ÚOHS S0321/2023 – Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)

Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek zadavatel –

Podle bodu II.1.4) Oznámení o zahájení zadávacího řízení je předmětem veřejné zakázky „[v]ytvoření souboru informačních systémů pro zajištění digitalizace stavebního řízení jako je agendový informační systém (AIS), evidence autorizovaných osob ve stavebnictví a dalších podpůrných evidencí a komponent, které slouží k zajištění agendy stavebního řádu dle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, a to zejména výkonu působnosti stavebních úřadů, dotčených orgánů, činí-li úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona, ústředních správních úřadů při výkonu kontroly působnosti orgánů státní stavební správy, stavebníků a dalších účastníků řízení.“.

Dne 10. 5. 2023 podal navrhovatel – System Servis s.r.o., IČO 25356496, se sídlem Ostrožná

Zadavatel rozhodnutím ze dne 25. 5. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitkám navrhovatele nevyhověl a námitky odmítl.

Navrhovatel primárně namítá nereálnost harmonogramu a nepřiměřenost smluvních podmínek.

Navrhovatel předesílá, že jeho právnímu zástupci nebylo doposud doručeno rozhodnutí o námitkách, ačkoli jeho plná moc byla řádně doložena a zaslána spolu s námitkami, a zadavatele o jeho zaslání urgoval přípisem ze dne 29. 5. 2023. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel se s podanými námitkami řádně nevypořádal a rozhodnutí o námitkách je vadné.

Navrhovatel uvádí, že harmonogram plnění smlouvy uvedený v příloze č. 3 návrhu smlouvy je nepřiměřený a nereálný k rozsahu požadovaného plnění (rozsahu díla), když zadavatel očekává v zásadě bezvadnou dodávku (pro akceptaci s výhradou možné jen vady typu C a to včetně vad z migrace dat) několika propojených systémů, a to ve velice krátkém čase.

Dle navrhovatele nereálnost harmonogramu pak dále utvrzuje další podmínka smlouvy, a to, že zadavatel požaduje, resp. v rámci svého vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 uvedl, že „termíny uvedené v harmonogramu jsou nejzazší termíny, do kdy musí být provedeno a skončeno akceptační řízení dotčeného výstupu.“. Avšak zadavatel nikde ve smlouvě negarantuje lhůty pro provedení akceptačního řízení, a to ani přes opakované žádosti o doplnění jasně stanovené lhůty (viz např. vysvětlení ZD č. 10, 4 a 16), na které zadavatel reagoval slovy, že: „nelze generálně stanovit do jaké lhůty musí být poskytnutý výstup akceptován.“. Z toho dle navrhovatele plyne závěr, že není vůbec jasné, jak dlouho bude zadavateli trvat akceptační procedura a jaké jsou skutečné termíny plnění, tj. kdy nejpozději je potřeba předat plnění do akceptace. To, že zadavatel není schopen říct, jaké jsou reálné termíny pro plnění je dle navrhovatele v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona a je současně porušením zásady transparentnosti.

Navrhovatel dále nesouhlasí s podmínkou stanovenou v odst. 11.7 smlouvy dle níž „V rámci plnění této Smlouvy nesmí Poskytovatel užít ke splnění svých povinností a do Systémů jakkoliv zařadit či se Systémy jakkoliv spojit Standardní software bez předchozího písemného souhlasu

Navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách absolutně nevypořádal s výše uvedenými výhradami a na významnou část výhrad vůbec nereagoval.

Navrhovatel se dále vyjadřuje k neprodloužení lhůty pro podání nabídek. Zadavatel na žádosti o odstranění omezení pro standardní software reagoval negativně a doporučil uchazečům, aby si formou žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ověřili, zdali jimi zamýšlený software je přípustný nebo ne. Zadavatel pak byl i v této souvislosti opakovaně žádán potenciálními dodavateli, aby s ohledem na úpravu zadávací dokumentace prodloužil termín pro podání nabídky, což zadavatel odmítl a ponechal termín 5. 5. 2023 s tím, že termín pro žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ponechal na 24. 4. 2023, tzn. uchazečům ponechal jeden pracovní den na to, jaké všechny informace mají uchazeči formou žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace zaslat zadavateli k posouzení. Navrhovatel má za to, že zadavatel postupoval netransparentně, nepřiměřeně a v rozporu s § 36 odst. 5, resp. § 99 odst. 2 zákona tím, že neprodloužil lhůtu pro podání nabídek. Navrhovatel dále uvádí další případy v šetřeném zadávacím řízení, kdy zadavatel postupoval v rozporu s § 99 odst. 2 zákona a neposunul lhůtu pro podání nabídek.

Zadavatel v ustanovení článku 13.6 smlouvy, resp. čl. 14.6 servisní smlouvy, stanovuje, že: „V případě, že Poskytovatel v rámci plnění této Smlouvy použije Standardní software, který do desíti (10) let od nabytí účinnosti Smlouvy nebude anebo přestane splňovat podmínky stanovené v Článku 13.5 anebo přestane být podporován výrobcem nebo bude nahrazen novým produktem, bude mít Poskytovatel povinnost, po dohodě s Objednatelem, a v případě, že tato dohoda nebude možná, pak dle volby Poskytovatele, v souladu s Článkem 13.7.1“.

Navrhovatel dále rozporuje kritéria hodnocení, když upozorňuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že jedním z hodnoticích kritérií jsou také zkušenosti realizačního týmu, které budou hodnoceny nad rámec minimálního počtu požadovaného v rámci kvalifikace.

Navrhovatel rozporuje výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jež je stanovena jako limitní. Dle navrhovatele je tato cena nerealistická.

Dle navrhovatele je nemožné stanovit nabídkovou cenu, když, mimo již uvedené příklady výše, dalším takovým omezením je absence informací a podrobností týkajících se SIEM a ALM a migrace dat. Zadavatel v rámci realizace díla požaduje mimo jiné i dodávku ALM (log managementu – správa logů) a SIEM (Security Information and Event Management). Zadávací dokumentace však obsahuje podmínku, že zadavatel nepřipouští oddělení funkcí ALM a SIEM do různých produktů, což navrhovatel považuje neopodstatněné a omezující hospodářskou soutěž, když na trhu existují produkty, které splní zamýšlený účel, avšak nemají sloučeny funkcionality do jednoho produktu. Navrhovatel tak zadavatelem požadované řešení považuje za rozporné se zákazem diskriminace a ustanovením § 36 odst. 1 zákona.

Zadavatel rovněž dle navrhovatele rezignoval na svoji zákonnou povinnost vymezit část zadávací dokumentace v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele a přenáší nezákonně odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, když neuvedl počet systémů/virtuálních serverů, které chce v rámci řešení ALM/SIEM monitorovat, nebo alespoň referenční hodnoty EPS (Events per Second), což je běžná metrika užívaná v kontextu řešení ALM/SIEM. Zadavatel nemůže očekávat, že tento případný velice významný cenový rozdíl bude nést na své náklady dodavatel. Pokud zadavatel nebyl objektivně schopen poskytnout potřebné informace pro výpočet ceny za dodávku ALM a SIEM, tato část plnění neměla být součástí veřejné zakázky a zadavatel mohl tuto část plnění soutěžit samostatně až v okamžiku, kdy mu budou známy potřebné údaje předpokládaného počtu EPS a systémů/serverů.

Navrhovatel uvádí, že součástí plnění dle smlouvy je také zajištění migrace dat. Dle navrhovatele zadavatel neposkytl informace o počtu a kvalitě migrovaných dat, tj. není vůbec jasné, zdali data budou vůbec připravena k migraci a jak bude migrace dat náročná z hlediska stanovení nabídkové ceny, ale zejména pak časově, v rámci naprosto nerealistického harmonogramu. Tímto zadavatel přenáší veškerou odpovědnost za kvalitu a připravenost dat na potenciálního dodavatele, který však nemá k dispozici základní informace nebo vzorek dat.

Navrhovatel se dále vyjadřuje ke zpochybnění jeho aktivní legitimace k podání námitek zadavatelem, když uvádí, že je IT společností působící na trhu od roku 1996, tj. více než 17 let.

S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad v souladu s § 263 zákona zrušil zadávací řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 2. 6. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Stejnopis návrhu byl doručen do datové schránky zadavatele taktéž dne 2. 6. 2023.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 6. 6. 2023.

Zadavatel úvodem svého vyjádření sděluje, že je přesvědčen o správnosti, úplnosti a přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, jakož i o tom, že návrh byl podán neoprávněnou osobou, neboť navrhovatel nebyl aktivně legitimován k podání námitek ve smyslu § 241 odst.

