ÚOHS S1077/2024/VZ – Implementace

Zadavatel – Moravské zemské muzeum, IČO 00094862, se sídlem Zelný trh 299/6, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 23. 12. 2024 JUDr. Jaromírem

Zadavatel v bodě 3.2 zadávací dokumentace uvedl, že hodlá vybudovat do konce roku 2025 novou generaci informačního systému pro evidenci sbírek muzejní povahy evidovaných dle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně sbírek muzejní povahy“), tj. systém

Lhůta pro podání nabídek byla v oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovena do 29. 11. 2024 10:00 hod.

Zadavatel obdržel dne 19. 11. 2024 námitky navrhovatele – Axiell s.r.o., IČO 24127582, se sídlem Na Radosti 106/64, 155 21 Praha 5, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 12. 12. 2024 Mgr. Miroslavem Dubovským, advokátem, ev. č. ČAK 08212, se sídlem Panská 854/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) podepsané téhož dne proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“), přičemž zadavatel tyto námitky v plném rozsahu prostřednictvím rozhodnutí o námitkách ze dne 3. 12. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), jež bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 13. 12. 2024 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

Navrhovatel předně ve svém návrhu uvádí, že odkazuje na text námitek, přičemž uvádí, že tyto ve svém návrhu shrnuje a pro úplnost reaguje na některá vyjádření zadavatele uvedená v rozhodnutí o námitkách.

Navrhovatel trvá na tom, že zadávací dokumentace zvýhodňuje budoucí uživatele systému muzejní evidence sbírek (dále jen „MES“) v podpoře interakce a datové integrace se systémem centrální evidence sbírek (dále jen „CES“), což diskriminuje ostatní komerční subjekty a produkty.

Navrhovatel uvádí, že zadavatel bude MES díky veřejným dotačním zdrojům nabízet v roli dodavatele za zvýhodněnou cenu, což vytváří nerovné podmínky na trhu. Dále navrhovatel uvádí, že zadávací dokumentace sjednává výhodnost, někdy až nutnost použití MES v paměťových institucích namísto komerčních či open-source systémů, přičemž poukazuje např. na skutečnost, že zadávací dokumentace neposkytuje ostatním komerčním systémům stejný rozsah funkcionalit pro integraci s CES, zejména chybí specifikace „API1 rozhraní“ pro komunikaci mezi CES a stávajícími systémy třetích stran.

Navrhovatel je tak toho názoru, že postup zadavatele je v rozporu se zákonem, neboť zadavatel vytváří konkurenční výhodu do budoucna sám pro sebe, přestože zadávací podmínky nesmí bezdůvodně zvýhodňovat určité dodavatele nebo vytvářet překážky hospodářské soutěže.

Navrhovatel dále uvádí, že zadávací dokumentace je neúplná, nejednoznačná a obsahuje odborné chyby a vnitřní rozpory, které znemožňují jednoznačné nacenění a realizaci díla.

Navrhovatel dále uvádí, že zadávací dokumentace neodpovídá deklarovanému záměru projektu, který má spočívat ve vybudování nové generace CES za účelem modernizace softwarového vybavení Ministerstva kultury a jednotlivých správců sbírek muzejní povahy.

Navrhovatel dále namítá, že zadavatel jedná nehospodárně s veřejnými prostředky.

Navrhovatel rovněž namítá, že s ohledem na mimořádně nízkou kvalitu zadávací dokumentace nebylo možné formou dotazů uchazečů realizovat její upřesnění a opravy. Navrhovatel je toho názoru, že analýza a návrh technického řešení by každému dodavateli zabraly několik měsíců práce a dílo tak není možné v jednom roce dodat v profesionální kvalitě.

Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel nezajistil přístupnost nezbytných metodických standardů nutných pro přípravu nabídky.

Navrhovatel konstatuje, že z důvodu, že zadávací dokumentace neodpovídá zákonu, nemohl při sestavování nabídky učinit odpovědné rozhodnutí pro správné stanovení nabídkové ceny, ale musel by své náklady a nabídkovou cenu pouze odhadovat. I v průběhu plnění by dle navrhovatele hrozila značná rizika spojená s plněním díla v důsledku nejednoznačných, nepřesných a netransparentních zadávacích podmínek.

Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadávací řízení zrušil.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 13. 12. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele rovněž dne 13. 12. 2024.

Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou: • • zadavatel a navrhovatel

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 17. 12. 2024.

Dne 23. 12. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne. Dne

Zadavatel předně odkazuje na své rozhodnutí o námitkách.

Zadavatel ve svém vyjádření k námitkám navrhovatele týkajícím se zvýhodnění MES oproti stávajícím komerčním systémům sděluje, že navrhovatel neuvádí, z čeho by tvrzené zvýhodnění mělo plynout a jakým způsobem diskriminuje ostatní uchazeče v zadávacím řízení.

Zadavatel je přesvědčen, že zadávací dokumentace byla postavena na úrovni detailu tak, aby nedošlo k omezení hospodářské soutěže na relevantním trhu s obdobnými informačními systémy a diskriminaci některých uchazečů formou striktních technických požadavků.

Zadavatel dále uvádí, že samotný projekt byl koncipován tak, že v rámci harmonogramu jsou fáze (etapy), kde se předpokládá analytické zpřesňování požadavků zadavatele ve spolupráci s vybraným uchazečem na finální podobu implementace. Dle zadavatele se jedná o běžnou praxi.

Zadavatel dále uvádí, že jednotlivé požadavky a specifikace jsou v zadávací dokumentaci popsány dostatečně, případně jsou oborově zřejmé, plynou z legislativy nebo se řídí definovanými pravidly.

Zadavatel dále uvádí, že neshledal neshodu zadávací dokumentace s deklarovaným projektovým záměrem.

Zadavatel je přesvědčen, že popisy jednotlivých procesů jsou dostačující a vyhovující platným legislativním, architektonickým a bezpečnostním pravidlům.

Zadavatel je toho názoru, že zná nejlépe své potřeby a může si zadávací podmínky vytvořit podle svých představ a potřeb. Zadavatel dále uvádí, že je povinen plnit úkoly, které pro něj vyplývají z příslušných zákonů a zakládacích dokumentů.

Zadavatel podotýká, že měl-li navrhovatel za to, že lhůta pro podání nabídek je z jeho pohledu krátká nebo že zadávací podmínky je třeba vysvětlit, mohl k tomu využít žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel zdůrazňuje, že v průběhu lhůty pro podání nabídek (ani po jejím uplynutí) neobdržel žádnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace.

Zadavatel rovněž uvádí, že pokud by předložil detailní technickou specifikaci v podobě požadované navrhovatelem, zcela by automaticky vyloučil některé uchazeče z možnosti podat nabídku a také by tím zcela popřel principy agilního vývoje a postupného zpřesňování zadání v rámci jednotlivých „sprintů“.

Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

Usnesením ze dne 27. 12. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

Přípisem ze dne 17. 1. 2025 požádal Úřad společnosti DGline s.r.o., IČO 10970835, se sídlem

Dne 20. 1. 2025 Úřad obdržel sdělení společnosti INFOMATIC s.r.o., ze kterého vyplývá, že cit. společnost nepodala nabídku v šetřeném zadávacím řízení z důvodu nesplnění technické kvalifikace.

Dne 21. 1. 2025 Úřad obdržel sdělení společnosti Cosmotron Bohemia, s.r.o., ze kterého vyplývá, že tato společnost nepodala nabídku v šetřeném zadávacím řízení z důvodu nedostatku personálních a časových kapacit pro tak rozsáhlý požadovaný systém.

Dne 22. 1. 2025 Úřad obdržel sdělení společnosti DGline s.r.o., ze kterého vyplývá, že tato společnost nepodala nabídku v šetřeném zadávacím řízení z důvodu nemožnosti stanovit nabídkovou cenu pro nastavení zadávacích podmínek zadavatelem a současně z důvodu pochybení zadavatele při zpřístupnění důvěrné části zadávací dokumentace, kdy měla tato společnost následně nepřiměřeně krátkou dobu ke studiu zadávací dokumentace. Společnost

Dne 23. 1. 2025 Úřad obdržel sdělení společnosti ZAT a.s., ze kterého vyplývá, že citovaná společnost nepodala nabídku v šetřeném zadávacím řízení z důvodu, že zajištění vývoje obou aplikací CES a MES v požadovaném termínu vyhodnotila jako nereálné vzhledem k jejím omezeným kapacitám v souvislosti s realizací dalších zakázek.

