Vyhláška Ministerstva dopravy o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích

(1) Vozidla s kabinou pro řidiče nebo s uzavřenou karosérií musí mít zařízení pro vytápění a větrání prostoru pro řidiče a cestující. Vytápěcí a větrací systém nesmí svou konstrukcí, provedením ani činností ohrožovat zdraví nebo zvyšovat únavu řidiče a cestujících, a není-li možno proudění vzduchu regulovat co do množství a směru, musí zajistit bezprůvanový pohyb vzduchu. (Bezprůvanovým pohybem vzduchu se rozumí proudění vzduchu o střední rychlosti v prostoru hlav cestujících nejvýše 0,5 m/s). Pokud je vozidlo vybaveno klimatizačním systémem musí mít zařízení zabraňující namrzání vlhkosti na výparníku a ochranu proti nebezpečnému zvýšení tlaku chladiva. Náplň chladiva nesmí ohrozit cestující při náhlém úniku a musí být ekologicky neškodná.66)

(2) U vozidel vyrobených nebo dovezených po 1. 1. 1973 musí být vytápěcí a větrací systém snadno obsluhovatelný a jeho výkon regulovatelný nejméně ve dvou stupních (Rozumějí se jiné dva stupně než stupeň, kdy je systém mimo činnost); toto ustanovení neplatí pro ovládací orgány k individuální obsluze cestujícími ve vozidle. Při schválení se ověřují podmínky, které musí splňovat zařízení pro vytápění a větrání vozidel kategorií M a N.

(3) K vytápění je zakázáno používat přímo horkých potrubí výfukového systému motoru. Tepelné energie výfukových plynů může být využito pouze prostřednictvím výměníku tepla; v prostorech výměníku, v nichž se předává teplo vytápěcímu vzduchu, nesmí být žádné uvolnitelné spoje; tloušťka stěn ocelových trubek nebo plechů předávajících teplo nesmí být menší než 2 mm; je-li použito jiných materiálů, musí mít tyto materiály stejnou odolnost proti korozi a odpovídající nejmenší tloušťku stěn. Je-li pro vytápění použito chladicího vzduchu z kapalinového systému chlazení motoru, musí být ve vedení vytápěcího vzduchu přetlak vůči motorovému prostoru a nesmí v něm být žádné nezajištěné spoje. Vzduch pro vytápění a větrání nesmí obsahovat škodlivé látky a pachy vzniklé provozem vozidla a jeho zařízením a musí být filtrován od hrubých nečistot. Vzduch potřebný ke spalování ve vytápěcích zařízeních (s výjimkou zařízení podle odstavce 4 tohoto paragrafu), nesmí být odebírán z vnitřku vozidla, v němž jsou přepravovány osoby včetně řidiče. Vstupní kanály přívodu vzduchu pro větrání a topení musí být umístěny tak, aby s ohledem na provoz ostatních vozidel byl omezen na nejmenší míru přívod vzduchu znečištěného těmito vozidly. (Ve vzduchu pro větrání a topení nesmí koncentrace CO překročit 300 mg.m-3).

(4) Vytápěcí zařízení na tuhá paliva jsou povolena jen u nákladních automobilů se skříňovou karosérií a jejich přívěsů a návěsů se skříňovou karosérií určených jako pracoviště nebo ubytovny; tato zařízení a kouřové trubky musí být izolovány nehořlavým materiálem.

(5) Vytápěcí systém musí teplo rozdělovat rovnoměrně po celém prostoru pro cestující za těchto podmínek:

a) u všech automobilů, s výjimkou autobusů třídy I, musí vytápěcí systém za jízdy zajišťovat v uzavřeném vytápěném prostoru karosérie (To znamená při uzavřených oknech, ventilačních klapkách apod.) při okolní teplotě -15 °C výslednou teplotu nejméně + 18 °C; u vozidel s největší konstrukční rychlostí vyšší než 80 km.h-1 musí být tato výsledná teplota zajištěna za jízdy rychlostí odpovídající 80 % nejvyšší konstrukční rychlosti, avšak ne nižší než 80 km.h-1 a ne vyšší než 140 km.h-1,

b) u autobusů třídy I musí vytápěcí systém za jízdy zajišťovat v uzavřeném vytápěném prostoru karosérie (To znamená při uzavřených oknech, ventilačních klapkách apod.) při okolní teplotě - 15 °C výslednou teplotu nejméně + 14 °C; na schodech se za mrazivého počasí nesmí tvořit námraza,

c) povrchová teplota v bezprostředně přístupných místech a výstupech rozváděcích kanálů nesmí překročit + 40 °C. Nejvyšší přípustný vzájemný rozdíl teplot mezi jednotlivými místy k sezení nebo stání je 6 °C; u autobusů a osobních autobusových přívěsů, s výjimkou autobusů třídy I, u nichž se rozdíl nelimituje, je 8 °C. Výsledná teplota v místech hlav může být až o 9 °C nižší, popřípadě až o 3 °C vyšší než v místech chodidel; tato podmínka nemusí být splněna u autobusů třídy I a nevztahuje se na přídavná topení, která mají regulovatelný výstup nebo odklon proudění vzduchu.

(6) Vytápěcí a větrací systém prostoru karosérie musí být

a) u osobních automobilů, v prostoru kabiny řidiče nákladních automobilů a silničních tahačů přetlakový a musí zajišťovat při zavřených oknech a dveřích dodávku čerstvého vzduchu nejméně 45 m3.h-1 na každé místo k sezení za jízdy i při stání vozidla. U vozidel uvedených kategorií s klimatizačním zařízením musí být zajištěna dodávka nejméně 15 m3.h-1 čerstvého vzduchu na každé místo k sezení. Podmínky platí i pro dodatečnou montáž klimatizačního zařízení,

b) u autobusů a osobních autobusových přívěsů a návěsů přetlakový a v prostoru pro cestující při zavřených oknech a dveřích musí zajišťovat nejméně dvacetinásobnou výměnu vzduchu za jednu hodinu při stání vozidla (ve vztahu k objemu větraného prostoru) a nejméně 35 m3.h-1 čerstvého vzduchu u autobusů třídy II a třídy III bez klimatizačního zařízení a nejméně 15 m3.h-1 čerstvého vzduchu u autobusů třídy II a třídy III s klimatizačním zařízením na každé místo k sezení za jízdy vozidla rychlostí odpovídající 80 % nejvyšší konstrukční rychlosti vozidla. Podmínky platí i pro dodatečnou montáž klimatizačního zařízení.

U autobusů třídy I nemusí být vytápěcí a větrací systém přetlakový.

(7) Pokud je k vytápění vozidla použito nezávislého vytápěcího zařízení, tj. systému, který vyrábí teplo pro vytápění samostatně vlastním palivem, musí (s výjimkou zařízení podle odstavce 4 tohoto paragrafu) splňovat tyto podmínky:

a) zařízení musí být jištěno proti přehřátí, např. tepelnou pojistkou,

b) spalovací komora a výměník tepla musí být zkoušeny pod dvojnásobným provozním tlakem, nejméně však při přetlaku 50 kPa (zkouška na těsnost),

c) u teplovzdušných systémů musí být vyloučeno spolehlivým způsobem pronikání spalin plynů do topného vzduchu,

d) ve spalinách nesmí být obsah CO větší než 0,2 objemového procenta, měřeno u výstupu ze zařízení,

e) nespálené palivo musí být bezpečně odvedeno ze spalovacího prostoru a při zhasnutí plamene ve spalovací komoře se musí automaticky zastavit dodávka paliva,

f) instalace nezávislého vytápěcího zařízení musí být provedena tak, aby při jakýchkoli podmínkách (jízdních i atmosférických), tedy i při stání vozidla, bylo zamezeno pronikání spalin tohoto zařízení do vnitřního prostoru karosérie,

g) podléhá pravidelným kontrolám v intervalech a v rozsahu podle předpisu výrobce tohoto zařízení.

(8) Ustanovení odstavců 1, 3, 5 až 7 tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972; ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu neplatí pro vozidla vyrobená nebo dovezená před 1. 1. 1973.

(1) Motorová vozidla, vozidla kategorie SS a přípojná vozidla se skříňovou karosérií musí mít zajištění dveří, jakož i vík zavazadlového a motorového prostoru proti neoprávněnému otevření zvenku; přitom nejméně jedny dveře musí být zvenku uzamykatelné. U vozidel kategorií T a SS se tato podmínka vztahuje jen na zajištění dveří kabiny. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1973.

(2) Motorová vozidla musí být vybavena kromě zajištění podle odstavce 1 tohoto paragrafu ještě dostatečně účinným zajišťovacím zařízením konstruovaným a provedeným tak, aby zabránilo jejich neoprávněnému použití. Z tohoto hlediska musí vozidla kategorií M a N splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem67) a musí být podle něj homologována. Ustanovení tohoto odstavce platí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena po 1. 1. 1973. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro vozidla kategorií T a SS.

(3) Vozidla kategorie L musí mít zajišťovací zařízení působící na jedno z těchto ústrojí:

- řízení,

- převodovku,

- řadicí páku nebo ovládání řazení převodů,

- zařízení zabraňující běhu motoru,

- paprsky nebo ramena kol.

Zajišťující zařízení působící na řízení se nesmí porušit při působení momentem nejméně 200 Nm., musí splňovat další podmínky stanovené zvláštním předpisem68) a musí být podle něj homologováno. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985.

(4) Vozidla mohou být vybavena doplňkovým zabezpečovacím elektronickým nebo mechanickým zařízením. Vozidla kategorií M1 a N1, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 2 t, musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem69) a musí být podle něj homologována; vozidla ostatních kategorií, která takové zařízení mají instalováno, musí být homologována nebo musí být schválena jejich technická způsobilost ve smyslu uvedeného zvláštního předpisu. Mechanické zabezpečovací zařízení musí splňovat podmínky stanovené touto vyhláškou.

(1) Vozidla, která jsou určena ke spojování do soupravy, musí být vybavena spojovacím zařízením, které musí být provozně bezpečné, lehce a rychle ovladatelné. Spojovací zařízení musí přípojné vozidlo zajišťovat proti samovolnému uvolnění dvojitou mechanickou pojistkou a musí působit samočinně nebo polosamočinně (druhá pojistka působí až po ručním ovládání); zařízení působící samočinně však musí mít mechanické dvojité zajištění a zajištěnou polohu zřetelně viditelnou. Nesamočinným zařízením mohou být vybavena pouze dvoukolová motorová vozidla, vozidla kategorií M1 a N1 pro tažení jednonápravového přípojného vozidla kategorie O1 nebo O2 a tažná vozidla určená ke spojování s jednonápravovým přívěsem o celkové hmotnosti do 3,5 t. Spojovacím zařízením na zádi nesmějí být vybaveny jednonápravové přívěsy.

(2) Spojovací zařízení musí být provedeno

a) u dvoukolových motorových vozidel pro tažení jednokolových přívěsů křížovým kloubem,

b) u vozidel kategorií M1 a N1 pro tažení jednonápravového přípojného vozidla kategorie O1 nebo O2 zařízením s koulí ISO 50, přičemž největší přípustné statické zatížení od přívěsu na kouli nesmí být větší než 980 N ve svislém směru; celý spoj, tj. koule ISO 50 včetně jejího upevnění na tažném vozidle a závěs přípojného vozidla musí být schválen podle zvláštního předpisu,70)

c) u ostatních kategorií vozidel pro tažení přívěsů nebo návěsů systémem válcový čep-oko nebo čep-návěsová točnice; u vozidel, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972, u speciálních terénních vozidel je přípustný též systém hák-oko, má-li tažené přípojné vozidlo odpovídající oko oje. U vozidel kategorie T se při hodnocení spojovacího zařízení vychází z doporučené technické normy71) a musí být schváleno.

