Vyhláška Ústředního úřadu pro věci národních výborů, kterou se provádí zákon o hospodaření s byty

(1) Místní národní výbor usiluje o to, aby byty, kterých se užívá k jiným účelům než k bydlení, byly postupně vráceny svému původnímu účelu.

(2) K zřizování bytů z místností, které jsou určeny nebo kterých se užívá k jiným účelům než k bydlení, jakož i k dělení bytů, je třeba vykonatelného rozhodnutí stavebního úřadu.

(3) Neprovádí-li stavební změny a práce podle odstavce 2 organizace, aby získala byty pro své pracovníky, nebo uchazeč o byt sám, hradí náklady spojené s touto úpravou domů, které jsou v socialistickém vlastnictví, místní národní výbor z rozpočtových prostředků; to platí též pro domy, které jsou v národní správě domovních správ.

(4) U domů, které jsou v osobním nebo soukromém vlastnictví, hradí tyto náklady vlastník domu, jsou-li stavební změny a práce k jeho výhradnému nebo převážnému prospěchu. Jinak tyto náklady, pokud je nelze uhradit z výnosu domu, se hradí podle zvláštních předpisů.*)

(K § 76, 78 a 79 zákona)

(1) Za obytnou se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše aspoň 8 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a jež je vzhledem ke svému vnitřnímu uspořádání a vybavení určena k celoročnímu bydlení. V pochybnostech, zda místnost lze celoročně obývat, rozhodne stavební úřad.

(2) Místnost je přímo osvětlená a přímo větratelná, vedou-li její okna nebo zasklené dveře přímo do volného prostranství; tato podmínka je splněna, i když okna nebo zasklené dveře vedou do volného prostranství přes pavlač.

(3) Za podmínek stanovených v předchozích odstavcích považují se za obytné místnosti i kuchyně o podlahové ploše přes 12 m2, jakož i haly; za kuchyni se však nepovažuje jednotlivá obytná místnost, tvoří-li samostatný byt.

(4) Obytnými místnostmi nejsou místnosti vedlejší (např. předsíně a koupelny), třebas jinak vyhovovaly podmínkám uvedeným v předchozích odstavcích.

(5) Při zjišťování podlahové plochy jednotlivých obytných místností se počítá celá plocha jejich podlahy; do této plochy se počítá i plocha zabraná kamny nebo jinými topnými tělesy, jakož i plocha arkýřů; plocha výklenků a okenních nebo dveřních ústupků se počítá jen tehdy, jsou-li zároveň nejméně 1,20 m široké, 2,00 m vysoké a 0,30 m hluboké. K ploše zabrané nábytkem vestavěným do zdi se nepřihlíží. Má-li obytná místnost zkosený strop, počítá se její podlahová plocha pouze čtyřmi pětinami. U obytných kuchyní (odstavec 3) se z jejich podlahové plochy počítá toliko část, o kterou je tato plocha větší než 12 m2.

(1) Dům se ve smyslu předpisů o hospodaření s byty považuje za obytný, připadají-li z úhrnu podlahové plochy všech místností v domě aspoň dvě třetiny na byty, počítaje v to i byty a části bytů, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, jakož i vedlejší místnosti (příslušenství) náležející k bytům.

(2) Při zjišťování tohoto poměru podlahových ploch se nepřihlíží k prostorám přístupným všem obyvatelům domu i jiným osobám (např. schodiště a chodby), ke společným vedlejším místnostem a vedlejším prostorám (např. společné prádelny a sušárny, jakož i půdní a sklepní prostory), k místnostem určeným pro zemědělskou výrobu ani k vedlejším stavbám zřízeným na stavebním pozemku (např. garáže, zemědělské budovy, malé provozovny, dřevníky a kolny).

(K § 80 zákona)

(1) Podnikové byty, vojenské byty a byty ministerstva vnitra nepozbývají své povahy, byl-li dům předán do správy domovní správě; v těchto případech je příslušné organizaci, náčelníku nebo krajské správě zachováno právo účastníka soudního řízení v nájemních věcech. Organizace, náčelník nebo krajská správa mají zejména právo požádat soud o přivolení k výpovědi, jestliže zaměstnanec organizace, příslušník ministerstva vnitra nebo voják z povolání ukončil svůj pracovní (služební) poměr.

(2) Působnost, která podle předpisů o hospodaření s byty přísluší krajským správám ministerstva vnitra nebo jiným orgánům tohoto ministerstva naroveň jim postaveným nebo ministerstvem určeným, vykonává v hlavním městě Praze ministerstvo vnitra.

(K § 83 zákona)

(1) Příslušníkem rodiny uživatele bytu se rozumí jeho manželka (manžel), jeho příbuzný v přímém pokolení (prarodiče, staří rodiče, děti, vnuci, pravnuci) a jeho sourozenci. Příbuzenskému poměru se rovná poměr založený osvojením.

(2) Při zjišťování počtu příslušníků rodiny se počítá i s dítětem, které se má narodit, je-li lékařsky prokázáno těhotenství.