Dne 24. 1. 2025 Úřad obdržel sdělení společnosti Aricoma Systems a.s., ze kterého vyplývá, že tato společnost nepodala nabídku v šetřeném zadávacím řízení z důvodu nastavení zadávacích podmínek zadavatelem. Jako hlavní překážky společnost Aricoma Systems a.s. identifikovala nejednoznačnost a nejasnost rozsahu výsledného IT systému, nejednoznačnost a nejasnost rozsahu migrace dat a rozpory se zavedenou praxí (např. chybějící „API“ pro komunikaci dalších systémů s budoucím CES). Citovaná společnost uvedla, že nebyla schopna ani při přijetí rozumné míry rizika stanovit nabídkovou cenu za plnění veřejné zakázky, ani zaručit, že dílo bude plněno v standardně dodávané kvalitě.

Rozhodnutím Úřadu ze dne 28. 1. 2025 bylo nařízeno předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S1077/2024/VZ.

Přípisem ze dne 29. 1. 2025 požádal Úřad společnost Aricoma Systems a.s. o sdělení následujících informací:

»Sdělte, které konkrétní části zadávací dokumentace byly popsány pouze rámcově či nejednoznačně a připouštěly dle Vašeho názoru rozdílné výklady rozsahu a funkcionalit a specifikujte, v čem příp. nejednoznačnost zadávacích podmínek spočívá a jakými konkrétními způsoby mohly být předmětné zadávací podmínky interpretovány, resp. jaký konkrétní vliv mohly mít tyto nejasnosti na stanovení nabídkové ceny.

Sdělte, které konkrétní informace nezbytné pro stanovení nabídkové ceny v zadávací dokumentaci šetřené veřejné zakázky dle Vašeho názoru zcela chyběly.

Sdělte, zda popisy a diagramy technické architektury a business procesů uvedené v zadávací dokumentaci považujete za dostatečné pro nacenění a realizaci díla. Pokud nikoliv, uveďte, prosím, z jakého konkrétního důvodu.

Uveďte, zda je v šetřeném případě pro stanovení cenové nabídky dle Vašeho názoru nutná specifikace integrace s externími systémy, zejména „API“ pro komunikaci dalších systému s CES. Pokud ano, sdělte, prosím, z jakého konkrétního důvodu.

Uveďte, z jakého konkrétního důvodu jste nebyli schopni odhadnout cenu požadované migrace dat bez uvedení specifikace zdrojové datové struktury, kvality metadat, formátu, typu a množství dat určených k migraci. Jaký konkrétní vliv na stanovení cenové nabídky mohou mít uvedené údaje týkající se migrace dat?«

Přípisem ze dne 29. 1. 2025 požádal Úřad společnost DGline s.r.o. o sdělení následujících informací.

»Sdělte, které konkrétní části zadávací dokumentace jsou dle Vašeho názoru nejednoznačné a nejasné a specifikujte, v čem daná nejednoznačnost či nejasnost zadávacích podmínek spočívá a jakými konkrétními způsoby mohly být předmětné zadávací podmínky interpretovány, resp. jaký konkrétní vliv mohly mít tyto nejasnosti na stanovení nabídkové ceny.

Sdělte, které konkrétní informace nezbytné pro stanovení nabídkové ceny v zadávací dokumentaci šetřené veřejné zakázky dle Vašeho názoru zcela chyběly.

Sdělte, zda popisy a diagramy technické architektury a business procesů uvedené v zadávací dokumentaci považujete za dostatečné pro nacenění a realizaci díla. Pokud nikoliv, uveďte, prosím, z jakého konkrétního důvodu.

Uveďte, zda je v šetřeném případě pro stanovení cenové nabídky dle Vašeho názoru nutná specifikace integrace s externími systémy, zejména „API“ pro komunikaci dalších systému s CES. Pokud ano, sdělte, prosím, z jakého konkrétního důvodu.

Uveďte, z jakého konkrétního důvodu považujete rozsah požadované migrace dat za nejasný a z jakého konkrétního důvodu jste nebyli schopni odhadnout cenu požadované migrace dat bez uvedení „popisu zdrojů“. Jaký konkrétní vliv na stanovení cenové nabídky mohou mít uvedené popisy zdrojů migrace dat?«

Dne 3. 2. 2025 Úřad obdržel vyjádření společnosti DGline s.r.o., kdy citovaný dodavatel k dotazu na nejednoznačné a nejasné části zadávací dokumentace uvedl: »kapitola 1.5.8 nejasný „seznam přání“ na konci kapitoly – má jít o jedno či více textových polí, nebo samostatné moduly? O jakém datovém rozsahu a struktuře? nejasný rozsah migrace dat bez popisu zdrojů – viz níže nejasný standard evidence knižních sbírkových předmětů – MARC21?

Přípisem ze dne 7. 2. 2025 Úřad opětovně vyzval dodavatele Aricoma Systems a.s. ke sdělení shora specifikovaných informací, neboť neobdržel v určené lhůtě odpověď.

Dne 17. 2. 2025 Úřad obdržel vyjádření společnosti Aricoma Systems a.s., kdy citovaný dodavatel sdělil, že za nejednoznačný považuje např. požadavek „hromadná migrace a načítání dat (včetně příloh)“, kdy není jasné, co, kam a v jaké struktuře a z jakých zdrojových formátů je myšleno, požadavek na „multimediální archiv“, kdy není jasné, k čemu má sloužit a zda se jedná o plný DAMS, obyčejné souborové uložiště nebo samostatnou databázi, a požadavek na „ověřovací test znalostí“, kdy ze zadávací dokumentace nelze dovodit, jaká je představa zadavatele ohledně fungování. Dále citovaný dodavatel uvedl, že „[p]ožadované

Usnesením ze dne 18. 2. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Úřad obdržel dne 25. 2. 2025 vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Úřad obdržel dne 25. 2. 2025 vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Navrhovatel úvodem svého vyjádření rekapituluje odpovědi společností Aricoma Systems a.s. a DGline s.r.o. a uvádí, že sdělení těchto společností potvrzují důvodnost argumentace navrhovatele, že napadaná zadávací dokumentace je nekvalitní, nejednoznačná, obsahuje zjevné rozpory a odborné chyby a účastníci tak nebyli objektivně schopni zpracovat jednoznačnou, porovnatelnou a soutěžitelnou nabídku.

Navrhovatel dále rekapituluje odpověď společnosti ZAT a.s. a uvádí, že vyjádření citovaného dodavatele potvrzuje důvodnost argumentace navrhovatele, že plnění veřejné zakázky takto velkého rozsahu a na základě natolik nekvalitní zadávací dokumentace v požadovaném termínu plnění a profesionální kvalitě není objektivně možné.

Navrhovatel zcela odmítá argumentaci zadavatele, že úroveň technické specifikace zadávací dokumentace byla pro porozumění povaze a rozsahu díla a jeho nacenění dostatečná.

Navrhovatel dále uvádí, že není přípustné utrácet veřejné finance za dílo, které nesplňuje legislativní požadavky, nerespektuje zavedené procesy a standardy oboru, diskriminuje ostatní uchazeče nerovnými podmínkami a předkládá nejednoznačnou a rozporuplnou dokumentaci.

Dále navrhovatel poukazuje na tvrzení zadavatele, že „v průběhu lhůty pro podání nabídek (ani po jejím uplynutí) neobdržel žádnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel tedy neobdržel žádnou žádost, jejímž obsahem by bylo rozporování stanovené lhůty pro podání nabídek nebo nejasnost či snad dokonce nejednoznačnost zadávacích podmínek“ a uvádí, že toto tvrzení považuje za lživé, neboť zadavatel obdržel námitky společnosti DGline s.r.o., ve kterých tento účastník požadoval zrušení zadávacího řízení mj. z důvodu netransparentnosti a nejasných a nepřesných zadávacích podmínek, podle kterých nejde dílo nacenit.

Pro bližší vysvětlení časového nedostatku navrhovatel uvádí, že zadavatel ve svých vyjádřeních zmiňoval, že projekt byl koncipován tak, že se předpokládá analytické zpřesňování požadavků zadavatele ve spolupráci s vybraným dodavatelem na finální podobu implementace. Tato další analýza ale dle navrhovatele zabere několik měsíců pečlivé práce, navíc zadávací dokumentace dle zadavatele analytickou fázi nepožaduje ani nepředpokládá.

Navrhovatel dále uvádí, že skutečnost, že do předmětného zadávacího řízení podal nabídku pouze jeden jediný účastník, jednoznačně podporuje tvrzení navrhovatele, že účastníci nebyli s ohledem na nekvalitu a nejednoznačnost zadávací dokumentace objektivně schopni stanovit nabídkovou cenu a zpracovat jednoznačnou, porovnatelnou a soutěžitelnou nabídku.

K problematice migrace dat navrhovatel uvádí, že zadavatel ve svých vyjádřeních uvedl, že způsob provedení migrace je ponechán na dodavatelích, avšak toto tvrzení nemá žádnou oporu v zadávací dokumentaci. Navrhovatel dále uvádí, že v zadávací dokumentaci není určen zdroj, rozsah, formát, kvalita a čistota zdrojových dat ani způsob jejich dodání (export databáze, xml, csv, online rozhraní pro stažení atd.), uchazeči tedy dle navrhovatele nemohli mít ani rámcovou představu o časové náročnosti požadavku na migraci a nemohli jej nacenit.

Navrhovatel dále k problematice specifikace API rozhraní poukazuje na bod 33. vyjádření zadavatele k návrhu, kde zadavatel uvedl, „…způsob technického provedení je na každém uchazeči a jeho řešení, jeho struktura a rozsah je na rozhodnutí uchazeče“ a uvádí, že toto vyjádření je v rozporu s tvrzením zadavatele, že „API bude definováno v rámci první fáze projektu“. Navrhovatel dále konstatuje, že v zadávací dokumentaci žádná specifikace API rozhraní pro datovou výměnu uvedena není a bez ní není možné stanovit nabídkovou cenu.

Navrhovatel dále poukazuje na to, že v zadávací dokumentaci je požadován komunikační protokol, který esbirky.cz nepodporují.

Navrhovatel je toho názoru, že realizací svého projektu zadavatel významně poškozuje hospodářskou soutěž v resortu kultury obor muzea a galerie a konkurenceschopnost komerčních dodavatelů díky zvýhodněným (technickým a finančním) podmínkám prodeje a integračně zvýhodněným funkcionalitám svého MES.

Závěrem navrhovatel požaduje, aby Úřad zadávací řízení zrušil.

Zadavatel je přesvědčen, že relevantní dodavatel znalý daného trhu je při zohlednění technické specifikace a zákona o ochraně sbírek muzejní povahy jednoznačně a podrobně informován o tom, co je předmětem plnění veřejné zakázky a jaké činnosti, v jakém rozsahu a podrobnostech zadavatel po vybraném dodavateli požaduje. Zadavatel odmítá tvrzení

Zadavatel dále shrnuje obsah odpovědí dodavatelů oslovených Úřadem a ke společnosti

K problematice migrace zadavatel uvedl, že odkazuje na zadávací podmínky obsahující konkrétní požadavky jako je např. zejména bod 1.3 technické specifikace, dle které budou migrovány všechny objekty ze stávajícího systému CES, přičemž migrace musí proběhnout bezchybně ve stanoveném termínu (neboť stávající systém bude vypnut). Další požadavky ve vztahu k migraci (jako převod stávající historie pohybů) jsou dle zadavatele v bodě 5.1. technické specifikace.

Pokud jde o komponentu MES, odkazuje zadavatel na bod 5.1. technické specifikace, kde jsou dle zadavatele uvedeny maximální počty záznamů k migraci i očekávaná součinnost dodavatele a konstatování, že výchozí zdroje dat budou dodavateli plně k dispozici. Zadavatel je proto toho názoru, že zadávací podmínky obsahují natolik potřebné údaje, aby bylo možné nabídkovou cenu za migraci stanovit. Zadavatel dále uvádí, že dodavatel měl možnost doptat se na uvedené postupem dle ust. § 98 ZZVZ, což neučinil.

Zadavatel dále uvedl, že v případě CES budou migrována všechna data, přičemž tato data jsou, jak je odborně znalému dodavateli zřejmé z legislativy a stávajících procesů evidence a schvalování v CES, v případě sbírkových předmětů omezena z hlediska povinnosti na přírůstková a/nebo inventární čísla, případně přílohy vážící se k předkládaným změnám.

K problematice specifikace API rozhraní pro komunikaci CES s externími systémy zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že „cílem Zadavatele je vystavit rozhraní, které umožní podání digitálního úkonu, například aktualizace sbírky nebo hlášení krádeže sbírkového předmětu v souladu se seznam služeb státu tak, aby bylo umožněno dodavatelům evidenčních systémů připravit (nepovinně) úpravy na jejich straně. Projekt ISMUS předpokládá, že bude včas popsáno vystavěné API rozhraní nového systému, které umožní digitální podání pojmenovaných zákonných služeb a integraci poskytovatelů aplikací třetích stran“.

Závěrem zadavatel požaduje, aby Úřad návrh zamítl.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky správního řízení, a na základě zjištěných skutečností rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. K tomu uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pravidla pro hodnocení nabídek, další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 96 odst. 1 zákona zadavatel uveřejní zadávací dokumentaci s výjimkou formulářů podle § 212 na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 nejméně do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění.

Podle § 96 odst. 2 zákona pokud některou část zadávací dokumentace nelze zpřístupnit podle odstavce 1 z důvodů vymezených v § 211 odst. 5 písm. a), b) nebo d) nebo v případě postupu podle § 36 odst. 8, může zadavatel příslušnou část zadávací dokumentace poskytnout jiným vhodným způsobem. V takovém případě zadavatel odešle, předá nebo jinak zpřístupní příslušnou část zadávací dokumentace nejpozději do 3 pracovních dnů od doručení žádosti dodavatele o její poskytnutí. Poskytnutí příslušné části zadávací dokumentace může být podmíněno pouze úhradou nákladů podle odstavce 4 nebo v případě postupu podle § 36 odst.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 263 odst. 3 zákona věty první stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle § 2976 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy

V bodě 3.6 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že další, a to detailnější informace týkající se technických podmínek (dále také jen „technická specifikace“) budou dodavatelům s ohledem na ochranu důvěrné povahy informací poskytnuty pouze elektronicky dle ust. § 211 zákona, přičemž k žádosti je nutné uzavřít dohodu o zachování mlčenlivosti o důvěrných informacích (dále jen „dohoda o mlčenlivosti“).

V bodě 3.1 závazného návrhu smlouvy (dále jen „návrh smlouvy“) je uvedeno: „Za podmínek sjednaných v této Smlouvě se Zhotovitel zavazuje na svůj náklad a odpovědnost provést pro

V bodě 3.2 návrhu smlouvy je uvedeno: „V rámci provádění Díla je Zhotovitel povinen zejména:

V bodě 4.1 návrhu smlouvy je uvedeno, že: „Část realizace Díla spočívající ve tvorbě a vývoji informačního systému evidence sbírek muzejní povahy (MES) bude probíhat iterativní metodou, tzn. Zhotovitel bude Dílo vyvíjet v průběhu několika kratších časových bloků, tzv. sprintů (dále jen „sprint“). Sprinty budou probíhat na základě a v souladu s Harmonogramem s tím, že předání a převzetí výstupů plnění této Smlouvy z každého sprintu / fáze

V bodě 8.1 návrhu smlouvy je uvedeno, že je objednatel, tj. zadavatel povinen zaplatit zhotoviteli, tj. vybranému dodavateli za řádně provedené dílo částku ve výši dle přílohy č. 2.

V bodě 19.1.1 návrhu smlouvy zadavatel uvedl, že „plnění dle položek 1 a 2 Přílohy č. 2 Smlouvy je poskytováno dle Harmonogramu uvedenému v Příloze č. 3 Smlouvy; v případě, že nebude možné zahájit plnění (tj. fáze CES detailní design, prototyp) dle Přílohy č. 3 Smlouvy v termínu tam uvedeném, bude doba trvání uvedené fáze posunuta na časové ose tak, aby doba trvání fáze v počtu dnů byla zachována; posun zahájení uvedené fáze nemá vliv na data realizace ostatních fází tak, jak jsou v Příloze č. 3 Smlouvy vymezeny.“

V bodě 19.1.2 návrhu smlouvy zadavatel uvedl, že „plnění dle položky 3 Přílohy č. 2 Smlouvy je poskytováno od ukončení Akceptačního řízení, a to po dobu neurčitou.“

V bodě 19.1.3 návrhu smlouvy zadavatel uvedl, že „plnění dle položky 4 a 5 Přílohy č. 2 Smlouvy je poskytováno od ukončení Akceptačního řízení na základě požadavku Objednatele, a to po dobu neurčitou.“

V bodě 1.2. přílohy č. 1 je uvedeno: „Cílem projektu je vyvinout a nasadit novou: • • • •

V příloze č. 2 návrhu smlouvy (dále jen „příloha č. 2“) je uvedena následující tabulka pro stanovení nabídkové ceny: „Položková kalkulace nabídkové ceny

0

V technické specifikaci zadavatel v bodě 1.3 uvedl: „Účelem projektu ISMUS8 je dílo, které bude realizovat především následující funkční celky: ●

MES je tedy koncipován jako potencionální alternativa ke stávajícím systémům evidence, zatímco CES alternativu nemá; i z tohoto důvodu je v harmonogramu projektu navrženo začít práce na CES jako první.“

V bodě 1.5.3 technické specifikace zadavatel uvedl následující: „Systém bude podporovat veškeré procesy, které jsou vyžadovány platným zákonem a vyhláškou. Cílem je jejich realizace primárně v kompletně digitální formě a podání ve formě digitálního úkonu. Na druhé straně musí zůstat zachována možnost podávat žádosti na MK o zpracování v listinné formě, datovou schránkou i emailem. Nový CES musí být natolik uživatelsky příjemný, aby tyto možnosti, pokud možno, nebyly využívány, i když zůstávají možné z pohledu zákona.“

V bodě 1.5.3.2 technické specifikace zadavatel popsal, jakým způsobem může správce příslušné podsbírky připravovat aktualizace ve funkčním celku MES, funkčním celku CES a jiném evidenčním systému, a to včetně listinné evidence. Zadavatel výslovně uvedl, že: „Z pohledu CES není důvod rozlišovat mezi různými evidenčními elektronickými systémy. Jediný rozdíl je v tom, že pro MES je požadováno SSO pro pracovníky MES identifikující se přes NIA a zároveň mající roli v CES. S tím, že toto umožní vyvolat UI na straně CES, kde uživatel provede schválení odeslání aktualizační dávky do CES. Zároveň tato možnost SSO pro NIA uživatele musí zůstat otevřena do budoucna i pro jiné systémy.“ Zadavatel dále uvedl popis nejčastějšího procesu aktualizace podsbírek.

V bodě 1.5.9 technické specifikace zadavatel uvedl následující: „Zadavatel využívá eSSL od společnosti Gordic. Nyní je v jednání přechod na spisovou službu jinou. Do procesu vstupuje podatelna MK, pracovníci MK a v potencionálním dvoustupňovém schvalovacím procesu jejich nadřízení.

V bodě 1.5.10 technické specifikace zadavatel uvedl, že uživatelé MES a jiných evidenčních systémů mají možnost v jejich evidenčním systému připravovat aktualizace a z tohoto pohledu je žádoucí jim umožnit, aby nemuseli ručně znovu zadávat data do CES, ale aby tato mohla být přenesena do CES přes uživatelské rozhraní. A dále zadavatel uvedl, že interoperabilita s jinými systémy bude primárně zajištěna prostřednictvím importu a exportu dat (CSV) a webových služeb.

V bodě 1.6.5.11 technické specifikace popsal zadavatel komunikaci MES s CES.

K migraci na nový CES zadavatel v bodě 5.1 technické specifikace uvedl: „Kritická je migrace na nový CES k roll-outu projektu. V souladu s projektovými cíli bude část CES připravena jako první, otestována a migrována před koncem roku 2025. S tím, že dodatečná data budou namigrována ke konci roku 2025. Tento postup je zvolen, aby byl dostatečný čas nejen na migraci, ale i případné vyčištění dat pracovníky MK.

●

Navrhovatel v námitkách uvedl, že zadavatel nenaplňuje deklarovaný záměr projektu, tedy vybudování nové generace CES.

Navrhovatel dále v námitkách uvedl, že kvalita zadávací dokumentace na veřejnou zakázku je natolik nízká, že ani vzdáleně neodpovídá investovaným veřejným prostředkům, a i když navrhovatel rámcově tuší obecný záměr zadavatele, není možné podle této zadávací dokumentace vytvořit nabídku. Investované milióny Kč z veřejných zdrojů tak zadavatel dle navrhovatele zcela znehodnotil a předložil zadávací dokumentaci nejasnou a nekonkrétní, plnou obecných tezí a seznamů přání.

Navrhovatel dále v námitkách uvedl, že zadávací dokumentace zvýhodňuje budoucí uživatele

Navrhovatel současně namítal, že zadávací dokumentace obsahuje zjevné rozpory a dílo podle této technické specifikace nelze jednoznačně nacenit a realizovat.

Konkrétně navrhovatel uvedl v námitkách následující: -

Navrhovatel dále v námitkách uvedl, že kvalita zadávací dokumentace je natolik nízká, že není možné formou dotazů uchazečů realizovat její upřesnění a opravy. Analýza a návrh realizovatelného technického řešení by každému dodavateli nutně zabrala několik měsíců práce, které však díky striktním termínům realizace nejsou k dispozici. Navrhovatel dále uvádí, že s ohledem na rozsah celého díla není možné v jednom roce dodat dílo v profesionální kvalitě.

Navrhovatel současně v námitkách uvádí, že zadavatel na různých místech zadávací dokumentace předpokládá „obecnou znalost“, „standardy“ a „metodiky“ oboru muzeí a galerií ze strany uchazečů. Navrhovatel namítá, že zadavatel nezajistil pro uchazeče v průběhu zadávacího řízení přístupnost nezbytných veřejných metodických standardů nutných pro přípravu nabídky, když dne 18. 11. 2024 byl metodický portál zadavatele nedostupný.

Navrhovatel v námitkách uvedl, že případné nabídky dodavatelů do zadávacího řízení umožňují diametrálně různý výklad rozsahu plnění a nemohou být tedy spravedlivě hodnocené. Navrhovatel namítal, že podle takto chybné, nejasné a nekonkrétní zadávací

V rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že scénář plné digitalizace kompletního povinného procesu hlášení změn je zpracován v zadávací dokumentaci na více místech (například proces zaevidování nové podsbírky nebo obecný proces aktualizace sbírky), a to v dostatečném rozsahu pro sestavení a nacenění nabídky. Zadavatel dále uvedl, že uvedené procesy jsou rovněž specifikovány platnou právní úpravou, která je navrhovateli jistě známa. Zadávací podmínky obsahují dle zadavatele rovněž výhradu nevyužití digitálního úkonu přes CES.

K námitce, že zadávací dokumentace neobsahuje podporu elektronizace online výměny dat pro hlášení do CES ze systémů třetích stran zadavatel uvedl, že zadávací podmínky tuto možnost obsahují, a to např. v bodě 1.5.10 technické specifikace. Dále zadavatel uvedl, že detailní technická specifikace rozhraní bude provedena při implementaci s ohledem na vybranou technologii a takovým způsobem, aby nedošlo ke zvýhodnění či naopak znevýhodnění žádného komerčního produktu nebo jiného produktu.

Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že scénář příjmu informací o změnách ve sbírkách do CES je jednoznačně vymezen platnou právní úpravou, a navíc je uveden na vícero místech technické specifikace (např. bod 1.5.9). Dle názoru zadavatele tak mohl každý potencionální dodavatel danou kapacitu odhadnout.