Spojovací tažná zařízení, určená pro provoz vozidel kategorií M1 a N1 podle písmene b) tohoto paragrafu, jejichž technická způsobilost jako typ bude schvalována ode dne účinnosti této vyhlášky, musí mít odnímatelnou spojovací kouli ISO 50, jejíž upevnění k nosné části spojovacího zařízení může být provedeno s nejvýše dvěma rozebíratelnými spoji. Při provozu automobilu bez přívěsu tato spojovací koule musí být demontována a nosná část spojovacího zařízení bez spojovací koule nesmí přesahovat obrys vozidla. Použití spojovacího zařízení s koulí ISO 50 se připouští i u motorových vozidel ostatních kategorií M a N k připojení jednonápravových přívěsů kategorií O1 nebo O2. Pokud spojovací koule u vozidel těchto kategorií přesahuje vnější obrys vozidla, pak tato koule musí být demontovatelného provedení a při provozu tohoto vozidla bez přívěsu musí být demontována.

(3) Spojovací zařízení na tažném vozidle pro připojení přívěsu musí umožnit pohyb jeho oje nejméně

- ve svislé rovině± 20 °,

- ve vodorovné rovině ± 90 °,

(u traktorů) ± 60 °,

- okolo podélné osy závěsného zařízení± 25 °,

(u traktorů)± 20 °.

(4) Vozidla kategorie N3 určená k tažení přípojných vozidel kategorie O4 musí být vybavena schváleným spojovacím zařízením systému čep-oko podle zvláštního předpisu nebo doporučené technické normy72) o jmenovitém průměru 50 mm. U všech vozidel se připouští spojovací zařízení uvedeného systému i jmenovitého průměru 40 mm, pokud je schváleno podle mezinárodně uznávaných předpisů. Závěs tažného vozidla musí být odpružený, celý spoj, tj. závěs-oj, smí vykazovat jen kmity velmi nízké amplitudy.

(5) Spojovací zařízení motorových vozidel systému čep-oko smí mít osu čepu vzdálenou od zadního obrysu vozidla (směrem k jeho přídi) nejvýše 300 mm. U vozidel se sklápěcí karosérií a vozidel terénních může být tato vzdálenost nejvýše 420 mm.

(6) U jízdních souprav tvořených vozidly kategorií N2, N3, O3 a O4 se připouští jejich vzájemné spojení systémem „krátké spojení“ (CCD). Spojovací zařízení a jeho montáž na vozidle musí být homologována podle zvláštního předpisu.73)

(7) Vozidla, s výjimkou dvoukolových, která jsou určena k tažení přívěsů a nejsou vybavena homologovaným nebo schváleným typem spojovacího zařízení, musí být kromě hlavního spojovacího zařízení vybavena též závěsy pro pojistné spojovací zařízení (lana, řetězy), a to

a) vozidla se závěsným zařízením vybaveným koulí ISO 50 podle odstavce 2 písm.b) určená pro tažení přívěsů o hmotnosti větší než 350 kg závěsy pro křížové nebo vidlicové zavěšení,

b) ostatní vozidla závěsy pro křížové zavěšení.

(8) Oko oje, s výjimkou přípojných vozidel k jiným motorovým vozidlům kategorie SP, musí být upevněno k oji tak, že jeho otáčení kolem podélné osy oje je vyloučeno. Oka ojí přívěsů k automobilům uvedeným v odstavci 4 musí být schválena podle zvláštního předpisu nebo se vychází z doporučené technické normy.72)

(9) Přívěsy, s výjimkou přívěsů za dvoukolová motorová vozidla, musí být vybaveny pojistným spojovacím zařízením (lana, řetězy), která musí při poruše hlavního spoje a následném přerušení spojení brzdové a elektrické soustavy mezi tažným vozidlem a přívěsem zajistit ještě částečnou řiditelnost přívěsu, popřípadě zabránit padnutí oje na vozovku. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro vozidla vybavená schváleným spojovacím zařízením podle zvláštního předpisu nebo doporučené technické normy.72)

(10) Dvou- a více nápravové přívěsy musí mít oj vyváženou tak, aby se po odpojení nemohla dotknout vozovky, a aby spojování přívěsu s tažným vozidlem mohlo být prováděno s nejmenší možnou námahou. Oko oje těchto přívěsů musí být přibližně ve stejné výšce nad vozovkou, jako je závěs tažného vozidla, nebo musí být oj na tuto výšku seřiditelná.

(11) V případě, že síla pro ruční zvedání oje u návěsů a jednonápravových přívěsů o celkové hmotnosti větší než 100 kg přesahuje 245 N, musí mít návěs, popřípadě přívěs přední převislou část před nápravou nebo oj vybavenou podpěrným zařízením, které

a) zabrání převrácení vozidla při odpojení od tažného vozidla v rozsahu provozních zatížení i při nerovnoměrném rozdělení nákladu a při ložných manipulacích připuštěných v návodu k obsluze vozidla,

b) umožní, že přípojné vozidlo může být v podepřeném stavu samočinně nebo u závěsů s koulí ISO 50 s nejmenší námahou spojeno s tažným vozidlem.

(12) U dvou- a vícenápravových přívěsů s točnicovým řízením musí být oj tak dlouhá, aby vzdálenost mezi osou oka oje a osou točnice byla nejméně o 1,2 m větší, než je obrysový poloměr přední části karosérie opsaný z osy točnice.

(13) Tahače návěsů musí mít pro spojovací čep návěsu buď polosamočinnou, nebo samočinnou točnici odpovídající nejvyššímu povolenému zatížení tahače. Točnice musí umožnit vzájemné vychýlení tahače a návěsu

- ve vodorovné rovině v rozsahu ± 90°, tj. 180° celkově,

- ve svislé podélné rovině nejméně ± 12°,

- v příčné svislé rovině nejvýše dopředu ± 6° a dozadu ± 7°.

Ovládání točnice musí být umístěno na pravé straně tahače, pokud není provedeno z místa řidiče.

(14) Točnice tahačů pro tažení návěsů o celkové hmotnosti větší než 10 t a pro svislé zatížení nejvýše 20 t musí být homologována podle zvláštního předpisu nebo doporučených technických norem72) a musí mít spojovací systém uzpůsoben pro uchycení spojovacího čepu návěsu o průměru 50,8 mm.

(15) Točnice tahačů pro tažení návěsů o celkové hmotnosti větší než 15 t a pro svislé zatížení nejvýše 20 t musí být schválena i co do umístění podle zvláštního předpisu nebo doporučené technické normy,72) které musí splňovat zejména tyto požadavky:

a) části tahače nad rovinou točnice a před svislou osou otáčení spojovacího čepu v točnici musí být vně rotačního kužele, jehož osa je totožná s osou otáčení spojovacího čepu v točnici, jehož vrchol s polovičním vrcholovým úhlem 6° je pod rovinou točnice a jehož poloměr průseku s rovinou točnice je 2,09 m,

b) části tahače pod rovinou točnice, za svislou osou otáčení spojovacího čepu v točnici musí být uvnitř rotačního, zhruba válcového tělesa, jehož osa je totožná s osou spojovacího čepu a má poloměr nejvýše 2,2 m.

(16) Spojovací čep návěsu musí odpovídat největšímu povolenému zatížení návěsem.

(17) Návěsný čep návěsu o celkové hmotnosti větší než 10 t a pro svislé zatížení nejvýše 20 t musí být homologován podle zvláštního předpisu nebo schválen ve smyslu doporučené technické normy,72) a musí mít průměr činné části 50,8 mm podle doporučené technické normy.74)

(18) Spojovací čep návěsu o celkové hmotnosti větší než 15 t a pro svislé zatížení na spojovací čep nejvýše 20 t musí být homologován (schválen) i co do umístění podle zvláštního předpisu nebo ve smyslu doporučené technické normy,72) které musí splňovat zejména tyto požadavky:

a) i nejvzdálenější části návěsu, s výjimkou pružných spojů brzdových a elektrických systémů, před svislou osou čepu a nad myšlenou rovinou točnice musí ležet uvnitř válcového tělesa o poloměru 2,04 m, jehož osa je totožná se svislou osou čepu,

b) spodní části návěsu - tzv. labutí krk - za svislou osou čepu a pod myšlenou rovinou točnice musí být vně rotačního, zhruba válcového tělesa o poloměru nejméně 2,3 m, jehož osa je totožná se svislou osou čepu.

(19) Motorová vozidla s pohotovostní hmotností převyšující 400 kg musí být vpředu a od 1. 1. 1985 i vzadu konstrukčně upravena a provedena tak, aby je bylo možné tyčí nebo lanem vléci jinými vozidly (vyproštění, odtažení) ve smyslu doporučené technické normy;74) motorová vozidla o celkové hmotnosti větší než 3,5 t musí být možno vléci tyčí. U pracovních strojů, např. s čelně umístěným nářadím apod., lze takové zařízení umístit vzadu.

(20) Tyče nebo lana k vlečení vozidel uvedených v odstavci 19 tohoto paragrafu musí být zřetelně viditelné; tyče musí být opatřeny po celé délce příčnými červenobílými pruhy o šířce 75 mm, lana červeným praporkem nebo štítkem o rozměru nejméně 200 x 200 mm.27)

(21) Ustanovení odstavce 1 druhé věty, odstavce 2 písm. a) a b), odstavce 4, odstavce 8 druhé věty a odstavců 11 až 15 a 17 až 19 tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972; ustanovení odstavce 2 písm. b) tohoto paragrafu však platí i pro tato vozidla, jestliže se za ně připojí jednonápravový přívěs uvedený do provozu po 1. 1. 1976.

(1) Vozidla kategorií M a N1 musí být opatřena předním a zadním nárazníkem, pokud karosérie není provedena tak, že přejímá funkci nárazníků. Vozidla kategorií N2 a N3 musí být opatřena předním nárazníkem.

(2) Nárazník nesmí mít ostré okraje nebo výstupky, které mohou zranit chodce. Boční letmé konce nárazníku musí být zahnuty co nejblíže ke karosérii vozidla směrem k jeho podélné ose tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí zaháknutí, zaklesnutí nebo zachycení s jiným vozidlem, chodcem nebo cyklistou apod. Tuhé vnější hrany nárazníku, pokud nejsou zakryty pryží nebo jiným měkkým materiálem (60 Shore), musí být zaobleny s poloměrem nejméně 5 mm. Pokud jsou nárazníky vozidla nebo části karosérie plnící funkci nárazníků vyrobeny z plastů a splňují podmínky stanovené pro nárazníky, pak nemusí být pokryty pryží nebo jiným podobným materiálem.

(3) Nárazníky vozidel kategorií M1 a N1 v celé šířce rozchodu kol a při pohotovostní hmotnosti vozidla musí být svými horními okraji výše než 420 mm od roviny vozovky. Povrch nárazníku nejčastěji vstupující ve styk s jiným vozidlem nebo jinou překážkou musí být souvislý a rovný nebo zaoblený s poloměrem nejméně 500 mm, měřeno ve svislé rovině řezu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na velmi nízké sportovní modifikace automobilů.

(4) Vozidla kategorie M1 vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1986 musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem75) a musí být podle něj homologována. Podmínky stanovené tímto předpisem se vztahují přiměřeně i na vozidla kategorie N1.

(5) U vozidel ostatních kategorií (kromě vozidel uvedených v odstavci 4 tohoto paragrafu) musí být nárazník a jeho držáky včetně upevnění konstruovány tak, aby po stránce pevnosti vyhověly při odtlačení vozidla o přibližně stejné hmotnosti, nezabrzděného, s nezařazeným rychlostním stupněm na vodorovné rovině bez poškození vozidel v rozmezí zrychlení od 1 m.s-2 do 2 m.s-2.