Zadavatel primárně sděluje, že vztah mezi zadavatelem a navrhovatelem v rámci námitkového řízení je nutno považovat za vztah soukromoprávní, a nebyl tak povinen rozhodnutí o námitkách doručit právnímu zástupci navrhovatele a rozhodnutí o námitkách je doručeno zcela v souladu se zákonem.

Zadavatel setrvává na svém tvrzení vyjádřeném v rozhodnutí o námitkách, že navrhovatel není aktivně legitimován k podání námitek ve smyslu § 241 odst. 1 zákona, a tedy není legitimován ani k podání návrhu. Stanovenými zadávacími podmínkami totiž nemůže být navrhovateli způsobena ani teoretická újma, neboť dle veškerých dostupných informací není navrhovatel způsobilý k realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel uvádí, že z veřejně dostupných zdrojů je zřejmé, že navrhovatel nemá ani teoretickou možnost veřejnou zakázku získat, neboť předmět jeho podnikání neodpovídá předmětu veřejné zakázky. Předmětem veřejné zakázky je vývoj, dodání a implementace, jakož i následná podpora provozu a rozvoj komplexního řešení agendového informačního systému, evidence autorizovaných osob ve stavebnictví a dalších podpůrných evidencí a komponent, které mají sloužit k zajištění agendy stavebního řádu. Jedná se tedy o vývoj informačního systému (software) na zakázku.

Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel nerealizoval plnění, které by bylo alespoň řádově a kvalitativně svým zaměřením srovnatelné s předmětem veřejné zakázky. Předmětem zveřejněných smluv je koupě hardwaru, tedy diametrálně odlišný předmět plnění. Očekávat náhlé přeorientování dodavatele na takto rozsáhlé a komplexní informační systémy, resp. na tvorbu softwaru na míru přímo pro zadavatele, nelze rozumně předpokládat. Dle zadavatele se navrhovatel zabývá především dodávkou řešení systémového integrátora v oblasti Enterprise produktů společností Hewlett-Packard, IBM, VMware, Microsoft, Eset,

Zadavatel upozorňuje, že navrhovatel svá tvrzení týkající se své aktivní legitimace k podání námitek a návrhu doposud žádným způsobem neprokázal, a navrhovatele tudíž nelze považovat za dodavatele fakticky schopného realizovat předmět plnění veřejné zakázky.

K námitce týkající se harmonogramu zadavatel sděluje, že dodavateli z hlediska smluvního ani praktického nic nebrání v tom, aby od okamžiku uzavření smlouvy průběžně komunikoval s projektovým vedením na straně zadavatele a přípravné práce na jednotlivých dílčích částech díla započal ještě před finálním schválením prováděcího projektu. Neplatí tedy, že by dodavatel měl na zhotovení uvedené části díla pouze 15 dnů, ale termín dodání je nutné počítat již od okamžiku nabytí účinnosti smlouvy. V souvislosti s tvrzenou nepřiměřeností a nereálností harmonogramu navrhovatel uvádí, že zadavatel má možnost vytknout vady nejméně do devadesáti dnů od zjištění vady během záruční doby dle čl. 22 implementační smlouvy. K předmětné námitce zadavatel uvedl, že posouzení, vyhodnocení a vytknutí vady během uvedených nejméně devadesáti dnů se uplatní až v záruční době, tj. poté, co bude dílo dodáno jako celek.

Zadavatel k předmětnému tvrzení navrhovatele o nereálnosti harmonogramu uvádí, že při stanovování harmonogramu a v něm uvedených fixních termínů plnění byl vázán dotačními podmínkami Národního plánu obnovy, jehož prostřednictvím je veřejná zakázka spolufinancována. Závazně stanovené termíny ze strany poskytovatele dotace zadavatel nemůže ovlivnit jinak než prostřednictvím žádosti o prodloužení těchto termínů poskytovatelem dotace. Z toho důvodu zadavatel transparentně v čl. 4.1 zadávací dokumentace upravil vyhrazenou změnu závazku, dle níž si vyhradil „právo upravit (prodloužit) i před podpisem smlouvy (tj. před ukončením Zadávacího řízení) termíny dle Harmonogramu, pokud se mu v tomto směru podaří dosáhnout změny dotačních podmínek (rozhodnutí poskytovatele dotace)“. Zadavatel je přesto přesvědčen o reálnosti splnění termínů harmonogramu i v aktuálním nastavení.

K námitce týkající se akceptační procedury (konkrétních lhůt) zadavatel uvádí, že nelze generálně stanovit lhůty pro akceptaci výstupů dodavatele. Nemožnost stanovit konkrétní dobu trvání akceptačního řízení zadavatel odůvodnil mimo jiné ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 16, odpověď na dotaz č. 2. Vedle skutečnosti, že zadavatel nemůže mít jistotu ohledně kvality výstupu, který dodavatel k akceptačnímu řízení předloží, je podstatné rovněž to, že zadavatel umožňuje dodávku díla kombinací software zpracovaného „na míru“ a standardního software. Obdrží-li zadavatel od dodavatele pro účely akceptačního řízení výstup, který bude vyhovovat požadavkům na stanovenou funkci, je zadavatel sám motivován z důvodu dotačních podmínek k tomu, aby jej akceptoval v co nejkratším čase. Zadavatel podotýká, že je primárně odpovědností dodavatele řádně splnit jeho smluvní povinnosti, aby akceptační řízení mohlo proběhnout co nejrychleji. Termíny pro plnění ze strany dodavatele byly stanoveny zcela jednoznačně prostřednictvím milníků harmonogramu a je primárně na uvážení dodavatele, aby v prováděcím projektu navrhnul a dle něj realizoval dílčí části díla řádně a včas, aby tyto milníky mohly být dosažitelné.

K otázce standardního software zadavatel považuje výhradu nepřipustit použití standardního software za legitimní, neboť může zásadně negativně ovlivnit jeho oprávněný zájem. Již ve vysvětleních zadávací dokumentace zadavatel opakovaně uvedl, že neočekává vytvoření celého předmětu veřejné zakázky „na zelené louce“, ale umožňuje dodavatelům zjednodušit si realizaci díla použitím standardního software. S ohledem na variabilitu zejména licenčních podmínek užívání standardního software ovšem zadavatel nemohl jeho použití dodavatelům umožnit bezvýhradně. Cílem zadavatele je tak vyloučit situace, kdy by byl při vytváření díla/systémů užit takový standardní software, který by omezoval možnost využívání díla/systémů ze strany zadavatele anebo z důvodu jeho užití podstatně zatěžoval zadavatele při jeho následném užívání např. vysokými licenčními náklady. Dodavatelé také měli možnost vznést žádost o informaci ohledně použitelnosti jimi uvažovaného standardního software.

Zadavatel uvádí, že požadavek na garanci udržitelnosti softwaru po dobu 10 let je zcela legitimní a přiměřený ve vztahu k minimální odhadované životnosti poptávaného díla.

K námitce týkající se rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že v rozhodnutí o námitkách veškerou argumentaci navrhovatele uvedenou v námitkách po věcné stránce úplným a srozumitelným způsobem zcela vypořádal, a tímto na znění rozhodnutí o námitkách v plném rozsahu odkazuje.

K neprodloužení lhůty pro podání nabídek ve vztahu k navrhovatelem rozporovanému postupu zadavatele spojenému s vysvětlením zadávací dokumentace č. 7 uveřejněným dne

K tomu zadavatel dodává, že již vysvětlení zadávací dokumentace č. 16-22 spojil s prodloužením lhůty pro podání nabídek o 6 kalendářních dnů (3 pracovní dny) v souladu s § 98 odst. 4 a § 99 odst. 2 zákona a námitku navrhovatele v tomto směru považuje za neopodstatněnou, neboť explicitní prodloužení lhůty pro podání nabídek spolu s opravným vysvětlením zadávací dokumentace č. 23 by bylo možné považovat za konzumované již prodloužením lhůty, k němuž zadavatel přistoupil. K navrhovatelem výslovně rozporované úpravě čl. 12.14 implementační smlouvy zadavatel uvádí, že tato úprava představuje oproti tvrzení navrhovatele naopak významné zpřísnění smluvních podmínek, neboť takto byl zafixován počet přípustných vad již bez návaznosti na akceptační kritéria. Touto úpravou tak nemohlo dojít k rozšíření okruhu dodavatelů, jak tvrdí navrhovatel. Zadavatel má zároveň za to, že je základním předpokladem řádného poskytnutí plnění dodavatelem, a že zároveň přípustný počet vad nemá vliv na obecnou způsobilost realizovat požadované dílo. Dodavatelé reálně způsobilí k plnění veřejné zakázky (nebo vůbec k podání nabídky souladné s požadavky zadávací dokumentace) nemohli být předmětnými úpravami smluvních podmínek jakkoli dotčeni v možnosti či v úvahách ohledně rozhodnutí podat nabídku, s jejíž přípravou nutně museli začít již dříve v průběhu zadávacího řízení. Případné další nevýznamné prodloužení lhůty pro podání nabídek by z tohoto hlediska již nemělo žádný význam (obdobně srov. body

až 135. rozhodnutí Úřadu ze dne 18. 2. 2020, sp. zn. ÚOHS-S0006/2020/VZ, č. j. ÚOHS05497/2020/531/MHo).