(3) Příslušníky rodiny uživatele bytu nejsou osoby s ním sešvagřené.

(K § 84 zákona)

(1) Uživatel bytu ani jiný příslušník jeho domácnosti nepřestávají být příslušníky domácnosti, dlí-li z vážných důvodů, zejména pro výkon branné povinnosti, pro účast na pracovní brigádě, pro studium na škole nebo z léčebných důvodů delší dobu, avšak dočasně mimo své bydliště.

(2) Pouhé ohlášení trvalého pobytu (bydliště) podle předpisů o hlášení obyvatelstva nezakládá samo o sobě příslušnost k domácnosti.

(3) Podnájemníci, i když se u uživatele bytu stravují, nejsou příslušníky jeho domácnosti.

(K § 20, 23, 35, 40 a 43 zákona)

(1) Rozhodnutí v bytových věcech vydává místní národní výbor písemně a doručuje je účastníkům řízení, tj.

při přidělení bytu osobě, jíž byt přiděluje, a vlastníku domu;

při zrušení nájemního poměru dosavadnímu nájemníku a vlastníku domu;

při rozhodování o žádosti za přivolení ke směně bytů uživatelům bytů, kteří se dohodli na směně, a vlastníkům domů, v nichž jsou byty, jež mají být vyměněny;

při rozhodování o žádosti za přivolení k podnájmu uživateli bytu a podnájemníku;

při vydání příkazu k vyklizení bytu uživateli bytu, proti němuž příkaz směřuje, a vlastníku domu.

(2) Týká-li se rozhodnutí podnikového bytu nebo bytu ministerstva vnitra nebo vojenského bytu v domě domovní správy, musí být rozhodnutí doručeno nejen domovní správě, nýbrž i organizaci, krajské správě nebo náčelníku.

(1) V řízení o pronajímatelově návrhu na přivolení k výpovědi chráněného nájmu nebo na zrušení nájemního poměru bez výpovědi soud dá před rozhodnutím ve věci místnímu národnímu výboru příležitost, aby se mohl vyjádřit (§ 389 odst. 2 občanského soudního řádu).

(2) Úkolem místního národního výboru je, aby se o pronajímatelově návrhu vyjádřil z hlediska místních bytových poměrů, popřípadě o jiných okolnostech zejména o rodinných a hospodářských poměrech pronajímatelových a nájemníkových, jestliže jej soud o to požádá. Ve vyjádření o těchto věcech nesmí místní národní výbor vycházet jen ze skutečnosti, že mu kladným rozsudkem vznikne povinnost opatřit pro nájemníka náhradní byt. Musí přihlížet k důvodům, pro které se pronajímatel domáhá přivolení k výpovědi nebo ke zrušení nájemního poměru bez výpovědi.

(3) O potvrzení místního národního výboru o náhradním bytě (ubytování) pro účely soudní exekuce vyklizením bytu na návrh vymáhajícího vlastníka domu platí ustanovení § 13 odst. 3 a 4.

Na byty, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, se předpisy o hospodaření s byty - s výjimkou ustanovení o místním poplatku z takových bytů (§ 69 odst. 2 a § 70 odst. 2 zákona) - nevztahují. S těmito byty hospodaří národní výbory podle zákona č. 111/1950 Sb., o hospodaření s některými místnostmi, a vládního nařízení č. 52/1955 Sb.

Zrušuje se vyhláška č. 57/1957 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o hospodaření s byty.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Vedoucí

Ústředního úřadu pro věci národních výborů:

Jakeš v. r.

*) Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou sloužit tomuto svému účelu jako samostatné bytové jednotky, i když u nich chybějí vedlejší místnosti nebo kuchyně; jsou proto bytem i garsoniéry, jakož i pokoje ve svobodárnách.

*) Směnou bytů se rozumí smlouva, kterou se uživatelé bytů dohodli o jejich vzájemné výměně. Směnou bytů však není, chce-li si uživatel vyměnit svůj byt za jiný, který podléhá ohlašovací povinnosti vlastníka domu. Při více směnách, jež na sebe vzájemně navazují, posuzuje se každá vzájemná výměna bytů jako samostatná směna.

*) Přivolením ke směně bytů končí dosavadní právní poměry co do užívání vyměněných bytů a zanikají též dosavadní podnájemní poměry. Podnájmem bytu nebo jeho části se rozumí smlouva, kterou nájemník přenechává jiné osobě za úplatu (podnájemné) svůj byt nebo jeho část, aby jich dočasně užívala.

**) Domovnickým bytem se rozumí byt, jehož užívání je vlastník domu povinen poskytnout domovníkovi vedle peněžité odměny za výkon domovnických prací.

*) § 7 zákona č. 87/1959 Sb., o stavebním řádu, § 10 až 12 vyhlášky č. 144/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon o stavebním řádu;

§ 4 zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku, § 7 a 8 vyhlášky ministerstev financí a spravedlnosti č. 236/1959 Ú. l., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku.