Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

ÚOHS S0208/2025/VZ – Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na

ÚOHS · 24. 9. 2025

O co šlo

Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 7

Spisová značka: ÚOHS-S0208/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-29378/2025/500

Brno 5. 8. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání

veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 17. 3. 2025

na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

•

zadavatel – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, ve správním

řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 25. 3. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři,

advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno,

•

navrhovatel – ICOM transport a.s., IČO 46346040, se sídlem Jiráskova 1424/78, 587 32 Jihlava,

ve správním řízení zastoupen na základě plné moci zde dne 22. 11. 2024 společností MT Legal

s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00

Brno,

•

vybraný dodavatel – ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO 26060451, se sídlem Hálkova

781/9, 370 04 České Budějovice,

ve věci přezkoumání úkonů citovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění

dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast

č. 7“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 5. 2024 a uveřejněno

ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020277, ve znění pozdějších opravy,

a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 266786-2024, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

Návrh navrhovatele – ICOM transport a.s., IČO 46346040, se sídlem Jiráskova 1424/78, 587 32

Jihlava – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Kraj Vysočina,

IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava – učiněných při zadávání veřejné zakázky

„Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024

- oblast č. 7“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 5. 2024

a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020277, ve znění

pozdějších opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 266786-2024,

ve znění pozdější opravy, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných

zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného

opatření.

ODŮVODNĚNÍ

I.

ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1

Zadavatel – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 25. 3. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole,

613 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d)

zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen

„zákon“), zahájil dne 2. 5. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění

otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou

linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 7“, přičemž předmětné

oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024020277, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod

ev. č. 266786-2024, ve znění pozdějších opravy (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná

zakázka“).

2

Dle čl. 3. „Předmět veřejné zakázky“ bodu 3.2 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky »výkon veřejných služeb v přepravě cestujících za účelem zajištění dopravní obslužnosti v souladu se zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných službách“) na území Kraje Vysočina«.

3

Dle čl. 3. „Předmět veřejné zakázky“ bodu 3.6 zadávací dokumentace byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena na 288 499 906 Kč bez DPH za 48 měsíců.

4

Dne 23. 7. 2024 zaslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení Oznámení o výběru dodavatele (dále jen „oznámení o výběru 1“) – ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO 26060451, se sídlem Hálkova 781/9, 370 04 České Budějovice (dále jen „vybraný dodavatel“).

5

Dne 7. 8. 2024 podal navrhovatel – ICOM transport a.s., IČO 46346040, se sídlem Jiráskova

1424/78, 587 32 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 22. 11. 2024

společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11,

Královo Pole, 612 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne proti oznámení

o výběru 1 (dále jen „námitky ze dne 7. 8. 2024“).

2

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

6

Rozhodnutím ze dne 13. 8. 2024 rozhodl zadavatel o námitkách 1 tak, že jim v části, v níž navrhovatel namítal, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, jež by mohla být důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 zákona, vyhověl, a ve zbývajících částech je odmítl.

V rámci opatření k nápravě zadavatel dne 13. 8. 2024 zrušil oznámení o výběru 1.

7

Dne 27. 8. 2024 zaslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení nové Oznámení o výběru dodavatele, kterým oznámil, že k plnění veřejné zakázky vybral vybraného dodavatele (dále jen „oznámení o výběru 2“).

8

Dne 11. 9. 2024 podal navrhovatel námitky z téhož dne proti oznámení o výběru (dále jen „námitky“). Rozhodnutím ze dne 26. 9. 2024, které bylo doručeno navrhovateli téhož dne, zadavatel podané námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 9. 2024“).

9

Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vyřízení námitek nesouhlasil, podal dne

7. 10. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení

řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky z téhož dne

(dále jen „návrh ze dne 7. 10. 2024“).

10

Úřad o návrhu ze dne 7. 10. 2024 rozhodl rozhodnutím č. j. ÚOHS-47916/2024/510, sp. zn. ÚOHS-S0802/2024/VZ, ze dne 11. 12. 2024 (dále jen „rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024“).

Výrokem I. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024 Úřad rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání

veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí

o námitkách ze dne 26. 9. 2024 podrobně a srozumitelně nevyjádřil

•

k námitce navrhovatele, podle níž je nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně

nízká z důvodu možného porušování právních předpisů ve vztahu k řidičům, kteří se budou

podílet na plnění veřejné zakázky, když nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky s nižším

počtem řidičů, než jaký v námitkách uvádí navrhovatel, což je důvodem pro vyloučení

vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 písm. a) zákona;

•

k námitce navrhovatele, podle níž je nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně

nízká z důvodu, že vybranému dodavateli byla poskytnuta neoprávněná veřejná podpora

ve formě účasti jmenovaného dodavatele v cash poolingu navázaném na veřejné

prostředky Rakouské republiky a ve formě záruky za bankovní úvěr poskytnuté vybranému

dodavateli z veřejných prostředků Rakouské republiky, což je důvodem pro vyloučení

vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona,

čímž se rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 9. 2024 stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek

důvodů. Výrokem II. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024 pak Úřad jako opatření k nápravě

nezákonného postupu zadavatele zrušil rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 9. 2024.1

1

Pozn. Úřadu: Výrokem III. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024, který nabyl právní moci dne 20. 2. 2025, Úřad zadavateli

podle § 263 odst. 8 zákona uložil až do pravomocného skončení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S802/2024/VZ zákaz

uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Výrokem IV. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024, který nabyl právní moci dne 20. 2. 2025,

Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč. Výrokem V. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024,

který nabyl právní moci dne 12. 12. 2024, Úřad nevyhověl žádosti navrhovatele o přerušení správního řízení

sp. zn. ÚOHS-S802/2024/VZ. Výrokem VI. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024, který nabyl právní moci dne 28. 12. 2024,

Úřad nevyhověl žádosti navrhovatele o vrácení o vrácení částky 7 863 521 Kč, kterou navrhovatel složil na účet Úřadu

v souvislosti s podáním návrhu ze dne 7. 10. 2024.

3

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

11

Proti rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024 podal navrhovatel rozklad. Předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-06496/2025/163, sp. zn. ÚOHS-R0207/2024/VZ, ze dne 20. 2. 2025 (dále jen „rozhodnutí předsedy ze dne 20. 2. 2025“) výrok I. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024 změnil tak, že nově zněl následovně: Zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 9. 2024 podrobně a srozumitelně nevyjádřil • k námitce navrhovatele, podle níž je nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízká z důvodu možného porušování právních předpisů ve vztahu k řidičům, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, když nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky s nižším počtem řidičů, než jaký v námitkách uvádí navrhovatel, což je důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 písm. a) zákona, čímž se rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 9. 2024 stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Výrok II. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024 byl rozhodnutím předsedy ze dne 20. 2. 2025 potvrzen a rozklad v této části zamítnut.

12

Rozhodnutí předsedy ze dne 20. 2. 2025 nabylo právní moci tentýž den. Výrok I. a II. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024 nabyl právní moci rovněž dne 20. 2. 2025.2

13

Rozhodnutím ze dne 7. 3. 2025, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel znovu rozhodl o námitkách tak, že je odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

14

Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vyřízení námitek nesouhlasil, podal dne

17. 3. 2025 k Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných

při zadávání veřejné zakázky z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.

OBSAH NÁVRHU

15

Navrhovatel v úvodu svého návrhu rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení a uvádí, že dospěl k závěru, že zadavatel vybral k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky dodavatele, (i) jehož nabídka zjevně obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále také jako „MNNC“), za níž objektivně nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky; (ii) který nepředložil řádné zdůvodnění jeho MNNC na žádost zadavatele; (iii) který při kalkulaci jeho nabídkové ceny postupoval v rozporu s povinnostmi vyplývajícími z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, a tedy měl být vyloučen ze zadávacího řízení v souladu s § 113 odst. 6 písm. a) zákona; (v) a který obdržel neoprávněnou veřejnou podporu od Rakouské republiky, u níž vybraný dodavatel nedokázal prokázat její soulad s předpisy

Evropské unie, a tedy měl být vyloučen ze zadávacího řízení v souladu s § 113 odst. 6 písm. b)

zákona. Současně se navrhovatel vyjadřuje k úvodu rozhodnutí o námitkách, ve kterém

zadavatel uvedl, že námitky navrhovatele považuje za snahu o prodlužování zadávacího řízení.

16

Dále navrhovatel v části návrhu nazvané „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu porušování právních předpisů“ uvádí, že je přesvědčen, že vybraný dodavatel při kalkulaci počtu řidičů a s tím související průměrné výše mzdových nákladů na řidiče postupoval v přímém rozporu s povinnostmi, které mu vyplývají z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, a v důsledku toho byl schopen v položce mzdových nákladů uvést nižší

2

Pozn. Úřadu: Úřad pro úplnost uvádí, že předmětem rozhodnutí Úřadu ze dne 11. 12. 2024 a rozhodnutí předsedy

Úřadu ze dne 20. 2. 2025 byla výhradně procesní otázka nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách ze dne

26. 9. 2024, nikoliv však věcné posouzení namítaných porušení zákona uvedených v návrhu ze dne 7. 10. 2025.

4

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

hodnotu než navrhovatel. Dle navrhovatele tento rozdíl ovlivňuje výsledek zadávacího řízení,

když je zřejmé, že pokud by vybraný dodavatel kalkuloval počet řidičů a s tím související

průměrné mzdové náklady na řidiče v souladu s právními předpisy, nabídková cena vybraného

dodavatele by byla vyšší než nabídková cena navrhovatele, a navrhovatel by tak byl vybrán

k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Navrhovatel uvádí, že pokud by zadavatel

provedl řádné posouzení MNNC vybraného dodavatele, musel by zjistit, že vybraný dodavatel

postupoval v rozporu s právními předpisy vztahujícími se k předmětu veřejné zakázky,

na základě čehož měl vyloučit vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 písm. a) zákona

ze zadávacího řízení.

17

Dále navrhovatel uvádí, že kalkuloval pro plnění veřejné zakázky s následujícími parametry: a) minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky vč. operativní zálohy a vč. rezervy na dovolenou a nemocnost ve výši 15 %: 41,4 řidičů, b) minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky vč. operativní zálohy a bez rezervy na dovolenou a nemocnost: 36 řidičů, c) průměrná výše mzdových nákladů na 1 řidiče: 43 550 Kč.

18

Navrhovatel současně uvádí, že vybraný dodavatel dle rozhodnutí o námitkách kalkuloval pro plnění veřejné zakázky s následujícími parametry: a) minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky vč. operativní zálohy a vč. rezervy na dovolenou a nemocnost ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V

PROCENTECH]3: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů,

b) minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky (bez rezervy na dovolenou

a nemocnost): [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů „(tj. [OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ – VÝPOČET])“,

c) průměrná výše mzdových nákladů na 1 řidiče: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ

HODNOTA] Kč.

19

Dále navrhovatel uvádí, že na základě údajů sdělených zadavatelem v rozhodnutí o námitkách si vyžádal zpracování expertního posouzení dané otázky, přičemž úkolem odborníka ze společnosti B&C Dopravní systémy s.r.o. bylo vytvoření dopravního modelu pro plnění veřejné zakázky, který zajistí plnění zadavatelem předložených jízdních řádů a operativních záloh v souladu s právními předpisy vztahujícími se k předmětu veřejné zakázky (včetně zahrnutí všech ostatních činností spojených s výkonem práce řidiče), a to s použitím co

3

Úřad uvádí, že skutečnosti, které jsou v tomto rozhodnutí podtrženy, byly v průběhu správního řízení označeny

za obchodní tajemství. Ve vztahu k obchodnímu tajemství Úřad uvádí následující poučení. Za nekalou soutěž se

ve smyslu § 2976 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů považuje porušení obchodního

tajemství. Porušením obchodního tajemství je podle § 2985 občanského zákoníku jednání, jímž jednající jiné osobě

neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži,

a o němž se dověděl za podmínek stanovených tímto zákonem. Je možno se proti rušiteli domáhat, aby se nekalé

soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále je možno požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody

a vydání bezdůvodného obohacení (§ 2988 občanského zákoníku). Pokud by se takového jednání určitá fyzická osoba

dopustila v úmyslu opatřit sobě nebo jinému ve značném rozsahu neoprávněné výhody, může se současně dopustit

trestného činu porušování pravidel hospodářské soutěže podle § 248 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění

pozdějších předpisů.

5

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

nejnižšího počtu řidičů (bez zahrnutí rezervy na dovolenou a nemocnost). Dle navrhovatele

byly výsledkem tohoto expertního posouzení následující parametry:

a) minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky vč. operativní zálohy a bez rezervy

na dovolenou a nemocnost: 34 řidičů,

b) minimální průměrná výše mzdových nákladů na 1 řidiče při počtu 34 řidičů: 42 554 Kč.

20

Dle navrhovatele z uvedeného vyplývá, že minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky se zahrnutím operativních záloh a bez zahrnutí rezervy na dovolenou a nemocnost činí 34 řidičů, přičemž tento počet řidičů zahrnuje zajištění plnění jízdních řádů předložených zadavatelem a zajištění zadavatelem požadované operativní zálohy a rovněž ostatní činnosti spojené s výkonem práce řidiče (zejména přejezdy z a do místa odstavení vozidel, tankování vozidel, mytí vozidel, kontrola vozidel, přejezdy v rámci turnusu) s tím, že řádné plnění zadavatelem předložených jízdních řádů vč. operativních záloh (bez rezervy na dovolené a nemocnost) nelze zajistit s nižším počtem řidičů než 34. Pokud tedy vybraný dodavatel uvádí, že předmět plnění zajistí se [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidiči, takového výsledku dle navrhovatele může dosáhnout pouze za předpokladu porušování relevantních právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky.

