ÚOHS S0636/2022/VZ – Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě - rozšíření telema

Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek obviněný – statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 23. 2. 2021 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě - rozšíření telematických systémů“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 26. 2. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-006967, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 040-097826, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).

V čl. 17 „ZADÁVACÍ LHŮTA A JISTOTA“ zadávací dokumentace obviněný mj. stanovil zadávací lhůtu, a to 5 měsíců od skončení lhůty pro podání nabídek.

Z čl. IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že lhůta pro podání nabídek byla původně stanovena do 6. 4. 2021 do 10:00 hod., přičemž byla následně opakovaně prodlužována tak, že její finální konec připadl na 30. 7. 2021 do 10:00 hod.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 17. 11. 2022 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky (dále jen „podnět“). Podnět byl zaevidován pod sp. zn. ÚOHSP0782/2022/VZ. V podnětu bylo namítáno, že zadavatel ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele neuveřejnil písemnou zprávu.

Úřad vydal dne 28. 12. 2022 příkaz č. j. ÚOHS-46988/2022/500, který byl obviněnému doručen téhož dne (dále jen „příkaz“) a kterým rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona (výrok I. příkazu), a současně obviněnému uložil za spáchání přestupku pokutu ve výši 8 000,- Kč (výrok II. příkazu). Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a ve spojení s § 90 odst. 1 zákona o přestupcích č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 4. 1. 2023 odpor z téhož dne. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Usnesením č. j. ÚOHS-00586/2023/523 ze dne 4. 1. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

Dne 11. 1. 2023 Úřad obdržel vyjádření obviněného z téhož dne, ve kterém obviněný opakuje svou argumentaci uvedenou v odporu a poukazuje na připravovanou novelu zákona (dále jen „vyjádření ze dne 11. 1. 2023“).

Obviněný v odporu uvádí, že Úřad nereflektoval skutečnosti vyplývající ze spisu sp. zn. ÚOHSV0163/2022/PZ, když se nevypořádal se skutečností, že obviněný využil možnosti stanovené v § 40 odst. 3 písm. a) zákona a dne 15. 12. 2022 uzavřel s dodavatelem Yunex, s.r.o.,

Obviněný uvádí, že jeho záměrem je dokončit zadávací řízení na veřejnou zakázku uzavřením smlouvy na její plnění a na tuto skutečnost vázat uveřejnění písemné zprávy. S ohledem na uzavření dohody o prodloužení zadávací lhůty s dodavatelem Yunex, s.r.o. obviněný nesouhlasí s tím, že by již nyní byl povinen uveřejnit na svém profilu zadavatele písemnou zprávu, a proto podle něj není na místě ani jeho sankcionování, které považuje za předčasné.

V dalším obviněný uvádí, že Úřad v příkazu mj. poznamenal, že doposud nebyly vynaloženy žádné veřejné prostředky. Tuto skutečnost obviněný ve vztahu ke kontrole ze strany veřejnosti považuje za klíčovou, neboť uveřejnění písemné zprávy by s ohledem na uzavření dohody o prodloužení zadávací lhůty s dodavatelem Yunex, s.r.o., bylo podle něj pro veřejnost vysoce zavádějící. Obviněný dodává, že svůj současný postup považuje za efektivnější a hospodárnější, než kdyby zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil a znovu jej zahájil, a to zejména s ohledem na skutečnost, že nabídka dodavatele Yunex, s.r.o. vzešla z otevřeného zadávacího řízení, jehož zákonnost, resp. zákonnost zadávacích podmínek v předmětném zadávacím řízení Úřad opakovaně potvrdil. Závěrem obviněný uvádí, že k uplynutí zadávací lhůty došlo primárně v důsledku obstrukcí na straně dodavatelů, které ovlivnily délku přezkumného procesu, přičemž z odůvodnění příkazu není zřejmé, zda a jak

S ohledem na shora uvedené obviněný navrhuje, aby Úřad vedené správní řízení zastavil, neboť šetřený skutek není přestupkem.

