Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů

(1) Celní úřad doručí platební výměr (rozhodnutí) o vyměření cla a daní ručiteli v případě, bylo-li vymáhání celního dluhu na společných a nerozdílných dlužnících neúspěšné.

(2) Celní úřad požaduje splnění celního dluhu ihned po ručiteli,

a) stanoví-li tak mezinárodní smlouva,

b) bylo-li by vymáhání dlužného cla a daní po společných a nerozdílných dlužnících vzhledem k jejich finanční a majetkové situaci marné nebo s ohledem na náklady vymáhání nehospodárné, nebo

c) zjistí-li, že byl podán návrh na prohlášení konkursu na majetek některého ze společných a nerozdílných dlužníků nebo takový konkurs byl prohlášen a nemá v konkursním řízení nárok na oddělené uspokojení.“.

266. V § 261 větě první se slova „v § 258“ nahrazují slovy „v § 256“.

267. Za § 263 se vkládá nový § 263a, který zní:

Nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, použijí se na rozhodování o povolení být ručitelem podle mezinárodní smlouvy, o odnětí a pozbytí platnosti uděleného povolení ustanovení § 260 odst. 2 až 6 obdobně.“.

268. V hlavě třinácté nadpis dílu třetího zní: „EVIDENCE CLA, JEHO SPLATNOST A ULEHČENÍ JEHO PLATBY“.

269. § 264 až 276 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 9c) a 9d) znějí:

(1) Celní úřad vyměří každou částku cla odpovídající celnímu dluhu (dále jen „částka cla“), má-li k dispozici všechny údaje potřebné pro stanovení její správné výše a zanese ji do evidence cla vedené písemně nebo elektronicky (dále jen „zápis do evidence“).

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije tehdy, jestliže

a) byla zavedena dočasná antidumpingová nebo vyrovnávací cla,

b) částka cla dlužného podle právních předpisů je vyšší než částka cla vyměřená na základě závazné informace, nebo

c) částka cla je nižší než 400 Kč.

(3) Nemohlo-li být dlužníkovi ve lhůtě uvedené v § 268 doručeno rozhodnutí o vyměření částky cla, může celní úřad po uplynutí této lhůty příslušnou částku cla odepsat.

(1) Vznikl-li celní dluh přijetím celního prohlášení na propuštění zboží do jiného režimu, než režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, zapíše celní úřad částku cla do evidence ihned poté, kdy byla vyměřena.

(2) Je-li celní dluh zajištěn, může být celková částka cla vztahující se na veškeré zboží propuštěné jedné osobě během lhůty stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, zapsána do evidence jednou částkou cla na konci této lhůty. Zápis do evidence musí být proveden nejpozději do 5 dnů po uplynutí této lhůty.

(3) V případě zavedení dočasného antidumpingového nebo vyrovnávacího cla zapíše celní úřad částku cla do evidence do 1 měsíce po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo toto clo stanoveno.

(4) Vznikl-li celní dluh z jiných důvodů, než jsou uvedeny v odstavci 1, zapíše celní úřad příslušnou částku cla do evidence do 2 dnů poté, kdy může

a) vyměřit příslušnou částku cla, a

b) určit dlužníka.

(1) Lhůty pro zápis částky cla do evidence uvedené v § 265 mohou být z důvodů hodných zřetele prodlouženy nejvíce o 14 dní.

(2) Lhůta určená podle odstavce 1 může být překročena, jestliže nastaly okolnosti, které nebylo možno předvídat, nebo z důvodů vyšší moci.

(1) Jestliže nebyla částka cla zapsána do evidence v souladu s ustanovením § 265 a 266 nebo byla do evidence zapsána částka cla nižší, než jaká měla být vyměřena podle platných právních předpisů, zapíše celní úřad dodatečně do evidence částku cla, která má být zaplacena, nebo částku odpovídající rozdílu mezi původně vyměřenou částkou cla a částkou cla nově stanovenou, a to dodatečným platebním výměrem. Dodatečnou částku cla celní úřad zapíše do evidence do 2 pracovních dnů poté, kdy zjistil, že do evidence nebyla zapsána částka cla odpovídající částce cla stanovené podle platných právních předpisů a má k dispozici všechny podklady potřebné pro správné vyměření částky cla a může určit dlužníka. Právní moc rozhodnutí o původním vyměření částky cla není jejímu dodatečnému vyměření na překážku. Dodatečně vyměřená částka cla je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Ustanovení § 266 platí obdobně.

(2) Vyplývá-li z výsledků kontroly prováděné celními orgány možnost odhalení celního dluhu nebo částky cla vyšší, než je částka již zapsaná do evidence, ale celní orgány nejsou schopny určit přesnou částku, která je podle právních předpisů dlužná, zapíše celní úřad do evidence částku cla, která je z předmětného zboží pravděpodobně dlužná, tak, aby mohlo být dlužníkovi doručeno rozhodnutí o vyměření prozatímní částky cla před uplynutím doby uvedené v § 268. Zápis částky cla, která je pravděpodobně dlužná, se považuje za neplatný, nemůže-li celní úřad do 3 let ode dne, kdy dlužníkovi doručil rozhodnutí o vyměření prozatímní částky cla, určit přesnou částku cla.

(3) Celní úřad dodatečně částku cla do evidence nezapíše, jestliže

a) bylo uplatněno preferenční sazební zacházení v rámci sazební kvóty nebo jiné opatření, pokud nárok na toto zacházení v době přijetí celního prohlášení skončil, aniž by tato skutečnost byla zveřejněna před propuštěním předmětného zboží do volného oběhu a deklarant jednal v dobré víře a splnil všechny povinnosti stanovené celními předpisy,

b) částka cla, která měla být vyměřena podle platných právních předpisů, nebyla do evidence zapsána v důsledku pochybení celního úřadu, dlužník toto pochybení nemohl zjistit, jednal v dobré víře a splnil všechny povinnosti stanovené celními předpisy a tato částka u jedné osoby u jedné nebo více dovozních operací nepřesahuje 1 850 000 Kč; jedná-li se o více operací, musí se jednat o případy vyplývající z jednoho pochybení celního úřadu. Přesahuje-li částka cla 1 850 000 Kč, může ministerstvo povolit, aby tato částka nebyla zapsána do evidence, nebo

c) částka dodatečně vyměřovaného cla je nižší než 400 Kč.

(4) Pokud je clo dodatečně vyměřováno proto, že původní částka cla byla vyměřena na základě pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů, uloží celní úřad z rozdílu částky původně vyměřené a nově stanovené penále ve výši 20 %. Celní úřad však penále neuloží, byla-li takto stanovená částka cla vyměřena z podnětu dlužníka.

(1) Jakmile byla částka cla zapsána do evidence, musí být bez zbytečného odkladu dlužníkovi doručeno písemné sdělení nebo rozhodnutí o jejím vyměření; je-li celní prohlášení podáno ústně nebo jiným úkonem, může být částka cla sdělena ústně. Je-li celní prohlášení podáno elektronicky, může celní úřad sdělit částku cla i elektronicky.

(2) Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze částku cla zapsat do evidence po uplynutí 3 let od konce roku, v němž celní dluh vznikl.

(3) Byl-li před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 2 učiněn úkon směřující k vyměření částky cla nebo k jejímu dodatečnému vyměření, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byla příslušná osoba o tomto úkonu zpravena. Vyměřit a doměřit částku cla a zapsat ji do evidence však lze nejpozději do 10 let od konce roku, v němž celní dluh vznikl.

(4) Lhůty pro vyměření částky cla a její zapsání do evidence uvedené v odstavcích 2 a 3 neplatí v případě, kdy příslušná částka cla nemohla být vyměřena a zapsána do evidence v důsledku jednání, které má znaky trestného činu.

(1) Nepovolil-li celní úřad dlužníkovi odklad platby, posečkání či zaplacení cla ve splátkách podle § 271 a 275, je vyměřená částka cla splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy celní úřad doručil dlužníkovi písemné sdělení či rozhodnutí o jejím vyměření nebo mu její výši sdělil ústně či sdělení odeslal elektronicky; není-li podle § 104 odst. 9 písm. b) požadováno vydání písemného rozhodnutí, počíná lhůta splatnosti běžet ode dne doručení písemného oznámení o propuštění zboží nebo ode dne přijetí elektronického oznámení o propuštění, bylo-li propuštění zboží oznamováno pouze elektronicky. V případě souhrnného zápisu částky cla do evidence podle § 265 odst. 2 musí být lhůta splatnosti stanovena tak, aby nebyla dlužníkovi poskytnuta lhůta delší, než kdyby mu byl povolen odklad platby.

(2) Povolily-li celní orgány dlužníkovi odklad platby, je částka cla splatná ve lhůtě stanovené v § 273.

(3) Lhůta splatnosti neběží, jestliže

a) byla podána žádost o prominutí cla,

b) předmětné zboží bylo zajištěno a lze mít důvodně zato, že následně propadne ve prospěch státu nebo bude vysloveno jeho zabrání, nebo

c) celní dluh vznikl podle § 240 a celní úřad vyměří clo více než jednomu dlužníkovi.

(1) Clo lze uhradit

a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet celního úřadu,

b) v hotovosti

1. prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet celního úřadu,

2. zaměstnancům celní správy pověřeným celním úřadem výhradně přijímat od dlužníků platby cla v hotovosti; na přijatou platbu je celní úřad povinen vydat potvrzení,

3. výkonnému úředníku při výkonu exekuce, jde-li o platby, které mají být exekucí vymoženy, a není-li v exekučním příkaze nařízeno jinak,

c) započtením přeplatku na jiném clu, nebo

d) kolkem, stanoví-li tak zvláštní předpis.

(2) Právnické osoby a fyzické osoby-podnikatelé mohou uhradit clo v hotovosti způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b) bodu 2 pouze tehdy, jedná-li se o celkovou částku nepřesahující 5 000 Kč.

(1) Vztahuje-li se částka cla, kterou má příslušná osoba zaplatit, na zboží navržené do režimu zahrnujícího platbu cla, může příslušný celní orgán, na písemnou žádost této osoby, povolit za podmínek stanovených v § 272 až 274 odklad platby.

(2) Odklad platby může být povolen pouze tehdy, zajistí-li žadatel celní dluh.

V rozhodnutí celní úřad stanoví, jestli odklad platby bude povolen

a) samostatně pro každou částku cla zapsanou do evidence jednotlivě za podmínek uvedených v § 265 odst. 1 nebo § 267 odst. 1,

b) souhrnně pro všechny částky cla zapsané do evidence za podmínek uvedených v § 265 odst. 1 ve lhůtě stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, nebo

c) souhrnně pro všechny částky cla zapsané do evidence jednou částkou za podmínek uvedených v § 265 odst. 2.

(1) Povinnost zaplatit částku cla lze odložit o 30 dnů. Lhůta pro zaplacení částky cla počíná běžet

a) ode dne zapsání částky cla do evidence, jedná-li se o odklad platby podle § 272 písm. a),

b) ode dne uplynutí lhůty, jedná-li se o odklad platby podle § 272 písm. b); lhůta pro odložení platby se v tomto případě snižuje o polovinu lhůty stanovené v citovaném ustanovení, nebo

c) ode dne uplynutí lhůty, v jejímž průběhu bylo zboží propuštěno, jedná-li se o odklad platby podle § 272 písm. c); lhůta pro odložení platby se v tomto případě snižuje o polovinu lhůty stanovené v citovaném ustanovení.

(2) Je-li počet dnů ve lhůtách uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) liché číslo, činí polovina dnů souhrnné lhůty, o níž se snižuje 30denní lhůta, polovinu nejbližšího vyššího sudého čísla.

(1) Celní úřad odklad platby nepovolí u těch částek cla, které byly zapsány do evidence při podání neúplných celních prohlášení na propuštění zboží do celního režimu zahrnujícího platbu cla, neposkytl-li deklarant ve stanovené lhůtě celnímu úřadu informace pro konečné určení celní hodnoty nebo doklady chybějící v okamžiku přijetí neúplného celního prohlášení.

(2) Celní úřad však odklad platby povolí i v případech uvedených v odstavci 1, jestliže do evidence je zapsána částka cla, která má být zaplacena, předtím, než uplyne 30denní lhůta počínající běžet ode dne zapsání příslušné částky, nebo, pokud tato částka do evidence zapsána nebyla, od okamžiku přijetí celního prohlášení. V těchto případech nesmí lhůta pro odložení platby překročit lhůty stanovené v § 273.

(1) Za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem9c) může celní úřad kromě odkladu platby povolit na písemnou žádost také posečkání nebo splátky.

(2) Celní úřad povolí posečkání nebo splátky pouze tehdy, zajistí-li žadatel celní dluh. Celní úřad však nemusí zajištění celního dluhu vyžadovat, byla-li by zajištěním celního dluhu vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by zajištění celního dluhu vedlo k hospodářskému zániku dlužníka.

(3) Za dobu posečkání nebo splátek zaplatí dlužník úrok z odložené částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Celní úřad úrok předepíše za celou dobu posečkání a o výši úroku dlužníka vyrozumí. Tento úrok je splatný do 8 dnů ode dne doručení platebního výměru. Úrok se nepředepíše, činí-li méně než 100 Kč nebo byla-li by jeho vymáháním vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by vymáhání nedoplatku vedlo k hospodářskému zániku dlužníka.

(1) Nezaplatí-li dlužník vyměřenou částku cla ve lhůtě splatnosti, celní úřad

a) učiní bez zbytečného odkladu všechna opatření, která považuje za potřebná, včetně vymáhání nedoplatku, aby zajistil zaplacení této částky cla, a

b) předepíše úrok z prodlení postupem podle zvláštního právního předpisu.9d)

(2) Celní úřad úrok z prodlení podle odstavce 1 písm. b) nepředepíše,

a) byla-li by jeho vymáháním vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by jeho vymáhání vedlo k hospodářskému zániku dlužníka, nebo

b) činí-li méně než 100 Kč u jednoho případu.

(3) Celní úřad úrok z prodlení podle odstavce 1 písm. b) nemusí předepsat, byla-li dlužná částka zaplacena do 5 dnů po uplynutí lhůty splatnosti.

9c) § 60 zákona č. 337/1992 Sb.

9d) § 63 zákona č. 337/1992 Sb.“.

270. V § 282 odstavec 2 zní:

„(2) Bylo-li před uplynutím lhůty podle odstavce 1 celními orgány nebo dlužníkem zahájeno řízení nebo učiněn úkon, které směřují k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, běží lhůta podle odstavce 1 znovu od konce kalendářního roku, v němž bylo zahájeno řízení nebo učiněn úkon. Nedoplatky cla lze však vymáhat nejpozději do 20 let od konce kalendářního roku, v němž počala běžet lhůta podle odstavce 1, s výjimkou nedoplatků cla zajištěných podle odstavce 5.“.

271. V § 282 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

272. V § 282 odst. 4 se na konci doplňuje tato věta: „Ve stejné lhůtě nelze namítat promlčení nedoplatku cla, který je zajištěn zástavním právem na věci movité.“.