21

Dle navrhovatele stanovené jízdní řády/oběhy generují denní potřebu 34 řidičů, přičemž 26 oběhů generuje teoretickou potřebu 1 řidiče, 3 oběhy generují teoretickou potřebu 2 řidičů (oběh č. 714, 717 a 723) a 2 řidiči připadají na zadavatelem požadovanou operativní zálohu, přičemž s nižším počtem řidičů nelze stanovené jízdní řády/oběhy za současného dodržování právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky zajistit. Pokud vybraný dodavatel tvrdí, že zajistí plnění veřejné zakázky s použitím [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů (bez rezervy na dovolenou a nemocnost), tak dle navrhovatele takového výsledku může dosáhnout pouze za předpokladu trvalého porušování maximální délky směny a za předpokladu trvalého porušování právních předpisů o bezpečnosti práce (zejména kontrola vozidel). Dle navrhovatele při použití [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů nevzniká řidičům prostor pro provádění ostatních činností spojených s výkonem práce řidiče (zejména přejezdy z a do místa odstavení, přejezdy mimo turnus, mytí vozidla, tankování vozidla, čištění interiéru vozidla, odvod tržeb, zpracování záznamu o výkonu vozidla, kontrola vozidla apod.). Navrhovatel uvádí, že průměrná časová náročnost těchto činností přitom činí obvykle 40–60 minut denně (expertní posouzení kalkuluje průměrně s časovou náročností těchto činností 51 minut denně). K tomu navrhovatel doplňuje, že některé z činností musí provádět přímo samotní řidiči (typicky přejezdy z a do místa odstavení, přejezdy mimo turnus a kontrola vozidla) a u zbylých činností si lze představit delegaci těchto činností na jiné osoby (s příslušným zohledněním mzdových nákladů na tyto osoby v kalkulaci), nicméně činnosti nutně realizované samotnými řidiči vyžadují časovou náročnost nejméně 30 minut denně, přičemž ani tato doba zjevně není zahrnuta v kalkulaci vybraného dodavatele. Pokud by takové činnosti chtěl vybraný dodavatel zahrnout do výkonu práce řidiče, generovalo by to dle navrhovatele roční přesčasovou práci v rozmezí 335–420 hodin. K tomu navrhovatel dodává, že zaměstnavatel je v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) oprávněn nařídit nejvýše 150 hodin přesčasové práce ročně a pouze na základě dohody se zaměstnancem může tuto hodnotu navýšit – maximálně však na 416 hodin ročně.

6

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

22

Z uvedeného dle navrhovatele vyplývá, že vybraný dodavatel bude muset výše uvedené ostatní činnosti zajišťovat, a to buď řidiči nebo jinými pracovníky, v každém případě však bude zajištění těchto činností generovat zvýšené náklady na straně vybraného dodavatele, přičemž z navrhovateli dostupných informací však nevyplývá, že vybraný dodavatel tyto náklady kalkuloval v rámci jeho nabídkové ceny. Dále dle navrhovatele vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel v době kalkulace nabídkové ceny neměl k dispozici řidiče, kteří budou případně plnění veřejné zakázky zajišťovat, nemůže vybraný dodavatel kalkulovat s tím, že se s řidiči automaticky dohodne na maximální přípustné výši přesčasů. Dle navrhovatele čerpání práce přesčas by bylo v rozporu s § 93 zákoníku práce, podle něhož je možné konat práci přesčas jen výjimečně. Dále dle navrhovatele vzhledem k zákonným příplatkům spojených s prací přesčas je zřejmé, že pokud by vybraný dodavatel požadoval po řidičích provádění výše uvedených činností, zjevně by jim musel v souladu s právními předpisy vyplácet vyšší průměrnou mzdu (dle výpočtu navrhovatele vycházejícího z počtu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů a 40–60 minut přesčasů denně na provádění ostatních činností by vybraný dodavatel musel kalkulovat průměrný měsíční mzdový náklad na řidiče v rozmezí 43 660 Kč až 44 383 Kč).

Pokud by vybraný dodavatel nechtěl realizaci výše uvedených činností zahrnout do výkonu

práce řidiče, generovalo by to dle navrhovatele na straně vybraného dodavatele další mzdové

náklady na osoby, které tyto činnosti budou zajišťovat, přičemž by takové náklady však musely

být v nabídce vybraného dodavatele prokazatelně zahrnuty. Dle navrhovatele některé z těchto

ostatních činností musí být prováděny samotnými řidiči (a výkon těchto činností tak nelze

delegovat na jiné osoby). O žádných takových nákladech však zadavatel v předchozích

písemných podáních dostupných navrhovateli nehovořil. Navrhovatel je proto přesvědčen, že

tyto zvýšené náklady na použití dalších osob pro zajištění ostatních činností nebyly vybraným

dodavatelem zohledněny v jeho kalkulaci nabídkové ceny (resp. v kalkulaci mzdových nákladů).

Dle navrhovatele uvedená polemika představuje pouze další doplnění argumentace

o neschopnosti vybraného dodavatele zajistit plnění veřejné zakázky za použití [OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů za předpokladu dodržování právních předpisů.

Navrhovatel zdůrazňuje, že uvedená časová náročnost ostatních činností spojených s výkonem

práce řidiče vychází z reálné praxe navrhovatele jakožto stávajícího dopravce – tedy dopravce,

který má v místě plnění veřejné zakázky vybudované zázemí, které vlastní. Dle navrhovatele

zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatuje, že vybraný dodavatel bude využívat zázemí v

jiných lokalitách, než je místo plnění veřejné zakázky, což bude dle navrhovatele generovat

delší přejezdy, a tedy potřebu navýšení fondu pracovní doby řidičů. K tomu navrhovatel

doplňuje, že přejezd v délce cca 1 km generuje navýšení fondu řidiče o cca 1,5 minuty.

23

Dále navrhovatel cituje § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 589/2006 Sb.“), dle kterého z pohledu navrhovatele „[d]élka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.“ Navrhovatel uvádí, že pokud vybraný dodavatel kalkuloval s nasazením [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů, zjevně kalkuloval s trvalým porušováním maximální délky směny dle § 5 odst. 2 nařízení vlády č.

589/2006 Sb. Dle navrhovatele porušování uvedeného ustanovení nařízení vlády č. 589/2006

Sb. vede k porušování zákoníku práce, neboť by při počtu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ

HODNOTA] nasazených řidičů měla minimální výše měsíčních mzdových nákladů na 1 řidiče

činit 44 052 Kč a nikoliv pouze [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč, a dále

7

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

k porušování § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních

komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších

předpisů, neboť řidičům nevzniká prostor pro provádění kontroly vozidla před jízdou, a dále

k porušování § 3 písm. a) nařízení vlády č. 589/2006 Sb., když vybraný dodavatel nezahrnul

činnosti spojené s výkonem práce řidiče do výkonu práce řidiče, přičemž určité činnosti spojené

s výkonem práce řidiče musí být vykonávány samotným řidičem a nelze je delegovat na jiné

osoby. Dle názoru navrhovatele je tak zřejmé, že vzhledem k tomu, že při počtu řidičů

kalkulovaném vybraným dodavatelem nevzniká řidičům prostor pro provádění ostatních

činností, vybraný dodavatel nemohl zahrnout tyto činnosti do výkonu práce řidiče. Dle

navrhovatele k tomu, aby vybraný dodavatel neporušoval výše uvedené právní předpisy, by

vybraný dodavatel musel v jeho nabídce kalkulovat minimálně s [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ –

ČÍSELNÁ HODNOTA SLOVY] řidičem navíc, přičemž navýšení počtu řidičů o [OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA SLOVY] řidiče by navýšilo nabídkovou cenu vybraného

dodavatele o 698 436 Kč, což by vedlo k tomu, že by nejvýhodnější nabídkou byla vyhodnocena

nabídka navrhovatele.

24

S ohledem na uvedené navrhovatel trvá na tom, že zadavatel pochybil, když neprovedl řádné posouzení MNNC vybraného dodavatele, a v důsledku toho vybral vybraného dodavatele k uzavření smlouvy, namísto aby jej vyloučil dle § 113 odst. 6 písm. a) zákona.

25

V části návrhu nazvané „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu přijetí neoprávněné veřejné podpory“ navrhovatel uvádí, že nesouhlasí s vypořádáním námitek týkající se neoprávněné veřejné podpory z důvodu účasti vybraného dodavatele v cash poolu členů holdingu „ÖBB-Holding AG“ (dále jen „Holding“) skrze společnost „ÖBB Finanzierungsservices“ (dále jen „Finanzierungs-services“) a poskytnutí záruky za úvěr ze strany společnosti „Österreichische Postbus Aktiengesellschaft“ (dále jen „Postbus“). Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel nerozporuje účast vybraného dodavatele v cash poolingu ani poskytnutí záruky za úvěr, avšak nadále setrvává na svých názorech, které vyjádřil v předcházejícím správním řízení, a sice, že ve vztahu k postupu podle § 113 odst. 6 zákona může vycházet pouze z obsahu zdůvodnění MNNC předloženého vybraným dodavatelem a že není oprávněn činit závěr o oprávněnosti veřejné podpory. Tyto názory však dle navrhovatele „byly ze strany Úřadu odmítnuty v předchozím správním řízení jak v prvostupňovém, tak v druhostupňovém (viz body

67 a 68) rozhodnutí.“ Navrhovatel uvádí, že pokud by to bylo pro posouzení věci potřebné,

odkazuje zejména na argumentaci použitou ve vyjádření k podkladům rozhodnutí

v předchozím správním řízení.

26

Dále navrhovatel uvádí, že pokud zadavatel argumentuje složitostí problematiky veřejné podpory vzhledem ke krátké lhůtě pro vyřízení námitek, lze poukázat na rozhodnutí předsedy

Úřadu č. j. ÚOHS-33480/2024/161, sp. zn. ÚOHS-R0129/2024/VZ, ze dne 2. 9. 2024, ze kterého

dle navrhovatele vyplývá, že námitky nelze odmítnout pouze z důvodu, že zadavatel nemá

dostatek času ke zjištění skutečností potřebných pro posouzení namítaného porušení zákona.

27

Dále dle navrhovatele není mezi jím a zadavatelem sporu o definičních znacích veřejné podpory, a sice: (i.) poskytnutí podpory veřejnými institucemi nebo z veřejných rozpočtů, (ii.) podpora zvýhodňuje určitý podnik či odvětví výroby, (iii.) možné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu EU a (iv.) možnost ovlivnění obchodu mezi členskými státy, přičemž tyto znaky musí být naplněny kumulativně.

8

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

28

Ve vztahu k třetímu a čtvrtému znaku veřejné podpory navrhovatel uvádí, že zadavatel ve vztahu k záruce za úvěr v bodech 134 až 136 odůvodnění rozhodnutí o námitkách uznává jejich naplnění, s čímž navrhovatel souhlasí. Ve vztahu ke cash poolingu zadavatel dle navrhovatele v bodu 120 rozhodnutí o námitkách sice na jednu stranu odkazuje na část téhož rozhodnutí týkající se záruky za úvěr, v závěru textu (bodu 120 odůvodnění rozhodnutí o námitkách) však uvádí, že trvá na závěru, že vybraný dodavatel neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu mj. také »„vzhledem k absenci jakéhokoli prokázaného dopadu na hospodářskou soutěž či obchod mezi členskými státy“«. Odůvodnění rozhodnutí o námitkách se tak dle navrhovatele jeví jako nelogické, neboť dopad cash poolingu i záruky za úvěr na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy je stejný, a není tak možné dojít u obou opatření k odlišným závěrům. Nicméně vzhledem k tomu, že se zadavatel otázkou třetího a čtvrtého znaku veřejné podpory blíže nezabýval, nepovažuje navrhovatel tuto názorovou nekonzistentnost za podstatnou a bere naplnění třetího a čtvrtého znaku veřejné podpory za nepochybné, neboť z pohledu navrhovatele ať už je zvýhodňující podpora z veřejných rozpočtů poskytnuta jakoukoli formou, je její vliv na hospodářskou soutěž zřejmý, „neboť příjemce podpory je zvýhodněn oproti svým konkurentům, což se v daném případě projevuje i konkrétně v zadávané veřejné zakázce.“ Rovněž přeshraniční dopad je dle navrhovatele naplněn v případě podpory poskytované v obou případech rakouskými subjekty dodavateli působícímu na českém trhu.

29

K druhému znaku veřejné podpory navrhovatel uvádí, že se v rámci tohoto znaku zkoumají 3 dílčí kritéria, a to (i) selektivnost opatření, (ii) zda příjemce představuje podnik ve smyslu pravidel hospodářské soutěže a (iii) zda opatření zakládá zvýhodnění pro příjemce. Aby určité opatření mohlo být považováno za selektivní, musí se dle navrhovatele jednat o opatření, které není na trhu běžné a je poskytováno pouze určitému podniku, skupině podniků či určitému odvětví. Dílčí kritérium selektivnosti je dle navrhovatele v případě záruky za úvěr naplněno, neboť opatření ve formě záruky za úvěr bylo realizováno výhradně ve prospěch vybraného dodavatele a nepředpokládá se poskytování tohoto financování jiným subjektům. Stejně tak se dle navrhovatele i v případě cash poolingu jedná o selektivní opatření, neboť toto financování je dostupné pouze pro členy Holdingu. Dle navrhovatele je třeba odmítnout argumentaci zadavatele, že cash pooling nemůže být považován za selektivní na základě toho, že je běžně na trhu používán, neboť selektivnost opatření z pohledu navrhovatele nespočívá v použitém finančním nástroji, ale v tom, že není dostupný jiným soutěžitelům než členům Holdingu. Dále dle názoru navrhovatele je vybraný dodavatel také podnikem ve smyslu pravidel hospodářské soutěže a jako rozhodné pro posouzení druhého znaku veřejné podpory zůstává dle navrhovatele kritérium zvýhodnění vybraného dodavatele. K tomu dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl pouze tu skutečnost, že dle vyjádření vybraného dodavatele podmínky cash poolingu odpovídají tržním podmínkám, což bylo doloženo konkrétní smluvní dokumentací, ze které dle zadavatele nevyplývá, že by vybraný dodavatel čerpal jakékoli finanční prostředky za podmínek, které by nebyly běžně dostupné i jiným soukromým subjektům na trhu, a dále že z vyjádření vybraného dodavatele vyplývá, že předpoklad navrhovatele o bezúplatném poskytnutí záruky za úvěr byl chybný, neboť ručení za úvěr bylo poskytnuto za tržních podmínek, kdy vybraný dodavatel hradí Postbus poplatek X % jistiny ročně (konkrétní výše neuvedena z důvodu obchodního tajemství vybraného dodavatele), což vybraný dodavatel považuje za podmínku, která je ve skutečnosti ještě méně výhodná než

9

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

běžné podmínky na finančním trhu, přičemž vybraný dodavatel doložil několik faktur

dokazujících, že hradí Postbus poplatky za ručení za předmětný úvěr.

