III.ÚS 2300/18 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 2300/18 ze dne 10. 3. 2020 N 45/99 SbNU 74 Svoboda projevu a ochrana jména - Tomio Okamura   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Zemánka a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele Tomio Okamury, zastoupeného JUDr. Adamem Batunou, advokátem, sídlem Václavské náměstí 846/1, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2018 č. j. 30 Cdo 3689/2017-356, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31. ledna 2017 č. j. 3 Co 186/2015-311 a III. výroku, IV. výroku písm. a) a výrokům V, VII, VIII a IX rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. července 2015 č. j. 66 C 173/2013-261 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. srpna 2015 č. j. 66 C 173/2013-279, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení a obchodní společnosti CZECH NEWS CENTER, a. s., sídlem Komunardů 1584/42, Praha 7 - Holešovice, zastoupené JUDr. Helenou Chaloupkovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Na Kozačce 1289/7, Praha 2 - Vinohrady, jako vedlejší účastnice řízení, ve znění opravného usnesení sp. zn. III. ÚS 2300/18 ze dne 12. května 2020, takto: I. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2018 č. j. 30 Cdo 3689/2017-356, rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31. ledna 2017 č. j. 3 Co 186/2015-311 a výroky III, IV písm. a), V, VII, VIII a IX rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. července 2015 č. j. 66 C 173/2013-261 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. srpna 2015 č. j. 66 C 173/2013-279, vyjma té části téhož rozsudku Vrchního soudu v Praze, v níž byly jeho I. výrokem potvrzeny výroky IV písm. b) a VI téhož rozsudku Městského soudu v Praze, a vyjma té části téhož rozsudku Nejvyššího soudu, v níž bylo jeho I. výrokem zamítnuto dovolání stěžovatele proti I. výroku téhož rozsudku Vrchního soudu v Praze v rozsahu jeho uvedené části, byla porušena základní práva stěžovatele zaručená v čl. 10 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2018 č. j. 30 Cdo 3689/2017-356, rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 31. ledna 2017 č. j. 3Co 186/2015-311 a výroky III, IV písm. a), V, VII, VIII a IX rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. července 2015 č. j. 66 C 173/2013-261 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. srpna 2015 č. j. 66 C 173/2013-279, vyjma té části téhož rozsudku Vrchního soudu v Praze, v níž byly jeho I. výrokem potvrzeny výroky IV písm. b) a VI téhož rozsudku Městského soudu v Praze, a vyjma té části téhož rozsudku Nejvyššího soudu, v níž bylo jeho I. výrokem zamítnuto dovolání stěžovatele proti I. výroku téhož rozsudku Vrchního soudu v Praze v rozsahu jeho uvedené části, se ruší. III. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí pro porušení svých práv plynoucích z čl. 4 odst. 4, čl. 10 a z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti, k ní přiložených kopií napadených rozhodnutí a spisu Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") sp. zn. 66 C 173/2013, který si Ústavní soud vyžádal, se podává, že stěžovatel (žalobce) se v řízení před soudy domáhal žalobou proti vedlejší účastnici (žalované) ochrany osobnosti, do níž mělo být zasaženo jednáním právní předchůdkyně vedlejší účastnice (obchodní společnosti Ringier Axel Springer CZ, a. s.) spočívajícím v uveřejnění celkem třinácti článků v časovém rozmezí od listopadu 2012 do podání žaloby dne 20. 11. 2013. V nich je - stručně shrnuto - stěžovatel opakovaně nazýván "Pitomio" a na fotografiích je nalíčen a vyobrazen jako klaun, dále byla k jednomu z nich připojena fotografie přítelkyně stěžovatele stažená bez jeho souhlasu z jeho facebookového profilu a uveřejněna s přidaným komentářem, stěžovatel byl označen za poradce ministra pro místní rozvoj Ing. Jiřího Paroubka a byla uveřejněna informace, že stěžovateli "zkrachovala" společnost zabývající se organizací zájezdů pro plyšové hračky (Toy travelling, s. r. o.). Stěžovatel proto požadoval po právní předchůdkyni vedlejší účastnice uhradit mu 300 000 Kč za nemajetkovou újmu, uveřejnění omluvy v časopisu Reflex a na internetových stránkách www.reflex.cz, dále uložení povinnosti právní předchůdkyni vedlejší účastnice zdržet se publikování a uveřejňování fotografie upravené tak, že je mu přidáno klaunské líčení a klaunský nos, a zdržet se ve všech jejích tištěných médiích i na on-line serverech komolení jeho jména označováním ho jako "Pitomio". 