273. V § 283 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) přenecháním zboží ve prospěch státu podle § 233.“.

274. V § 283 písm. c) bod 2 zní:

„2. jestliže, před jeho propuštěním do navrženého režimu, propadlo ve prospěch státu, bylo zabráno, na příkaz celních orgánů zničeno, zničeno nebo nenahraditelně ztraceno v důsledku jeho povahy, nehody nebo vyšší moci anebo jestliže je v souladu s § 233 zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu,“.

275. V § 289 odst. 1 se slova „, daně a poplatky vybírané při dovozu“ zrušují.

276. V § 289 odstavec 2 zní:

„(2) Clo může být prominuto nebo vráceno, bude-li žádost podána do 12 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta jeho splatnosti. Z důvodů hodných zřetele může být tato lhůta prodloužena.“.

277. V § 289 odst. 3 se slova „, daně a poplatky vybírané při dovozu“ zrušují.

278. § 289a včetně poznámky pod čarou č. 9a) se zrušuje.

279. V § 289b odst. 1 větě první se slova „, daní a poplatků vybíraných při dovozu“ nahrazují slovy „podaná podle § 289“.

280. V § 289b odstavec 2 zní:

„(2) Rozhodnutí o žádosti o vrácení nebo prominutí cla vydané podle § 289 nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky se nepřipouštějí.“.

281. V § 291 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) rozhodnutí o vrácení cla nerealizoval do 1 měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,“.

282. V § 291 odst. 1 písm. b) se ve větě první za slova „vrácení cla“ vkládají slova „, s výjimkou rozhodnutí vydaných podle § 289,“.

283. V § 291 odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: „Pro výpočet úroku při použití diskontní úrokové sazby České národní banky se za rok považuje 365 dnů.“.

284. V § 293 písm. e) se na konci bodu 5 zrušuje slovo „nebo“ a vkládá se na konec bodu 6 a doplňuje se bod 7, který zní:

„7. pro které bylo zřízeno zástavní právo,“.

285. V § 293 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

„f) nezákonně odejme zboží celnímu dohledu nebo se tohoto odnětí zúčastní,“.

Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena g) až l).

286. V § 293 písmeno j) zní:

„j) uvede nesprávné nebo nepravdivé údaje v žádosti předložené celnímu orgánu anebo předloží s touto žádostí nepravé, pozměněné nebo padělané doklady nebo jiné písemnosti,“.

287. V § 293 písmeno k) zní:

„k) uvede nesprávné údaje v žádosti o osvědčení původu zboží nebo sám osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou,“.

288. V § 295 odstavec 2 zní:

„(2) Za celní přestupek uvedený v § 293 písm. a) až f) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za celní přestupek podle § 293 písm. g) až l) pokutu do 50 000 Kč.“.

289. V § 298 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Jestliže se právnická osoba dopustila více celních deliktů, které je příslušný projednávat týž celní úřad, projednávají se tyto delikty ve společném řízení.“.

290. V § 299 odstavec 2 zní:

„(2) Za porušení celních předpisů uvedených v § 293 písm. a) až f) lze uložit pokutu až do výše 4 000 000 Kč a za porušení celních předpisů uvedených v § 293 písm. g) až l) až do výše 250 000 Kč.“.

291. V § 299 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Za více celních deliktů téže právnické osoby projednaných ve společném řízení se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na celní delikt nejpřísněji postižitelný.

(5) Sankce nebude uložena

a) osobě, která učinila chybu v podaném celním prohlášení a prokázala, že učinila veškeré kroky potřebné k zajištění správných a přesných údajů, nebo

b) jestliže k porušení celních předpisů došlo v důsledku vyšší moci, nehody nebo jiných okolností, které nemohla dotčená osoba ovlivnit, a tyto skutečnosti byly celním orgánům prokázány.“.

292. V § 301 se za slova „celní úřad“ vkládají slova „příslušný k projednání celního deliktu“.

293. § 305 zní:

(1) Celní zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že celní dluh, který jí odpovídá, nebude řádně a včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení ze zástavy.