30

Uvedená vyjádření zadavatele jsou dle navrhovatele jedinými částmi rozhodnutí o námitkách, která mají odůvodnit závěr o poskytnutí podpory za tržních podmínek, a takový způsob vypořádání námitek nepovažuje navrhovatel za dostatečně transparentní a přiměřený vzneseným pochybnostem. Dle navrhovatele zadavatel odkazuje na dokumenty, k nimž má přístup pouze on sám (zadavatel) a nespecifikuje blíže jejich obsah, navrhovatel si tak nemůže nijak ověřit tvrzení zadavatele, které přejímá argumenty vybraného dodavatele, přičemž jako důvod odmítnutí konkrétních informací zadavatel uvádí obchodní tajemství vybraného dodavatele, a to pouze k záruce za úvěr. Dle navrhovatele tedy vyvstává otázka, zda jsou předmětné údaje či dokumenty obchodním tajemství či nikoliv. Dle navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o námitkách k ochraně obchodního tajemství vyjadřuje především ve vztahu k údajům týkajícím se kalkulace nabídkové ceny vybraného dodavatele, z těchto však nevyplývá, že by se požadovaná ochrana obchodního tajemství vztahovala i na údaje související s cash poolingem nebo zárukou za úvěr. Navrhovatel proto požaduje, aby Úřad v rámci dokazování ověřil, zda je ochrana obchodního tajemství vyžadována i k těmto dokumentům.

I pokud by bylo dle navrhovatele zjištěno, že vybraný dodavatel požadoval ochranu i k těmto

údajům, je nutné, aby byly naplněny materiální znaky obchodního tajemství. Dle navrhovatele

není zřejmé, „jaký význam by mohla mít pro konkurenci informace o podmínkách cash

poolingu, který je pro konkurenci nepřístupný, či jakou výhodu by konkurence mohla získat

z informace o výši úhrady za záruku o úvěr, který poskytuje vybranému dodavateli jeho

mateřská společnost“. Utajování výše uvedených údajů by dle navrhovatele mohlo mít

pro vybraného dodavatele teoreticky význam pouze v tom případě, kdy by naopak dokazovaly,

že neodpovídají standardním tržním podmínkám. Jelikož údaje, které zadavatel odmítl

v rozhodnutí o námitkách uvést, tvoří informace, které podle názoru navrhovatele nemohou

představovat obchodní tajemství, požaduje navrhovatel, aby Úřad jako předběžnou otázku

posoudil, zda se v případě údajů a dokumentů, na které se odkazuje v bodech 114 a 154

rozhodnutí o námitkách, jednalo o obchodní tajemství vybraného dodavatele. Posouzení této

otázky je dle navrhovatele nezbytné pro rozhodnutí o tom, zda námitky byly řádně vypořádány,

neboť je zřejmé, že pokud by se o obchodní tajemství nejednalo, nebyly by námitky vyřízeny

v souladu s § 245 odst. 1 zákona. Navrhovatel dále uvádí, že i kdyby Úřad dospěl k závěru, že

se v případě údajů a dokumentů, na které odkazují body 114 a 154 rozhodnutí o námitkách,

o obchodní tajemství jednalo, považujeme způsob vyřízení námitek na nedostatečný

a rozporný s § 245 odst. 1 zákona, neboť i při respektování případného obchodního tajemství

mohl zadavatel blíže popsat fungování vztahů v rámci cash poolingu a případných plateb mezi

jeho účastníky a také výše plateb či sazeb by i při neuvedení konkrétních hodnot mohla být

blíže specifikována. V případě, že by bylo shledáno, že předmětné informace tvoří obchodní

tajemství, nepředstavuje to dle navrhovatele a priori důvod jejich neposkytnutí v rámci

odůvodnění rozhodnutí o námitkách, neboť by došlo ke konfliktu dvou právem chráněných

zájmů – ochrana obchodního tajemství vs. právo stěžovatele (navrhovatele) na řádné

odůvodnění rozhodnutí o námitkách, a tedy by dle navrhovatele měl Úřad rozhodnout, že

v tomto konkrétním případě by mělo mít přednost právo navrhovatele.

31

Tvrzení vybraného dodavatele a zadavatele o tom, že záruka za úvěr byla poskytnuta úplatně, je navíc dle navrhovatele v rozporu s údaji účetní závěrky vybraného dodavatele, která záruku za úvěr naopak ve zprávě o vztazích neuvádí, což by, pokud by úplata za bankovní záruku byla

10

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

realizována, bylo v rozporu se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech

a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon

o obchodních korporacích“), který v § 82 písm. d) stanovuje mezi náležitostmi zprávy o vztazích

»„přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo

v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku,

který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle účetní závěrky

za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za něž se zpracovává zpráva

o vztazích“«. Informace, které musí být uveřejněny podle zákona o obchodních korporacích,

nemohou být dle navrhovatele předmětem obchodního tajemství.

32

Ohledně věcného popisu zvýhodnění vybraného dodavatele v důsledku poskytnuté veřejné podpory navrhovatel dále v plném rozsahu odkazuje na body 26 až 47 návrhu ze dne

7. 10. 2024, které dle navrhovatele odůvodňují naplnění druhého znaku veřejné podpory.4

33

K prvnímu znaku veřejné podpory navrhovatel uvádí, že je naplněn v případě, kdy je určité opatření poskytnuto přímo či nepřímo z veřejných rozpočtů a opatření je přičitatelné danému členskému státu. Dle navrhovatele je vybraný dodavatel vlastněn společností Postbus, jež je prostřednictvím společností „ÖBB-Personenverkehr AG“ (dále jen „Personenverkehr“) a Holding vlastněna Rakouskou republikou, přičemž Holding (včetně jeho členů) je dle navrhovatele veřejným podnikem, jehož prostřednictvím může být poskytnuta výhoda vybranému dodavateli. K tomu navrhovatel odkazuje na bod 41 a 42 Sdělení Komise o pojmu státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie č. 2016/C 262/01 (dále jen „Sdělení o pojmu státní podpora“) a dále vyjmenovává ukazatele, ze kterých lze odvodit, zda je určité opatření přičitatelné státu dle bodu 43 Sdělení o pojmu státní podpora.

Dle navrhovatele jsou obě opatření přičitatelná státu, a to minimálně na základě ukazatelů a),

b), d), g) a h) uvedených v bodě 43 Sdělení o pojmu státní podpora.

34

K ukazateli a) bodu 43 Sdělení o pojmu státní podpora navrhovatel uvádí, že společnost

Postbus nemohla poskytnout bezplatnou záruku pro vybraného dodavatele, aniž by zohlednila

požadavky orgánů veřejné moci a takovéto rozhodnutí (s ohledem na výši úvěru a možnou

odpovědnost společnosti Postbus z důvodu ručitelského prohlášení ve výši až 580 mil. Kč)

muselo dle navrhovatele jednoznačně podléhat strategickému řízení Holdingu. Navíc se dle

navrhovatele jednalo o poskytnutí bezplatné záruky, tj. o opatření, které je v rozporu

s principem soukromého investora a které nijak nekompenzuje společnost Postbus

za podstoupená rizika, kdy by plnění Postbus ze záruky mohlo činit dle navrhovatele až 4,76 %

jejího celkového obratu. Uvedený závěr platí dle navrhovatele rovněž pro účast vybraného

dodavatele na cash poolingu, který je navázán na veřejné prostředky Rakouské republiky.

K ukazateli b) bodu 43 Sdělení o pojmu státní podpora navrhovatel uvádí, že Holding a jeho

jednotliví členové jsou spojeni s Rakouskou republikou prostřednictvím faktorů jako je zajištění

jednotného strategického řízení Holdingu, který podléhá plné kontrole rakouské vlády jakožto

100 % vlastníka, ale rovněž zapojení státních úředníků do dozorčích orgánů společností

náležejících do Holdingu či úzké vazby mezi rakouskou vládou a Holdingem spočívající

v zajištění financování. K ukazateli d) bodu 43 Sdělení o pojmu státní podpora navrhovatel

uvádí, že Holding je začleněn do struktur veřejné správy, neboť má ze zákona o spolkové

4

Pozn: Úřadu: K obsahu návrhu ze dne 7. 10. 2024, resp. k bodům 26 až 47 Úřad odkazuje na bod 150. odůvodnění

tohoto rozhodnutí.

11

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

železnici zákonné zmocnění k nakládání s veřejnými prostředky a povinnost vykonávání

jednotného strategického řízení společností ve skupině ÖBB, a tedy opatření ve formě

poskytnutí bezplatné záruky a cash poolingového financování muselo být vzhledem ke svému

rozsahu koordinováno s Holdingem a rovněž se zástupci rakouského státu. K ukazateli g) bodu

43 Sdělení o pojmu státní podpora navrhovatel uvádí, že Holding dle zákona o spolkové

železnici vykonává jednotný strategický dohled nad jednotlivými členy holdingu. K ukazateli h)

bodu 43 Sdělení o pojmu státní podpora navrhovatel uvádí, že v případě poskytnutí bezplatné

záruky vzhledem k jejímu rozsahu, i zmíněným rizikům z důvodu případného plnění

ručitelského prohlášení společnosti Postbus, je velmi nepravděpodobné, že by takovéto

opatření (zejména poskytnutí záruky ve výši cca 24 mil. EUR) mohlo být provedeno bez účasti

Holdingu či účasti orgánů rakouského státu. Ukazatelem přičitatelnosti je dle navrhovatele již

samotná forma záruky, která je poskytnuta bezplatně, a rovněž výše zaručeného úvěru, který

činil 580 mil. Kč a byl o 55% vyšší než čistý obrat vybraného dodavatele za účetní období roku

2021 (372,9 mil. Kč).

35

Dle navrhovatele je nutné připomenout i faktické důsledky uvedené v bodech 20 až 25 návrhu ze dne 7. 10. 2024, kde je popsáno přímé či nepřímé zatížení státního rozpočtu Rakouské republiky.5 S ohledem na uvedené je navrhovatel přesvědčen, že byl naplněn první znak veřejné podpory.

36

Navrhovatel dále shrnuje, že z jeho pohledu byly naplněny všechny znaky neoprávněné veřejné podpory získané nepřímo od rakouského státu, přičemž tato umožnila vybranému dodavateli nabídnout za plnění veřejné zakázky MNNC, a současně vybraný dodavatel neprokázal soulad veřejné podpory s předpisy Evropské unie a jediným možným východiskem postupu zadavatele je v souladu s § 113 odst. 6 písm. b) zákona vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení.

37

V části návrhu nazvané „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu nepředložení řádného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ navrhovatel uvádí, že dle oznámení o výběru 2 vybraný dodavatel na žádost zadavatele o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC předložil zadavateli mimo jiné upravený nástroj pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality, jehož úpravou vybraný dodavatel dosáhl toho, že komise zadavatele již nepovažovala hodnotu přiřazenou k nákladové položce „Personální náklady“ za mimořádně nízkou. K tomu navrhovatel cituje odstavec 32 podaných námitek. Dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách nikterak nereagoval na námitku o tom, že nelze akceptovat jako relevantní zdůvodnění MNNC pouhé předložení upraveného nástroje pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality, neboť finanční prostředky přesunuté do části „Personální náklady“ musí v kalkulaci vybraného dodavatele chybět v jiných položkách. Dle navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o námitkách omezil pouze na vyjádření k porušení zásady transparentnosti v souvislosti s neuvedením bližšího popisu provedených změn v nástroji pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality v oznámení o výběru 2. Dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách zadavatel dále konstatoval, že měl pochybnosti ve vztahu k jedné konkrétní položce předmětného nástroje a dal možnost vybranému dodavateli, aby buď způsob nacenění vysvětlil nebo upravil nástroj pro zpracování nabídkové ceny, přičemž se vybraný dodavatel

5

Pozn: Úřadu: K obsahu návrhu ze dne 7. 10. 2024, resp. k bodům 20 až 25 Úřad odkazuje na bod 149. odůvodnění

tohoto rozhodnutí.

12

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

rozhodl postupovat způsobem, který zadavatel umožnil a současně jej zákon předvídá,

výsledek jeho postupu tak v zadavateli nevzbudil další pochybnosti. K tomu navrhovatel

odkazuje na závěry předsedy Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-48067/2023/162, sp. zn. ÚOHSR0137/2023/VZ, ze dne 1. 12. 2023 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu R0137/2023“),

ze kterého dle navrhovatele vyplývá, že samotné předložení upraveného položkového

rozpočtu nelze považovat za kvalitativně dostatečné zdůvodnění MNNC, a dále, že vybraný

dodavatel měl zadavateli současně s upraveným nástrojem předložit podrobné zdůvodnění

toho, v jakých položkách tohoto nástroje zvýšil původně uvedené náklady a v jakých položkách

tohoto nástroje naopak snížil původně uvedené náklady, včetně vysvětlení, jak je možné, že

měl vybraný dodavatel v daných položkách takové rezervy, a doložení, že se u snížených

nákladových položek nebude jednat o MNNC. Dle navrhovatele se v případě úpravy nástroje

pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality nemohlo jednat o zanedbatelnou částku,

neboť, jak vyplývá z oznámení o výběru 2, původně dosahoval podíl nabídkové ceny vybraného

dodavatele v dílčí skupině „Personální náklady“ hodnoty 75 % vůči průměru hodnot ostatních

účastníků zadávacího řízení. Dle navrhovatele činil objem přesunutých finančních prostředků

vybraným dodavatelem 9 565 521 Kč, přičemž tato částka přesunutá do „Personálních

nákladů“ musela v ostatních částech nabídkové ceny vybraného dodavatele chybět,

a rozhodně se dle navrhovatele nejedná o množství finančních prostředků, které by dopravci

běžně kalkulovali jako rezervu v rámci jejich nabídkové ceny. Dle navrhovatele zadavatel

akceptoval jako zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele pouhé předložení upraveného

nástroje pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality, aniž by vybraný dodavatel podrobně

zdůvodnil dopad navýšení personálních nákladů na úkor snížení nákladů v jiných částech jeho

nabídkové ceny. Dle navrhovatele měl zadavatel vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího

řízení v souladu s § 48 odst. 4 zákona z důvodu řádného nezdůvodnění MNNC obsažené v jeho

nabídce.

38

Dále dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal argument navrhovatele ohledně nedostatečného zdůvodnění MNNC pouhým přesunem nákladů v rámci nástroje pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality, čímž tak porušil povinnost obsaženou v § 245 odst. 1 zákona.

39

Závěrem svého návrhu navrhovatel navrhuje, aby Úřad a) „rozhodl o zrušení rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele a Oznámení o výběru a b) nařídil zadavateli opětovné provedení (tentokrát řádného) posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele s důrazem na naplnění povinných důvodů pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení.

Nevyhoví-li Úřad návrhu navrhovatele dle předchozího odstavce, navrhovatel navrhuje, aby

Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů

podle § 263 odst. 4 zákona.“

III.

PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

40

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 17. 3. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

41

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

13

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

42

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 19. 3. 2025.

43

Dne 27. 3. 2025 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové zprávy vyjádření k návrhu z téhož dne a dokumentaci o zadávacím řízení. Následně dne 31. 3. 2025 Úřad obdržel od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení na technickém nosiči dat.