Obviněný ve svém vyjádření ze dne 11. 1. 2023 shrnuje svou argumentaci uvedenou v odporu, na který plně odkazuje. Obviněný uvádí, že pokud by Úřad shledal, že svým postupem naplnil formální znaky přestupku, je přesvědčen, že v odporu uvedl dostatečné důvody pro vyvrácení domněnky společenské škodlivosti coby materiálního znaku. Dále obviněný uvádí, že dohoda o prodloužení zadávací lhůty uzavřená s dodavatelem Yunex, s.r.o., představuje formální

Nad rámec shora uvedeného obviněný poukazuje na projednávanou novelu zákona, podle které se zadávací řízení považuje za ukončené až po uplynutí 3 měsíců od uplynutí zadávací lhůty.

Obviněný nadále setrvává na svém návrhu, aby Úřad vedené správní řízení zastavil, neboť šetřený skutek není přestupkem, resp. na tom, že v případě, že Úřad shledá, že jeho postup naplňuje formální znaky přestupku, byla vyvrácena domněnka naplnění jeho materiální stránky.

Usnesením č. j. ÚOHS-02666/2023/523 ze dne 19. 1. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Obviněný se k podkladům rozhodnutí vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 26. 1. 2023, které

Obviněný opakuje svou argumentaci uvedenou v odporu, když uvádí, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku postupoval podle § 40 odst. 3 písm. a) zákona, a že nedisponoval rozhodnutím předsedy Úřadu, které by takový postup nepřipouštělo, resp. že nebyla k dispozici rozhodovací praxe zabývající se nastalou situací. Obviněný uvádí, že postupoval v dobré víře, že veřejnou zakázku bude moci zadat, tedy ukončit žádoucím způsobem, a to uzavřením smlouvy na její plnění, v souvislosti s čímž odkazuje na dohodu o prodloužení zadávací lhůty, kterou Úřadu zaslal jako přílohu odporu.

Obviněný uvádí, že v návaznosti na pravomocné rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS01891/2023/161 ze dne 17. 1. 2023 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 17. 1. 2023“) na svém profilu zadavatele dne 23. 1. 2023 uveřejnil písemnou zprávu, přičemž dne 25. 1. 2023 odeslal rovněž oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie.

Obviněný je nadále přesvědčen, že s ohledem na okolnosti případu uveřejnil písemnou zprávu včas, přičemž opakuje, že nastalá situace nebyla do 17. 1. 2023 v rámci rozhodovací praxe

Obviněný opakuje, že je přesvědčen, že uvedl dostatečné důvody pro vyvrácení domněnky společenské škodlivosti jeho postupu coby materiálního znaku přestupku, zejména když na svém profilu zadavatele uveřejnil písemnou zprávu bez zbytečného odkladu poté, co se z rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 17. 1. 2023 Úřadu dozvěděl, že na základě dohody o prodloužení zadávací lhůty nelze zadávací řízení dokončit.

V dalším obviněný odkazuje na svá předchozí vyjádření a navrhuje, aby Úřad vedené správní řízení zastavil, neboť šetřený skutek není přestupkem.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření obviněného a na základě vlastních zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena sankce – pokuta uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí; veškeré podklady, z nichž při posouzení případu Úřad vycházel, jsou přitom obsaženy ve správním spise vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0636/2022/VZ. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 40 odst. 3 zákona zadavatel odešle v zadávací lhůtě oznámení o výběru dodavatele, pokud a) se s účastníky zadávacího řízení nedohodne jinak, nebo b) nedošlo k ukončení zadávacího řízení před uplynutím zadávací lhůty.

Podle § 40 odst. 4 zákona pokud zadavatel v rozporu s § 40 odst. 3 zákona neodešle oznámení o výběru dodavatele v zadávací lhůtě, platí, že zadávací řízení je ukončeno. Zadavatel v takovém případě účastníkům zadávacího řízení uhradí účelně vynaložené náklady spojené s jejich účastí v zadávacím řízení.

Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

Z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-42247/2022/161 ze dne 28. 11. 2022 vydaném ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-R0139/2022/VZ2 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne

V čl. 17 „ZADÁVACÍ LHŮTA A JISTOTA“ zadávací dokumentace obviněný mj. stanovil zadávací lhůtu, a to v délce 5 měsíců od skončení lhůty pro podání nabídek.

Z čl. IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 30. 7. 2021 do 10:00 hod.

Dne 29. 7. 2021 podal dodavatel MASTER IT Technologies, a. s., IČO 27851931, se sídlem

Rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-43726/2021/162/BVí ze dne 29. 12. 2021 vydaným ve správním řízení vedeném Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-R0168/2021/VZ, které nabylo právní moci téhož dne a které bylo vydáno v řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS34044/2021/500/AIv ze dne 8. 10. 2021 vydanému ve správním řízení vedeném Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0365/2021/VZ, bylo zrušeno rozhodnutí obviněného o námitkách dodavatele

Dne 19. 5. 2022 obviněný vyloučil ze zadávacího řízení dodavatele CROSS Zlín, a.s.,

Ze shora uvedeného přehledu tak vyplývá, že zadávací lhůta plynula pouze v době od 26. 10. 2021 do 29. 12. 2021 (64 dnů), dále v době od 14. 5. 2022 do 19. 5. 2022 (6 dnů) a v době od 24. 6. 2022 do 11. 9. 2022 (80 dnů), kdy marně uplynula.

Z čl. 2. „Předmět dohody“ odst. 2.5. dohody o prodloužení zadávací lhůty uzavřené dne

Z profilu zadavatele3 vyplývá, že obviněný uveřejnil písemnou zprávu dne 23. 1. 2023.

3

Obviněný byl s odkazem na § 217 odst. 1 zákona povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele.

Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo zadávací řízení ukončeno marným uplynutím zadávací lhůty, která uplynula dne 11. 9. 2022, jak vyplývá z rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne

K tvrzení obviněného, že Úřad nereflektoval skutečnost, že dne 15. 12. 2022 uzavřel s dodavatelem Yunex, s.r.o., dohodu o prodloužení zadávací lhůty, a že zákon nestanoví, kdy nejpozději lze uzavřít dohodu ve smyslu § 40 odst. 3 písm. a) zákona, Úřad uvádí, za použití logického výkladu lze dospět k závěru, že možnosti zadavatele dohodnout se s účastníky zadávacího řízení jinak uvedené v § 40 odst. 3 písm. a) zákona lze využít pouze v průběhu zadávací lhůty, neboť po jejím marném uplynutí, v případě, kdy zadavatel v jejím průběhu neodešle oznámení o výběru dodavatele, dochází bez dalšího k aktivaci § 40 odst. 4 zákona, a tedy ukončení zadávacího řízení ex lege. Pakliže by zákon zadavateli umožňoval dohodnout se s účastníky zadávacího řízení jinak i po marném uplynutí zadávací lhůty, došlo by k popření smyslu § 40 odst. 4 zákona, jehož existence by tak byla značně zpochybněna, což podle Úřadu není zákonem sledovaný účel. V této souvislosti Úřad uvádí, že k uzavření dohody o prodloužení zadávací lhůty došlo až dne 15. 12. 2022, tedy v době, kdy již zadávací lhůta marně uplynula a zadávací řízení bylo ukončeno. Skutečnost, že obviněný s dodavatelem

Co se týče tvrzení obviněného, že se Úřad v rámci své rozhodovací praxe doposud nevyjádřil k problematice uzavírání tzv. jiných dohod ve smyslu § 40 odst. 3 písm. a) zákona, Úřad předně

Ke skutečnosti, že v souvislosti s veřejnou zakázkou doposud nebyly vynaloženy žádné veřejné prostředky, kterou obviněný považuje ve vztahu ke kontrole ze strany veřejnosti za klíčovou,

