III.ÚS 2130/24 – Ústavní soud

III.ÚS 2130/24 ze dne 21. 1. 2025 Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatele V. P., zastoupeného JUDr. Antonínem Janákem, advokátem, sídlem náměstí T. G. Masaryka 142, Příbram, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. května 2024 sp. zn. 5 To 105/2024, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 8. dubna 2024 č. j. 14 T 12/2020-IV/961 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Rakovník, Oddělení služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 7. listopadu 2016 č. j. KRPS-243785-49/TČ-2016-011281, za účasti Městského soudu v Praze, Obvodního soudu pro Prahu 3 a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Rakovník, Oddělení služby kriminální policie a vyšetřování, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva vlastnit majetek podle článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), práva na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny, práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle článku 26 odst. 3 Listiny, principu legality podle článku 4 odst. 1 Listiny a principu šetření práv a zákazu zneužití práva podle článku 4 odst. 4 Listiny. 2. Z obsahu ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovatel vystupuje jako zúčastněná osoba v rámci trestního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 14 T 12/2020 ve věci obžalovaného A. E., který je stíhán pro zločin neoprávněného provozování hazardní hry podle § 252 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. 3. Napadeným usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Rakovník, Oddělení služby kriminální policie a vyšetřování (dále jen "policejní orgán") ze dne 7. 11. 2016 č. j. KRPS-243785-49/TČ-2016-011281 bylo rozhodnuto o zajištění peněžních prostředků jako výnosu z trestné činnosti podle § 79a odst. 1 trestního řádu na dvou bankovních účtech stěžovatele, a to v celkové hodnotě přibližně 1,5 milionu Kč. Peněžní prostředky na účtech stěžovatele měly pocházet právě z této trestné činnosti. 4. Proti zajištění peněžních prostředků se stěžovatel opakovaně bránil žádostmi o zrušení zajištění finančních prostředků podle § 79f odst. 2 trestního řádu. V pořadí třetí žádost o zrušení zajištění stěžovatel podal dne 12 9. 2023. Obvodní soud pro Prahu 3 (dále jen "obvodní soud") o ní rozhodl nyní napadeným usnesením ze dne 8. 4. 2024 č. j. 14 T 12/2020-IV/961 tak, že jí nevyhověl. Obvodní soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí shledal dostatečně vysokou míru pravděpodobnosti, že zajištěné peněžní prostředky jsou výnosem z trestné činnosti představující tržby z kvízomatů, a zohlednil, že součástí obžaloby je návrh na uložení trestu propadnutí těchto prostředků. Délka řízení je podle obvodního soudu v posuzovaném případě dána objektivní složitostí a rozsahem trestní věci a argumenty pro trvání zajištění vymezené na počátku trestního řízení jsou podporovány vývojem a směřováním celé trestní kauzy, která v době rozhodování o zajištění již pokročila do konečných fází dokazování před soudem. Obvodní soud konstatoval, že doba trvání zajištění prozatím nevybočila z ústavně konformního rámce. 5. Proti rozhodnutí obvodního soudu podal stěžovatel stížnost, o níž rozhodl Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným usnesením ze dne 15. 5. 2024 sp. zn. 5 To 105/2024 tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl jako nedůvodnou. Městský soud potvrdil závěry soudu prvního stupně a ztotožnil se i s jeho hodnocením přiměřenosti délky zajištění finančních prostředků. Za nepříznivé faktory, které vedly k vysoké délce dosavadního průběhu trestního řízení, sice podle městského soudu nelze vinit stěžovatele, jde však o objektivní okolnosti, které pokračování zajištění odůvodňují. 6. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že v uvedené trestní věci byl dne 15. 10. 