ÚOHS S0209/2023/VZ – PI18018 Modernizace ÚVŽ

stavba (rekonstrukce F1) - Zhotovitel stavby“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 6. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 7. 2022 pod ev. č. Z2022-025530, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 7. 2022 pod ev. č. 2022/S 127-360231, ve znění pozdějších oprav, a současně ruší i všechny následné úkony jmenovaného zadavatele učiněné v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.

Zadavatel – VODA Želivka, a.s., IČO 26496224, se sídlem K Horkám 16/23, 102 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 21. 4. 2023 a 6. 12. 2023

stavba (rekonstrukce F1) - Zhotovitel stavby“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 7. 2022 pod ev. č. Z2022-025530, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 7. 2022 pod ev. č. 2022/S 127-360231, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

V bodu 2.1 „Základní účel veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky uvedl, že „[r]ekonstrukce Filtrace F1 (označená jako 3. stavba) je další stavbou celého souboru opatření, která budou realizována na úpravně vody Želivka pod souhrnným názvem Modernizace ÚVŽ. […] Modernizací úpravny vody bude vytvořen předpoklad k odstranění veškerých negativních parametrů a k výraznému zvýšení kvality vyrobené pitné vody.“

V bodu 3.4 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil, že „[p]ředpokládaná hodnota budoucí stavební zakázky, pro níž bude v zadávacím řízení vybrán zhotovitel stavby, orientačně činí 1 803 897 406 Kč bez DPH.“

Z „Protokolu o 1. jednání komise“ ze dne 3. 2. 2023 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 4 nabídky, a to vč. nabídky navrhovatele – společníků společnosti „Společnost ÚV Želivka, 3. stavba“ sdružující společníka SMP Vodohospodářské stavby a.s.,

„Rozhodnutím zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení a oznámením o jeho vyloučení“ ze dne 7. 3. 2023 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“ či „rozhodnutí o vyloučení navrhovatele“) zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a to dle § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona. Navrhovateli bylo rozhodnutí o vyloučení doručeno téhož dne.

Proti rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel námitky ze dne 21. 3. 2023 (dále jen „námitky proti rozhodnutí o vyloučení“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

Rozhodnutím ze dne 3. 4. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení“), které bylo navrhovateli doručeno dne 4. 4. 2023, zadavatel námitky proti rozhodnutí o vyloučení odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 13. 4. 2023 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh č. 1“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu č. 1 rovněž dne 13. 4. 2023.

„Rozhodnutím o výběru dodavatele k uzavření smlouvy“ ze dne 27. 10. 2023 (dále jen „rozhodnutí o výběru“) zadavatel rozhodl o výběru dodavatele na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, a to vybraného dodavatele. „Oznámení rozhodnutí o výběru dodavatele k uzavření smlouvy“ ze dne 1. 11. 2023 (dále jen „oznámení o výběru“) obdržel navrhovatel téhož dne.

Proti rozhodnutí o výběru podal navrhovatel námitky ze dne 6. 11. 2023 (dále jen „námitky proti rozhodnutí o výběru“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

Rozhodnutím ze dne 21. 11. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky proti rozhodnutí o výběru odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 30. 11. 2023 u Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh č. 2“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 30. 11. 2023.

Návrh č. 1 směřuje proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a souvisejícímu posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení navrhovatelem, jakož i proti zadávací podmínce dle bodu 4.15.2 písm. c) zadávací dokumentace veřejné zakázky v části týkající se požadavku na doložitelnou zkušenost člena realizačního týmu dodavatele v pozici „Stavbyvedoucí pozemních staveb“.

Dle navrhovatele „není správný, náležitě zdůvodněný a věrohodně podložený závěr zadavatele o tom, že by snad navrhovatelem předložené doklady o participaci Ing. K. M. [pozn.: pseudonymizováno] na referenční zakázce ‚ÚV Písek‘2 v postavení stavbyvedoucího neměly odpovídat skutečnosti“. Navrhovatel konstatuje, že na základě jím předložených podkladů je nezpochybnitelné, že Ing. K. M. působila na stavbě „ÚV Písek“ v postavení (co do náplně její práce) stavbyvedoucího, a že je tak nesprávný závěr zadavatele, že navrhovatel neprokázal splnění kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona dle bodu 4.15.2 písm. c) zadávací dokumentace veřejné zakázky, pokud jde o požadavky na člena realizačního týmu dodavatele v pozici „Stavbyvedoucí pozemních staveb“.

Navrhovatel uvádí, že z požadavků zadavatele na osobu v pozici „Stavbyvedoucí pozemních staveb“ nevyplývá, že pro prokázání splnění kvalifikace této osoby je rozhodná pouze taková zkušenost, kterou osoba podílející se na realizaci referenční zakázky v pozici stavbyvedoucího získala až po autorizaci. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů3, z níž dle navrhovatele vyplývá, že „pozici stavbyvedoucího lze vykonávat rovněž bez příslušné autorizace dle stavebního zákona4, byť se tak musí dít pod dohledem autorizované osoby. Je tedy zcela lichý závěr zadavatele o tom, že bez příslušné autorizace nelze činnost stavbyvedoucího vykonávat […].“ Navrhovatel je přesvědčen, že pokud zadavatel trval na tom, že pro prokázání splnění kvalifikace je relevantní pouze praxe, kterou stavbyvedoucí nabyl až po získání autorizace, měl to výslovně uvést v zadávací dokumentaci veřejné zakázky (např. uvedením „autorizovaný stavbyvedoucí“). Jelikož tak zadavatel v šetřeném případě neučinil, zatížil dle navrhovatele zadávací podmínky nejasností, která nemůže být vykládána k tíži dodavatelů.

Navrhovatel dále uvádí, že o tom, že Ing. K. M. na referenční zakázce „ÚV Písek“ fakticky vykonávala činnost stavbyvedoucího, vypovídá fakt, že za zhotovitele činila zápisy do stavebního deníku (což může za zhotovitele činit jen stavbyvedoucí či jiná osoba pověřená řízením stavby), dohlížela na dodržování pravidel BOZP na staveništi, předávala za zhotovitele investorovi ucelené části díla, přebírala plnění od poddodavatelů, účastnila se kontrolních dnů a dalších jednání týkajících se vedení stavby apod. Současně nelze přehlédnout, že dle vzorové části stavebního deníku k předmětné referenci byla Ing. K. M. na stavbě přítomna takřka každý den.

K jednotlivým podkladům, na jejichž základě zadavatel dospěl k závěru, že údaje o participaci

Navrhovatel v návrhu č. 1 dále konstatuje, že pokud by zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky měly být vykládány tak, že pro prokázání splnění dostatečných zkušeností osoby působící v realizačním týmu dodavatele v pozici „Stavbyvedoucí pozemních staveb“ jsou relevantní pouze takové referenční zakázky, na jejichž řízení se příslušná osoba podílela až po získání autorizace pro pozemní stavby (v této souvislosti navrhovatel akcentuje, že právě takovýto výklad vyplývá až z rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení), pak navrhovatel vznáší námitku nezákonnosti takovéto zadávací podmínky, neboť „není žádného rozdílu ve zkušenostech získaných s vedením stavby před získáním autorizace a po něm; rozhodný je konkrétní obsah činnosti příslušné osoby, nikoli její formální (pracovní) označení v rámci organizace příslušné referenční stavby. Navíc, autorizace v oboru ‚Pozemní stavby‘ by stejně nepostačovala pro výkon činnosti autorizovaného stavbyvedoucího dle § 158 odst. 1 SZ ve vztahu k vodohospodářské stavbě […]. Zúžení relevantních zkušeností dotčené osoby jen na dobu po získání autorizace v oboru pozemní stavby by tedy bylo nedůvodné a nepřiměřené, tedy odporující ustanovení § 6 ZZVZ, tj. základním zásadám zadávání veřejných zakázek.“

Ve vztahu ke shora uvedené námitce navrhovatele, že „[n]ikdo s autorizací (jen) pro obor ‚Pozemní stavby‘ […] nemůže být autorizovaným stavbyvedoucím ve smyslu § 158 odst. 1 SZ ve vztahu k vodohospodářské stavbě“, pak navrhovatel v návrhu č. 1 rovněž konstatuje, že přestože tuto vznesl již v námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, zadavatel se s ní v rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení nikterak nevypořádal.