(6) Pro schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla počínaje dnem 1. října 1997 musí být vozidla kategorií N2 a N3 opatřena předním ochranným zařízením proti podjetí. Toto zařízení i jeho montáž na vozidle musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem75a) a musí být podle něj homologovány. Vozidla kategorie N2 celkové hmotnosti nepřesahující 7,5 t musí splňovat pouze podmínku světlé výšky spodního obrysu ochranného zařízení nad vozovkou maximálně 400 mm, uvedené v tomto předpisu. Uvedený požadavek se nevztahuje na terénní vozidla (kategorie G) a taková vozidla, u nichž použití takového zařízení je neslučitelné s účelem použití daného vozidla.

(7) Vozidla kategorií N2 a N3 a přípojná vozidla kategorií O3 a O4 musí být vzadu vybavena zadním ochranným zařízením proti podjetí, které dostatečným způsobem chrání automobily kategorií M1 a N1 v případě jejich nárazu zezadu do vozidel výše uvedených kategorií. Vozidla kategorií N2, N3, O3 a O4 a zadní ochranná zařízení musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem76) a musí být podle něj homologována. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na

- tahače návěsů,

- přívěsy speciálního provedení pro přepravu velmi dlouhých nedělitelných nákladů,

- vozidla, u nichž jakékoliv zadní ochranné zařízení je neslučitelné s účelem použití daného vozidla,

- vozidla s právem přednostní jízdy.28)

(8) Vozidla kategorií N2, N3, O3 a O4 uváděná do provozu počínaje dnem účinnosti této vyhlášky musí být vybavena bočním ochranným zařízením, které musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem77) a musí být podle něj homologována. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na

- tahače návěsů,

- přívěsy speciálního provedení pro přepravu velmi dlouhých nedělitelných nákladů,

- vozidla, u nichž jakékoliv boční ochranné zařízení je neslučitelné s účelem použití daného vozidla,

- vozidla, jejichž karosérie plní funkci tohoto zařízení.

(9) Nárazníkem a zařízením proti podjetí nemusí být opatřena vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972 a vozidla kategorie T; pokud však takové vozidlo je jimi opatřeno, musí být splněny podmínky platné při jeho schválení. Ustanovení odstavce 5 tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985.

(1) Vozidla kategorie M1

a) uvedená do provozu před 1. 1. 1969 musí být vybavena na předních sedadlech bezpečnostními pásy, jen pokud jsou vybavena předepsanými kotevními úchyty,

b) uvedená do provozu po 1. 1. 1969 musí být vybavena na předních místech k sezení bezpečnostními pásy a příslušnými kotevními úchyty v karosérii; bezpečnostní pásy musí být u vozidel vyrobených nebo dovezených po 1. 10. 1986, s výjimkou provedení „Standard“, samonavíjecí,

c) vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1976 musí být vybavena předepsanými kotevními úchyty v karosérii i na zadních sedadlech,

d) vyrobená nebo dovezená po 1. 10. 1986 musí být vybavena bezpečnostními pásy i na zadních sedadlech,

e) vozidla kategorie M1 a od nich odvozená vozidla kategorie N1, jejichž technická způsobilost byla schválena po 1. 10. 1992, musí být na všech sedadlech vybavena samonavíjecími tříbodovými bezpečnostními pásy, kromě sedadel nouzových, středních a sedadel v poloze zády ke směru jízdy, která musí být vybavena bezpečnostními pásy alespoň dvoubodovými,

f) u vozidel této kategorie se připouští použití bezpečnostních pásů se čtyřbodovým uchycením, pokud splní podmínky stanovené zvláštními předpisy78) a byly homologovány.

(2) Vozidla kategorií M2, M3 a N

a) sedadlo řidiče, průvodce (spolujezdce řidiče) a první řada sedadel pro cestující v nových vozidlech kategorií M2 a M3 třídy III při jejich první evidenci počínaje dnem účinnosti této vyhlášky musí být vybaveny tříbodovými bezpečnostními pásy, přičemž alespoň sedadlo řidiče musí být vybaveno pásem se samonavíjecím zařízením,

b) sedadlo řidiče a první řada sedadel v kabině nových vozidel u kategorií N2 a N3 a u kategorie N1 v případě, že vozidlo není odvozeno od kategorie M1, musí být při první evidenci počínaje dnem účinnosti této vyhlášky vybaveny tříbodovými bezpečnostními pásy se samonavíjecím zařízením, kromě sedadla středního a sedadla nouzového, která mohou být vybavena bezpečnostními pásy s dvoubodovým uchycením.

(3) Dosud neevidovaná a provozovaná vozidla kategorií M a N pod zvláštní státní poznávací značkou (trvale manipulační a pro zkušební účely) nemusí být bezpečnostními pásy vybavena.

(4) Přední řada sedadel pro cestující a sedadla vyhrazená pro osoby tělesně postižené v autobusech třídy III musí být od 1. 1. 1985 vybavena bezpečnostními pásy.

(5) Bezpečnostní pásy a jejich kotevní úchyty musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy78) a musí být podle nich homologovány.

(6) Osobní automobily mohou být vybaveny zadržovacími systémy pro děti do 12 let (bezpečnostní pásy, sedačky atd.). Tyto systémy vyrobené nebo dovezené po nabytí účinnosti této vyhlášky musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem79) a musí být podle něj homologovány. Dětská zádržná zařízení kategorií 0, 1 a 2 určená a schválená k přepravě dětí zády ke směru jízdy podle zvláštního předpisu79) nesmí být umístěna na sedadle, pokud toto sedadlo je opatřeno bezpečnostním nafukovacím vakem.

(7) Vozidla mohou být vybavena zádržným systémem a bezpečnostními pásy pro osoby sedící na vozíku pro invalidy.

(1) Za vozidla kategorií M1 a N1 lze připojit brzděný přívěs kategorie O1, jehož okamžitá hmotnost, a O2, jehož celková hmotnost nesmí být větší než celková hmotnost tažného vozidla. K vozidlům kategorií M1G a N1G lze připojit i přívěs kategorií O1 a O2, jehož celková hmotnost může být až 1,5 násobek celkové hmotnosti tažného automobilu. V žádném případě celková hmotnost přívěsu nesmí být větší, než stanoví výrobce daného tažného automobilu.

(2) Pokud ministerstvo při schvalování technické způsobilosti typu přívěsu kategorií O1 a O2 nestanoví jinak, nesmí být nejvyšší rychlost přívěsu vyšší než 80 km.h-1. Přívěsy nesmí být používány k přepravě osob.

(3) Obytné přívěsy (caravany) kategorií O1 a O2, jejichž technická způsobilost byla schválena po 1. 1. 1985, musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy a musí být podle nich homologovány.70) Zvláštní předpisy pro obytné přívěsy70) platí přiměřeně i pro ostatní přívěsy kategorií O1 a O2 se spojovacím zařízením s koulí ISO 50, s výjimkou přívěsů, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985.

(1) Dvoukolové motorové vozidlo musí být opatřeno stojánkem nebo jiným zařízením umožňujícím jeho bezpečné postavení. Vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena po 1. 1. 1985 a jejichž pohotovostní hmotnost je větší než 150 kg, musí být opatřena ještě pohotovostním stojánkem.

(2) Pohyblivé části pohonů (řetěz, hřídele apod.) musí mít bezpečnostní kryt.

(3) Ochranné kryty (kryt před řidičem, kryt kolen apod.) nesmějí přesahovat největší šířku vozidla měřenou přes řídítka, snižovat manévrovací schopnost a ovládání vozidla, snižovat výhled ani být příčinou zranění řidiče.

(4) Mezi ovládacími orgány vozidla a pevnými částmi vozidla musí být ve směru obvyklého přístupu k těmto orgánům a jejich pohybu dostatečně velký, nejméně 70 mm široký volný prostor; u pedálů se tato hodnota posuzuje od středu nášlapných ploch na obě strany.

(5) Všechny ovládací orgány vozidla, které mohou při dopravní nehodě zvětšit vážnost zranění jak řidiče, tak osob střetnuvších se s vozidlem, musí být zakončeny tak, aby bylo možno do této části vepsat kouli o průměru nejméně 19 mm. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972.

(6) Pokud bylo při schválení technické způsobilosti typu dvoukolového motorového vozidla dovoleno přepravovat na vozidle spolujezdce, musí být vozidlo vybaveno dalším sedadlem umístěným za sedadlem řidiče nebo dvousedlem; v tomto případě po obou stranách vozidla na jeho pevných částech musí být namontovány opěry pro nohy spolujezdce. Sedlo musí být upevněno bezpečně a pevně a musí být odpovídajícím způsobem odpruženo.

(1) Postranní vozíky jsou určeny pro přepravu buď jedné dospělé osoby, nebo nákladu; postranní vozíky smějí být připojeny jen na pravé straně dvoukolového motorového vozidla kategorie L3, u něhož objem válců motoru je nejméně 170 cm3 a jehož konstrukce toto připojení umožňuje.

(2) Celková hmotnost postranního vozíku nesmí být větší než 60 % celkové hmotnosti dvoukolového motorového vozidla kategorie L3.

(3) Rozvor mezi kolem postranního vozíku a předním kolem dvoukolového motorového vozidla kategorie L3 nesmí být větší než rozvor kol vlastního dvoukolového vozidla.

(4) Přívěsný vozík za dvoukolové motorové vozidlo je určen pouze pro přepravu nákladů; smí být připojen k dvoukolovému motorovému vozidlu, jehož konstrukce připojení umožňuje.

(5) Celková hmotnost přívěsného vozíku nesmí být větší než 50 % pohotovostní hmotnosti dvoukolového motorového vozidla; přívěsný vozík nemusí být vybaven brzdou.

(6) Vzdálenost nápravy nebo osy kol přívěsného vozíku od osy zadního kola tažného vozidla nesmí být větší, než je rozvor kol tažného vozidla.

(1) Za terénní vozidla se pokládají vozidla, pokud splňují dále uvedené podmínky.

(2) Vozidlo kategorie N1 celkové hmotnosti nepřesahující 2 tuny a vozidlo kategorie M1, u kterého

- nejméně jedna přední náprava a nejméně jedna zadní náprava jsou současně poháněny, včetně vozidla, u kterého může být pohon jedné nápravy odpojen,

- je vybaveno nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo nejméně jedním zařízením, kterým se dosáhne podobného účinku, a

- stoupavost sólo vozidla, stanovená jednoduchým kinematickým výpočtem, je nejméně 30 %.

Výše uvedené vozidlo musí dále z uvedených šesti podmínek splnit nejméně pět

- přední nájezdový úhel musí být nejméně 25 °,

- zadní nájezdový úhel musí být nejméně 20 °,

- přechodový úhel musí být nejméně 20 °,

- světlá výška pod přední nápravou musí být nejméně 180 mm,

- světlá výška pod zadní nápravou musí být nejméně 180 mm,

- světlá výška mezi nápravami musí být nejméně 200 mm.

Podmínky stanovené v tomto odstavci musí vozidlo splnit při pohotovostní hmotnosti a musí být obsazeno řidičem, jehož hmotnost se uvažuje jednotně 75 kg. Pro plnění podmínek předního a zadního nájezdového úhlu se neuvažuje se zařízením proti vklínění (podjetí) vozidel.

(3) Vozidlo kategorie N1 celkové hmotnosti přesahující 2 tuny nebo vozidlo kategorie N2, M2 nebo M3 celkové hmotnosti nepřesahující 12 tun se pokládá za terénní vozidlo, pokud buď má současně poháněna všechna kola, včetně vozidla, u něhož může být odpojen pohon jedné nápravy, nebo pokud jsou splněny následující tři podmínky

- nejméně jedna přední náprava a nejméně jedna zadní náprava jsou současně poháněny, včetně těch vozidel, u kterých může být pohon jedné nápravy odpojen,

- je vybaveno nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo nejméně zařízením s podobným účinkem,

- stoupavost sólo vozidla, stanovená jednoduchým kinematickým výpočtem, je nejméně 25 %.