K tvrzené nezákonnosti hodnoticího kritéria zadavatel sděluje, že koncipoval předmětné kritérium hodnocení za účelem posílení prvku kvality v nabídkách dodavatelů, konkrétně za účelem hodnocení pouze těch nabídek, které budou počítat s nasazením týmu, jehož zkušenost přesahuje minimální požadavky nastavené v kvalifikaci, což považuje za souladné se zákonem. Možnost vyloučit účastníka zadávacího řízení, který nesplní namítanou podmínku hodnocení, zakládá § 48 odst. 2 písm. a) zákona, dle nějž je zadavatel oprávněn vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky.

K limitní ceně veřejné zakázky zadavatel uvádí, že již v čl. 16 písm. c) zadávací dokumentace uvedl, že předmětná částka vychází z objemu prostředků určených na financování veřejné zakázky. Zadavatel v tomto směru zároveň konstatuje, že pokud by obdržel pouze nabídky, které by stanovenou předpokládanou hodnotu překračovaly, byl by nucen zvážit i jejich relevanci a případně vyvodit důsledky pro toto nebo budoucí zadávací řízení. Zadavatel nicméně konstatuje, že taková situace v zadávacím řízení nenastala. Zadavatel současně upozorňuje, že tím, že zároveň upozornil na existenci důvodu pro zrušení zadávacího řízení, nijak neomezil možnost účasti dodavatelů, ani nijak neohrozil účelnost jimi vynaložených nákladů na přípravu nabídky.

K tvrzené nemožnosti stanovit nabídkovou cenu zadavatel opětovně odkazuje na zvolený způsob vymezení technických podmínek v souladu s § 89 odst. 1 písm. a) zákona, dle nějž stanovil své požadavky jednak obecně prostřednictvím cíle, jehož má být dosaženo, a jednak definováním konkrétnějších dílčích požadavků, které vycházejí z dalších provozních potřeb zadavatele. Při dodržení všech vymezených požadavků jsou dodavatelé oprávněni navrhnout

Zadavatel trvá na výhodách sloučení funkcí ALM (log managementu) a SIEM do jednoho produktu, jako je centralizace dat, komplexní analýza, snížení reakční doby, snadnější správa a konfigurace a integrace s dalšími nástroji. Uvedené výhody navrhovatel nerozporuje a pouze velmi obecně poznamenává, že existují různé kombinace řešení.

Zadavatel odkazuje na ustanovení zadávací dokumentace včetně technické specifikace, kde je z jeho pohledu dostatečně popsán předmět plnění veřejné zakázky tak, aby zajistil maximální míru flexibility v technologických řešeních a umožnil dodavatelům případné nasazení i standardního software (nejedná se tedy o primární dodání tzv. „krabicového software“, ale o možnost jeho využití k plnění dílčích částí díla). Zadavatel specifikoval technické požadavky na rychlost systému a poskytl rovněž odhad datového objemu logu za 12 měsíců. Dodavatel se znalostí svého řešení by měl být schopný definovat rozsah potřebné infrastruktury a pro tento vlastní návrh technického řešení kvalifikovaně stanovit nabídkovou cenu.

Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele ohledně nedostatečně podrobné specifikace dat k migraci a odkazuje na ustanovení zadávací dokumentace včetně technické specifikace, kde je popsáno, jaký druh dat (včetně odkazu na veřejně přístupnou prezentaci převáděného obsahu) se bude migrovat a jaké možnosti lze využít pro danou činnost. Ohledně souladnosti postupu zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 6. 5. 2020, sp. zn. ÚOHSS0009/2020/VZ, č. j. ÚOHS-13539/2020/513/EPi.

S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl dle § 265 písm. b) zákona, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou, případně dle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro vydání nápravného opatření.

Usnesením ze dne 28. 6. 2023 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu, a to k prokázání skutečnosti, že navrhovateli k okamžiku podání námitek ze dne 10. 5. 2023 postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky hrozila nebo vznikla újma ve smyslu § 241 odst. 1 zákona, a podání vyjádření k tvrzením zadavatele uvedeným v bodech

až 36. vyjádření k návrhu.

Rozhodnutím ze dne 17. 7. 2023 Úřad zadavateli nařídil z moci úřední podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

Navrhovatel sděluje, že je IT společností působící na trhu od roku 1996, tj. více než 17 let.

Seznam oslovených partnerů, přehled jejich technologického a produktového zaměření, návrh případné struktury plnění včetně kontaktu na statutárního zástupce pro případné ověření výše uvedených skutečností navrhovatel učinil přílohou svého vyjádření.

Navrhovatel nerozporuje tvrzení zadavatele, že by nebyl schopen celou veřejnou zakázku realizovat sám. Navrhovatel však prohlašuje, že se o veřejnou zakázku měl zájem ucházet a také ji z části plnit, být dodavatelem, který podá nabídku a svým jménem, na svou odpovědnost a svůj náklad zakázku v případě úspěchu realizovat, a to jak sám, tak prostřednictvím třetích osob.

Navrhovatel dále odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0198/2021/VZ ze dne 24. 1. 2022, dle něhož je hlavním znakem splnění první podmínky aktivní legitimace doložení profesní způsobilosti. Navrhovatel zdůrazňuje, že splňuje požadavky na profesní způsobilost a je osobou zapsanou v obchodním rejstříku, která disponuje odpovídajícím živnostenským oprávněním potřebným pro realizaci zakázky. Navrhovatel má živnostenské oprávnění pro „Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály“ a „Poradenskou a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“, což jsou živnostenská oprávnění odpovídající předmětu plnění veřejné zakázky, případně její části.

Usnesením ze dne 19. 7. 2023 Úřad správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu ve spojení s § 261 odst. 2 zákona přerušil s cílem získat odborná stanoviska k některým dílčím skutkovým okolnostem (zejména k požadavku na oddělení funkcí pro log management a SIEM do různých produktů, k nastavení podmínek možnosti použití standardního software, ke snížení požadavku na počet vad typu C pro akceptaci plnění s výhradou, k nastavení požadavku na migraci dat) s tím, že současně s dotazy odborného charakteru bude kvůli zamezení vzniku zbytečných průtahů v řízení provedeno i šetření na trhu, aby skutkový stav byl zjištěn co nejdříve tak, aby nevzbuzoval důvodné pochybnosti.

Úřad za účelem dostatečného zjištění skutkového stavu oslovil dne 26. 7. 2023 subjekty působící na relevantním trhu, resp. subjekty, které byly zadavatelem osloveny v rámci předběžných tržních konzultací, s žádostí o vyjádření se k dotazům s cílem získat odborná stanoviska ke konkrétním dílčím skutkovým okolnostem. Úřadem byly osloveny následující subjekty: •

•

Dne 8. 8. 2023 Úřad opětovně požádal 5 subjektů působících na relevantním trhu o zaslání odpovědi na shora uvedené dotazy.

Technologická agentura ČR sdělila, že není dodavatelem.

ČVUT sdělilo, že se předběžných tržních konzultací účastnilo pouze z důvodu získání informací o záměru projektu, a jako vědecko-výzkumná organizace se ani nezamýšlela účastnit zadávacího řízení.

Společnost VITA software, s.r.o. sdělila, že má mezi dodavateli AIS pro stavební úřady 90% podíl na trhu. Dále sdělila, že z důvodu nastavení zadávacích podmínek zadavatelem dospěla spolu s dodavatelem (společností AUTOCONT) k názoru, že nabídku nepodají.

Dle jmenované společnosti zadavatel vytváří nesmyslně problémy při zadávání veřejných zakázek na digitalizaci stavebního řízení. Zadavatel dle ní nemá zkušenost s vývojem a podporou AIS stavebních úřadů. Zadavatel má dle jejího názoru „problémy s právními předpisy (…) a nemá zkušenost se stavebními úřady a jejich úředníky, což neplatí pro odborníky

VITA software, s.r.o. uvádí, že zadavatel nestanovil jednoznačně zadávací podmínky, když opakovaně používá text „bude upřesněno v průběhu plnění VZ", zejména v důležitých kapitolách Technické specifikace.

K možnosti použití standardního software jmenovaná společnost sděluje, že se nejedná o standardní smluvní podmínku a nikdy se s ní nesetkala.

K požadavku na migraci dat jmenovaná společnost sděluje, že „Komponenta 1.6 NPO neobsahuje EIA a SEA. Podle našeho názoru kapitoly 10.3, 10.7, 10.11 nemají být součástí veřejné zakázky. (…)“.

Společnost Principal engineering s.r.o. sdělila, že se účastnila předběžné tržní konzultace pouze v roli pozorovatele.

K dotazu Úřadu č. 1 společnost NESS Czech s.r.o. uvádí, že nepodání nabídky z její strany mělo původ v nastavení zadávacích podmínek, tj. v požadavcích zadavatele týkajících se zejména harmonogramu projektu, který stanovil dle jejího názoru nereálné termíny řešení; výše předpokládané ceny, která dle jejího názoru neodpovídá rozsahu dodávky; požadované architektury obsahující rozpory a nevhodná omezení a neadekvátně krátké lhůty pro přípravu nabídky, jakož i dalších parametrů veřejné zakázky.

K dotazu Úřad č. 2 a 3 jmenovaná společnost uvádí, že analýze tohoto požadavku nevěnovala s ohledem na předchozí odpověď pozornost.

K dotazu Úřadu č. 4 (možnost použití standardního software) jmenovaná společnost uvádí, že s takovým požadavkem, jak jej stanovil zadavatel, se dosud v obdobných veřejných zakázkách nesetkala.

K dotazu Úřadu č. 5 (migrace dat) jmenovaná společnost uvádí, že uvedené informace nepovažuje za dostatečné. Dle jejího názoru absentuje přesnější vymezení jak zdrojových informací, tak cílového stavu včetně popisu pravidel pro zajištění migrace (kontroly, postupy při chybách atd.).

Na dotazy Úřadu č. 6 a 7 jmenovaná společnost uvedla, že se k nim nedovede vyjádřit.

K dotazu Úřadu č. 1 společnost Marbes s.r.o. uvádí, že se účastní v šetřeném zadávacím řízení jako poddodavatel, jelikož nebyla schopna podat nabídku samostatně. Přestože se problematikou stavebního řízení zabývá více než 10 let, nebyla s ohledem na požadavky zadávací dokumentace (zejména krátký harmonogram) schopna podat nabídku samostatně.

Jmenovaná společnost dále zdůrazňuje, že „v rámci obchodní dohody při spolupráci na nabídce bylo mezi partnery a dodavatelem dohodnuto, že nedojde k uzavření smlouvy (proběhne zpětvzetí nabídky před podpisem smlouvy) v případě, že zadavatel neupraví harmonogram tak, aby byl reálný a doby na řešení přiměřené (tuto možnost zadavatel uváděl v zadávací dokumentaci) a dále nedojde ke schválení použití námi zamýšleného nabídnutého standardního SW vč. licenčních podmínek.“.

K dotazům Úřadu č. 2 a 3 jmenovaná společnost uvádí, že se k nim nedovede vyjádřit.

K dotazu č. 4 společnost Marbes s.r.o. sděluje, že „neakceptovat využití standardního SW zadavatelem bez konkrétní specifikace jsme se doposud nesetkali. Považujeme ji za nestandardní a značně diskriminující. Uchazeč při tvorbě nabídky neví, zda nebude nucen při realizaci hledat jiné řešení než to, které nabídnul a veškeré náklady na tuto změnu budou přeneseny na něj. Z tohoto důvodu by bylo případné podepsání smlouvy podmíněno tím, že by byl navržený standardní SW vč. licenčních podmínek akceptován, jinak by došlo k odstoupení od zadávacího řízení.“.

Poskytnuté informace k migraci dat považuje jmenovaná společnost pro nacenění za nedostatečné. Migrace dat jsou dle její zkušeností vždy velmi problematickou a náročnou částí realizace IT projektů. Zadavatel tím, že odmítl upřesnit struktury dat, poskytnout jejich vzorky, garantovat kvalitu dat, přenesl veškerou odpovědnost a rizika velkých vícenákladů na uchazeče.

Společnost Marbes s.r.o. dále uvádí: „Zvýšení počtu vad kategorie C pro účely akceptačního řízení považujeme za zmírnění zadávacích podmínek. U takto rozsáhlého informačního systému byl požadavek na maximálně 3 vady kategorie C značně nestandardní a s ohledem na harmonogram by bylo dle našeho názoru nereálné tomuto požadavku vyhovět.

K dotazu Úřadu č. 1 společnost Red Hat Czech s.r.o. uvádí, že v rámci České republiky aplikuje nepřímý obchodní model, kdy se veřejných zakázek neúčastní napřímo, ale využívá síť obchodních partnerů.

K dotazům Úřadu č. 2, 3, 5 a 7 jmenovaná společnost uvádí, že se k nim nedovede vyjádřit.

K dotazu č. 4 týkajícímu se standardního software společnost Red Hat Czech s.r.o. sděluje následující: „Doplnění řešení o standardní SW může přinášet významné úspory a zvýšení stability a bezpečnosti řešení. Sw obecně prochází rychlým vývojem a např. doplnění řešení o AI/ML komponenty, které v době výběrového řízení nebyly k dispozici může vést ke zvýšení pracnosti provozu a vývoje systému. Obecně bych termín standardní SW doporučil rozšířit zejména na oblast otevřených protokolů a plně open source řešení, která jsou důležitá k zabránění tzv. Vendor lockin přístupů.“.

Na dotaz č. 6 jmenovaná společnost odpověděla, že zvýšení vad v kategorii C vnímá z pohledu „vendora“ jako zmírnění, avšak není možné situaci hodnotit z pohledu implementačních partnerů, kteří jsou zodpovědní za implementaci a systémovou integraci.

K dotazu Úřadu č. 1 společnost CES EA s.r.o. uvádí, že se rozhodla nepodat nabídku z důvodu nastavení zadávacích podmínek zadavatelem. Dle jmenované společnosti zadavatel nedefinoval termín zahájení projektu a požadoval splnění určeného harmonogramu v pevně stanovených termínech, nejasně definoval detailní zadání funkčnosti, datových migrací apod., zcela na libovůli zadavatele byla akceptace nebo zákaz použití tzv. standardního software, který by byl využitý pro implementaci dodavatelem, a zadavatel svým jednáním omezil dostupnost zadávací dokumentace a neposkytl zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, a to tím, že neposkytl seznam interních předpisů objednatele.

Na dotaz č. 2 jmenovaná společnost uvádí, že sjednocení požadovaných funkcionalit do jednoho produktu přináší i výhody popsané zadavatelem.

K dotazu č. 3 jmenovaná společnost odpovídá „Ano, tyto údaje jsou s ohledem stanovení přesnější ceny ALM/SIEM v případě licencovaných produktů důležité.“.

K dotazu č. 4 týkajícímu se standardního software společnost CES EA s.r.o. sděluje: „Ne, nejedná se o standardní smluvní podmínku. Je nutné zdůraznit, že o ne/akceptaci standardního software rozhodne Zadavatel až v průběhu realizace projektu, nikoliv před výběrem účastníka, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.“.

Na dotaz č. 5 jmenovaná společnost odpovídá, že informace nejsou dostatečné pro stanovení pevné a nepřekročitelné ceny migrace.

K dotazům č. 6 a 7 společnost CES EA s.r.o. sděluje, že se jedná o zpřísnění podmínek, neboť původní znění zadávacích podmínek umožňovalo definovat počet vad nebránících akceptaci s výhradou, podle konkrétního charakteru předávaného plnění.

Odpovědi společnosti KOMIX jsou identické s odpověďmi společnosti CES EA s.r.o.

K dotazu Úřadu č. 1 společnost Intergraph CS s.r.o. uvádí, že „jsme se rozhodli nezúčastnit veřejné soutěže, jelikož projekt neobsahuje technologickou část, kterou dodává naše společnost. Z tohoto důvodu také neumíme odpovědět na Vaše další dotazy.“.

Společnost O2 Czech Republic a.s. uvedla, že již po předběžných tržních konzultacích seznala, že z technicko-organizačních důvodů nebude mít zájem se veřejné zakázky účastnit, a proto ani nečinila v dané věci další kroky, a není tak dostatečně detailně obeznámena se zadávací dokumentací, aby ji mohla komentovat.

