ÚOHS S0251/2023/VZ – Smlouvy o poskytování právních služeb
ÚOHS · 25. 10. 2023
O co šlo
Smlouvy o poskytování právních služeb
Spisová značka: ÚOHS-S0251/2023/VZ
Číslo jednací: ÚOHS-30610/2023/510
Brno 16. 8. 2023
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/20016 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, v rozhodném znění, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne
11. 5. 2023, jehož účastníkem je obviněný
•
RBP, zdravotní pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108, 710 00 Ostrava,
právně zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 4. 2023 Mgr. Radovanem Kubáčem,
advokátem, IČO 73612413, ev. č. ČAK 14150, advokátní kancelář Nedelka Kubáč advokáti s.r.o.,
IČO 01894501, se sídlem Olivova 2096/4, 110 00 Praha,
ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, v rozhodném znění, v souvislosti s uzavřením Smlouvy o poskytování právních
služeb dne 19. 12. 2018 s vybraným dodavatelem – A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], zveřejněné v
Registru smluv dne 3. 1. 2019, pod ID smlouvy 7210003,
rozhodl takto:
Obviněný – RBP, zdravotní pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108, 710 00
Ostrava – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky
stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když podlimitní veřejnou zakázku na poskytnutí
právních služeb, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smlouvy uzavřené dne 19. 12. 2018 s A.
B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], zveřejněné v Registru smluv dne 3. 1. 2019 pod ID smlouvy 7210003,
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
zadal bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3
citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – RBP, zdravotní
pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108, 710 00 Ostrava – podle § 268 odst. 2
písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění
pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého
výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se
obviněnému – RBP, zdravotní pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108, 710 00
Ostrava – ukládá
uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
ODŮVODNĚNÍ
ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
Obviněný – RBP, zdravotní pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108,
710 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) – jako veřejný zadavatel podle § 4
odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění
(dále jen „zákon“) uzavřel dne 19. 12. 2018 Smlouvu o poskytování právních služeb s vybraným
dodavatelem – [anonymizováno] (dále také jen „vybraný dodavatel“ nebo „advokát“), jejímž
předmětem je podle bodu 1.1 smlouvy poskytování právních služeb v rozsahu vyplývajícím
z konkrétních zadávaných úkolů, přičemž službami se dle této smlouvy rozumí zejména
vypracovávání právních posudků, analýz, stanovisek a smluvních dokumentů, zastupování
před soudy či správními orgány a poskytování konzultací, to vše v závislosti na konkrétním
zadání obviněného. Obviněný uveřejnil předmětnou smlouvu dne 3. 1. 2019 v Registru smluv,
v němž byla evidována pod ID smlouvy 7210003.
POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 29. 9. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci uzavření výše uvedené smlouvy o poskytování právních služeb. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného související dokumentaci a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
2
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
Na základě uvedeného podnětu si Úřad prostřednictvím výzvy ze dne 30. 9. 2022 vyžádal od obviněného písemné vyjádření k obsahu podnětu a dále obviněného vyzval k zaslání uzavřené smlouvy, a to včetně případných příloh, dodatků či jiných smluvních ujednání a případně také další dokumentace související s postupem obviněného při uzavírání výše uvedené smlouvy na poskytování právních služeb, ID smlouvy 7210003.
Vyjádření obviněného ze dne 6. 10. 2022
Obviněný ve svém vyjádření ze dne 6. 10. 2022 uvedl, že dne 19. 12. 2018 uzavřel s advokátem
A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] Smlouvu o poskytování právních služeb (dále také jen
„Smlouva“), a to v souvislosti s vývojem vztahů se společností Hotel Odra s.r.o., IČO 25354043,
se sídlem Ostravice 309, 739 14, Ostravice (dále jen „Hotel Odra s.r.o.“). K tomu obviněný
uvedl, že Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s jednoměsíční výpovědní lhůtou a rovněž
byla sjednána hodinová sazba ve výši 2 800 Kč a maximální částka, kterou může advokát
měsíčně účtovat ve výši 165 000 Kč bez DPH. Ohledně právních služeb poskytnutých na základě
předmětné smlouvy obviněný ve svém vyjádření uvedl, že kromě trestně právních záležitostí
souvisejících se spol. Hotel Odra s.r.o. se poskytnuté služby týkaly během let 2019 až 2021
také dalších 13 záležitostí, které zahrnovaly např. zastupování v sedmi soudních řízeních
(týkajících se např. nezaplaceného nájemného a jiných finančních plnění, narovnání, výpovědi
z nájmu či zajištění přístupu k objektu hotel Odra). K těmto celkem 14 samostatným
záležitostem, jež se týkaly právních vztahů mezi obviněným a spol. Hotel Odra s.r.o. dále
obviněný uvedl, že v žádné z těchto záležitostí odhad odměny, ani finální odměna nepřekročily
částku 200 000 Kč. Obviněný dále uvedl, že od účinnosti Smlouvy ke dni 6. 10. 2022 fakturoval
vybraný dodavatel za poskytnuté právní služby částku ve výši 1 434 317,40 Kč bez DPH
a celkové plnění ze Smlouvy je pod limitem pro zakázky malého rozsahu. S ohledem na výše
uvedené obviněný považuje za zřejmé, že postupoval v souladu se zákonem,
a to nejenom z pohledu hodnoty zakázky, ale i z pohledu § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona.
Obviněný kromě uzavřené smlouvy předložil také přehled soudních sporů obviněného se spol.
Hotel Odra s.r.o. a také přehled částek fakturovaných vybraným dodavatelem za období
2018 – 2022.
Obviněný ve svém vyjádření dále popsal obchodní a právní vztahy se spol. Hotel Odra s.r.o. související se smlouvu o nájmu hotelu Odra a se smlouvou o poskytování zdravotních služeb.
Obviněný uvedl, že situace ohledně vzájemných obchodních vztahů se spol. Hotel Odra s.r.o.
byla na konci roku 2018 napjatá a právně složitá a byla zde reálná hrozba soudních sporů nebo
trestních oznámení, a tak považoval za nutné obrátit se na advokáta, který by se agendou
související se spol. Hotel Odra s.r.o. intenzivně zabýval a zastupoval jej v soudních sporech se
spol. Hotel Odra s.r.o. a v dalších souvisejících záležitostech.
Přílohou svého vyjádření předložil obviněný mj. přehled soudních sporů obviněného se spol. Hotel Odra s.r.o., jenž vyhotovil A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. V předmětném dokumentu je mj. uvedeno, že ke dni jeho vyhotovení vedli obviněný a spol. Hotel Odra s.r.o. celkem 7 soudních sporů. Z toho obviněný vedl čtyři spory v pozici žalobce, přičemž spory se týkaly zaplacení peněžní částky z titulu bezdůvodného obohacení, smluvní pokuty, narovnání a nezaplaceného nájemného. Tři spory vedl obviněný v pozici žalovaného a jednalo se o spory týkající oprávněnosti výpovědi z nájemních smluv (ze dne 29. 5. 2020, 5. 1. 2021 a 26. 1. 2021).
Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku
3
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
Žádostí ze dne 4. 11. 2022 Úřad požádal obviněného o zaslání objednávek, faktur a plných mocí, které se týkají Smlouvy a dále sdělení, zda byly na základě Smlouvy poskytovány právní služby týkající se výlučně zastupování zadavatele v soudním řízení se spol. Hotel Odra s.r.o. anebo i právní služby s tímto nesouvisející. Úřad dále požádal o sdělení, zda je Smlouva nadále v platnosti a zda je na základě této Smlouvy nadále poskytováno plnění.
Vyjádření obviněného ze dne 11. 11. 2022
Obviněný ve svém vyjádření ze dne 11. 11. 2022 uvedl, že na základě Smlouvy mu byly poskytovány právní služby zejména týkající se vztahů se spol. Hotel Odra s.r.o. (soudní řízení, trestní oznámení), a to včetně právních služeb poskytnutých v souvislosti s prodejním procesem objektu hotel Odra. K prodeji této nemovitosti obviněný uvedl, že tento proces trval téměř tři roky a byl značně problematický, neboť jej svým jednáním narušoval tehdejší nájemce objektu – spol. Hotel Odra s.r.o. a obviněný tak na vzniklou situaci reagoval využitím právních služeb advokáta A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] – vybraného dodavatele, a to právě s ohledem na jeho znalosti a povědomí o uvedené společnosti.
Obviněný dále uvedl, že na základě Smlouvy mu byly v období 04/22 – 08/22 poskytnuty vybraným dodavatelem právní služby v oblasti pracovního práva, přičemž tato právní činnost však byla zcela marginální a představovala méně než 10 % z částky zaplacené za poskytnuté právní služby.
Obviněný přílohou svého vyjádření předložil rovněž všechny faktury vystavené A. B.
[PSEUDONYMIZOVÁNO], za dobu od ledna 2019 do října 2022, několik emailových objednávek
a plné moci související se Smlouvou.
K dotazu Úřadu ohledně platnosti Smlouvy obviněný sdělil, že Smlouva byla dohodou smluvních stran ukončena ke dni 31. 10. 2022 a poslední faktura se vztahuje k právním službám poskytnutým v říjnu 2022.
Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku
Žádostí ze dne 22. 11. 2022 Úřad požádal obviněného o předložení relevantních dokladů prokazujících ukončení předmětné Smlouvy.
Vyjádření obviněného ze dne 24. 11. 2022
K žádostí Úřadu o předložení relevantních dokladů prokazujících ukončení předmětné
Smlouvy obviněný předložil Dohodu u ukončení smlouvy o poskytování právních služeb ze dne
31. 10. 2022.
Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku
Žádostí ze dne 9. 12. 2022 Úřad požádal obviněného o vysvětlení jednotlivých „hesel“ obsažených v rámci přehledů faktur ve sloupci „záležitost“, a o sdělení, jak poskytnuté právní služby konkrétně naplňují výjimku dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona, k čemuž Úřad požádal především o podrobné vysvětlení souvislosti s předmětem výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona zejména v případě hesel „korp.gov“, „Tempo“, „victoria reality“, „PCR“, „prodej“, „HR“, „CEZ“, „audit“, „HO“, „spory“, „hr“ a „uohs“.
Sdělení obviněného ze dne 14. 12. 2022
4
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
Dne 16. 12. 2022 obdržel Úřad sdělení obviněného, v rámci něhož obviněný předložil vysvětlení ve fakturách uvedených hesel „korp. gov.“, „Tempo“, „Victoria reality“, „PCR“, „Prodej“, „CEZ“, „Audit“, „HO“, „Spory“, „HR“, „hr“ a „uohs“.
K žádostí Úřadu ve vztahu k naplnění výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona obviněný mj. uvedl, že předmětnou Smlouvu uzavřel s vybraným dodavatelem z důvodu zhoršených a vyhrocených obchodních vztahů a hrozících soudních sporů (ať již civilních či trestněprávních) se spol. Hotel Odra s.r.o. Současně obviněný poukázal na existenci rizika vzniku dalších soudních sporů, které měly původ v nevyzpytatelném jednání ze strany spol.
Hotel Odra s.r.o., ať už se jednalo o nájem, výši nájmu, jeho ukončení, splácení dluhu, údržbu
a investice do objektu hotelu Odra, prodejní proces objektu hotel Odra či poskytování
zdravotních služeb pojištěncům obviněného. Ohledně pracovněprávní agendy obviněný uvedl,
že A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] mu v této oblasti poskytoval činnosti pouze v případě, kdy
vzhledem k okolnostem bylo pravděpodobné, že rozvázání pracovního poměru s některými
zaměstnanci může provázet soudní spor.
Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku
Žádostí ze dne 20. 1. 2023 požádal Úřad obviněného o zodpovězení doplňujících dotazů týkajících se již poskytnutého vysvětlení hesel. Úřad požádal obviněného o sdělení, co bylo předmětem právních služeb, které byly dle provedené fakturace poskytnuty v souvislosti s heslem „Tempo“, o vysvětlení souvislosti „obchodního družstva
Tempo“ s předmětem výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona a s prodejem nemovitostí
obviněného, o podání vysvětlení ve vztahu k hrozbě sporu v souvislosti s procesem prodeje
jeho nemovitostí a ve vztahu k naplnění výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. či 2 zákona také
o zodpovězení doplňujících dotazů týkajících se prodeje nemovitostí obviněného, komunikace
se spol. ČEZ, a.s., pracovněprávních záležitostí obviněného a dále hesel „PCR“ a „audit“, jež
obviněný uvedl v předložených fakturách za právní služby.
Sdělení obviněného ze dne 30. 1. 2023
Ve sdělení obviněného ze dne 30. 1. 2023 obviněný uvedl, že společnost Tempo, obchodní družstvo se sídlem Horní náměstí 1, 746 38, Opava (dále jen „obchodní družstvo Tempo“) navrhovala obviněnému odkup jeho nemovitosti – hotelu Odra. Dle obviněného však bylo zřejmé, že v této záležitosti obchodní družstvo Tempo spolupracovalo se spol. Hotel Odra s.r.o. s cílem přímého prodeje předmětné nemovitosti bez výběrového řízení, přičemž spol. Hotel
Odra s.r.o. písemně napadala prodejní proces prostřednictvím výběrového řízení jako
neefektivní a účelový. K tomu obviněný doplňuje, že ani obchodní družstvo Tempo, ani spol.
Hotel Odra s.r.o. nepodali ve výběrovém řízení závaznou nabídku na odkup hotelu. Obviněný
dále sdělil, že předmětem právních služeb, jež byly obviněnému poskytnuty a v rámci
fakturace byly označeny heslem „Tempo“ bylo primárně komplexní posuzování písemné
komunikace obviněného se spol. Hotel Odra s.r.o. a obchodní družstvem Tempo. Obviněný
dále sdělil, že s ohledem na vazby mezi spol. Hotel Odra s.r.o. a obchodním družstvem Tempo
předpokládal vysokou mírou rizika vyústění společné komunikace v právní spor s těmito
subjekty, jenž by se mohl týkat prodeje nemovitosti obviněného ve vztahu ke zvolenému
procesu prodeje anebo jeho výhodnosti. Obviněný uvedl, že spol. Hotel Odra s.r.o.
zpochybňovala zákonnost postupu obviněného souvisejícího s prodejem předmětné
nemovitosti, přičemž obviněný tak v této souvislosti spatřoval hrozbu sporu, a to s ohledem
5
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
na agresivní komunikaci spol. Hotel Odra s.r.o. a s podněty této společnosti na Policii ČR. Ve
vztahu k provedeným a fakturovaným právním úkonům, jež byly v rámci fakturace označeny
heslem „PCR“ obviněný sdělil, že tyto úkony advokáta spočívaly v poradách a přípravě na
možné trestní řízení v návaznosti na postup spol. Hotel Odra s.r.o. vůči obviněnému.
K dotazu Úřadu, jakým způsobem je ve vztahu k právním službám poskytovaným v souvislosti s prodejem nemovitostí zadavatele naplněna výjimka dle § 29 písm. k) bod 1. či 2. zákona, obviněný sdělil, že spol. Hotel Odra s.r.o. mařila transparentní prodej nemovitosti obviněného tím, že vedla s obviněným soudní spory týkající se výpovědi z nájmu z předmětné nemovitosti, přičemž tato společnost dle obviněného užívala nemovitost bez právního důvodu a tím vytvářela stav, kdy byla předmětná nemovitost zatížena právní vadou, což ovlivňovalo potenciální kupce. Dále obviněný uvedl, že spol. Hotel Odra s.r.o. neumožnovala řádnou správu a kontrolu nemovitosti, přičemž v této souvislosti musel soud rozhodnout o mimořádném opatření přístupu vlastníka do předmětné nemovitosti. Obviněný sdělil, že proces prodeje předmětné nemovitosti souvisí se soudními spory mezi obviněným a spol.
Hotel Odra s.r.o. ohledně platnosti výpovědi z nájemní smlouvy a dále z titulu neplacení
nájemného, neplnění podmínek z dohody o narovnání a vydání bezdůvodného obohacení. Ve
vztahu k provedeným a fakturovaným právním úkonům, jež byly v rámci fakturace označeny
heslem „Prodej“ pak obviněný sdělil, že tyto úkony advokáta souvisely s prodejem hotelu Odra
a spočívaly v konzultacích obsahu dokumentů připravených obviněným vč. informace pro
správní a dozorčí radu obviněného a dále v konzultacích a doporučeních vhodných právních
kroků v rámci prodejního procesu.
K dotazu Úřadu ohledně právních služeb poskytovaných v souvislosti s komunikací s ČEZ, a.s. ve vztahu k naplnění výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. či 2. zákona obviněný uvedl, že poskytnuté právní služby spočívaly v konzultaci vhodného postupu při přepisu odběrného místa pro nemovitost – hotel Odra, jenž obviněný pronajímal spol. Hotel Odra s.r.o., přičemž smlouva týkající se předmětného odběrného místa byla uzavřena mezi spol. ČEZ a.s. a spol.
Hotel Odra s.r.o. Vzhledem k výpovědi z nájmu a plánovanému prodeji předmětné nemovitosti
měl obviněný zájem na přepisu smlouvy týkající se tohoto odběrného místa, avšak na základě
vzájemné komunikace s poskytovatelem elektrické energie (resp. sesterskými společnostmi
spol. ČEZ a.s.) dovodil možnost sporu před Energetickým regulačním úřadem, neboť
poskytovatel aplikoval ve věci přepisu rozdílný výklad právních předpisů než obviněný. Dále
v této věci obviněný uvedl, že spol. Hotel Odra s.r.o. nečinila kroky směřující k přepisu
odběrného na vlastníka hotelu Odra, (tedy obviněného), neposkytla součinnost jako
pronajímateli při ukončení nájmu a návrhy obviněného na převod odběrného místa odmítala.
S odkazem na vzájemnou komunikaci s poskytovatelem elektrické energie (resp. sesterskými
společnostmi spol. ČEZ a.s.) obviněný uvedl, že „právní služby advokáta ve vztahu ke sporu
mezi obviněný a ČEZem představují právní služby ve smyslu § 29 písm. k) bod 1 či 2 ZZVZ“.
Ve vztahu k provedeným a fakturovaným právním úkonům, jež byly v rámci fakturace označeny heslem „Audit“ obviněný sdělil, že „komunikace mezi auditorem obchodní korporace a advokátem je běžná komunikace, která plyne z práce auditora, který pro účely auditu bez výhrad zjišťuje rizika z existujících soudních sporů a rizika možných soudních sporů. (…).“.
K dotazu Úřadu, z čeho konkrétně obviněný vyvozuje pravděpodobnost soudních [či jiných sporů ve smyslu § 29 písm. k) bod 1 či 2 zákona] sporů v souvislosti se zaměstnanci obviněného, jimž byla udělena výtka či s nimiž ukončil pracovní poměr, obviněný uvedl, že „se
6
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
jednalo o problematiku ukončení pracovního poměru, resp. vytýkání jednání zaměstnancům
a problematiku konkurenční doložky – jejího ukončení jednostranným jednáním ze strany
zaměstnavatele (odstoupení), kdy obě tyto kategorie pracovněprávních vztahů bývají mnohdy
problematické“. Obviněný rovněž uvedl, že v této souvislosti mu advokát poskytl konzultace
ohledně obsahu výpovědí, přičemž jeden ze zaměstnanců na osobním jednání zpochybňoval
platnost výpovědi a za účelem vyhnutí se případnému soudnímu sporu o neplatnost výpovědi
z pracovního poměru mu byla předána výpověď nová. Obviněný uvedl, že advokát byl také
osobně přítomen předávání výtek zaměstnancům. Dále obviněný doplnil, že z komunikace
mezi advokátem obviněného a advokátem jednoho ze zaměstnanců plyne existence sporu
o výklad práva zaměstnance na odměnu během plynutí doby, po kterou platí konkurenční
doložka, resp. spor o platnost odstoupení od konkurenční doložky.
Ve vztahu k provedeným a fakturovaným právním úkonům, jež byly v rámci fakturace označeny heslem „uohs“ obviněný sdělil, že se obrátil na advokáta A. B.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] v souvislosti se žádostmi Úřadu, které se týkaly šetřené Smlouvy,
neboť právě tento advokát poskytoval obviněnému služby, jež byly poskytnuty na základě
Smlouvy a mohl tak poskytnout relevantní informace a podklady. Obviněný tak má za to, že
jsou naplněny podmínky výjimky dle § 29 písm. k) bod 1 či 2 zákona.
Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku
Žádostí ze dne 7. 3. 2023 požádal Úřad obviněného o doložení data všech úhrad provedených zadavatelem v období od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018 za veškeré právní služby a veškerých dokumentů, na základě nichž byly tyto právní služby hrazeny. Úřad rovněž požádal o označení právních služeb uhrazených zadavatelem v období od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018, které zadavatel považuje za právní služby, na něž lze aplikovat výjimku dle § 29 písm. k) zákona, a to vč. doložení, čím je tato výjimka naplněna. Úřad dále obviněného požádal o doplňující informace týkající se provedených úhrad za plnění ze Smlouvy.
Sdělení obviněného ze dne 13. 3. 2023
Dne 14. 3. 2023 obdržel Úřad sdělení obviněného ze dne 13. 3. 2023, v rámci něhož obviněný předložil faktury za právní služby za dobu od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018 vč. potvrzení o provedení platby a rovněž smluv, resp. objednávky, a to konkrétně v souvislosti se subjekty
FORLEX, s.r.o., advokátní kancelář; I. J. [PSEUDONYMIZOVÁNO], advokát; Jirousek, Skalník,
Bernatík & partneři, advokátní kancelář; ROWAN LEGAL, advokátní kancelář, s.r.o.
Ve vztahu ke Smlouvě o poskytování právních služeb ze dne 16. 4. 2018, kterou obviněný uzavřel se spol. Jirousek, Skalník, Bernatík & partneři, advokátní kancelář, obviněný uvedl, že tuto smlouvu uzavřel v souvislosti se zhoršujícími se vztahy se spol. Hotel Odra s.r.o. a s tím souvisejícími soudními spory o zaplacení dlužného nájemného a neplatnosti výpovědi nájemní smlouvy. Obviněný rovněž sdělil, že výše uvedený smluvní vztah se spol. Jirousek, Skalník,
Bernatík & partneři, advokátní kancelář byl ukončen dohodou ke dni 31. 1. 2019.
Ve vztahu ke Smlouvě o poskytování právních služeb ze dne 26. 3. 2018, jíž obviněný uzavřel se spol. ROWAN LEGAL, advokátní kancelář, s.r.o., obviněný uvedl, že byla uzavřena v souvislosti se soudním sporem obviněného a spol. Asseco Central Europe, a.s., týkajícího se uplatnění pohledávky a náhrady škody.
7
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
Obviněný rovněž uvedl, že všechny vystavené faktury byly advokátu A. B.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] uhrazeny a Úřadu zaslaný přehled je tak úplný a další úhrady v této
souvislosti neučinil.
PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS17650/2023/510 ze dne 11. 5. 2023 (dále jen „příkaz“).
Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání přestupku uložena pokuta ve výši 10 000 Kč (výrok II. příkazu), byl obviněnému doručen dne 11. 5. 2023. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 přestupkového zákona ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.
Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.
Odpor obviněného ze dne 3. 6. 2022
Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 27. 4. 2023 odpor (dále jen „odpor“), v němž uvedl, že se Úřad v příkazu dopustil nesprávného právního posouzení zjištěných skutečností, že ve vztahu k aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. a 2 zákona věc nesprávně posoudil, nesprávně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a dále že se dopustil několika závažných procesních pochybení. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.
Další průběh řízení o přestupku
Usnesením ze dne 22. 5. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Usnesením ze dne 23. 5. 2023 Úřad na základě žádosti obviněného uvedenou lhůtu prodloužil.
Dne 2. 6. 2023 obdržel Úřad stanovisko obviněného z téhož dne.
Stanovisko obviněného ze dne 2. 6. 2023
Obviněný ve svém stanovisku uvedl, že Úřad vyhověl jeho žádosti o prodloužení lhůty stanovené mu usnesením ze dne 22. 5. 2023 jen částečně, když stanovená lhůta byla prodloužena o pouhé čtyři dny, přičemž příkaz, proti kterému obviněný podal odpor, byl vydán v rozsahu 38 stran po téměř sedmi měsících intenzivního šetření. Obviněný má za to, že poskytnutá lhůta k vyjádření se k příkazu je nepřiměřeně krátká (k délce vedení šetření a rozsahu příkazu) a její délka způsobuje vážnou vadu řízení a postup Úřadu tak považuje za nepřiměřený a v rozporu s právem na spravedlivý proces.
8
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
Obviněný dále ve svém stanovisku namítá, že Úřad po celou dobu šetření podnětu nezahájil správní řízení, a obviněný tak nemohl uplatnit žádná procesní práva. Obviněný má za to, že správní orgány mohou šetřit pouze skutečnosti, které odůvodňují zahájení správního řízení z úřední povinnosti a správní orgán tedy v rámci šetření nezjišťuje, jak by měl meritorně rozhodnout, ale pouze, zda by měl správní řízení zahájit. Přitom však platí, že s ohledem na zajištění co nejširšího rozsahu procesních práv účastníků budoucího správního řízení, mají správní orgány přistoupit k zahájení správního řízení co nejdříve. V této souvislosti obviněný namítá, že Úřad překročil své oprávnění šetřit podnět, když v předmětné věci po dobu delší, než sedm měsíců vyžadoval od obviněného rozsáhlé informace, aniž by zahájil správní řízení, přičemž platí, že šetřením podnětu nesmí být za žádných okolností nahrazována činnost dokazování. Obviněný má dále za to, že správní řád umožňuje v rámci šetření podnětu vyžadovat pouze tzv. vysvětlení (ve smyslu § 137 správního řádu), když platí, že o podání vysvětlení se pořizuje záznam, který však v případném následném správním řízení nemůže sloužit jako důkazní prostředek.
Obviněný se domnívá, že Úřad nezákonně zasáhl do práv obviněného, neboť „[p]okud měl
Úřad za to, že existuje důvodné podezření o porušení ZZVZ ze strany RBP, měl správní řízení
zahájit nejpozději po obdržení prvního vyjádření RBP ze dne ze dne 06.10.2022. V tomto
okamžiku měl Úřad k dispozici tvrzení obsažené v podnětu a zároveň stanovisko RBP, která se
proti těmto tvrzením ohradila. Pokud měl Úřad zájem se případem dále zabývat, byl za účelem
zjištění skutkového stavu povinen zahájit správní řízení. V takto zahájeném správním řízení by
si mohl opatřit příslušné důkazy a zároveň by účastníkovi řízení umožnil výkon procesních
práv.“. Obviněný považuje samotné vydání příkazu za procesně nesprávné a nezákonné, neboť
příkaz lze vydat jen v případě, že je skutkové zjištění dostatečné a není potřeba provádět žádné
dokazování, avšak v posuzovaném případě je evidentní, že Úřad provést dokazování
potřeboval. Na základě uvedeného má obviněný za to, že veškeré informace, skutečnosti
a podklady, které poskytnul Úřadu jsou získány postupem v rozporu se správním řádem
a zákonem o přestupcích a nelze k nim ve správním řízení jakkoliv přihlížet, přičemž vyjádření
obviněného vč. příloh tak nesmějí být součástí správního spisu a nesmějí být podkladem pro
vydání meritorního rozhodnutí.
Obviněný ve svém stanovisku namítá, že Úřad došel ve vztahu k otázce aplikace výjimek dle § 29 písm. k) zákona k nesprávným závěrům. Ve vztahu k právní službám, jež se týkaly personální agendy1 obviněný uvedl, že tyto souvisely s ukončením pracovních poměrů se třemi zaměstnanci obviněného, kteří v této souvislosti hrozili podáním civilních žalob. Ve vztahu k ukončení pracovního poměru s C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] obviněný uvedl, že předmětný pracovní poměr byl ukončen dohodou, ale v době doručení výtek a rozhodnutí o překážkách na straně zaměstnavatele však obviněný nemohl tušit, jak se C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] zachová a zda přistoupí, či nepřistoupí na dohodu o rozvázání pracovního poměru, když C. D.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] se své pozice nechtěl vzdát a obviněnému veřejně hrozil podáním
žaloby pro případ, že by s ním měl být rozvázán pracovní poměr, přičemž se jedná o osobu
s právním vzděláním, pro kterou není sepsání žaloby žádný problém. Obviněný dále uvedl, že
riziko soudního sporu proto dosahovalo a stále dosahuje vysoké míry, neboť v květnu roku
2023 bylo zjištěno možné porušení podmínek pro vyplácení finančního plnění z titulu uzavřené
1
Obviněný ve svém stanovisku ze dne 2. 6. 2023 tyto právní služby souhrnně označuje zkratkou „Právní služby HR“.
9
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
konkurenční doložky a došlo k pozastavení výplaty poslední platby, o čemž byl C. D.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] písemně vyrozuměn.
Ve vztahu k ukončení pracovního poměru s E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO] obviněný uvedl, že k jeho ukončení zatím nedošlo, že jí byly předány výtky a že obviněný odstoupil od její konkurenční doložky. Obviněný dále uvedl, že jednání s E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO] bylo velmi vyhrocené a riziko podání žaloby bylo a stále je vysoké, přičemž o tom, že E. F.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] byla připravena podat proti obviněnému žalobu, svědčí skutečnost,
že již dne 30. 6. 2022 se na obviněného obrátil advokát E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO],
zmocněný mimo jiné podávat návrhy, vymáhat nároky či podávat opravné prostředky.
Obviněný tak má za to, že za těchto okolností zcela oprávněně nabyl dojmu, že dojde
k zahájení soudního řízení.
Ve vztahu k ukončení pracovního poměru s G. H. [PSEUDONYMIZOVÁNO] obviněný uvedl, že mu byla doručena výpověď, přičemž v době rozhodnutí o překážkách na straně zaměstnavatele však obviněný nemohl tušit, jak se G. H. [PSEUDONYMIZOVÁNO] zachová a zda přistoupí, či nepřistoupí na dohodu o rozvázání pracovního poměru. Obviněný dále v této souvislosti uvedl, že G. H. [PSEUDONYMIZOVÁNO] organizační změnu veřejně kritizoval a podání žaloby z jeho strany se jevilo jako vysoce reálné, neboť při předávání výpovědi G. H.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] namítal, že výpověď je neplatná, přičemž i v jeho případě se jedná o
osobu s právním vzděláním, pro kterou není problém sepsat a podat žalobu.
S ohledem na uvedené skutečnosti tak má obviněný za to, že výše uvedené služby související s personální agendou spadají pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona, neboť ve všech třech případech existovala a dosud stále existuje vysoké riziko podání civilní žaloby proti postupu obviněného. K tomu obviněný dále uvedl, že ukončování zaměstnaneckého poměru obecně vždy provází riziko sporů, a to zejména v případě, kdy se jedná o vysoce postavené zaměstnance na úrovni managementu, jako tomu bylo nyní. Obviněný má za to, že Úřad ve svém příkazu tyto skutkové okolnosti zcela nesprávně opomněl a rovněž nezohlednil, že všichni tři zaměstnanci obviněnému hrozili podáním žaloby a že okolnosti ukončení jejich pracovního poměru byly velmi dramatické a týkaly se osob s právním vzděláním. K tomu dále obviněný uvedl, že přinejmenším jedno ukončení pracovního poměru pak není dodnes dořešeno a ve vztahu ke dvěma ukončením pracovního poměru lze dodnes s vysokou pravděpodobností očekávat vznik návazných civilních sporů, když v jednom případě zřejmě půjde o nevyplacení odměny a ve druhém o vypovězení konkurenční doložky.
Obviněný rovněž namítá nesprávné posouzení aplikace výjimky dle § 29 písm. k) zákona také v případě právního zastupování obviněného v rámci právního sporu o přepis odběrného místa2. V této souvislosti obviněný uvedl, že tyto právní služby spočívaly v komunikaci se společností ČEZ, která odmítla realizovat převod odběrného místa pro nemovitost obviněného užívanou spol. Hotel Odra s.r.o. a reálně tak existovala vysoká pravděpodobnost vzniku sporného správního řízení před Energetickým regulačním úřadem či civilním soudem.
Obviněný se domnívá, že dle § 29 písm. k) zákona stačí, že existovalo toliko reálné riziko vzniku
procesu a není požadováno, aby k jeho zahájení vůbec došlo. Obviněný pak má za to, že
správní řízení před Energetickým regulačním úřadem nakonec nebylo zahájeno díky vhodně
zvolené obranné strategii a tuto skutečnost pak není rozumné a ani spravedlivé přičítat na
2
Obviněný ve svém stanovisku ze dne 2. 6. 2023 tyto právní služby souhrnně označuje zkratkou „Právní služby ČEZ“.
10
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
vrub obviněného. Obviněný k tomu dále uvedl, že tento spor tkvěl v rozdílném chápání
potřeby souhlasu vlastníka nemovitosti s užíváním přípojky nájemníkem, resp. podmínek
zániku smlouvy o připojení. V tomto ohledu dále obviněný zdůraznil existenci mimořádně
vyhrocených vztahů se spol. Hotel Odra s.r.o., přičemž za účelem zpřístupnění objektu podal
obviněný úspěšně návrh na vydání předběžného opatření. Dle obviněného tedy má záležitost
s ČEZ přímou souvislost se vztahy se spol. Hotel Odra s.r.o., coby jedna z příčin vzniku sporu.
Obviněný dále uvedl, že „právní služby ČEZ spadají do širšího a komplexního právního případu,
který se týká soudních sporů se společností HO (…). Tyto případy přitom i Úřad sám podřadil
pod výjimku dle § 29 písm. k) ZZVZ. Vyjmutí právních služeb ČEZ z této výjimky je ze strany
Úřadu vůči účastníkovi řízení velmi nespravedlivé a s ohledem na skutkový stav věci nemůže
obstát.“.
Ve vztahu k aplikaci výjimek dle § 29 písm. k) zákona obviněný rovněž uvedl, že ačkoliv v obou případech nedošlo ke sporu, tak konkrétní hrozba vzniku soudních či správních sporů prokazatelně existovala a dále uvedl, že „[m]á-li Úřad za to, že ve výše popsaných situacích absentuje vysoká pravděpodobnost vzniku soudního či správního řízení, jedná se o neudržitelný restriktivní výklad ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ. Tím, že Úřad odmítl uznat konkrétní hrozby vzniku soudních či správních řízení v dotčených případech, de facto klade účastníkovi řízení za vinu, že se nechala úspěšně zastoupit advokátem, který na základě účelně vynaložených prostředků zajistil dostatečnou ochranu svého klienta.“.
Obviněný ve svém stanovisku namítá restriktivní přístup Úřadu ve vztahu k aplikaci výjimek dle § 29 písm. k) zákona. Obviněný má za to, že smyslem a účelem § 29 písm. k) zákona je umožnit zadavatelům pružně a efektivně reagovat na vzniklou potřebu odborného právního zastoupení v probíhajícím nebo hrozícím soudním, správním či jiném řízení, přičemž příprava postupu v těchto řízeních je časově náročná a má-li ji právní zástupce zadavatele, resp. advokát vykonat s náležitou pečlivostí, nelze po zadavateli požadovat, aby vyčkával se sjednáním právních služeb do nejzazšího možného momentu. Obviněný tedy má za to, že restriktivní přístup Úřadu k výjimce dle § 29 písm. k) zákona by tak měl za následek jedině to, že zadavatelé budou muset vyčkávat se zajištěním právních služeb až do chvíle, kdy bude prakticky nemožné se kvalitně a efektivně na spor či řízení připravit. Obviněný rovněž poukazuje na to, že pokud by zadavatel byl nucen obavami z možného postihu Úřadem vyčkávat se sjednáním právních služeb v souvislosti s hrozícím soudním, správním či jiným řízením do chvíle, kdy bude toto řízení takřka nevyhnutelné a zadavatel se stane jeho účastníkem, tak tímto postupem jsou osoby oprávněné jednat za zadavatele nuceny jednat v rozporu s péčí řádného hospodáře.
Obviněný v této souvislosti rovněž namítá, že se Úřad nedostatečně vypořádal s výkladem pojmu „vysoká pravděpodobnost“ který je uveden v § 29 písm. k) zákona.
Obviněný namítá, že Úřad provedl toliko jazykový výklad předmětného ustanovení, avšak
vůbec neuvedl, v jakých případech je vysoká pravděpodobnost dána a v jakých naopak není.
Dle obviněného Úřad zcela opominul skutečnost, že pojem „vysoká pravděpodobnost“ je
neurčitým právním pojmem, který měl jakožto správní orgán povinnost vysvětlit, vymezit
a v odůvodnění řádně vyložit a teprve poté jej aplikovat na zjištěný skutkový stav. Obviněný
tak má za to, že Úřadem provedený právní výklad § 29 písm. k) zákona je stižen zcela zásadní
vadou, neboť je nepřezkoumatelný a z toho důvodu i nezákonný a věcně též zcela nesprávný.
11
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
S poukazem na rozhodovací praxi Úřadu3 pak obviněný dále namítá, že pro posouzení, zda
v šetřeném případě byla nebo nebyla naplněna výjimka dle § 29 písm. k) zákona je zcela
irelevantní skutečnost, že k žádnému soudnímu nebo správnímu řízení prozatím nedošlo,
neboť pokud jsou dány okolnosti nasvědčující tomu, že se určitá věc s vysokou
pravděpodobností stane předmětem některého v úvahu přicházejícího řízení, pak je zcela
irelevantní pro posouzení oprávněnosti použití výjimky, že k vysoce očekávanému sporu
nakonec nedojde.
Obviněný má ohledně sjednání právních služeb týkajících se personální agendy a právních služeb souvisejících s přepisem odběrného místa za to, že tyto spadají pod výjimku § 29 písm. k) zákona a tedy, že se žádného přestupku nedopustil. I v případě, že by však byla naplněna formální stránka přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tak se obviněný domnívá, že by nebyla naplněna materiální stránka přestupku. V této souvislosti obviněný uvedl, že jeho jednání nebylo nijak škodlivé a neohrozilo ani veřejný zájem na ochraně efektivního vynakládání veřejných prostředků, ani veřejný zájem na ochraně hospodářské soutěže, tj. že nemohla být naplněna materiální stránka přestupku. Obviněný namítá, že Úřad posuzoval právní služby poskytnuté v rámci personální agendy dohromady, ačkoliv se jedná o tři samostatné případy, které právně nemají žádnou vzájemnou souvislost. I kdyby však právní služby týkající se personální agendy mohly být posuzovány v součtu, pak platí, že jejich celková hodnota činila přibližně 190 000 Kč. U právních služeb souvisejících s přepisem odběrného místa pak šlo o hodnotu cca 20 000. Kč. Dle obviněného se tedy jednalo o zcela bagatelní služby, hluboce pod hranicí veřejné zakázky malého rozsahu.
Obviněný ve svém stanovisku rovněž namítá, že Úřad nesprávně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, když právní služby týkající se personální agendy a právní služby souvisejících s přepisem odběrného místa definoval jako služby pravidelné povahy. Obviněný poukazuje na to, že důležitým znakem pravidelných služeb je jejich předvídatelnost a z toho plynoucí možnost zadavatele předvídat jejich potřebu, přičemž je zcela vyloučeno pohlížet na právní služby stejně jako na provozně technická plnění typu dodávek kancelářských potřeb, úklidových a bezpečnostních služeb, neboť nikdy nelze předem předvídat jakýkoliv právní problém, případ či kauzu. K tomu obviněný dále uvedl, že právní případy a problémy se sice mohou vyskytovat v určitých provozech opakovaně, či často, ale každý právní případ je jiný a každé zadání případu se liší s ohledem na zúčastněné osoby, předmět právní služby a rozhodné právo. Úřad pak v této souvislosti zcela opomněl diferenciovat právní služby, které jsou na advokátním trhu nabízeny. Obviněný se domnívá, že zadavatelé nemohou vysoutěžit univerzálního poskytovatele právních služeb, neboť na různé případy je nutné poptat různé specialisty. Podřazení právních služeb pod služby pravidelné povahy pak tuto praxi zcela zásadně ohrožuje. Obviněný pak má za to, že sčítání hodnot jednotlivých právních služeb napříč všemi právními oblastmi by de facto vždy znamenalo, že by je nebylo možné zadávat jako zakázky malého rozsahu, což je na trhu dlouhodobě rozšířená praxe. V této souvislosti obviněný dále uvedl, že „zadavatelé takto v praxi na trhu právních služeb zcela standardně postupují. Úřad by tak svým rozhodnutím mohl založit vysokou právní nejistotu a kontraproduktivní rozhodovací praxi, která není v souladu s tržní realitou. Poptávka po právních službách postupem zadání VZMR odpovídá potřebné flexibilitě, která je s poskytováním právních služeb spojená.“. Obviněný má za to, že je potřeba přihlédnout
3
Rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R237/2016/VZ-05447/2017/323/KKř ze dne 13. 2. 2017.
12
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
k tomu, že jednotlivé obory právních služeb jsou vzájemně velmi odlišné a pro řešení právních
problémů v každém z odvětví je tak třeba zajišťovat právní pomoc separátně, neboť nelze
nakupovat právní služby jako jedinou komoditu a všechny tyto právní služby jednoduše sčítat
za období 12 měsíců. V této souvislosti pak obviněný uvedl, že právní služby týkající se
personální agendy a právní služby souvisejících s přepisem odběrného místa nelze jen tak, bez
dalšího přičíst k ostatním právním službám nakoupeným obviněným během 12 měsíců. Dle
obviněného by bylo nanejvýš možné sečíst právní služby týkající se personální agendy s jinými
službami pracovního práva a právní služby souvisejících s přepisem odběrného místa pak
s jinými službami energetického práva.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti obviněný navrhuje, aby Úřad vydal rozhodnutí, kterým správní řízení zastaví.
Další průběh řízení o přestupku
Usnesením ze dne 20. 6. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření obviněného ze dne 28. 6. 2023
Obviněný v rámci svého vyjádření k podkladům rozhodnutí rekapituloval své závěry k dosavadnímu postupu Úřadu a rovněž v rámci koncentrační lhůty předložil důkazy k podpoře a doplnění své argumentace.
Obviněný obdobně jako ve svém vyjádření ze dne 2. 6. 2023 namítal procesní pochybení
Úřadu, když namítá, že Úřad s obviněným nezahájil správní řízení, přestože šetření podnětu
Úřadu trvalo více než sedm měsíců a přičemž obviněný nemohl uplatnit žádná procesní práva,
čímž došlo k porušení práva obviněného na spravedlivý proces. Obviněný dále uvedl, že Úřad
opatřoval rozsáhlé informace a důkazy bez zákonného zmocnění, čímž překročil své oprávnění
a vyžadoval od obviněného informace a podklady v rozsahu, který zjevně překračuje limity
stanovené pro šetření podnětu. Obviněný má za tom že takto získané informace a podklady
nepředstavují důkazní prostředky a nesplňují podmínky pro zajištění důkazu před zahájením
správního řízení.
Obviněný rovněž opakuje svou argumentaci ohledně nesprávného posouzení zjištěných skutečností, související s námitkou nesprávného posouzení aplikace výjimky dle § 29 písm. k zákona. V této souvislosti dále obviněný namítá, že Úřad neposoudil restriktivní výklad výjimky dle § 29 písm. k) zákona v kontextu specifické povahy právních služeb a rovněž, že se nedostatečně vypořádal s výkladem neurčitého právního pojmu „vysoká pravděpodobnost hrozby soudního sporu“. Obviněný má také za to, že Úřad zcela rezignoval na zjištění materiální pravdy. Obviněný dále opakuje svou námitku ohledně nesprávného stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, přičemž rozporuje aplikaci § 19 odst. 1 písm. a) a § 19 odst. 2 zákona, neboť takovýto postup nereflektuje rozmanitost právních služeb.
V rámci svého vyjádření obviněný předložil nové důkazy k problematice právních služeb týkajících se personální agendy. Obviněný předložil dopis C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ze dne
9. 6. 2023, ke kterému uvedl, že jím tato osoba reagovala na dopis obviněného ze dne 12. 5.
2023. Obviněný dále předložil svůj dopis ze dne 16. 6. 2023, kterým reagoval na argumentaci
C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Obviněný poukázal na to, že z této předložené korespondence
13
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
je zřejmé, že riziko soudního sporu s C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], které souvisí s ukončením
jeho pracovního poměru, dosahuje velmi vysoké míry.
Dále obviněný předložil dokument o odstoupení od konkurenční doložky ze dne 6. 6. 2023 adresovaný paní E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Obviněný k tomu dále uvádí, že jí byla dne 6.
6. 2023 předána výpověď z pracovního poměru a dále zasláno odstoupení od konkurenční
doložky, přičemž v této souvislosti obviněný pokládá za velmi reálné, že se E. F.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] obrátí na soud, neboť s předmětným jednáním obviněného vyslovila
paní E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO] nesouhlas.
Další průběh řízení o přestupku
Usnesením ze dne 12. 7. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž Úřad obviněnému sdělil, že ve srovnání se stavem v době vydání usnesení ze dne 20. 6. 2023 byly podklady pro vydání rozhodnutí doplněny kromě dokumentů procesního a evidenčního charakteru4 také o vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 28. 6. 2023 včetně jeho příloh. Usnesením ze dne 19. 7. 2023 Úřad částečně vyhověl žádosti obviněného a lhůtu, ve které se mohl obviněný vyjádřit k podkladům rozhodnutí prodloužil do 24. 7. 2023.
Vyjádření obviněného ze dne 19. 7. 2023
Ve vyjádření ze dne 19. 7. 2023 obviněný předně konstatoval, že do správního spisu nebyly vloženy žádné nové podklady k rozhodnutí, které by mu nebyly již známy a dále sdělil, že se k podkladům rozhodnutí vyjadřovat nebude, neboť Úřadu již poskytl svá vyjádření ze dne
19. 5. 2023, ze dne 2. 6. 2023 a ze dne 28. 6. 2023.
Obviněný ve svém vyjádření uvedl, že Úřad ani na jedno z jeho vyjádření nereagoval. Dále uvedl, že ve správním spisu jsou i nadále založeny nezákonně získané dokumenty a dále, že po zahájení správního řízení si neopatřil žádný nový důkaz a rovněž se nevyjádřil k žádnému z bodů argumentace obviněného.
Obviněný dále namítal, že se Úřad vydáním usnesení ze dne 12. 7. 2023 dopustil procesního pochybení, protože tím, že ve správním řízení stanovil novou lhůtu koncentrace řízení, přičemž
Úřad nereflektoval své dřívější usnesení, kterým stanovil koncentrační lhůtu ke dni 2. 6. 2023.
Obviněný považuje usnesení ze dne 12. 7. 2023 za překvapivý úkon Úřadu, který nemohl
předvídat. V této souvislosti má obviněný za to, že Úřad „mohl stanovit lhůtu k vyjádření
k podkladům rozhodnutí a předložení důkazů v původní délce 58 dnů, respektive 63 dnů pro
prodloužení lhůty (počítáno od 22.05.2023, tj. prvního usnesení ohledně koncentrační lhůty),
což je dvojnásobná lhůta než lhůta 30 dnů, o kterou účastník řízení požádal Úřad a kterou mu
Úřad bezdůvodně neposkytl (…)“, k čemuž doplnil, že ve lhůtě odpovídající délce 63 dnů by
předložil Úřadu obsáhlejší vyjádření a argumentaci a mohl by tedy účinněji vykonávat svá
procesní práva. Obviněný konstatuje, že usnesení Úřadu ze dne 12. 7. 2023 je v rozporu se
smyslem koncentrace řízení dle § 261 odst. 3 zákona a toto pochybení Úřadu má vliv na
zákonnost vedení správního řízení s účastníkem řízení, přičemž tím, že Úřad porušil podmínky
koncentrace řízení, čímž současně nepřiměřeně zkrátil lhůtu, ve které mohl obviněný
4
Usnesení č. j. ÚOHS-23420/2023/512 ze dne 20. 6. 2023 (položka č. 37 ve spise), žádost zadavatele o vzdálený přístup
do spisu ze dne 21. 6. 2023 (položka č. 38 ve spise) a záznam o vzdáleném přístupu do spisu ze dne 20. 6. 2023 vč. přílohy
(položka č. 39 ve spise).
14
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
předkládat tvrzení a důkazy, zásadně porušil právo na obranu a právo na spravedlivý proces
obviněného.
Dále ve svém vyjádření obviněný (nad rámec argumentace, jež uvedl ve svých dřívějších podáních) uvedl, že se Úřad nezabýval „skutečností, že smlouva na poskytnuté právní služby
HR a ČEZ nebyla uzavřena na dobu neurčitou“. S odkazem na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j.
ÚOHS-20468/2023/162 ze dne 6. 6. 2023 obviněný uvedl, že pokud „uzavřená smlouva uvádí,
že se uzavírá na dobu neurčitou, avšak současně obsahuje ujednání o maximální ceně, je nutné
zabývat se tím, zda dosažením této ceny dojde ke splnění účelu a předmětu smlouvy a smluvní
závazek tím zanikne, a zda tak nejde naopak o smlouvu na dobu určitou“. V této souvislosti
pak doplnil, že předmětná Smlouva obsahuje ujednání o maximální částce, kterou může
advokát účtovat za jeden kalendářních měsíc ve výši 165 000 Kč bez DPH. Obviněný dále uvedl,
že byť čistě formálně je Smlouva uzavřena na dobu neurčitou, tak s přihlédnutím ke všem
skutkovým okolnostem, které musí Úřad vždy vyhodnotit, se fakticky jedná o smlouvu na dobu
určitou. Obviněný v této souvislosti konstatoval, že »[p]ři úspěšné obraně ve sporu HR/ČEZ
závazek z těchto právních služeb zaniknul, a navíc plnění těchto právních služeb mělo ve
skutečnosti naprosto zanedbatelnou hodnotu ve výši cca 210 tisíc Kč. Šlo tedy o zcela bagatelní
služby, hluboce pod hranicí VZMR, u nichž postrádá jakýkoliv smysl sčítání s virtuálními
„možnými“ dalšími službami, které ve skutečnosti nikdy nenastaly a ani nastat nemohly.«.
Doplnění důkazů ze 28. 7. 2023
Dne 28. 7. 2023 obdržel Úřad od obviněného dokument Doplnění důkazů ze stejného dne.
Obviněný uvedl, že v návaznosti na učiněné vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne
24. 7. 2023 předkládá nové důkazy, které aktuálně vznikly. Obviněný předložil dokumenty
„předžalobní výzva adresovaná panu C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ze dne 27.07.2023“ a dále
„předžalobní výzva adresovaná Účastníku řízení ze dne 27.07.2023“ a plná moc udělená
panem C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] panu K. L. [PSEUDONYMIZOVÁNO] k zastupování ve
sporu s Účastníkem řízení“.
Obviněný rovněž uvedl, že tyto důkazy neměl před uplynutím stanovené lhůty k vyjádření se k podkladům k dispozici a nemohl je tak Úřadu poskytnout. Obviněný má za to, že tyto důkazy mají zcela zásadní vliv na rozhodnutí ve věci, neboť svědčí o tom, že „riziko soudního sporu s bývalým zaměstnancem C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] i nadále dosahuje vysoké míry (zaslané předžalobní výzvy už prakticky představují poslední stádium sporu před podáním žaloby). Přitom tyto důkazy také dokládají, že konkrétní hrozba vzniku soudních sporů prokazatelně existovala již v minulosti, a výjimka dle § 29 písm. k) ZZVZ tak byla vždy naplněna.“.
ZÁVĚRY ÚŘADU
Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace související s uzavřením Smlouvy, vyjádření obviněného a na základě vlastních zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena pokuta uvedená ve výroku
tohoto rozhodnutí. Současně Úřad výrokem III. tohoto rozhodnutí rozhodl o uložení
povinnosti obviněného uhradit náklady řízení. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující
rozhodné skutečnosti.
15
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
Relevantní ustanovení právních předpisů
Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12 zákona, § 155 zákona, § 156 zákona, § 189 zákona a § 190 zákona.
Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, neníli dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.
Podle § 3 zákona se zadávacím řízení rozumí: a) zjednodušené podlimitní řízení, b) otevřené řízení, c) užší řízení, d) jednací řízení s uveřejněním, e) jednací řízení bez uveřejnění, f) řízení se soutěžním dialogem, g) řízení o inovačním partnerství, h) koncesní řízení, nebo i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.
Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.
Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, b) zhotovení stavby, nebo c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).
Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.
Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.
Podle § 16 odst. 5 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.
16
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.
Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle § 19 odst. 1 zákona nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.
Podle § 21 zákona je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby rozhodná u smlouvy na dobu určitou předpokládaná výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy, u smlouvy na dobu neurčitou nebo jejíž trvání nelze přesně vymezit předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.
Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty.
Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu nadlimitní veřejné zakázky a přesahuje hodnoty stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu.
Podle § 26 odst. 2 zákona zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím režimu.
Dle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky a) na dodávky nebo služby částce 2 000 000 Kč, nebo b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.
Dle § 29 písm. k) zákona zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení jde-li o právní služby,
které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů,
které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1 nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1,
které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo
při kterých na základě jiného právního předpisu, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc.
17
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
Dle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.
Podle § 32 odst. 1 zákona se pro účely tohoto zákona smíšenou zakázkou rozumí zakázka, která je z části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.
Podle § 32 odst. 3 zákona, pokud zadavatel smíšenou zakázku zadává jako jednu veřejnou zakázku a nejde o případ podle § 32 odst. 4 zákona, musí ji zadat v zadávacím řízení.
Předpokládanou hodnotu smíšené zakázky zadavatel stanoví podle hodnoty části, kterou je
povinen zadat v zadávacím řízení.
Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Zjištěné skutečnosti
Dne 19. 12. 2018 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem Smlouvu, jejímž předmětem
Smlouvy je dle jejího bodu 1.1 poskytování právních služeb v rozsahu vyplývajícím
z konkrétních zadávaných úkolů, přičemž službami se dle této Smlouvy rozumí zejména
vypracovávání právních posudků, analýz, stanovisek a smluvních dokumentů, zastupování
před soudy či správními orgány, poskytování konzultací. V bodu 2.1. Smlouvy byla sjednána
odměna ve výši 2 800 Kč/hod. a stanovena maximální částka, kterou může maximálně advokát
účtovat za jeden kalendářní měsíc bez ohledu na počet odpracovaných hodin ve výši
165 000 Kč bez DPH. Podle bodu 10.2. byla Smlouva sjednána na dobu neurčitou.
Obviněný předložil Úřadu celkem 46 faktur vystavených advokátem A. B.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] za období od ledna 2019 do října 2022, z nichž Úřad zjistil následující
údaje:
Faktura č.
Datum vystavení
Odměna bez DPH
Odměna vč. DPH
FV-12d/2018
2. 1. 2019
13 300 Kč
16 093 Kč
FV-1d/2019
1. 2. 2019
21 000 Kč
25 410 Kč
FV-2d/2019
1. 3. 2019
10 500 Kč
12 705 Kč
FV-3d/2019
1. 4. 2019
12 600 Kč
15 246 Kč
FV-5d/2019
3. 6. 2019
5 600 Kč
6 776 Kč
FV-6d/2019
1. 7. 2019
11 900 Kč
14 399 Kč
FV-7d/2019
1. 8. 2019
15 400 Kč
18 634 Kč
FV-8d/2019
1. 9. 2019
27 300 Kč
33 033 Kč
FV-9d/2019
1. 10. 2019
18 200 Kč
22 022 Kč
18
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
FV-10d/2019
1. 11. 2019
14 700 Kč
17 787 Kč
FV-11d/2019
1. 12. 2019
18 200 Kč
22 022 Kč
FV-12d/2019
1. 1. 2019
18 900 Kč
22 869 Kč
FV-1d/2020
3. 2. 2019
38 500 Kč
46 585 Kč
FV-2d/2020
2. 3. 2020
26 600 Kč
32 186 Kč
FV-3d/2020
1. 4. 2020
20 300 Kč
24 563 Kč
FV-4d/2020
4. 5. 2020
37 800 Kč
45 738 Kč
FV-5d/2020
1. 6. 2020
32 200 Kč
38 962 Kč
FV-6d/2020
1. 7. 2020
13 300 Kč
16 093 Kč
FV-7d/2020
3. 8. 2020
17 500 Kč
21 175 Kč
FV-8d/2020
1. 9. 2020
13 300 Kč
16 093 Kč
FV-9d/2020
1. 10. 2020
23 100 Kč
27 951 Kč
FV-10d/2020
2. 11. 2020
40 600 Kč
49 126 Kč
FV-11d/2020
1. 12. 2020
26 600 Kč
32 186 Kč
FV-12d/2020
4. 1. 2021
32 900 Kč
39 809 Kč
FV-1d/2021
1. 2. 2021
25 900 Kč
31 339 Kč
FV-2d/2021
1. 3. 2021
53 900 Kč
65 219 Kč
FV-3d/2021
1. 4. 2021
65 800 Kč
79 618 Kč
FV-4d/2021
3. 5. 2021
18 200 Kč
22 022 Kč
FV-5d/2021
1. 6. 2021
41 188 Kč
49 714 Kč
FV-6d/2021
1. 7. 2021
28 700 Kč
34 727 Kč
FV-7d/2021
2. 8. 2021
9 100 Kč
11 011 Kč
FV-8d/2021
1. 9. 2021
23 800 Kč
28 798 Kč
FV-9d/2021
1. 10. 2021
27 300 Kč
33 561 Kč
FV-10d/2021
1. 11. 2021
49 700 Kč
60 912 Kč
FV-11d/2021
1. 12. 2021
77 700 Kč
95 339 Kč
FV-12d/2021
2. 1. 2022
39 900 Kč
49 029 Kč
FV-1/2022
1. 2. 2022
51 100 Kč
63 114 Kč
19
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
FV-2/2022
1. 3. 2022
17 500 Kč
21 175 Kč
FV-3/2022
1. 4. 2022
49 000 Kč
59 290 Kč
FV-4d/2022
2. 5. 2022
65 800 Kč
80 346 Kč
FV-5d/2022
1. 6. 2022
78 775 Kč
96 117 Kč
FV-6d/2022
1. 7. 2022
25 200 Kč
30 492 Kč
FV-7d/2022
1. 8. 2022
47 600 Kč
57 596 Kč
FV-8d/2022
1. 9. 2022
84 700 Kč
103 541 Kč
FV-9d/2022
3. 10. 2022
39 200 Kč
48 101 Kč
FV-10d/2022
1. 11. 2022
41 300 Kč
49 973 Kč
Úřad dále zjistil, že předmětná fakturace vystavená advokátem A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] za období od ledna 2019 do října 2022 obsahuje specifikaci poskytnutých právních služeb v jednotlivých měsících tak, že pod fakturou je uvedeno datum poskytnutí služby, které záležitosti se týká, popis, počet hodin a celková odměna dle počtu odpracovaných hodin.
Z předložené fakturace Úřad zjistil, že v rámci specifikace „záležitost“ jsou ve fakturách
k jednotlivým právním službám uvedeny následující hesla: „hotel“, „korp.gov“, „Tempo“,
„Odra“, „victoria reality“, „PCR“, „prodej“, „Hotel odra“, „Hotel“, „HR“, „CEZ“, „audit“, „HO“,
„spory“, „hr“ a „uohs“.
Ve svém sdělení ze dne 14. 12. 2022 předložil obviněný na žádost Úřadu k jednotlivým heslům následující vysvětlení: »„korp. gov.“ – Corporate Governance - komunikace ve vztahu k dozorčímu a správnímu orgánu RBP ve věci rizik vyplývajících ze sporů se společností HOTEL ODRA s.r.o. („HO“).
Zdravotní pojišťovna pravidelně na každé zasedání správní a dozorčí rady předkládá písemnou
informaci k vývoji vztahů a sporů se společností HOTEL ODRA s.r.o. Písemná informace správní
a dozorčí radě bývá zpravidla manažerským a právním shrnutím podstatných záležitostí, které
se udály od posledního zasedání, v některých případech je informace doplněna o vyjádření
a stanovisko advokáta.
„Tempo“ – Obchodní družstvo Tempo - potencionální spor s HO ohledně výběrového řízení na
výběr kupce nemovitostí RBP, kde družstvo Tempo sehrávalo roli zástupce zájmů HO, které
chtělo prodeji zabránit.