Vyjádření zadavatele k návrhu

44

Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že v plném rozsahu trvá na svých tvrzeních uvedených v rozhodnutí o námitkách, na které případně odkazuje. Zadavatel dále uvádí, že není rolí zadavatelů, aby dokazovali, proč nabídková cena neobsahuje MNNC. Dále dle zadavatele je institut MNNC nástroj k ochraně zadavatelů, nikoli nástroj konkurenčního boje mezi účastníky zadávacího řízení. Stejně tak zadavatel setrvává na názoru, že problematika veřejné podpory je něčím, co má ze zákona zadavatel zkoumat až v případě, že informace o veřejné podpoře plyne z objasnění MNNC tak, jak je uvedeno v zákoně. Zadavatel dále uvádí, že nesouhlasí s tím, že by navrhovateli svědčilo veřejné subjektivní právo spočívající v tom, jak zadavatel posoudí

MNNC. Úvaha o tom, zda nabídková cena obsahuje MNNC či nikoli, je dle zadavatele ze zákona

svěřena výhradně zadavateli a dle rozhodovací praxe Úřadu nemůže do těchto úvah vstupovat

ani Úřad.

45

Dále zadavatel uvádí, že navrhovatelem odkazovaná rozhodovací praxe Úřadu, která se vztahuje k posouzení kvalifikace, je na problematiku MNNC zcela nepřiléhavá. Při posuzování kvalifikace je dle zadavatele hodnocen objektivní stav, kdy je posuzováno, zda konkrétní skutečnosti naplňují stanovené požadavky zadavatele. Naproti tomu u MNNC jde dle zadavatele o subjektivní hodnocení zadavatele, který ze své pozice posuzuje, zda z jeho pohledu obsahuje nabídková cena MNNC či nikoli.

46

Dále dle zadavatele navrhovatel v části návrhu týkající se „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu porušování právních předpisů“ uvádí, že dle posouzení navrhovatelem zajištěného odborníka je minimální možný počet řidičů pro plnění předmětu plnění veřejné zakázky 34 řidičů. Dle zadavatele navrhovatel v námitkách uváděl, že minimální počet řidičů pro zajištění plnění veřejné zakázky je 36 řidičů. Dle zadavatele je zarážející, že přestože navrhovatel tvrdil, že nelze zajistit předmět plnění s nižším počtem řidičů než 36, nyní uvádí, že hodnota je přesně o [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidiče vyšší, než uvedl vybraný dodavatel.

Zadavatel uvádí, že přikládá větší váhu nezávislému vyjádření doc. Ing. AB [POZN.

PSEUDONYMIZOVÁNO], Ph.D. z Fakulty dopravní Českého vysoké učení technické v Praze (dále

jen „AB“), který na výsledku svého posouzení nemá žádný zájem, kdy stejně jako zadavateli ve

výsledku nezáleží na tom, jestli bude předmět plnění zajišťovat vybraný dodavatel nebo

navrhovatel. Zadavateli pouze záleží na tom, aby vybraný dodavatel byl vybrán v souladu se

zákonem, což zadavatel dle svého názoru provedl.

47

Zadavatel uvádí, že dle poskytnutých podkladů nebude mít vybraný dodavatel k dispozici pouze

[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů, ale bude disponovat ostatně i řidiči, kteří

tvoří zálohu, a bude moci s nimi operovat a využívat je pro plnění předmětu veřejné zakázky.

Do úvah o počtech řidičů vstupuje dle zadavatele rovněž problematika pandemie, kdy může

nastat situace, kdy nebude stačit vybranému dodavateli např. ani 40 řidičů. To je dle zadavatele

přirozené obchodní riziko, které každý dodavatel nese, a nelze vybraného dodavatele vyloučit

z účasti v zadávacím řízení pouze na základě toho, že jím nesené riziko je naprosto

zanedbatelně vyšší než u navrhovatele. Dle zadavatele je smlouva na veřejnou zakázku

14

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

uzavírána na 10 let a během tohoto období může docházet ke změnám v podobě snižování či

zvyšování počtu řidičů z důvodu rozsahu dopravního výkonu. Dle zadavatele jde o

podnikatelské riziko, které musí všichni dodavatelé zohledňovat a které bude promlouvat do

jejich nákladů. K tomu zadavatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As

142/2023–46 ze dne 5. 6. 2024. Dle zadavatele je tak u tohoto typu smluv běžné, že dodavatelé

musí prokázat jistou míru flexibility při oceňování své nabídky a pracují s odhady, které se

mohou, ale nemusí naplnit. Dle zadavatele na jedné straně do „kvality“ těchto odhadů vstupuje

zkušenost jednotlivých dodavatelů se zajišťováním dopravní obslužnosti, na druhé straně však

mohou nastat situace, které předvídat nemohou.

48

Zadavatel dále uvádí, že k údajům předkládaným navrhovatelem k problematice mezd odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, která směřuje k tomu, že není rolí zadavatele, aby obhajoval, že nabídková cena neobsahuje MNNC. Zadavatel uvádí, že nechal posoudit navrhované počty řidičů externím odborníkem, které vyšly jako dostačující pro plnění předmětu veřejné zakázky. Nabídková cena vybraného dodavatele z důvodů uvedených v rozhodnutí o námitkách nevzbuzuje v zadavateli podezření o tom, že obsahuje MNNC a není za ni možné plnit předmět veřejné zakázky. Pokud vybraný dodavatel při sestavování své nabídkové ceny učinil obchodně riskantní rozhodnutí, které povede k tomu, že nebude schopen za nabídkovou cenu řádně předmět plnění veřejné zakázky plnit, tak jde dle zadavatele o obchodní riziko, které nese vybraný dodavatel. Pakliže nebude předmět plnění veřejné zakázky plněn řádně, vystavuje se vybraný dodavatel dle zadavatele riziku sankcí, které mohou vést k ukončení smluvního vztahu, a dalšímu postihu ve formě důvodu pro vyloučení z dalších zadávacích řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

49

K obsahu expertní analýzy, kterou navrhovatel přiložil k návrhu a která dle zadavatele obsahuje např. konkrétní časové hodnoty pro jednotlivé dílčí činnosti, zadavatel uvádí, že mu není zřejmé, proč by tyto činnosti nemohly být provedeny rychleji. Dle zadavatele závěry uvedené v expertní analýze plynou z poměrně subjektivního posuzování o časové náročnosti jednotlivých činností. Zadavatel uvádí, že s ohledem na to, že i navrhovatelem oslovený expert byl schopen se při stanovení potřebného počtu řidičů prakticky dostat na stejný počet řidičů jako vybraný dodavatel, tak se mu nejeví jako nereálné, aby bylo možno předmět plnění plnit s [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidiči. Dle zadavatele i kdyby se vybranému dodavateli ukázalo v průběhu plnění, že s [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidiči předmět plnění nelze plnit řádně, tak [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA SLOVY] řidiče navíc zaměstná. Zadavatel považuje za zcela absurdní konstrukt, že by s ohledem na stav trhu s řidiči vybraný dodavatel byl schopen „nutit“ řidiče, aby pracovali nad rámec zákony stanovených podmínek namísto toho, aby prostě smluvně zajistil dalšího řidiče. Dle zadavatele je tento závěr přenositelný i k problematice pracovně právních předpisů. Zadavatel uvádí, že není kontrolním orgánem na úseku ochrany pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek, tím je Státní úřad inspekce práce. Zadavatel uvádí, že nemá v zadávacím řízení posuzovat, jakým způsobem dodavatelé zabezpečují dodržování pracovně právních a dalších předpisů, a že má za povinnost uvedené posoudit pouze v souladu s § 113 odst. 6 písm. a) zákona.

Zadavatel uvádí, že z objasnění MNNC, které od vybraného dodavatele obdržel a které

posoudil, nic takového nevyplývá. Zadavatel uvádí, že pakliže má navrhovatel podezření, že k

porušování pracovně právních předpisů může docházet, nelze jej než odkázat na podání právě

ke Státnímu úřadu inspekce práce.

15

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

50

Ve vztahu k problematice počtu řidičů a jejich odměňování zadavatel uvádí, že posoudil dokumenty předložené vybraným dodavatelem a konstatoval, že jeho nabídková cena neobsahuje MNNC. Zadavatel uvádí, že v návaznosti na podání námitek zadavatel nechal posoudit dodatečné předložené podklady externími odborníky, přičemž naposledy AB z Fakulty dopravní Českého vysoké učení technické v Praze konstatoval, že počet řidičů, se kterými operuje vybraný dodavatel, je pro plnění předmětu veřejné zakázky dostatečný. Pokud by se v průběhu plnění ukázalo, že počet zaměstnanců (řidičů), se kterými vybraný dodavatel uvažuje, není dostatečný, tak je dle zadavatele plně na vybraném dodavateli, aby chybějící zaměstnance v rámci podnikatelského rizika, které každý dodavatel nese, zajistil. Pokud by je vybraný dodavatel nezajistil a neplnil předmět plnění veřejné zakázky řádně, je dle zadavatele vystaven riziku navazujících sankcí. Dle zadavatele není jeho rolí rozkrývat do posledního halíře obchodní model vybraného dodavatele a ověřovat reálnost jeho obchodního modelu čistě z titulu toho, že s ním navrhovatel nesouhlasí. Zadavatel uvádí, že postupoval při posuzování MNNC v souladu se zákonem a s ohledem na to, že nebyly naplněny podmínky pro uplatnění § 113 odst.

6 písm. a) zákona, tak nerozhodl o vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení na

veřejnou zakázku.

51

K části návrhu týkající se „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu přijetí neoprávněné veřejné podpory“ zadavatel uvádí, že „upozorňuje Navrhovatele, který odkazuje na rozhodnutí

Úřadu z předchozího správního řízení, že část prvostupňového rozhodnutí Úřadu vztahující se

k problematice veřejné podpory byla předsedou Úřadu ve druhostupňovém rozhodnutí zrušena

a k otázce přezkumu se předseda Úřadu závazně nevyjádřil a svůj pohled na tuto problematiku

vyjádřil prostřednictvím odkazu na judikaturu Soudního dvora EU k jiné problematice. Tvrzení

Navrhovatele, že tato úvaha Zadavatele byla odmítnuta je tak velmi zkreslující, spíše však

nesprávná.“ Zadavatel dále uvádí, že odmítá, že by námitky odmítl z důvodu jejich složitosti,

a že jde „pouze o dílčí sdělení k problematice veřejné podpory, kdy je naprosto absurdně

kontrastní, že zatím co Evropská komise, která má k posuzování této problematiky fakticky

neomezený časový prostor, tak Zadavatel by měl k uvedenému dospět během patnácti dní.“

Námitky tak dle zadavatele nebyly odmítnuty pro složitost problematiky, ale z důvodů

uvedených v rozhodnutí o námitkách, mezi které složitost problematiky nepatří.

52

Dle zadavatele nedošlo k naplnění znaků veřejné podpory, a proto se o veřejnou podporu nejedná. Zadavatel zdůrazňuje, že povinnost vyloučit vybraného dodavatele vzniká za situace, kdy je neoprávněná veřejná podpora důvodem k objasnění MNNC. Zadavatel však uvádí, že

MNNC v nabídce vybraného dodavatele nekonstatoval, a tak ani nemůže vybraného

dodavatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení. K problematice obchodního tajemství zadavatel

odkazuje na rozhodnutí o námitkách a uvádí, že má za to, že se o obchodní tajemství vybraného

dodavatele jedná a problematikou veřejné podpory se (nad rámec svých zákonných povinností)

zabýval a argumenty navrhovatele vypořádal. Zadavatel uvádí, že nevysledoval příčinnou

souvislost mezi údajnou veřejnou podporou a údajnou MNNC v nabídce vybraného dodavatele

(tu ostatně ani nekonstatoval). Dle zadavatele je z pohledu zákona problematické, když je

MNNC způsobena neoprávněnou veřejnou podporou, nikoli když kterýkoli dodavatel

neoprávněnou veřejnou podporu obdržel. Zadavatel uvádí, že logikou navrhovatele by

zadavatel musel přezkoumávat všechny finanční transakce vybraného dodavatele,

identifikovat v nich všechny skutečnosti, které by byly možné za veřejnou podporu považovat,

a následně zkoumat, zda se jedná o neoprávněnou veřejnou podporu. Tento závěr je dle

16

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

zadavatele absurdní, neboť zadavatelé nejsou orgány, které mají provádět ekonomicko-právní

analýzy účetnictví vybraných dodavatelů.

53

Zadavatel uvádí, že má povinnost posuzovat problematiku veřejné podpory toliko, když ji ke zdůvodnění MNNC vybraný dodavatel využije. To ostatně uvádí i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES v čl. 69, kde výslovně „možnosti uchazeče získat státní podporu“ uvádí jako důvod k objasnění MNNC. Z národní ani evropské právní úpravy dle zadavatele však nevyplývá povinnost zkoumat účetnictví vybraného dodavatele, i když v jeho nabídkové ceně nespatřuje MNNC. Taková povinnost dle zadavatele neexistuje a nevzniká ani na základě podání námitek. Přestože tato povinnost neexistuje, tak zadavatel přesto přezkoumal tvrzení navrhovatele a konstatoval, že u uvedených případů se o veřejnou podporu nejedná. Zadavatel uvádí, že i kdyby se o ni snad jednat mělo, tak s ohledem na to, že nespatřuje v nabídce vybraného dodavatele MNNC, není naplněn důvod pro povinné vyloučení vybraného dodavatele dle zákona.

54

K části návrhu „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu nepředložení řádného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ zadavatel uvádí, že navrhovatelem citovaná rozhodovací praxe Úřadu je nepřiléhavá, když se odkazované rozhodnutí vztahuje k situaci, kdy zadavatel vyloučil navrhovatele z důvodu neobjasnění MNNC. Nad rámec tohoto je dle zadavatele nepřiléhavá i z toho ohledu, že zadavatel spolu s upraveným nástrojem pro zpracování nabídkové ceny obdržel od vybraného dodavatele k uvedenému i komentář, kterým vybraný dodavatel odůvodnil úpravy formuláře pro zpracování ceny plnění. Zadavatel odmítá, že by svým postupem fakticky nevypořádal námitky. Smyslem rozhodnutí o námitkách dle zadavatele není zpřístupnění dokumentace o zadávacím řízení stěžujícímu si účastníku.