Navrhovatel je rovněž přesvědčen, že zadavatel při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku postupoval v rozporu se zásadou přiměřenosti, transparentnosti a zákazu diskriminace, když přesto, že v zadávacím řízení přistoupil k institutu objasnění a doplnění nabídky ve smyslu § 46 zákona (byť v jiné souvislosti týkající se objasnění přechodu referenčních zakázek v rámci přeměny společnosti „SMP CZ a.s.“ na společnost „SMP

Navrhovatel v návrhu č. 1 taktéž uvádí, že zadavatel při vypořádání námitek proti rozhodnutí o vyloučení ignoroval zcela zásadní skutečnost, jež nastala v době mezi (nepravomocným) rozhodnutím o vyloučení navrhovatele a rozhodnutím o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, kdy navrhovatel dne 1. 4. 2023 v návaznosti na ukončení pracovního poměru

Nadto navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že zadavatel zřejmě zpřístupnil informace z nabídky navrhovatele jinému účastníkovi zadávacího řízení, a to zcela mimo postup předvídaný zákonem, čímž porušil základní zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona, zejm. zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Závěrem návrhu č. 1 navrhovatel s ohledem na vše výše uvedené navrhuje, aby Úřad rozhodl ve smyslu § 263 odst. 2 zákona a rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a všechny na něj navazující úkony zrušil.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 13. 4. 2023, kdy Úřad obdržel návrh č. 1.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 14. 4. 2023.

Usnesením ze dne 14. 4. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Vyjádření zadavatele k návrhu č. 1 ze dne 24. 4. 2023 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu č. 1”) obdržel Úřad od zadavatele téhož dne.

Zadavatel ve vyjádření k návrhu č. 1 předně shrnuje své stanovisko k důvodům vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, aby tak dle svých slov vystihl a potvrdil

K důvodu vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel konstatuje, že z žádných objektivních dokumentů (smlouva o dílo, stavební deník apod.) postavení Ing. K. M. na referenční zakázce „ÚV Písek“ jako stavbyvedoucího nevyplývá. Zadavatel uvádí, že nikterak nezpochybňuje, že se Ing. K. M. podílela na předmětné referenci, přičemž ani nevyvrací, že tento podíl mohl být významný. Vzhledem k tomu, že zadavatel však požadoval zkušenost s pozicí stavbyvedoucího a nikoli s pozicí obdobnou, tj. např. s pozicí „osoby řídící stavbu“ či „stavbyvedoucího pod vedením autorizované osoby“, přičemž požadovaná zkušenost z žádného z předložených dokladů nevyplývá, tak zadavatel uzavírá, že „i kdyby byla pravdivá a prokázaná všechna tvrzení navrhovatele o důležitosti podílu Ing. K. M. na realizaci stavby, stále by se nejednalo o prokázání příslušného kvalifikačního požadavku. Důvod vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ by tak zůstal nadále platný.“

K důvodu vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel uvádí, že zkušenost

K tvrzení navrhovatele, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení nevypořádal s částí námitek proti rozhodnutí o vyloučení, zadavatel ve vyjádření k návrhu č. 1 konstatuje, že „na tuto námitku reagoval zejména v odst. 79 rozhodnutí o námitkách a reagoval na ni v logickém kontextu s formulací kvalifikačních požadavků, když uvedl, že nepožadoval a nepožaduje kumulaci více kvalifikací (zde dvou autorizací) do pozice, na které byla předkládána Ing. K. M. Takové vypořádání považuje zadavatel za přiměřené (mírně chaotickému) vyznění námitek.“ Nadto pak zadavatel doplňuje, že „v rámci výstavby nebo

K tvrzení navrhovatele, že zadavatel postupoval v rozporu se zásadou přiměřenosti, transparentnosti a zákazu diskriminace, když navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku vyloučil bez předchozí výzvy dle § 46 zákona, zadavatel uvádí, že je to pouze navrhovatel, kdo je odpovědný za správnost a úplnost jeho nabídky, a že možnost žádat o objasnění a doplnění nabídky je oprávněním (nikoliv povinností) zadavatele, a je tedy pouze na něm, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo zda účastníka ze zadávacího řízení z důvodu nepředložení dostatečné a úplné nabídky ve smyslu § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučí. Nadto zadavatel konstatuje, že objasnění nabídky ohledně účasti Ing. K. M. na sporné referenční zakázce obdržel zadavatel od navrhovatele i bez výzvy dle § 46 zákona, přičemž toto plně akceptoval a náležitě s ním také pracoval při posouzení prokázání splnění technické kvalifikace navrhovatelem. „Zadavatel tak považuje argumentaci navrhovatele o […] nevyužití § 46 ZZVZ za irelevantní, protože fakticky navrhovatel dostal prostor svou nabídku objasnit […]. Nelze předpokládat, že postupem dle § 46 ZZVZ by navrhovatel dostal prostor větší.“

K dokladům předloženým navrhovatelem po vydání rozhodnutí o vyloučení vč. oznámení o změně kvalifikace navrhovatele ve smyslu § 88 zákona zadavatel uvádí, že bez ohledu na jejich obsah je zadavatel vždy povinen rozhodovat na základě podkladů, které má k dispozici k okamžiku vydání rozhodnutí. K později předloženým dokladům tak již zadavatel nemá povinnost přihlížet. Nadto pak zadavatel uvádí, že jak vyplývá z rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0127/2022/VZ ze dne 25. 11. 2022, doložení změny kvalifikace ve smyslu § 88 zákona je přípustné pouze tehdy, pokud dodavatel již předtím kvalifikaci splňoval. Dle zadavatele jej tak nelze zaměňovat s doplněním chybějící, neprokázané kvalifikace.

Konečně k tvrzení navrhovatele, že zadavatel zřejmě zpřístupnil informace z nabídky navrhovatele jinému účastníkovi zadávacího řízení, zadavatel konstatuje, že žádná takováto „nezákonná“ aktivita mu není známa. Nadto zadavatel konstatuje, že až na výjimku navrhovatel o této aktivitě nepředkládá žádné důkazy či konkrétní informace, pročež se k ní zadavatel nemůže ani blíže vyjádřit.

Závěrem vyjádření k návrhu č. 1 zadavatel konstatuje, že jeho navrhovatelem namítaný postup nadále považuje za souladný se zákonem, a proto žádá, aby Úřad návrh ve smyslu § 265 písm. a) zákona zamítl.

Rozhodnutím ze dne 29. 5. 2023 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Přípisem ze dne 7. 6. 2023 požádal Úřad Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, IČO 45770743, se sídlem Sokolská 1498/15, 120 00 Praha 2 (dále jen „ČKAIT“), jakožto organizaci, do jejíž působnosti dle § 23 odst. 6 písm. c) zákona č. 360/1992

„Kolik musí, resp. může být na jedné stavbě stavbyvedoucích? Vyplývá uvedené z právních předpisů (pokud ano, z jakých)?

Hraje z hlediska počtu stavbyvedoucích na jedné stavbě roli skutečnost, že se stavba skládá z více stavebních celků nebo že se zde ‚protíná‘ více stavebních oborů?6

Můžete objasnit, resp. přiblížit, jak je tomu reálně v praxi z pohledu počtu stavbyvedoucích (resp. osob v pozici označené jako stavbyvedoucí) na jedné zakázce, tj. zejm. zda se v praxi vyskytuje či je dokonce obvyklé, že na stavebních zakázkách figuruje více osob v pozici stavbyvedoucí a pokud ano, jak je tato situace řešena z pohledu naplnění zákonných požadavků?7

Jsou požadavky na osobu stavbyvedoucího konkrétně vymezeny právními předpisy (a pokud ano, jakými a jak)? Může požadavky na osobu stavbyvedoucího (resp. osobu na pozici označené jako stavbyvedoucí) stanovit sám zadavatel, resp. je takováto praxe běžná?

Musí stavbyvedoucí vždy disponovat autorizací, nebo může tuto pozici zastávat i osoba bez autorizace (např. pod dohledem autorizované osoby)? Jaký je v tomto kontextu vztah autorizované a neautorizované osoby? Musí být autorizovaná osoba nutně v pozici stavbyvedoucího na dotčené stavbě, kde bude (pod jejím dohledem) působit osoba neautorizovaná?