„Victoria reality“ – komunikace s realitní kanceláří Victoria reality v souvislosti s procesem
prodeje nemovitostí, která měla zajistit i nenapadnutelnost procesu prodeje ze strany HO,
s nímž hrozil spor o soulad procesu prodeje nemovitostí s právními předpisy
„PCR“ – Policie České republiky - komunikace ve věci trestního oznámení HO na RBP a trestního
oznámení RBP na HO v souvislosti se spory mezi RBP a HO.
„Prodej“ - prodej nemovitostí RBP (objektu hotelu Odra na Ostravici), jehož proces HO napadal
a tedy nebylo vyloučené, že se celý proces prodeje stane předmětem sporu mezi RBP a HO.
20
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
„CEZ“ – Společnost ČEZ, a.s. - komunikace s ČEZ, ze které vyplývala pravděpodobnost sporu
o právo ČEZ odmítat vlastníkovi (tj. RBP) převést média na jiného uživatele jejích nemovitostí.
V souvislosti s vypovězením nájemní smlouvy společnosti HOTEL ODRA s.r.o. zdravotní
pojišťovna RBP požádala ČEZ o převedení odběrného místa spotřeby elektrické energie
z nájemce (HO) na vlastníka (RBP). Společnost HOTEL ODRA s.r.o. se v souvislosti se žalobami
proti podaným výpovědím bránila převodu odběrného místa na vlastníka.
„Audit“ - komunikace s externími auditory ve věci sporů, které RBP vedla s HO. V souvislosti se
zpracováním výroční zprávy a účetní závěrky, které má RBP povinnost auditovat nezávislým
externím auditorem, se zpracovává přehled sporů a jejich věrné účetní zachycení v rozvaze
RBP.
„HO“ – (HOTEL ODRA s.r.o.) - veškeré spory s HO, jejichž přehled byl Úřadu ze strany RBP
poskytnut v prvním vyjádření. Pojmem „spory“ se rozumí, jak soudní spory, tak spory, které
nedospěly do stádia soudního sporu.
„Spory“ - spory s HO. Pojmem „spory“ se rozumí, jak soudní spory, tak spory, které nedospěly
do stádia soudního sporu.
„HR“, „hr“ – (personální agenda „Human resources") - procesy ukončování 3 pracovních
poměrů, kde zaměstnanci, kterým byly podány výtky nebo s nimi byl ukončen pracovní poměr,
hrozili RBP žalobou na neplatnost právního úkonu zaměstnavatele, a tedy existovala
pravděpodobnost sporů s danými zaměstnanci.
„uohs“ – (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) agenda komunikace s Úřadem.«.
88.
Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-1d/2021 ze dne 1. 2. 2021 je
mj. uvedeno následující:
„záležitost
popis
počet hodin
(…)
(…)
(…)
hotel
řešení situace s CEZ + komunikace
0,25
hotel
analýza sitauce CEZ + energetického zákona
0,5
hotel
analýzy energetického zákona + revize dopisu na ČEZ
1
(…)
(…)
(…)“
Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-2d/2021 ze dne 1. 3. 2021 je
mj. uvedeno následující:
„záležitost
popis
počet hodin
(…)
(…)
(…)
CEZ
řešení převodu el přípojky + příprava dopisu CEZu
0,75
(…)
(…)
(…)“
21
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
90.
92.
Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-3d/2021 ze dne 1. 4. 2021 je
mj. uvedeno následující:
„záležitost
popis
počet hodin
(…)
(…)
(…)
hotel
revize odpovedi na CEZ + komunikace ve věci
0,25
(…)
(…)
(…)
hotel
tel. komunikace + revize dopisu na cez
0,5
(…)
(…)
(…)“
Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury FV-5d/2021 ze dne 1. 6. 2021 je
mj. uvedeno následující:
„záležitost
popis
počet hodin
(…)
(…)
(…)
CEZ
odpověd CEZu na žádost o odhlášení HO
0,25
(…)
(…)
(…)“
Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-11d/2021 ze dne 1. 12. 2021
je mj. uvedeno následující:
„záležitost
popis
počet hodin
(…)
(…)
(…)
Hotel
příprava dopisu na cez + komunikace ve věci
1,25
(…)
(…)
(…)“
Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-1/2022 ze dne 1. 2. 2022 je
mj. uvedeno následující:
„záležitost
popis
počet hodin
(…)
(…)
hotel
(…)
komunikace M. N. [PSEUDONYMIZOVÁNO] + p. G. H.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] - předání objektu a CEZ
komunikace M. N. [PSEUDONYMIZOVÁNO] + p. G. H.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] - změna elektřiny CEZ
komunikace p. G. H. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ohkedně
CEZu + předávací protokol
0,25
(…)
(…)
(…)“
hotel
hotel
22
0,5
0,5
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-4d/2022 ze dne 2. 5. 2022 je mj. uvedeno následující: „záležitost popis počet hodin (…) (…) (…)
HR
převzetí věci + komunikace ve věci
1,5
HR
příprava výtky, org. opatření, výpovědi + komunikace
5
HR
příprava na schůzku + komunikace kolegyně
0,5
HR
schuzka PK
0,5
HR
schuzka VJ
0,5
HR
příprava zápisů + komunikace
emailová + tel. komunikace p. P. O.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]
emailová komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
odpoved VJ
1
HR
HR
HR
HR
HR
HR
HR
0,5
0,5
0,75
0,75
1,5
zrušení ve zkušební době příprava + komunikace
nová verze interního sdělení + komunikace p. P. O.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]
komunikace ohledně dohody VJ + zrušení ve zkušební době
AK
komunikace op. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ohledně
změny org. řádu + analýza
0,75
0,25
HR
analýza statutu
komunikace p. S. T. [PSEUDONYMIZOVÁNO] + Alice +
analýza statutu
příprava návrhu textace do zápisu správní rady +
komunikace
HR
příprava nové výpovědi + analýza ve věci + komunikace
0,75
(…)
(…)
(…)“
HR
HR
HR
HR
HR
studium KS + schválené ukazatele
KS + schválené KPI + úprava dohody + emailová
komunikace
tel. + emailová komunikace P. P. O.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] + revize dohody
příprava interního sdělení + komunikace p P. O.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] + p Q. R. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
0,5
0,5
0,25
0,25
0,75
0,5
Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-5d/2022 ze dne 1. 6. 2022 je
mj. uvedeno následující:
23
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
„záležitost
popis
počet hodin
(…)
(…)
(…)
HR
komunikace ohledně dohody o ukončení PK
0,25
HR
analýza dohody o ukončení PK + komunikace
0,5
HR
revize dohody o ukončení PK + komunikace
0,5
HR
kontrola a revize dohody o ukončení prac poměu s PK
0,5
HR
kontrola upravené verze dohody
0,25
HR
kontrola dohody s PK + komunikace
0,25
HR
dohoda s PK ohledně vzdělávání komunikace
0,25
HR
dohoda s PK ohledně vzdělávání analýza + komunikace
0,5
HR
plánované org.změny, analýza, telefonát + zdůvodnění
1
HR
org. změny revidované zdůvodnění + komunikace
0,25
(…)
(…)
(…)“
Z faktury č. FV-5d/2022 ze dne 1. 6. 2022 Úřad zjistil, že advokát fakturoval obviněnému mj. položku „exte právní pomoc“ za 10 875 Kč bez DPH.
Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-6d/2022 ze dne 1. 7. 2022 je mj. uvedeno následující: „záležitost popis počet hodin (…) (…)
HR
(…)
komunikace ohledně situace pí E. F.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]
emailová komunikace ohledně postupu p. E. F.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]
výtky, oznámení o překážkách D E. F.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]+ komunikace
HR
revize výtky + komunikace
0,75
HR
komunikace ohedně další kontroly jednání DV
analýza konk. doložky + možnosti odstoupení +
komunikace
0,25
příprava odstoupení od konk doložky + komunikace
tel. komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ohledně
chronologie kroků
1
HR
HR
HR
HR
HR
24
0,5
0,5
1,5
0,5
0,25
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
HR
komunikace pí S. T. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ohledně
odstoupení od konk doložky
tel. komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ohledně
p E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
komunikace pí S. T. [PSEUDONYMIZOVÁNO] doručení
odstoupení od konk dol
(…)
(…)
HR
HR
0,5
0,5
0,5
(…)“
Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-7d/2022 ze dne 1. 8. 2022 je
mj. uvedeno následující:
„záležitost
popis
počet hodin
(…)
(…)
(…)
HR
námitky na výtky k DJ
0,5
HR
odpověd na námitky k výtkám DJ
0,5
HR
příprava odpvovědi advokátovi DJ
1
HR
finalizace odpovědi advokátovi DJ + komunikace
úprava reakce na sdělení advokáta DJ + komunikace ve
věci
2
HR
HR
1,5
0,25
HR
komunikace pí S. T. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
úprava reakce po komunikaci s p. P. O.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]
sms komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO], pí S. T.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] + odeslání reakce
HR
telefonát p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
0,25
HR
sms komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
0,25
HR
telefonát p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
0,25
HR
studium návrhu dohody DJ + emailové komunikace
0,25
HR
příprava odpvovědi DJ
tel. komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] + úprava
odpovědi
emailová komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] +
žádost o vysvětlení absencí
odpověd DJ + emailová komunikace p. P. O.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]
1
HR
HR
HR
HR
HR
HR
tel. komunikace + studiume směrnice
vyjádření advokáta DJ + komunikace p. P. O.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]
25
0,5
1
0,25
0,5
0,5
0,5
0,5
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
HR el. komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
0,25
HR
0,25
HR
komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
příprava reakce advokátovi DJ + komunikace p. P. O.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]
(…)
(…)
(…)“
Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-8d/2022 ze dne 1. 9. 2022 je
mj. uvedeno následující:
„záležitost
popis
počet hodin
(…)
(…)
opdověd advokátovi DJ + komunikace p. P. O.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]
(…)
HR
HR
0,75
0,75
HR
výzva DJ k předání vozidla + komunikace ve věci
analýza pracovní smlouvy + komunikace p. P. O.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]
HR
příprava reakce na výzvu DJ na předání auta
1,5
HR
tel. konzultace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
0,5
HR
0,25
HR
komunikce ohledně stavu doručování vyjádření pí DJ
organizační opatření analýza + revize dopisu +
komunikace
tel. komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] re org
opatření
(…)
(…)
(…)“
HR
0,75
0,75
1,5
0,25
Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-9d/2022 ze dne 3. 10. 2022
je mj. uvedeno následující:
„záležitost
popis
počet hodin
(…)
(…)
(…)
HR
schuzka p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
0,25
HR
eamilová komunikace dopis - zefektivnění procesů
0,5
(…)
(…)
(…)“
Ve specifikaci poskytnutých právních služeb v rámci faktury č. FV-10d/2022 ze dne 1. 11. 2022 je mj. uvedeno následující: „záležitost popis počet hodin (…) (…) (…)
26
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
HR
kontrola analýzy procesů
revize analýzy procesů + tel. p. P. O.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]
komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ohledně org.
změny + analýzy
kontrola návrhu org. opatření + komunikace p. P. O.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]
0,75
komunikace re DJ + org. změna
příprava výpovědi + komunikace p. P. O.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] + pr analýza
0,25
0,5
HR
příprava návrhu nové pozice + komunikace
komunikace p. P. O. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ohledně
komunikace opatření
0,25
(…)
(…)
(…)“
HR
HR
hr
HR
HR
HR
1,5
0,5
0,5
0,75
Ze sdělení obviněného ze dne 13. 3. 2023 Úřad zjistil, že v období od 19. 12. 2017 do
18. 12. 2018 hradil obviněný platby za poskytování právních služeb níže uvedeným
dodavatelům, se kterými uzavřel níže specifikované smlouvy či objednávky:
o
FORLEX s.r.o., advokátní kancelář, IČO 04275705, se sídlem Poděbradova 2738/16,
702 00 Ostrava (dále jen „FORLEX s.r.o.“)
−
o
U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO] (dále jen „U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]“)
−
o
smlouva ze dne 29. 11. 2017, jejímž předmětem je poskytování právních služeb
„při realizaci veřejné zakázky na realizaci léčebných pobytů dětí, zajištění
stravovacích služeb (…) a rozvoj současného informačního systému“ obviněného.
smlouva ze dne 17. 4. 2018, jejímž předmětem je poskytování právní pomoci, a to
„zejména zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, udělování právních
porad, sepisování listin právního obsahu, zpracování právních rozborů, apod.“.
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci
1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.“)
−
smlouva ze dne 25. 8. 2017, jejímž předmětem je zajištění veškerých potřebných
činností souvisejících s právním, organizačním a administrativním zajištěním
zadání veřejné zakázky na realizaci rekondičních pobytů,
−
smlouva ze dne 26. 3. 2018, jejímž předmětem je zastupování v soudních,
rozhodčích či smírčích řízeních týkajících se smluv uzavřených mezi obviněným
a společností Asseco Central Europe, a.s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická
778/3a, 140 00 Praha 4,
−
smlouva ze dne 15. 10. 2018, jejímž předmětem je zajištění veškerých potřebných
činností souvisejících s právním, organizačním a administrativním zajištěním
zadání veřejných zakázek na realizaci rekondičních pobytů pro pojištěnce
a přímořských léčebných pobytů dětí pro pojištěnce.
27
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
o
Advokátní kancelář, I.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]“)
−
J.
[PSEUDONYMIZOVÁNO]
(dále
jen
„I.
J.
objednávka ze dne 26. 2. 2018, jejímž předmětem je právní posudek týkající se
pronájmu nemovitosti ve vlastnictví obviněného, přičemž součástí posudku mělo
dle objednávky být mj. stanovisko k postupu obviněného při řešení současných
vztahů s „pronájemcem nemovitosti Hotel Odra, zejména při řešení údržby a oprav
objektu, oprávněnosti vyčíslení pohledávek a jejich započítávání s dlužným
nájemným“.
Z faktur a k nim připojených potvrzení o provedení platby, jež předložil obviněný v rámci svého sdělení ze dne 13. 3. 2023, Úřad zjistil, že obviněný uhradil za poskytování právních služeb v období od 19. 12. 2017 do 18. 12. 2018, tj. během 12 měsíců předcházejících uzavření
Smlouvy, následující částky, a to níže specifikovaným dodavatelům:
Výše platby
Datum
č. faktury
bez DPH
uhrazení platby
120117_0808
250 222,40 Kč
10. 1. 2018
20 000 Kč
29. 3. 2018
120117_1192
111 000 Kč
13. 4. 2018
010180093
7 650,41 Kč
20. 4. 2018
20180205
119 875 Kč
23. 5. 2018
120117_1447
11 000 Kč
18. 6. 2018
180100522
6 960 Kč
18. 6. 2018
180100521
11 000 Kč
18. 6. 2018
180100663
94 000 Kč
20. 6. 2018
010170640
100 000 Kč
4. 7. 2018
120118_0144
304 500 Kč
11. 7. 2018
120118_0113
74 375 Kč
24. 7. 2018
120118_0213
11 000 Kč
25. 7. 2018
180100817
120 000 Kč
30. 7. 2018
010180126
11 000 Kč
28. 8. 2018
180100953
11 000 Kč
20. 9. 2018
180101054
269 500 Kč
25. 9. 2018
120118_0585
515 375 Kč 18. 10. 2018 120118_0704
11 000 Kč
2. 11. 2018
180101239
11 000 Kč 22. 11. 2018 180101381
216 572,64 Kč 29. 11. 2018 120118_0948
31 500 Kč 29. 11. 2018 120118_1139
239 902,27 Kč 13. 12. 2018 120118_1029
Dodavatel
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
FORLEX, s.r.o.
J. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
FORLEX, s.r.o.
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
FORLEX, s.r.o.
U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
U. V. [PSEUDONYMIZOVÁNO]
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
Celkem 2 558 432,72 Kč bez DPH.
Právní posouzení
K výroku I. rozhodnutí
Úřad v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je transparentní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž
28
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná
nejširší a řádné hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu zákon dosahuje tím,
že stanovuje pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky
ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz na jeho transparentní
provedení. Zákonodárce tak v § 2 odst. 3 zákona stanovil, že zadavatel je povinen zadat
veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále v zákoně stanoveno jinak. Má-li tak být
naplněn cíl zákona ve smyslu zajištění řádného soutěžního prostředí při zadávání veřejných
zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, nestanoví-li zákon výslovně jinak
(v rámci zákonem předvídaných výjimek), tedy použít pro zadání veřejné zakázky některý
z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona.
V šetřeném případě Úřad posuzuje situaci, kdy obviněný uzavřel dne 19. 12. 2018 Smlouvu o poskytování právních služeb s vybraným dodavatelem – A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], čímž zadal veřejnou zakázku, jejichž předmětem je poskytování právních služeb dle uzavřené
Smlouvy. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 6. 10. 2022 ve vztahu k zadání veřejné zakázky
uvedl, že postupoval v souladu se zákonem nejenom z pohledu hodnoty zakázky, ale
i s ohledem na § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona a dále, že celkové plnění ze Smlouvy
nepřesahuje limit rozhodný pro veřejné zakázky malého rozsahu. Úřad se tedy zabýval
otázkou, zda obviněný postupoval při uzavření Smlouvy v souladu s pravidly stanovenými
zákonem, když veřejnou zakázku na poskytnutí právních služeb, jejímž předmětem je plnění
vyplývající ze Smlouvy, nezadal v zadávacím řízení. V této souvislosti Úřad především
posuzoval, zda předmět plnění dané veřejné zakázky zahrnuje i plnění, jež nelze podřadit pod
výjimku z povinnosti zadavatele zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle § 29 písm. k)
bod 1. a 2. zákona.
K výjimce podle § 29 písm. k) zákona
Podle § 29 písm. k) zákona „zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o právní služby, (1) které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů, (2) které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1, (…)“.
Úřad proto dále přistoupí k výkladu ustanovení § 29 písm. k) zákona, aby určil, které právní
služby v šetřeném případě svou povahou spadají pod tuto výjimku, a jejichž zadávání tedy
zákonodárce nepožaduje realizovat v zadávacím řízení podle zákona. Úřad k uvedenému
doplňuje, že takové právní služby, které spadají pod výjimku § 29 písm. k) zákona, nejsou
započítávány do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na právní služby pravidelné povahy,
neboť právě jejich vyčlenění pod uvedenou výjimku z nich činí de iure služby jiného druhu.
Úřad při výkladu § 29 písm. k) zákona vychází z obecného pravidla, že výjimky z povinnosti zadavatele postupovat v zadávacím řízení je třeba vždy vykládat restriktivně. Tento přístup
Úřadu plyne ze skutečnosti, že důsledkem aplikace výjimky na konkrétní případ je stav, kdy se
dané plnění nemusí zadávat v zadávacím řízení podle zákona. Dochází tak k situaci, kdy veřejné
prostředky, jež budou za toto plnění zaplaceny, nebudou vynaloženy na základě otevřené
a transparentní hospodářské soutěže, která je základním prostředkem k dosažení efektivního,
účelného a hospodárného vynakládání veřejných prostředků, které je hlavním účelem
a smyslem regulace veřejného zadávání. Restriktivní výklad výjimek přitom zaručuje, že
29
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
z povinnosti zadávat veřejné zakázky v zadávacím řízení, tedy způsobem, který je pro dosažení
stavu efektivní hospodářské soutěže určen, budou vyňaty pouze ty případy, které zákonodárce
explicitně vymezil.
Pokud jde o restriktivní výklad výjimek z povinnosti zadat veřejnou zakázku postupem, který znamená zajištění hospodářské soutěže, Úřad odkazuje na skutečnost, že tuto doktrínu již aprobovala i judikatura, a to jak národní, tak evropská, a to zejména ve vztahu k podmínkám použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále také „JŘBU“). Na úrovni práva Evropské unie restriktivní přístup k použití JŘBU, tedy nejméně transparentního druhu zadávacího řízení, judikoval Soudního dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 14. 9. 2004 ve věci C-385/02,
Komise proti Itálii, ECLI:EU:C:2004:522, kde Soudní dvůr konstatoval, že ustanovení směrnic,
která umožňují výjimky z pravidel zadávání veřejných zakázek, musí být vykládána restriktivně,
aby nedocházelo k účelové interpretaci a k obcházení zákona, přičemž důkazní břemeno
ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících aplikaci výjimky nese ten, kdo se
jich dovolává, tj. zadavatel. Obdobnost restriktivního pojetí prokazování podmínek pro aplikaci
výjimky plynulo i z dřívější rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, a to z rozsudku
ve věci C-199/85, Komise proti Itálii, ECLI:EU:C:1987:115, ze dne 10. 3. 1987 a z rozsudku ve
věci C-71/92, Komise proti Španělsku, ECLI:EU:C:1993:890, ze dne 17. 11. 1993, v důsledku
čehož lze konstatovat, že se jedná ze strany Soudního dvora Evropské unie o pojetí konstantní.
Úřad proto k posouzení předmětného případu přistoupil s ohledem na právě uvedené doktrinální východisko, neboť má za to, že závěry Soudního dvora Evropské unie ve vztahu k aplikaci výjimky lze plně vztáhnout i na Úřadem šetřený případ, respektive případy.
Dle prvního bodu výjimky upravené v § 29 písm. k) zákona nemusí zadavatel zadávat v zadávacím řízení právní služby, které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů. Obecně je pro použití této části výjimky potřeba, aby právní služba, která je předmětem veřejné zakázky, naplňovala následující kritéria: (1) předmětem veřejné zakázky je zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů, (2) vybraným dodavatelem a poskytovatelem služby je advokát ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), respektive advokát podle odpovídajících zahraničních právních předpisů.
Druhý bod výjimky z povinnosti zadávat veřejnou zakázku na právní služby v zadávacím řízení se vztahuje na právní služby, které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v první části výjimky, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v první části výjimky. Úřad konstatuje, že v případě této výjimky se jedná o dvě samostatné situace, na které tato výjimka dopadá, respektive se jedná o dvě samostatné výjimky. První věta tohoto bodu dopadá na právní služby (1) jejichž předmětem jsou služby spočívající v přípravě na řízení dle prvního bodu výjimky, tedy řízení, ve kterém je zadavatel zastoupen advokátem a (2) vybraným dodavatelem a poskytovatelem služby je advokát. Druhá věta tohoto bodu výjimky dopadá na právní služby (1) jejichž předmětem je věc (ve smyslu kauza, nikoliv věc ve smyslu občanského zákoníku), u které okolnosti nasvědčují tomu, že se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení
30
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
uvedeného v první části výjimky a (2) vybraným dodavatelem a poskytovatelem služby je
advokát.
Úřad konstatuje, že pro potřeby dalšího posouzení skutkového stavu je potřeba podrobně vyložit, jaké právní služby patří pod druhý bod výjimky, přičemž dle názoru Úřadu se zejména v tomto případě, kdy samotný text ustanovení zcela jasné vodítko neposkytuje, uplatní výše zmíněný restriktivní výklad.
Důvodová zpráva k zákonu k výjimce uvedené v § 29 písm. k) zákona uvádí, že „[d]ůvodem pro výjimku je specifická povaha právních služeb, jejichž poskytování je zejména ve sporných případech postaveno na důvěře mezi zadavatelem (klientem) a dodavatelem (advokátem), kterou není možné hodnotit na základě objektivních kritérií. U naléhavých případů je navíc zcela nezbytné, aby zadavatel co nejrychleji reagoval na vzniklou potřebu právního zastoupení, což mu formalizovaný postup podle zákona neumožňuje“. Úřad uvádí, že právě specifický vztah mezi klientem a advokátem a potřeba pružně reagovat na vzniklé spory je základním smyslem zakotvení této výjimky, který by měl být určující ve výkladu pojmů u jejího druhého bodu.
Úřad obecně uvádí, že § 29 písm. k) bod 2. zákona musí být vykládán v kontextu celé výjimky, tedy v kontextu ustanovení § 29 písm. k) bod 1. zákona. Tedy tak, že pokud druhá část výjimky odkazuje na řízení uvedené v bodě 1., je potřeba ji vykládat právě v jejím kontextu a jako činnost realizovanou v úzké spojitosti s konkrétním řízením podle bodu 1.
Pokud tedy zákon hovoří v bodě 2. výjimky o „přípravě na řízení uvedené v bodě 1.“, je nutné toto ustanovení vykládat tak, že se jedná o službu, která má přímou návaznost na konkrétní řízení (byť toto řízení ještě nemusí být formálně zahájeno, ale je jasně určeno a konkrétně definováno, například jako spor), jež splňuje definici řízení v bodě 1., přičemž je z logiky věci jasné, že advokát, který se na toto řízení připravuje (bod 2. výjimky), musí být totožný s advokátem, který následně zadavatele v řízení zastupuje (bod 1. výjimky), jelikož smyslem této výjimky je (právě) nejen úmysl zákonodárce vyčlenit z formalizovaného procesu zadávání podle zákona služby advokáta spojené se zastupováním klienta, ale i služby spočívající v přípravě na toto zastupování, jež jsou službou navázanou a věcně související, přičemž by nedávalo smysl, aby tato služba (například studium spisu před převzetím zastoupení) musela být zadávána v řízení podle zákona. Podmínkou ale je, že jsou tyto dvě služby (tedy služba podle bodu 2. a podle bodu 1.) navzájem provázané a na sebe navazující.
Stejným způsobem se pak dle Úřadu musí vykládat i ustanovení věty druhé, kdy „okolnosti nasvědčují tomu, že se věc s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení v bodě 1,“ a to právě v kontextu skutečnosti, že základním účelem vyjmutí těchto právních služeb z povinnosti zadávat v zadávacím řízení podle zákona je právě následné zastupování klienta (tedy zadavatele) advokátem v řízení. Aby se tedy dalo hovořit o právních službách, které se s vysokou pravděpodobností stanou předmětem řízení, musí se jednat o vymezené řízení, které v takovém případě může nastat – zadavatel tedy může na základě této části výjimky poptat pouze takové právní služby, u kterých je konkrétně definovaná hrozba vzniku konkrétního řízení, ve kterém bude zadavatel zastupován advokátem, který činí předchozí kroky podle věty druhé. Tuto část výjimky naopak nelze použít na případy, kdy je hrozba vzniku takového řízení neurčitá, například co se do subjektu či objektu týče, a není tedy dáno potenciální konkrétní řízení, v němž by advokát zadavatele (klienta) zastupoval.
31
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
Nelze též přehlížet, že zákon dále v rámci věty druhé bodu 2. obsahuje pojem „s vysokou pravděpodobností“. Úřad i v této části odkazuje na důvodovou zprávu k zákonu, která říká, že „(…) je třeba upozornit na skutečnost, že předmětná výjimka nedopadá na běžné zastupování klienta advokátem ve věcech, kde nehrozí vysoká pravděpodobnost shora uvedených sporů (např. zpracování běžných smluv).“. Aby se dalo konstatovat, že se věc stane předmětem řízení s vysokou pravděpodobností, nepostačí pouze samotná pravděpodobnost, že se věc stane předmětem řízení, ale tato míra pravděpodobnosti musí být dle zákonodárce v kvalitě „vysoké“. Pokud by tomu okolnosti případu nenasvědčovaly, nebylo by možné dovodit, že byly splněny takové podmínky pro aplikaci této výjimky. Pokud by Úřad přistoupil na výklad, dle kterého je možné výjimku použít i tehdy, pokud není konkrétně daná hrozba vzniku řízení a žádné okolnosti tomu nenasvědčují, dovedeno ad absurdum by pod tuto výjimku spadalo v podstatě každé právní jednání, jelikož téměř každé právní jednání se může stát předmětem některého z řízení uvedených v § 29 písm. k) bodě 1. zákona.
Úřad na tomto místě reaguje na námitku obviněného, že Úřad v rámci příkazu nedostatečně vyložil pojem „vysoká pravděpodobnost“ kdy je Úřadu vytýkáno, že neuvedl, v jakých případech je vysoká pravděpodobnost dána a v jakých naopak není. K této námitce Úřad sděluje, že má za to, že výše uvedený výklad předmětného pojmu poskytuje jasné vymezení, kdy je možno v nyní šetřeném případě předmětnou výjimku aplikovat a kdy nikoli. Pokud se obviněný domáhá univerzálně platného pravidla, resp. obecně platných limitů, jež by se uplatnily pro výklad neurčitého pojmu „s vysokou pravděpodobností“ v kontextu předmětné výjimky, pak Úřad konstatuje, že takovéto obecné pravidlo nelze stanovit. Je tomu tak proto, že pro výklad jsou vždy rozhodující jednotlivé okolnosti posuzovaného případu, které se budou zpravidla případ od případu lišit.
K námitce obviněného ohledně nevhodnosti restriktivního výkladu ve vztahu k aplikaci výjimek dle § 29 písm. k) zákona Úřad sděluje, že k interpretaci a aplikaci výjimek podle zákona je vždy potřeba přistupovat restriktivně, neboť i přesto, že předmětné výjimky byly uzákoněny z důvodu, aby zadavatelům usnadnily získání určitých (specifických, popřípadě nestandardních) právních služeb, stále se toliko jedná o připuštěnou odchylku od jinak pevného pravidla spočívajícího v povinnosti (od určitého finančního limitu) poptávat žádané plnění v rámci některého z druhů zadávacích řízení. S obviněným pak nelze souhlasit v tom, že by restriktivní výklad těchto výjimek nutil zadavatele vyčkávat se sjednáním právních služeb do nejzazšího možného momentu, kdy už je prakticky nemožné se kvalitně a efektivně na spor či řízení připravit. Takovou úvahu obviněného Úřad považuje za nedůvodnou, neboť má za to, že pokud je právní věc v takové fázi, kdy na základě relevantních dokladů teprve poprvé vyvstala vysoká pravděpodobnost, že se daná věc stane předmětem soudního (či jiného) řízení, má zadavatel možnost na vzniklou situaci adekvátně reagovat a nelze tak učinit automatický závěr, že v takové chvíli je již nemožné se kvalitně a efektivně bránit, když soudní (jiný spor) ani nezapočal. Zákonné výjimky dle § 29 písm. k) zákona reagují na situace, kde soudní (nebo jiné) řízení již existuje nebo je jeho riziko zjevné a zadavateli je tak umožněno pružně reagovat na vzniklou situaci. Nicméně nelze předmětné výjimky vykládat jinak než restriktivně, neboť takový postup (jak navrhuje obviněný) by ad absurdum vedl k tomu, že by pod předmětné výjimky bylo možné podřadit takřka veškerá právní zastoupení, kde může hrozit či vzniknout jakýkoliv spor založený na odlišném právním názoru protistran. Ve svém důsledku by tak byl zcela popřen smysl výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jak ji zákonodárce definoval v § 29 písm. k) bod 2 zákona. V této souvislosti
32
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
pak Úřad opět akcentuje, že výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona jsou navázány na
situaci, kdy soudní (nebo jiné) řízení již existuje nebo s vysokou pravděpodobnosti nastane.
