Z rozhodnutí: Ústavní soud rozhodl dne 17. září 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci ústavní stížnosti D. R., právně zastoupeného JUDr. Romanem Jelínkem, advokátem se sídlem Praha 1 - Staré Město, Valentinská 56/11, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. června 2012 č. j. 6 To 270/2012-38 o vzetí do vazby, takto:…
NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu
I.ÚS 2632/12 ze dne 17. 9. 2012
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dne 17. září 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci ústavní stížnosti D. R., právně zastoupeného JUDr. Romanem Jelínkem, advokátem se sídlem Praha 1 - Staré Město, Valentinská 56/11, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. června 2012 č. j. 6 To 270/2012-38 o vzetí do vazby, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
I.
Vymezení věci dle ústavní stížnosti
Návrhem podaným Ústavnímu soudu dne 10. července 2012, tj. ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. června 2012 č. j. 6 To 270/2012-38 o vzetí do vazby. Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčen v základním právu na osobní svobodu dle čl. 8 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v základním právu na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny.
II.
Rekapitulace věci v řízení před obecnými soudy
Z ústavní stížnosti, jejích příloh, jakož i ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 40 Nt 637/2012, jejž si Ústavní soud vyžádal, bylo k předmětu ústavní stížnosti zjištěno následující:
Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. května 2012 č. j. 40 Nt 637/2012-15 byl stěžovatel podle § 68 odst. 1 trestního řádu z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b) c) trestního řádu vzat do vazby. Stalo se tak poté, co usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, odboru závažné hospodářské kriminality, 1. oddělení Praha, ze dne 15. května 2012 č. j. OKFK-268-96/TČ-2011-200231 bylo dle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání stěžovatele pro zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea prvá, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 14. května 2012 v době kolem 19.30 hodin v domě č. X, R., okres P., jako hejtman Středočeského kraje, který je zadavatelem zakázky "Rekonstrukce zámku Buštěhrad", zadané v užším řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 11. září 2011, a zveřejněné v informačním systému o veřejných zakázkách dne 22. července 2011 s evidenčním číslem 6006283902001, která je hrazena z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy, financovaného z prostředků Evropské unie, tedy jako úřední osoba v souvislosti s tímto zadávacím řízením a v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu, převzal od K. P. a P. K. finanční hotovost ve výši 7 000 000,- Kč jako svůj podíl z finanční hotovosti v celkové výši 14 000 000,- Kč, kterou P. obdržela dne 14. května 2012 ve 14.00 hodin v Kladně, v areálu Nemocnice Kladno, od I. S., společnice a jednatelky společnosti FISA, s. r. o., Ctiborova č. 407, Kladno, a P. D., generálního ředitele a člena představenstva společnosti Konstruktiva Branko, a. s., Mikuleckého č. 1308, Praha 4, jako část předem dohodnuté odměny v celkové výši 24 000 000,- Kč určené pro ni, K. a obviněného R. za to, že s vědomím a předchozím souhlasem obviněného D. R. P. společně s K. společně s L. N., jednající za společnost ERINYES, s. r. o., Revoluční č. 1, Praha 1, posléze AVEZA, s. r. o., která pro zadavatele pořádala zadávací řízení, měli ovlivnit jeho průběh na zadání výše uvedené zakázky tak, aby tato veřejná zakázka byla zadána předem určené společnosti Konstruktiva Branko, a. s., zejména zajistit stanovení podmínek k účasti v zadávacím řízení tak, aby je splňovala tato společnost a další předem určení zájemci, jednající s ní po vzájemné dohodě, dále zástupcům společnosti Konstruktiva Branko, a. s., měli umožnit ve spolupráci s dosud neustanoveným projektantem účelově navýšit v jednotlivých položkách a též doplnit o údajně chybějící položky výkaz výměr, tedy účelově tak navýšili předpokládanou cenu předmětné veřejné zakázky, kdy následně skutečně nabídka této společnosti Konstruktiva Branko, a. s., byla vybrána jako nejvýhodnější s nabídkovou cenou zakázky 178 932 974,- Kč bez DPH, tedy 214 719 569,- Kč včetně DPH, jak bylo výše popsaným způsobem předem dohodnuto a následně byla s uvedenou společností zadavatelem uzavřena smlouva o dílo na zhotovení předmětné veřejné zakázky; tedy obviněný D. R. jako hejtman Středočeského kraje dle předmětného usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem nechránil veřejný zájem a nedbal o účelné a hospodárné využívání majetku kraje v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími z jeho působnosti, ani o ochranu majetku před zneužitím, což bylo jeho povinností plynoucí z § 17 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, protože věděl o tom, že finanční prostředky, které převzal, byly K. P. poskytnuty jako část odměny za ovlivnění uvedeného zadávacího řízení ve prospěch společnosti Konstruktiva Branko, a. s., a pocházejí z účelového navýšení ceny předmětné veřejné zakázky, s K. P. a P. K. byl na předání těchto finančních prostředků i na tom, že celková výše odměny bude činit 24 000 000,- Kč, z čehož nejméně polovina byla určena pro něho, předem dohodnut, když přinejmenším svým aktivním jednáním ohledně způsobu účelového navýšení předpokládané ceny zakázky přizváním dalšího projektanta a - jak konstatuje Okresní soud v Ústí nad Labem - "utvrzováním", přispíval k úspěšnému ovlivnění průběhu předmětné veřejné zakázky tak, aby všichni za její zadání uvedené společnosti dostali předem dohodnutou finanční odměnu, přičemž bezprostředně po převzetí uvedené finanční hotovosti byl obviněný D. R. zadržen Policií České republiky.
Okresní soud v Ústí nad Labem v předmětném rozhodnutí považoval trestnou činnost stěžovatele v dané fázi trestního řízení za prokázanou dostatečným způsobem, a to provedeným šetřením za využití operativně pátracích prostředků podle § 158d odst. 1 až 3 trestního řádu, a to i dne 14. května 2012 bezprostředně před zadržením obviněného, protokolem o jeho zadržení jako podezřelého téhož dne ve 20.15 hodin před domem, který užívá K. a P v R., protokolem o osobní prohlídce obviněného, protokolem o ohledání věci u něj nalezené, odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu, listinnými materiály, úředním záznamem o podání vysvětlení a věcmi důležitými pro trestní řízení, zajištěnými při již provedených domovních prohlídkách a prohlídkách jiných prostor. Ze shromážděného spisového materiálu považoval soud za zřejmé, že dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že stíhaný skutek skutečně spáchal obviněný, tento naplňuje všechny zákonné znaky skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea prvá, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku. Soud dále v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že obviněný je poslancem Parlamentu České republiky, u nějž je stíhání podle § 11 odst. 1 písm. c) trestního řádu a čl. 27 odst. 4 Ústavy podmíněno souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jelikož obviněný byl zadržen bezprostředně po spáchání trestného činu při převzetí finanční hotovosti ve výši 7 000 000,- Kč jako úplatku, policejní orgán a státní zastupitelství postupovaly podle čl. 27 odst. 5 Ústavy, zadržení bylo státním zástupcem v písemné podobě dne 14. května 2012 ve 23.00 hodin oznámeno předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové, načež tato ihned ve smyslu uvedeného ustanovení Ústavy dala souhlas s odevzdáním zadrženého soudu, pročež bylo trestní stíhání zahájeno bez předchozího souhlasu Poslanecké sněmovny. S odkazem na ustanovení § 68 odst. 1 trestního řádu, dle něhož lze vzít do vazby toliko osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání, považoval soud za zřejmé, že jediným ústavně konformním výkladem čl. 27 odst. 5 Ústavy ve spojení s čl. 8 Listiny a na něj navazujících ustanovení trestního řádu je, že tím, že předsedkyně Poslanecké sněmovny dala souhlas s předáním D. R. soudu, vyslovila souhlas s jeho trestním stíháním, když soudu podle § 77 odst. 1 trestního řádu je možné předat pouze obviněného. Ze znění poslední věty čl. 27 odst. 5 Ústavy pak vyvozuje důsledek, že pokud má komora Parlamentu ČR rozhodovat o přípustnosti stíhání s konečnou platností, musí být trestní stíhání proti obviněnému poslanci již zahájeno. Čl. 27 odst. 5 Ústavy tudíž dle Okresního soudu v Ústí nad Labem představuje prolomení čl. 27 odst. 4 Ústavy za situace, kdy obviněný poslanec byl přistižen přímo při páchání trestné činnosti nebo bezprostředně poté, kdy je tak zřejmé, že je dán zájem společnosti na jeho trestním stíhání.
Důvod vazby útěkové dle § 67 písm. a) trestního řádu soud spatřuje ve skutečnosti, že u obviněného bylo nalezeno v H. velké množství hotovosti, obviněný sám uvedl, že často cestuje do zahraničí, z čehož vazební soud dovodil s odkazem na právní názor obsažený v nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 566/03 důvodnou obavu, že v případě jeho
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.