Úvaha navrhovatele je dle zadavatele opřena o chybně vyloženou rozhodovací praxi. Pakliže

by vybraný dodavatel nepřiložil komentář k provedeným změnám, bylo by dle zadavatele

možné uvažovat o jeho vyloučení. Zadavatel k tomuto uvádí, že úpravy, které vybraný

dodavatel provedl, fakticky ani komentář nepotřebují, neboť byly z pohledu zadavatele

naprosto logické. Zadavatel tak má za to, že informace uvedené v rozhodnutí o námitkách jsou

dostatečné pro to, aby byl jeho postup přezkoumatelný. Nadto dle zadavatele navrhovatel

dovozuje neexistující povinnost zadavatele z rozhodnutí Úřadu, které je nepřiléhavé této

situaci.

55

Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

56

Usnesením ze dne 2. 4. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

57

Dne 3. 4. 2025 obdržel Úřad od vybraného dodavatele vyjádření k návrhu z téhož dne.

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

58

Vybraný dodavatel uvádí, že smyslem institutu MNNC je ochrana zadavatele před situacemi, kdy účastník zadávacího řízení ve své nabídce nabídne takovou cenu za předmět plnění veřejné zakázky, za kterou není možné z objektivních důvodů předmět plnění veřejné zakázky řádně realizovat. Institut MNNC a úprava, která se k němu vztahuje, je dle vybraného dodavatele

17

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

stanovena na ochranu zadavatele, a je tedy pouze odpovědností zadavatele, jak se k MNNC

účastníka zadávacího řízení postaví (s výjimkou, kdy zadavatel musí postupovat dle § 113

odst. 6 zákona). Dále dle vybraného dodavatele není zadavatel povinen poskytovat

navrhovateli podrobné důkazy o tom, že nabídková cena vybraného dodavatele není

mimořádně nízká. Institut MNNC nemá dle vybraného dodavatele za cíl otevírat detaily

obchodních strategií uchazečů, jako jsou interní kalkulace nákladů nebo specifické provozní

strategie, které představují obchodní tajemství a klíčové know-how jednotlivých soutěžitelů.

Vybraný dodavatel uvádí, že poskytl zadavateli podrobné vysvětlení své nabídkové ceny,

obsáhle se vyjádřil k počtu řidičů a k jejich předpokládané mzdě, technickému zázemí,

nákladům na dispečerské a technické služby, objasnil kalkulovanou pořizovací cenu vozidel

jednotlivých kategorií, dobu odepisování vozidel a obnovu vozového parku pro plnění veřejné

zakázky a taktéž potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností

vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i všech

pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance podílející se

na plnění této zakázky. Vybraný dodavatel rovněž uvádí, že zadavateli potvrdil, že neobdržel

žádnou neoprávněnou veřejnou podporu, která by mohla ovlivnit jeho nabídku. Vybraný

dodavatel k tomu odkazuje na svou argumentaci uvedenou ve svém „Vyjádření ze dne

21. 8. 2024 k výzvě zadavatele ze dne 14. 8. 2024 (doplněnou Zadavatelem dne 17. 8. 2024),

Vyjádření ze dne 26. 2. 2025 k výzvě zadavatele ze dne 25. 2. 2025 a Vyjádření ze dne

28. 2. 2025 k výzvě zadavatele ze dne 25. 2. 2025.“.

59

Vybraný dodavatel uvádí, že jím poskytnuté informace vedly zadavatele k závěru, že jeho nabídka neobsahuje MNNC, a proto je přesvědčen, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem. Dle vybraného dodavatele zadavatel posoudil veškeré relevantní aspekty, včetně nákladů na mzdy, přičemž následně konstatoval, že jeho nabídka MNNC nepředstavuje.

60

Tvrzení navrhovatele, že nabídková cena vybraného dodavatele byla ovlivněna čerpáním nedovolené veřejné podpory, je dle vybraného dodavatele neopodstatněné a není podloženo žádnými důkazy. Vybraný dodavatel uvádí, že ve své odpovědi zadavateli jasně uvedl, že nečerpal žádnou veřejnou podporu, která by mohla ovlivnit výši jeho nabídkové ceny, a dále že veškeré prostředky, které využil, byly čerpány plně v souladu s právními předpisy, a proto nebylo důvodu považovat je za nedovolenou veřejnou podporu.

61

Vybraný dodavatel uvádí, že podle § 113 odst. 6 zákona je zadavatel povinen vyloučit účastníka řízení v případě, že MNNC je výsledkem čerpání veřejné podpory, která byla poskytnuta v rozporu s předpisy Evropské unie. V tomto případě však dle vybraného dodavatele žádné takové porušení nebylo prokázáno ani doloženo. Vybraný dodavatel uvádí, že ve svých vysvětleních dostatečně konstatoval a doložil, že jeho nabídková cena byla stanovena na základě optimalizace provozu, nikoliv na základě čerpání veřejných prostředků a potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona, a to opakovaně, ve vyjádření ze dne 2. 7. 2024 a ze dne

21. 8. 2024.

62

Dle vybraného dodavatele orgány dohledu nejsou oprávněny nahrazovat úvahu zadavatele při posuzování MNNC a přezkum je tak omezen na posouzení, zda zadavatel k závěru o MNNC dospěl srozumitelnou úvahou, kterou lze přezkoumat (tedy transparentně z pohledu § 6 zákona), přičemž Úřad ani jiný orgán vykonávající přezkum by tak neměl mít prostor revidovat odborné závěry týkající se např. cenových aspektů za předpokladu, kdy budou závěry zadavatele ucelené a vzájemně konsistentní. K tomu vybraný dodavatel odkazuje

18

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0127/2019/VZ-25072/2019/323/MBR ze dne

10. 9. 2019.

63

Dle vybraného dodavatele navrhovatelova tvrzení o čerpání neoprávněné veřejné podpory ze strany vybraného dodavatele jsou nejen ničím nepodložená, ale samotný znalecký posudek

VGD Appraisal s.r.o. nebo zpráva AUDIT ONE s.r.o. (která je dle vybraného dodavatele

auditorem samotného navrhovatele) nepředstavuje dostatečný podklad pro závěr o čerpání

neoprávněné veřejné podpory vybraným dodavatelem. Vybraný dodavatel uvádí, že tvrzení

navrhovatele o čerpání nedovolené veřejné podpory ze strany vybraného dodavatele je

založené primárně na výroční zprávě vybraného dodavatele za rok 2023, na základě takových

informací však nelze objektivně dospět k závěru o čerpání nedovolené podpory bez hlubšího

posouzení všech ekonomických a účetních aspektů fungování vybraného dodavatele, a takový

závěr by vyžadoval znalost podrobné finanční struktury společnosti, včetně analýzy interních

účetních knih, dotačních příjmů, příslušných smluv, podmínek přidělení podpory a důkladných

rozborů, které mohou doložit příjem prostředků účelově zaměřených na neoprávněné

zvýhodnění společnosti na trhu, těmito informacemi však navrhovatel nedisponuje. Dle

vybraného dodavatele je bez znalosti jeho komplexních ekonomických vztahů vyloučeno, aby

byl učiněn jakýkoli věrohodný právní závěr o existenci a povaze čerpané podpory, natož o její

neoprávněnosti. Vybraný dodavatel uvádí, že z procesní opatrnosti si nechal zpracovat

vyjádření znalce k tvrzením navrhovatele, které vyvrací závěry navrhovatele ohledně čerpání

nedovolené veřejné podpory ze strany vybraného dodavatele.

64

Vybraný dodavatel uvádí, že rozdíl mezi jeho nabídkovou cenou a nabídkovou cenou navrhovatele činí pouhých 0,35 Kč/km, což potvrzuje, že nabídka vybraného dodavatele je nejen reálná, ale také konkurenceschopná a odráží efektivní přístup k optimalizaci nákladů.

Vybraný dodavatel uvádí, že zadavatel se touto otázkou podrobně zabýval ve svém rozhodnutí

o námitkách, kde poukázal na odborné vyjádření AB, které jednoznačně potvrdilo, že počet

řidičů kalkulovaný vybraným dodavatelem je reálný a odpovídá požadavkům zadávací

dokumentace. Argumentace navrhovatele, že nižší počet řidičů není slučitelný s řádným

plněním zakázky, je dle vybraného dodavatele založena na odlišném přístupu k provozní

strategii, nikoliv na objektivních skutečnostech. Tvrzení navrhovatele dle vybraného

dodavatele vycházejí z nepodložených domněnek, které nereflektují skutečnou provozní

efektivitu dosaženou vybraným dodavatelem.

65

Závěrem vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad v souladu s § 265 písm. a) zákona návrh zamítl a řízení zastavil.

Další průběh správního řízení

66

Rozhodnutím ze dne 29. 4. 2025 nařídil Úřad zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0208/2025/VZ.

67

Usnesením ze dne 7. 5. 2025 Úřad správní řízení přerušil za účelem získání odborného stanoviska k otázkám týkajícím se oblasti veřejné podpory, a to do doby obdržení odborného stanoviska.

68

Úřad se dne 12. 5. 2025 obrátil na základě interního sdělení na Úřad, konkrétně na Oddělení veřejné podpory, a požádal jej o poskytnutí odborného stanoviska k následujícím otázkám:

19

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

1

„Lze obecně považovat účast společnosti v cash poolingu v rámci skupiny firem za veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, resp. za jakých podmínek může účast v cash poolingu naplňovat znaky veřejné podpory? Své odpovědi prosím zdůvodněte.

2

Představuje účast vybraného dodavatele v cash poolingu v rámci holdingu ÖBB – Holding

AG skrze společnost „ÖBB Finanzierungs-services“ veřejnou podporu ve smyslu čl. 107

odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, resp. jsou naplněny všechny jednotlivé znaky

veřejné podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (popř. které

ano a které ne)? Své odpovědi prosím zdůvodněte.

3

Lze obecně považovat poskytnutí záruky za bankovní úvěr společnosti ze strany jejího jediného akcionáře za veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování

Evropské unie, resp. za jakých podmínek lze poskytnutí záruky za bankovní považovat

za naplňující znaky veřejné podpory? Své odpovědi prosím zdůvodněte.

4

Představuje poskytnutí záruky za bankovní úvěr vybranému dodavateli společností „Österreichische Postbus Aktiengesellschaft“ veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1

Smlouvy o fungování Evropské unie, resp. jsou naplněny všechny jednotlivé znaky veřejné

podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (popř. které ano

a které ne)? Své odpovědi prosím zdůvodněte.“

69

Dne 26. 5. 2025 obdržel Úřad od Oddělení veřejné podpory interní sdělení ze dne 22. 5. 2025 k žádosti o poskytnutí odborného stanoviska k otázkám týkajících se veřejné podpory (dále jen „odborné stanovisko OVP“). K obsahu odborného stanoviska OVP viz bod 188. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

70

Přípisem ze dne 28. 5. 2025 Úřad oznámil účastníkům řízení pokračování ve správním řízení.

71

Usnesením ze dne 30. 5. 2025 stanovil Úřad vybranému dodavateli lhůtu k označení údajů a skutečností obsažených v dokumentech s názvem „250228 Odpověď na výzvu z 250225 oblast 7_sign.pdf“, „Smlouvy Cashpool.pdf“, „Faktury za ručení Postbus.pdf“ a „Humpoleckoměsíční_plán-V2.xlsx“, které považuje vybraný dodavatel za obchodní tajemství, dále ke sdělení, zda dokumenty s názvem „Odpověď výzva § 46 ZZVZ – Humpolecko_sign.pdf“, „250226 Odpověď na výzvu z 250225 oblast 7_sign.pdf“ a „Vyjádření OSD k turnusovým oběhům“ obsahují obchodní tajemství a případné jednoznačné vyznačení údajů, které považuje vybraný dodavatel za obchodní tajemství. Úřad předmětným usnesením vybranému dodavateli rovněž stanovil lhůtu k předložení dokumentu „Smlouvy Cashpool.pdf“ v úředně ověřeném překladu do českého jazyka, k předložení dokumentu „Faktury za ručení

Postbus.pdf“ v prostém překladu do českého jazyka, a dále k vyznačení skutečností

v těchto dokumentech, které považuje vybraný dodavatel za obchodní tajemství.

72

Dne 5. 6. 2025 obdržel Úřad od zadavatele sdělení k pokračování správního řízení z téhož dne, ve kterém zadavatel uvedl, že předmětem správního řízení není vyřešení otázky, zda byl vybraný dodavatel příjemcem veřejné podpory od Rakouské republiky (ať už oprávněné či nikoli). Případné obdržení veřejné podpory není dle zadavatele důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení ve smyslu § 48, § 48a nebo § 113 zákona.

Důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky by

dle zadavatele bylo ve vztahu k veřejné podpoře toliko možné, kdyby dle § 113 odst. 6 písm. b)

20

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

zákona ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývalo, že nabídková cena je

mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu

zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie,

taková situace však v zadávacím řízení nenastala, a tedy je nadbytečné, aby se Úřad zabýval

posuzováním otázky, zda vybraný dodavatel byl či nebyl příjemce veřejné podpory a zda byla

tato veřejná podpora obdržena oprávněně či nikoli. Současně dle zadavatele z žádného

dokumentu, který vybraný dodavatel ve vztahu k problematice MNNC v zadávacím řízení

předložil, nevyplývá jakákoli informace, ze které by mohl usoudit, že vybraný dodavatel obdržel

veřejnou podporu, která by zapříčinila MNNC v nabídce vybraného dodavatele. Dále zadavatel

odkazuje na závěry odborného stanoviska OVP, které dle zadavatele podporuje jeho

argumentaci spočívající v tom, že zadavatelé nemohou rozhodnout o vyloučení vybraného

dodavatele dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona bez autoritativního rozhodnutí o tom, že takový

dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, protože by tak nedodržel požadavek

plynoucí z rozhodovací praxe Úřadu, kdy důvody, pro které zadavatelé mohou rozhodnout

o vyloučení dodavatele z účasti v zadávacích řízení, musí být postaveny „najisto“. K tomu dále

zadavatel odkazuje na v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0150/2019/VZ16653/2019/542/MCi

ze dne 13. 6. 2019 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-28726/2022/500, sp. zn.ÚOHSS0271/2022/VZ, ze dne 23. 8. 2022. Dle zadavatele případné vyloučení vybraného dodavatele

na základě úvahy zadavatele o veřejné podpoře a její neoprávněnosti by odporovalo zásadě

transparentnosti a zákazu diskriminace dle § 6 zákona, protože by rozhodnutí o vyloučení bylo

postaveno na libovůli zadavatele. Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad navrhovatele požádal

o sdělení a předložení dokumentů o tom, zda skutečně podal stížnost k Evropské komisi, jak

avizoval ve svém návrhu ze dne 7. 10. 2024, a zda obdržel od Evropské komise informaci o tom,

jak byla jeho stížnost vyřízena, »neboť dle čl. 9 Kodexu osvědčených postupů pro řízení

ve věcech kontroly státní podpory (2018/C 253/05), Evropská komise „systematicky informuje

stěžovatele o vyřizování nebo uzavření stížností“.«

73

Dne 11. 6. 2025 obdržel Úřad od vybraného dodavatele dokumenty s vyznačenými skutečnostmi, které dle vybraného dodavatele představují obchodní tajemství, společně s odůvodněním, z jakého důvodu vybraný dodavatel dané skutečnosti považuje za obchodní tajemství. Dále dne 13. 6. 2025 Úřad obdržel od vybraného dodavatele úředně ověřený překlad do českého jazyka dokumentu „Smlouvy Cashpool.pdf“ a prostý překlad dokumentu „Faktury za ručení Postbus.pdf“ společně s vyznačením skutečností, které vybraný dodavatel považuje za obchodní tajemství.

