ÚOHS S0735/2024/VZ – Černá kostka – Centrum digitalizace

Zadavatel – Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, Moravská

Zadavatel se nechal ve smyslu § 43 zákona při provádění úkonů souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností MT Legal s.r.o., IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11,

V čl. 3 „INFORMACE O PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ odst. 3.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ze dne 19. 1. 2024 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmět veřejné zakázky vymezen jako: „(…) výstavba moderní vzdělávací instituce s názvem ,Černá kostka’ a přilehlého okolí. (…) Jedná se o budovu o dvou podzemních podlažích, jejichž součástí jsou depozity knihovny, technické zázemí, parking a edukační prostory a devítipodlažní nadzemní část s jednotlivými patry pro využití knihovního provozu, edukace a digitalizace.

Dle čl. 3 „INFORMACE O PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ odst. 3.3 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky

Zadavateli bylo ve lhůtě pro podání nabídek doručeno 6 nabídek, mezi nimi i nabídka vybraného dodavatele – společníků společnosti „Black Rubic“ Metrostav DIZ s.r.o., IČO

Dne 6. 8. 2024 zadavatel doručil navrhovateli oznámení o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“).

Dne 6. 8. 2024 zadavatel doručil účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o výběru“).

Navrhovatel podal jak proti rozhodnutí o vyloučení, tak proti rozhodnutí o výběru námitky ze dne 20. 8. 2024 (dále jen „námitky“), a to prostřednictvím profilu zadavatele i prostřednictvím datové schránky.

Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 4. 9. 2024 námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli dodáno prostřednictvím datové schránky i prostřednictvím profilu zadavatele téhož dne.

Jelikož se navrhovatel neztotožnil se závěry, se kterými byly jeho námitky vypořádány, podal dne 16. 9. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrhy na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne.

Podaným návrhem se navrhovatel domáhá přezkoumání úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Navrhovatel v úvodu stručně shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení, přičemž dovozuje, že zadavatel se dopustil porušení zákona, v jehož důsledku vznikla navrhovateli újma spočívající v tom, že mu nezákonným postupem bylo znemožněno získat veřejnou zakázku a generovat z ní zisk, a to za situace, kdy nabídka navrhovatele byla vyhodnocena jako nejvýhodnější.

Navrhovatel je toho názoru, že vypořádání námitek navrhovatele je nesprávné, nedostatečné a v rozporu se zásadou rovného zacházení. Dále navrhovatel uvádí, že rozhodnutí o vyloučení vypovídá o porušení zásady rovného zacházení, když zadavatel vůči navrhovateli uplatňoval rozdílný přístup oproti vybranému dodavateli. Navrhovatel se domnívá, že důvody pro jeho vyloučení byly vytvořeny uměle, jsou neudržitelné, a v důsledku toho je nesprávné i rozhodnutí o námitkách, kterým zadavatel odmítl navrhovatelovy argumenty jako neopodstatněné. Již tyto skutečnosti samy o sobě znamenají, dle názoru navrhovatele, nesprávnost výběru vybraného dodavatele.

Zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval doložení reference, jejímž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce budovy v hodnotě minimálně 1,2 mld. Kč bez DPH. Tento požadavek navrhovatel prokazoval referenční zakázkou s názvem „Výstavba budov obchodního komplexu AIRPORT CITY 2100, 2200, 2300 a 2400 fáze 1,2,3,4,5,6,7 a 8, Airport

K těmto námitkám se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil, pouze obecně odkázal na oficiální stránku Airport City Belgrade nebo mapové podklady od společnosti Google, ze kterých však výše zmíněné nevyplývá.

Navrhovatel v návrhu dále odkázal na videozáznam, který měl být pořízen přímo v Bělehradě, ze kterého má být, dle názoru navrhovatele, zřejmé, že závěr zadavatele o nepropojenosti budov je nesprávný.

Navrhovatel dále poukazuje na porušení zásady rovného zacházení ze strany zadavatele, ke kterému mělo dojít tím, že zadavatel ve vztahu k referenční zakázce „FN u sv. Anny v Brně –

Z veřejně dostupných zdrojů totiž dle navrhovatele vyplývá, že I. etapa byla dokončena v roce

Za rozporné se zákonem, potažmo zásadou rovného zacházení podle § 6 odst. 2 zákona tak navrhovatel považuje rozdílný přístup zadavatele k posuzování referencí navrhovatele a vybraného dodavatele.

Na tuto část námitek zadavatel reagoval tak, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení, jelikož jak navrhovatel, tak vybraný dodavatel byli jednou vyzváni postupem podle § 46 zákona. K tomu navrhovatel uvádí, že na výše zmíněné námitka nemířila, jelikož předmětem námitky byl přístup zadavatele k vyhodnocení obdržených informací, když u reference vybraného dodavatele došel k závěru, že ačkoliv tato byla realizována ve dvou časově zcela oddělených etapách, nepředstavovalo to pro zadavatele problém z hlediska splnění zadávacích podmínek. V tomto kontextu tedy zadavatel uzavřel, že časová oddělenost jednotlivých etap není přípustná, ale v případě vybraného dodavatele pak (překvapivě) nevadí.

Dále v rozhodnutí o vyloučení zadavatel argumentuje tím, že navrhovatel v rámci objasnění nabídky předložil zcela jiné osvědčení. Tento závěr však nemůže podle navrhovatele obstát, a to s ohledem na obsah referenčního listu. Ačkoliv navrhovatel uznává, že v osvědčení je v nadpise nepřesně uvedeno „Výstavba budov obchodního komplexu AIRPORT CITY 2400, fáze

Zadavatel se však s obsahem doplněného osvědčení vůbec nevypořádal a uvedl, že uznatelné jsou pouze fáze 7 a 8, a to i co do hodnoty. To je však v rozporu s tím, že původní osvědčení,

Zadavatel tedy přistoupil k vyloučení na základě nepřesného označení, aniž by se zabýval obsahem reference, která však svědčí o tom, že navrhovatel splnil předmětnou zadávací podmínku.

Navrhovatel v tomto kontextu rovněž poukazuje na skutečnost, že zadavatel či jeho komise nevyužila možnosti přímo kontaktovat objednatele a dotázat se jej na sporné skutečnosti, ačkoliv kontaktní údaje byly v osvědčeních uvedeny. Naproti tomu v případě vybraného dodavatele zadavatel objednatele sám kontaktoval.

Zadavatel tedy došel ke zcela nesprávným a nelogickým závěrům, když ignoroval obsah doplněného (nikoliv nového) osvědčení. Z toho důvodu také navrhovatel v námitkách předložil zadavateli další doklady, které pouze potvrzují to, co je uvedeno v nabídce, přičemž tuto snahu zadavatel zcela ignoroval.

Zadavatel požadoval u člena týmu – hlavního stavbyvedoucího mj. odbornou kvalifikaci v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení v oblasti výkonu funkce stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů na staveništi při realizaci stavebních zakázek splňujících určité parametry.

Navrhovatel na tuto pozici nominoval Ing. R.H., u kterého doložil konkrétními doklady řadu zkušeností, které odpovídaly požadavkům zadávací dokumentace. Zadavatel v tomto ohledu získal pochybnosti, které byly založeny na informacích dostupných na sociální síti LinkedIn. I přesto, že navrhovatel doložil dodatečné doklady v návaznosti na výzvu zadavatele podle § 46 zákona, shledal zadavatel tyto doklady jako „nikoli objektivně nestranné“ a nedostatečné k rozptýlení jeho pochybností.

Zadavatel požadoval doložit, že Ing. R.H. zajišťoval odborné vedení provádění stavby ve smyslu zvláštních právních předpisů a dále pak doklady (nikoliv však jednostranné prohlášení účastníka), ze kterých by toto odborné vedení provádění stavby vyplývalo.

Navrhovatel předně uvádí, že jedinou možnost objasnění, kterou zadavatel vyloučil, bylo jednostranné prohlášení účastníka. Navrhovatel předložil aktualizovaný životopis Ing. R.H., kde je konkrétními stavebními zakázkami prokazována praxe spočívající ve výkonu činnosti stavbyvedoucího, jejíž délka přesahuje požadavek stanovený zadavatelem v zadávací dokumentaci. Navrhovatel na tomto místě upozorňuje na skutečnost, že životopis podepsaný

Navrhovatel dále předložil ve vztahu k vybraným stavbám též další doklady, konkrétně prohlášení RUBY Project Management s.r.o. ke stavbám „Administrativní budovy Mississippi a Missouri house Praha“ a „Nuselský pivovar“, prohlášení Skanska Property Czech

Tím však zadavatel překračuje meze zadávací dokumentace a rovněž i toho, co požadoval ve výzvě podle § 46 zákona. Navrhovatel je toho názoru, že rozhodnutí o vyloučení je nezákonné, jelikož nelze dojít k závěru, že by navrhovatel neobjasnil svou nabídku s odkazem na nedoložení blíže neurčených „nestranných“ dokladů. Tyto „nestranné“ doklady zadavatel nejenže nespecifikuje v rozhodnutí o vyloučení, ale nejsou ani zmíněny v žádosti o objasnění podle § 46 zákona, ani v zadávací dokumentaci.

Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že je v rámci žádosti o objasnění podle § 46 zákona oprávněn vyžádat si informace nebo doklady, které objasní pochybnosti o pravdivosti údajů a nejasnosti v jednotlivých nabídkách. Námitky navrhovatele však směřovaly proti tomu, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nezákonně zúžil způsob objasnění údajů uvedených v nabídce nad rámec toho, co zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci a ve výzvě k objasnění podle § 46 zákona.

Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 27. 11. 2013, č. j.

K tomu navíc přistupuje okolnost, že z rozhodnutí o výběru není patrné, zda tyto doklady zadavatel požadoval i po vybraném dodavateli, a ve svém důsledku tak jde o další případ postupu, který je v rozporu se zásadou rovného zacházení podle § 6 odst. 2 zákona.

Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách odkazuje na skutečnost, že v prohlášení společnosti

Navrhovatel dále poukazuje na osobu hlavního stavbyvedoucího vybraného dodavatele a jeho zástupce, kde porovnává informace z veřejně dostupných zdrojů a dochází k závěru, že předložená reference „Galerie Šantovka Olomouc“ není pro účely zadávacího řízení uznatelná, jelikož Galerie Šantovka byla veřejnosti otevřena již na podzim roku 2013, a tudíž nejde o zkušenost, která by byla realizována ve vymezeném časovém rámci.

Navrhovatel poukazuje na rozdílné jednání zadavatele, kdy v případě osoby hlavního stavbyvedoucího navrhovatele zadavatel prohledával sociální sítě a u osoby hlavního stavbyvedoucího vybraného dodavatele zřejmě neověřoval nic. Navrhovatel si je vědom toho, že na ověřování informací má zadavatel právo, nicméně musí umět vysvětlit, proč je toto ověřování prováděno selektivně. Jinak nelze postup zadavatele hodnotit jinak než zcela účelový a v rozporu se zákonem.

Navrhovatel je toho názoru, že objasnil svou nabídku, když doložil doklady v reakci na výzvu zadavatele podle § 46 zákona, když zároveň nepředložil žádné jednostranné prohlášení účastníka. I přesto však zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, když extenzivním a nezákonným způsobem rozšířil způsoby nemožnosti objasnění nabídky.

Navrhovatel dále dovozuje, že dalším důvodem pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení se stal údajně nedostatečný písemný závazek poddodavatele navrhovatele EX ING B&P DOO

V rozhodnutí o vyloučení však podle navrhovatele naprosto absentuje jakékoliv vysvětlení, jak k dané částce zadavatel došel, či co jej k tomuto výpočtu dovedlo. V tomto ohledu je tak rozhodnutí o vyloučení nepřezkoumatelné a netransparentní.

Až v rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, z čeho vycházel jeho odhad. To však nemůže zhojit vadu samotného rozhodnutí o vyloučení, když neobsahovalo odůvodnění, ze kterého by jasně vyplynulo, jakým způsobem navrhovatel pochybil.

I přesto však, jak dovozuje navrhovatel, odhad zadavatele zcela míjí terč. Nejedná se totiž o plnění v řádu několika desítek milionů Kč, ale v řádech stovek milionů Kč. Realizace povrchu totiž zahrnuje např. i fasády, kde objem plnění činí zhruba 200 mil. Kč bez DPH.

Odůvodnění zadavatele, které se objevuje v rozhodnutí o námitkách, pouze dokazuje, že zadavatel chtěl pouze účelově vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel své domněnky staví na portálu stavebnistandardy.cz a vydává ho za obecně platnou normu.

K tomu navrhovatel dále uvádí, že prosklená fasáda nemůže být zařazena jinam, než pod část

Jako druhý příklad jsou ve výčtu (05 – Povrchy vnitřních a vnějších stěn, 0550 – Obvodový plášť) uvedeny zasklené vnější stěny. Tvrzení navrhovatele o tom, že realizace povrchů zahrnuje i prosklené fasády, má podporovat i samotná projektová dokumentace, kdy jsou tyto konstrukce v technické zprávě souhrnně nazvány jako obvodový plášť, či fasáda.

Zadavatel pro prokázání referencí požadoval celkem minimálně 8 různých stavebních prací, přičemž poddodavatel BELGRADE poskytuje pouze jednu referenci. Poddodavatelé budou, mimo referenční stavby, poskytovat také členy týmu, případně jiné dokumenty. Navrhovatel upozorňuje, že poddodavatel BELGRADE bude koordinovat své práce s dalšími poddodavateli navrhovatele, což znamená, že řídí mimo jiné celý proces založení stavby a zhotovení nosné konstrukce. Důležité dle názoru navrhovatele je, jak jsou práce poddodavatele BELGRADE podstatné pro celý proces výstavby a jestli bude použitá zkušenost přenesena do realizace, což je důležitější než to, jestli finanční hodnota těchto prací je oceněna na 50, 100 nebo 200 mil. Kč.

Navrhovatel tedy uzavírá, že zadavatel učinil nesprávný závěr o tom, že závazek poddodavatele BELGRADE je nedostatečný z hlediska rozsahu, v jakém poddodavatel

Navrhovatel dále klade otázku, zda stejné požadavky kladl zadavatel i na poddodavatele vybraného dodavatele. V tomto ohledu rozhodnutí o výběru pouze uvádí, že byly doloženy smlouvy s poddodavateli vybraného dodavatele, přičemž o rozsahu písemného závazku není uvedeno nic. Vzhledem k absenci této informace má navrhovatel za to, že zadavatel přistoupil k posouzení písemných závazků v rozporu se zásadou rovného zacházení podle § 6 odst. 2 zákona.

V kontextu výše uvedeného navrhovatel dovozuje, že se zadavatel de facto přiznal k tomu, že rozsah písemného závazku u poddodavatele vybraného dodavatele nepodrobil takovému kritickému posouzení jako u navrhovatele, když se spokojil pouze s tím, že poddodavatel vybraného dodavatele Obrascón Huarte Lain, S.A. se zavázal realizovat např. stavební práce na výstavbě vícepodlažní budovy. Tento závazek však vůbec nevyjadřuje rozsah, v jakém se bude na výstavbě vícepodlažní budovy podílet. Z rozhodnutí o výběru je zřejmé, že společnost

Podle názoru navrhovatele je z výše uvedeného zřejmé, že zadavatel přistupoval k posouzení nabídky navrhovatele a vybraného dodavatele v rozporu se zásadou rovného zacházení.

Posledním důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení má být údajné neobjasnění mimořádně nízké nabídkové ceny (dále také jako „MNNC“). I v tomto případě však rozhodnutí o vyloučení zcela postrádá informaci o tom, co navrhovatel konkrétně neobjasnil, a z toho důvodu je tak v rozporu se zákonem.

Navrhovatel nesouhlasí se závěrem uvedeným v rozhodnutí o vyloučení, který zní: „Komise posoudila nabídkovou cenu u položek č. 2-7 v rozsahu stavebního objektu SO.01.17 – Výtahy ve vazbě na písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny a dospěla k závěru, že tato nebyla dostatečně odůvodněna.“ Navrhovatel je toho názoru, že takto nemůže rozhodnutí o vyloučení obstát co do určitosti a transparentnosti, neboť navrhovatel v rámci objasnění položky č. 2 – 7 vysvětlil dostatečně a přezkoumatelně.

Navrhovatel v odůvodnění MNNC uvedl, že u položky č. 2 – 7 (Výtahy) došlo k technické chybě.

Zadavatel v žádosti o objasnění MNNC uvedl, že u položek č. 2 – 7 jde o cenu výrazně pod cenou obvyklou za tento druh plnění a podpůrně i cenami uváděnými ostatními účastníky.

Navrhovatel však pro posouzení reálnosti upravené ceny předložil nabídku společnosti

Zadavatel tedy měl k dispozici doklad, který je dle rozhodovací praxe relevantním dokladem.

Postup zadavatele je tedy zcela v rozporu se zákonem, když navrhovatel jasně odůvodnil

Zadavatel však ani v rozhodnutí o námitkách neuvádí výsledek svého posouzení zdůvodnění

Navrhovatel je dále toho názoru, že zadavatel rovněž pochybil při výběru vybraného dodavatele v tom, že v několika případech je z poskytnutých informací evidentní, že je zadavatel nemohl mít u vybraného dodavatele za prokázané. K tomu navrhovatel uvádí několik konkrétních případů.

Navrhovatel je toho názoru, že uvedená referenční zakázka vybraného dodavatele nesplňuje podmínku na „alespoň 1 významnou stavební práci, jejímž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce budovy v hodnotě alespoň 1,2 mld. Kč bez DPH“, jelikož nesplňuje podmínku, aby se jednalo o 1 budovu.

Z informačního letáku, který byl přílohou námitek, je zřejmé, že než došlo k zahájení II. etapy, byla I. etapa slavnostně otevřena k provozu v říjnu 2012. Výstavba II. etapy byla následně zahájena až v lednu 2013.

Z toho jednoznačně vyplývá, že každá budova v rámci etapy I. a II. je samostatnou budovou, která má svůj vlastní provoz. Tomu ostatně odpovídá také zápis do katastru nemovitostí, kde jsou jednotlivé budovy zapsány samostatně, a každá na jiném pozemku2. Navrhovatel tedy uzavírá, že se jedná o 3 samostatné budovy.

K tomu dále navrhovatel uvádí, že objekt I. etapy musel být budovou ve smyslu § 2 písm. l) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, tedy nadzemní stavbou spojenou se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Jinak by nedošlo ani ke kolaudaci daného objektu. Budovou se tedy uvedené objekty nestaly až dokončením objektu ve II. etapě.

Navrhovatel dále poukazuje na článek na webu archiweb.cz3, ze kterého je patrné, že výstavba probíhala po jednotlivých budovách v rámci jednotlivých etap, které byly časově a funkčně oddělené.

V této souvislosti navrhovatel znovu poukazuje na výzvu k objasnění podle § 46 zákona, ze které je patrné, že pro zadavatele bylo měřítkem jedné budovy např. to, zda mezi etapami byla časová prodleva, resp. zda jedna etapa byla dokončena a předána a následně po určitém čase pokračovala další etapa, k čemuž evidentně došlo u této reference vybraného dodavatele, kdy v říjnu 2012 došlo k dokončení I. etapy a k zahájení II. etapy došlo až po několika měsících. K tomu navíc navrhovatel poukazuje na skutečnost, že pokud byla I. etapa dokončena a předána k užívání již v říjnu 2012, pak není splněna podmínka, aby budova byla dokončena nejpozději 10 let před zahájením zadávacího řízení.

Navrhovatel na tomto místě opakuje, že důvodem pro jeho vyloučení byla dle rozhodnutí o vyloučení skutečnost, že předložená referenční zakázka „Výstavba budov obchodního komplexu AIRPORT CITY 2100, 2200, 2300 a 2400 fáze 1,2,3,4,5,6,7 a 8, Airport City Bělehrad“

K tomu dále přistupuje okolnost, že v případě referenční zakázky vybraného dodavatele si zadavatel ověřoval pravdivost údajů u objednatele této referenční zakázky, ale udivující je, že stejně zadavatel nepostupoval v případě navrhovatele, pokud měl obdobné nejasnosti, ačkoliv měl k dispozici potřebné kontaktní údaje.

Navrhovatel uvádí, že tato referenční zakázka byla podle rozhodnutí o výběru realizována ve sdružení, přičemž podíl poddodavatele Obrascón Huarte Lain, S.A. činil [OBCHODNÍ

Podle § 79 odst. 4 písm. a) zákona platí, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel k prokázání splnění kritéria kvalifikace použít dodávky, služby nebo stavební práce, které poskytl společně s jinými dodavateli, a to v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel. Pokud tedy zadavatel zkoumal pouze finanční podíl, ale nezkoumal, zda poddodavatel vybraného dodavatele ve skutečnosti realizoval stavbu v takovém rozsahu, aby se jednalo o celou budovu (tedy, zda dodavatel provedl všechny stavební práce, které představují výstavbu budovy), pak taková zakázka neměla být vůbec uznána. Z veřejně dostupných zdrojů je patrně, že se jedná o 7 samostatných budov, a pokud poddodavatel vybraného dodavatele realizoval [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: PODÍL PODDODAVATELE], pak fakticky nemohl provádět sám svými vlastními kapacitami celou jednu budovu.5

K tomu zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že mu byla předložena mj. technická zpráva, z níž plyne, že předmětem činnosti poddodavatele vybraného dodavatele byly stavební práce spočívající ve výstavbě budovy. Navrhovatel je však přesvědčen o tom, že technická zpráva zahrnovala informace o celém projektu, ale nevypovídá nic o tom, jaký byl faktický podíl poddodavatele vybraného dodavatele.

Pokud tedy zadavatel dospěl k závěru, že předmětem reference „Toledo University Hospital

Výše uvedená reference tedy, dle názoru navrhovatele, nesplňuje zadávací podmínky.

Z popisu této reference v rozhodnutí o výběru dle navrhovatele, vyplývá, že společnost OHLA

Navrhovatel uvádí, že je krajně nepravděpodobné, že by bylo zjistitelné, kdo přesně a kolik konkrétně parkovacích míst realizoval v rámci sdružení. Dle rozhodnutí o výběru měla společnost OHLA ŽS, a.s., ve sdružení 55 % podíl, což odpovídá 54 parkovacím místům, ale pouze matematicky vypočtených, nikoliv prokazatelně realizovaných. Z veřejně dostupných informací je patrné, že projekt neobsahuje žádnou ucelenou část parkovacích stání, kterou by šlo realizačně oddělit, aby bylo možné dojít k takto jednoznačnému názoru.

Dále je navrhovatel toho názoru, že i v tomto případě zadavatel postupoval v rozporu se zásadou rovného zacházení, když nabídku, resp. osvědčení navrhovatele podrobil dalšímu zkoumání a vyžadoval doklady nad rámec dokladů uvedených v nabídce, zatímco u vybraného dodavatele se zadavatel spokojil pouze s osvědčením.

Zadavatel v rozhodnutí o námitkách k této části uvádí, že vybraný dodavatel předložil osvědčení, v němž je uvedeno, že stavba byla realizována společným managementem, což je společné vedení výstavby, na níž se fakticky podílí jejím výkonem tým všech dodavatelů, kteří za realizaci nesou solidární odpovědnost vůči objednateli, pročež je v takovém případě celá referenční zakázka přičitatelná každému členu sdružení v celém rozsahu.