Výše uvedené vozidlo musí dále z uvedených šesti podmínek splnit nejméně pět

- přední nájezdový úhel musí být nejméně 25 °,

- zadní nájezdový úhel musí být nejméně 20 °,

- přechodový úhel musí být nejméně 20 °,

- světlá výška pod přední nápravou musí být nejméně 180 mm,

- světlá výška pod zadní nápravou musí být nejméně 180 mm,

- světlá výška mezi nápravami musí být nejméně 200 mm.

Podmínky stanovené v tomto odstavci musí vozidlo splnit při celkové hmotnosti. Pro plnění podmínek předního a zadního nájezdového úhlu se neuvažuje se zařízením proti vklínění (podjetí) vozidel.

(4) Vozidlo kategorie M3 celkové hmotnosti přesahující 12 tun nebo vozidlo kategorie N3 se pokládá za terénní vozidlo, pokud buď má poháněna všechna kola, včetně vozidla, u něhož může být odpojen pohon jedné nápravy, nebo pokud jsou splněny následující tři podmínky

- nejméně polovina kol je poháněna,

- vozidlo má nejméně jeden uzávěr diferenciálu nebo nejméně jedno zařízení, kterým se dosáhne podobného účinku, a

- stoupavost sólo vozidla, stanovená jednoduchým kinematickým výpočtem, je nejméně 25 %.

Toto vozidlo musí dále z uvedených šesti podmínek splnit nejméně čtyři

- přední nájezdový úhel musí být nejméně 25 °,

- zadní nájezdový úhel musí být nejméně 25 °,

- přechodový úhel musí být nejméně 25 °,

- světlá výška pod přední nápravou musí být nejméně 250 mm,

- světlá výška pod zadní nápravou musí být nejméně 250 mm,

- světlá výška mezi nápravami musí být nejméně 300 mm.

Podmínky stanovené v tomto odstavci musí vozidlo splnit při celkové hmotnosti. Pro plnění podmínek předního a zadního nájezdového úhlu se neuvažuje se zařízením proti vklínění (podjetí) vozidel.

(1) Traktory jsou dvou nebo vícenápravová vozidla opatřená pneumatikami (§ 6), jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 40 km.h-1. Přesahuje-li konstrukční rychlost hodnotu nejvýše 40 km.h-1, považují se tyto traktory za silniční vozidla kategorie N (§ 5).

(2) Traktor může být vybaven sedadly pro spolujezdce za těchto podmínek:

a) sedadla pro spolujezdce mohou být nejvýše dvě,

b) jsou-li tato sedadla umístěna na blatnících (krytech kol), smí být na jednom blatníku pouze jedno sedadlo,

c) každé sedadlo pro spolujezdce musí být spolehlivě připevněno k traktoru, musí mít opěradlo nejméně s jednou loketní opěrou nebo madlem pro držení a odpovídající opěru pro nohy,

d) sedadlo pro spolujezdce musí mít šířku nejméně 400 mm a hloubku nejméně 300 mm,

e) žádné sedadlo pro spolujezdce včetně opěry pro nohy nesmí přesahovat vnější obrys traktoru, s výjimkou traktorů o celkové šířce nejvýše 1,4 m, u nichž sedadlo spolujezdce smí přesahovat obrys nejvýše o 50 mm na každé straně vozidla.

(3) V rozsahu od pohotovostní až po celkovou hmotnost traktoru nesmí být hmotnost připadající na řízenou nápravu (měřeno při stání na vodorovné vozovce) menší než 25 % okamžité hmotnosti traktoru. Připouští se však nižší hmotnost připadající na řízenou nápravu po namontování různých pracovních nářadí a nákladních plošin při současném snížení nejvyšší rychlosti na 15 km.h-1; přitom hmotnost připadající na řízenou nápravu nesmí být menší než

- 20 % u traktorů o okamžité hmotnosti nejvýše 3,2 t,

- 19 % u traktorů o okamžité hmotnost vyšší než 3,2 t, avšak nejvýše 4,5 t,

- 18 % u traktorů o okamžité hmotnosti vyšší než 4,5 t.

(4) Na traktoru může být upevněna nákladní plošina za těchto podmínek:

a) plošina musí být upevněna souměrně k jeho podélné střední rovině a nesmí být výše než 1,5 m nad rovinou vozovky,

b) plošina nesmí omezovat výhled řidiče, omezovat ovladatelnost traktoru a narušovat předepsanou geometrickou viditelnost jeho vnějšího osvětlení,

c) šířka plošiny nesmí přesahovat jeho celkovou šířku.

(5) Traktorem nesené nářadí (pracovní stroj nesený) a jeho upevnění musí v přepravní poloze na pozemní komunikaci odpovídat požadavkům na plošinu [odstavec 4 písm. b) tohoto paragrafu]; šířka nesmí být větší než 3 m.

(6) Traktory, kromě traktorů, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972, musí být vybaveny schválenou ochrannou konstrukcí nebo kabinou řidiče se stejnými vlastnostmi z hlediska bezpečnosti jako ochranná konstrukce. Pracovní místo řidiče a kabina řidiče musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy nebo vycházet z doporučených technických norem.80) Ustanovení § 40 až 43 této vyhlášky pro traktory neplatí.

(7) Zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci na traktoru musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy.81)

(8) Vertikální nastavení světlometů traktorů s potkávacím světlem, měřeno při stání a v rozsahu od pohotovostní do celkové hmotnosti vozidla, u světlometů, jejichž výška je

a) 500 mm až 1200 mm, musí být v rozsahu sklonů - 0,5 % až - 4 %, přičemž žádný bod osvětlené plochy ležící v rovině vozovky vlevo od podélné svislé roviny procházející středem zdroje potkávacího světla nesmí být dále než 115 m od předního obrysu vozidla,

b) 1200 mm až 1500 mm, musí být v rozsahu sklonů - 4 % až - 6 %, přičemž žádný bod osvětlené plochy ležící v rovině vozovky vlevo od podélné svislé roviny procházející středem zdroje potkávacího světla nesmí být dále než 115 m od předního obrysu vozidla,

c) nad 1500 mm, musí být pod sklonem nejvíce - 6 %, přičemž nesmí být žádný bod osvětlené plochy ležící v rovině vozovky vlevo od podélné svislé roviny procházející středem zdroje potkávacího světla dále než 115 m od předního obrysu vozidla.

(9) Zařízení, která zajišťují brzdění provozní, parkovací a nouzové, mohou mít společné části za těchto podmínek:

a) musí mít nejméně dva na sobě nezávislé a oddělené ovládací orgány a převody,

b) je-li společný orgán pro provozní a nouzové brzdění, musí být soustava parkovacího brzdění provedena tak, aby mohla působit i při pohybujícím se vozidle,

c) činné elementy vlastního brzdového ústrojí pro parkovací brzdění musí být udržovány v zabrzděné poloze výhradně mechanickými částmi.

V případě, že je traktor vybaven zařízením pro brzdění přípojných vozidel, musí být soustava pro parkovací brzdění traktoru provedena tak, že při jejím použití uvede do činnosti soustavu pro provozní brzdění přípojného vozidla nebo pracovního stroje přípojného.

(10) Soubor brzdových zařízení traktoru nebo jeho jízdní soupravy musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy,82) s výjimkou hodnot brzdných účinků při zkoušce typu 0 a musí být podle nich schváleny. Při provozním brzdění nesmí traktor nadměrně vybočovat ze směru jízdy a nesmí docházet k blokování kol. Jestliže brzdové zařízení působí pouze na kola jedné nápravy, nesmí působit přes vypínatelná převodová ústrojí. Účinek parkovacího brzdění musí spolehlivě zabránit protáčení kol traktoru zatíženého na celkovou hmotnost na svahu (ve stoupání i klesání) nejméně 18 % bez použití vypojitelného pohonu náprav. (Účinky brzdění se hodnotí při pohotovostní i celkové hmotnosti traktoru (jízdní soupravy) a rozložení hmotností připadajících na jednotlivé nápravy, které jsou pro provoz na pozemních komunikacích schváleny).

Hodnoty brzdných účinků traktoru při zkoušce typu 0

Max. konstrukční

rychlost (vj)

[km.h-1]Brzdná dráha (s)

[m]Jmenovitá brzdná dráha (sj)

[m]provozní brzdění

(A)zbývající brzdný účinek

(B)(A)(B)250,1.v+v2850,1.v+v2459,8516,39300,1.v+v2900,1.v+v24513,0023,00400,15.v+v21300,15 . v+2v211518,3033,83

Význam označení a jednotky jsou stejné jako v § 30 této vyhlášky. Brzdné účinky musí být splněny i při spojení traktoru do soupravy s nebrzděným přípojným vozidlem.

(11) Traktory mohou být vybaveny pro brzdění přípojných vozidel spojením vzduchotlakovým nebo hydraulickým. Traktory vybavené spojením pro vzduchotlakové brzdění, u nichž technická způsobilost bude schválena po dni účinnosti této vyhlášky a které budou poprvé uváděny do provozu počínaje dnem 1. 7. 1997, musí mít jak jednohadicový inverzní, tak i dvouhadicový systém. Požadavek pro dvouhadicový systém musí splňovat traktor, který je určen k tažení přípojného vozidla kategorie OT4. U dvouhadicového systému musí doba náběhu tlaku vzduchu ve spojkové hlavici splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem.83)

(12) Traktor může být trvale uzpůsoben jako speciální. V tomto případě není určen k tažení, tlačení, nesení nebo pohonu určitých nářadí, strojů nebo přípojných vozidel, ale k trvalému provádění specifických prací nebo činností s trvale namontovaným speciálním zařízením. Speciální traktor musí plnit ustanovení této vyhlášky týkající se traktoru.

(13) Výrobce traktoru s ohledem na podmínky uvedené v odstavci 10 tohoto paragrafu stanoví nejvyšší hodnotu celkové hmotnosti brzděného a nebrzděného přípojného vozidla, která nesmí překročit limity stanovené zvláštním předpisem.82) Oba údaje musí být uvedeny v dokumentaci a u traktorů uvedených do provozu po 1. 7. 1984 musí být na zádi traktoru vyznačena nejvyšší přípustná hodnota celkové hmotnosti přípojného vozidla.

(14) Nádrž na motorovou naftu u traktoru může být umístěna nad motorem nebo vedle něj za podmínky, že při plnění nádrže nesmí ani při jejím přelití dojít k polití horkých částí motoru, výfukového potrubí nebo elektrického zařízení. Oddělení takové nádrže a motoru dělicí stěnou z nehořlavého materiálu se nevyžaduje.

(15) Před, za nebo na traktor smí být připojována pouze vozidla nebo stroje, po jejichž připojení traktor nebo jeho jízdní souprava splňuje podmínky této vyhlášky.

(1) Pásová vozidla jsou vozidla, jejichž pojezdové ústrojí se stýká s vozovkou prostřednictvím kovových nebo pryžových elementů.

(2) Na pozemních komunikacích se smí používat pásových vozidel, jen jsou-li opatřena pryžovými pásy nebo kovovými pásy s pryžovými bloky na opěrných plochách. Nosné kladky musí být samostatně odpruženy a opatřeny pryžovými obručemi o výšce nejméně 40 mm. Pryžové bloky nebo obruče nesmí být tvrdší než 70 Shore. Připouští se použití i jiných materiálů s ekvivalentními vlastnostmi.

(3) Ustanovení platná pro traktory platí přiměřeně i pro pásové traktory určené ke stejným pracím s výjimkou pevnosti ochranné konstrukce, na které se vztahují mezinárodní předpisy.

(1) Traktorové přívěsy jsou jednonápravová nebo dvounápravová přípojná vozidla kategorií OT1, OT2, OT3, OT4, určená k přepravě nákladů. Jejich nejvyšší konstrukční rychlost nesmí převyšovat 40 km.h-1.

(2) Pro traktorové přívěsy platí ustanovení části III. této vyhlášky, pokud z nich nevyplývá jinak s odchylkami stanovenými v odstavcích 3 až 8 tohoto paragrafu.

(3) Soubor brzdových zařízení musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy82) s výjimkou hodnot účinku brzdění při zkoušce typu 0.

(4) Traktorové přívěsy s celkovou hmotností vyšší než 6,0 t, u nichž technická způsobilost bude schválena ode dne účinnosti této vyhlášky a které budou poprvé evidovány po dni 1. 7. 1997, musí mít dvouhadicový vzduchový propojovací systém brzdové soustavy.

(5) Dvounápravové traktorové přívěsy s celkovou hmotností vyšší než 6,0 t, u nichž technická způsobilost bude schválena ode dne účinnosti této vyhlášky a které budou poprvé evidovány po 1. 7. 1997, musí mít brzdovou soustavu pro provozní brzdění takovou, aby v případě poruchy v jejím převodu bylo možno brzdit část kol s účinkem rovnajícím se nejméně 30 % účinku předepsaného pro provozní brzdění; do neporušené části se musí i nadále dodávat energie pro brzdění.

(6) U traktorových přívěsů se vzduchotlakovou brzdovou soustavou musí doba náběhu tlaku a zásobníky energie splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem.83)

(7) Nájezdovou brzdovou soustavou mohou být vybaveny traktorové přívěsy, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 3,5 t. Takový přívěs může být připojen jen k traktoru, jehož pohotovostní hmotnost je shodná nebo vyšší, než celková hmotnost přívěsu.

Hodnoty účinků provozního brzdění traktorových přívěsů při zkoušce typu 0

Max. konstrukční rychlost (vj)

[km.h-1]Brzdná dráha

(s)

[m]Jmenovitá brzdná dráha (sj)

[m]250,1.v+v2859,85300,1.v+v29013,00400,15.v+v213018,31

Význam označení a jednotky jsou stejné jako v § 30 této vyhlášky.

Uvedené podmínky neplatí pro traktorové přívěsy s konstrukční rychlostí nejvýše 25 km.h-1, jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky.

(8) Vnější osvětlení a světelná signalizace traktorových přívěsů musí splňovat podmínky stanovené touto vyhláškou, kromě požadavku na vybavení svítilnou pro zadní mlhové světlo.

(1) Pracovní stroje samojízdné (včetně zemědělských a lesnických) jsou jiná vozidla, která podle svého účelu a podle svých zvláštních, s jiným vozidlem pevně spojených zařízení, jsou zejména určena a vhodná k vykonávání práce. (K pracovním strojům patří např. rýpadla, nakladače, válce, frézy, jeřáby a podobná zdvihací zařízení, úklidové stroje, dozéry, skrejpry, sklízecí mlátičky, sklízecí řezačky, grejdry a dále motorové vozíky ve smyslu ČSN 26 8805 apod.).

(2) Pro pracovní stroje samojízdné platí tento paragraf a dále ustanovení této vyhlášky platná pro vozidla, pokud v nich není stanoveno jinak.

(3) Soubor brzdových zařízení pracovních strojů samojízdných s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 30 km.h-1 musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem pro brzdění provozní, nouzové a parkovací.10) (Účinky brzdění se hodnotí při pohotovostní i celkové hmotnosti stroje (jízdní soupravy) a rozložení hmotností na jednotlivé nápravy, které jsou pro provoz na pozemních komunikacích schváleny). Pro výpočet brzdné dráhy platí tyto vzorce:

provozní brzdění:s≤0,15 v+v2115

nouzové brzdění:s≤0,15 v+2 v2115

s tím, že zkušební rychlost vozidla se stanoví na hodnotu v = 40 km.h-1. U strojů, které této rychlosti nedosahují, v = nejvyšší konstrukční rychlosti. Význam označení a jednotky jsou stejné jako v § 30 této vyhlášky.

(4) Soubor brzdových zařízení pracovních strojů samojízdných s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 30 km.h-1 musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem nebo vycházející z doporučené technické normy.84)

(5) Účinek parkovacího brzdění pracovních strojů samojízdných musí spolehlivě zabránit protáčení kol vozidla zatíženého na celkovou hmotnost na svahu (ve stoupání i klesání) o sklonu nejméně 18 % bez použití vypojitelného pohonu náprav.

(6) Zařízení pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci pracovních strojů samojízdných musí splňovat podmínky stanovené v části III. této vyhlášky. V odůvodněných případech mohou být umístěna odchylně, a to

a) světlomety s potkávacím světlem ve výši až 1500 mm; další dva doplňkové světlomety s potkávacím světlem v případě, že je tento stroj vybaven zařízením pro čelně nesené nářadí, ve výši až 2800 mm, přičemž zapojení musí být provedeno tak, že nesmí svítit oba páry současně,

b) svítilny s obrysovými světly ve výši až 2100 mm nad rovinou vozovky, přičemž vzájemná vzdálenost vnitřních okrajů činných svítících ploch nesmí být menší než 500 mm,

c) svítilny s brzdovými světly ve výši až 2100 mm nad rovinou vozovky,

d) svítilny se směrovými světly ve výši až 2100 mm, přičemž spodním okrajem činné svítící plochy nesmí být níže než 500 mm nad rovinou vozovky,

e) zadní odrazky spodním okrajem činné plochy ve výši nejméně 500 mm a horním okrajem činné plochy nejvýše 1200 mm nad rovinou vozovky, přičemž vzájemná vzdálenost vnitřních okrajů jejich činných ploch nesmí být menší než 500 mm.

(7) Při provozu na pozemních komunikacích musí být stroj ve schválené přepravní poloze. Za stroj nesmí být na pozemních komunikacích zapojována přípojná vozidla, s výjimkou pracovního zařízení stroje, které je přepravováno na podvozku. Podvozek s pracovním zařízením musí splňovat podmínky stanovené v § 85.

(8) Nádrž na motorovou naftu u pracovního stroje samojízdného může být umístěna nad motorem nebo vedle něj za podmínky, že při plnění nádrže nesmí ani při jejím přelití dojít k polití horkých částí motoru, výfukového potrubí nebo elektrického zařízení. Oddělení takové nádrže a motoru dělicí stěnou z nehořlavého materiálu se nevyžaduje.

(9) Pracovní místo řidiče a kabina řidiče musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy nebo vycházející z doporučených technických norem.85) Stroj, z něhož není vzhledem k jeho technickému uspořádání zajištěn potřebný výhled dopředu z místa řidiče, musí být opatřen zvláštním sedadlem pro pomocníka řidiče, s vhodnými podmínkami pro výhled dopředu. Ustanovení § 40 až 43 této vyhlášky pro pracovní stroje samojízdné neplatí.

(1) Pracovní stroje přípojné jsou jiná vozidla určená pouze pro vykonávání určitých pracovních činností, která se na pozemních komunikacích pohybují pouze při přemístění na pracoviště a zpět v jízdní soupravě s traktorem. Jejich nejvyšší konstrukční rychlost nesmí převyšovat 30 km.h-1. Je-li takovýto stroj určen k zapojení do soupravy s vozidly kategorie M nebo N, platí pro něj podmínky stanovené pro vozidla kategorie O.

(2) Pro pracovní stroje přípojné platí tento paragraf a dále ustanovení této vyhlášky platná pro vozidla, pokud v nich není stanoveno jinak.

(3) Při provozu na pozemních komunikacích musí být pracovní stroj přípojný ve schválené přepravní poloze. Za takový stroj nesmí být na pozemních komunikacích zapojována přípojná vozidla. Pracovní stroj přípojný může být zapojen pouze za traktor, nikoliv za přípojné vozidlo.

(4) Soubor brzdových zařízení stroje musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem.82) Brzdovým zařízením nemusí být vybaveny pracovní stroje přípojné, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 3,0 t; u jednonápravových pracovních strojů přípojných, u nichž dovolené zatížení nápravy nepřevyšuje 3,0 t; v tomto případě musí být jejich konstrukční rychlost nejvýše 20 km.h-1. Takový stroj může být připojen k traktoru, jehož pohotovostní hmotnost je shodná nebo vyšší než celková hmotnost připojeného stroje.

(5) Nájezdovým brzdovým zařízením mohou být vybaveny pracovní stroje přípojné, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 3,0 t a smějí být připojovány za traktory, jejichž pohotovostní hmotnost je shodná nebo vyšší než celková hmotnost tohoto stroje.

(6) Zařízení vnějšího osvětlení a světelné signalizace stroje musí splňovat podmínky stanovené v části III. této vyhlášky. V odůvodněných případech mohou být umístěna odchylně, a to podle § 84 odst. 6 této vyhlášky. Stroje, které z důvodu svého pracovního nasazení nemohou být vybaveny světelnými zařízeními, musí mít pro provoz na pozemních komunikacích namontovány držáky pro přenosnou soupravu zařízení vnějšího osvětlení a světelnou signalizaci vycházející z doporučené technické normy.86) Umístění držáků musí být provedeno tak, aby byly splněny podmínky pro osvětlení vozidel, uvedené v první větě tohoto odstavce.

(7) Pracovní stroje přípojné, jejichž šířka nepřesahuje 2,0 m, nemusí mít přední část opatřenu vyznačením obrysu, předními obrysovými světly a předními odrazkami.

(1) Pracovní stroj nesený je stroj určený pouze pro vykonávání určitých pracovních činností, který se na pozemních komunikacích pohybuje pouze zavěšen na vozidle nebo jiném vozidle a tvoří s ním jeden celek. Jeho pojezdové ústrojí (pokud je jím vybaven) není v přepravní poloze ve styku s vozovkou.

(2) Pracovní stroj nesený nesmí při provozu na pozemních komunikacích výrazně snižovat výhled z místa řidiče, omezovat ovladatelnost vozidla a omezovat viditelnost jeho vnějšího osvětlení.

(3) Pracovní stroj nesený nemusí být vybaven vlastním zařízením vnějšího osvětlení a světelné signalizace a odrazkami nebo držáky pro přenosnou soupravu těchto světelných zařízení za těchto podmínek

- není-li narušena geometrická viditelnost světelných zařízení vozidla,

- není-li překročena stanovená vzdálenost světelných zařízení vnějšího osvětlení a světelné signalizace vozidla od bočních obrysů pracovního stroje neseného,

- délka pracovního stroje neseného nezvýší rozměr vozidla o více než 1,5 m.

(4) Bočně nesený pracovní stroj může být připojován pouze na pravou stranu vozidla.

(5) Pracovní stroj nesený musí být na zádi vybaven jednou nebo dvěma (podle druhu stroje) červenými odrazkami třídy IIIa52) tvaru rovnostranného trojúhelníku.

(6) Pro pracovní stroje nesené platí tento paragraf a dále přiměřeně ustanovení této vyhlášky platná pro vozidla, pokud v nich není stanoveno jinak.

(1) Každý ruční vozík s celkovou šířkou větší než 0,6 m, používaný v provozu na pozemních komunikacích (s výjimkou dětských kočárků), musí být vybaven schválenými odrazkami52) takto

a) dvounápravový vozík na přední straně (na straně oje) dvěma bílými odrazkami a na zadní straně dvěma červenými odrazkami; odrazky musí být netrojúhelníkového tvaru, umístěné symetricky co nejblíže k bočním obrysům vozíku ve stejné výši nad vozovkou, avšak ne níže než 250 mm a ne výše než 900 mm,

b) jednonápravový vozík na přední i zadní straně po dvou červených odrazkách netrojúhelníkového tvaru, umístěných symetricky co nejblíže k bočním obrysům vozíku ve stejné výši nad vozovkou, avšak ne níže než 250 mm a ne výše než 900 mm.

(2) Každý ruční vozík s celkovou hmotností větší než 400 kg musí být vybaven alespoň jednou brzdou.

(3) Pro ruční vozíky platí tento paragraf a dále přiměřeně ustanovení této vyhlášky platná pro vozidla, pokud v nich není stanoveno jinak.

Tato část vyhlášky stanoví podmínky pro konstrukci a provoz motorových vozidel, u nichž jako palivo pro hnací motor je použit stlačený zemní plyn nebo bioplyn (§ 49 odst. 5) (dále jen „vozidla poháněná stlačeným plynem CNG“) nebo zkapalněný ropný plyn (§ 49 odst. 6) (dále jen „vozidla poháněná LPG“).

(1) Zařízení pro pohon stlačeným plynem znamená soubor všech částí na vozidle, které slouží k funkci pohonu motoru stlačeným plynem, zejména části pro plnění, zásobníky, potrubí, armatury, všechny ventily, regulační a zajišťovací orgány a směšovací zařízení.

(2) Všechny části zařízení pro pohon stlačeným plynem musí být konstruovány, vyrobeny a namontovány tak, aby splňovaly technické podmínky a jejich použití a zástavba ve vozidle musí být schválena.

(3) Emise škodlivin výfukových plynů u vozidel poháněných stlačeným plynem nesmí překročit hodnoty stanovené v § 51 této vyhlášky. U vozidel s přestavěným pohonem motoru na jiný druh paliva platí hodnoty stanovené těmito předpisy pro motor před jeho přestavbou.

(4) Pro schválení způsobilosti typu vozidla poháněného motorem s pohonem stlačeným plynem musí být splněny podmínky podle odstavce 2 tohoto paragrafu a dále podmínky stanovené pro schválení typu dané kategorie vozidla podle příslušného ustanovení této vyhlášky.

(1) Zařízení pro pohon zkapalněnými ropnými plyny znamená soubor všech částí na vozidle, které slouží k funkci pohonu motoru zkapalněnými ropnými plyny, zejména části pro plnění LPG, zásobníky, potrubí, armatury, všechny ventily, regulační a zajišťovací orgány a směšovací zařízení.

(2) Všechny části zařízení pro pohon zkapalněnými ropnými plyny musí být konstruovány, vyrobeny a namontovány tak, aby splňovaly podmínky stanovené zvláštním předpisem,87) musí být podle něho homologovány a označeny a z hlediska použití a zástavby ve vozidle schváleny.

(3) Emise škodlivin výfukových plynů u vozidel poháněných zkapalněným plynem nesmí překročit hodnoty stanovené v § 51 této vyhlášky. U vozidel s přestavěným pohonem motoru platí hodnoty stanovené těmito předpisy pro motor před jeho přestavbou.

(4) Pro schválení technické způsobilosti typu vozidla s pohonem zkapalněnými ropnými plyny musí být splněny podmínky podle odstavce 2 tohoto paragrafu a dále podmínky stanovené pro schválení typu dané kategorie vozidla podle příslušného ustanovení této vyhlášky.

V dokumentaci pro schválení technické způsobilosti plynového zařízení podle této vyhlášky musí být předložena technická dokumentace plynového zařízení, návod k obsluze a údržbě, bezpečnostní pokyny, údaje o maximálním tlaku, doklad o ověření vhodnosti pro daný plyn a doklady o tom, že prvky plynového zařízení, které nejsou homologovány podle zvláštního předpisu,87) avšak podléhají schválení podle předpisů o státním zkušebnictví, byly schváleny příslušnou autorizovanou zkušebnou. Toto schválení slouží výhradně jako podklad pro schválení hromadné přestavby typu vozidla na pohon stlačeným nebo zkapalněným plynem.

(1) Při provozu a obsluze vozidel poháněných stlačeným plynem nebo zkapalněným plynem musí být dodrženy tyto podmínky:

a) při úniku plynu a poruše plynového zařízení musí být neprodleně uzavřeny uzavírací ventily tlakových nádob; uzavírací ventily musí být uzavřeny i po ukončení pracovní směny vozidla,

b) v kabině vozidla při plnění tlakových nádob, ošetřování a údržbě vozidla je zakázáno kouřit a zacházet s otevřeným ohněm, u vozidel vybavených nezávislým topením musí být toto mimo provoz,

c) obsah plynových nádob je dovoleno vypouštět jen do volného prostoru, kde nehrozí vznícení vypouštěného plynu, nebo do nádob k tomu určených,

d) je zakázáno vjíždět do uzavřených skladovacích, garážních a obdobných prostorů, u nichž není výslovně vjezd vozidel poháněných stlačeným plynem dovolen,

e) před vjezdem do opravny nebo do společné garáže musí být odpovědný pracovník tohoto objektu informován o tom, že vozidlo je poháněno stlačeným plynem,

f) tlakové nádoby na vozidle nesmí být vystaveny působení vnějších zdrojů tepla,

g) v případě, že v průběhu jízdy (provozu) vozidla vznikne závada uvedená v § 93 odst. 2 písm. a) až e) této vyhlášky, musí být vozidlo ihned odstaveno a učiněna bezpečnostní opatření.

(2) Provozovatel vozidla poháněného stlačeným nebo zkapalněným plynem je povinen zajistit, aby řidiči a jiné osoby obsluhující vozidlo byli seznámeni s podmínkami uvedenými v odstavci 1 tohoto paragrafu, s bezpečnostními pokyny a s návodem postupu v případě dopravní nehody.

(1) Při zjištění závady plynového zařízení musí být toto ihned vyřazeno z provozu.

(2) Za závady podle odstavce 1 se pokládají zejména

a) unikání plynu z kterékoli části plynového zařízení a porucha odvětrávacího systému,

b) trvalé odpouštění plynu pojistnými ventily,

c) trhlina nebo poškození, které by mohly způsobit unikání plynu,

d) porucha redukčního zařízení, regulátoru tlaku, směšovače, tlakoměru, uzavíracích ventilů a upevnění nádob,

e) dochází-li k průtoku plynu do směšovače při vypnutém motoru,

f) překročení přípustných limitů škodlivých exhalací ve výfukových plynech.

(3) Pohon stlačeným plynem musí být vyřazen z provozu také tehdy, jestliže nebude provedena periodická zkouška tlakových nádob nebo technická kontrola plynového zařízení v předepsané lhůtě.

(1) Elektromobil je motorové vozidlo kategorie L, M nebo N poháněné trakčním elektromotorem (nebo více elektromotory) napájeným ze zásobníku elektrické energie umístěného na vozidle nebo na jeho přívěsu. Tento přívěs se pak pokládá za část elektromobilu.

(2) Pro účely této vyhlášky se za elektromobil nepokládá vozidlo, u něhož se energie pro jeho pohon akumuluje v setrvačníku, i když se přenos akumulované energie zprostředkovává elektrickými točivými stroji. Rovněž se zde za elektromobil nepovažuje vozidlo s akumulací tepelné energie (využívané k pohonu vozidla, např. Stirlingovým motorem), i když se k nabíjení zásobníku užije elektrický proud.

(1) Elektromobily musí splňovat podmínky, které stanoví tato vyhláška pro příslušnou kategorii vozidel, s výjimkou ustanovení, která nejsou slučitelná s elektrickým pohonem. Elektromobily kategorie M a N, jejichž maximální konstrukční rychlost je vyšší než 25 km.h-1 a u nichž jsou použity baterie jako zdroj elektrické energie, musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem87a) a musí být podle něho homologovány.

(2) Elektromobily musí mít, z hlediska charakteru elektrického pohonu, takové provozní vlastnosti, které zajišťují

a) bezpečné ovládání vozidla způsobem obvyklým při ovládání vozidel kategorií L, M a N poháněných spalovacími motory,

b) spolehlivý provoz v podmínkách okolního prostředí daných obvyklým střídáním klimatických poměrů,

c) dostatečné jízdní výkony, aby elektromobily nenarušily plynulost silničního provozu,

d) plynulý přechod ze směru jízdy vpřed do směru jízdy vzad a naopak.

(3) Elektromobily musí splňovat přiměřeně technické podmínky konstrukce a provedení vozidel stanovené v částích III. až VIII. této vyhlášky a musí být schváleny podle části II. této vyhlášky a dále základní konstrukční podmínky z těchto hledisek

a) ochrana proti nebezpečnému dotyku,

b) izolační odpor a jištění proti zkratu,

c) umístění a uchycení zásobníků elektrické energie,

d) nabíjení zásobníků energie a příslušná jištění,

e) napájení palubní sítě elektromobilů.

(1) Jednonápravový traktor je vozidlo s poháněnou nápravou, řiditelné pomocí řídítek řidičem, sedícím na sedadle přívěsu, s nímž tvoří jízdní soupravu. Při řízení nesmí být možná taková poloha řídítek traktoru, která by znemožňovala současné držení obou rukojetí. Podmínky provozu jednonápravových traktorů s přívěsy na pozemních komunikacích jsou upraveny zvláštním předpisem.28) Provoz jednonápravového traktoru s konstrukční rychlostí vyšší než 6 km.h-1 bez přívěsu je na pozemní komunikaci zakázán.

(2) Pro jednonápravové traktory s přívěsy platí přiměřeně ustanovení příslušných ustanovení této vyhlášky, pokud není stanoveno jinak.

(3) Nejvyšší konstrukční rychlost jednonápravového traktoru s přívěsem nesmí být vyšší než 20 km.h-1.

(4) Jízdní souprava jednonápravového traktoru s přívěsem musí být vybavena zařízeními pro provozní a parkovací brzdění nejméně na jednom vozidle soupravy. Uvedená zařízení mohou mít společné části. Zařízení pro parkovací brzdění musí být výhradně mechanické.

(5) Hodnota účinku provozního brzdění jízdní soupravy nesmí být menší než 2,0 m.s-2 při plném středním brzdném zpomalení. Účinek parkovacího brzdění musí spolehlivě udržet stojící jízdní soupravu na svahu (ve stoupání i klesání) o sklonu nejméně 12 %. Účinky brzdění se hodnotí při pohotovostní i celkové hmotnosti jízdní soupravy. Nejvyšší přípustné síly na ovládací ústrojí pro parkovací i provozní brzdění nesmí být vyšší než

60 N - na páce na řídítkách, ovládané prsty

250 N - na páce ovládané jednou rukou

400 N - na pedálu.

(6) Provedení a umístění zařízení vnějšího osvětlení a světelné signalizace jednonápravového traktoru s přívěsem musí odpovídat požadavkům příslušných ustanovení § 55 až 62 této vyhlášky. V případě, že souprava není vybavena zařízením pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci, není povolen její provoz za snížené viditelnosti. Souprava musí být vybavena odrazkami podle § 62 této vyhlášky.

(7) Hladina vnějšího hluku musí odpovídat požadavkům stanoveným pro vozidla kategorie T. Vibrace na pracovním místě řidiče musí splňovat požadavky zvláštního předpisu nebo doporučenými technickými normami.85)

(8) Sedadlo řidiče a ovládací ústrojí musí splňovat požadavky stanovené zvláštním předpisem nebo vycházející z doporučených technických norem.85)

(9) Vyústění výfukového potrubí musí být směrováno tak, aby bylo zabráněno vdechování výfukových plynů řidičem.

(10) Jednonápravový traktor nemusí být vybaven zpětnými zrcátky.

(11) Celková šířka jízdní soupravy nesmí překročit 1,6 m.

(12) Celková délka jízdní soupravy nesmí překročit 4,0 m.

(1) Motorový ruční vozík je vozidlo určené pro přepravu nákladu ovládané pěšky jdoucí osobou. Toto vozidlo nepodléhá osvědčování plnění podmínek k provozu na pozemních komunikacích podle této vyhlášky, avšak musí při provozu na nich plnit podmínky tohoto ustanovení.

(2) Motorové ruční vozíky smějí mít nejvýše

- celkovou délku (bez vodicí oje)3,0 m,

- celkovou šířku1,8 m,

- celkovou hmotnost 3,0 t,

- konstrukční rychlost6 km.h-1.

(3) Motorové ruční vozíky musí být vybaveny svítilnami s obrysovými světly podle § 58 této vyhlášky a vpředu dvěma bílými a vzadu dvěma červenými odrazkami netrojúhelníkového tvaru podle § 62 této vyhlášky.

(4) Motorové ruční vozíky musí být vybaveny brzdovým zařízením umožňujícím odstupňovatelné ovládání brzdného účinku, aniž by řidič vozíku při jeho ovládání musel sejmout ruce z řízení (vodicí oje), a umožňující udržení stojícího vozidla na svahu o skonu nejméně 18 % (ve stoupání i klesání) za nepřítomnosti řidiče; je-li zaručen předepsaný brzdný účinek, je přípustné brzdové zařízení působící prostřednictvím ovládání akcelerace nebo u elektricky poháněných vozíků přerušením dodávky elektrického proudu.

(5) Motorové ruční vozíky musí být provedeny tak, aby bylo zabráněno jejich neoprávněnému použití. Řídicí a ovládací zařízení se musí automaticky vypojit z funkce, jestliže z nich řidič sejme ruce; přitom současně musí vstoupit v činnost brzdové zařízení vozíku.

(6) Podmínky provozu motorového ručního vozíku na pozemních komunikacích jsou upraveny zvláštním předpisem.27)

(1) Potahová vozidla musí mít alespoň jednu brzdu snadno, rychle a bezpečně ovladatelnou z místa vozky beze změny jeho polohy na sedadle. Není-li vozidlo vybaveno sedadlem pro vozku, musí být uzpůsobeno pro řízení a ovládání brzdy z pravé strany pěšky jdoucí osobou (vozkou). Účinnost brzdy musí být taková, aby u plně zatíženého vozidla spolehlivě zabránila protáčení kol na svahu (ve stoupání i klesání) o sklonu nejméně 18 %.

(2) Vozidlo musí být vybaveno vpředu dvěma bílými a vzadu dvěma červenými odrazkami shodnými a shodně umístěnými jako odrazky předepsané pro přívěsy (§ 62).

(3) Za snížené viditelnosti musí být vozidlo vybaveno

- na přídi buď jednou svítilnou s bílým světlem na straně přivrácené ke středu vozovky, nebo dvěma svítilnami s bílým světlem na každé straně vozidla vyznačujícími jeho největší obrysovou šířku,

- na zádi dvěma svítilnami s červeným světlem na každé straně vozidla vyznačujícími jeho největší obrysovou šířku.

Tato světla musí být viditelná v noci bez atmosférických poruch na vzdálenost nejméně 150 m zepředu a zezadu.

(4) Pokud kola vozidla nejsou vybavena pneumatikami nebo plnými pryžovými obručemi, musí být šířka kovových obručí nejméně 70 mm. Kovové obruče nesmějí mít na svém povrchu ostré výstupy, výčnělky, hroty a ostré hrany, které by mohly poškozovat vozovku. Potahová vozidla určená výhradně k provozu na pozemních komunikacích (kočáry apod.), musí mít vždy kola opatřena pneumatikami nebo pryžovými obručemi.

(5) Místo pro vozku, je-li jím vozidlo vybaveno, musí být opatřeno oporou pro nohy a zábradlím vysokým nejméně 800 mm a umístěným před sedadlem vozky. Sedadlo, je-li jím vozidlo také vybaveno, musí být opatřeno zadním a postranními opěradly. V případě, že je nutné ke stanovišti vozky vystupovat, musí být vozidlo vybaveno schůdky.

(1) Jízdní kola musí být vybavena

a) účinnými blatníky, které musí překrývat šířku běhounu nezatížené pneumatiky; toto ustanovení neplatí pro závodní silniční kola opatřená galuskami,

b) dvěma na sobě nezávislými účinnými brzdami s odstupňovatelným ovládáním brzdného účinku; jízdní kola pro děti předškolního věku vybavená volnoběžným nábojem s protišlapací brzdou nemusí být vybavena přední brzdou,

c) světlometem schváleného typu svítícím dopředu bílým světlem; světlomet musí být seřízen a nastaven tak, aby referenční osa světelného toku protínala rovinu vozovky ve vzdálenosti nejdále 20 m od světlometu a aby se toto seřízení nemohlo samovolně nebo neúmyslným zásahem řidiče měnit; (Svítivost tohoto světla se hodnotí na zkušební stěně ve vzdálenosti 10 m od činné svítící plochy a přitom se požaduje u světla světlometu ve světelném středu osvětlení nejméně 3 lx a v rozsahu ± 4° v horizontální rovině nejméně 50 % hodnoty naměřené ve světelném středu). Světlomet musí být zapojen tak, aby svítil současně se zadním obrysovým světlem červené barvy,

d) svítilnou se zadním obrysovým světlem červené barvy schváleného typu svítící trvale nebo přerušovaně; podmínky pro umístění této svítilny jsou shodné s podmínkami pro umístění a upevnění zadní odrazky podle písmene f) tohoto paragrafu. (Svítivost zadního obrysového světla červené barvy se požaduje nejméně 0,1 cd a jeho vyzařování v rozmezí horizontálních a vertikálních úhlů nejméně ± 10°),

e) zdrojem elektrického proudu; jde-li o zdroj se zásobou energie, musí svou kapacitou zajistit svítivost světel podle písmen c) a d) tohoto paragrafu po dobu nejméně 1,5 hodiny bez přerušení,

f) zadní odrazkou červené barvy podle zvláštního předpisu;88) tato odrazka může být kombinována se svítilnou se zadním obrysovým červeným světlem; odrazka musí být pevně umístěna v podélné střední rovině jízdního kola nebo po levé straně co nejblíže k ní ve výšce 250 až 900 mm nad rovinou vozovky; činná plocha odrazky musí být kolmá k rovině vozovky v toleranci ± 10° a kolmá k podélné střední rovině jízdního kola s tolerancí ± 3°,

g) odrazkami oranžové barvy podle zvláštního předpisu88) (autožluť) na obou stranách šlapátek (pedálů),

h) jasně znějícím zvonkem slyšitelným na dostatečnou vzdálenost; jízdní kola pro děti předškolního věku mohou být vybavena zvukovým signálním zařízením jiným než zvonkem,

i) volné konce trubky řídítek musí být spolehlivě zaslepeny (zátkami, rukojeťmi apod.),

j) zakončení ovládacích páček brzd a volné konce řídítek musí mít hrany buď obaleny materiálem pohlcujícím energii, nebo (jsou-li použity tuhé materiály) musí mít hrany o poloměru zakřivení nejméně 3,2 mm; páčky měničů převodů, křídlové matice, rychloupínače nábojů kol, držáky a konce blatníků musí mít hrany buď obaleny materiálem pohlcujícím energii, nebo (jsou-li použity tuhé materiály) musí mít hrany o poloměru nejméně 3,2 mm v jedné rovině a v druhé rovině na ni kolmé nejméně 2 mm,

k) matice nábojů kol, pokud nejsou křídlové, rychloupínací nebo v kombinaci s krytkou konce náboje, musí být uzavřené,

l) jízdní kola vyrobená po 1. 1. 1985 musí být vybavena

- přední odrazkou bílé barvy umístěnou v podélné střední rovině nejméně 100 mm nad povrchem pneumatiky předního kola u stojícího kola. Plocha odrazky nesmí být menší než 2000 mm2, přičemž vepsaný čtyřúhelník musí mít jednu stranu dlouhou nejméně 40 mm, činná plocha odrazky musí být kolmá k rovině vozovky s tolerancí ± 10° a kolmá k podélné střední rovině jízdního kola s tolerancí ± 3°,

- na paprscích předního a zadního kola nejméně jednou boční odrazkou oranžové barvy88) (autožluť) na každé straně kola; plocha odrazky nesmí být menší než 2000 mm2, přičemž vepsaný čtyřúhelník musí mít jednu stranu dlouhou nejméně 20 mm; ke zvýraznění bočního obrysu jízdního kola může být použito ještě jiných odrazových materiálů na bocích kola nebo na bocích plášťů pneumatik a na koncích blatníků,

m) účinným krytem řetězu.

(2) Je-li jízdní kolo vybaveno pomocným sedadlem pro dopravu dítěte, musí být toto sedadlo pevně připevněno a opatřeno pevnými podpěrami pro nohy dítěte. Sedadlo a podpěry musí být provedeny a umístěny tak, aby nemohlo dojít ke zranění dítěte při jízdě ani k ohrožení bezpečnosti jízdy.

(3) Jízdní kola určená pro děti ve věku do deseti let vybavená pro silniční provoz podle ustanovení odstavce 1 písm. a), b) a f) až m) tohoto paragrafu jsou způsobilá k provozu na pozemních komunikacích pouze za nesnížené viditelnosti. Jinak musí být tato kola plně vybavena podle odstavce 1 tohoto paragrafu.

(4) Ustanovení odstavce 1 písm. j) a k) tohoto paragrafu neplatí pro jízdní kola vyrobená nebo dovezená před 1. 1. 1973.

(5) Závodní kola nemusí být vybavena podle ustanovení odstavce 1 písm. c) až m) tohoto paragrafu; v tom případě jich však smí být používáno pouze za nesnížené viditelnosti nebo na uzavřených tratích nebo po dobu závodů na pozemní komunikaci. Při dojezdu za snížené viditelnosti musí být vybavena nejméně přenosnou doplňkovou svítilnou alespoň se zadním světlem červené barvy svítícím trvale nebo přerušovaně. Tato kola jsou určena k použití sportovci s cyklistickou licencí a nepodléhají schválení technické způsobilosti podle této vyhlášky.

(6) Sportovní kola nemusí být vybavena podle ustanovení odstavce 1 písm. c) až e) a m) tohoto paragrafu; v tom případě jich však smí být používáno pouze za nesnížené viditelnosti. Při dojezdu za snížené viditelnosti musí být vybavena nejméně přenosnou doplňkovou svítilnou alespoň se zadním světlem červené barvy svítícím trvale nebo přerušovaně.

(7) Jízdní kola mohou být vybavena dodatečně pomocným motorkem; přitom však musí být zachován původní charakter jízdního kola (podle odstavců 1 až 6 tohoto paragrafu) a jízdní kolo

a) musí vyhovovat svým provedením a vybavením § 31, 34, 47, 51, 52, 55 a 69 této vyhlášky,

b) nesmí mít motor o objemu válců větším než 50 cm3 v případě spalovacího motoru,

c) přenos výkonu pomocného motoru musí být proveden třecím převodem,

d) maximální konstrukční rychlost nesmí být vyšší než 20 km.h-1.

(8) Postup a náležitosti schvalování jízdních kol, jízdních kol s pomocným motorkem a motokol stanoví ministerstvo.

(1) Ochranné přilby řidiče a spolujezdců vozidel kategorie L a jejich doplňkové příslušenství vyrobené po 1. 1. 1986 musí být homologovány podle zvláštního předpisu nebo doporučené technické normy.89)

(2) Ochranné přilby pro cyklisty a jejich doplňkové příslušenství musí ode dne účinnosti této vyhlášky splňovat ustanovení zvláštního předpisu nebo doporučené technické normy89)a musí být schváleny ministerstvem.

(1) Motorová a jejich přípojná vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena po 1. 1. 1985, musí mít na snadno přístupném místě v přední části vozidla dobře čitelný a trvanlivý výrobní (tovární) štítek s kódovým číselným a písmenným označením výrobce a typu vozidla VIN, který nesmí být snadno odstranitelný; dále musí být na štítku uvedeny zejména tyto údaje:

- celková hmotnost,

- celková hmotnost jízdní soupravy (u tažných vozidel),

- nejvyšší přípustná hmotnost připadající na jednotlivé nápravy (mimo vozidel kategorií L1, L3 a L4),

- u vozidel kategorie M1 celková hmotnost nebrzděného přípojného vozidla,

- číslo typového schválení technické způsobilosti k provozu v České republice.

Pokud ve výrobním čísle VIN není zakódován rok výroby nebo modelový rok, musí být rok výroby nebo modelový rok uveden na výrobním štítku. Některé údaje mohou být uvedeny i na zvláštním samostatném štítku.