Pokud je pro získání autorizace pro osobu stavbyvedoucího třeba relevantní praxe s odborným vedením stavby, je možné, aby osoba bez autorizace působila na stavbě v pozici stavbyvedoucí a získala takto relevantní zkušenost?

Stávají se v reálné praxi situace, kdy pozici stavbyvedoucího (resp. pozici takto označenou) zastává osoba bez autorizace, příp. je tato praxe obvyklá? 8

Máte za to, že pojem stavbyvedoucí je v reálné praxi užíván odlišně (např. volněji co do počtu takovýchto osob na stavbě, dispozicí s autorizací či rozsahem svěřených úkolů), než jak by mohlo vyplývat z právních předpisů?

Jak vnímáte situaci ve vztahu k označování stavbyvedoucích ze strany zadavatelů, kdy jsou mimo samotného pojmu ‚stavbyvedoucí‘ užívány rovněž pojmy jako ‚hlavní stavbyvedoucí‘ či ‚zástupce stavbyvedoucího‘?“

V reakci na přípis ze dne 7. 6. 2023 obdržel Úřad dne 19. 6. 2023 vyjádření ČKAIT ze dne

Usnesením ze dne 30. 6. 2023 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Usnesením ze dne 3. 7. 2023 prodloužil Úřad na základě žádosti navrhovatele ze dne

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 13. 7. 2023 (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 13. 7. 2023“) obdržel Úřad od navrhovatele téhož dne.

Navrhovatel předně konstatuje, že se seznámil s podklady rozhodnutí shromážděnými ze strany Úřadu, přičemž tyto dle navrhovatele jednoznačně potvrzují důvodnost jím podaného návrhu č. 1 a všech námitek v něm uvedených.

Navrhovatel se dále vyjadřuje k tvrzením zadavatele obsaženým ve vyjádření zadavatele k návrhu č. 1, přičemž v této souvislosti převážně opakuje svoji argumentaci předestřenou již v návrhu č. 1. Nad rámec této argumentace pak navrhovatel uvádí, že mu není zřejmé, proč zadavatel tvrdí a akcentuje, že navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku vyloučil ze dvou samostatných a na sobě nezávislých důvodů, když oba tyto důvody se týkají téhož, a to (ne)prokázání splnění technické kvalifikace navrhovatele prostřednictvím Ing. K. M. Ve vztahu k namítané nezákonnosti zadávací podmínky dle bodu 4.15.2 písm. c) zadávací dokumentace veřejné zakázky v části týkající se požadavku na doložitelnou zkušenost člena realizačního týmu dodavatele v pozici „Stavbyvedoucí pozemních staveb“ pak navrhovatel uvádí, že pokud zadavatel ve vyjádření k návrhu č. 1 tvrdí, že v rámci výstavby nebo rekonstrukce úpravny pitné vody figuruje zpravidla více stavbyvedoucích autorizovaných ve smyslu § 158 odst. 1 starého stavebního zákona, přičemž součástí takových staveb bývají kromě vodohospodářských staveb také stavby pozemní, na kterých se plnohodnotně uplatní stavbyvedoucí s autorizací (pouze) na pozemní stavby, nebyl by dle navrhovatele důvodný,

Navrhovatel se dále vyjadřuje k vyjádření ČKAIT, přičemž v této souvislosti předně uvádí, že dle jeho názoru se ČKAIT k dotazům Úřadu vyjádřila poměrně stručně a v některých případech její odpovědi po obsahové stránce ani příliš neodpovídají Úřadem vzneseným dotazům.

Závěrem vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 13. 7. 2023 navrhovatel trvá na svém návrhu, aby Úřad rozhodl ve smyslu § 263 odst. 2 zákona a rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a všechny na něj navazující úkony zrušil.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 14. 7. 2023 (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 14. 7. 2023“) obdržel Úřad od zadavatele téhož dne.

Zadavatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 14. 7. 2023 de facto opakuje své vyjádření k návrhu č. 1. Nad rámec uvedeného zadavatel ve vztahu k změně kvalifikace navrhovatele ve smyslu § 88 zákona oznámené po vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku konstatuje, že dne 11. 7. 2023 mu bylo doručeno oznámení účastníka zadávacího řízení, společnosti „ÚVŽ rekonstrukce F1“, které tvoří přílohu tohoto vyjádření a které zpochybňuje tvrzení navrhovatele ohledně změny jeho kvalifikace. Zadavatel uvádí, že dle předmětného oznámení je informace o ukončení pracovního poměru Ing. K. M. u společnosti „SMP Vodohospodářské stavby a.s.“ zjevně nepravdivá, neboť dle informací z veřejných zdrojů (např. registru smluv) Ing. K. M. ke dni 31. 3. 2023 tento pracovní poměr neukončila a je odpovědnou osobou společnosti „SMP Vodohospodářské stavby a.s.“ na veřejné zakázce „ČOV Černovice“. Současně pak zadavatel konstatuje, že předmětné oznámení k informaci, že na pozici „Stavbyvedoucí pozemních staveb“ byl namísto Ing. K. M. dosazen Ing. M. M., uvádí, že Ing. M. M. je od 1. 1. 2023 zaměstnancem společnosti „STRABAG

Zadavatel pak ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 14. 7. 2023 rovněž uvádí, že se v rámci nahlédnutí do předmětného správního spisu seznámil s přípisem Úřadu ze dne

Závěrem vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 14. 7. 2023 zadavatel Úřad opětovně žádá, aby návrh ve smyslu § 265 písm. a) zákona zamítl.

Dne 10. 8. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 10. 8. 2023“).

Obsahem vyjádření zadavatele ze dne 10. 8. 2023 je replika zadavatele k vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 13. 7. 2023. Zadavatel odkazuje na jeho

Dne 25. 8. 2023 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-31916/2023/500 z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž návrh navrhovatele ze dne 13. 4. 2023, tj. návrh č. 1 podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 263 zákona.

Dne 8. 9. 2023 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne (dále jen „rozklad navrhovatele“) proti napadenému rozhodnutí.

Dle navrhovatele Úřad napadené rozhodnutí v klíčové části staví výlučně na svých dojmech a přehlíží relevantní argumentaci navrhovatele a jím předložené podklady vypovídající o míře zapojení Ing. K. M. na realizaci referenční zakázky „ÚV Písek“. Navrhovatel má za to, že dotčené podklady jednoznačně dokládají, že Ing. K. M. na předmětné referenci participovala jako stavbyvedoucí, a tedy zkušenost, kterou tímto získala, je srovnatelná se zkušeností autorizovaného stavbyvedoucího.

Navrhovatel uvádí, že Úřad napadené rozhodnutí staví na tom, že Ing. K. M. participovala na referenční zakázce „ÚV Písek“ ihned po ukončení vysokoškolského vzdělání, kdy její pracovní zařazení u tehdejšího a současně prvního zaměstnavatele odpovídalo pozici „asistent“ a poté „mistr“. Taková úvaha Úřadu je však dle navrhovatele nesprávná a popírající podklady rozhodnutí, které svědčí o tom, že Ing. K. M. dotčenou stavbu skutečně řídila. Dle navrhovatele by bylo absurdní, pokud by zkušenost získaná Ing. K. M. na referenční zakázce „ÚV Písek“ byla dostatečná pro získání autorizace, ale neměla by postačovat pro účely prokázání splnění technické kvalifikace požadované zadavatelem. Navrhovatel je toho názoru, že pokud zadavatel požaduje doložení určité praxe nabyté až po udělení autorizace, musí uvedené

Navrhovatel v rozkladu dále namítá dezinterpretaci rozhodnutí o vyloučení ze strany Úřadu, neboť ten z něj dovozuje úvahy zadavatele, které neučinil. Zadavatel se dle navrhovatele v rozhodnutí o vyloučení nezabýval tím, jakou zkušenost Ing. K. M. na referenci „ÚV Písek“ nabyla a zda tato byla srovnatelná se zkušeností, kterou by získal stavbyvedoucí s autorizací.

Konečně pak navrhovatel brojí proti nedostatečnosti podkladů zadavatele pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Navrhovatel setrvává na tom, že zadavatel neměl v době vyloučení navrhovatele dostatek informací ke zkušenosti Ing. K. M. na referenční zakázce „ÚV Písek“, a proto měl navrhovatele v tomto směru vyzvat k objasnění nabídky dle § 46 zákona. Pokud by tak zadavatel učinil, navrhovatel by dle svých slov předložil celou řadu dokladů o výkonu funkce stavbyvedoucího na předmětné referenci ze strany Ing.