2024 (tedy po podání ústavní stížnosti) vynesen rozsudek č. j. 14 T 12/2020-1204, jímž byl obžalovaný uznán vinen zvlášť závažným zločinem neoprávněného provozování hazardní hry podle § 252 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, kterého se dopustil celkem 217 dílčími útoky blíže popsanými ve výroku rozsudku a který tímto jednáním získal pro jiného finanční prospěch ve výši nejméně 26 963 137,65 Kč, finanční prospěch tvořený zajištěnými finančními prostředky z technických zařízení ve výši 1 396 982 Kč, a finanční prospěch tvořený zajištěnými finančními prostředky v prostorách provozoven, související s provozem technických zařízení, ve výši 62 158 Kč. II. Argumentace stěžovatele 7. Stěžovatel se domnívá, že napadenými rozhodnutími bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv. Tvrdí, že orgány činné v trestním řízení nezkoumaly dostatečně proporcionalitu dalšího trvání zajištění, a to zejména ve vztahu k jeho délce. Z judikatury Ústavního soudu podle stěžovatele vyplývá, že trvání zajištění nesmí výrazně převyšovat lhůty trestního řádu pro omezení osobní svobody, k čemuž v jeho případě došlo. Stěžovatel rovněž namítá, že mu soudy nepřípustně kladly k tíži skutečnosti, které sám nezpůsobil a neměl nad nimi kontrolu, zejména pandemii COVID-19 a obstrukce obžalovaného ve věci samé. Podle stěžovatele se obecné soudy nevypořádaly s jeho námitkou týkající se dosavadního vývoje trestního řízení. 8. Stěžovatel namítá, že nejsou splněny podmínky zajištění, neboť ze současné procesní ani důkazní situace nevyplývá, že by došlo ke spáchání trestného činu. Pokud z dosavadního průběhu dokazování nevyplývá spáchání trestného činu, nemůže z něj vyplývat nutnost dalšího zajištění finančních prostředků na jeho bankovních účtech. K tomu stěžovatel odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2018 sp. zn. II ÚS 1367/17. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 9. Ústavní soud zaslal ústavní stížnost účastníkům řízení k vyjádření. 10. Městský soud ve svém vyjádření uvedl, že rychlejšímu projednání uvedené trestní věci bránily závažné objektivní skutečnosti. Složitost trestní věci spočívala v tom, že šlo o značně atypickou trestnou činnost, kdy případný závěr o vině obžalovaného vyžadoval znalecké zkoumání zařízení, na nichž byly hry provozovány, přičemž se soud prvního stupně musel vypořádat s odchylnými závěry více znaleckých posudků, jež byly v této věci, zčásti z podnětu obhajoby, vypracovány. Délka řízení byla ovlivněna také obstrukčním jednáním obžalovaného, který řízení před soudem několik let mařil, a to až do svého zadržení na základě evropského zatýkacího rozkazu dne 23. 6. 2023 na hranicích mezi Chorvatskem a Černou Horou. V počátcích trestního řízení se též projevily komplikace spojené s opatřeními proti šíření nemoci COVID-19. Veškeré tyto skutečnosti, jakkoli je nijak nezavinil či nezpůsobil stěžovatel, jsou z hlediska posouzení přiměřenosti délky řízení a dalšího trvání zajištění relevantní. Obžalovaný je od svého zadržení stíhán vazebně, což vylučuje další obstrukce, které v minulosti vedly k prodlužování řízení. 11. Obvodní soud ve svém vyjádření uvedl, že délku trvání zajištění finančních prostředků považuje za zcela přiměřenou povaze a rozsahu věci. Nelze přehlédnout, že tato věc vznikla spojením celkem 217 útoků trestné činnosti z celé republiky, kdy bylo zajištěno 700 kusů technických zařízení, k posouzení jejichž povahy bylo třeba zpracovat odborně i časově náročné znalecké posudky z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat, a elektronika, odvětví technická herní zařízení a systémy pro provozování hazardních her po stránce hardware a software. V řízení před soudem je délka řízení, a tím i délka trvání zajištění, dána především přístupem obžalovaného k celé věci, jakož i okolností, že rok strávil ve vazbě v Polsku ve své tamní trestní věci, přičemž v trestní věci vedené u zdejšího soudu začalo řízení postupovat až tehdy, když byl obžalovaný dne 15. 7. 2023 po realizaci evropského zatýkacího rozkazu vzat do vazby. Spisový materiál měl již v době podání obžaloby téměř 30 000 listů (cca 150 svazků) a velké množství přílohového materiálu pocházejícího z prohlídek jednotlivých heren (7 velkých krabic). V době řízení před soudem přibylo dalších více než 1 200 listů spisového materiálu. Aktuálně byl ve věci dne 15. 10. 2024 vyhlášen odsuzující rozsudek, proti němuž obžalovaný již u hlavního líčení podal odvolání. 12. Vyjádření účastníků řízení byla zaslána stěžovateli k replice. Práva repliky stěžovatel nevyužil. IV. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 13. Dříve než Ústavní sou