V daném případě však zadavatel nemohl dojít k závěru, jaký je skutečný podíl vybraného dodavatele, jelikož si nemohl být jistý, že právě vybraný dodavatel realizoval 54 parkovacích míst, když o skutečném podílu vybraného dodavatele osvědčení objednatele nic neuvádí.

Zadavatel tedy podle názoru navrhovatele nemohl na základě informací od vybraného dodavatele dospět k závěru, že referenční zakázka „Komplexní simulační centrum MU II“ skutečně splňuje požadavky zadávací dokumentace, když zadavatel ve skutečnosti reálný podíl vybraného dodavatele na referenční zakázce nezná. Naopak má navrhovatel za to, že vybraný dodavatel nesplňuje zadávací podmínky na výstavbu nebo rekonstrukci budovy, jejíž součástí bylo vybudování či rekonstrukce (nikoliv jen opravy) prostor pro parkování s kapacitou alespoň

Navrhovatel uvádí, že z rozhodnutí o výběru jednoznačně nevyplývá, zda je splněna zadávací podmínka, že tento člen realizačního týmu má v rámci uvedené autorizace praxi v oblasti výkonu funkce stavbyvedoucího v délce minimálně 8 let v posledních 15 letech před zahájením zadávacího řízení, jelikož není uvedeno, odkdy hlavní stavbyvedoucí Ing. R.R. disponuje autorizací. Rozhodnutí o výběru tedy nesplňuje náležitosti podle § 123 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona, přičemž datum získání autorizace zadavatel neuvedl, v důsledku čehož nelze délku praxe ověřitelně posoudit. Rozhodnutí o výběru je tedy netransparentní a v rozporu s §

Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že praxe byla u hlavního stavbyvedoucího vybraného dodavatele prokazována referenční stavbou „Galerie Šantovka Olomouc“. Tato referenční zakázka měla být realizována v období od února 2012 do října 2014. V tomto kontextu navrhovatel podotýká, že rozhodující byla zkušenost v pozici stavbyvedoucího v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení.

Z veřejně dostupných zdrojů6 však vyplývá, že Galerie Šantovka Olomouc byla veřejnosti otevřena již na podzim roku 2013, a je tedy zřejmé, že objekt musel být stavebně dokončen mnohem dříve a pro účely kvalifikace tedy není uznatelný. Navíc je evidentní, že vybraný dodavatel předložil k prokázání kvalifikace doklady obsahující informace, které neodpovídají skutečnosti, což samo o sobě představuje důvod k vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení.

Zadavatel k tomu v rozhodnutí o námitkách uvádí, že tato skutečnost byla předmětem dotazů na vybraného dodavatele, přičemž vybraný dodavatel doložil kolaudaci v roce 2013 – tedy mimo stanovené referenční období, ale zároveň také doložil, že k samostatnému dokončení a předání stavby došlo až v roce 2014, tedy v rámci stanoveného referenčního období, kdy zadavatel obdržel protokol o předání a převzetí díla, datovaný 19. 3. 2014. Zadavatel má za prokázané, že stavba byla provedena v posledních 10 letech od zahájení zadávacího řízení, jak požadoval v zadávacích podmínkách. Současně bylo ověřeno u objednatele, který uvedl, že kompletní předání díla proběhlo až v roce 2014.

K tomu navrhovatel uvádí, že zadavatel požadoval u hlavního stavbyvedoucího praxi na staveništi. Požadavek nezněl na zkušenost na stavbě, která byla objednateli předána v posledních 10 letech. Formální předání stavby tedy není v daném případě relevantní, když zadavatel požadoval praxi na staveništi. Navrhovatel odkazuje na video z místních novin7, ze kterého má být patrné, že Galerie Šantovka Olomouc byla v provozu již v roce 2013, a v té době se tam žádné staveniště nevyskytovalo.

Kolaudace proběhla v roce 2013 a navrhovateli není jasné, na základě čeho zadavatel učinil závěr o tom, že po kolaudaci a otevření objektu veřejnosti mohl hlavní stavbyvedoucí vybraného dodavatele vykonávat činnosti, které představují činnost stavbyvedoucího, která se měla odehrávat na staveništi. Je zřejmé, že jakmile byla Galerie Šantovka otevřena veřejnosti, žádné staveniště tam již nebylo.

Zadavatel na jedné straně činí nepodložené dedukce ve vztahu k hlavnímu stavbyvedoucímu navrhovatele ze sociálních sítí, ale představa staveniště v nově otevřeném obchodním centru ho nijak neruší.

Navrhovatel uzavírá, že je přesvědčen o tom, že „Galerie Šantovka Olomouc“ nesplňuje zadávací podmínky, v důsledku čehož nesplňuje zadávací podmínky ani hlavní stavbyvedoucí vybraného dodavatele.

6

Z rozhodnutí o výběru vyplývá, že vybraný dodavatel jako referenční zakázku zástupce stavbyvedoucího předkládá „Galerie Šantovka Olomouc“. Navrhovatel ve vztahu k zástupci stavbyvedoucího namítá totožné nedostatky související s referenční zakázkou „Galerie

Navrhovatel uvádí, že z rozhodnutí o výběru jednoznačně nevyplývá, zda je splněna zadávací podmínka, že tento člen realizačního týmu má v rámci uvedené autorizace praxi v oblasti výkonu pracovníka odpovědného za techniku prostředí staveb – technická zařízení v délce minimálně 5 let v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení, jelikož není uvedeno, odkdy T.T. disponuje autorizací. Rozhodnutí o výběru tedy nesplňuje náležitosti podle § 123 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona, přičemž datum získání autorizace zadavatel neuvedl, v důsledku čehož nelze délku praxe ověřitelně posoudit.

V souvislosti s tím navrhovatel poukazuje na referenční zakázku „Multifunkční fotbalový stadion Hradec Králové“, s tím, že se jedná o stavební objekt zařazený dle klasifikace stavebních děl CZ-CC do Sekce 1 – BUDOVY. S tím však navrhovatel nesouhlasí a uvádí, že se jedná o stavbu pro sport a rekreaci, která patří do Sekce 2 – INŽENÝRSKÁ DÍLA. To dovozuje ze skutečnosti, že většina plochy stadionu je nezastřešena, a tudíž se jedná o sportovní hřiště. Za budovu lze považovat pouze stavební objekt ohraničený zevně obvodovými stěnami a střechou. Inženýrská díla nebyla podle zadávacích podmínek uznatelná.

V tomto ohledu má navrhovatel za to, že tato reference nesplňuje zadávací podmínky a zároveň je rozhodnutí o výběru v této části netransparentní.

I kdyby navrhovatel připustil, že část stadionu je stavbou, pak z rozhodnutí o výběru nevyplývá, že realizace ZTI, ÚT, VZT a/nebo chlazení v hodnotě alespoň 50 mil. Kč bez DPH byla realizována v části budovy a nikoliv k hřišti. Navrhovatel má za to, že bylo započítáno například vyhřívání trávníků, které se nemůže vztáhnout k budově.

Zadavatel v rozhodnutí o výběru uvádí osobu „R.C.“, k němu však není na stránkách ČKAIT dohledatelné, že by disponoval autorizací. Z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že jde ve skutečnosti o R.C.

Navrhovatel uvádí, že z rozhodnutí o výběru jednoznačně nevyplývá, zda je splněna zadávací podmínka, že tento člen realizačního týmu má v rámci uvedené autorizace praxi v oblasti výkonu pracovníka odpovědného za techniku prostředí staveb – elektrotechnická zařízení v délce minimálně 5 let v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení, jelikož není uvedeno, odkdy R. C. disponuje autorizací. Rozhodnutí o výběru tedy nesplňuje náležitosti podle § 123 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona, přičemž datum získání autorizace zadavatel neuvedl, v důsledku čehož nelze délku praxe ověřitelně posoudit.

Navrhovatel uvádí, že z rozhodnutí o výběru jednoznačně nevyplývá, zda je splněna zadávací podmínka, že tento člen realizačního týmu má v rámci uvedené autorizace praxi v oblasti výkonu pracovníka odpovědného za statiku a dynamiku v délce minimálně 8 let v posledních

Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že referenční zakázkou pracovníka odpovědného v rámci své autorizace za statiku a dynamiku staveb byla stavba „FN u sv. Anny v Brně – ICRC – I. a II. etapa“.

V této souvislosti navrhovatel opětovně poukazuje na nejasnosti a vady související s předmětnou referenční zakázkou a překládá totožné argumenty, které již byly předneseny v rámci odstavců 59. - 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Podle názoru navrhovatele z rozhodnutí o výběru vyplývá, že zadavatel v tomto případě nepostupoval shodně jako u navrhovatele, když si některé informace neověřoval a přijal pouze informace od účastníka. Z veřejně dostupných zdrojů (konkrétně ze sociální sítě LinkedIn) je dle navrhovatele patrné, že člen týmu odpovědný za požární bezpečnost staveb není zaměstnancem společnosti Metrostav DIZ s.r.o., přičemž ani nikdy nebyl zaměstnancem stavební společnosti. Navrhovateli není jasné, jak se mohl zadavatel spokojit s tím, že má potřebné zkušenosti na stavbách uvedených v rozhodnutí o výběru.

K tomu zadavatel pouze neurčitě uvedl, že si ověřoval informace z veřejně dostupných zdrojů, čemuž však navrhovatel oponuje, že ani u jedné z uvedených referencí není uvedena žádná spojitost s Ing. et. Ing. J.K. Ani z rozhodnutí o námitkách nevyplývá, z jakých veřejně dostupných zdrojů měl zadavatel vycházet. Ve světle těchto skutečností má navrhovatel za to, že zadavatel postupoval rozdílně u ověřování informací od navrhovatele a vybraného dodavatele.

Navrhovatel dále uvádí, že z rozhodnutí o výběru jednoznačně nevyplývá, zda je splněna zadávací podmínka, že tento člen realizačního týmu má v rámci uvedené autorizace praxi v oblasti výkonu pracovníka odpovědného za požární bezpečnost staveb v délce minimálně

Z rozhodnutí o výběru podle navrhovatele vyplývá, že Ing. R.K. nemůže splňovat v rámci uvedené způsobilosti praxi v oblasti výkonu pracovníka odpovědného za bezpečnost a ochranu zdraví při práci v délce minimálně 8 let v posledních 15 letech před zahájením zadávacího řízení, jelikož tento člen týmu má odbornou způsobilost ve smyslu osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušce z odborné způsobilosti podle § 10 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky

Ani jedno z výše uvedených nesvědčí o tom, že má v rámci daného osvědčení praxi minimálně

Zadavatel k tomu v rozhodnutí o námitkách uvedl, že vybraný dodavatel ve vztahu k Ing. R.K. doložil osvědčení o absolvování periodických zkoušek, které jsou platné po dobu 5 let. Je-li vydáno osvědčení o absolvování periodické zkoušky, je zřejmé, že po dobu předcházejících 5 let disponovala tato osoba osvědčením z další periodické zkoušky anebo osvědčením ze zkoušky odborné způsobilosti (tj. v pořadí první absolvované zkoušky).

K tomu navrhovatel uvádí, že z rozhodnutí o výběru není patrné, že by bylo předloženo osvědčení o absolvování periodické zkoušky. Zadavatel pouze uvedl, že Ing. R.K. disponuje odbornou způsobilostí ve smyslu osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušce z odborné způsobilosti.

Zadavatel tak zatížil rozhodnutí o výběru netransparentností, když z něj nebylo jednoznačně patrné, zda bylo předloženo osvědčení o absolvování periodické zkoušky, s tím přichází zadavatel až v rozhodnutí o námitkách, což však nenahrazuje náležitosti, které měly být uvedeny v rozhodnutí o výběru.

Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že referenční zakázkou pracovníka odpovědného v rámci své způsobilosti za bezpečnost a ochranu zdraví při práci byla stavba „FN u sv. Anny v Brně – ICRC – I. a II. etapa“.

V této souvislosti navrhovatel opětovně poukazuje na nejasnosti a vady související s předmětnou referenční zakázkou a překládá totožné argumenty, které již byly předneseny v rámci odstavců 59. - 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Závěrem navrhovatel uvádí, že zadavatel rozhodnutím o námitkách porušil zákon a navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách a pokud shledá opodstatnění, tak aby současně zrušil rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o výběru a uložil zadavateli provést nové posouzení nabídek, v jehož rámci bude postupovat důsledně v souladu se zásadou rovného zacházení.

Úřad obdržel návrhy dne 16. 9. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: • zadavatel,

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 17. 9. 2024.

Dne 23. 9. 2024 doručil vybraný dodavatel Úřadu přípis z téhož dne, ve kterém označil dokumenty, které obsahují obchodní tajemství vybraného dodavatele.

Dne 23. 9. 2024 doručil navrhovatel Úřadu přípis z téhož dne, ve kterém označil dokumenty, které obsahují obchodní tajemství navrhovatele.

Dne 26. 9. 2024 obdržel Úřad dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele k návrhům navrhovatele. Téhož dne rovněž zadavatel zpřístupnil Úřadu dokumentaci uloženou v certifikovaném elektronickém nástroji.

Zadavatel na úvod svého vyjádření uvádí, že je toho názoru, že navrhovatel součástí jedné listiny učinil dva návrhy, jelikož napadá jak rozhodnutí o vyloučení, tak rozhodnutí o výběru.

Zadavatel v plné míře odkazuje na rozhodnutí o námitkách, které považuje za dostačující a dále se vyjadřuje k jednotlivým bodům návrhů navrhovatele.

Zadavatel uvádí, že se pečlivě zabýval veškerými námitkami navrhovatele, včetně doplněného osvědčení, nicméně z předložených dokumentů a uvedeného osvědčení nebylo možné jednoznačně seznat propojenost jednotlivých stavebních objektů a nebylo možné potvrdit, že se jedná o jednu budovu realizovanou jako jeden technický a funkční celek. V tomto smyslu tak zadavatel uvedl důvod, proč přistoupil k vyloučení navrhovatele, když v objasnění nabídky navrhovatel nedoložil doklady prokazující propojenost budov v řešené referenční stavební zakázce, tedy dostatečně nevyvrátil pochybnost zadavatele, kdy naopak zadavateli potvrdil pouze propojenost některých objektů s jasným vyčíslením ceny za propojené objekty.

Podle názoru zadavatele byly jasně uvedeny konkrétní veřejné zdroje, například oficiální stránka Airport City Belgrade nebo mapové podklady od společnosti Google. Ze zmíněných oficiálních stránek zjevně vyplývá, že se nejedná o propojenou budovu, a to například z prezentace celého projektu na tomto portále. Fakticky se jedná o samostatné kancelářské budovy, které jsou pouze napojeny na stejný objekt podzemních garáží.

Smyslem požadavku zadavatele bylo ověřit, zda je dodavatel schopen realizovat v rámci jedné zakázky výstavbu složitého objektu. Jinou odbornost musí mít zhotovitel, který realizuje stavbu jednoho vzájemně propojeného komplexu v hodnotě 1 mld. Kč, a jinou, pokud realizuje výstavbu deseti objektů za 100 mil. Kč. Dříve uvedený příklad je náročnější z hlediska koordinace prací, založení staveniště, nasazení pracovní síly či množství strojního vybavení

Ve vztahu k doloženému osvědčení zadavatel sděluje, že se zabýval objasněním nabídky navrhovatele, a to včetně dokladů, které navrhovatel předložil po lhůtě pro objasnění nabídky.

Zadavatel nadále setrvává na svém závěru, který uvedl v rozhodnutí o námitkách.

K této části zadavatel uvádí, že je ve lhůtě pro podání nabídek oprávněn požadovat po dodavatelích osvědčení pouze o realizaci stavebních prací, tj. stavebních referencí ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) zákona. Podle § 46 zákona je zadavatel oprávněn si od účastníků vyžádat informace a doklady, jež objasní pochybnosti o pravdivosti údajů a nejasnosti identifikované v nabídkách účastníků. Změna nabídky je primárně zapovězena, ale připuštěna je možnost objasnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, o což může zadavatel požádat účastníka v případě pochybností v zásadě vždy. Doplnění je možné na základě žádosti a pouze tehdy, pokud doplněné skutečnosti nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení a pokud zároveň jejich doplněním nedojde k obsahové změně podané nabídky. Jiné omezení v rozsahu § 46 zákona nelze spatřovat.

Zadavatel v žádosti podle § 46 zákona uvedl, že požaduje, aby navrhovatel ve vztahu k Ing. R.H. doplnil: „informace a doklady (nikoliv např. jen jednostranné prohlášení účastníka), ze kterých bude vyplývat, že Ing. R.H. vykonával činnost stavbyvedoucího dle zvláštních právních předpisů u uvedených významných stavebních prací (tj. zajišťoval odborné vedení provádění stavby ve smyslu zvláštních právních předpisů), a to například předložením příslušného zápisu ve stavebním deníku.“ Na požadavek je však nutné nahlížet komplexně.

Navrhovatel doložil prohlášení subjektů, které nějakým způsobem figurovaly při realizaci referenčních zkušeností Ing. R.H., a aktualizovaný životopis této osoby. Navrhovatel však nepředložil doklady (jako např. stavební deník), z nichž by bylo možné seznat, že Ing. R.H. se skutečně podílel při jejich realizaci jako „stavbyvedoucí dle zvláštních právních předpisů“ (ve stavebním deníku by byl například podpis této osoby a její autorizační razítko). Navrhovatel seznal za vhodné předložit prohlášení zúčastněných subjektů. Ačkoliv se nejedná o prohlášení účastníka (navrhovatele), současně se nejedná o osvědčení, a hodnoticí komise proto měla posuzovat zcela absurdní potvrzení, v rámci nějž Ing. R.H. potvrzoval danou skutečnost sám sobě, což lze jen stěží hodnotit jako objektivní a nezávislé potvrzení dané skutečnosti.

Zadavatel nesouhlasí s názorem navrhovatele, podle kterého je rozhodnutí o vyloučení nezákonné, jelikož zadavatel jednoznačně uvedl, z jakého důvodu rozhodl o vyloučení navrhovatele.

Na úvod zadavatel uvádí, že je naprosto zřejmé, z čeho zadavatel při výpočtu plnění poddodavatele BELGRADE vycházel, a sice z údajů uvedených v nabídce navrhovatele.

V písemném závazku poddodavatele navrhovatele jsou uvedeny konkrétní práce a zadavatel při výpočtu vycházel z těchto údajů, kdy objem těchto prací lze ve vazbě na rozpočet navrhovatele ocenit hodnotou do max. 50 mil. Kč bez DPH [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK

K odkazu na stavební standardy zadavatel uvádí, že ty vytváří společnost RTS, a.s., a zároveň vytváří cenovou soustavu RTS a rozpočtovací program BUILDpower S. Odkazovaný článek navrhovatele popisuje tvorbu „funkčních dílů“ (agregátů), které slouží pouze pro rychlé a jednoduché oceňování konstrukčních sestav a pro rychlou orientaci v rámci určování celkové ceny díla. Zadavatel je pouze použil na vysvětlení, jaké stavební práce by případně mohly být zařazeny pod kategorii [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ZÁVAZEK PODDODAVATELE], což byl pojem, který navrhovatel použil ve své nabídce (navrhovatel navíc daný pojem použil první). Současná legislativa však neumožňuje sestavovat rozpočty pomocí funkčních dílů.9

Konstrukce lehkého obvodového pláště ze své podstaty nahrazuje obvodové zdivo a výplně otvorů (okna/dveře), u nichž se osazují již hotové komponenty na nosnou konstrukci budovy.

Navrhovatel se ve svém návrhu odkazuje na seznam, podle kterého má být prosklená fasáda zařazena pod část 05 seznamu (Povrchy vnitřních a vnějších stěn) a je lhostejné, zda je přímo zavěšená na vodorovné konstrukci nebo má vlastní nosnou ocelovou konstrukci. K tomu zadavatel uvádí, že daný seznam je irelevantní k jakémukoliv použití v rámci oceňování stavební výroby dle zadání zadavatele a současné legislativy.

Navrhovatel se neustále účelově snaží nalézt obhajobu a obsah pro jím definovaný rozsah poddodavatelského závazku, který se mu ale ani opakovaně nepodařilo definovat tak, aby odpovídal požadavkům zadavatele a zákona. Zadavatel je i díky účelovému odůvodňování navrhovatele zcela přesvědčen, že dotčený poddodavatel BELGRADE by se na předmětné stavbě podílel ve zcela zanedbatelném rozsahu, tj. v rozporu s podstatou prokazování kvalifikace poddodavatelem.

V tomto kontextu zadavatel nepopírá význam jednotlivých poddodavatelů na celkovém plnění předmětu zakázky, přesto je třeba zdůraznit, že podstatná je nejen koordinace prací, ale především konkrétní rozsah činností a jejich finanční hodnoty, které byly předloženy v rámci nabídky. Tvrzení navrhovatele, že poddodavatelé mají zásadní vliv na řízení celého procesu výstavby, není sama o sobě relevantní bez jasné kvantifikace finančního rozsahu a náplně

Finanční hodnota je podstatným ukazatelem, na jehož základě zadavatel hodnotí rozsah plnění jednotlivých poddodavatelů. U poddodavatele BELGRADE nepřekračuje finanční hodnota

Zadavatel dále zdůrazňuje, že samotná koordinace prací neznamená automaticky dominantní roli poddodavatele nebo jeho podíl na hodnotě díla. Role koordinátora se zásadně liší od provedení konkrétních činností a její dopad na celkovou hodnotu dílu musí být náležitě doložen.

Význam jednotlivých poddodavatelů nemůže být posuzován na základě obecných tvrzení o jejich významu pro celý proces výstavby, nýbrž na základě jasných finančních a zejména technických/faktických parametrů uvedených v nabídce. Navrhovatel také neposkytl dostatečné důkazy pro svá tvrzení, že finanční hodnota se pohybuje ve vyšších částkách.

Zadavatel pro úplnost také uvádí, že postavení poddodavatele BELGRADE s postavením poddodavatele vybraného dodavatele Obrascón Huarte Lain, S.A. není totožné s ohledem na prokazovanou kvalifikaci v rámci zadávacího řízení.

Jelikož navrhovatel tuto část návrhu odůvodňuje totožně jako námitky, zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách.

Ve vztahu k tvrzení navrhovatele, podle kterého je rozhodnutí o námitkách v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť úvahy, na základě kterých zadavatel neuznal zdůvodnění

Zadavatel je dále toho názoru, že neměl povinnost opětovně vyzývat navrhovatele k písemnému objasnění nabídky, zejména v situaci, kdy ani na základě objasnění navrhovatel nepředložil dostatečné zdůvodnění MNNC.

Zadavatel se dále vyjadřuje k jednotlivým námitkám směřujícím k údajnému pochybení při výběru dodavatele. Lze shrnout, že zadavatel trvá na tom, že při výběru vybraného dodavatele nepochybil a že namítaná pochybení jsou nedůvodná.

Zadavatel je toho názoru, že předmětná reference vyhovuje požadavkům zadavatele, přičemž odkazuje na rozhodnutí o námitkách.