Závěrem rozkladu navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu projednání.

Rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-R0123/2023/VZ, č. j. ÚOHS-44793/2023/162 ze dne 10. 11. 2023 (dále jen „rozhodnutí o rozkladu”) předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil

Předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu předně konstatoval, že stěžejní roli při rozhodování, zda byl zadavatel oprávněn navrhovatele vyloučit ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, hraje správné provedení výkladu zadávací podmínky dle bodu 4.15.2 písm. c) zadávací dokumentace veřejné zakázky, kde zadavatel mj. stanovil, že člen realizačního týmu dodavatele v pozici „Stavbyvedoucí pozemních staveb“ musí mj. disponovat „doložitelnou zkušeností na pozici stavbyvedoucího pozemních staveb při realizaci výstavby nebo

Předseda Úřadu uvedl, že mezi účastníky správního řízení panuje v kontextu citované zadávací podmínky spor o výkladu pojmu „stavbyvedoucí“. Předseda Úřadu konstatoval, že jádro problému spočívá v tom, že pojem „stavbyvedoucí“ není doprovázen žádnou bližší specifikací, přičemž „[z]a situace, že se tento pojem běžně používá i pro osoby bez autorizace, měl zadavatel blíže popsat, o jaký ‚druh‘ stavbyvedoucího se má jednat či alespoň rámcově popsat, co by mělo být obsahem jeho činnosti na referenční zakázce. Pokud […] zadavatel požadoval jen referenční zakázky, kde působila osoba s autorizací […], měl to výslovně zakotvit v zadávacích podmínkách.“ Vzhledem k tomu, že tak však zadavatel v šetřeném případě neučinil, je dle předsedy Úřadu třeba dotčenou zadávací podmínku aplikovat v tom významu, ve kterém by ji pochopil průměrný odborně zdatný dodavatel.

Předseda Úřadu dále uvedl, že „s ohledem na to, že pojem ‚stavbyvedoucí‘ je běžně používán i ve významu ‚stavbyvedoucí bez autorizace‘, nelze význam této zadávací podmínky redukovat tak, že připouští pojmout za člena realizačního týmu toliko osobu se zkušeností v pozici stavbyvedoucího autorizovaného. To zkrátka nevyplývá z textu zadávací podmínky a s ohledem na situaci na trhu […] to dodavatele napadnout bez dalšího nemuselo […].“ V návaznosti na to předseda Úřadu konstatoval, že je otázkou, „kdo další může pod pojem ‚stavbyvedoucí‘, jak ho zadavatel v zadávací dokumentaci použil, spadnout. Úřad k této otázce přistoupil tak, že ‚stavbyvedoucím‘ podle citovaného ustanovení zadávací dokumentace se rozumí i osoba bez autorizace, pokud a) působí pod vedením osoby autorizované, b) její zkušenost odpovídá zkušenosti osoby autorizované (tím patrně Úřad míří na konkrétní činnosti vykonávané takovou osobou) a c) s danou osobou bylo při realizaci plnění počítáno jako se stavbyvedoucím (tím patrně Úřad míří na pojmenování funkce). […] Není však vůbec jasné, jak Úřad k tomuto závěru došel.“

Dle předsedy Úřadu Úřad správně pojal za prvek definice stavbyvedoucího prvek fakticity vykonávané činnosti, neboť co osoba, která se za stavbyvedoucího na referenční zakázce označuje, vykonávala za činnosti, je nepochybně třeba zkoumat. V této souvislosti pak předseda Úřadu uvedl, že šetřená zadávací podmínka připouští tři možné interpretace. První intepretace dle předsedy Úřadu obsáhne každou osobu, která by působila ve funkci s názvem „stavbyvedoucí“, aniž by rozhodoval obsah její činnosti. Na základě této interpretace by však závěr o tom, zda určitá osoba na referenční zakázce působila jako stavbyvedoucí, záležel pouze na názvu její pozice při realizaci referenčního plnění a nebyl by reflektován skutečný obsah činnosti, který jediný svědčí o zkušenostech dotčené osoby. Druhý výklad lze dle předsedy

Předseda Úřadu dále uvedl, že v šetřeném případě není sporu o tom, že Ing. K. M. na realizaci dotčené referenční zakázky určitým způsobem skutečně participovala, a to dle tvrzení navrhovatele pod vedením jiné autorizované osoby, sporným je to, zda činnosti, které Ing.

Závěrem rozhodnutí o rozkladu pak předseda Úřadu konstatoval, že „při pohledu na rozhodnutí o vyloučení je zjevné, že zadavatel faktickou stránku působení Ing. K. M. na zřetel nebral. Zadavatel vycházel vlastně toliko z pojmenování funkce, ve které tato osoba působila a z faktu, že byla krátce po škole.“, přičemž v návaznosti na to uvedl, že „Úřad v rámci nového projednání musí zvážit, jestli navrhovatel včas a zákonnou cestou konfrontoval zadavatele s tím, že fakticky paní Ing. K. M. činnosti stavbyvedoucího vykonávala. Pokud tak navrhovatel učinil, měl zadavatel tímto pohledem jeho nabídku posoudit, tj. posoudit, zda zkušenosti Ing. K. M. s ohledem na činnosti, které na referenční zakázce ‚ÚV Písek‘ odpovídaly zkušenosti stavbyvedoucího. K tomu si měl zadavatel ujasnit, co přesně je obsahem činnosti stavbyvedoucího, přičemž pokud by bral za uznatelné pouze takové činnosti, které by Ing. K. M. vykonávala až po udělení autorizace, postupoval by v rozporu se správným výkladem zadávací podmínky, kterou stanovil (dle zadávacích podmínek autorizací musí taková osoba disponovat až k okamžiku podání nabídky do tohoto zadávacího řízení). Podle toho, k čemu by došel, by pak měl znovu a lépe posoudit zapojení uvedené osoby do referenčního plnění. Pokud Úřad dospěje k závěru, že zadavatel nebral v potaz faktickou stránku činnosti Ing. K. M., ačkoliv mu to bylo včas a řádně navrhovatelem namítnuto, je namístě zrušit rozhodnutí o vyloučení a případně i další úkony v zadávacím řízení.“

Přípisem ze dne 15. 11. 2023 Úřad vyrozuměl účastníky správního řízení o pokračování správního řízení.

Dne 1. 12. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 1. 12. 2023“).

Zadavatel ve vyjádření ze dne 1. 12. 2023 v návaznosti na rozhodnutí o rozkladu uvádí, že má za to, že „si udělal dostatečně konkrétní představu o funkci Ing. K. M. na referenci ‚ÚV Písek‘, přičemž doložil, že Ing. K. M. zde fakticky nepůsobila jako stavbyvedoucí. Tuto faktickou skutečnost pak navrhovatel nevyvrátil ani v námitkách, ani v navazujícím správním řízení.“

Závěrem vyjádření ze dne 1. 12. 2023 zadavatel konstatuje, že „navrhovatel včas a zákonnou cestou nepředložil zadavateli doklad, že fakticky paní Ing. K. M. činnosti stavbyvedoucího vykonávala. Zadavatel je přesvědčen, že zcela v souladu s názorem předsedy Úřadu […] bral v potaz faktickou stránku činnosti Ing. K. M. na referenci ‚ÚV Písek‘, která mu byla známá v době rozhodování o vyloučení navrhovatele […]. Zadavatel je toho názoru, že Úřad […] nemůže dospět k závěru, že zadavatel nebral v potaz faktickou stránku činnosti Ing. K. M., která vyplývala z dokladů předložených navrhovatelem před rozhodnutím o jeho vyloučení. Není proto namístě zrušit rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ani další úkony v zadávacím řízení.“

Přípisem ze dne 22. 12. 2023 (dále jen „žádost o informace dodavatelům”) požádal Úřad vybrané dodavatele stavebních prací, a sice dodavatele: •

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 27. 12. 2023 odpověď dodavatele MORYS z téhož dne, ve které dodavatel MORYS k dotazu č. 1 uvádí, že „[s] ohledem na neznalost zadávací/projektové dokumentace není z naší strany možno na tuto otázku jednoznačně odpovědět. Obecně považujeme za opodstatněné požadovat obdobné zkušenosti s typem a složitosti řešené stavby.“

K dotazu č. 2 dodavatel MORYS konstatuje, že „[z] našeho týmu by nemohla žádná osoba zastávat dotčenou pozici, jelikož žádný z našich autorizovaných stavbyvedoucích nedisponuje požadovanou referencí. Stavbu tohoto charakteru jsme doposud nerealizovali.“

K dotazu č. 3 dodavatel MORYS uvádí, že dle jeho názoru „je odpovídajícím dokladem k prokázání zkušeností stavební deník či jiný relevantní doklad tuto skutečnost prokazující“.