V souvislosti s tvrzením obviněného, že k uplynutí zadávací lhůty došlo primárně v důsledku obstrukcí na straně dodavatelů, které ovlivnily délku přezkumného procesu, Úřad uvádí, že je právem dodavatelů se proti úkonům obviněného bránit ať už podáním námitek či návrhu k Úřadu, přičemž takový postup nelze považovat za obstrukční a zadavatelé by tak – stanovujíli v zadávacím řízení na základě vlastní úvahy zadávací lhůtu, ačkoliv jim zákon tuto povinnost neukládá – s touto zákonem založenou možností obrany při úvaze o délce zadávací lhůty měli kalkulovat. Současně nelze přehlédnout, že pokud obviněný v zadávacím řízení stanoví zadávací lhůtu, je jeho povinností její běh důsledně sledovat, ať už je délka přezkumného procesu jakákoliv, a to zejména s ohledem na možné negativní následky, kterých si obviněný musel být vědom.

K přesvědčení obviněného, že okolnosti šetřeného případu, tj. uzavření dohody o prodloužení zadávací lhůty s dodavatelem Yunex, s.r.o., nevynaložení veřejných prostředků na veřejnou zakázku a obstrukční jednání ze strany dodavatelů, vylučují společenskou škodlivost jeho jednání, Úřad uvádí, že se k předmětným okolnostem jako takovým vyjádřil již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí. V dalším Úřad uvádí, že obviněný tím, že neuveřejnil písemnou zprávu na profilu zadavatele ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, znemožnil zpětnou kontrolu veřejné zakázky a svého postupu ze strany veřejnosti, přičemž na této skutečnosti ničeho nemění ani to, že písemnou zprávu na profilu zadavatele uveřejnil dne 23. 1. 2023, neboť již došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 269

K odkazu obviněného na projednávanou novelu zákona, podle které se zadávací řízení považuje za ukončené až po uplynutí 3 měsíců od uplynutí zadávací lhůty, Úřad uvádí, že je při rozhodování vázán zákonem, resp. jeho platným a účinným zněním, přičemž podle § 40 odst. 4 zákona platí, že pokud zadavatel v rozporu s § 40 odst. 3 zákona neodešle oznámení o výběru dodavatele v zadávací lhůtě, je zadávací řízení ukončeno. Jelikož z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by obviněný v zadávací lhůtě odeslal oznámení o výběru dodavatele, přičemž se v zadávací lhůtě s účastníky zadávacího řízení nedohodl jinak ve smyslu § 40 odst. 3 písm. a) zákona, bylo zadávací řízení ukončeno marným uplynutím zadávací lhůty, přičemž projednávaná novela zákona na této skutečnosti ničeho nemění.

Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemnou zprávu na profilu zadavatele do 30 pracovních dní od ukončení zadávacího řízení, které bylo ukončeno marným uplynutím zadávací lhůty dne 11. 9. 2022, tj. nejpozději do dne

Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 25. 10. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku bylo zahájeno doručením příkazu.

V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež obecně přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo ke znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti. V této souvislosti však Úřad reflektoval tu skutečnost, že v šetřeném případě nedošlo k zadání předmětné veřejné zakázky, a tedy ani k výdeji veřejných prostředků.

Úřad rovněž vzal v úvahu tu skutečnost, že k ukončení předmětného zadávacího řízení nedošlo v důsledku konkrétního úkonu zadavatele (tj. uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky či rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení), tj. na základě konkrétního projevu jeho vůle. Současně však Úřad jako přitěžující okolnost shledal tu skutečnost, že obviněný byl nejpozději závěry obsaženými v rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 28. 11. 2022 zpraven o skutečnosti, že zadávací řízení bylo ex lege ukončeno, přičemž ani na základě této skutečnosti obviněný nepřistoupil k bezodkladnému uveřejnění písemné zprávy, resp. k němu přistoupil až dne

Úřad v šetřeném případě neshledal žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z přílohy č. 1 „Detail rozpočtových zdrojů dle rozpočtových položek“6 schváleného rozpočtu obviněného

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek

Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil jiného přestupku, který by byl s právě projednávaným přestupkem v souběhu.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

Podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet