhůta pro podání nabídek byla přiměřená k vytvoření nabídky, a to zejména s ohledem na požadavky zadavatele na prokázání kvalifikace. Ačkoliv má zadavatel za to, že se k této lhůtě již v rozhodnutí o námitkách, stejně tak i ve vyjádření k návrhu, dostatečně vyjádřil, předkládá následující stanovisko.

Zadavatel sděluje, že realizace investiční akce na veřejnou zakázku byla předložena ke schválení zastupitelstvu Zlínského kraje v červnu roku 2019, nicméně v té době ještěk jejímu schválení nedošlo. K novému projednání na zastupitelstvu pak došlo dne 16.12.2019, přičemž tento den byla daná investiční akce na zastupitelstvu schválena. Následně dne 19.12.2019 schválila Rada Zlínského kraje zadávací podmínky a rozhodla o zahájení zadávacího řízení. Tentýž den bylo oznámení o zahájení zadávacího řízení odesláno do Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění. Z výše uvedeného je tak dle zadavatele patrné, že jednal předvídatelným způsobem a bezodkladně. Zadavatel má za to, že zadávací podmínky neobsahují žádné nestandardní požadavky, kdy obstarávání potřebných dokladů je pro dodavatele u takto významné veřejné zakázky z větší části rutina.

Dle zadavatele hejtman Zlínského kraje informoval o zahájení zadávacího řízení i zahraniční velvyslanectví. Zadavatel tak dle svého přesvědčení vyvinul maximální úsilí k tomu, aby zvýšil povědomí a zájem o veřejnou zakázku.

Námitku účelovosti termínu zahájení zadávacího řízení a délky lhůty pro podání nabídek považuje zadavatel za zcela lichou. Nadto, v reakci na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, kdy zadavatel uznal své pochybení v jednom z požadavků na kvalifikaci, prodloužil dne 14.1.2020 lhůtu pro podání nabídek o více než celou původní délku. Lhůta pro podání nabídek tedy ode dne 14.1.2020 počala běžet znovu, přičemž byla stanovena na 35 kalendářních dnů. Tímto úkonem byl odstraněn pro některé potenciální dodavatele aspekt toho, že lhůta pro podání nabídek běžela i v průběhu několika svátečních dnů na konci kalendářního roku. Zadavatel podotýká, že je sám povinen po celý kalendářní rok zajistit v běžné pracovní dny prostřednictvím svých zaměstnanců řádný chod a připravenost své organizace. Tento přirozený a řádný chod byl zachován i v šetřené věci. Není tudíž v moci ani povinností zadavatele ověřovat personální či organizační zabezpečení kteréhokoliv dodavatele v jakémkoliv období.

Zadavatel sděluje, že požádal o vypracování právního stanoviska společnost Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 29415349, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o.“), a to jak k délce zadávací lhůty, tak ke lhůtě pro podání nabídek. Uvedené právní stanovisko učinil zadavatel přílohou svého vyjádření.

Zadavatel dále uvádí, že zjistil, že Úřad v průběhu správního řízení oslovil některé dodavatele působící na relevantním trhu, aby se vyjádřili k délce lhůty pro podání nabídek. Zadavatel proto oslovil se stejným požadavkem dalších 15 dodavatelů, a to konkrétně K4 a.s., IČO 60734396, se sídlem Kociánka 8/10, 612 00 Brno (dále jen „K4 a.s.“), CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o., IČO 05725674, se sídlem Kafkova 1064/12, 702 00 Ostrava (dále jen „CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o.“), AED project, a.s., IČO 61508594, se sídlem Pod Radnicí 2a, č. p. 1235, Praha 5 (dále jen „AED project, a.s.“), SUDOP GROUP a.s., IČO 45310009, se sídlem Olšanská 2643/1a, 130 00 Praha 3 (dále jen „SUDOP GROUP a.s.“), VALBEK-EU, a.s., IČO 00671347, se sídlem Vaňurova 505/17, 460 07 Liberec (dále jen „VALBEK-EU, a.s.“), CENTROPROJEKT GROUP a.s., IČO 01643541, se sídlem Štefánikova 167, 760 01 Zlín (dále jen „CENTROPROJEKT GROUP a.s.“), K-ING, projekce a dozor staveb, s.r.o., IČO 25338765, se sídlem Lesní čtvrť III 3726, 760 01 Zlín (dále jen „K-ING, projekce a dozor staveb, s.r.o.“), IM-Projekt, inženýrské a mostní konstrukce, s.r.o., IČO 27689328, se sídlem Vodní 970/1, 602 00 Brno (dále jen „IM-Projekt, inženýrské a mostní konstrukce, s.r.o.“), Saraco D&M Oy, IČO 1738349-0, se sídlem Annankatu 27, 001 00 Helsinki, Finská republika (dále jen „Saraco D&M Oy“), P-T, spol. s r. o., IČO 35825421, se sídlem Martinengova 30, 811 02 Bratislava, Slovenská republika (dále jen „P-T, spol. s r. o.“), HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s., KB projekt, s.r.o., TECHNICO Opava s.r.o., KANIA a.s., a Arch.Design, s.r.o., přičemž položil totožný dotaz jako Úřad a poskytl jim stejné podklady, které poskytoval při dotazování Úřad. Všechny žádosti i obdržené odpovědi učinil zadavatel přílohou svého vyjádření. Úřad v dalších bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí ve stručnosti uvede obsah jednotlivých odpovědí obdržených zadavatelem od jím oslovených dodavatelů. Dodavatelé HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s., KB projekt, s.r.o., a TECHNICO Opava s.r.o., se zadavateli na jeho žádost nijak nevyjádřili, resp. z předmětného vyjádření zadavatele je patrné, že od těchto dodavatelů odpověď neobdržel.

