I.ÚS 1264/11 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 1264/11 ze dne 12. 7. 2011 N 130/62 SbNU 47 Ke zjišťování skutkového stavu a jeho právního hodnocení, hodnocení projevu vůle   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Pavla Rychetského (soudce zpravodaj) - ze dne 12. července 2011 sp. zn. I. ÚS 1264/11 ve věci ústavní stížnosti M. H. proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 29 Co 344/2010-81 ze dne 9. prosince 2010, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 21 C 252/2009-64 ze dne 22. února 2010, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žaloba o zaplacení finanční částky z důvodu vydání bezdůvodného obohacení, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 5 a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení a JUDr. P. Ch. jako vedlejšího účastníka řízení. Výrok I. Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 29 Co 344/2010-81 ze dne 9. prosince 2010 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 21 C 252/2009-64 ze dne 22. února 2010 bylo zasaženo do základního lidského práva stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 29 Co 344/2010-81 ze dne 9. prosince 2010 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 21 C 252/2009-64 ze dne 22. února 2010 se proto ruší. Odůvodnění I. Rekapitulace ústavní stížnosti 1. Návrhem došlým dne 29. dubna 2011 byla Ústavnímu soudu ve lhůtě stanovené ustanovením § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 83/2004 Sb., splňujícím i další formální podmínky [ustanovení § 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 6 zákona o Ústavním soudu] doručena ústavní stížnost proti shora citovaným rozhodnutím. 2. Stěžovatel spatřoval porušení svých základních práv, in concreto práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v tom, že obecné soudy nesplnily svoji povinnost poskytovat ochranu právům, protože se vůbec nezabývaly stěžovatelem uplatněnými námitkami, nevypořádaly se s jeho tvrzeními náležitým způsobem, čímž zatížily řízení vadou, jež svojí intenzitou dosáhla ústavněprávní roviny a porušila jeho právo na spravedlivý proces. 3. Obvodnímu soudu pro Prahu 5 vytýkal odlišné hodnocení právní otázky, neboť ten ji neposoudil jako bezdůvodné obohacení, jak ji vyhodnotil stěžovatel v žalobě před obecnými soudy, ale naopak ji posoudil jako nárok z ústně uzavřené smlouvy o dílo v režimu občanského zákoníku (dále též jen "obč. zák."). Při tom se soud dopustil procesního pochybení, neboť stěžovatele nepoučil podle ustanovení § 118a odst. 2 o. s. ř., což v konečném důsledku pro stěžovatele znamenalo tzv. překvapivé rozhodnutí, protože stěžovatel na tento nový právní názor nemohl adekvátně reagovat. 4. Obvodní soud pro Prahu 5 dále podle stěžovatele nezjišťoval podstatné náležitosti ústně uzavřené smlouvy o dílo, ač tak učinit měl. Z rozsahu dokazování, tak jak bylo provedeno Obvodním soudem pro Prahu 5, nemohl zmíněný soud podle stěžovatele učinit závěr o vzniku platné smlouvy o dílo. Tento soud se taktéž nezabýval tím, že došlo ke konkurenci mezi údajně ústně uzavřenou smlouvou o dílo dle občanského zákoníku a dříve písemně uzavřenou smlouvou o dílo dle obchodního zákoníku mezi totožnými stranami, přičemž dle stěžovatele oba předměty díla byly prováděny ve stejných prostorách a dílo bylo lze provést buď podle jedné, nebo podle druhé smlouvy, nikoliv však podle obou smluv najednou. 5. Do ústavně zaručených práv měl zasáhnout svým rozsudkem i Městský soud v Praze. Ten se neměl náležitým způsobem vypořádat s argumenty a odvolacími námitkami stěžovatele, nýbrž měl učinit pouze obecný závěr, že soud prvního stupně rozhodl na podkladě správně zjištěného skutkového stavu a dospěl po právní stránce ke správným právním závěrům. Stejně tak se nevypořádal se stěžovatelem tvrzenou vůlí stěžovatele a vedlejšího účastníka dosáhnout změny písemné smlouvy o dílo, když tato vůle byla zřejmá z jednání stěžovatele a vedlejšího účastníka při uzavírání dodatku číslo 1 k písemné smlouvě o dílo. Stěžovateli z napadeného rozhodnutí nebylo zřejmé, proč odvolací soud považoval rozhodnutí soudu nižší instance za správné a jakými úvahami se při tomto závěru řídil. 