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 28. 12. 2023 odpověď dodavatele UNISTAV CONSTRUCTION ze dne 22. 12. 2023, ve které dodavatel UNISTAV

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 4. 1. 2024 odpověď dodavatele Subterra z téhož dne, ve které dodavatel Subterra k dotazu č. 1 uvádí, že „[t]uto zadávací podmínku vnímáme tak, že osoba navržená na pozici stavbyvedoucího pozemních staveb musela realizovat v pozici stavbyvedoucího alespoň jeden projekt výstavby či rekonstrukce úpravny pitné vody pro obyvatele ve finančním rozsahu alespoň 100.000.000,Kč bez DPH. Stavbyvedoucí je dle našeho názoru jednoznačně definovaná pozice, jejíž ‚náplň‘ a ‚obsah‘ definuje stavební zákon, autorizační zákon a řada jiných právních a technických předpisů. Jedná se o osobu zabezpečující odborné vedení provádění stavby.“

K dotazu č. 2 dodavatel Subterra konstatuje, že „[a]by osoba z našeho týmu mohla v daném případě zastávat pozici ‚stavbyvedoucího pozemních staveb‘, musela by jednoznačně disponovat autorizací v příslušném oboru, jak vyplývá z dotčené citované zadávací dokumentace. Zároveň by tato osoba musela plnit požadavek v konkrétních zadávacích podmínkách, tj. v pozici stavbyvedoucího realizovala alespoň jeden projekt výstavby nebo

K dotazu č. 3 dodavatel Subterra uvádí, že „[v] případě, že by se jednalo o našeho zaměstnance, pak je nám skutečnost o jeho působení na dané pozici známa. V jiném případě bychom vycházeli z dostupných zdrojů.“

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 5. 1. 2024 odpověď dodavatele Zlínstav z téhož dne, ve které dodavatel Zlínstav k dotazu č. 1 uvádí, že „[t]ext uvedený v požadavcích na splnění kvalifikace […] chápeme tak, že se jedná o zkušenosti osoby na pozici stavbyvedoucího (dle příslušného zákona), který má alespoň jednu zkušenost se stavbou Úpravny pitné vody pro obyvatele, jejíž hodnota přesáhla (hodnota celého stavebního díla) min. 100.000.000,- Kč bez DPH. Dle našeho názoru by bylo v takovém případě dostačující jakékoliv prohlášení dodavatele s uvedením požadovaných údajů, tzn. prohlášení o skutečnosti, že daná osoba pracovala na dané referenční zakázce, alespoň po nějakou dobu, na pozici stavbyvedoucí. Obsah činnosti stavbyvedoucího na referenční zakázce je daný stavebním zákonem, tzn. takováto osoba byla na dané zakázce v pozici stavbyvedoucího (viz. zákon 283/2021, §14, odst. f) a §164 stejného zákona).“

K dotazu č. 2 dodavatel Zlínstav konstatuje, že „[v] našem týmu nemáme žádnou z osob, která by realizovala stavbu Úpravny pitné vody. Pokud bychom hypoteticky takovou osobu s příslušnou referencí disponovali, tak bychom doložení autorizace, ale např. i osvědčení o dosaženém vzdělání neřešili, protože to nebylo uvedeno v požadavcích na splnění kvalifikace.“

K dotazu č. 3 dodavatel Zlínstav uvádí, že „[v] případě naší společnosti máme přehlednou databázi, kdy a kde konkrétní osoby působily, resp. na jakých pozicích. V případě, kdy po nás zadavatel požaduje doložit důkazy o pravdivosti námi sdělených údajů, činíme tak obvykle na základě dostupných a archivovaných zápisů do stavebního deníku, zápisů z kontrolních dnů, pokud mají uvedeno obsazení na KD, zápisů o předání staveniště, či předávacího protokolu stavby a v mimořádných případech i smlouvou o dílo. Ve smlouvách o dílo se však osoby stavbyvedoucích obvykle neobjevují.“

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 5. 1. 2024 odpověď dodavatele FIRESTA-Fišer z téhož dne, ve které dodavatel FIRESTA-Fišer k dotazu č. 1 uvádí, že „[z]adávací podmínku chápeme jako opodstatněnou. Stavbyvedoucí pozemních staveb je osoba s platnou autorizací, tj. autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby nebo autorizovaný technik na pozemní stavby. Tato osoba musí mít pracovní smlouvu nebo pověření na výkon činností stavbyvedoucího. Má zkušenosti s výstavbou obdobných zakázek. Obsahem činnosti je činnost vykonávaná v souladu s §164 Stavebního zákona 283/2021Sb.“

K dotazu č. 2 dodavatel FIRESTA-Fišer konstatuje, že „[v] naší společnosti máme 2 takové osoby na pozici stavbyvedoucího na pozemní stavby. Obě tyto osoby jsou autorizovanými osobami na pozemní stavby. V současné době nedisponujeme stavbyvedoucími, kteří by splnili celý požadavek, tj. realizaci Úpravny pitné vody pro obyvatele ve finančním rozsahu alespoň

K dotazu č. 3 dodavatel FIRESTA-Fišer uvádí, že „[p]ožadovanou zkušenost v pozici stavbyvedoucího bychom mohli doložit smlouvou o dílo, popř. předávacím protokolem, stavebním deníkem.“

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 8. 1. 2024 odpověď dodavatele COLAS CZ z téhož dne, ve které dodavatel COLAS CZ konstatuje mj. následující: „Specializací společnosti COLAS je silniční stavitelství. […] Realizace staveb z oblasti pozemního stavitelství či specificky projektů jako je modernizace úpravny vody je tedy něco, s čím se setkává pouze okrajově […].

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 10. 1. 2024 odpověď dodavatele VCES ze dne 3. 1. 2024, ve které dodavatel VCES k dotazu č. 1 uvádí, že „[p]ředevším je potřeba uvést, že Stavební zákon (dále jen Sz) uvádí osobu ‚stavbyvedoucího‘, která má mít příslušné vzdělání, zkušenosti a praxi a zároveň Sz stanovuje jeho pravomoci a povinnosti, terminologie Sz nezná pojem ‚stavbyvedoucí pozemních staveb‘. Navíc v případě

K dotazu č. 2 dodavatel VCES konstatuje, že „stavbyvedoucí takovéto stavby by měl určitě disponovat autorizací dle ČKAIT, ať už pro pozemní stavby nebo spíše pro vodohospodářské stavby a zajisté i zkušenostmi s realizací obdobných, vodohospodářských staveb podobného rozsahu; a v případě rekonstrukce takovéto stavby i zkušeností s realizací stavby za stálého, nepřerušeného provozu takové stavby“.

K dotazu č. 3 dodavatel VCES uvádí, že by danou zkušenost dovozoval především na základě smlouvy o dílo, případně stavebního deníku.

