II.ÚS 3181/18 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 3181/18 ze dne 31. 12. 2018 N 206/91 SbNU 635 K zákazu zaměnitelnosti názvů volebních stran s názvy politických stran a hnutí   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajka) a soudce Vojtěcha Šimíčka - ze dne 31. prosince 2018 sp. zn. II. ÚS 3181/18 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky volební strany TOP 09 a Starostové (STAN) ve spolupráci s KDU-ČSL, LES a Demokraty Jana Kasla - "Spojené síly pro Prahu", zastoupené zmocněnkyní Miriam Faltovou a právně zastoupené JUDr. Stanislavem Polčákem, advokátem, se sídlem Řehenice 10, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 10 A 126/2018-54 ze dne 6. 9. 2018 o zamítnutí stěžovatelčina návrhu na zrušení registrace kandidátní listiny vedlejší účastnice, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a volební strany STAROSTOVÉ PRO PRAHU jako vedlejší účastnice řízení. Ústavní stížnost se zamítá. Odůvodnění I. Vymezení věci a předchozí průběh řízení 1. Pro volby do zastupitelstva hlavního města Prahy konané ve dnech 5. a 6. října 2018 podaly politická strana TOP 09 a politické hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ jako koalice kandidátní listinu, a to jako volební strana s názvem TOP 09 a Starostové (STAN) ve spolupráci s KDU-ČSL, LES a Demokraty Jana Kasla - "Spojené síly pro Prahu". 2. Pro tyto volby podalo rovněž politické hnutí Pro Prahu spolu s nezávislými kandidáty kandidátní listinu, a to jako volební strana s názvem STAROSTOVÉ PRO PRAHU. Magistrát hlavního města Prahy tuto kandidátní listinu podle § 23 odst. 3 písm. a) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o volbách do zastupitelstev obcí") zaregistroval. 3. Stěžovatelka se poté domáhala soudní ochrany proti tomuto rozhodnutí u Městského soudu v Praze. Navrhla, aby tento soud svým rozhodnutím zrušil registraci kandidátní listiny vedlejší účastnice, eventuálně aby v názvu této volební strany zrušil slovo "starostové". Podle stěžovatelky si totiž vedlejší účastnice účelově a manipulativně zvolila název, který je zaměnitelný, a to s cílem zmást voliče a parazitovat na názvu a pověsti politického hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ. 4. Magistrát hlavního města Prahy ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že zákon o volbách do zastupitelstev obcí nesvěřuje registračním úřadům pravomoc přezkoumávat název volební strany, a to ani kdyby šlo o název totožný či zaměnitelný s názvem jiné volební strany. Podle Magistrátu hlavního města Prahy jsou totožné či zaměnitelné názvy volebních stran z obecného hlediska nežádoucí a za určitých okolností mohou narušit princip svobodné, poctivé a rovné soutěže kandidujících subjektů. Zákonné meze přezkumu kandidátních listin se tak jeví jako nedostačující, avšak podle Magistrátu hlavního města Prahy je zcela na zákonodárci, aby do budoucna stanovil odpovídající mantinely, v nichž se mají volební strany při určování svého názvu pohybovat. 5. Městský soud v Praze svým napadeným usnesením návrh stěžovatelky zamítl. Podle městského soudu zákon o volbách do zastupitelstev obcí nesvěřuje registračnímu úřadu kompetenci přezkoumávat názvy volebních stran. Registrační úřad, který by přesto názvy přezkoumal, by uplatňoval veřejnou moc bez zákonného zmocnění v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a čl. 2 odst. 2 Listiny. Z tohoto názoru podle městského soudu vychází konstantní judikatura správních soudů a potvrdil jej i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 3 As 230/2016-60 ze dne 26. 9. 2017 a Ústavní soud v usnesení sp. zn. III. ÚS 102/15 ze dne 26. 11. 2015 (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Podle městského soudu nedochází k narušení svobodné soutěže politických stran či sil dle čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Tím, že není poskytována ochrana názvům politických stran a politických hnutí, totiž není omezena účast kandidátů ve volbách. Parazitování na názvu jiné politické entity je neetické jednání, které může, ale nemusí mít vliv na rozhodování voličů. Podle městského soudu z usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 102/15 vyplývá, že ani totožný název politických entit nepředstavuje zásadní zásah do soutěže politických sil. Tím spíše k takovému zásahu nedochází ani u názvů, které se shodují jen zčásti. Pokud by přeci jen došlo k hrubému ovlivnění výsledku voleb, bylo by dle městského soudu možné se návrhem domáhat rozhodnutí o neplatnosti voleb. Podle městského soudu je zcela v dispozici zákonodárce, jak upraví volební proces, přičemž je limitován pouze základními principy demokratické společnosti, zejména ochranou "svobodných a rovných voleb" a základního práva volit a být volen. 