I.ÚS 1096/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 1096/23 ze dne 22. 11. 2023 N 171/121 SbNU 170 Přednost nejlepšího zájmu dítěte před procesními pochybeními obecných soudů   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Pavla Šámala (soudce zpravodaj) a soudců Jaromíra Jirsy a Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelky Z. Š., zastoupené Mgr. Bc. Martinem Kůsem, advokátem, sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 - Staré Město, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. února 2023 č. j. 14 Co 253/2022-578, za účasti Krajského soudu v Plzni jako účastníka řízení a J. Š., zastoupeného JUDr. Zuzanou Staňkovou, advokátkou, sídlem Rostislavova 1363/22, Praha 4 - Nusle, a nezletilého J. Š., zastoupeného opatrovníkem městem X, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se zamítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím byla porušena základní práva zakotvená v čl. 2 odst. 2, čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i v čl. 3 odst. 1, čl. 8 odst. 1 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. 2. Z ústavní stížnosti a z napadeného rozhodnutí se podává, že rozsudkem ze dne 21. 9. 2022 č. j. 99 P 238/2020-364 Okresní soud Plzeň-město (dále jen "okresní soud") zamítl návrh prvního vedlejšího účastníka - otce nezletilého (dále též jen "otec") na novou úpravu péče o druhého vedlejšího účastníka - nezletilého (dále jen "nezletilý") [výrok I], upravil styk otce s nezletilým [výrok II], od 1. 9. 2022 nově stanovil otci výživné na nezletilého, vyčíslil dluh na výživném a stanovil jeho splatnost [výroky III a IV], změnil rozhodnutí o dosavadní úpravě výživy nezletilého [výrok V], udělil za otce souhlas s očkováním nezletilého [výrok VI] a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky [výrok VII]. Ohledně výchovných poměrů dospěl okresní soud k závěru, že střídavá péče není v zájmu nezletilého, neboť stěžovatelka - matka nezletilého (dále též jen "matka") o něj řádně pečuje, od posledního rozhodnutí uplynula dosud příliš krátká doba, rodiče nejsou schopni komunikace a uplatňují rozdílné výchovné modely. Styk otce s nezletilým okresní soud upravil vzhledem k tomu, že dosud upraven nebyl a rodiče se na něm nemohli dohodnout. Výživné soud stanovil otci od 1. 9. 2022 částkou 10 000 Kč měsíčně s ohledem na odůvodněné potřeby nezletilého a jeho majetkové poměry a možnosti, schopnosti a majetkové poměry obou rodičů. Okresní soud dospěl k závěru, že v této věci nejsou splněny podmínky pro posouzení možnosti změny výchovného prostředí, neboť péče matky nebyla zanedbána či zneužita, navíc na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že střídavá péče v daném případě není v zájmu nezletilého. Naopak při pokračování stávající praxe mezi rodiči by byla k jeho újmě. 3. Proti rozsudku okresního soudu podali otec i matka odvolání, matka podala odvolání pouze proti výroku o úpravě styku. Krajský soud v Plzni (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem rozsudek okresního soudu ve výrocích I a II změnil tak, že nezletilý se s účinností od 1. 3. 2023 svěřuje do střídavé péče rodičů. Rodiče se budou v péči střídat po týdnu, a to vždy od pondělí do pondělí, přičemž ve školní den dosud pečující rodič předá nezletilého ráno do školy, v jiné dny jej předá druhému rodiči do 10:00 hod.; v sudé kalendářní týdny bude nezletilý v péči matky, v liché kalendářní týdny v péči otce. Kromě toho se každý z rodičů bude s nezletilým stýkat ve čtvrtek v týdnu, kdy jej v péči nemá, a to odpoledne, přičemž si jej vyzvedne ze školy a v 18:30 hod. jej vrátí druhému rodiči. Dále byl upraven styk rodičů o letních prázdninách, jarních prázdninách, Velikonocích, podzimních prázdninách a o Vánocích (výrok I). Krajský soud dále potvrdil rozsudek okresního soudu ve výroku III pro dobu od 1. 9. 2022 do 31. 12. 2022 (výrok II). Pro dobu od 1. 1. 2023 do 28. 2. 2023 rozsudek okresního soudu ve výroku III změnil tak, že otec je povinen platit nezletilému výživné 6 000 Kč, a to k rukám matky do 15. dne příslušného měsíce (výrok III). Pro dobu od 1. 3. 2023 rozsudek okresního soudu ve výroku III změnil tak, že každý z rodičů je povinen platit nezletilému k rukám druhého rodiče vždy do 15. dne příslušného měsíce výživné 3 000 Kč (výrok IV). Ve výroku IV byl rozsudek okresního soudu změněn tak, že dluh na výživném za období 1. 9. 