74

Dne 12. 6. 2025 obdržel Úřad od navrhovatele návrh na provedení důkazu, resp. návrh, aby

Úřad provedl „důkaz znaleckým posudkem z oboru ekonomika k otázkám, zda účast v cash

poolingu a ručení za úvěr vybraného dodavatele (společnosti ČSAD AUTOBUSY České

Budějovice a.s.) společností Postbus byly poskytnuty za standardních tržních podmínek“, neboť

posouzení těchto otázek je dle navrhovatele podstatné pro řešení otázky poskytnutí veřejné

podpory vybraného dodavateli, která je podstatou pojednávaného případu.

75

Usnesením ze dne 25. 6. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

76

Dne 30. 6. 2025 obdržel Úřad žádost navrhovatele o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí. Usnesením ze dne 1. 7. 2025 Úřad lhůtu účastníkům řízení prodloužil do 9. 7. 2025.

21

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

77

Dne 9. 7. 2025 Úřad obdržel od zadavatele i navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne, vybraný dodavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 9. 7. 2025

78

Navrhovatel úvodem svého vyjádření odkazuje na svou argumentaci v návrhu v plném rozsahu a následně přednáší doplněnou argumentaci ke stěžejním bodům svých námitek a návrhu na základě informací získaných ze správního spisu.

79

K otázce nedodržení právních předpisů vybraným dodavatel navrhovatel uvádí, že z obsahu správního spisu jednoznačně vyplývá, že vybraný dodavatel v jeho nabídce kalkuloval mzdové náklady řidičů v rozporu s minimálními požadavky vyplývajícími z právních předpisů, neboť vybraným dodavatelem stanovená průměrná výše mzdových nákladů řidiče nemůže dle navrhovatele zahrnovat provádění ostatních činností spojených s výkonem práce řidiče, které jsou v souladu s právními předpisy součástí výkonu řidiče a které navrhovatel podrobně popsal v podaném návrhu. Současně z pohledu navrhovatele kalkuloval vybraný dodavatel v jeho nabídce nižší počet řidičů pro plnění veřejné zakázky, než je objektivně třeba pro řádné plnění v souladu s platnými a účinnými právními předpisy, neboť minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky dle navrhovatele činí 34, a vybraný dodavatel kalkuluje s počtem [OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů. „Počtem řidičů uvedeným vybraným dodavatelem lze

přitom zajistit plnění veřejné zakázky pouze za předpokladu trvalého porušování maximální

délky směny dle právních předpisů a za předpokladu trvalého porušování právních předpisů

o bezpečnosti práce (zejména kontrola vozidel).“ Dále navrhovatel uvádí, že vybraný dodavatel

v jeho kalkulaci nezahrnul veškeré činnosti řidičů předvídané právními předpisy (zejména

rezervu na nemocnost řidičů a ostatní činnosti spojené s výkonem práce řidiče), když vybraný

dodavatel kalkuluje s průměrným fondem pracovní doby řidiče ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ

– DENNÍ ČASOVÁ HODNOTA]. „Pokud však Navrhovatel sečte pouze výkon vozidel stanovený

Zadavatelem v rámci zadávacích podmínek (tj. pouze čas jízdy a manipulace s vozidlem při

odbavení) a zákonné bezpečnostní přestávky spojené s plněním veřejné zakázky, zjistí, že roční

hodnota odpracovaných hodin řidičů v rámci plnění veřejné zakázky činí 68 824 hodin. Tento

údaj přitom představuje pouze počet odpracovaných hodin řidičů bez zahrnutí jakýchkoli

dalších nutných činností řidiče, které spadají do jeho výkonu práce (tj. zejména denní obsluha

a denní kontrola, mytí vozidel, přejezdy vozidel, odvod tržen, tankování apod.).“ K tomu

navrhovatel dodává, že pokud by vyšel z údajů uvedených vybraným dodavatelem, z využití

min. délky dovolené dle právních předpisů, min. průměrný denní fond řidiče tak bude

navrhovatele něj činit 7 hodin 34 minut [k tomu navrhovatel uvádí výpočet „68 824 /

([OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA]/1,08) / 21 / 12 = 7,56“], přičemž v tomto není

zahrnuta rezerva na nemocnost ani ostatní činnosti spojené s výkonem práce řidiče. Průměrný

fond pracovní doby řidiče vybraného dodavatele tak z pohledu navrhovatele lze naplnit pouze

za předpokladu, že řidičům bude poskytováno pouze 9 dní dovolené v roce (namísto

zákonného minima 20 dnů), řidiči nebudou mít v průběhu roku žádnou nemocnost a řidičům

nebudou hrazeny ani do výkonu zahrnovány žádné další činnosti, které jsou zákonem

předepsány jako výkon práce řidiče. Navrhovatel tak dané uzavírá, že s vybraným dodavatelem

uvedeným průměrným fondem pracovní doby řidiče nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky

v souladu s platnými a účinnými právními předpisy, jak dle něj podrobně vyargumentoval

22

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

v podaném návrhu, a jednoznačně to potvrzuje tvrzení navrhovatele, že vybraný dodavatele

bude při případném plnění veřejné zakázky porušovat příslušné právní předpisy.

80

Nadto navrhovatel pokazuje na netransparentní a neurčitý výpočet počtu řidičů použitý vybraným dodavatelem, neboť ten dle navrhovatele není založen na konkrétních podmínkách plnění veřejné zakázky stanovených zadavatelem v zadávacích podmínkách, ale na neurčitých koeficientech, které údajně vychází ze zkušeností vybraného dodavatele. Počet řidičů uvedený vybraným dodavatelem tak dle navrhovatele není výsledkem odpovědné a přesné kalkulace, ale pouze nepodložených odhadů vybraného dodavatele, které vedou ke zjevnému porušování právních předpisů, přičemž zadavatel takový výpočet bez dalšího akceptoval, a to navzdory tomu, že tento způsob výpočtu označil za značně rizikový i externí odborník přizvaný zadavatelem (pan CD [POZN. PSEUDONYMIZOVÁNO]). „Ve vztahu k posouzení externích odborníků využitých zadavatelem Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel těmto odborníkům nepředal kompletní podklady pro řádné posouzení kalkulace vybraného dodavatele. Zadavatel totiž externím odborníkům nepředložil oběhy na víkendy, ale pouze na pracovní dny. Z pohledu

Navrhovatele je tak zřejmé, že externí odborníci nemohli být schopni řádně stanovit (či ověřit)

celkový potřebný počet řidičů pro plnění veřejné zakázky a jejich závěry tak nutně musely být

založeny na pouhých [odhadech] nikoliv na základě přesného výpočtu“, přičemž tak dle

navrhovatele na závěry externích odborníků zadavatele nelze pohlížet jako na relevantní

důkazy, neboť nebyly učiněny na základě kompletních podkladů. Navrhovatel tak trvá na tom,

že se vybraný dodavatel v rámci jeho kalkulace zjevně dopustil porušování právních předpisů a

zadavatel pochybil, když jej nevyloučil ze zadávacího řízení v souladu s § 113 odst. 6 písm. a)

zákona, neboť nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká z důvodu porušování

právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky.

81

K otázce veřejné podpory vybraného dodavatele navrhovatel sděluje, že na základě obsahu spisu je zřejmé, že ke cash poolingu byla doložena pouze smlouva bez souvisejících dokladů o platbách týkajících se vybraného dodavatele a k záruce za úvěr byly doloženy pouze faktury bez související smlouvy, na základě které byly tyto faktury vystaveny, či dokladů o uskutečnění plateb na základě daných faktur. „Ani v jednom případě tak nebyly doloženy doklady, které by prokazovaly jak právní důvod plateb, tak současně skutečnost, že platby byly uskutečněny.

Obsah spisu je tedy nedostatečný k učinění závěru o tom, zda účast v cash poolingu či záruky

za úvěr byly poskytnuty za tržních podmínek či nikoli. Úsudek o této otázce si tak ÚOHS nemůže

učinit. Je tak rovněž prokázáno, že tento úsudek si nemohl učinit ani zadavatel při posuzování

mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele a při rozhodování o námitkách

navrhovatele.“ Dále navrhovatel uvádí, že výše úroků „PRIBOR 1M + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ –

ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] u CZK a PRIBOR 1M + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ

HODNOTA V PROCENTECH] u EUR“ za čerpání prostředků v rámci cash poolingu neodpovídá

obvyklým tržním podmínkám, jak tvrdí vybraný dodavatel, neboť pokud vybraný dodavatel

tvrdí, že „sazby v cash poolingu v období od 01-06/2024 u CZK činily 7,2% - 5,7 %“, tak s tím

nemůže navrhovatel souhlasit, jelikož ze statistických dat publikovaných Českou národní

bankou vyplývá, že tržní sazby v dotčeném období činily 8,5 % - 6,9 %, přičemž z toho dle

navrhovatele vyplývá, že vybraný dodavatel čerpal finanční prostředky z cash poolu za

podmínek významně výhodnějších. Následně navrhovatel uvádí informace vyplývající z Výroční

zprávy vybraného dodavatele za rok 2023, přičemž dle něj z nich vyplývá, že ručení za úvěry

vybraného dodavatele bylo společností Postbus poskytnuto bezplatně, přičemž v rámci

správního řízení nebyl poskytnut ze strany vybraného dodavatele (či zadavatele) žádný důkaz

23

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

o existenci smlouvy mezi vybraným dodavatelem a společností Postbus, která by povinnost

platby za poskytnutí záruky zakládala. Navrhovatel současně namítá, že vybraný dodavatel

předložil zadavateli pouze fakturu za rok 2024, resp. fakturu vystavenou až po podání námitek

navrhovatele, s nimiž byl vybraný dodavatel seznámen, a jedná se tak dle navrhovatele

o fakturu, která má fiktivně zlegalizovat nelegální veřejnou podporu, neboť je nestandartní,

aby se platba za záruky za úvěr platila jednorázově s více než ročním odstupem od jejich

poskytnutí. Zároveň navrhovatel dodává, že nebyla doložena ani faktura za rok 2023, přestože

by v případě ročních plateb musela dle navrhovatele existovat. Rovněž dle navrhovatele

vybraným dodavatelem uváděná výše poplatku za záruku za úvěr ([OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ –

ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] jistiny z úvěru) neprokazuje, že záruka za úvěr byla

poskytnuta za tržních podmínek, neboť tržní výše takového poplatku se pohybuje mezi 0,5-3 %

z jistiny úvěru ročně. Navrhovatel shrnuje, že vysvětlení vybraného dodavatele k otázce záruky

za úvěr i ke cash poolingu je nevěrohodné a poskytnutí veřejné podpory nevyvrací, přičemž

pokud zadavatel na základě tohoto vysvětlení učinil závěr o nepřítomnosti MNNC v nabídce

vybraného dodavatele, postupoval v rozporu se zákonem.

82

Následně navrhovatel doplňuje, že na základě „faktury společnosti POSTBUS ze dne

15. 11. 2024 se navíc Navrhovatel dozvěděl o další formě veřejné podpory poskytnuté

vybranému dodavateli, a sice o tom, že za vybraného dodavatele skládala jistotu v předmětném

zadávacím řízení jeho mateřská společnost, přičemž poplatek za jejich poskytnutí byl opět

fakturován až po podání námitek Navrhovatele ve zjevné snaze zakrýt další nelegální výhodu,

která byla vybranému dodavateli jeho mateřskou společností poskytnuta. Výše Navrhovatel

tedy doplňuje svou argumentaci o poskytnutí zakázané veřejné podpory i ve vztahu ke složení

jistoty v zadávacím řízení společností POSTBUS za vybraného dodavatele, přičemž ve vztahu

k naplnění znaků veřejné podpory odkazuje na argumentaci uvedenou v Návrhu ve vztahu

ke cash poolingu a záruce za úvěry, kterou lze vztáhnout na poskytnutí jistoty obdobně.“

83

Následně navrhovatel shrnuje svou argumentaci k otázce MNNC vybraného dodavatele, opětovně odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu R0137/2023 a setrvává na svém návrhu, aby

Úřad „rozhodl o zrušení rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele a Oznámení o výběru

a nařídil zadavateli opětovné provedení (tentokrát řádného) posouzení mimořádně nízké

nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele s důrazem na naplnění povinných důvodů pro

vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení[,] popř. aby podle návrhu alternativního

petitu zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů

podle § 263 odst. 4 ZZVZ“, neboť z důkazů provedených v předmětném správním řízení dle

navrhovatele jednoznačně vyplývá, že vybraný dodavatel naplnil důvody pro jeho obligatorní

vyloučení ze zadávacího řízení a zadavatel tak pochybil, když jej nevyloučil.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 9. 7. 2025

84

V úvodu svého vyjádření zadavatel nejprve shrnuje průběh zadávacího řízení a průběh vedeného správního řízení, přičemž v plném rozsahu odkazuje na rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu. Následně zadavatel předkládá obecná východiska k otázce MNNC a veřejné podpory.