Jde tedy o spory vyznačující se nějakou specifickou intenzitou, a nikoliv jakékoliv spory
založené na odlišném právním názoru protistran.
Úřad pro přehlednost shrnuje, na základě jakých podmínek může zadavatel využít výjimky podle § 29 písm. k) zákona. Musí se jednat o takové služby, které poskytuje advokát jako zástupce klienta v konkrétně určeném řízení, respektive se musí jednat o úkony, které tento advokát poskytuje v rámci přípravy na toto řízení či se jedná o úkony, u kterých je konkrétní, reálná a vysoká pravděpodobnost vzniku takového řízení, přičemž v případě úkonů, které nejsou přímo zastoupením, se musí vždy jednat o úkony, které mají konkrétní návaznost na konkrétní a určité řízení, splňující definici řízení, na něž se výjimka (podle bodu 1.) vztahuje.
K výše uvedeným závěrům Úřad dospěl již v rámci své předchozí rozhodovací praxe, konkrétně
v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0146/2014/VZ-35817/2016/512/MHr ze dne 25. 8. 2016, které
bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy č. j. ÚOHS-R237/2016/VZ-05447/2017/323/KKř ze dne
13. 2. 2017, přičemž v duchu zachování legitimního očekávání, jedné ze zásad zakotvených
v § 2 odst. 4 správního řádu, se v projednávaném případě od uvedených závěrů neodchyluje.
Jelikož obviněný ve svých podáních (vyjádření ze dne 6. 10. 2022, 14. 12. 2022 a ze dne
30. 1. 2023) argumentoval možností aplikace výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona, Úřad
na základě shora uvedeného výkladu přistoupil k posouzení otázky, zda předmět dané veřejné
zakázky zahrnuje i plnění, jež nelze podřadit pod výjimku z povinnosti zadavatele zadávat
veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle § 29 písm. k) bod 1. a 2. zákona.
Jak Úřad uvedl výše, obviněný předložil Úřadu celkem 46 faktur vystavených advokátem A. B.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] na základě uzavřené Smlouvy za období od ledna 2019 do října 2022,
přičemž tyto faktury obsahují specifikaci poskytnutých právních služeb mj. co do záležitosti
a popisu. Zejména ve vztahu ke specifikaci poskytnutých právních služeb, jež je uvedena ve
fakturách č. FV-1d/2021, č. FV-2d/2021, č. FV-3d/2021, č. FV-5d/2021, č. FV-1/2022, č. FV4d/2022, FV-5d/2022, FV-6d/2022, FV-7d/2022, FV-8d/2022, FV-9d/2022 a č. FV-10d/2022,
přitom Úřad získal pochybnost, zda veškeré zde uvedené právní služby splňují podmínky pro
uplatnění obecné výjimky stanovené v § 29 písm. k) bod 1. nebo 2. zákona, jak tvrdí obviněný.
K právním službám ve věci HR
Ve vztahu k fakturám č. FV-4d/2022, FV-5d/2022, FV-6d/2022, FV-7d/2022, FV-8d/2022, FV9d/2022 a č. FV-10d/2022 Úřad ze specifikace těchto faktur (viz body 93. až 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zjistil, že obviněnému byly vyúčtovány právní služby, jež byly v rámci specifikace „záležitost“ označeny heslem „HR“, resp. „hr“ (dále jen „právní služby ve věci HR“).
Obviněný ve svém sdělení ze dne 14. 12. 2022 a 30. 1. 2023 ve vztahu k právním službám ve
věci HR uvedl, že se jednalo o personální agendu související s ukončením pracovních poměrů
zaměstnanců obviněného, kteří hrozili podáním žaloby na neplatnost právního úkonu. Dále
obviněný v této souvislosti uvedl, že právní služby advokáta v těchto záležitostech
jednoznačně naplňují charakter právních služeb ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. či 2. zákona,
neboť se jednalo o problematiku pracovněprávních vztahů, jež bývají mnohdy problematické,
z čehož dovozoval pravděpodobnost sporů s danými zaměstnanci. Obviněný rovněž uvedl, že
jeho advokát mu v této souvislosti poskytoval konzultace, komunikoval s advokátem jednoho
ze zaměstnanců a byl také osobně přítomen předávání výtek zaměstnancům. Byť obviněný
33
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
tvrdil, že z komunikace mezi advokátem obviněného a advokátem jednoho ze zaměstnanců
plyne existence sporu o výklad práva zaměstnance na odměnu během plynutí doby, po kterou
platí konkurenční doložka, resp. spor o platnost odstoupení od konkurenční doložky a v této
souvislosti rovněž předložil předmětnou písemnou komunikaci, Úřad podotýká, že ani z této
komunikace ani z tvrzení obviněného neplyne konkrétní hrozba vzniku soudního sporu,
přičemž vzniku soudního sporu nemůže bez dalšího nasvědčovat toliko rozdílný výklad mezi
stranami. Opačný výklad by totiž vedl ke zcela absurdnímu závěru, kdy by pod výjimku dle § 29
písm. k) bod 2. zákona bylo možné podřadit v podstatě každé právní jednání, na jehož právním
výkladu by se strany neshodly. Úřad akcentuje, že důkazní břemeno spočívá na obviněném,
který existenci této výjimky musí Úřadu doložit, a to např. předžalobní výzvou, komunikací
s protistranou, ze které je jasně patrno, že jedna ze stran hodlá ve věci učinit kroky vedoucí
k zahájení konkrétního řízení atp. V posuzované věci však předžalobní výzvu protistrany
obviněný nepředložil a rovněž ani v komunikaci s advokátem protistrany, kterou obviněný
předložil, nebyla vyslovena hrozba podání žaloby, ale toliko nesouhlas zaměstnance s výtkami
a odstoupením zaměstnavatele (obviněného) od konkurenční doložky. V této souvislosti Úřad
doplňuje, že na tomto dílčím závěru nemění ničeho nemění ani skutečnost, že protistranou
obviněného ve sporech byly osoby s právnickým vzděláním. Tato skutečnost totiž sama o sobě
nepoukazuje na vysokou pravděpodobnost soudního sporu, a to i přesto, že se jedná o osoby,
které by s ohledem na svoje vzdělání měly být schopny samostatného zpracování žaloby.
Úřad tak ve světle výše uvedeného výkladu § 29 písm. k) zákona konstatuje, že v šetřeném případě z předložených dokumentů ani tvrzení obviněného nijak nevyplývá, že by existence konkrétního sporu ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. zákona ani obviněný dostatečně konkrétně neprokázal onu „vysokou pravděpodobnost“ vzniku takového sporu ve smyslu § 29 písm. k) bod 2. zákona.
Z faktury č. FV-5d/2022 ze dne 1. 6. 2022 Úřad zjistil, že advokát fakturoval obviněnému mj. položku „exte právní pomoc“ za 10 875 Kč bez DPH. Příloha předmětné faktury je označena „faktura externí advokátní kanceláře“. Ve svém stanovisku ze dne 2. 6. 2023 obviněný uvedl, že se jednalo o subdodávku právních služeb ve věci HR. Ve vztahu k této položce pak Úřad konstatuje stejný závěr jako ke zbylým právním službám ve věci HR, tedy že z předložených dokumentů ani tvrzení obviněného nijak nevyplývá, že by existoval konkrétní spor ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. zákona ani obviněný dostatečně konkrétně neprokázal onu „vysokou pravděpodobnost“ vzniku takového sporu ve smyslu § 29 písm. k) bod 2. zákona.
Úřad dále uvádí, že na učiněných závěrech nemohou ničeho změnit ani nové důkazy, které obviněný předložil v rámci svých vyjádření ze dne 28. 6. 2023 (tj. písemná komunikace s C. D.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] ze dne 9. 6. 2023 a ze dne 16. 6. 2023 a dále odstoupení od
konkurenční doložky ze dne 6. 6. 2023 adresované paní E. F. [PSEUDONYMIZOVÁNO]) a ze dne
28. 7. 2023 (tj. předžalobní výzva C. D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ze dne 27. 7. 2023, předžalobní
výzva ze dne 27. 7. 2023 adresována obviněnému a plná moc právního zástupce C. D.
[PSEUDONYMIZOVÁNO] ze dne 28. 6. 2023). Úřad doplňuje, že byť byly důkazy předložené
obviněným dne 28. 7. 2023, tedy po lhůtě, kterou Úřad obviněnému stanovil usnesením ze
dne 19. 7. 2023 a ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí, Úřad je nehodnotí jako
nepřípustné, neboť dává za pravdu obviněnému, že je Úřadu ve stanovené lhůtě nemohl
předložit, navíc je v této souvislosti nutno vzít v potaz skutečnost, že v šetřené věci je vedeno
řízení o přestupku. Úřad nicméně konstatuje, že po obsahové stránce tyto důkazy nepovažuje
34
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
již s ohledem na jejich dataci v šetřeném případě za relevantní, neboť se jedná o dokumenty
z přibližně poloviny roku 2023. Ze specifikace fakturace, kterou Úřadu poskytl obviněný, totiž
plyne, že právní služby ve věci HR byly obviněnému fakturovány v období od května 2022 do
listopadu 2022, přičemž ve svém vyjádření ze dne 11. 11. 2022 obviněný sdělil, že mu tyto
služby byly poskytnuty v období od dubna 2022 do srpna 2022. Lze tedy konstatovat, že právní
služby ve věci HR byly obviněnému poskytnuty a fakturovány více než půl roku před existencí
výše uvedených důkazů předložených obviněným k prokázání rizika soudního sporu a tedy
oprávněnosti výjimky dle § 29 písm. k) zákona. Ačkoliv se jedná o předžalobní upomínky, resp.
plnou moc k zastupování ve sporu s obviněným, které Úřad obecně považuje za podstatné
ukazatele při posouzení míry pravděpodobnosti vzniku soudního (apod.) sporu ve smyslu § 29
písm. k) zákona (viz výše), jde evidentně o dokumenty, které vznikly až ex post po sjednání
daných (již fakturovaných) právních služeb. Úřad v této souvislosti akcentuje, že obecně nelze
akceptovat postup, kdy zadavatel dodatečně, se značným odstupem od doby, kdy sjedná a
uhradí určité právní služby, dovozuje existenci důvodů pro aplikaci výjimek dle § 29 písm. k)
zákona např. na základě následně vyhotovené předžalobní upomínky. Takový postup by bylo
možno označit pouze za účelový s cílem ex post dovozovat oprávněnosti použití výjimky dle §
29 písm. k) zákona na právní služby, které byly poskytnuty/čerpány již v minulosti. Opačný
závěr by totiž mohl ad absurdum vést k tomu, že by si zadavatel mohl v jakékoliv věci
vypracovat předžalobní upomínku za účelem odůvodnění výjimky dle § 29 písm. k) zákona a
dovozovat tak až následně zákonnost svého jednání v minulosti. Úřad v dané souvislosti
připomíná, že otázku, zda jsou naplněny podmínky pro aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) bod
zákona, tj. zda se dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v § 29 písm. k) bod 1. zákona, je třeba dovozovat ze stavu v době, kdy byly dané právní služby poptávány a objednávány. Lze rovněž poznamenat, že pokud by zákonodárce připustil, že oprávněnost použití dané výjimky by bylo možno dovozovat ex post, nepracoval by v § 29 písm. k) bod 2. zákona ostatně ani s pojmem „vysoké pravděpodobnosti“ vzniku předmětu soudního, rozhodčího, smírčího nebo správního řízení, nýbrž by koncipoval dané ustanovení pouze v tom smyslu, že se „daná věc stala předmětem řízení“ soudního, rozhodčího, smírčího nebo správního řízení ve smyslu § 29 písm. k) bod 1 zákona.
Dovozováním oprávněnosti výjimky dle § 29 písm. k) bod 2. zákona ex post (např. doložením
předžalobní upomínky vyhotovené s odstupem několika let od poptávky a objednávky
předmětné právní služby) by se zcela odstranil definiční znak spočívající v eventualitě daného
sporu.
K právním službám ve věci přepisu odběrného místa
Ze specifikace faktur č. FV-2d/2021 a č. FV-5d/2021 (viz body 88. a 90. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad zjistil, že obviněnému byly vyúčtovány právní služby, jež byly v rámci specifikace „záležitost“ označeny heslem „CEZ“. Obviněný ve svém sdělení ze dne 14. 12. 2022 a 30. 1. 2023 ve vztahu k těmto právním službám uvedl, že se jednalo o komunikaci se spol.
ČEZ, a.s. související s převodem odběrného místa spotřeby elektrické energie z nájemce
nemovitostí obviněného (spol. Hotel Odra s.r.o.) na obviněného (coby vlastníka předmětných
nemovitostí), přičemž spol. ČEZ, a.s. tento převod odmítla. Obviněný rovněž uvedl, že v této
souvislosti konzultoval se svým advokátem vhodný postup, když na základě vzájemné
komunikace s poskytovatelem elektrické energie (resp. sesterskými společnostmi spol. ČEZ,
a.s.) dovodil možnost sporu před Energetickým regulačním úřadem, neboť poskytovatel
aplikoval ve věci přepisu rozdílný výklad právních předpisů než obviněný. Obviněný ke svým
35
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
tvrzením předložil rovněž předmětnou písemnou komunikaci s poskytovatelem elektrické
energie (resp. sesterskými společnostmi spol. ČEZ, a.s.), ze které plyne odmítavé stanovisko
poskytovatele elektrické energie k přepisu odběrného místa na obviněného, neboť legislativa
vyžaduje souhlas vlastníka nemovitosti s uzavřením smlouvy o připojení jen k okamžiku
uzavření smlouvy o připojení a odvolání souhlasu vlastníka nemovitostí není způsobilé ukončit
existující platnou a účinnou smlouvu o připojení, která byla v minulosti uzavřena se spol. Hotel
Odra s.r.o. Ačkoliv obviněný dovozoval možnost sporu před Energetickým regulačním úřadem,
neboť poskytovatel elektrické energie aplikoval ve věci přepisu odběrného místa rozdílný
výklad právních předpisů než obviněný, Úřad (i s odkazem na výše uvedený dílčí závěr učiněný
ve vztahu k právním službám ve věci HR) opět akcentuje, že důkazní břemeno k prokázání
důvodů pro aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. či 2. zákona spočívá na obviněném, který
existenci těchto důvodů musí Úřadu doložit (např. předžalobní výzvou, komunikací
s protistranou, ze které je jasně patrno, že jedna ze stran hodlá ve věci učinit kroky vedoucí
k zahájení konkrétního řízení atp.). Úřad v této souvislosti sděluje, že obviněný předložil Úřadu
písemnou komunikaci s poskytovatelem elektrické energie (resp. sesterskými společnostmi
spol. ČEZ, a.s.), avšak z této komunikace je patrný toliko rozdílný právní názor na obviněným
požadovaný přepis odběrného místa, nikoliv však již konkrétní hrozba vzniku sporu před
Energetickým regulačním úřadem nebo jiným veřejným orgánem. Úřad rovněž zdůrazňuje, že
ani z tvrzení obviněného ani z předložené dokumentace nijak nevyplývá, že by byly ve věci
přepisu zahájeny kroky k podání žaloby, resp. jiného podání na poskytovatele elektrické
energie u příslušného orgánu. V této souvislosti Úřad opět akcentuje, že vzniku sporu před
příslušným orgánem nemůže bez dalšího nasvědčovat toliko rozdílný právní výklad mezi
stranami.