3. V prvém stupni ve věci rozhodoval městský soud, který rozsudkem ze dne 10. 7. 2015 č. j. 66 C 173/2013-261 ve spojení s usnesením ze dne 3. 8. 2015 č. j. 66 C 173/2013-279 žalobě stěžovatele vyhověl toliko částečně, když uložil vedlejší účastnici povinnost uveřejnit na internetových stránkách www.reflex.cz omluvu stěžovateli v souvislosti s užitím označení "Pitomio" v článku "Pitomio: Všichni se perou, já se směju" ze dne 28. 8. 2013 a v on-line komentáři redaktorů Reflexu s názvem "Sledujte s námi první povolební debatu" ze dne 26. 10. 2013, uveřejněných na uvedeném webu (výrok I). Výrokem II městský soud uložil vedlejší účastnici povinnost zdržet se ve všech jejích tištěných médiích i na on-line serverech komolení jména stěžovatele jeho označováním jako "Pitomio", ledaže takové označení bude projevem oprávněné kritiky. Ve zbytku městský soud žalobu zamítl. Zamítl ji tedy jednak v rozsahu žalobního návrhu, aby vedlejší účastnici byla uložena povinnost omluvit se stěžovateli na stránkách týdeníku Reflex za to, že v tomto týdeníku a na www.reflex.cz byl označován jako "Pitomio", dále že opakovaně byla uveřejněna jeho fotografie s přimalovaným klaunským líčením, že z jeho facebookového profilu byla stažena a uveřejněna soukromá fotografie s přidaným komentářem nezakládajícím se na pravdivých údajích, dále že v článku s názvem "Úsvit aneb pohádka o přímé demokracii" uveřejněném ve vydání časopisu Reflex ze dne 10. 10. 2013 bylo uvedeno, že byl poradcem Ing. Jiřího Paroubka a že mu "zkrachovala cestovka pro plyšáky", když obě tyto informace nebyly pravdivé (výrok III), jednak v rozsahu žalobního návrhu, aby vedlejší účastnice v omluvě stěžovateli, kterou uveřejní na www.reflex.cz, byla povinna omluvit se za označování stěžovatele jako "Pitomio" na www.reflex.cz nad rámec takového označování v článku a komentáři specifikovaných v I. výroku [výrok IV. a)] a uveřejnit v omluvě před slovy "na www.reflex.cz" text "na stránkách týdeníku Reflex" a za slovy "jako ,Pitomio´" text omluvy, jejíž obsah je uveden ve výroku III [výrok IV. b)]. Zamítnuty byly též návrhy stěžovatele, aby mu vedlejší účastnice zaplatila 300 000 Kč (výrok V), aby byla povinna zdržet se ve všech svých tištěných médiích i na on-line serverech publikování a uveřejňování fotografie stěžovatele upravené tak, že je mu přidáno klaunské líčení a klaunský nos (výrok VI) a aby byla povinna zdržet se ve všech svých tištěných médiích i na on-line serverech komolení jména stěžovatele jeho označováním jako "Pitomio", pokud takové označení bude projevem oprávněné kritiky (výrok VII). Žádnému z účastníků nepřiznal městský soud právo na náhradu nákladů řízení (výrok VIII). Doplňujícím usnesením městského soudu ze dne 3. 8. 2015 č. j. 66 C 173/2013-279 byl do jeho rozsudku doplněn výrok IX, jímž bylo rozhodnuto o povinnosti účastníků řízení zaplatit náklady státu ve výši 24,20 Kč, a to rovným dílem, po částce ve výši 12,10 Kč. V odůvodnění rozsudku městský soud uvedl, že "v ostatních případech" (sc. než uvedených v jeho výroku I - viz str. 30 rozsudku) "napadané užití označení ,Pitomio´ soud shledal v mezích oprávněné svobody projevu". 4. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") ústavní stížností napadeným rozsudkem ze dne 31. 1. 2017 č. j. 3 Co 186/2015-311 rozsudek městského soudu v odvoláním napadené části, tj. ve výrocích III až IX, potvrdil (výrok I) a zavázal stěžovatele k náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). Vrchní soud se ztotožnil s městským soudem jak ve skutkových zjištěních, tak i v jeho právních závěrech a vyslovil se, že názory městského soudu sdílí. Ztotožnil se též s poukázáním městského soudu na relevantní judikaturu a napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil. 5. Proti rozsudku vrchního soudu stěžovatel brojil podáním dovolání, které Nejvyšší soud v záhlaví uvedeným rozsudkem v části směřující proti I. výroku rozsudku vrchního soudu zamítl (výrok I). V části proti II. výroku rozsudku vrchního soudu dovolání odmítl jako vadné a současně i nepřípustné (výrok II), neboť stěžovatel "ve vztahu k těmto výrokům" (správně "tomuto výroku" - pozn. Ústav