85

Zadavatel dále uvádí, že svou povinnost posoudit existenci MNNC v nabídkové ceně vybraného dodavatele splnil, když se danou problematikou zabýval a následně dospěl k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká, přičemž relevantní podklady

24

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

k posouzení MNNC učinil součástí zadávací dokumentace. Dle zadavatele jeho postup naplnil

veškeré zákonné povinnosti plynoucí z § 113 zákona (včetně požadavku dle § 113 odst. 4

zákona) a současně zdůrazňuje, že je pouze na něm, zda nabídkovou cenu označí za mimořádně

nízkou či nikoliv, přičemž do takového rozhodovacího procesu nemůže zasahovat ani Úřad či

jiný účastník zadávacího řízení. Zadavatel doplňuje, že informace o tom, že by nabídková cena

byla mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory, není obsahem žádného dokumentu, jež

zadavatel během zadávacího řízení získal, přičemž si nemůže jakkoli domýšlet, modifikovat či

vytvářet důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení. Zadavatel rovněž dodává, že

v zákoně není obsaženo, že by případné obdržení veřejné podpory bylo důvodem pro vyloučení

účastníka ze zadávacího řízení. Následně zadavatel uvádí, jak postupoval v zadávacím řízení

v souvislosti s objasňováním a posouzením MNNC v nabídce vybraného dodavatele. Zadavatel

uvádí, že „Navrhovatel nemá toliko žádný nárok na to, aby ze své pozice mohl po Zadavateli

závazně požadovat opakované posouzení MNNC v nabídce Vybraného dodavatele a to

zejména, když Zadavatel MNNC v rámci výběru nejvýhodnější nabídky posoudil to opakovaně,

a to i v kontextu námitek a argumentů Navrhovatele, jak je ostatně popsáno výše a vše

transparentně zaznamenal.“ Zadavatel dodává, že nelze po něm požadovat, aby dokazoval, že

nabídková cena určitého uchazeče není mimořádně nízká. Dle zadavatele se navrhovatel

domáhá toho, aby zadavatel shledal v nabídce vybraného dodavatele MNNC, i přesto že

zadavatel nabídku několikanásobně posoudil a MNNC v nabídce vybraného dodavatele

neshledal. Zadavatel uvádí, že svůj postup v této věci transparentně zaznamenal v zadávací

dokumentaci a dostatečně se vyjádřil ke všem námitkám a argumentům navrhovatele, ne-li

nad rámec svých zákonných povinností.

86

Zadavatel k námitce nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu MNNC ve vztahu k počtu řidičů konstatuje, že od vybraného dodavatele mj. obdržel „vyjádření k dostatečnosti plánovaného počtu řidičů pro plnění předmětu Veřejné zakázky od Odborového svazu dopravy.

Odborový svaz dopravy se v této věci vyjádřil v tom smyslu, že počet řidičů uvedený Vybraným

dodavatelem je pro zajištění dopravní obslužnosti soutěženého území. Zadavatel nemá důvod

pochybovat o správnosti, odborné úrovni, a především nepodjatosti předmětného vyjádření,

jelikož Odborový svaz dopravy nemá zájem na tom, kdo bude vybraným dodavatelem

v zadávacím řízení Veřejné zakázky.“ Současně zadavatel dodává, že i on sám si nechal

vypracovat nezávislé vyjádření od AB z Fakulty dopravní ČVUT v Praze, které rovněž potvrzuje,

že počty řidičů určené vybraným dodavatelem jsou dostatečné. Dále zadavatel uvádí, že od

vybraného dodavatele obdržel informaci, že bude disponovat i řidiči, jež tvoří zálohu, přičemž

s těmito bude moci operovat pro potřeby plnění veřejné zakázky, a současně obdržel i

dostatečné zpřesňující informace týkající se způsobu plnění předmětu veřejné zakázky ve

vztahu ke kalkulovanému počtu řidičů, přičemž dané informace se týkaly primárně způsobu,

jakým bude vybraný dodavatel plánovat směny či jakým způsobem vypočítal fond pracovní

doby a k nim se vážící koeficient potřebného počtu řidičů (k tomu zadavatel odkazuje

na odpověď vybraného dodavatele ze dne 21. 8. 2024). »Zadavatel konstatuje, že určení počtu

řidičů a následná fluktuace těchto stavů je podnikatelským rizikem dodavatele, a to zejména

u několikaletých smluv. Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi definoval koncept

„únosného podnikatelského rizika“ kam dle rozsudku ze dne 05.06.2024 č.j. 1 As 142/2023

spadají i vícenáklady např. v souvislosti s objížďkami. Problematika vícenákladů zde řešená je

dle názoru Zadavatele aplikovatelná i na problematiku počtu řidičů, jelikož se v konečném

důsledku taktéž jedná o hypotetické vícenáklady, které mohou, ale nemusí vzniknout.«

25

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

Zadavatel rovněž uvádí, že pokud by vybraný dodavatel shledal, že jím nabízený počet řidičů je

nedostatečný pro dodržení jeho povinností, nic by mu nebránilo v zaměstnání dodatečných

řidičů v potřebném množství.

87

K problematice veřejné podpory zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že se v rámci posouzení námitek navrhovatele mj. zabýval i tím, jakým způsobem a za jakých podmínek došlo k poskytnutí cash poolingu i bankovní záruky vybranému dodavateli. Zadavatel uvádí, že v nabídce vybraného dodavatele MNNC neshledal a zákonná povinnost k jeho vyloučení z důvodu neoprávněné veřejné podpory nebyla aktivována. „Z vyjádření Vybraného dodavatele

Zadavateli nade vší pochybnost vyplývá, že Vybraný dodavatel nezískal záruku za úvěr

bezúplatně, ba naopak za ni platí úrok, jehož výše je v souladu s běžnými podmínkami

dostupnými na trhu. Stejně tak nemá pochybnosti o tom, že Vybraný dodavatel využívá

cashpooling za tržních podmínek s odpovídající úrokovou sazbou dle běžně dostupných tržních

podmínek. Nadto Zadavatel konstatuje, že rozdíl v nabídkové ceně mezi Navrhovatele

a Vybraným dodavatelem je naprosto minimální. Důkazem schopnosti Vybraného dodavatele

řádně plnit předmět Veřejné zakázky je též fakt, že Vybraný dodavatel začal od roku 2022

zajišťovat dopravní obslužnost na většině území Jihočeského kraje, a to bez větších obtíží. Tato

informace byla pro Zadavatele rovněž jeden z klíčových argumentů při posuzování MNNC jako

takové. Vybraný dodavatel má evidentně s tímto způsobem plnění zkušenost a fakt že se jedná

o území, které sousedí přímo s územím, které je předmětem plnění Veřejné zakázky, lze

uvažovat, že bude Vybraný dodavatel profitovat i z této synergie.“ K argumentu navrhovatele,

že záruka za úvěr musela být poskytnuta bezplatně, jelikož informace o jejím poskytnutí musejí

být dle zákona o obchodních korporacích uveřejněny v rámci účetní závěrky, kde je ovšem

navrhovatel nedohledal, zadavatel sděluje, že v rámci zadávacího řízení není povinen provádět

účetní kontrolu, neboť kontrola a případné sankciování takového pochybení nespadají

do rozsahu oprávnění zadavatele v zadávacím řízení. Zadavatel dodává, že pokud je

navrhovatel přesvědčen o tom, že došlo k poskytnutí neoprávněné veřejné podpory, měl se

s touto domněnkou obrátit na Evropskou komisi, jež je jedinou institucí disponující oprávněním

ve věci autoritativně rozhodnout, a nikoliv na Úřad v rámci přezkumu postupu zadavatele,

přičemž tento závěr dle zadavatele potvrzuje rovněž Stručný průvodce problematikou veřejné

podpory vydaný Oddělením veřejné podpory Úřadu. Nadto zadavatel uvádí, že pokud je

navrhovatel přesvědčen, že došlo k poskytnutí neoprávněné veřejné podpory, jistě postupoval

tak, jak avizoval v námitkách, a to že v nejbližších dnech podá stížnost k Evropské komisi,

příslušné útvary Evropské komise by měly stěžovatele (tj. navrhovatele) o svých závěrech

informovat nejdříve zhruba do dvou měsíců od zaevidování předmětné stížnosti, resp. jej

alespoň průběžně informovat o průběhu řízení o jeho podnětu. „Zadavatel se ovšem na základě

obsahu podkladů pro vydání rozhodnutí, které neobsahují žádný dokument obsahující, byť jen

náznak výše uvedeného postupu domnívá, že Navrhovatel tak neučinil, což jej vede k závěru, že

záměrem Navrhovatele není prokázat, že Vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou

podporu. Pokud by tomu tak bylo, pak by se musel logicky obrátit na jediný orgán jenž je ke

zhodnocení dané problematiky oprávněn.“

88

K námitce nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu přijetí neoprávněné podpory zadavatel dále uvádí, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že v daném případě došlo k naplnění druhého znaku veřejné podpory, neboť dle zadavatele jsou cash pooling i záruka za úvěr zcela běžnými finančními nástroji, přičemž tento názor podpořil sám Úřad v rámci odborného stanoviska OVP. Zadavatel k tomu uvádí, že náhled navrhovatele na kritérium selektivnosti je

26

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

nesprávný, jelikož v opačném případě by to znamenalo, „že by bylo třeba jakýkoli běžně

dostupný finanční nástroj automaticky vnímat jako selektivním ve chvíli, kdy by se mateřská

společnost jednoho konkrétního účastníka zadávacího řízení rozhodla, že některý

z předmětných institutů využije, a mateřská společnost jiného účastníka téhož zadávacího řízení

by tak neučinila, či pokud by jiný účastník kupříkladu neměl mateřskou společnost, která by mu

využití těchto nástrojů poskytla.“ Zadavatel opětovně odkazuje na splnění svých zákonných

povinností, když vyzval vybraného dodavatele k potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a)

a b) zákona, přičemž vybraný dodavatel nadto doložil zadavateli i informace o výši ceny,

za kterou jsou mu předmětné finanční nástroje ze strany jeho mateřské společnosti

poskytovány. Současně zadavatel uvádí, že vzhledem k výši úrokové sazby cash poolingového

účtu vybraného dodavatele nemá pochybnosti o tom, že vybraný dodavatel platí za tento úrok

vyšší cenu, než je standard při současných tržních podmínkách, což je dle zadavatele zjevné

z pouhého prostého srovnání. „Nadto v případě záruky za úvěr jsou naplněna kritéria vylučující

veřejnou podporu. Konkrétně to, že Vybraný dodavatel jakožto dlužník nemá finanční potíže

a záruka je vázána na konkrétní transakci a Vybraný dodavatel platí za poskytnutí této

bankovní záruky tržně orientovanou cenu. Zadavatel proto trvá na svých závěrech, že k naplnění

druhého znaku veřejné podpory nedošlo.“ Zadavatel dodává, že vlastnická struktura společnosti

není bez dalšího důkazem o tom, že by cash pooling či záruka za úvěr byly poskytnuty

z veřejných zdrojů, neboť i společnosti vlastněné veřejnoprávními subjekty disponují svými

vlastními prostředky, jež jsou určené na zajištění jejich fungování na trhu, přičemž v daném

případě byl cash pooling i záruka za úvěr poskytnuty na komerčním základě za podmínek na

trhu obvyklých a bez zapojení veřejných prostředků. K záruce za úvěr zadavatel dále sděluje,

že vybraný dodavatel předložil zadavateli dokumenty dokládající, že předmětná záruka byla

poskytnuta úplatně, a to za poplatky jejich výše odpovídá standardní tržní metodice. Dále

zadavatel konstatuje, že z okolností poskytnutí cash poolingu ani záruky za úvěr nevyplývá, že

by Rakouská republika v těchto procesech jakkoliv figurovala. Zadavatel dodává, že

navrhovatel nikterak své závěry v této věci nepodkládá relevantními důkazy. Zadavatel

závěrem trvá na tom, že nedošlo ke kumulativnímu naplnění znaků veřejné podpory, a tudíž se

o veřejnou podporu v daném případě nejedná, přičemž opakovaně připomíná, že přestože

zadavateli vznikly pochybnosti, zda nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC či nikoliv,

vybraný dodavatel předložil zadavateli uspokojivé odpovědi, kterými tyto pochybnosti

rozptýlil. Dle zadavatele tak nedošlo k naplnění hypotézy dle § 113 odst. 6 zákona a nebyl tedy

povinen vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení.

89

Nadto zadavatel uvádí, že „ostatně ani neshledal příčinnou souvislost mezi údajnou neoprávněnou veřejnou podporou a Navrhovatelem tvrzenou MNNC v nabídce Vybraného dodavatele. Z pohledu zákona je problematické, když je MNNC způsobena neoprávněnou veřejnou podporou, nikoli když kterýkoli dodavatel neoprávněnou veřejnou podporu obdržel.

Navrhovatel tento fakt zcela ignoruje a bez dalšího konstatuje, že uvedené je důvodem, proč je

v nabídce Vybraného dodavatele údajně MNNC, přestože vyslovení tohoto závěru přísluší jen

a výhradně Zadavateli. Logikou Navrhovatele by Zadavatel musel přezkoumávat veškeré

finanční transakce Vybraného dodavatele, identifikovat z nich všechny, které by bylo možné

za veřejnou podporu považovat a následně zkoumat, zda se jedná o neoprávněnou veřejnou

podporu. Tento závěr je však naprosto absurdní, zadavatelé nejsou orgány, které mají provádět

ekonomicko-právní analýzy účetnictví vybraných dodavatelů. Nadto Zadavatel konstatuje, že

v rámci posuzování nabídek zcela vyčerpal všechny své zákonné povinnosti, pokud jde

27

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

o opatření podkladů pro posouzení MNNC v nejvýhodnější nabídce. Zadavatel má taktéž za to,

že vyčerpal i své faktické možnosti při opatřování si důkazů a podkladů ohledně Navrhovatelem

tvrzené neoprávněné veřejné podpory. Zadavatel na tomto místě podotýká, že si skutečně

nedokáže představit proces získávání dokumentů o poskytnutí či neposkytnutí neoprávněné

veřejné podpory ze strany hypotetického poskytovatele předmětné hypotetické neoprávněné

veřejné podpory (v tomto případě od Rakouské republiky), k čemuž ostatně Zadavatel není ani

povinen, a už vůbec ne oprávněn, neboť tyto pravomoci náleží toliko Evropské komisi, což

ostatně konstatuje i Úřad (…). Pokud by však Úřad při vyhodnocení dostatečnosti

a přesvědčivosti důkazů, jež předložil Zadavatel, dospěl k závěru, že tyto nejsou dostatečné, a že

si Zadavatel měl vyžádat dokumenty týkající se záruky za úvěr a cashpoolingu přímo

od vlastníka Vybraného dodavatele, tj. od Rakouské republiky, pak má Zadavatel za to, že by

tímto Úřad vytvořil rozhodovací praxi, která by v konečném důsledku byla neslučitelná s právem

EU a též by neúměrně zatěžovala zadavatele kdykoli by se jim do zadávacího řízení zapojil

dodavatel, jež by měl vazby na stát. Tento postup by pak ve velkém umožňoval dodavatelům,

jejichž nabídka nebyla vyhodnocena jako nejvýhodnější, efektivně narušovat zadávací řízení

a dosáhnout třeba i zrušení konkrétních zadávacích řízení z důvodu, že zadavatelé nebudou

schopni opatřit si nutné podklady. (…) Dle názoru Zadavatele podstatou správního řízení může

být pouze posouzení, zda se Zadavatel věnoval problematice MNNC, či nikoli. Zadavatel má

za to, že se této problematice prokazatelně zevrubně věnoval.“

90

K námitce nedostatku zdůvodnění výzvy k objasnění ve vztahu k MNNC zadavatel konstatuje, že zadavatel v rámci výzvy ze dne 27. 6. 2024 dal vybranému dodavateli explicitně možnost předložit upravený položkový rozpočet, přičemž ten vybraný dodavatel zadavateli předložil, a to včetně objasnění, v čem spočívají úpravy jednotlivých položek rozpočtu, a tedy pochybnosti ohledně MNNC byly vybraným dodavatelem rozptýleny. Dle zadavatele vybraný dodavatel nebyl v daném případě povinen extenzivně popsat zadavateli konkrétní důvody, jimiž by jednoznačně prokázal, že finanční prostředky přesunuté v rámci úpravy položkového rozpočtu do položky „Personální náklady“ nebudou chybět v jiné části nabídky.