K dotazu Úřadu č. 1 společnost ICZ a.s. uvádí, že měla velký zájem se zúčastnit veřejné zakázky, nicméně s ohledem na nastavení zadávacích podmínek se nakonec rozhodla nepodat nabídku jako hlavní dodavatel, avšak zadávacího řízení se zúčastní jako poddodavatel. Jmenovaná společnost sděluje, že tak postupuje proto, že „společnost ICZ nebyla ochotna akceptovat rizika plynoucí ze zadávacích podmínek, s tím, že k případnému uzavření smlouvy na realizaci

Na dotazy č. 2 a 3 není schopna jmenovaná společnost odpovědět.

K dotazu č. 4 společnost ICZ a.s. uvádí, že považuje takto nastavené podmínky na využití standardního software za zcela nestandardní a nepřiměřené, přičemž zadavatel byl opakovaně na tuto skutečnost upozorněn několika uchazeči. Jmenovaná společnost dále uvádí, že ačkoliv „realizuje velké množství projektů na dodávku komplexních informačních systémů, nejsme si vědomi toho, že by v některém z obdobných projektů byly nastaveny takto nepřiměřeně omezující podmínky na využití standardního software. Navíc, požadavek o předběžné schválení standardního SW, který je plánován uchazeči použít, prostřednictvím žádosti o vysvětlení ZD je velmi neobvyklý, jelikož by se tímto způsobem naznačilo dalším potenciálním uchazečům, jakým směrem hodlá uchazeč vytvářet výsledný systém a mohlo by to napovědět i o záměrech

K otázce migrace dat jmenovaná společnost sděluje, že migrace dat „bývá jedním z kritických momentů projektů, a to zejména z důvodu součinnosti třetích stran. Znalost datového modelu může výrazně přispět k odhadu složitosti vlastní migrace, protože obsahuje strukturu dat a datové typy. Tím si může uchazeč zkalkulovat náročnost přípravy kontrol vstupních dat. Bez této informace je nacenění migrace dat možné pouze se započtením dodatečných rizik.

K otázkám č. 6 a 7 společnost ICZ a.s. uvádí, že tuto změnu „považuje za zmírnění zadávacích podmínek, a to i přes to, že došlo k úpravě definice vad. Z pohledu ICZ, zejména jejím právním oddělením, byl maximální počet tří C vad vyhodnocen jako NOGO požadavek, kde pokud by nedošlo k této úpravě, tak nabídku by s největší pravděpodobností nebylo možné podat, a to ani v pozici poddodavatele. Důvodem je, že u takto složitého vývoje několika systémů, v takto krátkém čase, kdy Zadavatel významně omezuje možnost využití standardních technologií, je maximální počet tří C vad zcela nerealistický a nepřiměřený. Odstranění takovýchto vad je možné řešit v rámci servisní smlouvy.“.

K dotazu Úřadu č. 1 společnost CCA group a.s. uvádí následující: „Po prostudování Zadávací dokumentace vyhodnotila rizika spojená s realizací daného projektu a rozhodla se nabídku do této veřejné zakázky nepodat. Jako hlavní rizika daného projektu jsme tehdy identifikovali: •

K otázkám č. 2 až 6 se jmenovaná společnost uvedla, že se k nim nedovede vyjádřit.

K dotazu Úřadu č. 1 společnost GEM System a.s. uvádí, že celkový objem hrubých nákladů se blíží nebo převyšuje její obrat; v podstatné části plnění (40 až 60 %) nemá silné kompetence a musela by uzavírat partnerství s jiným dodavatelem a analýza potenciálního započetí a průběhu projektu s ohledem na plánovanou vytíženost současných pracovních kapacit společnosti předpokládala nezanedbatelný nábor nových kapacit. S ohledem na výše uvedená rizika se jmenovaná společnost rozhodla nepokračovat v přípravě nabídky a tím nepodat v šetřeném zadávacím řízení nabídku.

K dotazu Úřadu č. 1 společnost ADASTRA, s.r.o. uvádí, že rozhodnutí nepodat nabídku „vycházelo z vyhodnocení potenciálních obchodních rizik a potenciálních rizik vyplývajících z technického zadání a spojených s technickou realizací. V případě obchodních rizik se jednalo konkrétně o kombinaci celkové hodnoty zakázky a času na přípravu nabídky, která by kvalitativně odpovídala našim představám. V případě rizik spojených s realizací a technickým zadáním jsme jako rizikové považovali především definici akceptačních kritérií, celkový požadovaný harmonogram projektu a omezení ve využití standardních softwarových produktů.“.

K dotazu Úřadu č. 1 společnost DXC Technology Czech Republic s.r.o. uvádí, že „vyhodnotila obsah zadávacích podmínek jako rizikový pro případné plnění veřejné zakázky a z tohoto důvodu a také s ohledem na to, že realizace veřejné zakázky nebyla pro společnost DXC pro naplnění kapacit nezbytná a nebylo tak třeba usilovat získání veřejné zakázky za každou cenu a za jakéhokoliv rizika, se rozhodla nabídku v zadávacím řízení nepodat.

K dotazu Úřadu č. 2 společnost DXC Technology Czech Republic s.r.o. uvádí, že požadavky zadavatele jsou založeny na potřebách zadavatele, které jsou v rámci odpovědi na dotaz č. 3

K dotazu č. 3 jmenovaná společnost sděluje, že údaje týkající se „počtu systémů/virtuálních serverů“ a „referenčních hodnot EPS“ považovala v zadávacích podmínkách za značně obecně vymezené. Jedná se dle jejího názoru o údaje nezbytné pro přípravu a nacenění nabídky.

K dotazu č. 4 jmenovaná společnost uvádí následující:

Na dotaz č. 5 jmenovaná společnost odpovídá, že považuje poskytnuté informace za nedostatečné pro realistický odhad pracnosti provedení migrace a že poskytnuté údaje k migraci dat byly velmi obecné, což by opět jako v případě dotazu č. 3 možnost podat nabídku nevyloučilo, ale podstatně ztížilo.

Na dotaz č. 6 jmenovaná společnost odpovídá, že „Vzhledem k tomu, že při změně definic vad díla došlo k přesunu části původních Vad kategorie B do Vad kategorie A a že významné části původních Vad kategorie C se přesunuly do Vad kategorie B, u kterých zadavatel nadále požadoval počet nula (0), považujeme změnu vymezení akceptačních kritérií spíše za zpřísnění, ačkoliv došlo k připuštění více Vad kategorie C.“.

K dotazu č. 7 jmenovaná společnost doplňuje, že zpřísnění akceptačních kritérií rovněž vedlo k jejímu rozhodnutí nabídku nepodat.

Společnost CS-PROJECT spol. s r. o. uvádí, že do šetřené veřejné zakázky neplánovala podat nabídku, protože není dodavatelem software. K položeným dotazům tedy není schopna se vyjádřit.

K dotazu Úřadu č. 1 společnost Asseco Central Europe, a.s. uvádí, že důvody k nepodání nabídky spočívaly pouze v nastavení zadávacích podmínek zadavatelem, jež jsou dle jejího názoru neslučitelné se základními principy zadávacího řízení. Těmito důvody jsou, že rozsah díla, které má být dodáno, nelze jednoznačně určit; zadávací dokumentace neobsahovala jednotný způsob vývoje; možnost vyloučení použití standardního software, resp. výhrada možné neakceptace navržené dodávky standardního software přinášela neakceptovatelné riziko změny solution architektury a vnitřních procesů nabízeného řešení s nepredikovatelným dopadem na cenu řešení; nejednoznačný harmonogram, kdy si zadavatel vyhradil právo jednostranně měnit milníky harmonogramu a cenu plnění v případě změny podmínek

K dotazu Úřadu č. 2 společnost Asseco Central Europe, a.s. uvádí, že „je výhodnější pokrývat požadovanou funkcionalitu modulárně s kumulací funkcí podle stejného charakteru, oblasti zaměření nebo rozsahu/typu zpracovávaných úloh do samostatných subsystémů/modulů/kontejnerů. Takto pojatá architektura řešení je v návrhu, vývoji a při testování jednodušší z pohledu zadávání práce, umožňuje agilní řízení projektu a v provozu jsou tato řešení mnohem lépe řiditelná a škálovatelná - šetří tedy provozní zdroje a lépe se dají zabezpečit proti výpadkům nebo útokům po jednotlivých částech. (…) Právě sloučení Log managementu a SIEM událostí do jednoho systému - modelu, může ve svém důsledku býti na škodu, neboť může při slučování těchto dat docházet ke ztrátě informací nebo nesprávné interpretaci jejich závislostí, což může dobře navržený analytický systém, operující s více zdroji, a ne pouze s jedním už zkonsolidovaným, odhalit. (…).“.

Na dotaz č. 3 jmenovaná společnost mj. odpovídá, že nelze hodnotu EPS dopočítat. Informace o referenčních hodnotách EPS je běžně užívaná metrika a je nezbytná pro přípravu a ocenění nabídky uchazeči. Ve výsledku zadavatel neumožnil uchazečům bezezbytku nacenit nabídku za část Log management a SIEM.

Na dotaz č. 4 jmenovaná společnost mj. odpovídá, že se dle jejích »zkušeností se nejedná o standardní smluvní podmínku. Tvrzení zadavatele: "... kritéria pro hodnocení připuštění integrace standardního software nelze předem generalizovat a bude vždy nutné zhodnotit ve vztahu k části řešení, do níž má být standardní software integrován" nebo další sdělení "tímto informuje dodavatele, aby s možností odmítnutí konkrétního standardního software počítali při přípravě své cenové nabídky", chápeme jako diskriminační a omezující. Předně, nikde nebylo jasně specifikováno, co se chápe pod pojmem standardní sw. Zadavatel nemůže předjímat technický návrh uchazeče a už ve fázi nabídky preferovat určité platformy

Na dotaz č. 5 jmenovaná společnost odpovídá, že dané informace pro migraci dat nepovažuje za dostatečné.

Na dotaz č. 6 jmenovaná společnost odpovídá, že zvýšení vad v kategorii C z 3 na 15 považuje za zmírnění akceptačních podmínek, neboť zadavatel připouští více chyb typu C.

Na dotaz č. 7 jmenovaná společnost odpovídá, že tyto změny neshledala způsobilými ovlivnit její ochotu podat nabídku v předmětném zadávacím řízení.

K dotazu Úřadu č. 1 společnost VARS BRNO a.s. uvádí, že neměla ambici samostatně podávat nabídku v zadávacím řízení. Jejím záměrem bylo účastnit se řízení jako poddodavatel pro část

K dotazu Úřadu č. 2 společnost VARS BRNO a.s. uvádí, že na trhu mohou existovat i jiná řešení a kombinace produktů, které mohou naplnit účel požadovaný zadavatelem.

Na dotaz č. 3 jmenovaná společnost nedokázala reagovat.

Na dotaz č. 4 jmenovaná společnost mj. odpovídá, že se jedná potenciálně o diskriminační podmínku, protože zadavatel nespecifikoval podmínky akceptace/neakceptace standardního

Na dotaz č. 5 jmenovaná společnost odpovídá, že informace poskytnuté zadavatelem k migraci dat považuje za nedostatečné pro ocenění migrace dat, neboť zadavatel neposkytl podrobnější informace ke struktuře a objemu dat, která mají být migrována.

K dotazu č. 6 jmenovaná společnost sděluje, že zvýšení počtu vad v kategorii C z počtu 3 na 15 považuje za zmírnění zadávacích podmínek.

Na dotaz č. 7 jmenovaná společnost odpovídá, že zmírnění podmínek neovlivnilo ochotu jejích partnerů podat nabídku.

Společnost Unicorn Systems a.s. (jakožto dceřiná společnost Úřadem osloveného dodavatele

Společnost IBM Česká republika, spol. s r.o. v odpovědi na otázku č. 1 uvádí, že „se rozhodla nepodat nabídku pro tuto veřejnou zakázku především z obchodních důvodů, a dále především proto, že se předpokládaná hodnota veřejné zakázky DSŘ zejména co se týče předpokládaného finančního objemu natolik zredukovala oproti původním třem vypsaným veřejným zakázkám,

K dalším dotazům Úřadu jmenovaná společnost uvedla, že se k nim nedokáže vyjádřit.

Oznámením ze dne 17. 8. 2023 Úřad účastníkům řízení oznámil, že ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0321/2023/VZ se pokračuje.

Usnesením ze dne 17. 8. 2023 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 25. 8. 2023, jež Úřad obdržel téhož dne.

Zadavatel na úvod svého vyjádření zdůrazňuje, že součástí řešení systému poptávaného zadavatelem není dodávka HW ani dodávka infrastruktury. Poptávaným plněním je vývoj SW na míru, který může být různě doplněn z opensourcových řešení a licencovaných řešení, přičemž uvádí, že při nastavení zadávacích podmínek vycházel především z potřeby splnit náročné vnější podmínky, jako např. lhůty.

Zadavatel je primárně přesvědčen, že by se Úřad neměl zabývat meritorním posouzením návrhu, neboť navrhovatel není k podání námitek, potažmo návrhu, aktivně legitimován.

K harmonogramu realizace veřejné zakázky zadavatel uvádí, že při stanovování fixních termínů plnění byl vázán zejména platným zněním stavebního zákona, a rovněž dotačními podmínkami

K otázce akceptační procedury zadavatel sděluje, že nelze generálně stanovit lhůty pro akceptaci výstupů dodavatele, neboť nemůže předem znát technické řešení výstupů, které dodavatel k akceptačnímu řízení předloží. Je tedy na uvážení a zkušenostech každého dodavatele, jakou časovou rezervu nezbytnou pro akceptaci jeho výstupu bude považovat za potřebnou. Zadavatel zdůrazňuje, že rychlost realizace veřejné zakázky je pro něj samotného zásadní, neboť jejím prostřednictvím mají být splněny zejména jeho vlastní povinnosti plynoucí z právních předpisů.

Zadavatel považuje výhradu nepřipustit použití standardního software za legitimní, neboť může zásadně negativně ovlivnit oprávněný zájem zadavatele. Současně zadavatel zdůrazňuje, že neplatí, že neurčil žádné okolnosti, které budou pro jeho posouzení návrhu řešení ze strany dodavatele zásadní, naopak s touto možností výslovně počítal a předmětný pojem definoval a vymezil řadou kritérií (viz např. čl. 13.5 Implementační smlouvy). Zadavatel dále sděluje, že

K otázce vad typu C zadavatel uvádí, že úpravou čl. 12.14 Implementační smlouvy zafixoval počet přípustných vad již bez návaznosti na akceptační kritéria, což Úřad v rámci jím provedeného šetření na trhu uvedl pouze na okraj bez hlubších souvislostí. Pro dodavatele nezainteresované na zadávacím řízení takto položený dotaz nemohl představovat podklad dostatečný k plnohodnotné odpovědi (což řada z nich výslovně uvádí).

K míře podrobnosti technických informací pro stanovení nabídkové ceny zadavatel sděluje, že všechny své požadavky a jemu dostupné informace formuloval s ohledem na své oprávněné preference, které dodavatelům zcela transparentně představil i prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace.

Ohledně požadavku na sloučení funkcí ALM a SIEM je zadavatel přesvědčen, že navrhovatel neprokázal a ani z vyjádření Úřadem oslovených subjektů nevyplynulo, že požadavek zadavatele a výhody z něj plynoucí by byly neopodstatněné. Současně zadavatel trvá na výhodách sloučení předmětných funkcí a tyto výhody ve svém vyjádření popisuje. Dále se zadavatel vyjadřuje k problematice licencování SIEM a ALM.

Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele ohledně nedostatečně podrobné specifikace dat k migraci a odkazuje na ustanovení zadávací dokumentace včetně technické specifikace, kde je z pohledu zadavatele popsáno, jaký druh dat (včetně odkazu na veřejně přístupnou prezentaci převáděného obsahu) se bude migrovat a jaké možnosti lze využít pro danou činnost. Zadavatel současně uvádí, že pokud navrhovatel považoval informace uvedené v zadávací dokumentaci za nedostatečné, tak toto pouze nasvědčuje tomu, že navrhovatel není dodavatelem pohybujícím se na relevantním trhu a nemá dostatečné zkušenosti a znalosti pro realizaci veřejné zakázky.

Zadavatel dále vyjadřuje přesvědčení, že navrhovatel nebyl aktivně legitimován k podání námitek, ani k podání návrhu. Dle zadavatele nebylo rovněž prokázáno postavení navrhovatele jako systémového integrátora (a to ani dokumentem přiloženým k vyjádření navrhovatele ze dne 17. 7. 2023). Předmětem podnikání navrhovatele jsou dle veřejně dostupných informací především dodávky hardware na základě uzavíraných kupních smluv, případně implementace již existujících SW řešení. Součástí řešení systému poptávaného zadavatelem není dodávka HW a ani infrastruktury. Jedná se o vývoj SW na míru, který může být různě doplněn z opensourcových řešení a licencovaných řešení. Vzhledem k tomu, že předmět činnosti navrhovatele žádným způsobem nepokrývá plnění, které v zadávacím řízení pořizuje zadavatel, nemůže navrhovateli nastavením zadávacích podmínek veřejné zakázky vzniknout ani hrozit jakákoliv újma, a to ani v teoretické rovině. Zadavatel je tak přesvědčen, že navrhovatel ani není vzhledem ke svému obratu či počtu zaměstnanců schopen realizovat předmět veřejné zakázky, a to ani s účastí jiných subjektů. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel

Přílohu vyjádření navrhovatele ze dne 17. 7. 2023 (dále jen „příloha vyjádření“), již navrhovatel označil jako obchodní tajemství, zadavatel označuje jako dokument, jež obchodní tajemství neobsahuje, jelikož obsažené informace nesplňují definiční znaky obchodního tajemství.