6. Z uvedených důvodů navrhl stěžovatel Ústavnímu soudu, aby obě napadená rozhodnutí zrušil. II. Rozhodný obsah napadených rozhodnutí a soudního spisu 7. Ústavní soud si vyžádal soudní spis. 8. Podává se z něj, že mezi stěžovatelem a vedlejším účastníkem byla dne 30. listopadu 2004 uzavřena smlouva o dílo v režimu obchodního zákoníku, a to v písemné formě. Dílem se rozumělo provedení stavebních úprav na domě žalovaného v Českém Krumlově, blíže vymezených projektovou dokumentací vypracovanou v březnu 2004. Tato smlouva obsahovala ustanovení, dle něhož ji bylo možno měnit pouze písemnými dodatky. V měsíci lednu 2005 sdělil vedlejší účastník stěžovateli, že požaduje změnit předmět díla, a to v rozsahu a podle nové projektové dokumentace z března 2005. V souvislosti s touto projektovou dokumentací se účastníci smlouvy dne 25. dubna 2005 písemně dohodli na změně termínu dokončení díla. Samotná změna předmětu díla však byla provedena toliko ústní formou; smluvní strany ji považovaly za dostačující. Protože dle názoru vedlejšího účastníka byl stěžovatel v prodlení s dokončením díla, žádal podle písemné smlouvy o dílo před Okresním soudem v Českém Krumlově po stěžovateli smluvní pokutu. Okresní soud v Českém Krumlově však žalobnímu návrhu vedlejšího účastníka rozsudkem č. j. 7 C 323/2007-193 ze dne 28. března 2008 nevyhověl s odůvodněním, že nedošlo k platné změně písemně uzavřené smlouvy o dílo - rozsahu předmětu díla; smluvní pokuta se dle názoru soudu vztahovala jen k dílu písemně specifikovanému. 9. Stěžovatel následně podal na vedlejšího účastníka žalobu, v níž se domáhal rozdílu ceny provedeného díla dle položkového rozpočtu vypracovaného obchodní společností SP Studio, s. r. o. (2 917 681 Kč) a ceny již zaplacených plnění (2 455 567 Kč), tj. 462 114 Kč, přičemž položkový rozpočet odrážel cenu díla provedeného v souladu s ústně změněným rozsahem předmětu díla. Z rozhodnutí Okresního soudu v Českém Krumlově dovodil, že provedl dílo pro vedlejšího účastníka na základě bezesmluvního vztahu, proto po stránce právní se ze strany vedlejšího účastníka mělo jednat o bezdůvodné obohacení. 10. Vedlejší účastník vznesl námitku promlčení. Dle jeho názoru počala promlčecí doba běžet od okamžiku, kdy provedené stavební úpravy převzal. Připustil, že v rozsahu změny předmětu díla mohlo dojít k uzavření ústní smlouvy o dílo dle občanského zákoníku, případně o plnění bez právního důvodu, v obou případech však začala tříletá promlčecí doba plynout 31. října 2005, a podal-li stěžovatel žalobu až dne 6. dubna 2009, pak tato doba uplynula. 11. Z protokolu o ústním jednání před soudem prvního stupně (č. l. 60 spisu sp. zn. 21 C 252/2009) ze dne 22. února 2010 13:00 hodin vyplývá, že soud stěžovatele upozornil po předběžném posouzení věci jako sporu z ústní smlouvy o dílo s tím, že námitka promlčení vznesená vedlejším účastníkem je posuzována soudem jako oprávněná. Zástupce stěžovatele přesto navrhoval provedení dalších důkazů, a to s ohledem na případný vývoj sporu. Účastníci byli posléze poučeni podle ustanovení § 119a a 205a o. s. ř. s tím, že po tomto poučení zástupce stěžovatele ještě tvrdil, že vůlí stran bylo změnit písemnou smlouvu z 30. listopadu 2004, a to ústní dohodou. Po tomto projevu žádné další skutečnosti netvrdil ani žádné další důkazy k provedení nenavrhoval. 12. Obvodní soud pro Prahu 5 na základě provedeného dokazování zjistil, že stěžovatel jako zhotovitel a vedlejší účastník jako objednatel uzavřeli dne 30. listopadu 2004 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení stavebních úprav na domě žalovaného v Českém Krumlově, na adrese Latrán č. p. 39. Předmět díla byl vymezen projektovou dokumentací z března 2004 a cenu za jeho zhotovení si účastníci sjednali ve výši 3 095 863 Kč bez DPH. Tento smluvní vztah podřídili obchodnímu zákoníku. Dodatkem číslo 1 byl změněn termín dokončení stavby. Účastníci se ústně dohodli na změně předmětu díla ohledně vnitřní dispozice domu. Nová projektová dokumentace byla vypracována v březnu 2005. Dílo provedené na základě této ústní dohody bylo předáno stěžovatelem vedlejšímu účastníkovi dne 31. října 2005. 13. Nalézací soud řešil otázku, zda nárok stěžovatele posuzovat jako plnění ze smlouvy nebo jako nárok vyplývající z bezdůvodného obohacení a též, zda se na vztah mezi účastníky použije ustanovení občanského nebo obchodního zákoníku. Ve shodě s předchozími závěry Okresního soudu v Českém Krumlově konstatoval, že si účastníci ústní dohodou o změně předmětu díla změnu písemné smlouvy o dílo řádně nesjednali. To však neznamenalo, že by tato ústní dohoda nemohla obstát sama o sobě, když písemná forma není