K námitce, že chybí rozhraní na příjem ze zákona povinného hlášení dat do systému CES ze systému třetích stran, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že právní úprava neukládá povinnost příjmu hlášení z komerčních systémů. Zadávací podmínky dle zadavatele obsahují příjem hlášení v dodavatelsky neutrální digitální i listinné podobě, což zcela odpovídá platné právní úpravě. Je strategií a záměrem zadavatele, aby systém byl otevřen pro všechny aplikace bez rozdílu, o kterého konkrétního výrobce aplikace se jedná.

Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že tvrzení navrhovatele o tom, že budoucí uživatelé MES budou zvýhodněni oproti uživatelům jiných komerčních systémů, nemá oporu v zadávacích podmínkách. Zadavatel uvedl, že v zadávací dokumentaci jsou popsány podmínky pro spolupráci MES a CES, avšak je též ponechána možnost pro komunikaci s jinými systémy, a to jak listinnou formou, tak i datovou formou, přičemž procesy jsou dány jednoznačně platnou právní úpravou.

K námitce, že jsou v zadávací dokumentaci definovány 4 funkční celky a následně jsou uváděny pouze 2, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „význam a architektura je zřejmá z textu dané kapitoly a je rovněž uvedena přehledně v diagramu. Stěžovatel ostatně sám používá správné členění na 2 funkční celky a jejich rozpad na další úroveň detailu. Z této části námitky není patrné, co stěžovatel považuje za chybné či vnitřně rozporné, když sám dospívá ke správnému závěru o 2 funkčních celcích.“

Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že integrace CES s eSSL MK je jednoznačně vymezena např. v bodě 1.5.9 či 1.5.3.2 technické specifikace.

K námitce, že v bodě 1.5.3 technické specifikace chybí v seznamu procesu inventarizace, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „proces hlášení inventarizace je upraven v právní úpravě jako podání hlášení, umožněné přes uvedené digitální editovatelné formuláře přímo

Zadavatel dále uvedl, že z kontextu zadávacích podmínek je zřejmé, že pojmy zápůjčka a výpůjčka používá jako synonyma, byť z pohledu občanského práva mají oba instituty odlišný význam. Uvedené nemá dle zadavatele vliv na označení zadávacích podmínek v rozporu se zákonem.

Zadavatel dále uvedl, že ze zadávacích podmínek je zcela jednoznačné, že multimediální archiv slouží jako multimediální úložiště pro ostatní moduly a nemá vztah k CES.

Zadavatel dále uvedl, že modul Knihovny není uveden v seznamu modulů a není tak předmětem plnění veřejné zakázky.

K námitce, že není zřejmé, kdy se nový předmět stane sbírkovým předmětem, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že se v případě tohoto požadavku jedná o konfigurační záležitost bez vlivu na nabídkovou cenu nebo dobu plnění díla.

Zadavatel dále uvedl, že moduly i možnosti podání hlášení jsou v zadávacích podmínkách dostatečně podrobně popsány a nelze vytrhávat z kontextu jednotlivé body. Dle zadavatele je zcela zřejmé, co zadavatel požaduje v případě rychlé odezvy systému či v rámci příjemného a flexibilního uživatelského rozhraní. Dle názoru zadavatele nelze rovněž odhlédnout od toho, že v rámci plnění budou obě smluvní strany spolu úzce spolupracovat tak, aby stanovených požadavků bylo řádně a včas dosaženo. Současně zadavatel upozorňuje na požadavek na užití jednotného design systému na FE podle pravidel DIA.

K námitce, že chybí v části CES diagramy v úrovni business architektury zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že procesy jsou popsány a dány platnou právní úpravou jakož i obecně platným pracovním postupem v paměťových institucích, který je stěžovateli velmi dobře znám.

K námitce, že není v diagramu business architektur MES specifikována větev, pokud sbírkotvorná komise rozhodne o nezařazení nového předmětu do sbírky, zadavatel uvedl, že tato větev procesu je standardní proces ukončení s ohledem na obecně platnou praxi užití evidenčních systémů, jejíž znalost je u kvalifikovaného dodavatele základem pro jeho úspěšné sestavení nabídky a účast v zadávacím řízení.

K námitce, že u evidence 1. a 2. stupně nejsou diagramy vůbec a z textu jasně nevyplývají procesy v rámci těchto zákonem vyžadovaných evidencí, zadavatel uvedl, že evidence jsou procesy jasně dané a popsané mj. zákonem o ochraně sbírek muzejní povahy a souvisejícími prováděcími předpisy.

Dále zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že záznam do karty CES je možnost okamžité činnosti odborného pracovníka v CES a proces konzervace a restaurování/preparování je vymezen obecně, odlišnosti jsou konfiguračního charakteru na dodané platformě a budou specifikovány dle harmonogramu v prvé části dodávky MES.

Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách k systému MES uvedl, že stěžejním je dodání konfigurovatelné platformy a MES má primárně nahradit technologicky dále nepodporovaný systém DEMUS. V dané oblasti je tedy dle zadavatele praxe pracovních procesů už sjednocena

K sekci „ostatní požadavky“ zadavatel uvedl, že jejich příslušnost obecná nebo procesní je oborově zřejmá, požadavky musí být zapracovány při implementaci systému.

K námitce, že není uvedeno datum plánovaného uvedení MES do provozu, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že všechny podstatné informace pro sestavení nabídky, a to i nabídky cenové, jsou součástí zadávacích podmínek včetně harmonogramu.

K námitce, že není stanoveno datum, do kterého budou moci uživatelé zadávat údaje do starého CES, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že cílem je, aby byl nový CES v provozu od počátku roku 2026 a že poskytne vybranému dodavateli plnou součinnost.

Dále zadavatel uvedl, že sjednocení centrálního řízení vybraných slovníků není předmětem plnění veřejné zakázky.

K námitce, že požadavek na poskytování tiskových sestav „v minimálním nutném společném rozsahu“ je málo specifický, zadavatel uvedl, že je požadována konfigurovatelná platforma a oborová znalost problematiky, zadavatel dále uvedl, že je přesvědčen, že poskytnuté informace jsou zcela dostačující pro stanovení nabídkové ceny. Naopak uvedení podrobných ukázek a podob tiskových sestav by mohlo znamenat porušení zásady diskriminace anebo zvýhodnění konkrétních dodavatelů.

K problematice OpenDat zadavatel uvedl, že problematika licencí a práv k nim je vymezena platnou právní úpravou, kterou by měl kvalifikovaný dodavatel znát.

Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že migrovaná data budou dostupná podle poskytnutého harmonogramu, tedy k začátku migrace. Zadavatel zdůraznil, že se zadávací podmínky migraci dat nevztahují pouze na data zadavatele.

K modelům architektury zadavatel odkázal na popisy uvedené v bodech 1.5 a 1.6 technické specifikace.

K námitkám týkajícím se bodu 1.5 technické specifikace zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „při integraci s eSSL je legislativně zakotveno povinnost využití NSeSSS, systém nápovědy a helpdesku je oborově standardní a musí být proveden takovým způsobem, aby naplnil svůj účel, který veřejná zakázka sleduje, tj. aby uživatelé byli schopni při jeho využití aplikaci správně ovládat a používat. Kontroly na délku textu jsou uživatelským požadavkem směrem ke zlepšení ve srovnání se stávajícím CES.“

Zadavatel dále uvedl, že proces správy uživatelů informačního systému veřejné správy představuje pro kvalifikované dodavatele notorietu a je tak zřejmé, jaké úkony a činnosti je nutné realizovat a že jednotlivé úkony týkající se „potvrzení úprav“ jsou v zadávacích podmínkách jednoznačně vymezeny (jedná se o potvrzení kroku nebo vrácení na předchozí úroveň s upozorněním).

K problematice výměny dat s externími systémy zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že ze zadávacích podmínek vyplývá požadavek, aby CES publikoval data do národního katalogu otevřených dat. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že mu není jasné, jaké

K požadavku na možnost vkládání interní komunikace a poznámek zadavatel uvedl, že se jedná o požadavek, jehož smysl a účel je ze zadávacích podmínek zcela patrný. Konkrétní způsob technického provedení záleží dle zadavatele na rozhodnutí dodavatele, z čehož vyplývá, že zadavatel nemůže v zadávacích podmínkách konkrétní způsob provedení uvést.