Při posouzení reference zadavatel vycházel z materiálního pojmu „budova“, která představuje fyzický objekt složený z jednotlivých stavebních prvků a konstrukcí. Tyto prvky společně vytvářejí funkční celek, který plní jak technické, tak i funkční požadavky. Budova ICRC se sestává ze 3 stavebních objektů C1, B1 a O1, které jsou propojeny komunikačními uzly a koridory. O vzájemné propojenosti svědčí také propojenost TZB části chlazení, kdy zdroj chladu je umístěný v posledním podlaží objektu B1 a je centrální pro celou budovu ICRC a zásobuje tak vše v objektech O1, B1 a C1. Společné pro všechny objekty jsou i náhradní zdroje (dieselagregáty). Všechny objekty také mají společný velín měření a regulace a dohledu ústředny EPS. Z architektonického hlediska je objekt členěn do 3 základních hmot při současném maximálním vzájemném propojení formou plastického monobloku. Technická zpráva pak na několika místech dokládá funkční propojení všech 3 stavebních objektů.

Zadavatel však nezpochybňuje skutečnost, že samotná stavba byla „složena“ ze 3 stavebních objektů, ale všechny tyto objekty jsou vzájemně propojeny a tvoří jednu budovu. Zadavatel požadavkem na referenční stavby sledoval zajištění, aby dodavatelé disponovali dostatečnými odbornými, technickými a kapacitními předpoklady pro realizaci zakázky tohoto rozsahu a složitosti. Naopak zadavatel, podle svého tvrzení, nevycházel z čistě formálního pojetí budovy, podle kterého je reference vybraného dodavatele rozdělena na 3 samostatné budovy, jelikož jsou takto zapsány do katastru nemovitostí. Zápis do katastru nemovitostí nereflektuje fakticitu provedení staveb, resp. realizaci budovy ve smyslu materiálně-konstrukčního provázaného pojetí, což bylo požadavkem zadavatele sledováno.

Zadavatel uvádí, že z dokladů doložených vybraným dodavatelem vyplývá, že se jednalo o stavbu realizovanou na základě jedné smlouvy, tvořenou vzájemně úzce propojeným komplexem stavebních objektů (tj. jednu budovu). Požadovaná reference je rozsáhlá, přičemž v praxi existuje jen málo projektů, kde by stavební zakázka této hodnoty zahrnovala pouze jediný stavební objekt (nikoliv budovu).

Cílem požadavku bylo ověřit, zda účastník disponuje schopností realizovat v rámci jedné zakázky výstavbu složitého objektu. Jinou odbornost musí mít zhotovitel, který realizuje stavbu jednoho vzájemně propojeného komplexu v hodnotě 1 mld. Kč, a jinou, pokud realizuje výstavbu deseti objektů za 100 mil. Kč. Dříve uvedený příklad je náročnější z hlediska koordinace prací, založení staveniště, nasazení pracovní síly či množství strojního vybavení a také vyžaduje větší kapitálové zázemí na financování, jakož i složitější úvahy ohledně vzájemné propojenosti komplexu.

Zadavatel však postupoval v souladu se zákonem, neboť z doložených dokladů vyplývá, v jakém rozsahu se na plnění předmětné veřejné zakázky podílel poddodavatel Obrascón

Zadavatel požadoval splnění technické kvalifikace podle odst. 6.4 písm. a) bodu 5 zadávací dokumentace, která spočívala v požadavku na realizaci „nejméně 2 významných stavebních prací, jejichž předmětem (každé z nich) byla výstavba nebo rekonstrukce budovy, jejíž součástí

Podle navrhovatele zadavatel nemohl dojít k závěru, jaký je skutečný podíl vybraného dodavatele na této referenci, a tedy si zadavatel nemohl být jistý, že zrovna vybraný dodavatel realizoval 54 parkovacích míst, když o faktickém podílu vybraného dodavatele osvědčení objednatele ze dne 6. 5. 2021 nic neuvádí.

Zadavatel v rámci této konkrétní reference zná podíl vybraného dodavatele. Současně zadavatel neuvedl, že by společnost OHLA ŽS prokazovala uvedenou referenci v celém rozsahu, nýbrž v rozsahu 55 %, což odpovídá 54 parkovacím místům.

Dále je nutno uvést, že stavba byla realizována společným managementem, což je společné vedení (výstavby), na níž se fakticky podílí jejím výkonem tým všech dodavatelů (tj. zastoupený všemi dodavateli), který je tvořen společným managementem, kteří za realizaci nesou solidární odpovědnosti vůči objednateli. V takovém případě je celá referenční zakázka přičitatelná každému členu sdružení v celém rozsahu. V opačném případě by to znamenalo absurdní závěr, že referenci nedrží žádný z účastníků sdružení, což přirozeně není reálný závěr.

Zadavatel je tedy toho názoru, že ať už při použití logického výkladu či matematického přístupu, má v tomto rozsahu realizaci uvedeného počtu parkovacích míst vybraným dodavatelem za prokázanou.

K námitce navrhovatele zadavatel uvádí, že výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele je zpracován v souladu s obligatorními náležitostmi § 123 zákona.

Navrhovatel dále rozporuje referenční stavební zkušenost s názvem „Galerie Šantovka

Kolaudace stavby proběhla v roce 2013 s tím, že k předání stavby došlo až v roce 2014, a tedy v uznatelném referenčním období, jak vyplývá z doloženého protokolu o předání a převzetí díla. Zadavatel tedy nesouhlasí se závěrem navrhovatele.

Zadavatel zdůrazňuje, že ve vztahu k účastníkům zadávacího řízení postupoval v souladu se zásadou rovného zacházení. Účast pana Ing. R.R. na referenční zakázce má potvrzenu z několika zdrojů. Vybraný dodavatel primárně doložil organizační schéma stavby Galerie

K jednotlivým členům týmu zadavatel uvádí, že výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele je zpracován v souladu s obligatorními náležitostmi podle § 123 zákona, a tudíž obsahuje veškeré nezbytné údaje.

Vzhledem k tomu, že návrhové body jsou shodné s námitkami, odkazuje se zadavatel na rozhodnutí o námitkách, ve kterém jednotlivé námitky již vypořádal.

Zadavatel uvádí, že navrhovatel fakticky napadá dva samostatné a oddělitelné postupy, a to rozhodnutí o výběru a rozhodnutí o vyloučení, přičemž tak činí v rámci jedné listiny.

Podle názoru zadavatele se jedná o podání dvou návrhů, neboť rozhodnutí o výběru a rozhodnutí o vyloučení jsou navzájem nepodmíněné postupy zadavatele a jsou samostatné a oddělitelné. Pakliže jsou splněny podmínky pro uložení nápravného opatření, přichází v úvahu uložení jiných nápravných opatření a v obou případech budou zásadně posuzovány jiné skutkové okolnosti a konkrétní postupy zadavatele.

Zadavatel uvádí, že i podle zákona se jedná o samostatné návrhy, v jednom případě podle § 250 odst. 1 písm. c) zákona a ve druhém podle § 250 odst. 1 písm. d) zákona. K tomu zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 4. 1. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0429/2021/VZ a na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 11. 3. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0006/2022/VZ. S podáním návrhů je proto dle zadavatele spojena povinnost navrhovatele složit dvě kauce. Z doložených dokladů však dle zadavatele vyplývá, že navrhovatel složil kauci ve výši 10 000 000 Kč, což je v rozporu se zákonem i rozhodovací praxí. Pakliže nebyla složena kauce v požadované výši, jedná se o důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. c) zákona.

Závěrem zadavatel uvádí, že žádná z námitek navrhovatele není důvodná. Navrhuje proto, aby

Usnesením ze dne 3. 10. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Dne 3. 10. 2024 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k návrhům z téhož dne.

Vybraný dodavatel uvádí, že návrh navrhovatele má dvě části, kdy jedna část směřuje proti rozhodnutí o vyloučení a druhá část proti rozhodnutí o výběru. Je dále toho názoru, že se věcně jedná o dva samostatné návrhy učiněné jedním podáním, v důsledku čehož měl navrhovatel složit kauci dvakrát.

Dále je vybraný dodavatel toho názoru, že navrhovatel není legitimován k tomu, aby samostatně i z věcných důvodů napadal rozhodnutí o výběru, neboť se ho nijak nedotýká a nemá žádný vliv na jeho postavení jako účastníka zadávacího řízení.

V případě, že by Úřad na základě návrhu zrušil rozhodnutí o vyloučení, zrušil by nutně i rozhodnutí o výběru, neboť se v tomto směru jedná o rozhodnutí na sobě závislá. Pokud by však rozhodnutí o vyloučení obstálo, pozbyde navrhovatel právní mocí takového rozhodnutí účastenství v zadávacím řízení a tím i legitimaci k tomu, aby napadal výběr jiného účastníka zadávacího řízení.

Ostatně navrhovatel nemá žádný právní zájem na tom, který jiný účastník zadávacího řízení bude po jeho vyloučení vybrán. To se právního postavení navrhovatele nijak nedotýká a nehrozí mu žádná újma ve smyslu § 251 odst. 1 zákona.

Proto je vybraný dodavatel toho názoru, že v části návrhu, která směřuje proti rozhodnutí o výběru, je na místě rozhodnutí podle § 257 písm. b) zákona zastavit, případně jej zamítnout jako návrh podaný neoprávněnou osobou podle § 265 písm. b) zákona.

Z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že navrhovatel byl vyloučen podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, tedy proto, že ve stanovené lhůtě neodstranil nejasnosti týkající se referenční stavby „Výstavba budov obchodního komplexu AIRPORT CITY 2100, 2200, 2300 a 2400 fáze

Důvodem, pro který se zadavatel domníval, že předložená reference nesplňuje zadávací podmínky, bylo, že se nejednalo o (jednu) budovu, ale o komplex několika volně stojících budov.

Každý účastník je odpovědný za obsah své nabídky. Ve vztahu ke kvalifikaci je každý účastník povinen ji v nabídce prokázat způsobem, který nevzbuzuje důvodné pochybnosti. Pokud tak neučiní, vystavuje se důsledkům v podobě svého vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

Dílčí průlom představuje § 46 zákona, který dává zadavateli možnost (nikoliv však povinnost) poskytnout účastníkovi „druhou šanci“ a doplnit chybějící údaje či odstranit nejasnosti, rozpory či jiné vady nabídky.

Při přezkumu rozhodnutí o vyloučení podle názoru vybraného dodavatele nelze provádět meritorní přezkum sporné reference. Předmětem řízení je pouze to, zda daná pochybnost o dané referenci z dokladů předložených v nabídce vyplývala a následně to, zda se ji dodavateli podařilo ve lhůtě objasnit. Zadavatel tedy musí prokázat objektivní existenci nejasnosti ohledně předložené reference a současně prokázat, že tato nejasnost nebyla odstraněna dodatečně doplněnými doklady a informacemi.

Přitom však nelze podle názoru vybraného dodavatele přihlížet k žádným dokladům a informacím, které navrhovatel předložil po uplynutí lhůty podle § 46 zákona, tedy např. k videozáznamu, který je uveden v námitkách. Pokud by k nim Úřad přihlédl, fakticky by tím prodloužil lhůtu pro doplnění a objasnění nabídky a zcela tím relativizoval smysl a účel § 46, resp. § 48 odst. 2 písm. b) zákona. Dodavatel by totiž nebyl nijak nucen stanovenou lhůtu dodržet a vady nabídky by tak mohl odstraňovat prakticky neomezeně s využitím návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele.

Z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že navrhovatel prokazoval kvalifikační požadavek předložením osvědčení o referenční zakázce. Zadavatel následně existenci této budovy

To vyvolalo v zadavateli pochybnost, zda se jedná o jedinou budovu, a požádal tedy navrhovatele o objasnění. Na základě této žádosti obdržel zadavatel pouze další osvědčení, ze kterého vyplývalo, že na sebe měly jednotlivé fáze stavby objektu 2400 bezprostředně navazovat.