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 10. 1. 2024 odpověď dodavatele SWIETELSKY stavební z téhož dne, ve které dodavatel SWIETELSKY stavební k dotazu č. 1 uvádí, že „[o]dpověď […] bez bližší vazby ke konkrétnímu předmětu plnění je velmi obtížná. Úpravna vody zřejmě bude pozemní objekt, jehož součástí ale bude konkrétní technologické vybavení. Naše společnost nedodává technologii úpravny vody vlastní kapacitou. Pokud se chceme účastnit výběrového řízení, jehož předmětem plnění je tato technologie, používáme kapacitu, a tudíž i kvalifikaci od poddodavatele této technologie. Dle našeho názoru je pro stavební práce, jejichž předmětem je výstavba nebo rekonstrukce úpravny vody, požadavek na stavbyvedoucího (resp. autorizovanou osobu) v oboru pozemních staveb oprávněná a dostatečná.“

K dotazu č. 2 dodavatel SWIETELSKY stavební konstatuje, že „má několik desítek autorizovaných inženýrů i techniků v oboru pozemních staveb. Ovšem nikdo z nich nemá zkušenost s realizací výstavby nebo rekonstrukce úpravny vody. Pokud je tedy tato osoba podmiňována zkušeností při realizaci výstavby nebo rekonstrukce aspoň jedné úpravny pitné vody, pak bychom se nemohli bez možnosti prokázání této kvalifikace třetí osobou předmětného výběrového řízení účastnit.“

K dotazu č. 3 dodavatel SWIETELSKY stavební uvádí, že „[p]ožadovanou zkušenost doporučujeme prokázat vyplněním životopisu osoby stavbyvedoucího, maximálně zpracováním životopisu formou čestného prohlášení. Prokazování jakýmikoliv dalšími dokumenty (stavebním deníkem, smlouvou o dílo) je velmi problematické, protože jde o dokumenty smluvních stran (většinou právnických osob), nikoli konkrétní osoby fyzické.“

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 10. 1. 2024 odpověď dodavatele IMOS Brno z téhož dne, ve které dodavatel IMOS Brno konstatuje mj. následující: „Dle našeho názoru splňují uvedený požadavek technické kvalifikace osoby, které fakticky prováděly činnosti stavbyvedoucího na stavbě daného charakteru a stavbu fakticky řídily.

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 15. 1. 2024 odpověď dodavatele PKS stavby z téhož dne, ve které dodavatel PKS stavby k dotazu č. 1 uvádí, že „se v případě stavebních prací souvisejících s modernizací úpravny vody jedná o stavební objekt pozemního stavitelství, který zahrnuje stavební práce obdobného charakteru jako na každém jiném obdobném stavebním objektu, ale je blíže specifikován požadavkem na zkušenost v souvislosti s realizací objektu k účelu užití pro pitnou vodu. Toto specifikum zužuje okruh stavbyvedoucích se zkušeností s realizací tohoto typu staveb. Vzhledem k tomu, že není znám rozsah celé stavby, nemůžeme posoudit finanční rozsah referenční stavby. […] Stavbyvedoucí je pracovník, který v souladu s projektovou dokumentací řídí větší stavby. Ve své práci postupuje podle platných rozhodnutí stavebního úřadu a legislativních opatření. Organizuje práci a provoz na staveništi, vydává příkazy podřízeným pracovníkům. Zajišťuje soulad práce jednotlivých pracovních skupin s možnostmi dodavatelů a externích firem. Stavbyvedoucí dodržuje ekonomické parametry, pracovní postupy, technologii a bezpečnost práce. Eviduje postup prací a případné vícepráce, konzultuje s investory a stavebním dozorem a připravuje fakturační podklady.“

K dotazu č. 2 dodavatel PKS stavby konstatuje, že by při přezkoumávané zadávací podmínce do pozice „Stavbyvedoucí pozemních staveb“ obsadil stavbyvedoucího pozemních staveb s autorizací min. autorizovaný technik.

K dotazu č. 3 dodavatel PKS stavby uvádí, že by zkušenost v pozici stavbyvedoucího dovozoval ze smlouvy o dílo či dokladu potvrzujícího účast na realizaci obdobné stavby.

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 17. 1. 2024 odpověď dodavatele Skanska ze dne 15. 1. 2024, ve které dodavatel Skanska konstatuje mj. následující: „Stavbyvedoucí je osobou odpovědnou za správné a odborné řízení provádění stavby, a to zejména z hlediska souladu se stavebním povolením a projektovou dokumentací […]. Tato osoba musí mít pro tyto odborné činnosti ve výstavě oprávnění podle Autorizačního zákona.

Přípisem č. j. ÚOHS-51418/2023/535 ze dne 29. 12. 2023 (dále jen „žádost o informace zadavatelům”) požádal Úřad vybrané zadavatele veřejných zakázek na stavební práce, a sice zadavatele: •

V návaznosti na žádost o informace zadavatelům obdržel Úřad dne 3. 1. 2024 odpověď zadavatele Ředitelství silnic a dálnic ČR z téhož dne, ve které zadavatel Ředitelství silnic a dálnic

K dotazu č. 2 zadavatel Ředitelství silnic a dálnic ČR konstatuje, že „[z]a účelem prokázání, že daná osoba na referenční zakázce skutečně vykonávala funkci stavbyvedoucího, vyžaduje ŘSD standardně čestné prohlášení. V případě pochybností bývá vyžadováno prokázání prostřednictvím údajů uvedených ve stavebním deníku.“

V návaznosti na žádost o informace zadavatelům obdržel Úřad dne 8. 1. 2024 odpověď zadavatele Královéhradecký kraj z téhož dne, ve které zadavatel Královéhradecký kraj konstatuje mj. následující: „V případě požadavku zadavatele na prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona stanovujeme požadavky na určitou osobu působící v realizačním týmu dodavatele spočívající ve zkušenosti této osoby na pozici stavbyvedoucího na určité stavbě tak, aby osoba na pozici např. stavbyvedoucího měla zkušenost s obdobnou stavbou jako je předmět veřejné zakázky.

V návaznosti na žádost o informace zadavatelům obdržel Úřad dne 9. 1. 2024 odpověď zadavatele Brněnské komunikace z téhož dne, ve které zadavatel Brněnské komunikace konstatuje mj. následující: „V reakci na Vaši žádost Vám sdělujeme, že v případě, pokud naše společnost stanovuje v zadávacích podmínkách veřejných zakázek požadavek na určitou osobu působící v realizačním týmu dodavatele spočívající ve zkušenosti na pozici stavbyvedoucího, očekáváme, že osoba bude mít s touto pozicí zkušenosti, neboť tuto pracovní pozici v minulosti již vykonávala.

V návaznosti na žádost o informace zadavatelům obdržel Úřad dne 9 1. 2024 odpověď zadavatele Povodí Labe z téhož dne, ve které zadavatel Povodí Labe konstatuje mj. následující: „v souvislosti s Vaší žádostí […] sdělujeme, že jsme jako zadavatel tento institut využili pouze v jednom případě, a to při realizaci veřejné zakázky na stavební práce ‚VD Harcov, zajištění bezpečnosti za povodní‘ […]. Co se týče Vašeho dalšího dotazu, jaké konkrétní doklady bychom požadovali za účelem prokázání, že poptávaná osoba reálně vykonávala činnosti na pozici stavbyvedoucího, opět odkazujeme na naši jedinou zkušenost s použitím takovéhoto kvalifikačního požadavku. Obecně při prokazování skutečností, tvrzených uchazečem, vycházíme z názoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže uvedeném v rozhodnutí č. j. ÚOHS-02805/2021/500/Alv z 25. 1. 2021 […]. S ohledem na […] uvedené tedy považujeme formu prokázání čestným prohlášením, jak jsme použili u výše zmíněné veřejné zakázky, za dostačující. Chtěli jsme však učinit zadost i požadavku na možnost ověření uchazeči tvrzených referencí, jak jej stanovuje např. rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af

V návaznosti na žádost o informace zadavatelům obdržel Úřad dne 9. 1. 2024 odpověď zadavatele Liberecký kraj z téhož dne, ve které zadavatel Liberecký kraj konstatuje mj. následující: „Obecně lze konstatovat, že Liberecký kraj u pozice stavbyvedoucího požaduje pouze to, aby byl zaměstnancem dané společnosti a nepřipouští plnění této funkce prostřednictvím poddodavatele.