Dodavatel K4 a.s. ve svém vyjádření ze dne 28.5.2020 uvedl, že „[l]hůtu pro podání nabídek v délce 33 kalendářních dnů považujeme za přiměřenou k vytvoření a podání nabídky na uvedenou veřejnou zakázku i s ohledem na požadavky zadavatele na prokázání kritérií technické kvalifikace. K tomuto závěru nás vede také fakt, že předběžné oznámení bylo uveřejněno 13. 2. 20219 a oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněné

Ve vyjádření dodavatele VALBEK-EU, a.s. ze dne 2.6.2020 je řečeno, že považuje „lhůtu pro podání nabídek v délce 33 kalendářních dnů za přiměřenou k vytvoření a podání nabídky na uvedenou veřejnou zakázku.“. Dodavatel CENTROPROJEKT GROUP a.s. ve svém vyjádření ze dne 3.6.2020 mj. sdělil, že „[v]každém případě lhůta stanovená pro podání nabídky odpovídá zákonu. Z pozice případného dodavatele, tedy event. účastníka zadávacího řízení, který ale není dopodrobna obeznámen s podmínkami tohoto zadávacího řízení, se z výše uvedených důvodů v tuto chvíli necítíme na jednoznačné vyjádření zda lhůta je či není přiměřená.“. Dodavatel K-ING, projekce a dozor staveb, s.r.o., v jeho vyjádření ze dne 3.6.2020 uvedl, že „[p]o prostudování zadávacích podmínek a kvalifikačních kritérií se domníváme, že lhůta pro vypracování a podání nabídky 33 kalendářních dnů je dostatečná.“. Ve vyjádření dodavatele IM-Projekt, inženýrské a mostní konstrukce, s.r.o., ze dne 3.6.2020 je mj. uvedeno, že „[n]a základě výše uvedených skutečností může nabídku do soutěže na tuto VZ podávat tým, který již obdobnou zakázku plnil. Z těchto důvodů se nám jeví lhůta pro podání nabídky na VZ v délce 33 dní jako přiměřená, zcela dostačující a v optimální délce.“. V překladu vyjádření dodavatele Saraco D&M Oy je uvedeno, že „[n]a základě Vašeho požadavku a poskytnuté dokumentace jsem se seznámil s případem. Odhaduji, že lhůta 33 kalendářních dnů je dostačující pro přípravu a podání nabídek, zvážím-li také, že zde bylo předběžné oznámení o nadcházející veřejné zakázce.“. Dodavatel P-T, spol. s r. o., ve svém vyjádření ze dne 3.6.2020 sdělil, že zadavatelem určenou lhůtu 33 kalendářních dnů považuje za přiměřenou k vytvoření a podání nabídky na šetřenou veřejnou zakázku s ohledem na požadavky zadavatele na prokázání kritérií technické kvalifikace, a to i vzhledem k termínu uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek. Ve vyjádření dodavatele Arch.Design, s.r.o., ze dne 5.6.2020 je uvedeno, že „[l]hůtu v délce 33 kalendářních dnů pro podání nabídky považujeme za přiměřenou a nabídku bychom zvládli připravit. Důvody, pro které jsme se rozhodli nabídku nepodat, byly pro nás neakceptovatelné smluvní podmínky a nejasnosti v rozsahu činnosti u jednotlivých výkonových fází projektu.“.

Zadavatel předesílá, že všechna jím obdržená vyjádření ze strany dodavatelů potvrzují, že lhůta pro podání nabídek v délce 33 kalendářních dnů je dostatečná pro sestavení nabídky. Pouze ve vyjádření dodavatele CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o., je připomínka k tomu, že lhůta pro podání nabídek běžela v průběhu vánočních svátků, ačkoliv samotnou lhůtu pro podání nabídek i tento dodavatel považuje za dostatečnou.

Závěrem svého vyjádření zadavatel zdůrazňuje, že považuje lhůtu pro podání nabídek za dostatečnou ke zpracování nabídek, neboť se jedná o lhůtu stanovenou v souladu s příslušnými právními předpisy, vlastnímu zadávacímu řízení předcházelo předběžné oznámení, zadavatel věnoval veřejné prezentaci investiční akce velkou pozornost, informoval po zahájení zadávacího řízení o veřejné zakázce zahraniční velvyslanectví a předkládaná právní stanoviska a vyjádření dodavatelů potvrzují argumenty zadavatele.

Dne 4.6.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-15635/2020/531/MHo ze dne 27.5.2020 vyjádření dodavatele SIAL architekti a inženýři spol. s r.o. Liberec ze dne 4.6.2020, v němž jmenovaný dodavatel uvádí skutečnosti, kvůli nimž, dle jeho názoru, nebylo možné nabídku ve lhůtě 33 dní řádně vypracovat, a to zejména, že „[s]outěž byla účelově vypsána tak, aby část lhůty uplynula během vánočních a novoročních svátků, mohlo se stát, že někdo uveřejnění zjistil později.

Dodavatel SIAL architekti a inženýři spol. s r.o. Liberec je rovněž přesvědčen, že v zadávacích podmínkách se vyskytovalo velké množství technických nejasností, které nebyly v průběhu zadávacího řízení vysvětleny, v dalším byly přítomny nestandardní požadavky zadavatele na složení týmu dodavatele, když architektonické a projekční ateliéry běžně určité služby neposkytují, a proto bylo nutné vstoupit do jednání s případnými partnery, na což byla lhůta stanovená zadavatelemn edostatečná.

Dne 5.6.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-14634/2020/531/MHo ze dne 19.5.2020 vyjádření dodavatele Adam Rujbr Architects s.r.o., ze dne 5.6.2020, v němž tento dodavatel ve stručnosti sděluje, že „[d]le našich zkušeností je možné v této časové lhůtě zpracovat a podat nabídku na akci tohoto rozsahu.“.

Dne 8.6.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-15637/2020/531/MHo ze dne 27.5.2020 vyjádření dodavatele PPS Kania s.r.o., ze dne 8.6.2020, v němž tento dodavatel uvádí, že na to, zda byla zadavatelem stanovená lhůta pro podání nabídek přiměřená, nelze odpovědět bez toho, aniž by si příslušné podklady, a to zejména kompletní urbanisticko- architektonickou studii, podrobně prostudoval. Teprve až po podrobném přezkoumání, případně i následně provedeným průzkumem trhu potenciálních spolupracujících osob, by byl schopen odpovědět na dotaz, zda předmětná lhůta byla přiměřená.

Dne 10.6.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-15633/2020/531/MHo ze dne 27.5.2020 vyjádření dodavatele Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o., ze dne 10.6.2020, v němž jmenovaný dodavatel obecně konstatuje, že délka lhůty pro podání nabídky se odvíjí mj. od úrovně zpracování studie, od požadovaných garancí a akceschopnosti týmů spolupracujících profesí a generálního projektanta, od požadovaného pojištění a dalších ekonomických garancí a od výše odhadovaných investičních nákladů odvozovaných od zpracované studie a složitosti požadovaného řešení, která se zvyšuje v čase odhadovaném na výstavbu. Dle výše uvedeného dodavatele předmětné požadavky dávají dohromadynároky, kteréje třeba smluvně (smlouvami mezipoddodavateli a spolupracujícími subjekty) zajistit.

Dodavatel Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o., dále sděluje, že shora specifikované požadavky vyžadují dle něj, tj. na základě jeho pohledu a zkušeností, v čase cca 21 dnů na prostudování veřejné zakázky, cca 15 dnů na vytvoření pracovně právních ujednání o vzájemných smlouvách o společnosti a přibližně 30 dnů na zajištění případných pojistných, bankovních a profesně technických garancí. Dle jmenovaného dodavatele by tak příprava a zpracování nabídky na šetřenou veřejnou zakázku z jeho strany vyžadovala řádově 60 až 80 dnů. Pokud by však projekční společnosti byly vybaveny profesně na takto specializovaný projekt a měly by zkušenosti z obdobných projektů, jako jsou nemocniční areály či obdobné veřejné zakázky, potřebovaly by pro vyhotovení nabídky min. 45 dnů. Z uvedeného důvodu považuje dodavatel Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o., lhůtu 33 dnů pro podání nabídky za takřka nereálnou, pokud by na základě signálů v médiích a veřejně dostupných informací nezahájili dodavatelé přípravu nabídky s předstihem. Lhůta pro podání nabídky v délce 33 dnů tak dle jmenovaného dodavatele snižuje potenciální okruh účastníků veřejné zakázky.

V závěru svého vyjádření dodavatel Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o., poznamenává, že lhůta pro podání nabídek v délce 33 dnů je za předpokladu předchozí přípravy dodavatelů na hranici reálné únosnosti, ale za hranicí standardní přiměřenosti.

Dne 12.6.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-17748/2020/531/MHo ze dne 12.6.2020 vyjádření dodavatele ATELIER RAW s.r.o., ze dne 12.6.2020, v němž tento dodavatel uvádí, že vzhledem k pracovní vytíženosti není schopen se žádosti Úřadu věnovat.

Dne 24.6.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-17749/2020/531/MHo ze dne 12.6.2020 vyjádření dodavatele TECHNICO Opava s.r.o., ze dne 24.6.2020, v němž tento dodavatel uvádí, že takto rozsáhlou zakázku je možno splnit jen ve sdružení více než dvou dodavatelů, a to z důvodu jak lidských kapacit, tak i profinancování vlastních a nakupovaných výkonů.

Jmenovaný dodavatel současně sděluje, že s veřejnou zakázkou takto velkého rozsahu nemá v České republice zkušenosti a nemůže se proto kvalifikovaně vyjádřit, zda je lhůta pro podání nabídky v délce 33 dnů dostatečná.

Dne 1.7.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-17779/2020/531/MHo ze dne 12.6.2020 vyjádření dodavatele KB projekt, s.r.o., ze dne 1.7.2020, v němž tento dodavatel sděluje, že nedisponuje personální kapacitou k tomu, aby mohl prostudovat zadávací dokumentaci a konstatovat, zda lhůta pro podání nabídky je přiměřená či nikoliv.

Zadavatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-19352/2020/531/MHo ze dne 25.6.2020 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 1.7.2020, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm sděluje následující.