Dle názoru vybraného dodavatele tak navrhovatel neodstranil podstatnou nejasnost předložené reference, a to, že se jedná o čtyři samostatně stojící budovy. Na tom nemůže nic změnit argumentace, v jakých a jak navázaných fázích byly tyto budovy prováděny. I pokud by byly vystavěny všechny současně, technicky se stále jedná o čtyři budovy. Zjednodušeně řečeno, smyslem a účelem kvalifikačního požadavku bylo prokázat schopnost dodavatele zhotovit velkou stavbu, nikoliv velké množství staveb.

Tvrzením navrhovatele, že společné podzemní garáže vytváří z uvedených staveb jednu budovu, není nutné se zabývat, jelikož to bylo uplatněno až po uplynutí lhůty podle § 46 zákona.

Nad rámec uvedeného vybraný dodavatel uvádí, že toto tvrzení navrhovatele je prokazováno pouze videozáznamem, který navrhovatel připojil ke svým námitkám.

Jak vyplývá z veřejně dostupných mapových podkladů, tak z internetových stránek komplexu, tvoří komplex budov Airport City v Bělehradě nejméně 12 budov. Na videozáznamu je sice uvedeno, že je pořizován před budovou 2100, nicméně to z ničeho nevyplývá a ze záznamu ani není nijak patrno. Obdobně je část videozáznamu pořízena v podzemních garážích, ale tvrzení, že tyto vedou postupně do dalších objektů, není ničím potvrzeno.

V této souvislosti je zarážející, že navrhovatel nebyl schopen předložit zadavateli např. výkresy stavby.

Argument navrhovatele, podle kterého zadavatel přistupoval nerovně k účastníkům řízení, jelikož akceptoval referenci vybraného dodavatele, je liché, neboť se věcně i procesně jedná o odlišné případy.

V této souvislosti vybraný dodavatel uvádí, že jeho referenci tvoří monoblok, nikoliv více samostatně stojících budov. Pochybnosti tak spočívaly pouze v tom, že tento monoblok byl realizován ve dvou na sebe bezprostředně navazujících etapách, k čemuž vybraný dodavatel ve lhůtě podle § 46 předložil potřebné objasnění nabídky, např. výkres situace z projektové dokumentace, ze kterého je patrný obrys celého monobloku jakožto „obrys budovy“.

Dalším důvodem pro vyloučení navrhovatele byla skutečnost, že navrhovatel neodstranil nejasnosti v délce a obsahu praxe nominovaného hlavního stavbyvedoucího – Ing. R.H., které měl zadavatel získat z veřejně dostupných údajů, především ze sociální sítě LinkedIn.

Vybraný dodavatel je v obecné rovině toho názoru, že zadavatel postupoval správně. Pokud zadavatel ze sociální sítě zjistil, že Ing. R.H. uvádí jinou délku a náplň profesní praxe, než jaká

Za tohoto stavu je tak zcela správný postup zadavatele, když požadoval objasnění této nejasnosti konkrétními doklady a nikoliv pouze dalšími čestnými prohlášeními, jejichž hodnota je v takovém případě pochybná.

Vybraný dodavatel uvádí, že pro odstranění nejasností ohledně obsahu nabídky je rozhodující charakter a závažnost pochybností a kredibilita jejího zdroje na straně jedné a reálná průkaznost informací a dokladů, které navrhovatel předložil v rámci objasnění nabídky, na straně druhé.

V tomto ohledu vybraný dodavatel sdílí stanovisko zadavatele, že u rozporu tohoto charakteru není prohlášení podepsané Ing. R.H. objektivně dostačující k odstranění pochybností, jelikož jde v prvé řadě o prohlášení zaměstnance navrhovatele, tedy osoby (ekonomicky) závislé na navrhovateli.

Vybraný dodavatel však považuje za vhodné poukázat na další nejasnost ve vztahu k nominovanému hlavnímu stavbyvedoucímu navrhovatele, a to že zřejmě nesplňuje kvalifikační požadavky, neboť referenční stavba s názvem „Administrativní budovy Mississippy a Missouri house Praha“, v rámci které měl Ing. R.H. vystupovat jako stavbyvedoucí, je tvořena dvěma samostatně stojícími budovami (jak již vyplývá z názvu), které spolu nijak stavebně nesouvisejí.

Dále je nezbytné upozornit na skutečnost, že každá z těchto staveb měla jiného objednatele, což je patrné z projektových dokumentací (které jsou dostupné online na internetových stránkách) obou staveb, kde jsou tyto společnosti každá uvedena jako investor a dodnes jsou vlastníky těchto budov, jak vyplývá z katastru nemovitostí.

Pro úplnost vybraný dodavatel uvádí, že pokud by to bylo možné, podal by v tomto duchu námitky, nicméně za stávající procesní situace tak učinit nemůže, a proto tak činí nyní s tím, že předpokládá, že je Úřad v rámci aplikaci zásady tzv. materiální pravdy zohlední.

Navrhovatel v další části návrhu napadá rozhodnutí zadavatele o nedostatečnosti poddodavatelského závazku poddodavatele BELGRADE, kdy podstatou je to, zda vyjmenované činnosti, ke kterým se poddodavatel BELGRADE zavázal v poddodavatelské smlouvě, svým rozsahem odpovídají kvalifikaci prokazované prostřednictvím tohoto poddodavatele.

Vybraný dodavatel cituje § 83 odst. 1 písm. d) a odst. 3 zákona. Ve vztahu k projednávané věci to znamená, že pokud je daný poddodavatel nositelem reference spočívající v provedení stavby budovy za nejméně 1,2 mld. Kč, musí jeho poddodavatelský závazek k provedení prací svým poměrem k celkové hodnotě veřejné zakázky odpovídat nejméně poměru, v jakém je jím prokazovaná reference k celkové technické kvalifikaci.

Nicméně vybraný dodavatel je toho názoru, že je třeba vyjít z logické struktury technických kvalifikačních požadavků a jejich vzájemných souvislostí. Zadavatel stanovil dva požadavky na reference, které směřují k prokázání schopnosti provádět stavbu v potřebném objemu, a to požadavek na jednu referenci v hodnotě 1,2 mld. Kč a na dvě reference v objemu 0,6 mld. Kč.

Z uvedeného vybraný dodavatel usuzuje, že požadavek na referenci v hodnotě 1,2 mld. Kč (a 2x 0,6 mld. Kč) má svůj protějšek v celkové hodnotě provádění prací. Je-li celkový požadovaný objem referencí v hodnotě 2,4 mld. Kč, pak poddodavatelem prokazovaná reference v hodnotě 1,2 mld. Kč odpovídá tomu, že by měl daný poddodavatel realizovat stavební práce v cca polovině ceny veřejné zakázky. Jedná se však o relativně přibližný výklad ustanovení § 83 odst. 1 písm. d) zákona v kontextu daných kvalifikačních požadavků. Je však zřejmé, že v posuzované věci je rozdíl mezi prokazovanou kvalifikací a hodnotou závazku poddodavatele natolik extrémní, že o nesplnění zákonného požadavku na rozsah závazku poddodavatele nelze mít pochyb. Vybraný dodavatel má za to, že se jedná o typický příklad tzv. kupované kvalifikace.

Vybraný dodavatel se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, podle kterého mají být do hodnoty poddodavatelského závazku zahrnuty fasády, neboť se má také jednat o povrchy.

Dále vybraný dodavatel poukazuje na skutečnost, že navrhovatel polemizuje s výpočtem hodnoty poddodavatelského závazku zadavatele, ale nikde neuvádí hodnotou, kterou by měl poddodavatelský závazek mít podle názoru navrhovatele, včetně uvedení toho, jak a na základě čeho k takovéto částce dospěl.

Podle názoru vybraného dodavatele jsou tři možnosti, jak posoudit závazek poddodavatele, a to 1) výpočet dovozený zadavatelem je správný, ale pak je závazek poddodavatele nedostatečný, nebo 2) je zapotřebí k závazku poddodavatele přihlédnout k hodnotě fasád, jak tvrdí navrhovatel, ale nadále je závazek poddodavatele stále nedostatečný anebo 3) by měl být závazek poddodavatele vypočten jinak, ale navrhovatel není schopen uvést jak, přičemž v takovém případě je závazek poddodavatele neurčitý. Všechny uvedené možnosti mají však jeden společný závěr, a to, že je na místě navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit.

Posledním důvodem pro vyloučení navrhovatele bylo nedostatečné objasnění MNNC.

Z argumentů navrhovatele vyplývá, že nerozporuje to, že cena daných položek je mimořádně nízká, tj. neekonomická. Posouzení závisí pouze na tom, jak navrhovatel MNNC objasňoval.

Z objasnění poskytnutého navrhovatelem vyplývá, že navrhovatel vnímal způsob nacenění položek 2-7 jako chybu. Navrhovatel tuto chybu ve výkazu výměr napravil postupem podle § 46 odst. 3 zákona, a tedy úpravou rozpočtu, v rámci které navýšil problematické položky a ekvivalentně k tomu jiné položky ponížil.

Takovýmto postupem však navrhovatel nabídkovou cenu ve smyslu § 113 zákona neobjasnil, pouze ji skryl a současně přenesl do jiných položek.

Uvedený postup navrhovatele tak nelze považovat za objasnění MNNC, k tomu vybraný dodavatel cituje z rozhodnutí Úřadu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. ÚOHS-S0173/2018/VZ, neboť ten má spočívat v tom, že účastník objasní, jakým způsobem stanovil svou nabídkovou cenu nebo provede rozbor jednotlivých položek, které zadavatel požadoval. Nestačí, aby účastník rozhodné skutečnosti pouze konstatoval, je nutné, aby uvedl zcela konkrétní rozbor způsobu stanovení nabídkové ceny a předložil relevantní podklady. Jedině takové objasnění může být podkladem pro rozhodnutí zadavatele o tom, zda byla MNNC vysvětlena.

K tomu dále vybraný dodavatel cituje z rozhodnutí Úřadu ze dne 15. 9. 2023, sp. zn. ÚOHSS0469/2023/VZ, podle kterého není vyloučeno, aby účastník na výzvu k objasnění MNNC předložil opravený položkový rozpočet s přeceněnými položkami, ale uvedenou změnu musí být současně schopen vysvětlit tak, aby byl schopen prokázat reálnost stanovených jednotkových cen a poskytnout argumenty, které by mohl zadavatel posoudit. Nelze se ztotožnit s tím, že přeceněním označených položek byla bez dalšího odstraněna pochybnost o existenci MNNC. Pokud objasnění MNNC probíhá formou přecenění, je třeba současně tento krok osvětlit a uvést důvody, proč může docházet ke snížení cen u jiných položek.

Vybraný dodavatel uzavírá, že faktický přenos MNNC do jiných položek rozpočtu není jejím objasněním ve smyslu § 113 zákona. Na tom nemůže nic změnit ani to, že k tomu navrhovatel využil postupu podle § 46 odst. 3 zákona. Především je nutno zdůraznit, že zadavatel nepožadoval po navrhovateli přecenění položek v rozpočtu, ale objasnění MNNC a pokud na to navrhovatel reagoval přeceněním, nezbavovalo ho to povinnosti MNNC vysvětlit. K tomu vybraný dodavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 1. 12. 2023, sp. zn. ÚOHSR0137/2023/VZ. Zadavatel proto rozhodl správně, když vyloučil navrhovatele z důvodu chybějícího objasnění MNNC.

Vybraný dodavatel uvádí, že ačkoliv k tomu není navrhovatel aktivně legitimován, napadá ve svém návrhu rovněž rozhodnutí o výběru.

Vybraný dodavatel je toho názoru, že na referenci je zapotřebí nahlížet z materiálního hlediska, tedy z hlediska stavebně-technického a funkčního, z hlediska jejího určení a především způsobu provádění. Tyto parametry jsou stěžejní pro posouzení toho, zda tato reference představuje relevantní zkušenost vybraného dodavatele.

K předmětné referenci vybraný dodavatel uvádí, že se jedná o stavbu tvořící jeden hmotový celek a jako jeden celek byla také projektována, tj. ve výkresu koordinační situace stavby je modrou čárou značící dle legendy vyznačen obrys celé budovy, tedy všech tří stavebních objektů společně. Všechny tři části budovy jsou vzájemně propojeny komunikačními koridory, všechny tři části budovy spolu stavebně-technicky souvisí a sdílí tzv. technické zařízení budov v podobě soustavy chlazení, která tvoří ve všech třech částech jeden celek se zdrojem umístěným v části B1, obdobně jsou společné záložní zdroje elektrické energie a mají společný velín měření a regulace a dohledu ústředny EPS. Navíc žádná z částí budovy není schopna

Oproti tomu navrhovatel přichází se zcela formálními argumenty, a to, že každá část budovy stojí na jiném pozemku, na základě toho je samostatně zapsána v katastru nemovitostí a dále že budova byla prováděna ve dvou etapách.

Ke skutečnosti, že jsou jednotlivé části budovy samostatně zapsány v katastru nemovitostí vybraný dodavatel zdůrazňuje, že se jedná o evidenční stav, resp. stav věcně-právní. Se stavebně-technickým charakterem této budovy to nemá žádnou spojitost.

Nesprávná je také úvaha, že postup provádění stavby prokazuje, že tyto objekty jsou schopny samostatné existence, jelikož etapa I. byla dokončena a uvedena do provozu dříve než etapa II.

Etapizaci, která je stanovena již v projekční přípravě, je přizpůsobena také konstrukce jednotlivých částí prováděné budovy, např. tak, že první budované etapy obsahují centrální technologie (vytápění, chlazení, záložní agregáty apod.) a následně budované etapy se na toto „jádro“ budovy napojují. Stejný postup byl zvolen i v tomto případě. V etapě I. byly postaveny stavební objekty C1 a B1, přičemž v objektu B1 je umístěna centrála chlazení, záložní zdroj elektrické energie a velín měření a regulace objektu EPS. V etapě II. byl následně dobudován objekt O1, který byl na tyto sdílené instalace napojen.

Jinak řečeno, samostatné existence by teoreticky byl schopen objekt B1, objekty C1 a O1 samostatné existence schopny nejsou.

Navrhovatel namítá, že zadavatel měl zkoumat, zda poddodavatel vybraného dodavatele referenci provedl skutečně vlastními kapacitami. Svůj návrh opírá o to, že v předloženém osvědčení je činnost tohoto poddodavatele vymezena pouze procentuálním podílem na celkové ceně stavby. Tuto námitku považuje vybraný dodavatel za zcela nedůvodnou.

Z předloženého osvědčení vyplývá, že předmětem této referenční stavby bylo pouze zhotovení nové stavby. Je proto vyloučeno, že by poddodavatel vybraného dodavatele na této stavbě prováděl jiné práce, jelikož jiné práce předmětem této stavby ani nebyly.

Co se týče stavby samotné, jedná se o několikapodlažní budovu s podzemním parkovištěm. Již z pohledu na budovu je zřejmé, že se jedná o budovu ve smyslu zadávací dokumentace (ačkoliv je členěná do jednotlivých křídel).

Pochybnosti, které uvádí navrhovatel, jsou ryze spekulativní, jelikož je neopírá o žádný konkrétní poznatek a veškerá argumentace je zaměřena pouze na skutečnost, že zadavatel měl tuto referenci ověřit, neboť z takového ověření by mohly pochybnosti vyplynout.

Ověřování reference z podstaty směřuje k odstraňování pochybností o ní, nikoliv k nalézání pochybností. Pokud žádné pochybnosti z předložených údajů nevyplývají, má zadavatel z těchto dokladů vycházet a není povinen je ověřovat.

Navrhovatel se ve vztahu k referenci s názvem Komplexní simulační centrum MU domáhá toho, aby zadavatel zkoumal, jakou reálnou část dané stavby prováděl vybraný dodavatel (resp. jeden z jeho společníků ze sdružení).

V pozemním stavitelství se provádění stavby reálně mezi jednotlivé zhotovitele nedělí, jelikož oproti liniovým stavbám jsou tyto stavby výrazně menší a také jejich staveniště je kompaktnější. Jednotliví zhotovitelé proto vykonávají práce na díle společně a pracovní skupiny jsou sestavovány bez ohledu na to, kdo je zaměstnavatelem konkrétního pracovníka.

Sdružení zhotovitelů je v tomto případě založeno na principu sdružení jejích výrobních kapacit.

Výše uvedené se pak projevuje tím, že zhotovitelé provádějí dílo společně a činnost jejich dělníků a dalších výrobních prostředků v zásadě nelze reálně oddělit, ale lze je jen procentuálně vyjádřit.

Uvedený princip pak vyplývá i z osvědčení, ve kterém je uvedeno, že dílo bylo prováděno „společným managementem“. Tedy společným úsilím dvou dodavatelských společností, z nichž každá poskytla pro stavbu své prostředky v procentuálním poměru vyjádřeném ve smlouvě o sdružení, resp. ve vystaveném osvědčení. Z tohoto pohledu tak neexistovala žádná nejasnost, kterou by měl zadavatel zkoumat.

Ve vztahu k členům personálu vybraného dodavatele Ing. R., Ing. V., p. T., p. C., Ing. P. a Ing. K. navrhovatel uvádí, že v odůvodnění rozhodnutí o výběru není u každého z nich uvedeno datum získání autorizace, což znamená, že rozhodnutí o výběru postrádá náležitosti § 123 odst. 1 zákona a není přezkoumatelné, neboť ohledně stanovené délky praxe není zřejmý údaj rozhodný pro splnění minimální úrovně daného kvalifikačního předpokladu.

Vybraný dodavatel názor navrhovatele nesdílí, jelikož potřebná délka praxe je podle zadávacích podmínek prokazována životopisem, ve kterém je délka praxe formou čestného prohlášení uvedena. Rozhodnutí o autorizaci je stanoveno ve vztahu k prokázání dílčího požadavku na autorizaci, nikoliv délky praxe.

Konkrétní datum získání autorizace může potenciálně založit pochybnosti o údajích v životopisu, pokud jde o délku praxe. Samo o sobě to však není důvodem, proč by zadavatel měl v odůvodnění rozhodnutí o výběru uvádět datum vydání autorizace, pokud je délka praxe prokazována jiným dokladem, čestným prohlášením v podobě životopisu.

Navrhovatel dále brojí proti závěru zadavatele ohledně reference s názvem „Galerie Šantovka

Vybraný dodavatel je toho názoru, že námitka není důvodná, jelikož vychází z nepřesných informací. Galerie Šantovka Olomouc byla prováděna postupně po etapách, důvodem byla

K tomu vybraný dodavatel dále poukazuje na listiny, konkrétně předávací protokol na stavbu

Závěrem vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad řízení v té části, která směřuje proti rozhodnutí o výběru, zastavil pro absenci újmy navrhovatele, popř. zamítnul jako návrh podaný neoprávněnou osobou a ve zbývající části, aby Úřad podaný návrh zamítnul, jelikož není dán žádný důvod k uložení nápravného opatření.

Usnesením ze dne 24. 10. 2024 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu, a to zaslání písemného sdělení, ve kterém navrhovatel uvede, ke kterému ze dvou návrhů doručených

Dne 29. 10. 2024 Úřad obdržel sdělení navrhovatele ke kauci z téhož dne (dále jen „sdělení ke kauci“).

Úvodem svého sdělení navrhovatel uvádí, že brojí proti více jednáním zadavatele, přičemž se nejedná o izolovaná jednání, ale o sled nedílně souvisejících a na sebe navazujících kroků zadavatele, jejichž výsledkem byl nezákonný výběr vybraného dodavatele na úkor navrhovatele, a to vše v důsledku porušení základních zásad v podobě uplatňování odlišného přístupu k navrhovateli a vybranému dodavateli.

Navrhovatel je toho názoru, že nelze separovat jednotlivé části argumentace do samostatných návrhů, kdy za každý by bylo nutné uhradit kauci. Takový závěr by byl zcela nesprávný a odporující závěrům rozhodovací praxe. Návrh cílí na posouzení komplexního postupu zadavatele v daném zadávacím řízení, který postihuje jako celek.

Navrhovatel nerozporuje, že napadl samostatné úkony zadavatele, nicméně tyto úkony tvoří jeden propojený a nedělitelný celek. Jedná se o komplex kroků zadavatele, v důsledku kterých se vybraným dodavatelem stal účastník zadávacího řízení, který se umístil v pořadí na druhém místě, a nikoliv navrhovatel, který podal ekonomicky nejvýhodnější nabídku, a to jen z důvodu, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen, jelikož dle zadavatele podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona neobjasnil svou nabídku.

Pakliže by argumentace navrhovatele měla být omezena pouze na pochybnosti týkající se jeho nabídky, vyústil by tento postup v omezení kontextu celého případu. K tomu navrhovatel uvádí několik případů.

Dle přesvědčení navrhovatele nelze na věc pohlížet jinak, než byla vymezena v návrhu, tedy jako sled nezákonných jednání zadavatele, jejichž výsledkem je výběr ekonomicky méně výhodné nabídky na úkor nabídky ekonomicky nejvýhodnější, přičemž nabídka, která byla vybrána, trpí prokazatelně vadami či nejasnostmi, pro které vybrána být neměla. V případě, kdy sled vadných úkonů zadavatele tvoří jeden celek, nelze po navrhovateli požadovat, aby skládal kauci za každé z těchto jednání zadavatele.

K tomu navrhovatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 9. 6 .2020, sp. zn. ÚOHSR0059/2020/VZ, jakož i na metodiku zveřejněnou na internetových stránkách Úřadu, které dle názoru navrhovatele hovoří v jeho prospěch. Navrhovatel je přesvědčen, že je na místě, aby věc byla posouzena komplexně a aby k přezkumu došlo v co nejširší míře.

Závěrem navrhovatel uvádí, že trvá na své argumentaci, podle které se jedná o jeden návrh, kterým napadá sled jednání zadavatele, která tvoří jeden celek, bez jejichž komplexního posouzení by byl správní přezkum neúplný. Jedná se o komplex souvisejících a na sebe navazujících kroků zadavatele, jejichž výsledkem je nezákonný výběr vybraného dodavatele na úkor navrhovatele. Takto vymezil navrhovatel od počátku předmět přezkumu a v souladu s tím uhradil jednu kauci.

Dne 30. 10. 2024 Úřad obdržel žádost navrhovatele z téhož dne o vydání předběžného opatření. Uvedené navrhovatel odůvodňuje tím, že byl vyzván Úřadem, aby přiřadil uhrazenou kauci k jedné konkrétní části návrhu, v důsledku čehož by mohlo dojít k zastavení řízení a po dobu trvání řízení o rozkladu by uplynula blokační doba ve smyslu § 246 odst. 1 písm. d) zákona. V takovém případě by mohl zadavatel přistoupit k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, čímž by bylo přezkoumání úkonů zadavatele zmařeno a patrně by nedošlo ani k přezkoumání případného rozhodnutí o zastavení řízení, neboť takový postup by již postrádal opodstatnění. Takový stav je zcela nepřípustný, jelikož by vedl k popření smyslu a účelu právní úpravy dozorové činnosti Úřadu. Navrhovatel rovněž uvedl, že v případě, že by nedošlo k meritornímu přezkumu postupu zadavatele, dává podnět k tomu, aby Úřad věc přezkoumal z úřední povinnosti, neboť má za to, že Úřad má k dispozici takové doklady, ze kterých vyplývá, že zadavatel pominul u vybraného dodavatele nedostatky, které pominout nelze.