V návaznosti na žádost o informace zadavatelům obdržel Úřad dne 10. 1. 2024 odpověď zadavatele Hlavní město Praha z téhož dne, ve které zadavatel Hlavní město Praha k dotazu č. 1 uvádí, že „[p]okud je v zadání ‚zkušenosti na pozici stavbyvedoucího‘, pak to bude muset být osoba stavbyvedoucího definovaná stavebním zákonem […] je autorizovanou osobou a u dané zakázky lze prokázat stavebním deníkem. V našich kritériích však máme většinou uvedeno ‚nebo na obdobné pozici‘, čímž je myšlena například pozice zástupce stavbyvedoucího a podobně.“

K dotazu č. 2 zadavatel Hlavní město Praha konstatuje, že „[p]okud bude v zadání ‚pozice stavbyvedoucího dle stavebního zákona‘, pak je to jednoduché a prokáží kopií stavebního deníku.“

V návaznosti na žádost o informace zadavatelům obdržel Úřad dne 11. 1. 2024 odpověď zadavatele Správa železnic z téhož dne, ve které zadavatel Správa železnic k dotazu č. 1 uvádí, že „by zkušenost osoby na pozici stavbyvedoucího měla odpovídat činnosti spočívající v provádění stavby ve funkci stavbyvedoucího nebo v obdobné (případně jinak nazvané) funkci při realizaci staveb v zahraničním prostředí, jež je z hlediska věcné náplně práce a odpovědnosti s funkcí stavbyvedoucího srovnatelná. Náplň činnosti stavbyvedoucího […] lze primárně dovodit z příslušných právních předpisů regulujících činnost stavbyvedoucího (zejména ustanovení § 153 odst. 1 a 2 stavebního zákona (obdobnou úpravu obsahuje ve svém ustanovení § 164 i ‚nový stavební zákon‘). Konkretizaci v těchto právních předpisech obecných povinností stavbyvedoucího lze pak nalézt v příslušných prováděcích právních předpisech stanovujících obecné požadavky na výstavbu. Správa železnic má rovněž za to, že k získání přehledu o obsahu činnosti stavbyvedoucího lze podpůrně využít i Národní soustavu povolání spravovanou Ministerstvem práce a sociálních věcí, která obsahuje charakteristiky, pracovní činnosti a rovněž např. i kompetenční požadavky k výkonu zde uvedeného povolání.“

K dotazu č. 2 zadavatel Správa železnic konstatuje, že „za účelem prokázání, že daná osoba na příslušné zakázce vykonávala funkci stavbyvedoucího, zpravidla vyžadujeme předložení profesního životopisu, přičemž k verifikaci zde uváděných rozhodných údajů lze využít i další (obligatorně) vedenou dokumentaci provázející realizaci stavby např. stavební deník, dokumentaci BOZP, dokumentaci potřebnou k uvedení stavby do zkušebního provozu apod.“.

V návaznosti na žádost o informace zadavatelům obdržel Úřad dne 12. 1. 2024 odpověď zadavatele Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje z téhož dne, ve které zadavatel Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje k dotazu č. 1 uvádí, že „[č]innost stavbyvedoucího je v praxi dlouhodobě chápána jako odborné vedení provádění stavby. To ostatně odpovídá i zákonnému vymezení činnosti stavbyvedoucího v § 164 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, resp. v § 153 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Náplň práce stavbyvedoucího se u konkrétních staveb liší s ohledem na jejich povahu a rozsah, a není proto možné v rámci obecné odpovědi na Váš dotaz vymezit, v čem by měla spočívat zkušenost osoby na pozici stavbyvedoucího, nad rámec legální definice a běžného pojetí takové funkce ve stavební praxi.

K dotazu č. 2 zadavatel Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje konstatuje, že „[s]tandardně požadujeme předložení čestného prohlášení o tom, že daná osoba má požadované zkušenosti. V případě pochybností bychom zkušenosti dané osoby prověřovali buď prostřednictvím dodavatele, který ji coby stavbyvedoucího uvedl ve své nabídce, případně bychom kontaktovali objednatele zakázky, u které měla daná osoba činnost stavbyvedoucího provádět. Prokázání skutečnosti, že se daná osoba podílela na konkrétní stavbě jako stavbyvedoucí, by bylo možné například prostřednictvím stavebního deníku příslušné stavby.“

Přípisem č. j. ÚOHS-51437/2023/535 ze dne 29. 12. 2023 (dále jen „žádost o informace stavebním fakultám”) požádal Úřad stavební fakulty vysokých škol působících v České republice, a sice stavební fakultu: •

listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava (dále jen „stavební fakulta VŠB-TUO“), ve vztahu k výkladu zadávací podmínky týkající se požadavku zadavatele na prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, jež stanoví, že člen realizačního týmu dodavatele v pozici „Stavbyvedoucí pozemních staveb“ musí mimo jiné disponovat „doložitelnou zkušeností na pozici stavbyvedoucího pozemních staveb při realizaci výstavby nebo rekonstrukce alespoň jedné (1) […] Úpravny pitné vody pro obyvatele ve finančním rozsahu alespoň 100.000.000,- Kč bez DPH“, o sdělení následujících informací: • „Jak z Vašeho pohledu vnímáte, resp. vykládáte shora citovanou zadávací podmínku, a to ve vztahu k ‚obsahu‘, resp. ‚náplni‘ zkušenosti osoby na pozici stavbyvedoucího? Jaké skutečnosti by dle Vašeho názoru měly zkušenost osoby na pozici stavbyvedoucího prokazovat, resp. jaké ‚náležitosti‘ by měla daná zkušenost splňovat a co by mělo být

V návaznosti na žádost o informace stavebním fakultám obdržel Úřad dne 4. 1. 2024 odpověď stavební fakulty VUT v Brně ze dne 3. 1. 2024, ve které stavební fakulta VUT v Brně uvádí, že požadované vyjádření je schopna zpracovat v termínu do 5. 2. 2024 za cenu 18 000 Kč bez DPH, a to v případě akceptace ceny do 5. 1. 2024.

V návaznosti na žádost o informace stavebním fakultám obdržel Úřad dne 10. 1. 2024 odpověď stavební fakulty VŠB-TUO z téhož dne, ve které stavební fakulta VŠB-TUO k dotazu č. 1 uvádí, že „na základě tohoto obecného popisu nelze přesně definovat požadavky na odbornou způsobilost, protože nemáme k dispozici projekt ani zadání konkrétní zakázky. Každá stavba je ve své podstatě unikátní od zakládání až po stěžejní detaily. […] Lze snad obecně říci, že pokud firma má patřičné oprávnění dle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb. […], není důvod, proč by neměla být schopná realizovat danou zakázku. Pokud se jedná o výstavbu Úpravny pitné vody pro obyvatele, spadá tato stavba do oblasti autorizace STAVBY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

K dotazu č. 2 stavební fakulta VŠB-TUO konstatuje, že „prokázání zkušeností v pozici stavbyvedoucího, což je osoba autorizovaná dle autorizačního zákona, lze prokázat například předložením stavebních deníků staveb, kde dotyčný působil jako stavbyvedoucí. Obecně lze říci, že pozice stavbyvedoucího je jasně definována ve stavebním zákoně a v autorizačním zákoně.

V návaznosti na žádost o informace stavebním fakultám obdržel Úřad dne 17. 1. 2024 nedatovanou odpověď stavební fakulty ČVUT v Praze, ve které stavební fakulta ČVUT v Praze konstatuje mj. následující: „Pozice stavbyvedoucí patří mezi vybrané činnosti ve výstavbě, osoba na této pozici by měla být pro tuto činnost autorizována dle autorizačního zákona ideálně na úroveň autorizovaný inženýr IP00, prokázání zkušenosti se provádí běžným uvedením referenčních staveb, očekával bych […], že autorizované, a tudíž zodpovědné osoby budou uvedeny již ve smlouvách o dílo.

Dne 9. 1. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 9. 1. 2024“), které je replikou k vyjádření zadavatele ze dne 1. 12. 2023.

Navrhovatel uvádí, že tvrzení zadavatele uvedená v jeho vyjádření ze dne 1. 12. 2023 jsou „zcela nesprávná a nepodložená, činěná ve zjevné snaze zadavatele za každou cenu […] obhájit

Návrh č. 2 směřuje proti rozhodnutí o výběru dodavatele a souvisejícímu posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vybraným dodavatelem, jehož výsledek je zachycen

Navrhovatel namítá, že rozhodnutí o výběru je nezákonné v prvé řadě z důvodu, že zadavatel v rozporu se zákonem rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Současně dle navrhovatele údaje a doklady předložené vybraným dodavatelem v jeho nabídce v řadě případů nesplňují zadávací podmínky, potažmo neodpovídají skutečnosti, pročež měl být vybraný dodavatel dle navrhovatele z účasti v zadávacím řízení vyloučen. Konkrétně uvádí navrhovatel následující.