2022 do 31. 1. 2023 nevznikl (výrok V.). Předchozími výroky byl změněn rozsudek okresního soudu ze dne 18. 5. 2020 č. j. 99 Nc 23/2020-33 (výrok VI). Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o péči, výživném a styku (výrok VII). Krajský soud dále rozsudek okresního soudu ve výroku VI zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (výrok VIII). Krajský soud dovodil, že základní předpoklady pro řádnou výchovu nezletilého a zázemí pro něj mají oba rodiče zhruba stejnou měrou. Obavy, že střídavá péče by vedla k dalším střetům mezi rodiči a prohlubovala jejich konflikty a vzájemnou nevraživost, nejsou podle krajského soudu namístě. Krajský soud proto - i s přihlédnutím k přání nezletilého, který se dne 2. 12. 2022 u psycholožky vyjádřil, že by chtěl být u otce více - změnil napadený rozsudek ve výrocích I a II tak, že nezletilého svěřil do symetrické střídavé péče realizované v běžném režimu v týdenních intervalech. Krajský soud současně apeloval na otce, aby se zdržel konfliktní komunikace s matkou a negativních výroků o ní v přítomnosti nezletilého a aby se při výchově nezletilého zdržel používání vulgárních výrazů, jimiž pak nezletilý častuje matku. II. Argumentace stěžovatelky 4. V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že dne 2. 12. 2022 se konalo posouzení aktuálního psychologického stavu nezletilého soudní znalkyní Mgr. Zuzanou Bouškovou, kterého se zúčastnil i otec nezletilého. Z provedeného dokazování (ze zprávy znalkyně Mgr. Zuzany Bouškové) vyplynulo, že otec si z tohoto vyšetření znalkyně bez jejího souhlasu, matky či nezletilého pořídil "tajnou nahrávku", kterou poskytl krajskému soudu. Krajský soud z této otcem pořízené nahrávky vycházel, aniž by posoudil její procesní použitelnost. Krajský soud tedy rozhodoval na základě důkazu, který nebyl řádně proveden, což je postup v rozporu s občanským soudním řádem. Tím, že krajský soud vycházel z obsahu tajně pořízené nahrávky za účelem zjištění názoru nezletilého, aniž se zabýval přípustností takového důkazu, zatížil své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti. 5. Stěžovatelka namítá, že krajský soud ve svém rozhodnutí odkázal na "přání nezletilého", které má být součástí této tajně pořízené nahrávky, ačkoli zjištění názoru nezletilého dítěte je možné způsoby aprobovanými procesními předpisy, tedy jak výslechem před soudem, tak i prostřednictvím opatrovníka či znalce. Podle názoru stěžovatelky krajskému soudu nic nebránilo, aby sám (či prostřednictvím opatrovníka) vyslechl nezletilého, popřípadě, aby vyslechl i znalkyni Mgr. Bouškovou. Stěžovatelka v rámci svého vyjádření k odvolání otce navrhla, aby krajský soud soudní znalkyni Mgr. Bouškovou vyslechl. Krajský soud tento důkazní návrh neprovedl a v rámci odůvodnění svého rozhodnutí se touto otázkou nezabýval. Stěžovatelka poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2018 sp. zn. IV. ÚS 827/18 [(N 73/89 SbNU 121); všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz], ve kterém se Ústavní soud vyjádřil k postupu při zjišťování názoru nezletilého, přičemž připomněl platnou právní úpravu, konkrétně mezinárodní závazek České republiky odvíjející se zejména od čl. 3 a 12 Úmluvy o právech dítěte a jejich provedení v § 867 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen "občanský zákoník"). Dále stěžovatelka poukazuje na nález ze dne 9. 12. 2014 sp. zn. II. ÚS1774/14 (N 221/75 SbNU 485), v němž se Ústavní soud vyjádřil k rozhodování o použitelnosti či nepoužitelnosti záznamu rozhovoru pořízeného soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby jako důkazu v příslušném řízení. 6. V této souvislosti stěžovatelka dále namítá, že již před okresním soudem poukazovala na to, že údajné přání nezletilého (zachycené na nahrávce), že chce být s otcem více, bylo učiněno poté, co otec sdělil matce (před nezletilým), že se stěhuje na Moravu a přerušuje tak se synem veškeré styky, a proto jej 14 dní neviděl. Údajné přání nezletilého na častější styk s otcem (stěžovatelka uvádí, že doposud nahrávku neslyšela) bylo zásadně ovlivněno předchozím postojem otce, který se na základě svého rozhodnutí odmítl se synem vídat. Stěžovatelka uvádí, že není jasné, jaké je vlastně přání nezletilého ve vztahu k otázce péče a styku. Nezletilý nikdy neprojevil přání, že by chtěl být s oběma rodiči stejně (čili v symetrické střídavé péči). To pak