Zadavatel předesílá, že při přípravě zadávací dokumentace, stejně jako v průběhu zadávacího řízení, postupoval v souladu se zákonem.

Zadavatel konstatuje,že nastavil zadávací podmínky tak, aby mohl být vybrán kvalifikovaný dodavatel, což nemusí všem potenciálním dodavatelům vyhovovat.

Zadavatel je současně přesvědčen, že dostatečně prokázal, že zajistil řádnou přípravu zadávacích podmínek, přičemž řádně zdůvodnil zákonnost a oprávněnost svých požadavků. Na základě informací, které zadavatel zjistil z podkladů pro rozhodnutí v rámci nahlížení do správního spisu, má za to, že tuto jeho domněnku potvrzuje i výrazná většina dodavatelů, která se v rámci prováděného šetření k posouzení přiměřenosti lhůty pro podání nabídek vyjádřila.

Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že námitky navrhovatele považuje za nedůvodné, a návrh za účelový. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-19352/2020/531/MHo ze dne 25.6.2020 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 2.7.2020, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž sděluje následující.

Navrhovatel primárně uvádí, že v případě žádosti Úřadu o vyjádření ke spojení požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci týkajícího se předložení referenční zakázky na realizaci projektové dokumentace minimálně ve stupni DSP a současně provádění autorského dozoru měl Úřad zkoumat i skutečnost, kterou navrhovatel namítal v námitkách, a sice to, že zahájení realizace projektové dokumentace leží zcela mimo sféru vlivu jejího zpracovatele, zda bude projektovaná zakázka stavebně skutečně realizována, a tudíž bude prováděn autorský dozor. Navrhovatel poznamenává, že nijak nerozporuje, že je to právě zpracovatel projektové dokumentace, který je nejvhodnějším subjektem pro provádění autorského dozoru. Navrhovatelem je však namítán požadavek kumulace činností v rámci jedné referenční zakázky. Zpracovatel projektové dokumentace nemůže nijak ovlivnit zahájení provádění projektované stavby, stejně tak ani nemůže vynutit u objednatele zajištění autorského dozoru. S ohledem na výše uvedené má navrhovatel za to, že Úřad měl dané skutečnosti zahrnout v rámci svých žádostí do samostatných dotazů a odpovědi na ně zkoumat. Nadto navrhovatel opakuje, že zadavatel ke konci lhůty pro podání nabídek svůj požadavek na zahájení autorského dozoru na základě vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 24.2.2020 v odpovědi na dotaz č. 112 změnil, když nově uvedl, že postačuje, pokud byly pouze započaty stavební práce, přičemž v návaznosti na to neprodloužil lhůtu pro podání nabídek.

Navrhovatel je v dalším toho názoru, že Úřad formuloval svůj dotaz v rámci žádosti o vyjádření ohledně přiměřenosti délky lhůty pro podání nabídek zavádějícím způsobem, jelikož měl v předmětné žádosti rovněž zdůraznit, zda dodavatelé považují tuto lhůtu za přiměřenou s ohledem na rozsah zakázky, náročnost prostudování všech technických podkladů, smluvních podmínek, nalezení obchodních partnerů a poddodavatelů a sestavení řádné cenové nabídky. Úřadem koncipovaná žádost mohla dle navrhovatele některé dodavatele navést pouze k vyjádření stran časové náročnosti s přípravou kvalifikační části jejich nabídky.

Navrhovatel je nadále přesvědčen, že zadavatelem stanovená lhůta pro podání nabídek byla prokazatelně nedostatečná, přičemž na tomto faktu nemůže ničeho změnit to, že v průběhu zadávacího řízení byla daná lhůta prodlužována, neboť zadavatel tak činil toliko z důvodu nejasností a nepřesností zadávacích podmínek. Dle zákona je nicméně rozhodující počáteční délka lhůty pro podání nabídek, kterou zadavatel musí stanovit přiměřeně k povaze a složitosti zadávané veřejné zakázky, čemuž zadavatel u předmětné veřejné zakázky nedostál.

Dle navrhovatele Úřad současně v rámci jeho žádosti o vyjádření se k přiměřenosti délky lhůty pro podání nabídek nezaslal osloveným dodavatelům konkrétní části zadávací dokumentace nezbytné pro jejich relevantní vyjádření. Bez prostudování všech podkladů, zejména pak technických a smluvních, si podle slov navrhovatele mohou dodavatelé vytvořit pouze velice hrubou představu o časové náročnosti. Někteří dodavatelé mohou v důsledku chybějících podkladů, a bez představy o rozsahu těchto podkladů, dospět k nesprávnému závěru, že lhůta pro podání nabídek byla přiměřená. Nadto navrhovatel podotýká, že zadavatelem prezentovaná úvaha, že informace o vypisování veřejné zakázky byly známy z médií, je z hlediska stanovení délky lhůty pro podání nabídek zcela irelevantní.