Dle navrhovatele vybraný dodavatel nesplnil kvalifikační předpoklad dle bodu 4.15.1 písm. a) zadávací dokumentace veřejné zakázky týkající se seznamu stavebních prací dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, kdy již z názvu a stručného popisu většiny vybraným dodavatelem předložených referenčních zakázek uvedených v posouzení vyplývá, že „se nejednalo vůbec o zakázky na stavební práce, případně že jejich předmětem nebyla výstavba nebo rekonstrukce

Ve vztahu k technické kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona navrhovatel v návrhu č. 2 uvádí, že vybraný dodavatel na pozici člena realizačního týmu dodavatele označenou jako „Vedoucí realizačního týmu/projektu“ dosadil Ing. M. M., přičemž navrhovatel „je přitom přesvědčen (s ohledem na svoje znalosti trhu), a zadavatel to potvrdil i v Rozhodnutí o námitkách, že vybraný dodavatel původně ve své nabídce obsadil tuto pozici jinou osobou, a to buď Ing. P. B. [pozn.: pseudonymizováno] nebo […] Ing. M. D. [pozn.: pseudonymizováno]. Ani jedna z uvedených osob však nesplňuje […] požadavky zadavatele na dvě referenční zakázky pro tuto pozici, když každá z nich má zkušenost s maximálně jednou takovou referenční zakázkou. […] Pokud tedy vybraný dodavatel jednu z těchto osob […] uvedl na pozici ‚vedoucí realizačního týmu/projektu‘, nesplnil technickou kvalifikaci, což nemohl zhojit […] následnou změnou kvalifikace […].“ Současně navrhovatel v této souvislosti akcentuje, že „zadavatel nepřipustil změnu v kvalifikaci navrhovatele spočívající v nahrazení Ing. K. M. na pozici

Navrhovatel dále namítá nedoložení řádných poddodavatelských závazků dle § 83 odst. 1 písm. d) zákona, přičemž v této souvislosti konstatuje, že v posouzení je „vždy uveden pouze název smlouvy a datum jejího uzavření. Z dokumentu Posouzení však již ani v nejmenším nevyplývá, zda závazek poddodavatele v každém jednotlivém případě splnil […] požadavky stanovené ZZVZ a dovozené judikaturou […]. Z Posouzení ani nevyplývá, zda se posouzením poddodavatelského závazku v každém jednotlivém případě zadavatel zabýval a pokud ano, tak s jakým výsledkem, ačkoliv takové posouzení zadavatel musel provést. […] Navrhovatel se […] domnívá, že smlouvy s poddodavateli, jimiž vybraný dodavatel prokazuje část své kvalifikace, neobsahují poddodavatelský závazek, který by splňoval požadavky stanovené ZZVZ a rozhodovací praxí.“

Navrhovatel v návrhu č. 2 brojí rovněž proti netransparentnosti oznámení o výběru dodavatele, přičemž uvádí, že „zadavatel v Oznámení o výběru dodavatele, Posouzení ani v souvisejících dokumentech neuvedl, jakými konkrétními doklady vybraný dodavatel prokázal splnění kvalifikace, natož pak aby uvedl jejich obsah; v Posouzení absentují zcela zásadní údaje rozhodné pro přezkoumání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace (údaje o osobě, kterou původně vybraný dodavatel v realizačním týmu obsadil pozici Vedoucího projektu, a údaje o následně provedené změně kvalifikace, údaje o objednatelích referenčních zakázek, obsah závazku jiné osoby dle § 83 ZZVZ, konkrétní podklady, ze kterých vyplývá ověřitelná zkušenost p. J. H. v pozici stavbyvedoucího na uvedených referenčních zakázkách apod.).“

Konečně pak navrhovatel namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru z důvodu absence vypořádání některých tvrzení navrhovatele uvedených v námitkách proti rozhodnutí o výběru.

Závěrem návrhu č. 2 navrhovatel s ohledem na vše výše uvedené navrhuje, aby Úřad rozhodl ve smyslu § 263 odst. 2 zákona a rozhodnutí o výběru dodavatele a všechny na něj navazující úkony zrušil.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 30. 11. 2023, kdy Úřad obdržel návrh č. 2.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel, o vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 4. 12. 2023.

Vyjádření zadavatele k návrhu č. 2 ze dne 11. 12. 2023 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu č. 2”) obdržel Úřad od zadavatele téhož dne.

Zadavatel ve vyjádření k návrhu č. 2 předně uvádí, že o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení je vedeno samostatné správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0209/2023/VZ, a proto se nebude k této otázce jakkoliv vyjadřovat.

Zadavatel dále konstatuje, že dle jeho názoru nedošlo k naplnění důvodů vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) či c) zákona.

K navrhovatelem rozporovanému nesplnění kvalifikačního předpokladu dle bodu 4.15.1 písm. a) zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel uvádí, že při posouzení v této souvislosti předložených referenčních zakázek vycházel z definovaného předmětu těchto zakázek, kterým byly stavební práce, že společnost „KUNST, spol. s r.o.“ byla zhotovitelem provozních souborů, které mj. zahrnovaly technologické části stavby, jejich zabudování do stavby apod., a že zadavatel „nezúžil výklad svých požadavků na kvalifikaci dle bodu 4.15.1 písm. a) zadávací dokumentace tím, že by akceptoval jen a pouze výstavbu stavebních objektů, aniž by akceptoval realizaci provozních souborů. Takové realizace […] bez dalšího spočívají jak v provedení stavebních prací, tak zejména v zabudování a zprovoznění technologií v rámci daných provozních souborů.“ K uvedenému zadavatel doplňuje, že „i technologické části či dodávky podřadil pod významné stavební práce, což jen a pouze potvrzuje zamýšlený postup zadavatele při posouzení splnění podmínek účasti“.

Ve vztahu k technické kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona zadavatel uvádí, že současný člen realizačního týmu vybraného dodavatele v pozici „Vedoucí realizačního týmu/projektu“ Ing. M. M. splňuje veškeré kvalifikační požadavky, přičemž tuto skutečnost navrhovatel ani nijak nerozporuje, a že „změnu kvalifikace dle § 88 ZZVZ je možné připustit bez ohledu na to, zda vybraný dodavatel splňoval kvalifikaci již v původní nabídce. […] Z tohoto důvodu není namístě spekulovat nad tím, zda-li původní člen realizačního týmu kvalifikaci splňoval, či nikoli.“ Současně zadavatel dodává, že „nepostupoval vůči navrhovateli diskriminačně, když jiný postup vůči navrhovateli byl důsledkem zcela odlišné procesní situace, kdy navrhovatel provedl změnu kvalifikace dle § 88 ZZVZ až po vydání rozhodnutí o […] vyloučení. Naopak vybraný dodavatel provedl změnu kvalifikace dle § 88 ZZVZ ještě předtím, než zadavatel vůbec zahájil posuzování kvalifikace účastníků.“ Ve vztahu k pozici „Zástupce vedoucího realizačního týmu/hlavní stavbyvedoucí“, na kterou vybraný dodavatel dosadil

K údajnému nedoložení řádných poddodavatelských závazků zadavatel konstatuje, že s ohledem na znění § 123 zákona není třeba obsah poddodavatelských závazků v posouzení splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem uvádět a že „standardně posoudil […] předložené poddodavatelské závazky prismatem ZZVZ a ustálené rozhodovací praxe, kdy dospěl k názoru, že předložené poddodavatelské závazky jsou plně vyhovující“.

Zadavatel ve vyjádření k návrhu č. 2 dále odmítá námitku navrhovatele směřující proti netransparentnosti oznámení o výběru dodavatele. Zadavatel je dle svých slov přesvědčen, že „v Posouzení jsou uvedeny veškeré informace vyžadované § 123 odst. 1 písm. b) ZZVZ“.

Konečně zadavatel odmítá i tvrzení navrhovatele, že by se nevypořádal s vybranými námitkami navrhovatele, „jelikož se v mnohých případech nejednalo ani o samostatné a ucelené námitky“.

S ohledem na vše shora uvedené zadavatel závěrem vyjádření k návrhu č. 2 navrhuje, aby Úřad návrh č. 2 ve smyslu § 265 písm. a) zákona zamítl.

Dne 19. 12. 2023 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele ze dne 19. 12. 2023“).

Vybraný dodavatel ve vyjádření ze dne 19. 12. 2023 ve vztahu k tvrzením navrhovatele obsaženým v návrhu č. 2 předně uvádí, že je pravdou, že zadavateli oznámil změnu kvalifikace ve smyslu § 88 zákona, a to ve vztahu k pozici „Vedoucí realizačního týmu/projektu“. Dle vybraného dodavatele je naprosto běžné, že kapacita a pracovní plány fyzických osob