K námitce, že není přesně definováno, jaký má která statistika účel, zadavatel uvedl, že dané bude upřesněno v úvodní fázi projektu při úzké spolupráci obou stran; daný seznam je podkladem pro stanovení porovnatelných nabídkových cen.

K námitce, že není určeno, jak má být určováno procento inventarizace, zadavatel uvedl, že se jedná o parametrizovatelnou hodnotu, které bude stanovena v úvodní fázi projektu a může být v budoucnu měněna. Její nastavení do systému nemá dle zadavatele jakýkoliv dopad na nabídkovou cenu nebo harmonogram. Rovněž k problematice označení „archiválie“ a „kulturní památky“ zadavatel uvedl, že se jedná o parametrizaci systému vycházející z dosavadní běžné praxe, která navíc musí být stěžovateli s ohledem na jeho praxi velmi dobře známa.

K námitce, že zadávací dokumentace nedostatečně identifikuje evidované sbírkové předměty, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že struktura je dána platnou právní úpravou.

Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „WF je v zadávacích podmínkách popsán, pojmenování stavů je předmětem úvodní fáze projektu a předpokládá se jeho navržení dodavatelem, jak ze zadávacích podmínek vyplývá“. Dále zadavatel uvedl, že role musí být, jak je uvedeno v zadávacích podmínkách, konfigurovatelné. Požadovaný minimální popis publikace je rovněž uveden, povinně zveřejňované informace jsou dány platnou právní úpravou.

Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že zadávací podmínky vychází a primárně navazují na dlouholetou praxi se systémem DEMUS. Zadavatel trvá na použití modulárního přístupu na základě konfigurovatelné platformy. Příkladem je uvedený základní modul

Dále zadavatel uvedl, že je nutné uchovávat i hodnoty před migrací, stejně jako mít možnost vyjádřit v konkrétních případech i souhlas s případně měněnými daty specifických předmětů.

Zadavatel závěrem rozhodnutí o námitkách připomíná a zdůrazňuje, že plnění veřejné zakázky bude realizováno s využitím procesů agilního vývoje. Zadavatel uvedl, že je přesvědčen, že stěžovatel tuto skutečnost neměl při sepisu námitek na zřeteli; pakliže by vycházel z této premisy, odpadla by celá řada ne-li většina namítaných údajných nesrovnalostí a nedostatků zadávacích podmínek.

Navrhovatel ve svém návrhu mj. uvádí, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách řádně nevypořádal s námitkami navrhovatele. Konkrétně navrhovatel uvádí, že se zadavatel s jeho námitkami týkajícími se diskriminace komerčních dodavatelů vypořádal pouze vyhýbavě

Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 19. 11. 2024 námitky navrhovatele, které dle § 245 odst. 1 zákona odmítl prostřednictvím rozhodnutí o námitkách ze dne 3. 12. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

Ještě předtím, než Úřad přistoupí k meritu věci, je pro další postup nezbytné se vypořádat s danou námitkou navrhovatele týkající se tvrzené nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, resp. jeho odůvodnění ve vztahu k některým namítaným skutečnostem, proto se

Úřad při posouzení rozhodnutí o námitkách vycházel z toho, že pokud navrhovatel uvádí v námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

V námitkách navrhovatel mj. uvádí, že postup zadavatele vykazuje prvky nekalé soutěže a že zadávací podmínky jsou stanoveny tak, aby poskytovaly výhodu budoucím uživatelům MES proti ostatním komerčním systémům. Dále navrhovatel uvádí, že zadávací dokumentace je nejasná, nejednoznačná a obsahuje odborné chyby, k čemuž uvádí výčet nedostatků zadávací dokumentace (k tomu viz bod 99. až 106. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Úřad zjistil, že zadavatel se v rámci rozhodnutí o námitkách vyjádřil k jednotlivým argumentům navrhovatele (k tomu viz body 107. až 143. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž zadavatel výslovně uvedl, že systém CES bude otevřen všem ostatním systémům bez ohledu na výrobce a že detailní technická specifikace rozhraní pro komunikaci s dalšími systémy bude provedena v průběhu plnění veřejné zakázky při implementaci systému. Dále zadavatel poukázal na skutečnost, že s ohledem na platnou právní úpravu musí být ponechána možnost komunikace listinnou i datovou formou, a to pro všechny systémy. Zadavatel dále uvedl, že vychází ze svých potřeb a je toho názoru, že jeho požadavek na určitý systém o určitých parametrech nenarušuje hospodářskou soutěž. Zadavatel se dále vyjádřil k jednotlivým nejasnostem či rozporům v zadávací dokumentaci, které navrhovatel uvedl ve svých námitkách, a poukázal na to, že požadovaný systém má být realizován s využitím procesů agilního vývoje a má se jednat o konfigurovatelnou platformu, tedy zadávací podmínky nelze stanovit ve všech myslitelných podrobnostech. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že námitky navrhovatele mají převážně podobu dotazů či připomínek, kdy absentují konkrétní argumenty, a namítané skutečnosti nemají vliv na stanovení nabídkové ceny, resp.

Úřad výše uvedené shrnuje tak, že z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že se zadavatel v odůvodnění vyjádřil ke všem námitkám navrhovatele a je zcela zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítnul jako nedůvodné, resp. je z něj tedy patrné, proč považuje stanovené zadávací podmínky a svůj postup v zadávacím řízení na veřejnou zakázku za souladný se zákonem a jeho zásadami, a stejně tak proč odmítá argumenty navrhovatele.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele dodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se v rámci rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vypořádal se všemi relevantními argumenty navrhovatele.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku ucházet. Zadávací podmínky by tak měly představovat konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jenž je formálně zachyceno v zadávací dokumentaci. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž zadavatel nesmí odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek přenášet na dodavatele, jak explicitně plyne z § 36 odst. 3 zákona. Nejvyšší správní soud v tomto kontextu v rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010 uvedl, že „zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající, a především vzájemně porovnatelné nabídky.“9

Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost stanovit zadávací podmínky tak, aby všichni potenciální dodavatelé měli jasnou představu o tom, jak připravit své nabídky a jak bude předmětné zadávací řízení probíhat. Stěžejním kritériem pro stanovení zadávacích podmínek je tak požadavek, aby tyto byly určité a jednoznačné a dodavatelům tak umožňovaly učinit si jasnou představu o podmínkách účasti v zadávacím řízení, stejně tak podmínkách plnění samotné veřejné zakázky. Zadavatel by proto při přípravě zadávacích podmínek neměl připustit, aby si jednotliví dodavatelé mohli zadávací podmínky vykládat rozdílným způsobem, resp. aby o výkladu určitého požadavku zadavatele vznikaly pochybnosti, resp. aby takto nepřípustně zadavatel přenášel svou odpovědnost za řádné zpracování zadávacích podmínek na dodavatele, potažmo tak vytvářel překážky hospodářské soutěže. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v tom, že dodavatelé

Úřad dále konstatuje, že k zákonnému stanovení zadávacích podmínek se úzce váže zásada transparentnosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona, jež mimo jiné vyžaduje, aby veškeré podmínky a pravidla zadávacího řízení byly stanoveny jasným, srozumitelným, určitým a jednoznačným způsobem, tj. zadávací podmínky nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či pro jejich rozdílný výklad. Účelem takového postupu je nejen, aby všichni dodavatelé působící na relevantním trhu při vynaložení běžné péče mohli přesnému významu zadávacích podmínek rozumět a shodně je i interpretovat, ale rovněž i zajištění schopnosti zadavatele ověřit, zda podané nabídky splňují kritéria veřejné zakázky. Zásadou transparentnosti se ve své judikaturní činnosti již opakovaně zabývaly soudy, kdy např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo judikováno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla.“.

Obdobný názor je přitom patrný i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, kdy je kladen důraz na to, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny především objektivně, tj. takovým způsobem, který bude vnímán a chápán všemi dotčenými subjekty čili jak zadavatelem, tak i dodavateli, identickým způsobem. Požadavky zadavatele musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či jejich rozdílný výklad, a to jak do kvality, tak i do rozsahu poptávaného plnění. Je tedy na místě konstatovat, že neurčitosti v nastavení zadávacích podmínek nemohou jít k tíži dodavatelů (účastníků), neboť stanovit zadávací podmínky přesně a jednoznačně je povinností, jež stíhá výlučně zadavatele. Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadávací podmínky musí být, s ohledem na dodržení zásady transparentnosti, nastaveny jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně tak, aby nepřipouštěly rozdílný výklad a nabídky dodavatelů mohly být na jejich základě řádně zpracovány a mohly být vzájemně porovnatelné.

V intencích shora uvedeného Úřad předně posoudil námitku navrhovatele týkající se chybějící specifikace pro integraci CES s externími systémy. Dle názoru navrhovatele zadávací dokumentace neobsahuje podrobné popisy webových služeb a dalších rozhraní pro interoperabilitu CES s externími systémy, což je dle navrhovatele klíčové pro zajištění kompatibility a funkčnosti (výslovně navrhovatel zmiňuje chybějící API rozhraní pro komunikaci CES se stávajícími systémy třetích stran).

Zadavatel ke shora uvedené námitce odkázal na bod 1.5.10 technické specifikace a dále uvedl, že integrace musí vycházet z aktuálně platné legislativy. V rozhodnutí o námitkách pak zadavatel mj. poukazoval na to, že detailní technická specifikace rozhraní pro komunikaci CES s jinými systémy bude provedena při implementaci s ohledem na vybranou technologii a takovým způsobem, aby nedošlo ke zvýhodnění či naopak znevýhodnění žádného komerčního produktu nebo jiného produktu. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí zadavatel uvedl, že projekt ISMUS předpokládá, že bude včas popsáno vystavěné API rozhraní nového

Zadavatel dále ve svém vyjádření k návrhu obecně uvedl, že úroveň technické specifikace je dle jeho názoru dostatečná, aby uchazeč disponující dostatečnými odbornými znalostmi porozuměl povaze a rozsahu díla. Zadavatel poukázal na skutečnost, že samotný projekt byl koncipován tak, že v rámci harmonogramu jsou fáze (etapy), kde se předpokládá analytické zpřesnění požadavků zadavatele ve spolupráci s vybraným uchazečem na finální podobu implementace. Dle názoru zadavatele navrhovatel předpokládá podobu zadávací dokumentace jako přesný cílový koncept řešení, dle kterého by bez dalších analytických činností programoval a implementoval aplikaci, což se ale dle zadavatele vymyká běžné praxi a pravděpodobně by takové zadání zásadním způsobem omezilo okruh možných uchazečů.

S ohledem na výše uvedené Úřad přistoupil k posouzení, zda dodavatelé mohli v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla reflektovat interoperabilitu systému CES s jinými systémy, jakož i kalkulaci skutečných nákladů, které dodavatel bude při plnění veřejné zakázky muset vynaložit.

Úřad předně pro úplnost uvádí, že export a import dat ve formátu CSV mezi dvěma systémy lze realizovat vícero způsoby, např. manuálně, prostřednictvím API rozhraní nebo cloudových služeb. „API“ (Application Programming Interface) je aplikační programovací rozhraní, tj. soubor pravidel a protokolů, které umožňuje dvěma různým aplikacím nebo systémům vzájemnou komunikaci. Tato komunikace může zahrnovat odesílání a načítání dat, nebo může umožnit různým softwarovým komponentám interagovat a provádět úlohy. Různé softwary tak mohou spolehlivě komunikovat bez ohledu na jejich základní architekturu nebo technologii. Rozhraní API funguje tak, že odhalí omezený počet akcí a datových bodů, se kterými může externí software komunikovat. Když chce softwarový systém přistupovat ke zdroji poskytovanému jiným systémem (jako jsou data nebo funkce), odešle požadavek s podrobným popisem akce, kterou potřebuje provést. Tento požadavek je podán prostřednictvím rozhraní API. Je-li API autorizováno, systém tento požadavek zpracuje a odešle odpověď zpět.10 Z veřejně dostupných zdrojů pak také vyplývá, že různé typy rozhraní

Úřad konstatuje, že z bodu 3.2. zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky jsou dva samostatné systémy (CES a MES), přičemž pouze k systému MES zadavatel uvedl, že tento bude realizován v režimu agilního vývoje, jednotlivé části tohoto systému a jeho funkce tudíž budou vyvíjeny postupně za průběžného ověřování naplnění potřeb zadavatelem.

Úřad tak dospěl k závěru, že možnost případné úpravy požadavků týkající se systému CES v průběhu plnění není v zadávací dokumentaci obsažena.

K tomu Úřad dodává, že zadavatel ani na žádném místě neuvedl jakékoliv informace týkající se postupu (tj. jak, kdy a kým) upřesnění způsobu integrace CES s jinými systémy a provedení detailní technické specifikace rozhraní pro komunikaci s externími systémy. Ve svých vyjádřeních pak zadavatel používá ve vztahu ke specifikaci API rozhraní trpný rod („bude definováno“), aniž by uvedl bližší informace o tom, kým a za jakých podmínek.

Úřadu tak s ohledem na výše uvedené není zřejmé, jak má případný proces upřesnění, resp. doplnění požadovaného způsobu komunikace CES s jinými systémy a specifikace API rozhraní dle zadavatele probíhat.

K tvrzení navrhovatele, že zadavatel uvedl v souvislosti s API rozhraním v zadávací dokumentaci, že „…způsob technického provedení je na každém uchazeči a jeho řešení, jeho struktura a rozsah je na rozhodnutí uchazeče“, Úřad uvádí, že uvedené tvrzení zadavatele se vztahuje k bodu 1.5.1 technické specifikace, kde zadavatel požaduje pouze oboustrannou komunikaci datovou schránkou nebo emailem. Dle názoru Úřadu nelze z uvedeného dovozovat, že zadavatel zamýšlel ponechat volbu způsobu integrace s externími systémy nad rámec komunikace datovou schránkou, emailem a listinnou cestou na dodavateli.

V bodě 1.5.10 technické specifikace, na který odkazuje zadavatel s tím, že je zde explicitně zmíněna nutnost komunikace s jinými systémy, zadavatel uvedl, že je žádoucí uživatelům MES a jiných evidenčních systémů umožnit, aby nemuseli ručně znovu zadávat data do CES, ale aby tato mohla být přenesena do CES přes uživatelské rozhraní. Dále v citovaném bodě technické specifikace zadavatel uvedl: „Interoperabilita s jinými systémy bude primárně zajištěna prostřednictvím importu a exportu dat (CSV) a webových služeb.“

Úřad konstatuje, že zadavatel v bodě 1.5.10 technické specifikace možnost komunikace prostřednictvím API rozhrání výslovně nezmiňuje. Přenos CSV souborů sice může probíhat mj. prostřednictvím API rozhraní, ale také např. prostřednictvím cloud úložiště a dalšími způsoby, tedy není jednoznačně zřejmé, zda má dodavatel vůbec v rámci plnění šetřené veřejné zakázky povinnost zajistit komunikaci CES a jiných evidenčních systémů prostřednictvím API rozhraní (a v jakém rozsahu) či nikoliv. Sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvádí, že zadávací dokumentace předpokládá příjem hlášení v dodavatelsky neutrální digitální a listinné podobě, což odpovídá platné právní úpravě, a současně že z legislativy plyne pouze povinnost zajistit komunikaci prostřednictvím datové schránky a listin, nikoliv povinnost zajistit komunikaci CES s externími systémy přes API rozhraní. Nicméně z dalších tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách naopak vyplývá, že přenos dat mezi CES a externími systémy prostřednictvím API rozhraní předpokládá.

Úřad shledal, že z bodu 1.5.10 technické specifikace vyplývá pouze možnost (nikoliv nutnost) přenosu dat ve formátech CSV prostřednictvím API rozhraní, na jiných místech zadavatel v zadávacích podmínkách výslovně zmiňuje pouze povinnost umožnit komunikaci s CES listinnou formou nebo prostřednictvím datové schránky (např. bod 1.5.1 a 1.5.3 technické specifikace) nebo není jednoznačně zřejmé, jaký způsob komunikace CES s jinými systémy má

Úřad tak s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že ze zadávací dokumentace není zřejmé, jakým konkrétním způsobem mají být data mezi CES a jinými systémy přenášena a jaký rozsah integrace s externími systémy zadavatel prostřednictvím API rozhraní zamýšlí, rovněž zadavatel na žádném místě zadávací dokumentace neuvedl specifikaci požadovaného API rozhraní, přestože rozhraní pro komunikaci s externími systémy mělo být dle tvrzení zadavatele součástí plnění veřejné zakázky. Úřad podotýká, že bez API rozhraní není možné různé systémy přímo propojovat. Zadavatel však nedefinoval typ rozhraní, typ komunikace mezi dotčenými systémy, operace, které mají prostřednictvím API rozhraní probíhat, rozsah dat a funkcí, které mají být mezi dotčenými systémy sdíleny, formát zasílání požadavků mezi dotčenými systémy a formát odpovědi na tyto požadavky, atd. Zadavatel současně na žádném místě zadávací dokumentace nestanovil, že požadavek na rozhraní pro komunikaci CES s externími systémy bude upřesněn v průběhu plnění veřejné zakázky, ani neuvedl žádné informace, jak by měl proces upřesňování požadavků v případě CES probíhat.

Úřad dále uvádí, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení jedinou nabídku, přičemž dalších 6 dodavatelů včetně navrhovatele požádalo zadavatele o zaslání části dokumentace, jež podle zadavatele obsahuje informace důvěrné povahy.

Úřad se přípisem ze dne 17. 1. 2025 dotázal dodavatelů DGline s.r.o., Aricoma Systems a.s.,

Dodavatelé DGline s.r.o. a Aricoma Systems a.s. označili jako důvod své neúčasti mj. nastavení zadávacích podmínek, pročež Úřad tyto dodavatele následně požádal přípisem ze dne

Společnost DGline s.r.o. uvedla, že bez konkrétní specifikace API není schopna stanovit cenu za realizaci požadovaného plnění. Dále citovaná společnost uvedla, že poskytování dat do CES je povinné, proto je nezbytné mít API definované.

Společnost Aricoma Systems a.s. uvedla, že dle jejího názoru je pro stanovení nabídkové ceny nezbytné mít specifikaci API, protože rozsah API se může výrazně lišit v závislosti na rozsahu a formátu poskytovaných dat.

Odpovědi dodavatelů DGline s.r.o. a Aricoma Systems a.s. tak potvrzují tvrzení navrhovatele o vlivu chybějící specifikace API rozhraní na nabídkovou cenu, když obě společnosti uvedly, že bez specifikace API rozhraní nejsou schopny stanovit nabídkovou cenu. Úřad pro úplnost uvádí, že zbývající oslovené společnosti se zadávacího řízení neúčastnily z důvodů na straně těchto společností (chybějící kvalifikace, nedostatečné kapacity), tedy jejich odpovědi nejsou relevantní pro posouzení vlivu nastavení zadávacích podmínek na účast v zadávacím řízení.

Úřad konstatuje, že v případě otevřeného řízení musí být veškeré zadávací podmínky nezbytné k rozhodnutí dodavatele o jeho účasti v zadávacím řízení obsaženy již v zadávací dokumentaci při zahájení zadávacího řízení. Zadávací podmínky současně musí být připraveny a formulovány v dostatečné míře podrobnosti, aby mohly být podány vzájemně porovnatelné nabídky. Vzhledem k tomu, že v otevřeném řízení není prostor pro jednání o nabídkách, nelze připustit situaci, kdy dodavatel ocení jím nabízené plnění a zadavatel následně až v průběhu plnění upřesní své požadavky. Jinak řečeno, nelze akceptovat situaci, kdy zadavatel nemusí přijmout plnění, které dodavatel ve své nabídce nacenil. K uvedenému Úřad podotýká, že z vyjádření zadavatele je zřejmé, že měl představu, jakým způsobem bude integrace CES s jinými systémy fungovat, když ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvedl, že „cílem

Úřad současně odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0129/2023/VZ, č. j.

Úřad akcentuje, že nedostatečná specifikace integrace CES s jinými systémy tak má dopad na dodavatele již při tvorbě samotné nabídky, neboť tuto jsou dodavatelé povinni kvalifikovaně zpracovat a ocenit. Pakliže dodavatelé nemají jasně stanoveno, jaké nabízené řešení budou moci zadavateli dodat, a mají pracovat s několika možnými variantami a s nejistotou, které řešení bude zadavatel nakonec požadovat dodat, nejedná se o zákonně

Jinými slovy řečeno, dodavatelé nemohli při zpracování své nabídky předvídat, jaký způsob integrace CES s jinými systémy zadavatel zvolí a v jakém rozsahu. Zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl konkrétní specifikaci API rozhraní a ze zadávací dokumentace nebylo ani jednoznačně zřejmé, zda zadavatel vůbec bude požadovat API rozhraní pro komunikaci CES s jinými systémy nebo zda zadavatel využije pouze zákonem danou povinnost komunikace prostřednictvím datové schránky či listinnou formou nebo zvolí jiné možnosti přenosu dat.

Úřad tak dospěl k závěru, že zadavatelem zvolený způsob nastavení zadávacích podmínek ve vztahu ke specifikaci integrace CES s jinými systémy vykazuje nedostatečnou míru podrobnosti pro sestavení nabídek dodavateli. Takto nastavené zadávací podmínky přináší dodavatelům nepřiměřenou míru rizika při sestavení nabídky a cenotvorbě, jelikož neznají dopředu preference zadavatele, jimž by měli svou nabídku přizpůsobit. Stejně tak nelze přehlédnout, že předmětná zadávací podmínka může mít dopad i do samotné realizace veřejné zakázky, a to i v kontextu poměrně krátkých lhůt předmětu plnění.

Se zřetelem na vše výše uvedené tak Úřad uzavírá, že zadavatel v šetřeném případě nedostál své zákonné povinnosti stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, resp. stanovit zadávací podmínky jednoznačným způsobem tak, aby z jejich obsahu byly všem potenciálním dodavatelům zcela zřejmé požadavky zadavatele a nároky jím kladené na zpracování nabídky, neboť z bodu 1.5.10 technické specifikace ani z jiných ustanoveních technické specifikace či jiných dokumentů tvořících zadávací dokumentaci nebylo zřejmé, jakým konkrétním způsobem a v jakém rozsahu má být přenos dat mezi systémem CES a jinými (externími) systémy realizován, zejména zadavatel neuvedl rozsah přenosu dat prostřednictvím API rozhraní a specifikaci požadovaného API rozhraní pro komunikaci systému CES s jinými (externími) systémy. Dodavatelé tak objektivně nemohli v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla reflektovat interoperabilitu systému CES s jinými systémy, jakož i kalkulaci skutečných nákladů, které dodavatel bude při plnění veřejné zakázky muset vynaložit.

Navrhovatel dále v návrhu uvedl, že zadávací dokumentace obsahuje nejasnosti v požadavcích na migraci dat. Navrhovatel je přesvědčen, že zadávací dokumentace neuvádí jasné informace o rozsahu a formátu dat k migraci, což znemožňuje přesné plánování a realizaci migrace.

V případě systému MES navrhovatel dále namítá, že není definováno, z jakých konkrétních existujících systémů mají být data migrována, jaké jsou datové rozsahy, a není jasný rozsah a nezbytná časová náročnost migrace dat.

Zadavatel k namítanému uvedl, že zadávací dokumentace obsahuje specifikaci rozsahu migrovaných dat v bodě 5.1 technické specifikace. Způsob provedení migrace je dle zadavatele ponechán na dodavateli. V rozhodnutí o námitkách pak zadavatel uvedl, že „předmět plnění, tedy i počet podsbírek je stanoven zadávacími podmínkami; tento rozsah musí dodavatelé respektovat a nabídku mu přizpůsobit. Migrovaná data budou dostupná podle poskytnutého harmonogramu, tedy k začátku migrace. Zadavatel zdůrazňuje, že zadávací podmínky migraci dat nevztahují pouze na data zadavatele.“