Zadavatel uvádí, že navrhovatel, jakožto systémový integrátor, který dle vlastních slov: „chybějící kvalifikace a některé části plnění realizoval prostřednictvím svých obchodních a technologických partnerů“, nic takového nedokládá. Z předloženého totiž nevyplývá, že by navrhovatel měl s potenciálními obchodními partnery navázanou dlouhodobější spolupráci, vstoupil do vážnějších jednání, nebo že by tito měli doplnit jeho chybějící kvalifikaci. Nadto ani všichni potenciální obchodní partneři by spolu s navrhovatelem nebyli schopni splnit předmět veřejné zakázky.

Zadavatel dále sděluje, že Úřad činil nezákonné průtahy v řízení. Dále zadavatel upozorňuje, že vyjádření navrhovatele není obchodním tajemstvím a zadavateli bylo upřeno jeho základní procesní právo řádně a plně nahlédnout do obsahu spisu. Příloha vyjádření navrhovatele obsahuje dle navrhovatele informace, na základě kterých má být prokázáno, že je k podání návrhu aktivně legitimován. Vzhledem k tomu, že otázka aktivní legitimace navrhovatele je pro toto správní řízení stěžejní, musí být zadavateli umožněno, aby se k tomuto důkazu řádně vyjádřil, což mu bylo upřeno. Zadavateli bylo sice umožněno do přílohy vyjádření navrhovatele nahlédnout, ale nebylo mu umožněno si dělat jakékoli výpisy či kopie, což je jeho základní právo spojené s nahlížením do spisu. Takové opatření by však bylo na místě pouze v případě, že by příloha vyjádření navrhovatele obchodní tajemství skutečně obsahovala, což neobsahuje. Tím, že zadavateli nebylo umožněno si z přílohy vyjádření žalovaného činit výpisy či si učinit kopii, bylo zadavateli upřeno jeho základní procesní právo jako účastníka řízení nahlédnout do spisu. Úřad však dle zadavatele vůbec nezkoumal, zda jsou informace označené navrhovatelem obchodním tajemstvím a bez dalšího omezil právo zadavatele činit si z přílohy vyjádření navrhovatele výpisy či kopie. Pokud Úřad považuje některé informace za obchodní tajemství, měl je anonymizovat a ve zbytku dokument poskytnout zadavateli, jak mj. vyplývá

Zadavatel dále sděluje, že Úřad správní řízení na téměř měsíc přerušil, a to s odůvodněním potřeby získat odborná vyjádření a provést průzkum trhu. V době přerušení správního řízení však pouze provedl průzkum trhu, ale nepožádal o žádné odborné vyjádření. Zadavatel již dříve

Zadavatel rovněž rozporuje okruh subjektů, které Úřad v rámci průzkumu trhu oslovil, a to subjektů, které se zúčastnily předběžných tržních konzultací. Předběžných tržních konzultací se přitom účastnily též subjekty, které ani neměly zájem se následně účastnit zadávacího řízení. Úřad mimo to oslovil subjekty, které v zadávacím řízení podaly námitky, avšak návrh k Úřadu nepodaly, a také osoby, které jsou s těmito subjekty majetkově propojeny. Úřad dal tímto prostor pro vyjádření i těm dodavatelům, kteří nevyužili možnost se na Úřad obrátit sami, byť tak učinit mohli. Je tak nepochybné, že provedeným průzkumem trhu nezískal Úřad žádné objektivní informace, které by jakkoli přispěly k objasnění věci, ale pouze bylo oddáleno vydání rozhodnutí ve věci, čímž bylo významně zasaženo do práv zadavatele, zejména do práv na spravedlivý proces. Neobjektivní informace, které Úřad získal na základě průzkumu trhu, nemůže Úřad využít jako podklad pro rozhodnutí ve věci, jinak by zatížil své rozhodnutí vadou nezákonnosti.

Zadavatel je proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti přesvědčen, že pro zrušení zadávacího řízení nejsou dány žádné důvody. Dále je přesvědčen, že podání návrhu navrhovatelem, který k jeho podání není aktivně legitimován, představuje pouze účelové a šikanózní jednání s cílem zmařit uzavření smlouvy. S ohledem na výše uvedené zadavatel setrvává na svém návrhu, aby Úřad návrh zamítl dle § 265 písm. b) zákona, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou, případně dle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 28. 8. 2023, jež

Navrhovatel ve stručnosti sděluje, že informace uvedené v získaných odborných vyjádřeních potvrzují důvodnost námitek a návrhu na přezkum úkonů zadavatele, který jím byl podán.

Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže plně vyhověl jeho návrhu a aby v souladu s § 263 odst. 3 zákona uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění o ve výroku I. tohoto rozhodnutí rozhodl podle ustanovení § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v části návrhu v části návrhu týkající se neprodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 ze dne

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Dle § 5 zákona se dodavatelem rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

Podle § 16 odst. 6 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadávané v zadávacím řízení stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje nebo informace, vychází z informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními konzultacemi nebo jiným vhodným způsobem. Nebyla-li veřejná zakázka zadána v zadávacím řízení, použijí se pro stanovení předpokládané hodnoty cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pravidla pro hodnocení nabídek, další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako a) podmínky kvalifikace, b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku, c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

Podle § 98 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel může zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

Podle § 98 odst. 4 zákona pokud je žádost o vysvětlení zadávací dokumentace doručena včas a zadavatel neuveřejní, neodešle nebo nepředá vysvětlení do 3 pracovních dnů, prodlouží lhůtu pro podání nabídek nejméně o tolik pracovních dnů, o kolik přesáhla doba od doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace do uveřejnění, odeslání nebo předání vysvětlení 3 pracovní dny.

Podle § 99 odst. 1 zákona zadavatel může zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

Podle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

Podle § 116 odst. 1 zákona je zadavatel pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

Podle § 116 odst. 2 zákona mohou být kritériem kvality zejména a) technická úroveň, b) estetické nebo funkční vlastnosti, c) uživatelská přístupnost, d) sociální, environmentální nebo inovační aspekty, e) organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, f) úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo g) podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek.

Podle § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 242 odst. 2 zákona platí, že námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

Dle § 250 odst. 1 zákona lze návrh podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti a) zadávacím podmínkám, b) dobrovolnému oznámení, c) vyloučení účastníka zadávacího řízení, d) rozhodnutí o výběru dodavatele, e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

Dle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem,

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

V čl. 3.1. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je uvedeno následující: »Předmětem Veřejné zakázky je výběr generálního dodavatele souboru informačních systémů pro zajištění digitalizace stavebního řízení („DSŘ“).

Ve veřejné části Živnostenského rejstříku2 je ve vztahu k osobě navrhovatele uvedeno následující: „Živnostenské oprávnění č. 1:

V čl. 3.4. „Klasifikace předmětu plnění“ zadávací dokumentace je uvedeno následující: „Klasifikace předmětu Veřejné zakázky dle CPV kódů:

Na internetových stránkách navrhovatele3 v sekci „O nás“ je uvedeno mj. následující: „System

Na internetových stránkách4 navrhovatele v sekci „Reference“ je uvedeno 12 zákazníků.

Předně Úřad konstatuje, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu zpochybnil aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo i k podání námitek. Dle zadavatele nelze navrhovatele, vzhledem k jeho dosavadním zkušenostem, odlišnému zaměření podnikatelské činnosti, personálním kapacitám a postavení na trhu, materiálně považovat za dodavatele. Vzhledem k tomu, že aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu je nezbytnou podmínkou pro věcný přezkum namítaných skutečností, přistoupil Úřad nejprve k posouzení, zda je navrhovatel v šetřeném případě aktivně legitimován k podání námitek a potažmo návrhu. Pakliže by aktivní legitimace navrhovatele nebyla shledána, byl by to důvod k zamítnutí návrhu podle § 265 písm. b) zákona.

