II.ÚS 799/22

Dne 21. 3. 2022 byla Ústavnímu soudu doručena blanketní ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 7. 2021 č. j. 55 C 169/2020-264 o zaplacení 600 EUR. Stěžovatel uvedl, že Česká advokátní komora zamítla jeho žádost o určení advokáta pro zastupování před Ústavním soudem a požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad podání.

Ústavní stížnost trpěla řadou procesních a obsahových nedostatků [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále je "zákon o Ústavním soudu")], a pro řízení před Ústavním soudem stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud vyzval stěžovatele dne 28. 3. 2022 k odstranění vad (č. l. 4) a stanovil lhůtu 20 dnů s upozorněním, že pokud vytčené vady nebudou odstraněny, bude ústavní stížnost odmítnuta [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Stěžovatel dne 14. 4. 2022 podal žádost o prodloužení lhůty, které Ústavní soud vyhověl a stanovil konečnou lhůtu dne 29. 4. 2022 (č. l. 8).

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti ústavní stížnosti a vytčené vady podání stěžovatel neodstranil, prodloužená lhůta k odstranění vad tak marně uplynula. Stěžovatel na výzvu Ústavního soudu sice dne 29. 4. 2022 reagoval, ale vady ústavní stížnosti neodstranil.

Za dané situace, kdy stěžovatel ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako vadný návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.