Dne 6. 11. 2024 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne, kterým nařídil zadavateli na žádost navrhovatele předběžné opatření v podobě zákazu uzavřít smlouvu na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn.

Dne 28. 11. 2024 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele, ve kterém vybraný dodavatel uvádí, že pokud navrhovatel podal návrh, kterým napadá kvalifikaci vybraného dodavatele, je takový návrh podán osobou, která k tomu není oprávněna. Proto by měl Úřad správní řízení o takovém návrhu zastavit.

Dne 29. 11. 2024 učil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu, a to k vyznačení obchodního tajemství v tam uvedených dokumentech a dovození naplnění všech znaků obchodního tajemství.

Usnesením ze dne 11. 12. 2024 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Usnesením ze dne 18. 12. 2024 Úřad na základě žádosti navrhovatele ze dne 17. 12. 2024 uvedenou lhůtu účastníkům řízení prodloužil.

Dne 20. 12. 2024 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Dne 23. 12. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne a taktéž vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 12. 2024.

Vybraný dodavatel úvodem sděluje, že se vzhledem ke svému rozsáhlému vyjádření k návrhu na tomto místě vyjádří již pouze k podkladům, které mu byly zpřístupněny dodatečně, tedy zejména k obsahu nabídky navrhovatele.

Vybraný dodavatel opakuje své přesvědčení, že navrhovatel není legitimován k tomu, aby se domáhal samostatného meritorního přezkumu rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele, resp. kvalifikace vybraného dodavatele, neboť tato nemá žádný vliv na účast navrhovatele jako vyloučeného účastníka v zadávacím řízení. Z uvedeného důvodu je vybraný dodavatel toho názoru, že listiny, které byly navrhovatelem označeny jako důkazy k tvrzením týkajícím se kvalifikace vybraného dodavatele a dále listiny z pravomocně zastaveného správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0745/2024/VZ překračují rámec aktivní legitimace navrhovatele, a tedy z nich není možné vyvozovat žádné závěry.

V případě uvedené reference je stěžejní posouzení otázky, zda se jedná o jednu budovu nebo o soubor stavebně-technicky samostatných, byť spolu souvisejících budov.

Z podkladů rozhodnutí plyne, že na provádění jednotlivých budov byly uzavírány samostatné smlouvy o dílo. Konkrétně v dokumentu „Reference společnosti EX ING B&P DOO“ ze dne

Vzhledem k tomu, že tedy byly na jednotlivé budovy uzavírány samostatné smlouvy o dílo v jinou dobu, je zřejmé, že se jedná o více samostatných budov (resp. přinejmenším je tímto důvodně zpochybněno tvrzení o jediné budově).

Oproti tomu je zde podstatný rozdíl v případě reference vybraného dodavatele „FN u sv. Anny v Brně – ICRC – I a II. etapa“, jejíž obě etapy byly zadávány v rámci jednoho zadávacího řízení a byla uzavřena jediná smlouva o dílo.

Dále vybraný dodavatel na podporu svého tvrzení upozorňuje na skutečnost, že je ve všech listinách v nabídce uváděn pojem „budovy“ v množném čísle. Dle vybraného dodavatele navrhovatel také v rámci objasnění předmětné reference předložil jen omezené doklady a informace, příp. opakoval pouze obecnou formulaci z osvědčení, čímž nikterak neobjasnil stavebně-technický charakter stavby.

Vybraný dodavatel je toho názoru, že ze skutečnosti, že dvě budovy spolu sdílí společný základ a/nebo podzemní parkoviště bez dalšího nevyplývá, že se jedná o jednu budovu. Aby bylo možné posoudit stavebně-technický charakter budov, navrhovatel by musel předložit výkresy, ze kterých by uvedené bylo patrné, navrhovatel však předložil pouze výkresy, které jeho tvrzení nijak nedokládají (u dvou výkresů se jednalo převážně o řezy jednotlivými budovami a u jednoho o střešní plány).

V této souvislosti vybraný dodavatel dále uvádí, že ve vztahu ke své referenci „FN u sv. Anny v Brně – ICRC – I a II. etapa“ v rámci objasnění nabídky předložil relevantní výkresy, tj. půdorysy všech podlaží, a tím pochybnosti zadavatele na rozdíl od navrhovatele rozptýlil.

K tvrzení navrhovatele, že „jednotlivé etapy ve výsledku tvořily jeden celek“ vybraný dodavatel uvádí, že více samostatných budov může zajisté tvořit např. jeden urbanistický celek či jeden developerský projekt, avšak z toho bez dalšího nevyplývá, že by se jednalo o jednu budovu ve smyslu stavebně-technickém, tedy tak, jak to bylo požadováno zadávací dokumentací.

Podle názoru vybraného dodavatele nelze při posuzování zákonnosti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele přihlížet k dokladům dodaným po skončení lhůty k objasnění nabídky navrhovatele, které zadavatel neměl k dispozici v době rozhodnutí o vyloučení, a to zejména k videozáznamu, který navrhovatel přiložil ke svým námitkám. Pokud by k nim Úřad přihlédl, fakticky by tím prodloužil lhůtu pro doplnění a objasnění nabídky a zcela tím relativizoval smysl a účel § 46 zákona.

Dle vybraného dodavatele je mj. sporné, zda se v případě reference člena realizačního týmu navrhovatele Ing. H. „Administrativní budovy Mississippy a Missouri house Praha“ jedná o jednu budovu či dvě samostatné budovy.

Navrhovatel v rámci objasnění své nabídky doplnil pouze upravený životopis Ing. H. a dále doklady, které však nebyly vybranému dodavateli zpřístupněny, a to zejména výkresy obou staveb.

Na základě veřejně dostupných údajů o budovách je vybraný dodavatel přesvědčen, že se jedná o dvě samostatné budovy. O uvedeném svědčí následující: • • • • z výkresů vyplývá, že ačkoli podzemní části obou budov mají být vzájemně průchozí, konstrukce jsou samostatné, na výkresech 1.PP objektu B3 je uvedena poznámka, že dokumentace pro objekt B2 je projednávána samostatně, počet parkovacích stání v podzemních prostorech je uváděn pro každou budovu samostatně, každá z budov má jiného objednatele a lze předpokládat, že na jejich realizaci byly uzavřeny samostatné smlouvy.

Jelikož se vybraný dodavatel k posouzení mimořádně nízké ceny navrhovatele již dříve obsáhle vyjádřil, pouze ve stručnosti uvádí, že navrhovatel závěr zadavatele o tom, že jeho nabídková cena je mimořádně nízká nerozporoval, a v tomto správním řízení se nedomáhá jeho přezkumu. Dle vybraného dodavatele navrhovatel při objasnění nabídkové ceny nedostál požadavkům plynoucím z rozhodovací praxe Úřadu, mimořádně nízkou nabídkovou cenu neobjasnil a pouze ji přesunul do jiných položek rozpočtu.

Závěrem vybraný dodavatel uvádí, že setrvává na svém procesním stanovisku uvedeném ve vyjádření k návrhu, a navrhuje, aby Úřad návrh zamítnul.

Zadavatel v úvodu odkazuje na svá předchozí podání a dále se vyjadřuje následovně.

Zadavatel setrvává na svém přesvědčení, že navrhovatel podal dva samostatné návrhy směřující proti odlišným úkonům zadavatele (vyloučení navrhovatele a výběru vybraného dodavatele), a byl proto povinen složit dvě kauce. Dle zadavatele je zde důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. c) zákona.

Zadavatel dále reaguje na odkazy navrhovatele na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j.

Co se týče žádosti navrhovatele o zařazení informací a podkladů ze správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0745/2024/VZ do předmětného řízení, zadavatel má za to, že nebyla naplněna podmínka § 251 odst. 4 zákona, neboť navrhovatel mohl tyto dokumenty uplatnit již ve lhůtě pro podání námitek, popř. proti rozhodnutí o námitkách či dále při podání návrhu na zahájení správního řízení (jedná se o dokumenty staré několik let, o objektivně zjistitelné informace). Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad k těmto nově předloženým důkazům nepřihlížel. V případě, že by Úřad k těmto podkladům přihlížel, odkazuje zadavatel na své vyjádření k návrhu ze dne 26. 9. 2024 v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0745/2024/VZ.

Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítnul dle § 265 písm. a) zákona nebo správní řízení v rozsahu obou návrhů zastavil pro nesložení kauce v požadované výši ve smyslu § 257 písm. c) zákona.

Navrhovatel předně odkazuje na argumenty přednesené ve svých předchozích podáních a dále se vyjadřuje následovně.

Navrhovatel zadavateli v námitkách vytýkal, že k závěru o nepropojenosti jednotlivých křídel komplexu dospěl na základě nespecifikovaných veřejně dostupných informací. V rozhodnutí o vyloučení však nebylo zmíněno, na jaké konkrétní informaci zadavatel založil svůj závěr.

Navrhovatel dále uvedl, že rozhodnutí zadavatele je založeno na nepřesném nadpisu referenčního listu, ačkoliv je z obsahu patrné, že se vztahuje ke všem osmi fázím, jejichž souhrnná hodnota odpovídá požadavku zadávací dokumentace.

Dále navrhovatel odkazuje na videozáznam přiložený k námitkám, kterým se zadavatel „z důvodu řádného procesního postupu podrobně nezabýval“ a ze kterého má vyplývat podoba předmětného komplexu.

Ve vztahu k referenční zakázce vybraného dodavatele s názvem „FN u sv. Anny v Brně – ICRC – I. a II. etapa“ pak navrhovatel uvádí, že ta byla realizována ve dvou časové oddělených etapách, což nebyl pro zadavatele problém, ačkoliv v případě navrhovatele dal zadavatel najevo, že časová oddělenost není přípustná, jelikož se nejedná o jednu budovu.

Dle názoru navrhovatele je na Úřadu, aby posoudil, do jaké míry byly pochybnosti u navrhovatelovy reference oprávněné, nicméně takovému posouzení se Úřad vyhnout nemůže, neboť jádrem je to, zda zadavatel přistupoval k navrhovateli a vybranému dodavateli stejně, tedy v souladu s principem rovného zacházení.

Dle názoru navrhovatele je absurdní dovozovat neobjasnění nabídky na základě chybějícího slova, když je celkový kontext zřejmý. Zadavatel se však ani náznakem nevyjádřil k tomu, proč bylo potvrzení nedostatečné, když obsahovalo přesně to, o co zadavatel sám žádal.

Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele tak bylo založeno na závěru, že doklady předložené navrhovatelem byly „nikoli objektivně nestranné“. Oproti tomu však od vybraného dodavatele zadavatel neměl vůbec žádné podklady, které by svědčily o tom, že v roce 2014 Ing. R. nebo

Z dokumentů předložených navrhovatelem jasně vyplývalo splnění všech požadavků stanovených zadavatelem. Pochybnost zadavatele se opírala výhradně o rešerši profilu na sociální síti. Rozhodnutí zadavatele se tak opíralo jen o formalistické argumenty jako např. chybějící slovo „stavbyvedoucí“.

Navrhovatel zdůrazňuje, že není zřejmé, jak zadavatel dospěl k závěru o rozsahu plnění poddodavatele BELGRADE, přestože navrhovatel zadavateli vysvětlil, že rozsah plnění si vykládá mylně.

Zadavatel pouze porovnal objem plnění poddodavatele s objemem plnění referenční zakázky, přičemž pominul, že poddodavatel BELGRADE byl součástí širšího poddodavatelského systému a měl se podílet na založení stavby a zhotovení nosné konstrukce.