Pakliže Úřad využil za účelem získání podkladů pro rozhodnutí oslovení dodavatelů a jiných institucí, nepoložil těmto subjektům další dotazy klíčové pro správné posouzení věci. Navrhovatel má za to, že předmětem dotazů Úřadu měl být i požadavek zadavatele na manažerský tým a lékaře disponujícího zahraniční praxí, jelikož takové zcela nestandardní požadavky představují velmi podstatnou překážku, a to jak z hlediska potřebné délky pro sestavení nabídky, tak i vzhledem k nutnosti sdružování dodavatelů či zajišťování poddodavatelů. Slučování projektového a manažerského týmu v rámci předmětu veřejné zakázky pokládá navrhovatel za naprosto nestandardní a klíčové z pohledu diskriminačních podmínek. Navrhovatel vyjadřuje názor, že Úřad měl v rámci jeho žádostí o vyjádření zkoumat i to, zda oslovení dodavatelé o zahájení šetřené veřejné zakázky věděli, přičemž pokud ano, zda měli zájem se zadávacího řízení zúčastnit, popř. proč se tohoto zadávacího řízení nezúčastnili. Úřad tudíž neměl omezit svůj průzkum pouze na otázky spojení DSP a autorského dozoru a přiměřenosti délky lhůty pro podání nabídek.

Navrhovatel dále předesílá, že mu není zcela jasný princip výběru dodavatelů, jež Úřad žádal o vyjádření ohledně přiměřenosti délky lhůty pro podání nabídek. Dle navrhovatele Úřad při tomto výběru pominul některé významné tuzemské projektové kanceláře, např. EHL & KOUMAR ARCHITEKTI, s.r.o., METROPROJEKT Praha a.s., DELTAPLAN spol. s r.o., stejně tak neoslovil žádnou z významných zahraničních projekčních kanceláří, kupříkladu AECOM, WHITE, KOHLBECKER, ARCADIS. Pokud jde o žádost Úřadu týkající se vyjádření ohledně spojení činností projekčních prací a provádění autorského dozoru, pak navrhovatel upozorňuje, že Úřad oslovil i dodavatele stavebních prací, z nichž se žádný nemohl o veřejnou zakázku reálně ucházet, a jejich odpovědi jsou proto irelevantní. Nadto navrhovatel poukazuje na fakt, že pro jakéhokoliv zahraničního zkušeného a kvalifikovaného dodavatele byla zadavatelem stanovená délka lhůty pro podání nabídek zcela nereálná, neboť časový fond pro přípravu nabídky by u takového dodavatele byl navýšen minimálně ještě o zajištění nezbytného překladu zadávací dokumentace.

Dle přesvědčení navrhovatele by Úřad neměl přihlížet k vyjádřením dodavatelů oslovených zadavatelem, která zadavatel Úřadu zaslal v rámci jeho vyjádření ze dne 4.6.2020. Zadavatel, tj. Zlínský kraj, je dle navrhovatele významným zadavatelem veřejných zakázek, jenž má velké množství obchodních partnerů, a s nímž chce mít každý dodavatel dobrý vztah. Šetření provedené zadavatelem tudíž nemůže být ze strany Úřadu vnímáno jako objektivní, jelikož je zatíženo právě vlivem zadavatele, popř. jeho obchodními kontakty. Navrhovatel považuje za zvláštní, že všechna vyjádření dodavatelů oslovených zadavatelem dávají za pravdu zadavateli, ačkoliv z šetření provedeného Úřadem takový závěr nevyplývá, spíše naopak. Navrhovatel poznamenává, že i on sám by mohl provést obdobné šetření jako zadavatel a předložit Úřadu vyjádření od jiné skupiny dodavatelů, kteří by naopak podpořili jeho argumentaci. Nicméně takové šetření, obdobně jako v případě šetření učiněného ze strany zadavatele, by mohlo být oprávněně napadeno pro jeho netransparentnost, neobjektivitu a nestrannost.

Navrhovatel dále sděluje, že před několika dny obdržel dokument s názvem „Apel k zastavení výběrového řízení na projektanta nové nemocnice v Malenovicích“, který přikládá coby přílohu č. 1 předmětného vyjádření. Výše jmenovaný dokument byl prezentován na zastupitelstvu Zlínského kraje dne 4.5.2020 a jeho součástí je i nezávislé šetření, v rámci něhož příslušný člen zastupitelstva Zlínského kraje oslovil několik potenciálních tuzemských dodavatelů a položil jim konkrétní dotazy ohledně veřejné zakázky. Navrhovatel jako přílohu č. 2 tohoto vyjádření přikládá reakce dotazovaných dodavatelů. Objektivnost provedeného šetření je dle navrhovatele dána tím, že v seznamu dotazovaných dodavatelů jsou uvedeni např. i ti dodavatelé, jež se rozhodli podat nabídku, či sám navrhovatel. Navrhovatel považuje výše uvedené za podpůrné argumenty, které by Úřad mohl rovněž využít jako další podklad pro vydání rozhodnutí.

Navrhovatel shrnuje, že z vyjádření, která byla Úřadu doručena, převažuje a vyplývá, že zadávací podmínky byly stanoveny účelově a zvýhodňují velmi omezený okruh dodavatelů. Navrhovatel trvá na tom, že zadavatel stanovením zadávacích podmínek postupoval v rozporu se zákonem, a proto navrhuje, aby Úřad přezkoumávané zadávací řízení zrušil, popř. pokud by Úřad považoval zadávací podmínky za souladné se zákonem, aby provedl nové šetření s ohledem na připomínky navrhovatele popsané shora.

Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-20399/2020/531/MHo ze dne 3.7.2020 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 10.7.2020, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž sděluje následující.

Navrhovatel na úvod konstatuje, že, obdobně jako Úřad a zadavatel, provedl průzkum na relevantním trhu, kdy v rámci něj oslovil tuzemské a zahraniční dodavatele působící v oblasti projekční činnosti. Oslovené dodavatele požádal navrhovatel o sdělení, zda mají mezi svými kmenovými zaměstnanci osoby lékařského manažera projektu a marketingového manažera projektu, zda jmenovanými osobami disponují jejich běžní poddodavatelé, a zda oslovení dodavatelé řešili v minulosti při plnění zakázek z oblasti projekčních prací takovéto požadavky objednatele. Navrhovatel sděluje, že odpovědi, jež od oslovených dodavatelů obdržel, a které učinil přílohou jeho vyjádření, dávají jednoznačnou odpověď k nezákonnosti požadavků stanovených v zadávací dokumentaci.

Navrhovatel se následně vyjadřuje k zadavatelem stanovené délce lhůty pro podání nabídek, přičemž poznamenává, že předmětná lhůta fakticky činila necelých 30 kalendářních dnů, a proto by bylo dle jeho názoru vhodnější, aby daná skutečnost byla takto prezentována v dotazech Úřadu. Navrhovatel trvá na tom, že lhůta pro podání nabídek byla zcela nepřiměřená povaze a složitosti předmětu veřejné zakázky.

Navrhovatel tudíž závěrem svého stanoviska navrhuje, aby Úřad šetřené zadávací řízení zrušil.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení, zjištění získaných od subjektů působících na relevantním trhu a na základě vlastního zjištění konstatuje, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, a proto rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek nadodavatele.

Podle § 40 odst. 1 zákona může zadavatel stanovit zadávací lhůtu, kterou se rozumí lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky.

Podle § 57 odst. 1 zákona zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání nabídek musí být prodloužena a) o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje, b) o 5 dnů, jestliže zadavatel postupuje podle § 96 odst. 2; to neplatí v případech podle odstavce 2 písm. b).

Podle § 57 odst. 1 zákona může být lhůta pro podání nabídek u veřejných zakázek na dodávky nebo veřejných zakázek na služby zkrácena tak, aby činila nejméně 15 dnů, jestliže a) zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 35 dnů a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo b) naléhavé okolnosti, které zadavatel nemohl předvídat, ani je nezpůsobil, znemožňují použití lhůty podle odstavce 1; naléhavost okolností zadavatel odůvodní v zadávací dokumentaci.

Podle § 79 odst. 1 zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Podle § 99 odst. 1 zákona zadavatel může zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

Podle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

V čl. 5. „Zadávací dokumentace:“, bodu 5.1.„Součásti zadávací dokumentace“, odst. 5.1.1. „Zveřejňované součásti zadávací dokumentace“, zadávací dokumentace 2 zadavatel určil, že součástí zadávací dokumentace jsou mj.: „1) Oznámení zahájení zadávacího řízení (zveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek a TED podle zákona)

V čl. 8. „Údaje o podání nabídky:“, bodu 8.5. „Zadávací lhůta“, zadávací dokumentace zadavatel mj. uvedl, že „[p]ro předmětné zadávací řízení zadavatel stanovil zadávací lhůtu na 180 kalendářních dnů.“.

V čl. 10. „Informace o druhu a předmětu veřejné zakázky:“, bodu 10.6. „Popis předmětu veřejné zakázky“, odst. 10.6.2. „Specifikace předmětu plnění“, zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil: „(…)

V čl. 13. „Podmínky na předložení údajů a dokumentů nutných k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení:“, bodu 13.4. „Podmínky pro zpracování a předložení nabídkové ceny“, odst. 13.4.1., zadávací dokumentace zadavatel určil, že „[n]abídkovou cenou se rozumí honorář zhotovitele. Zadavatel požaduje, aby účastník zadávacího řízení doložil v nabídce výpočet jednotlivých položek nabídkové ceny, a to oceněním soupisu prací, který je součástí zadávací dokumentace a je označen jako ROZPOČET. Účastníkem zadávacího řízení oceněný ROZPOČET bude součástí nabídky také v editovatelné podobě.

V odst. 13.4.2. téhož bodu a téhož článku zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující: „Nabídkovou cenou pro účely hodnocení nabídek se rozumí honorář stanovený účastníkem zadávacího řízení za celý předmět plnění veřejné zakázky podle ROZPOČTU v Kč bez DPH, který zahrnuje v cenách jednotlivých položek veškeré související náklady spojené s realizací předmětu plnění podle odst.13.4.5.“.

V odst. 13.4.3. téhož bodu a téhož článku zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující: „Nabídková cena je stanovena jako maximálně přípustná, u těch položek, u nichž je cena stanovena jako pevná. U položek, jejich skutečná výše ceny bude při realizaci stanovena výpočtem, se v ROZPOČTU jedná o cenu modelovou.“

V odst. 13.4.4. téhož bodu a téhož článku zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující: „Položky ROZPOČTU s modelovou nabídkovou cenou jsou stanoveny tak, že maximálně přípustná je jednotková cena a množství měrných jednotek je pouze odhadnuto. U těchto položek bude v průběhu trvání smlouvy účtováno skutečné množství měrných jednotek.“.

V čl. 14. „Hodnocení nabídek:“ zadávací dokumentace je uvedeno, že „[z]adavatel v souladu s ustanovením § 114 zákona provede hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti. Ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality.

kritérium:

kritérium:

kritérium:

kritérium: (…)

kritérium: Zadavatel bude hodnotit nabídkovou cenu v Kč bez DPH, a to podle její absolutní výše. (…)“.

V příloze „Soupis prací pro stanovení nabídkové ceny“ zadávací dokumentace (dále jen „rozpočet“) jsou obsaženy následující tabulky, jejichž položky označené žlutým podbarvením mají dodavatelé vyplnit (ocenit):

V čl. 6. „Kritéria technické kvalifikace podle § 79 zákona a způsoby jejich prokázání“, bodu 6.1, odst. 6.1.2., dokumentu „Kvalifikační dokumentace (požadavky zadavatele na kvalifikaci)“ (dále jen „kvalifikační dokumentace“) požadoval zadavatel následující:

V totožném článku kvalifikační dokumentace, konkrétně v bodu 6.2, odst. 6.2.2.,kvalifikační dokumentace zadavatel uvedl:

V čl. 8. „HONORÁŘ ZHOTOVITELE, FAKTURAČNÍ A PLATEBNÍ PODMÍNKY“ dokumentu „Obchodní podmínky“, zadavatel mj. stanovil: „8.1. Smluvní strany se dohodly, že za provedení díla v rozsahu podle této smlouvy náleží zhotoviteli honorář ve výši uvedené odst. 8.2 této smlouvy. Honorář zhotovitele byl stanoven podle ROZPOČTU, který je přílohou č. 14 této smlouvy. V rozpočtu jsou uvedeny také dílčí honoráře za jednotlivé stupně PD, povolení, TPHN, AD a činnosti Manažerského týmu. Honorář zhotovitele zahrnuje veškeré náklady zhotovitele nezbytné k řádnému a včasnému splnění všech jeho povinností vyplývajících z této smlouvy, včetně veškerých vedlejších nákladů zhotovitele, není-li v této smlouvě výslovně uvedeno jinak. (…)

Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 14.2.2020 zadavatel na dotaz č.109 ve znění „[v] rámci kvalifikační dokumentace vymezil zadavatel podmínky pro prokázání technické kvalifikace dodavatele, kde v článku 6.1.1. bod 3 umožňuje dodavatelům v rámci zpracování projektové dokumentace na pozemní stavbu metodou modelu BIM, předkládat i referenční zakázky, u níž stupeň DPS v posledních 7 letech nebyl ještě dokončen, za předpokladu, že stupeň DPS je již zpracováván a míra rozpracovanosti je alespoň 50 %. Není zcela zřejmé, kdo, podle jakého klíče a jak bude posuzována a prokazována míra rozpracovanosti DPS, zda podle množství výkresů či množství textu, protože jiný poměr lze obtížně při rozpracovaném stupni dokumentace určit, resp. je to pouze subjektivní posouzení uchazeče, které může být zkreslené a zavádějící. Může zadavatel upřesnit požadavky na kvalifikaci tak, aby bylo jednoznačné, podle jakého objektivního kriteria má být stanovena míra rozpracovanosti alespoň 50%?“ odpověděl takto: „Zadavatel chtěl umožnit účast v zadávacím řízení co možná nejširšímu okruhu dodavatelů, a proto umožnil rozpracovanost v případě stupně DPS. K prokázání 50 % rozpracovanosti mohou dodavatelé doložit buď potvrzení objednatele, že stupeň DPS je nejméně z 50 % rozpracován nebo lze vycházet i ze sjednané doby plnění pro zpracování stupně DPS podle smlouvy s objednatelem, kdy dodavatel doloží, že na zpracování DPS již pracuje více než polovinu doby, kterou ke zpracování DPS na základě smlouvy s objednatelem má. Zadavatel v případě nejasností k prokázání této části kvalifikace využije ustanovení § 46 zákona a příslušného dodavatele požádá o případné další vysvětlení.“.

Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 24.2.2020 zadavatel na dotaz č.112 ve znění „[v]rámci kvalifikační dokumentace vymezil zadavatel podmínky pro prokázání technické kvalifikace dodavatele, kde v článku 6.1.1. bod 4 požaduje referenční zakázky, u nichž dodavatel zpracoval alespoň DPS a současně na ní prováděl Autorský dozor, přičemž umožnil, předkládat i takové zakázky, u nichž stále probíhá výkon autorského dozoru. Podle názoru tazatele je takové sloučení dvou kvalifikačních podmínek diskriminační a zcela v rozporu s § 6 ZZVZ, protože žádný ze zpracovatelů projektové dokumentace nemá objektivní vliv na to, zda zadavatel vyprojektovanou stavbu zahájí či nikoliv. Zadavatel nemůže slučovat více referenčních služeb dohromady, pokud provedení jedné z nich je zcela nezávislé na vůli dodavatele. Dodavatel může disponovat 5 projekty staveb občanské vybavenosti ve stupni DPS, pokud se však z jakýchkoliv důvodů zadavatel rozhodne tyto stavby nezahájit, dodavatel je nemůže k prokázání uvedené části technické kvalifikace využít, přesto že je patrné, že uvedenou odborností disponuje. Přitom činnosti spadající do výkonu autorského dozoru může dodavatel získat i na jiných stavbách, kde nezpracovával DPS! Žádáme zadavatele, aby upravil kvalifikační podmínku tak, aby výkon autorského dozoru nebyl vázán výhradně na zpracování projektové dokumentace ve stupni DPS a současně, zda může zadavatel vymezit, jaký objem autorského dozoru už musí být proveden, aby předložená referenční zakázky splnila požadavky zadavatele? Bez tohoto vymezení by reference, kde autorský dozor provedl např. pouze první jednání, již kvalifikaci splnila, což zcela jistě není účelem kvalifikace.“, odpověděl následujícím způsobem:

Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 28.2.2020 zadavatel na dotaz č.118 ve znění „[v]tabulce I. Kalkulace ceny z investičních nákladů je uvedena cena celkem za všechny stupně dokumentace ve výši 80% základny. Tazatel se ptá, proč a na základě čeho bylo stanoveno uvedených 80 % - pokud zadavatel zahrnul do 100 % i zpracování urbanistické studie, která je součástí zadání, pak ocenění odvedené práce ve výši 20 % celkového honoráře za projektové činnosti (základny), není adekvátní vzhledem k opakovanému ujištění zadavatele, že zpracování studie bude představovat značný objem prací, což je v rozpočtu vyjádřeno značným procentním objemem finančních prostředků (8,5 % základny). Je tím snad myšleno, že uvedených 20 % má být sraženo z honoráře projektových činností na úkor placení manažerského týmu? Činnost manažerského týmu však nespadá pod projektové práce a musí být naceněna zvlášť nad kalkulaci cen fází projektovédokumentace.

Dříve než se bude Úřad zabývat meritem věci, tzn. tím, zda byly zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, pokládá za vhodné vyjádřit se nejprve k argumentaci navrhovatele, jenž ve svém návrhu namítá, že zadavatel nevyřídil jeho námitky, když o nich nerozhodl ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona. Podle § 263 odst. 6 zákona totiž platí, že pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.

Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že zadavatel obdržel námitky navrhovatele dne 5.3.2020 a dne 20.3.2020 o podaných námitkách rozhodl, když je jako celek odmítl. Rozhodnutí o odmítnutí námitek bylo navrhovateli doručeno téhož dne. Úřad konstatuje, že tato skutečnost vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení a rovněž i z vyjádření zadavatele ze dne 1.4.2020, které úřad obdržel téhož dne. V předmětném vyjádření se zadavatel rovněž ohrazuje proti tvrzení navrhovatele, že o podaných námitkách nerozhodl. Zadavatel v rámci tohoto vyjádření uvádí, že navrhovateli v zákonem stanovené lhůtě rozhodnutí o námitkách odeslal prostřednictvím systému NEN. Uvedené rovněž dokládá výpisem ze systému NEN, který učinil přílohou předmětného podání. Jelikož z výpisu ze systému NEN vyplývá, že k odeslání rozhodnutí o námitkách zadavatelem došlo dne 20.3.2020, je zřejmé, že zadavatel rozhodl a odeslal předmětné rozhodnutí do 15 dnů ode dne, kdy obdržel námitky navrhovatele, tzn. došlo k vypořádánínámitek zadavatelema odeslání rozhodnutí o námitkách navrhovateli ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona. Úřad poznamenává, že uvedený postup (doručování rozhodnutí o námitkách prostřednictvím systému NEN) nelze shledávat jako účelový či obstrukční. Zadavatel totiž v zadávací dokumentaci, konkrétně v čl.1.„Zahájení zadávacího řízení (…)“, bodu 1.2 „Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem/účastníkem zadávacího řízení“, zadávací dokumentace dodavatele upozornil, že veškeré úkony v rámci zadávacího řízení a rovněž veškerá komunikace mezi zadavatelem (nebo jeho zástupcem) a dodavatelem bude probíhat elektronicky prostřednictvím systému NEN, přičemž veškeré písemnosti zasílané prostřednictvím daného systému se budou považovat za řádně doručené dnem jejich doručení do uživatelského účtu adresáta v systému NEN.

Jak vyplývá z vyjádření navrhovatele ze dne 9.4.2020 (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tento nikterak nerozporuje způsob doručování rozhodnutí o námitkách zadavatelem; naopak připouští pochybení na své straně a sděluje, že přehlédl, že mu bylo rozhodnutí o námitkách doručeno prostřednictvím systému NEN. S ohledem na uvedenou skutečnost pokládá navrhovatel svůj závěr ohledně nevypořádání námitek zadavatelem za nesprávný, když uznává, že ze strany zadavatele došlo k včasnému vyřízení námitek v souladu s ust. § 245 odst. 1 zákona.

Na základě shora uvedeného proto Úřad považuje za prokázané, že k odeslání rozhodnutí o námitkách navrhovateli došlo ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona, když o této skutečnosti již není ani mezi účastníky správního řízení sporu, a není tak dán důvod pro posouzení případu v intencích § 263 odst. 6 zákona.

Úřad tedy nyní přistoupí k posouzení těch zadávacích podmínek, jejichž zákonnost navrhovatel svými námitkami napadá.

Úřad v obecné rovině primárně uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, jak ostatně explicitně plyne z ustanovení § 36 odst. 3 zákona. Zadávací dokumentaci, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, je nutno považovat za soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, které tvoří nejvýznamnější dokument, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracována dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Zvláštní důraz je přitom kladen na specifikaci předmětu veřejné zakázky, jenž v podaných nabídkách současně ovlivňuje další aspekty, zejména výši nabídkové ceny. V tomto smyslu se vyjádřil rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16.11.2010, když uvedl, že „(…) zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“.

Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení. V této souvislosti Úřad odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20.3.2008, v němž uvedený soud judikoval, že „[z]adávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení, vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl.“.