6. Nad rámec těchto důvodů městský soud uvedl, že i kdyby přezkoumal zaměnitelnost názvu volební strany, nemohl by v projednávané věci k závěru o zaměnitelnosti dospět. Městský soud upozornil, že stěžovatelka se účastní voleb jako volební strana s názvem TOP 09 a Starostové (STAN) ve spolupráci s KDU-ČSL, LES a Demokraty Jana Kasla - "Spojené síly pro Prahu" a že v tomto názvu je celá řada rozlišovacích prvků oproti názvu STAROSTOVÉ PRO PRAHU. Dále uvádí, že v rejstříku stran a hnutí je registrováno pět politických entit, které mají v názvu slovo starostové, kromě hnutí STAROSTÉ A NEZÁVISLÍ jsou to Starostové a osobnosti pro Moravu, Starostové pro kraj, Starostové pro Liberecký kraj a Starostové pro občany. Vedle nich byla do konce roku 2012 registrována i strana Nezávislí starostové. Městský soud navíc uvedl, že Starostové pro kraj a Starostové a osobnosti pro Moravu užili výraz starostové ve svém názvu dříve, než tak učinilo hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ. Konečně městský soud uvedl, že ke dni jeho rozhodování bylo na kandidátní listině STAROSTOVÉ PRO PRAHU celkem 11 starostů z 65, a tudíž název kandidátky odpovídal jejímu faktickému složení. Politické hnutí Pro Prahu, které vytvořilo tuto volební stranu, bylo navíc po určitou dobu registrováno pod názvem Starostové pro Prahu, a tak jím zvolený název volební strany má i určitou kontinuitu s dřívější činností tohoto hnutí. II. Argumentace stran 7. Podle stěžovatelky došlo napadeným rozhodnutím k narušení férové, svobodné a volné soutěže politických stran a sil podle čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny, porušení principů právního státu podle čl. 1 Ústavy a zákazu nepřímé diskriminace podle čl. 3 odst. 1 Listiny. 8. Stěžovatelka je volební stranou typu koalice, jejíž součástí je i politické hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ. Podle stěžovatelky je název vedlejší účastnice volební strany STAROSTOVÉ PRO PRAHU zaměnitelný s názvem tohoto politického hnutí. Stěžovatelka uvádí, že politické strany a politická hnutí si při své registraci musí dle § 6 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen "zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích") zvolit takový název, který nebude zaměnitelný s názvem jiné politické strany či politického hnutí. Proti registraci politické strany či politického hnutí se zaměnitelným názvem se může dotčená politická strana či politické hnutí bránit ve správním soudnictví žalobou na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 a násl. s. ř. s. Oproti tomu volební strany, tedy formace bez právní osobnosti vytvářené ad hoc, pro konkrétní volby, dle napadeného rozhodnutí nejsou žádným způsobem limitovány ve volbě svého názvu, mohou si tedy vybrat i zaměnitelný název, protože ten nepodléhá žádnému přezkumu. To volebním stranám umožňuje parazitovat na pověsti politické strany či politického hnutí a může to vést ke zmatení voličů, které je však podle napadeného rozhodnutí možné řešit až v řízení o neplatnosti voleb nebo hlasování. Podle stěžovatelky není tento výklad ústavně konformní. 9. Stěžovatelka namítá, že by měla mít možnost napadnout registraci volební strany se zaměnitelným názvem, a chránit se tak před parazitováním na názvu politického hnutí, které je její součástí jako volební strany, a současně tím zabránit zmatení voličů. Dotčené politické hnutí jinak nemá účinný prostředek ochrany svých práv. V řízení o neplatnosti voleb či hlasování se totiž chrání volební proces, a nikoliv subjektivní práva. Ochrany by podle stěžovatelky měl požívat název politického hnutí i registrovaná zkratka. Podle stěžovatelky je jedním z určujících kritérií při rozhodování voličů dobrá pověst, značka a image konkrétní politické strany či hnutí; po voličích není možné požadovat, aby pečlivě rozlišovali v názvech kandidujících subjektů. Zejména to nelze očekávat v komunálních volbách v Praze, které jsou poměrně komplikované a v nichž jsou volební lístky značně rozsáhlé. Voliči podle stěžovatelky mnohdy neznají ani lídra kandidátky a volí strany na základě jejich značky, kterou chápou