Jak vyplývá z § 250 odst. 1 zákona, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele může navrhovatel podat v případě, kdy považuje některý z úkonů zadavatele (či jeho opomenutí) učiněný v rámci zadávacího řízení za rozporný se zákonem, pokud má zároveň za to, že mu v důsledku postupu zadavatele vznikla nebo hrozí újma na jeho právech. Pokud tedy existuje úkon (či opomenutí) zadavatele, který je v rozporu se zákonem, navrhovateli vznikla nebo hrozí újma a mezi úkonem zadavatele a vzniklou či hrozící újmou existuje příčinná souvislost, je navrhovatel aktivně legitimován k podání návrhu.

Aktivní legitimace k podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele se odvíjí od legitimace k podání námitek. Námitky může dle § 241 odst. 1 zákona podat dodavatel ve smyslu § 5 zákona, kterému postupem zadavatele hrozí nebo vznikla újma. Navrhovatel tedy musí být dodavatelem působícím na trhu, který odpovídá zadavatelem poptávanému předmětu plnění, a současně mu v důsledku tvrzeného porušení zákona ze strany zadavatele hrozí nebo vznikla újma v podobě alespoň ztráty teoretické možnosti získat veřejnou zakázku, přičemž tuto újmu musí specifikovat.

Aktivní legitimace konkrétní osoby k podání námitek a posléze k podání návrhu je tedy dána za kumulativního splnění dvou předpokladů (podmínek):

Obecně platí, že postavení „dodavatele“ coby první podmínku aktivní legitimace k podání návrhu lze prakticky vykládat tak, že se musí jednat o dodavatele, který působí na relevantním trhu, přičemž jeho podnikání souvisí s alespoň částí zadavatelem poptávaného plnění. Tj. tento dodavatel poskytuje (či je schopen poskytovat) plnění, které je v rámci veřejné zakázky poptáváno, a to alespoň částečně. Obecně tak lze konstatovat, že za dodavatele lze považovat každý subjekt na trhu, který působí v oblasti odpovídající konkrétnímu zadavatelem poptávanému předmětu veřejné zakázky, resp. jeho části. Úřad přitom zdůrazňuje, že podmínku postavení „dodavatele“ podle § 241 odst. 1 zákona je nutno obecně považovat za splněnou tehdy, pokud by příslušný subjekt mohl alespoň potenciálně poptávané plnění, resp. jeho dílčí část, pro zadavatele zajišťovat, což závisí v zásadě na tom, zda disponuje živnostenskými a dalšími oprávněními potřebnými k realizaci předmětné veřejné zakázky.

Úřad se tak ve světle výše uvedeného zabýval otázkou, zda se v případě navrhovatele jedná o dodavatele (ve smyslu výše uvedeného) a zda navrhovateli v šetřeném případě namítaným postupem zadavatele vznikla újma nebo vznik újmy hrozil. K tomu Úřad uvádí následující.

K podmínce postavení „dodavatele“ Úřad zjistil následující.

Jak vyplývá z čl. 3.1. zadávací dokumentace, předmětem šetřené veřejné zakázky je výběr generálního dodavatele souboru informačních systémů pro zajištění DSŘ. Součástí veřejné zakázky je vývoj, dodání a implementace, jakož i následná podpora provozu a rozvoj komplexního řešení agendového informačního systému, evidence autorizovaných osob ve stavebnictví a dalších podpůrných evidencí a komponent, které mají sloužit k zajištění agendy stavebního řádu.

Z údajů na internetových stránkách navrhovatele vyplývá, že navrhovatel je na trhu již více než

Z údajů uvedených v živnostenském rejstříku Úřad zjistil, že navrhovatel disponuje živnostenskými oprávněními udělenými v roce 1996 na dobu neurčitou k podnikání mj. v oborech činnosti „Zprostředkování obchodu a služeb“, „Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály“ či „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“.

Z porovnání předmětu plnění veřejné zakázky s uvedeným seznamem živnostenských oprávnění navrhovatele je zřejmé, že navrhovatel sám disponuje živnostenskými oprávněními, na jejichž základě by teoreticky mohl pro zadavatele plnit alespoň dílčí část předmětu plnění veřejné zakázky, a to přestože zadavatel v zadávací dokumentaci jako podmínku účasti žádná živnostenská oprávnění nepožaduje. Zejména živnostenské oprávnění k podnikání v oboru činnosti „Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály“ se dle Úřadu minimálně částečně překrývá s předmětem plnění veřejné zakázky, kterým je vývoj, dodání implementace a podpora provozu a rozvoj komplexního řešení informačního systému. Nelze však vyloučit, že s předmětem veřejné zakázky se mohou částečně překrývat i další živnostenská oprávnění udělená navrhovateli k podnikání v jiných oborech činnosti, např. oprávnění pro „Zprostředkování obchodu a služeb“ či „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“.

Uvedené zjištění koresponduje s vyjádřením navrhovatele ze dne 17. 7. 2023, který Úřadu sdělil, že »by byl schopen plnit vlastními silami alespoň část plnění, a to zejména oblasti jako je systémová integrace, zajištění projektového řízení, koordinace celého procesu, zajištění

Vše výše uvedené tedy svědčí o tom, že navrhovatel byl ve vztahu k šetřené veřejné zakázce v postavení dodavatele ve smyslu § 5 zákona. Co se týče těch částí předmětu veřejné zakázky, které nejsou pokryty živnostenskými oprávněními, jimž navrhovatel disponuje, zde Úřad opakuje, že pro naplnění jedné z podmínek aktivní legitimace k podání námitek, resp. návrhu, postačí, že navrhovatel byl teoreticky schopen plnit alespoň část předmětu plnění, což má

Úřad upřesňuje, že přiznání statusu dodavatele ve smyslu § 5 zákona ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce neznamená, že daný dodavatel bude plnit celý předmět veřejné zakázky sám.

O skutečnosti, že navrhovatel za účelem podání nabídky a následného plnění veřejné zakázky uvažoval o spolupráci s jinými dodavateli na relevantním trhu, přitom svědčí obsah návrhu i vyjádření navrhovatele ze dne 17. 7. 2023, kde navrhovatel uvádí, že jakožto systémový integrátor zvažoval přípravu a podání nabídky, příp. společné nabídky s více subjekty, s tím, že by chybějící kvalifikace a některé části plnění realizoval prostřednictvím svých obchodních a technologických partnerů. Ve vyjádření ze dne 17. 7. 2023 rovněž uvedl, že „Zbylé oblasti realizace zvažoval Navrhovatel zajistit v součinnosti s obchodními partnery, avšak jeho obchodní partneři odmítli účast z důvodu netransparentně a nezákonně nastavených zadávacích podmínek Veřejné zakázky (…).“. Ke svému vyjádření navrhovatel přiložil seznam jím oslovených společností, resp. partnerů, s nimiž se zvažoval na plnění veřejné zakázky podílet, který obsahuje přehled jejich zaměření a referencí a rovněž návrh případné struktury plnění a rozdělení rolí (pozn. Úřadu – všechny tyto informace označil navrhovatel za obchodní tajemství, přičemž Úřad po vlastním posouzení povahy těchto informací s nimi dále nakládá jako s obchodním tajemstvím ve smyslu § 271 odst. 2 zákona).

Z předmětné přílohy vyjádření navrhovatele mj. vyplynulo, že navrhovatel za účelem spolupráce při podání nabídky a následném plnění předmětu veřejné zakázky oslovil min. 3 subjekty, z nichž jeden disponuje zkušenostmi s dodávkami „agendových informačních systémů (AIS), zaměřených na oblasti stavebních, dopravních, správních agend, systémů pro územní plánování“, druhý se zaměřuje na vývoj „softwaru a poskytování služeb v oblastech

Uvedené navrhovatelem nastíněné rozdělení rolí při plnění veřejné zakázky, stejně tak jako živnostenská oprávnění, kterými navrhovatel disponuje, koresponduje dle Úřadu s opakovaným vyjádřením navrhovatele v návrhu i v jeho vyjádření ze dne 17. 7. 2023 v tom smyslu, že se na plnění veřejné zakázky hodlal podílet mj. z pozice systémového integrátora.

Jak je patrno již z výše uvedeného, argumentací zadavatele prostupuje úvaha v tom smyslu, že navrhovatel není kvalifikován pro plnění veřejné zakázky (zadavatel poukazuje např. na již uvedenou nedostatečnou tržní sílu, na nízkou výši obratu navrhovatele, resp. na nízké celkové tržby navrhovatele za rok 2022, taktéž na nízký počet jeho zaměstnanců a souhrnně uvádí, že „není jasné, zda by byl Navrhovatel vůbec způsobilý k prokázání podmínek technické kvalifikace“), což dle zadavatele svědčí o tom, že navrhovatel není schopen plnit předmět veřejné zakázky. Úřad k tomu uvádí, že nelze směšovat aktivní legitimaci k podání návrhu,