(2) Zástavou je dovážené zahraniční zboží. Celní zástavní právo vzniká v okamžiku vstupu zástavy do tuzemska.

(3) Celní orgány mohou zástavu do doby, než bude celní dluh splněn nebo zajištěn v plné výši, zajistit, a to bez ohledu na práva třetích osob. Za zajištění zástavy se považuje rovněž rozhodnutí celních orgánů, kterým uloží osobě, která zástavu drží, že ji nesmí používat, prodávat nebo s ní jiným způsobem nakládat.

(4) Celní zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky; promlčením zajištěné pohledávky však celní zástavní právo nezaniká. Celní zástavní právo zaniká i zánikem zástavy nebo zajištěním celního dluhu v plné výši.

(5) Pro realizaci celní zástavy se použije ustanovení § 313 odst. 3 obdobně.“.

294. V § 312 odstavec 2 zní:

„(2) Uplatní-li právo na zajištěné zboží, které není k dalšímu řízení již třeba, a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o celním přestupku nebo celním deliktu anebo prodej podle § 313, jiná osoba než ta, které bylo zboží zajištěno, a celní orgán má pochybnosti o tom, zda tato osoba je vlastníkem zboží, nebo má-li celní orgán pochybnosti o tom, zda osoba, které bylo zboží zajištěno, je jeho vlastníkem, nevydá celní orgán zboží a odkáže tyto osoby, aby svůj nárok uplatnily v řízení soudním.“.

295. V § 313 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Celní úřad může podle § 122 prodat zboží, které nemohlo být propuštěno do navrženého režimu nebo nebylo po propuštění odvezeno z místa, kam bylo dopraveno.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

296. V § 316 odst. 2 se slovo „obdobně“ nahrazuje slovem „přiměřeně“.

297. § 319 zní:

(1) Celní orgány zabezpečují sběr údajů a zpracování informací o zboží, kterému bylo přiděleno celně schválené určení, na základě dokladů předepsaných pro statistické účely.

(2) Formu, obsah a náležitosti dokladu pro statistické účely, jakož i rozsah údajů pro vedení statistiky, stanoví Český statistický úřad a ministerstvo vyhláškou.“.

298. § 320 včetně poznámky pod čarou č. 11) zní:

(1) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, platí pro řízení před celními orgány

a) ve věcech přestupků obecné předpisy o přestupcích,5d)

b) obecné předpisy o správním řízení,5c) jde-li o řízení ve věcech:

1. celních a jiných správních deliktů,

2. zajištění zboží a věcí pro řízení o přestupcích a deliktech,

3. povolení nebo odnětí povolení být ručitelem a vydávat celní a ručící dokumenty podle mezinárodní smlouvy,

4. vyloučení osob z provozování přepravy na podkladě karnetu TIR,

5. povolení nebo odnětí povolení k zajištění celního dluhu,

6. povolení nebo odnětí povolení nezajišťovat celní dluh,

7. vydání osvědčení o původu zboží a povolení schváleného vývozce při osvědčování původu zboží a zrušení těchto povolení a osvědčení,

8. vydání závazných informací a zrušení jejich platnosti,

9. povolení nebo odnětí povolení k použití režimu s ekonomickými účinky a k provozování celního skladu, povolení změn v těchto povoleních a prodloužení jejich platnosti,

10. povolení dopravy přes státní hranice mimo celní přechod a od celního přechodu po jiných něž celních cestách,

11. povolení jiné přepravy přes celní přechod, než pro kterou je celní přechod určen,

12. schválení dočasného skladu a stanovení podmínek k dočasnému uskladnění zboží,

13. povolení zjednodušeného postupu včetně místního řízení a odnětí tohoto povolení,

14. povolení zničit zboží nebo jej přenechat ve prospěch státu,

c) v ostatních věcech obecné předpisy o správě daní a poplatků.11)

(2) Vznikl-li celní dluh podle § 239 až 242, je místně příslušným k vyměření cla celní úřad, který rozhodné skutečnosti zjistil jako první.