K navrhovatelem odkazovanému rozhodnutí předsedy Úřadu R0137/2023 zadavatel uvádí, že

není přiléhavé na právě šetřený případ, neboť v daném rozhodnutí je řešena značně odlišná

situace. „Zadavatel taktéž konstatuje, že ani ze zákona, ani z rozhodovací praxe nevyplývá

Úřadu ani povinnost, ani oprávnění posuzovat otázku, zda nabídka Vybraného dodavatele

skutečně obsahovala MNNC, či nikoli“, a odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS21072/2024/500, sp. zn. ÚOHS-S0261/2024/VZ, ze dne 23. 5. 2024, jež dle zadavatele

potvrzuje jeho závěry. Zadavatel tedy dospěl k závěru, že není důvod pochybovat o schopnosti

vybraného dodavatele řádně plnit předmět veřejné zakázky, přičemž ani po zohlednění

argumentů navrhovatele, opakovaných výzvách vybranému dodavateli dle § 46 odst. 1 zákona

ve spojení s § 113 odst. 4 zákona a opakovaném posouzení MNNC zadavatel neshledal

v nabídce vybraného dodavatele MNNC. K tvrzení navrhovatele o porušení § 48 odst. 4 zákona

zadavatel dodává, že předmětné ustanovení zákona dává zadavateli toliko možnost, nikoliv

však povinnost účastníka zadávacího řízení vyloučit, a to jen za předpokladu, že jeho nabídka

obsahuje MNNC, takové tvrzení navrhovatele je tedy dle zadavatele bezpředmětné. Zadavatel

tak dále trvá na tom, že obsáhlá argumentace v rámci rozhodnutí o námitkách je dostatečná

pro to, aby byl postup zadavatele přezkoumatelný.

91

Závěrem zadavatel uvádí, že se problematice MNNC věnoval v dostatečném rozsahu a na všechny námitky navrhovatele reagoval přezkoumatelným způsobem, přičemž je

28

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

přesvědčen, že v předmětném zadávacím řízení postupoval (resp. postupuje) zcela v souladu

se zákonem, a proto žádá Úřad, aby předmětný návrh zamítl v souladu s § 265 písm. a) zákona.

IV.

ZÁVĚRY ÚŘADU

92

Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že návrh navrhovatele se podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

93

Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

94

Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

95

Podle § 46 odst. 2 zákona nemůže být po uplynutí lhůty pro podání nabídek nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

96

Podle § 46 odst. 3 zákona se za objasnění považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení nabídek.

97

Podle § 48 odst. 4 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

98

Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

99

Podle § 113 odst. 2 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek stanovit a) cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo b) způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.

100

Podle § 113 odst. 3 zákona v případě podle odstavce 2 není vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. a) nebo b).

101

Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké

29

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti

o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník

zadávacího řízení potvrdil, že

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů

vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů

a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění

veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

102

Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

103

Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké

nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností

uvedených v odstavci 4 písm. a),

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení

není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu

s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu,

informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

104

Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.

105

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

30

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

106

Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provedeli zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

107

Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

108

Dle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.

109

Dle čl. 107 odst. 2 SFEU jsou s vnitřním trhem slučitelné: a) podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků; b) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi; c) podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdělením. Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se toto písmeno zruší.

110

Dle čl. 107 odst. 3 SFEU za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány: a) podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů uvedených v článku

349 s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci;

b) podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného

evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského

státu;

c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských

oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se

společným zájmem;

d) podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní

podmínky obchodu a hospodářské soutěže v Unii v míře odporující společnému zájmu;

e) jiné kategorie podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím.

Zjištěné skutečnosti

111

V čl. 7. „Požadavky na způsob zpracování ceny plnění“ bodu 7.1 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že »[ú]častník zadávacího řízení zpracuje cenu plnění v členění podle předlohy (Příloha č. 5 dokumentace zadávacího řízení) (dále jen „Formulář pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality“).«

31

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

112

V čl. 7. „Požadavky na způsob zpracování ceny plnění“ bodu 7.2 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že »[n]abídkovou cenou se rozumí cena vypočtená dle předdefinovaných vzorců v buňce E8 označené jako „Nabídková cena v Kč bez DPH hodnota rozhodná pro hodnocení“ ve Formuláři pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality.«

113

V čl. 8. „Hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že hodnocení nabídek bude provedeno v souladu s § 114 odst. 1 zákona podle jejich ekonomické výhodnosti, dále že ekonomická výhodnost nabídek bude hodnocena v souladu s § 114 odst. 2 věta první zákona podle nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality a dále že kritériem kvality v souladu s § 116 zákona je „Maximální garantované průměrné stáří vozového parku“.

114

V čl. 8. „Hodnocení nabídek“ bodu 8.4 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „stanovil

v souladu s § 115 odst. 1 písm. a) zákona kritéria hodnocení takto:

a) Nabídková cena,

b) Maximální garantované průměrné stáří vozového parku.

Bližší informace a pokyny pro kritérium hodnocení podle písm. a) tohoto odstavce:

V rámci tohoto kritéria hodnocení bude hodnocena nabídková cena v Kč bez DPH stanovená

v souladu s čl. 7 dokumentace zadávacího řízení. Nabídková cena bude hodnocena níže

uvedenou bodovací metodou. Nejvýhodnější nabídkou je v tomto kritériu hodnocení nabídka

s nejnižší nabídkovou cenou.

Bližší informace a pokyny pro kritérium hodnocení podle písm. b) tohoto odstavce:

V rámci tohoto kritéria bude hodnocen závazek účastníka zadávacího řízení na zajištění

maximálního garantovaného průměrného stáří vozového parku (vyjma záložních vozidel)

(aritmetický průměr), které bude účastník zadávacího řízení splňovat v každém okamžiku

trvání závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

V případě, že se účastník zadávacího řízení zaváže, že zajistí dodržování maximálního

garantovaného průměrného stáří vozového parku (vyjma záložních vozidel) v průběhu plnění

veřejné zakázky do 84 měsíců obdrží 100 bodů. V případě, že se účastník zadávacího řízení

nezaváže, že zajistí dodržování maximálního garantovaného průměrného stáří vozového parku

(vyjma záložních vozidel) v průběhu plnění veřejné zakázky do 84 měsíců, obdrží 0 bodů. Pokud

účastník zadávacího řízení nevyplní příslušnou buňku ve Formulář pro zpracování nabídkové

ceny a kritéria kvality (Příloha č. 5 dokumentace zadávacího řízení) obdrží 0 bodů.

(…)“

115

V čl. 8. „Hodnocení nabídek“ bodu 8.6 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že kritérium

Nabídková cena má váhu 90 % a kritérium Maximální garantované průměrné stáří vozového

parku má váhu 10 %.

116

V příloze č. 5 „Formulář pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality“ zadávací dokumentace (dále jen „formulář pro zpracování nabídkové ceny“), konkrétně v listu s názvem „NC a kritérium kvality“, zadavatel stanovil, že předpokládaný roční objem kilometrů za rok činí

1 898 025,7 a dále měly být účastníky doplněny položky „Náklady za kalendářní rok příslušného

období v Kč bez DPH (zaokrouhlená na dvě desetinná místa)“, „Jednotková cena (kč/km)

dopravního výkonu v Kč bez DPH hodnota rozhodná pro plnění VZ“ a „Účastník zadávacího

32

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

řízení se zavazuje, že zajistí dodržování maximálního garantovaného průměrného stáří

vozového parku (vyjma záložních vozidel) v průběhu plnění veřejné zakázky do 84 měsíců“,

přičemž u této položky mělo být uvedeno ANO/NE.

117

Ve formuláři pro zpracování nabídkové ceny zadavatel dále v listu s názvem „NCDV“ definoval jednotlivé položky, které měly být účastníky zadávacího řízení doplněny:

118

Dle čl. 2 „Standard vybavení vozidel“, bodu 2.1. „Kategorie vozidel“ přílohy č. 11 „Technické a provozní standardy Integrovaného dopravního systému Veřejné dopravy Vysočiny oblast č. 7 - Humpolecko“ zadávací dokumentace je pro oblast 7 stanoven „minimální počet vozidel (bez operativní zálohy a provozní zálohy, tj. pouze turnusových vozidel) ke dni podpisu smlouvy“: 29, „minimální počet vozidel operativní zálohy“: 1 a „minimální počet vozidel provozní zálohy“: 2.

119

V „PROTOKOLU O JEDNÁNÍ KOMISE Č. 1“ konané dne 26. 6. 2024 (dále jen „Protokol č. 1“), konkrétně v části „Usnesení komise“, zadavatel uvedl, že »[v]zhledem ke skutečnosti, že komise shledala, že s ohledem na nejasnosti v nabídce není zřejmé, zda nabídka účastníka č. 1 zadávacího řízení obsahuje, či neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, komise se usnesla, že v souladu s § 46 odst. 1 zákona vyzve účastníka č. 1 zadávacího řízení k písemnému

33

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

objasnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů nebo doplnění dalších nebo

chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů (dále jen „žádost o zdůvodnění mimořádně

nízké nabídkové ceny“). Komise se rovněž usnesla, že v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké

nabídkové ceny vyzve účastníka č. 1 zadávacího řízení k objasnění dalších informací ve vztahu

k plnění předmětu veřejné zakázky.«

120

Zadavatel ve Výzvě k objasnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů nebo doplnění dalších nebo chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů č. 1 odeslané vybranému dodavateli dne 27. 6. 2024 (dále jen „Výzva k objasnění č.1“) uvedl, že »[k]omisi při posouzení splnění podmínek účasti vznikla pochybnost, zda nabídka účastníka obsahuje veškeré náklady a je naceněna v souladu se zadávací dokumentací (tj. zda jsou náklady přiřazeny ke správným položkám finančního modelu), přičemž komise konstatuje, že pokud ano, tak nabídka účastníka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Komise tento závěr formulovala na základě vzájemného porovnání nabídkové ceny účastníka, resp. jednotlivých položek jejího rozpadu uvedeného ve formuláři pro zpracování nabídkové ceny, vůči předmětu veřejné zakázky a vůči hodnotám z nabídek ostatních účastníků. Ze srovnání nabídkové ceny účastníka s hodnotami získanými za použití vybraných statistických metod (průměr hodnot z ostatních podaných nabídek a medián hodnot z ostatních podaných nabídek), stanovila komise následující hodnoty: • procentuální podíl nabídky účastníka vůči průměru nabídek, • procentuální podíl nabídky účastníka vůči mediánu nabídek.

Ze zprůměrování těchto podílů získala komise informaci o odchylkách částí nabídkové ceny

účastníka ve vztahu k průměru těchto hodnot. Jednotlivé položky naceňované účastníkem

ve formuláři pro zpracování nabídkové ceny a kritérií kvality byly pro účely posouzení

mimořádně nízké nabídkové ceny sloučeny do celkem 4 dílčích skupin v následujícím složení:

(…)

2) Personální náklady složené z položek:

•

Mzdové náklady,

•

Sociální a zdravotní pojištění,

•

Cestovné.

(…)

S ohledem na výše uvedené komisi vznikla pochybnost, zda nabídka účastníka obsahuje

veškeré náklady a je naceněna v souladu se zadávací dokumentací, přičemž konstatovala, že

pokud nabídka účastníka obsahuje veškeré náklady a je naceněna v souladu se zadávací

dokumentací, tak komise ve výše uvedených dílčích skupinách nákladů spatřuje mimořádně

nízkou nabídkovou cenu. Komise proto rozhodla, že v souladu s § 46 ve spojení s § 113 odst. 4

zákona vyzve účastníka k písemnému objasnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo

modelů, příp. doplnění dalších nebo chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů.

Komise konstatovala, že považuje hodnoty 75 % a nižší vůči průměru hodnot uvedených výše

jako hodnoty mimořádně nízké, které vyvolávají v komisi pochybnost o tom, zda nabídka

34

Č.j.: ÚOHS-29378/2025/500

účastníka obsahuje veškeré náklady a je naceněna v souladu se zadávací dokumentací a zda je

účastník schopen ve stanoveném rozsahu a kvalitě veřejnou zakázku plnit.

Výsledek výpočtů zadavatele spolu s označením hodnot, k jejichž objasnění komise níže vyzývá,

je přílohou této výzvy. Komisi není zřejmé, jakým způsobem účastník dosáhne natolik nízkých

nákladů v dílčí skupině Personální náklady. Komise požaduje od účastníka potvrzení, že

uvedené náklady v dílčí skupině Personální náklady obsahují veškeré náklady, které do této

skupiny nákladů spadají. V této souvislosti komise dále žádá účastníka o objasnění, jakým

způsobem se chystá zajistit nutný personál pro plnění předmětu veřejné zakázky (zejména

řidiče). V této souvislosti komise žádá účastníka o objasnění, jakým způsobem se chystá zajistit

nutné technické zázemí pro plnění předmětu veřejné zakázky (garáže, dílny apod.).

Komise vyzývá účastníka:

-

k potvrzení, že účastník na jím předložené kalkulaci trvá;

-

k předložení písemného objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny dle výše uvedeného;

-

k potvrzení, že

o při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních

předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních

předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet

na plnění veřejné zakázky, a

o neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

nebo

-

k předložení opraveného položkového rozpočtu ve smyslu § 46 odst. 3 zákona, přičemž

oprava bude spočívat v úpravě jednotlivých nákladových hodnot formuláře pro zpracování

nabídkové ceny na listu „NCDV“. Celková nabídková cena uvedená v listu „NC a kritérium

kvality“ v poli E26 nesmí být dotčena,

a dále k:

121

- k objasnění, jakým způsobem se účastník chystá zajistit nutné technické zázemí pro plnění

Číst dál ↓