K argumentaci obviněného, že „právní služby ČEZ spadají do širšího a komplexního právního případu, který se týká soudních sporů se společností HO“ a že „[t]yto případy přitom i Úřad sám podřadil pod výjimku dle § 29 písm. k) ZZVZ“ Úřad sděluje, že při posouzení oprávněnosti aplikace výjimek dle § 29 písm. k) zákona v těchto dvou případech (tj. soudních sporů se spol.
Hotel Odra s.r.o. a právních služeb ve věci přepisu odběrného místa) je nutno postupovat ke
každé věci individuálně a je nemožno tyto právní věci spojovat v jedno. Byť Úřad připouští
určitou kauzalitu mezi těmito záležitostmi, je nutné akcentovat, že obě záležitosti mají zcela
rozdílný okruh účastníků vzniklých sporů, což má vliv také na konkrétní druh vzniklého nebo
hrozícího řízení. V případě sporů se spol. Hotel Odra s.r.o. se jednalo o existující občanské
soudní řízení s protistranou spol. Hotel Odra s.r.o. Ze stanoviska obviněného ze dne 2. 6. 2023
pak plyne, že v případě potenciálního řízení ve věci přepisu odběrného místa (právní služby
ČEZ) by se jednalo o sporné správní řízení před Energetickým regulačním úřadem či civilním
soudem. Úřad má za to, že protistranou obviněného u takovýchto sporů by byl poskytovatel
elektrické energie (resp. sesterská společnost ČEZ, a.s.), který odmítl provést obviněným
požadovaný přepis odběrného místa, o čemž svědčí i vzájemná písemná dokumentace, kterou
obviněný Úřadu předložil. Úřad současně především konstatuje, že ačkoli z předložené
písemné komunikace mezi zadavatelem a poskytovatelem elektrické energie je zřejmý opačný
názor ohledně možnosti přepisu odběrného místa, z dané korespondence již neplyne [na
rozdíl od komunikace mezi zadavatelem a spol. Hotel Odra, s.r.o., kdy vzájemné vztahy mezi
zúčastněnými subjekty a míra řešení jejich sporů soudní cestou již vyeskalovaly (zejména
v souvislosti s již probíhajícími soudními řízeními) natolik, že bylo možno usuzovat na vysokou
míru pravděpodobnosti, že se řešené věci stanou předmětem řízení specifikovaných v § 29
36
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
písm. k) bod 1. zákona] taková vyhrocenost vzájemných vztahů, která by nasvědčovala vzniku
soudního, rozhodčího, smírčího nebo správního řízení apod. Z uvedených důvodů tudíž nelze
u těchto dvou záležitostí ve vztahu k posouzení oprávněnosti aplikace výjimek dle § 29 písm.
k) zákona automaticky dospět ke stejnému závěru.
Úřad tak konstatuje, že v šetřeném případě z předložených dokumentů ani tvrzení obviněného nijak nevyplývá existence konkrétního sporu ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. zákona ani obviněný dostatečně konkrétně neprokázal onu „vysokou pravděpodobnost“ vzniku takového sporu ve smyslu § 29 písm. k) bod 2. zákona.
Úřad k uvedeným právním službám označovaným ve fakturaci heslem „CEZ“ dále doplňuje, že ze specifikace faktur č. FV-1d/2021, č. FV-3d/2021, č. FV-11d/2021 a č. FV-1/2022 (viz body
87., 89., 91. a 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad zjistil, že obviněnému byly vyúčtovány
právní služby, jež se dle „popisu“ evidentně rovněž týkají výše popsané věci související se spol.
ČEZ, a.s., resp. s přepisem odběrného místa, byť byly tyto služby v rámci specifikace
„záležitost“ označeny heslem „hotel“ a nikoliv „CEZ“. Jelikož obviněný ve vztahu k těmto
službám nikterak neprokázal opak, Úřad považuje za relevantní aplikovat výše uvedené závěry
ve vztahu k právním službám, jež byly v rámci fakturace označeny heslem „CEZ“ také na
všechny další právní služby, jež byly obviněnému poskytnuty v souvislosti se stejnou právní
věcí – tedy přepisem odběrného místa na jeho nemovitosti. Ve vztahu k uvedeným právním
službám dle citované fakturace ve věci přepisu odběrného místa Úřad rovněž neshledal
existenci konkrétního sporu ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. zákona ani obviněný dostatečně
konkrétně neprokázal onu „vysokou pravděpodobnost“ vzniku takového sporu ve smyslu § 29
písm. k) bod 2. zákona.
S ohledem na výše uvedené dílčí závěry, podle nichž u právních služeb ve věci přepisu odběrného místa a právních služeb ve věci HR nebylo obviněným dostatečně prokázáno, že tyto právní služby lze podřadit pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona, Úřad sděluje, že pro tyto služby platí obecné pravidlo dle § 2 odst. 3 zákona, dle kterého je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li v zákoně stanoveno jinak. Úřad se tedy dále zabýval otázkou, zda postup obviněného při uzavření šetřené Smlouvy byl učiněn v souladu s pravidly stanovenými zákonem, pro níž je rozhodné, jakým způsobem byl obviněný povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a jaký byl případně povinen v závislosti na výši zjištěné předpokládané hodnoty veřejné zakázky zvolit postup.
Ke stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky
Úřad předně obecně uvádí, že podle § 16 odst. 1 zákona platí, že zadavatel je povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.
Zákonodárce v § 27 zákona stanovil, že veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 000 000 Kč. V § 31 zákona je pak uvedena výjimka, podle které zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat veřejnou zakázku malého rozsahu.
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je vymezena v ustanovení § 16 odst. 1 zákona jako zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích, přičemž do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Stanovení
37
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z prvních fází zadávacího řízení, která
předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést.
Nejprve Úřad uvádí, že v šetřeném případě se bezpochyby jedná o veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona, jelikož předmětem Smlouvy je poskytování právních služeb, tudíž takových činností, které svou charakteristikou neodpovídají činnostem uvedeným v § 14 odst. 3 zákona. Vzhledem k tomu, že z podkladů zaslaných obviněným vyplývá, že obviněný pořizoval právní služby minimálně v období od roku 2017 až 2019 pravidelně, Úřad posuzoval, zda se jedná v případě šetřené Smlouvy o služby pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona.
U veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se předpokládaná hodnota stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Pokud bude smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, předpokládaná hodnota se upraví v případě dodávek podle § 20 zákona nebo v případě služeb podle § 21 zákona.
Jak plyne z § 19 odst. 3 zákona, za veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona se nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Úřad se tedy předně zabýval otázkou, zda se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, u níž je třeba předpokládanou hodnotu stanovit jako skutečnou cenu uhrazenou zadavatelem za dodávky stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, či zda se v šetřeném případě uplatní výjimka z tohoto ustanovení zakotvená v § 19 odst. 3 zákona, a tedy nebude pro stanovení předpokládané hodnoty nutné brát v potaz úhrady poskytnuté zadavatelem během předcházejících 12 měsíců.
K pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy uvádí komentářová literatura následující: „Byť pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost. Tyto opakované nákupy jsou přitom realizovány po delší časový úsek, přičemž není nezbytné, aby byly pořizovány zcela kontinuálně (bez jakéhokoliv přerušení). Jedná se zpravidla o dodávky a služby, které zadavatel potřebuje trvale k výkonu své činnosti; nejčastěji jde o provozně technická plnění typu dodávky kancelářských potřeb, úklidové a bezpečnostní služby, IT vybavení, softwarová a hardwarová podpora, hlasové a datové služby, případně projekční práce, právní služby, nákupy energií apod.“5.
Dále komentářová literatura k ustanovení § 19 odst. 3 zákona mj. uvádí, že „určitým protikladem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pro pravidelné veřejné zakázky je ustanovení § 19 odst. 3, které dopadá na nahodilé nákupy zadavatele. Uvedené pravidlo se týká pořizování dodávek a služeb, které by sice s ohledem na jejich opakovanost
5
DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan a kol. § 19 [Předpokládaná hodnota veřejných
zakázek pravidelné povahy]. In: DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan a kol. Zákon
o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 121.
38
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
mohly být teoreticky považovány za veřejné zakázky pravidelné povahy, ale s ohledem na jejich
zvláštní povahu a nahodilost jejich pořizování se dle zákona za veřejné zakázky pravidelné
povahy nepovažují, a není proto třeba pro tyto stanovit předpokládanou hodnotu podle
pravidel uvedených v § 19 odst. 1.“6.
Z výše uvedeného vyplývá, že zatímco v případě veřejných zakázek pravidelné povahy se jedná o trvající či pravidelně pořizované dodávky či služby, které zadavatel nakupuje pravidelně a tyto dodávky či služby nezbytně potřebuje pro výkon své činnosti, veřejné zakázky podle § 19 odst. 3 zákona se týkají služeb či dodávek, které zadavatel pořizuje nahodile podle svých aktuálních potřeb a jejichž cena je v průběhu účetního období proměnlivá. Úřad k tomu uvádí, že je třeba v každém jednotlivém případě individuálně posoudit, zda se jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, či zda jde o výjimku dle § 19 odst. 3 zákona, neboť i stejný předmět plnění může být v jednom případě veřejná zakázka pravidelné povahy a v jiném případě může jít o výjimku dle § 19 odst. 3 zákona. V rámci posouzení povahy veřejné zakázky je třeba vzít v potaz charakteristické rysy poptávaného plnění a jeho souvislost s činností zadavatele, jakož i to, jakým způsobem zadavatel předmět plnění pořizoval v minulosti. K výše uvedenému pak lze odkázat i na závěry obsažené v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-34190/2022/161 ze dne 19. 10. 2022, ze kterého plyne, že „[p]odmínku, že se v případě výjimky dle § 19 odst. 3 má jednat o dodávky pořizované dle aktuálních potřeb, je pak nutno vykládat tak, že tato potřeba má vzniknout nepředvídatelně (aktuálně) v okamžiku, kdy je nutno ji uspokojit, nikoliv tak, že se má jednat o potřebu pouze v aktuálním čase existující (taková je koneckonců i zcela předvídatelná potřeba zadavatele). Rozlišovacím znakem je tedy předvídatelnost (očekávatelnost) dodávek oproti jejich nahodilosti (byť jsou takové dodávky opakovány). Pouze v případě, kdy se jedná o dodávky sice opakované, ale svou povahou nahodilé (tedy ne v konkrétnějších obrysech předvídatelné), lze aplikovat výjimku dle § 19 odst. 3 zákona. (…)
Zároveň je k aplikaci ustanovení § 19 odst. 3 zákona jakožto k výjimce z pravidla dle § 19 odst.
1 zákona nutno přistupovat restriktivně (…).“. V této souvislosti Úřad odkazuje také na
rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-24742/2023/161 ze dne 19. 7. 2023, kde ve vztahu k §
19 odst. 1 zákona předseda konstatoval, že „se jedná o stanovení předpokládané hodnoty u
pravidelně pořizovaných opakujících se plnění, jejichž pravidelnosti si musí být zadavatel
vědom. Zároveň se musí jednat o plnění či služby, které jsou dopředu předvídatelné.“.
Z bodu 1.1. Smlouvy plyne, že jejím předmětem je poskytování právních služeb, a to v rozsahu vyplývajícím z konkrétních zadávaných úkolů, přičemž službami se dle této Smlouvy rozumí zejména vypracovávání právních posudků, analýz, stanovisek a smluvních dokumentů, zastupování před soudy či správními orgány, poskytování konzultací. V uvozovacím bodě (A)
Smlouvy je stanoveno, že obviněný „je společností podnikající na území České republiky mimo
jiné v oblasti provádění veřejného zdravotního pojištění pro své pojištěnce a v této souvislosti
má zájem využívat určitých právních služeb (…)“. Z uvedeného tedy plyne, že se jedná o služby,
které obviněný potřebuje k výkonu své činnosti, přičemž poskytování právních služeb
představuje jediný komplexní druh plnění a potřebu těchto služeb pak obviněný mohl
předvídat. Lze konstatovat, že společným prvkem plnění vyplývajícího ze Smlouvy je pokrytí
standardně se vyskytujících „právních potřeb“ obviněného. Kromě vymezení předmětu
6
DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan a kol. § 19 [Předpokládaná hodnota veřejných
zakázek pravidelné povahy]. In: DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan a kol. Zákon
o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 122.
39
Č.j.: ÚOHS-30610/2023/510
Smlouvy lze tento dílčí závěr dovodit také z předložené fakturace plnění ze Smlouvy, když ze
specifikace poskytnutých právních služeb plyne, že na základě Smlouvy byly obviněnému
poskytnuty komplexní právní služby týkající se různorodých právních záležitostí (viz body 85.
a 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z tohoto důvodu se i přesto, že při poskytování právních
služeb byla z věcného hlediska na základě plnění Smlouvy řešena odlišná problematika
dotýkající se různých oblastí práva, jedná o služby stejného druhu.
Úřad na tomto místě konstatuje, že při stanovení skutečné ceny uhrazené dodavatelem za dodávky nebo služby během 12 měsíců předcházejících uzavření šetřené smlouvy se musí dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona jednat o stejné druhové vymezení plnění, nemusí se tedy jednat o plnění identické. Blíže v této věci Úřad odkazuje také na své předešlé závěry obsažené např. v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S174/2014/VZ-13396/2014/522/JCh ze dne 24. 6. 2014, dle kterého „[…] není podstatné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní poradenství má týkat, ale rozhodné je, zda se tyto právní služby týkají právního poradenství pro zadavatele a jsou uzavírány v časově blízkém období […] za předmět veřejné zakázky je třeba považovat v případě smluv o poskytování právních služeb právě ‚poskytování právních služeb‘. V případě uzavírání smluv, u nichž má být poskytována tatáž činnost právní poradenství, ať už ve formě tvorby právních analýz, posouzení, návrhů smluv či účasti na jednání je právní poradenství […] plněním svým charakterem ‚totožným či obdobným‘, a tedy plněním stejného nebo srovnatelného druhu“. Stejně tak lze v tomto směru odkázat na závěry plynoucí z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01052/2023/163 ze dne 17. 2. 2023, podle něhož „pro aplikaci § 19 odst. 1 zákona není vyžadováno, aby šlo o plnění zcela totožné, ale aby šlo o plnění stejného druhu“.
Úřad dále poukazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2011, č. j. 8 Afs 31/2011-258, a to v následujícím znění: „U veřejných zadavatelů si navíc lze jen