(3) Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle jiných ustanovení tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona,11) je místně příslušný Celní úřad Praha I.

11) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

299. V § 321 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.

300. § 322 zní:

Není-li tímto zákonem nebo jiným zákonem stanoveno jinak, nemá odvolání proti rozhodnutí celních orgánů odkladný účinek. Odvolání proti rozhodnutí o celním deliktu má vždy odkladný účinek.“.

301. Za § 322 se vkládá nový § 322a, který zní:

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, celní orgán, který rozhodnutí vydal, je zruší, bylo-li vydáno na základě nesprávných nebo neúplných údajů.

(2) V jiných případech něž uvedených v odstavci 1 celní orgán, který rozhodnutí vydal, je zruší nebo změní, nebyla-li jedna nebo více podmínek potřebných pro jeho vydání splněna nebo již není plněna.

(3) Celní orgán, který rozhodnutí vydal, je zruší, nemůže-li již osoba, které bylo vydáno, plnit povinnosti stanovené tímto rozhodnutím.

(4) Rozhodnutí podle odstavce 1 lze zrušit do 5 let ode dne, kdy nabylo právní moci.“.

302. V § 323 odstavec 1 zní:

„(1) Pokud se v tomto zákoně a právních předpisech vydaných k jeho provedení užívá pojmu clo, rozumí se tím také daně a poplatky vybírané při dovozu a vývozu.“.

303. Za § 323 se vkládá nový § 323a, který zní:

Nevztahuje-li se opravované rozhodnutí k nedoplatku, lze zřejmou nesprávnost tohoto rozhodnutí opravit ve lhůtě 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo rozhodnutí vydáno.“.

304. V části B přílohy k zákonu bodu 1 se slova „Celní úřad Brno I.“ nahrazují slovy „Celní úřad Brno I“ a v bodu 3 se slova „Celní úřad Brno II.“ nahrazují slovy „Celní úřad Brno II“.

305. V části B přílohy k zákonu se v bodech 1 až 91 slova „se sídlem v“ a označení obce zrušují.

306. V části B přílohy k zákonu se v bodu 62 obec Nupaky vypouští.

307. V části B přílohy k zákonu se v bodu 63 obec Rudná vypouští.

308. V části B přílohy k zákonu se v bodu 67 obce Vodochody a Zdiby vypouštějí a za obec Libčice nad Vltavou se doplňuje obec Roztoky u Prahy.

309. V části B přílohy k zákonu se v bodu 72 na konci doplňují slova „a z okresu Praha-východ obcí Nupaky“.

310. V části B přílohy k zákonu se v bodu 73 na konci doplňují slova „a z okresu Praha-západ obec Rudná“.

311. V části B přílohy k zákonu se v bodu 74 slova „, obcí Roztoky z okresu Praha-západ a obcí Klíčany z okresu Praha-východ" nahrazují slovy „a obcemi Klíčany, Vodochody a Zdiby z okresu Praha-východ“.

Čl. II

1. Práva a povinnosti z rozhodnutí o povolení nezajišťovat celní dluh vydaných Ministerstvem financí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají dnem 1. října 2002.

2. Práva a povinnosti z rozhodnutí celního úřadu o povolení k použití režimu s ekonomickými účinky nebo k provozování celního skladu vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají dnem 1. října 2002.

3. Práva a povinnosti z rozhodnutí o povolení zajišťovat globálně celní dluh u jiných operací než režimu tranzitu vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají dnem 1. října 2002.

4. Rozhodnutí o povolení zajišťovat celní dluh paušální zárukou vydaná Ministerstvem financí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za povolení zajišťovat celní dluh individuální zárukou s použitím záručního dokladu.

5. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona s výjimkou řízení o celních deliktech, která se dokončí podle dosavadních předpisů.

Čl. III

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002 s výjimkou čl. I bodů 43, 45 až 51, 56 a 57, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.