III.ÚS 2931/18 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 2931/18 ze dne 23. 10. 2018   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele P. L., zastoupeného Mgr. Jaromírem Jašou, advokátem, sídlem Pplk. Sochora 1391/4, Praha 7 - Holešovice, proti příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků vydanému Okresním soudem v Českých Budějovicích dne 10. července 2018 č. j. 18 Nt 702/2018-46 a jinému zásahu orgánu veřejné moci Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, odboru hospodářské kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, za účasti Okresního soudu v Českých Budějovicích a Policie České Republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, odboru hospodářské kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, jako účastníků řízení, a Vrchního státního zastupitelství v Praze, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného příkazu, neboť je názoru, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 2 odst. 3, čl. 4 a čl. 90 Ústavy, čl. 2 odst. 2, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 a odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Rovněž navrhuje, aby Ústavní soud konstatoval, že jiným zásahem orgánu veřejné moci (Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, odboru hospodářské kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, dále jen "policejní orgán") nastalo porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 2 odst. 3, čl. 4 a čl. 90 Ústavy, čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 a 3 písm. c) Úmluvy. 2. Policejní orgán vede trestní stíhání stěžovatele pro zvlášť závažný zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. zákoník"), spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, pro zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) a c) tr. zákoníku spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem účast na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 věta druhá tr. zákoníku. 3. Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen "okresní soud") ústavní stížností napadeným příkazem k domovní prohlídce s poukazem na § 83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. řád"), nařídil prohlídku jiných prostor a pozemků, a to "bezpečnostní schránky číslo 0406 umístěné v pobočce Československé obchodní banky, a. s., na adrese Praha 2, Anglická 140/20, dle výpisu z katastru nemovitostí označené jako stavba v katastrálním území Vinohrady X1, LV X2, na pozemku parc. č. X3, nájemce bezpečnostní schránky T. R. Důvodnost nařízení této prohlídky bankovní schránky okresní soud shledal ve skutečnosti, že z dosud opatřených indicií vyplývalo důvodné podezření, že se v ní nacházejí věci související s vyšetřovanou trestnou činností. II. Argumentace stěžovatele 4. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že napadený příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků byl na návrh Vrchního státního zastupitelství v Praze (dále jen "vrchní státní zastupitelství") vydán okresním soudem, zatímco ve stejné trestní věci vydal příkaz k prohlídce advokátní kanceláře spoluobviněného ze dne 4. 1. 2016 sp. zn. 22 Nt 945/2015 (a to rovněž na návrh vrchního státního zastupitelství) Okresní soud v Pardubicích. 5. Stěžovatel vytýká, že příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků musí vydat zákonně příslušný soud, nikoli soud náhodně vybraný z pouhé libovůle státního zastupitelství. Stav, který stěžovatel pojímá tak, že státní zastupitelství může svým opatřením změnit příslušnost soudu, zatímco podezřelý, obviněný nebo jiná osoba dotčená rozhodnutím soudu tuto možnost nemá, označuje za porušení zásady rovnosti "zbraní" a práva na spravedlivý proces. Podle stěžovatele okresní soud příkaz vydal v rozporu s nálezem Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 4/14 (N 68/81 SbNU 181; 201/2016 Sb.) a usnesením Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2016 sp. zn. IV. ÚS 1229/16 (pozn. rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). 6. Stěžovatel se vymezuje též proti samotnému průběhu prohlídky, který neodpovídá údajům uvedeným v předmětném protokolu. Vyrozumění v písemné podobě bylo obhájci stěžovatele doručeno dne 9. 8. 2018 v 19:24 hod., tedy až po provedení úkonu, u nějž obhájce měl právo být přítomen. Nemůže jít k jeho tíži, že se obhájce do datové schránky nepřihlásil dříve. Telefonicky obhájce informován nebyl, přičemž ve svém mobilním telefonu našel jeden zmeškaný hovor z 9:46 hod. z jemu neznámého čísla. K žádnému telefonickému hovoru však nedošlo. Přesto se v protokolu uvádí, že byl dne 8. 8. 2018 v 9:45 telefonicky vyrozuměn. Stěžovatel dodává, že s dostatečným předstihem nebyli zpraveni ani další obhájci, v důsledku čehož se ze šestnácti obhájců obviněných v dané věci předmětného úkonu zúčastnili pouze tři z nich. Policejní orgán podle stěžovatele nemůže odkazovat ani na § 165 odst. 3 in fine tr. řádu a nahlížet na prohlídku jako na úkon, jehož provedení nelze odložit, resp. u nějž nelze zajistit předchozí vyrozumění obhájce. Stěžovatel nesouhlasí ani s označením prohlídky za úkon v rámci raného stádia vyšetřování. Stěžovatel vytýká, že ačkoli jeho obhájce požádal o vyrozumění o všech úkonech daného trestního řízení, došlo k porušení § 165 odst. 2 a § 2 odst. 13 tr. řádu, z protokolu o prohlídce nevyplývá, že by ji nebylo možné odložit alespoň v řádu hodin, námitku porušení těchto ustanovení trestního řádu vznesl a prohlídku z logiky věci nelze opakovat. Závěrem stěžovatel připomíná, že k inkriminovanému trestnému činu mělo dojít v červnu 2014, avšak příkaz byl vydán v červenci 2018 a k prohlídce došlo až téměř za měsíc poté. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 7. Ústavní soud nejprve posuzoval splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána k tomu oprávněným stěžovatelem, jenž byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný, přičemž stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. 8. Proti napadenému příkazu okresního soudu je ústavní stížnost přípustná, neboť stěžovatel neměl k dispozici zákonný procesní prostředek k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario). 9. Proti jinému zásahu orgánu veřejné moci však ústavní stížnost přípustná není, a proto je nutno ji odmítnout. Podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti je předchozí řádné formální a materiální vyčerpání veškerých dostupných zákonných procesních prostředků k ochraně stěžovatelových práv. 10. Ústavní soud v recentní judikatuře dává najevo, že stěžovatel, který brojí ústavní stížností proti tzv. jinému zásahu orgánu veřejné moci v podobě tvrzeného porušení základních práv v souvislosti s prováděním domovní prohlídky či prohlídky jiných prostor a pozemků, před jejím podáním musí - zásadně - vyčerpat veškeré procesní prostředky, jež mu jsou k dispozici. Stěžovatel mohl využít především ochranu dle § 157a tr. řádu, který umožňuje požádat státního zástupce o přezkoumání postupu policejního orgánu ("ten, proti němuž se trestní řízení vede, a poškozený mají právo kdykoliv v průběhu přípravného řízení žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy v řízení nebo závady v postupu policejního orgánu"), dále dispozic § 174 odst. 2 písm. b) tr. řádu ("kromě oprávnění uvedených v § 157 odst. 2 je při výkonu dozoru státní zástupce oprávněn vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda policejní orgán včas zahajuje trestní stíhání a řádně v něm postupuje") a § 12 a § 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (výkon dohledu vyššího státního zastupitelství); blíže viz odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 8. 2014 sp. zn. II. ÚS 2166/14 (U 14/74 SbNU 623). Právě tyto postupy stěžovatel uplatnil formou podání nadepsaného jako žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a žádos