IV.ÚS 924/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 924/25 ze dne 18. 6. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje), soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatele J. Š., zastoupeného JUDr. Terezou Coufalovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Nad Sokolovnou 41/7, Praha 4 - Podolí, proti příkazu Okresního soudu v Teplicích ze dne 22. ledna 2025 sp. zn. 0 Nt 2007/2025 a zásahu Policie České republiky, za účasti Okresního soudu v Teplicích a Policie České republiky, jako účastníků řízení, a Okresního státního zastupitelství v Teplicích, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí 1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného příkazu k provedení domovní prohlídky. Dále požaduje, aby Ústavní soud zakázal policejnímu orgánu pokračovat v porušování základních práv a svobod a přikázal vrácení věcí zabavených při domovní prohlídce. Stěžovatel tvrdí, že orgány činné v trestním řízení porušily jeho ústavně zaručená práva v čl. 12 Listiny základních práv a svobod. 2. Z ústavní stížnosti, přiložených rozhodnutí a listin vyžádaných od okresního státního zastupitelství plyne následující. Dne 20. 1. 2025 při likvidaci požáru půdních prostor rodinného domu, kde stěžovatel bydlel, objevili hasiči větší počet rostlin konopí setého (čítajícího několik stovek kusů) a technické vybavení sloužící k jejich pěstování. Hasiči proto přivolali přítomné policisty, kteří poskytovali součinnost při likvidaci požáru. Ti ohledali místo požáru, pořídili z něho fotodokumentaci a poté půdní prostory zabezpečili proti nežádoucímu vniknutí (zapečetili). Zjištěné skutečnosti totiž nasvědčovaly tomu, že stěžovatel mohl spáchat přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku, proto policejní orgán zahájil úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu. Stěžovatel při výslechu po zadržení mimo jiné uvedl, že příležitostně užívá marihuanu. V průběhu roku 2024 se dostal do značných dluhů, které nebyl schopen splatit ze své mzdy, proto si začal přivydělávat prodejem vypěstované a usušené marihuany. Celkový počet rostlin konopí setého odhadl stěžovatel na 730 (135 vzrostlých rostlin a 595 tzv. řízků). Šlo o jeho první pěstební cyklus. Pěstírnu si zřídil bez vědomí ostatních uživatelů domu někdy v průběhu září či října 2024 v půdních prostorách. 3. Na základě těchto skutečností Okresní státní zastupitelství v Teplicích navrhlo, aby soud vydal příkaz k provedení domovní prohlídky (§ 83 trestního řádu). Okresní soud v Teplicích návrhu vyhověl a vydal příkaz k prohlídce půdního prostoru rodinného domu. Existovalo totiž důvodné podezření, že se v uvedeném prostoru nacházely věci důležité pro trestní řízení, zejména rostliny konopí setého, květináče, substráty, konstrukce pro květináče a další věci související s prověřovanou trestnou činností (již vypěstované konopí či hašiš). Domovní prohlídku bylo nezbytné provést již ve fázi prověřování. Jejím účelem bylo jednak odebrat stěžovateli všechny rostliny a zabránit mu v dalším páchání trestné činnosti, jednak zajistit důkazy potřebné k zahájení trestního stíhání. Hrozilo totiž, že by se v pozdější fázi trestního řízení mohl stěžovatel pokusit důkazy zničit či skrýt. II. Argumentace stěžovatele 4. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že stěžejním důvodem pro vydání příkazu byla fotodokumentace, kterou policejní orgán pořídil v rozporu s § 83c odst. 3 trestního řádu. Policejní orgán totiž v reakci na požár postupoval nad rámec neodkladných a neopakovatelných úkonů, neboť pokračoval v šetření i po zajištění požářiště a pořídil fotografie také z půdních místností, které nebyly požárem zasaženy. V příkazu je též nedostatečně vymezen prostor, v němž měla být domovní prohlídka provedena. Kromě půdního prostoru okresní soud nařídil také prohlídku příslušenství domu, nijak blíže však neuvedl, co je příslušenstvím myšleno. Ve výrokové větě příkazu navíc nebylo uvedeno, co je jeho cílem a jaké věci mají být zajištěny. Chybělo též poučení o povinnosti strpět domovní prohlídku (§ 85a odst. 1 trestního řádu), o povinnosti vydat specifikované věci důležité pro trestní řízení s pohrůžkou, že takové věci mohou být odňaty podle § 78 a § 79 trestního řádu a konečně též poučení o možnosti překonat odpor nebo vytvořenou překážku podle § 85a odst. 2 trestního řádu [v souladu s nálezem ze dne 1. 11. 2006 sp. zn. II. ÚS 362/06 (N 200/43 SbNU 239)]. 5. Stěžovatel je dále přesvědčen, že okresní soud dostatečně neodůvodnil, v čem spočívala neodkladnost a neopakovatelnost příkazu a proč byla domovní prohlídka nařízena již ve fázi před zahájením trestního stíhání. Odůvodnění je v tomto aspektu velmi obecné a není založeno na konkrétních okolnostech posuzované věci. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 6. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je řádně zastoupen (§ 29 až § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Vyčerpal též všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv (§ 75 odst. 1 téhož zákona). Ústavní stížnost je přípustná, s výjimkou té části, v níž stěžovatel brojí proti postupu policejního orgánu (jakožto jinému zásahu orgánu veřejné moci) a požaduje, aby Ústavní soud přikázal nepokračovat v porušování práv stěžovatele a nařídil vrácení věcí. Stěžovatel nežádal o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a trestního řádu. Nepodal ani podnět k výkonu dohledu nadřízeným státním zastupitelstvím podle § 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Stěžovatel tak v tomto rozsahu nevyčerpal všechny dostupné prostředky ochrany svých práv, byť mu v tom nic nebránilo [srov. např. usnesení ze dne 17. 7. 2024 sp. zn. IV. ÚS 851/24, bod 5]. Stěžovatel ostatně svůj návrh, aby mu byly věci vráceny, odůvodňuje primárně právě neústavností příkazu k domovní prohlídce. IV. Shrnutí řízení před Ústavním soudem 7. Ústavní soud požádal okresní státní zastupitelství o vybrané materiály ze spisu (návrh státního zástupce na vydání příkazu k domovní prohlídce, výpovědi stěžovatele jako podezřelého, fotodokumentace půdních prostor, protokol o domovní prohlídce nařízené soudním příkazem). Okresní státní zastupitelství tyto dokumenty zaslalo a současně se i bez výzvy Ústavního soudu k ústavní stížnosti vyjádřilo. Uvedlo, že policejní orgán přivolaný dne 20. 1. 2025 na místo požáru pořídil jen fotodokumentaci půdních prostor, avšak neprováděl žádné aktivní úkony typické pro domovní prohlídku (zajištění a focení stop, otevření zavřených skříní, zvedání a přenášení předmětů atd.). Tvrzení stěžovatele, že policejní orgán prováděl faktickou domovní prohlídku, nejsou ničím podložená. Při samotné domovní prohlídce konané o dva dny později policejní orgán zajistil nejen rostliny konopí setého ve stadiu růstu, ale též nasušené květy (u nichž v současnosti probíhá chemická analýza). Tato skutečnost bude mít vliv (nepůjde-li o technické konopí) na popis skutku a právní kvalifikaci. 8. Ústavní soud zaslal vyjádření státního zastupitelství stěžovateli. Ten v replice trvá na tom, že policejní orgán postupoval v rozporu s § 83c odst. 3 trestního řádu, neboť úkony provedené dne 20. 1. 2025 nesloužily k odstranění naléhavého nebezpečí. Policie provedla šetření až po odeznění nebezpečí souvisejícího s hořením půdního prostoru a zásahem hasičské záchranné složky a vstoupila i do místností nezasažených hořením. Již samotný vstup policie do obydlí jednotlivce je úkonem typickým pro domovní prohlídku. Následná vizuální prohlídka, zjištění počtů a rozměrů movitých věcí a fotodokumentace nijak nesouvisela s odstraněním naléhavého nebezpečí a byla provedena v rozporu se zákonem. Šlo o úkony materiálně shodné s úkony domovní prohlídky. Policie tímto postupem zasáhla do práva stěžovatele na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 Listiny. V. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 9. Zásah Ústavního soudu do přípravného řízení, tj. do probíhajícího pravomocně neskončeného trestního řízení, je přípustný jen ve výjimečných případech zjevného porušení podústavního práva, jež může založit vady dosahující ústavněprávní intenzity, které nelze zhojit ani v následujících fázích trestního řízení. Při přezkumu příkazu k domovní prohlídce je třeba rovněž zohlednit, že soud je při jeho vydání obvykle omezen časově a neúplností dostupných informací, jejichž ověřitelnost je v dané fázi omezená [srov. např. nález ze dne 14. 11. 2012 sp. zn. IV. ÚS 2227/12 (N 189/67 SbNU 271)]. Nadměrná formalizace počáteční fáze trestního řízení by mohla bránit jeho efektivnímu vedení. Proto absence podrobného odůvodnění bez dalšího neznamená, že by napadený příkaz byl vadný, lze-li při jeho následné kontrole a po zvážení všech souvislostí