(2) Na snadno přístupném místě vozidla musí být čitelně vyraženo výrobní číslo podvozku; na karosérii osobních automobilů a vozidel bez samostatného podvozku výrobní číslo karosérie; na motoru výrobní číslo motoru.

(3) Není-li výrobní číslo podvozku, karosérie nebo motoru čitelné nebo vůbec zjistitelné, nebo nelze-li je bezpečně určit, musí být vyraženo nové číslo přidělené orgánem, u něhož je vozidlo evidováno.

(4) Každé vozidlo, jeho součásti a příslušenství vyrobené nebo dovezené po 1. 1. 1985 schválené podle zvláštních předpisů,3) musí být opatřeno štítkem s vyznačeným schvalovacím znakem homologace. Schvalovací znak homologace musí obsahovat tyto údaje: země schválení, číslo zvláštního předpisu,3) série změn zvláštního předpisu, číslo homologace. Vozidlo, jeho součásti a příslušenství musí být opatřeny shodným homologačním znakem se znakem uvedeným v protokolu o homologaci. (Příklad schvalovacího znaku homologace: E8 10R-01 0047 (E8 musí být v kruhu) E8 = země schválení (ČR), 10R = Předpis EHK č. 10, 01 = série změn 01 Předpisu EHK č. 10, 0047 = číslo homologace podle předpisu EHK).

Pokud je vozidlo opatřeno výrobním štítkem výrobce, na němž je uvedeno číslo národního typového schválení v České republice, pak toto vozidlo určené k registraci v České republice nemusí být vybaveno zvláštním či integrovaným štítkem s vyznačením všech provedených dílčích homologací. Štítky s vyznačením homologací podle příslušných předpisů OSN EHK a směrnic EU/EHS se považují za vzájemně ekvivalentní.

(1) Vozidla kategorií M2, M3, N2, N3 a O a vozidla uvedená v částích III., IV. a VII. této vyhlášky (s výjimkou traktorů) musí mít na zádi karosérie, a to pokud to konstrukce vozidla dovoluje, v levé polovině vyznačenu nejvyšší povolenou rychlost zaokrouhlenou

- u vozidel s konstrukční rychlostí nepřevyšující 30 km.h-1 na nejbližší nižší celé číslo,

- u ostatních vozidel na nejblíže nižší celé číslo dělitelné pěti.

Označení se provede kruhem bílé barvy lemovaným červenou barvou o vnějším průměru 200 mm; písmena v kruhu musí mít výšku „k“ 35 mm, „m“ 24 mm, číslice 75 až 80 mm, tloušťku písmen 6 mm, číslic 12 mm, barvu nápisu černou. Kruh nesmí být zakryt.

(2) Není-li možno u přípojných vozidel opatřených závěsným zařízením s koulí ISO 50 a u pracovních strojů umístit značku o průměru 200 mm, je přípustné použít značky o průměru 150 mm.

(3) Vozidla (s výjimkou dvoukolových a jejich přípojných vozidel, přívěsů kategorií O1 a O2 a vozidel kategorie T) musí mít na vhodném místě vyznačen předepsaný tlak v pneumatikách (§ 37).

(4) Vozidla [s výjimkou vozidel uvedených v § 74 odst. 2 písm. a) a b) této vyhlášky], jež jsou vybavena spojovacím zařízením, musí mít v blízkosti tohoto zařízení zřetelně a kontrastně vyznačenu celkovou hmotnost přípojného (přípojných) vozidla, které je možno bezpečně táhnout za všech provozních podmínek.

(5) Vozidla se vznětovým motorem musí mít na štítku vyznačenu hodnotu korigovaného součinitele absorpce.

(6) Ostatní nápisy, které musí být vyznačeny na vnějším povrchu karosérie vozidla podle této vyhlášky, musí mít rozměry písmen a číslic alespoň výšky 24 mm ( popř. 35 mm), tloušťku 6 mm; barva nápisu musí být bílá. Není-li nápis dostatečně kontrastní, je třeba zvýraznit jeho kontury.

(7) Informativní štítky umístěné na vozidle, které jsou nezbytné pro obsluhu vozidla a cestující, pokud nejsou v provedení piktogramovém, musí být v českém jazyce.

(1) Autobusy s obsaditelností do 22 cestujících mimo řidiče, autobusy třídy I, osobní autobusové přívěsy a návěsy a pracovní stroje samojízdné určené pro sklizeň obilí musí být vybaveny jedním nebo několika hasicími přístroji s celkovou náplní nejméně 6 kg; ostatní autobusy musí být vybaveny hasicími přístroji s celkovou náplní nejméně 12 kg. Sanitní vozidla musí být vybavena hasicím přístrojem s náplní nejméně 2 kg. Vozidla taxislužby musí být vybavena hasicími přístroji podle zvláštních předpisů.90)

(2) Hasicí přístroje musí být schváleného typu podle zvláštního předpisu,91) ve vozidle musí být v pohotovostním stavu, umístěny na dobře viditelném a snadno přístupném místě, přičemž jeden přístroj musí být v bezprostřední blízkosti řidiče vozidla.

Pro vyznačení nouzového stání vozidla na pozemní komunikaci musí být motorová vozidla, s výjimkou dvoukolových motorových vozidel, jednonápravových traktorů s přívěsem, motorových ručních vozíků vybavena přenosným výstražným trojúhelníkem schváleného typu podle zvláštního předpisu.92)

(1) Každé motorové vozidlo musí být vybaveno prostředky a pomůckami, s jejichž pomocí je možno opravit běžné závady vzniklé na vozidle.

(2) Vozidla kategorií M a N musí mít tuto minimální výbavu:

a) náhradní elektrické pojistky, pokud jsou v elektrické instalaci používány, po jedné od každého užitého druhu,

b) po jedné náhradní žárovce od každého druhu žárovky používané pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci vozidla,

c) příruční zvedák schváleného typu o nosnosti rovnající se alespoň zatížení nejvíce zatížené nápravy vozidla nebo rovnající se hmotnosti zvedané části z celkové hmotnosti vozidla při zvedání této části způsobem stanoveným výrobcem pro použití zvedáku,

d) klíč na matice (šrouby) kol,

e) náhradní kolo (ráfek s pneumatikou) s takovým upevněním držáku, které zajišťuje, že síla při snímání kola z držáku nebo vkládání do držáku nepřesáhne 490 N; tato povinnost se nevztahuje na vozidla, která mají opatřena všechna kola pneumatikami zvláštní konstrukce umožňující nouzové dojetí po defektu; tahač návěsu může mít náhradní kolo umístěno na připojeném návěsu.

Pro traktory a pro pracovní stroje samojízdné platí ustanovení tohoto odstavce, s výjimkou písmene e) tohoto paragrafu, pro jednonápravové kultivační traktory tento odstavec neplatí.

(3) Přívěsy o celkové hmotnosti větší než 750 kg a návěsy musí mít náhradní kolo s ráfkem a s pneumatikou předepsaného druhu a rozměru upevněné v držáku, který zajišťuje, že síla při snímání kola z držáku nebo vkládání do držáku nepřesáhne 490 N; souprava tahače s návěsem může v případě stejných rozměrů pneumatik a stejného provedení kola mít jedno společné náhradní kolo. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro jednoúčelové zemědělské a lesnické pracovní stroje přípojné; výrobce k nim dodá náhradní kolo s ráfkem a s pneumatikou volně ložené na zvláštní přání.

(4) Vozidla kategorií L3, L4 a L5 musí mít tuto minimální výbavu:

a) jednu náhradní pojistku,

b) po jedné náhradní žárovce od každého druhu žárovky používané pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci vozidla.

(5) Každé motorové vozidlo poháněné vlastní motorickou silou, kromě vozidel kategorií L1, L2 a LM, jednonápravového traktoru s přívěsem, ručního motorového vozíku a jízdního kola s pomocným motorkem, musí být vybaveno příslušným druhem lékárničky (druhy lékárniček a jejich obsah je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky), podle druhu vozidla pro poskytnutí předlékařské dočasné první pomoci. Obsah lékárničky musí být uložen v samostatném pouzdře s charakteristickým označením. Lékárnička musí být ve vozidle uložena v takovém prostoru, aby na ni nemohlo dopadat přímé sluneční světlo (záření). Úložný prostor pro lékárničku musí být suchý a čistý a musí být snadno přístupný. U vozidel pro hromadnou přepravu cestujících musí být lékárnička umístěna na označeném a přístupném místě v prostoru vozidla pro cestující. Provozovatel vozidla je povinen lékárničku udržovat v řádném stavu, přičemž doba použitelnosti jednotlivých druhů zdravotnických potřeb je omezena

a) dezinfekční roztoky a sterilní obvazové materiály dobou jejich expirace (životnosti),

b) ostatní obvazové materiály nejdéle pět let od data jejich expirace, pokud nemají porušený obal.

Lékárničkou pro dvoukolová a tříkolová vozidla (motolékárničkou) musí být vybaveno každé dvoukolové a tříkolové motorové vozidlo, kromě vozidel uvedených výše. Všechna motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly musí být vybavena lékárničkou (autolékárničkou) následujících velikostí

a) vozidla pro hromadnou přepravu osob s obsaditelností více než 80 cestujících velikosti III,

b) vozidla pro hromadnou přepravu osob s obsaditelností do 80 cestujících včetně, velikosti II,

c) ostatní motorová vozidla velikosti I.

Pro vozidla městské hromadné přepravy osob je dostačující autolékárnička velikosti II bez ohledu na jejich obsaditelnost. Motorová vozidla nově uváděná do provozu počínaje dnem 1. 1. 1997 musí být vybavena lékárničkou podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. U motorových vozidel uvedených do provozu do 31. 12. 1996 včetně se připouští výbava lékárničkou podle původních předpisů (ON 84 6635).

(6) Je-li vozidlo kategorie N a O vybaveno vázací soupravou pro upevnění nákladu, musí být souprava schválena. Postup a náležitosti schvalování stanoví ministerstvo.

(7) Nové vozidlo musí být vybaveno při jeho předávání prodejní organizací minimální výbavou podle odstavců 2 až 6 tohoto paragrafu.

Ministr:

PhDr. Stráský v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 102/1995 Sb.

Tato příloha podrobněji definuje jednotlivé druhy silničních vozidle (§ 10) a jiných vozidel (§ 11), jejich jednotné zařazování podle druhů, kategorií a jejich dalšího provedení. Slouží pro orgány provádějící schvalování a osvědčování technické způsobilosti vozidel k provozu na pozemních komunikacích, pro orgány připravující podklady pro toto schválení a osvědčování, pro výrobce a dovozce vozidel při tvorbě podkladových materiálů pro schválení a osvědčování vozidel k provozu na pozemních komunikacích. Dále dává ucelený přehled o současném názvosloví vozidel.

Při zavádění výpočetní techniky je pak nutné dodržovat toto jednotné názvosloví a tím umožnit celostátně pracovat s jednotlivými soubory pomocí výpočetní techniky.

Pro účely této přílohy se rozumí schvalovacím dokumentem zejména

a) základní technický popis schváleného typu vozidla,

b) základní technický popis osvědčeného typu jiného vozidla,

c) základní technický popis schváleného typu nástavby nebo výměnné nástavby vozidla,

d) základní technický popis osvědčeného typu pracovního stroje neseného,

Základní technický popis schváleného typu vozidla, nástavby, výměnné nástavby a základní technický popis osvědčeného pracovního stroje - neseného (dále jen “základní technický popis“ nebo také “ZTP“ je tiskopis, na kterém jsou soustředěny veškeré technické údaje, které slouží jako podklad k vyplňování technického průkazu nebo technického osvědčení vozidla nebo jiného vozidla a jako základ k tvorbě a vedení celostátní evidence základních technických údajů ke schváleným a osvědčeným typům vozidel.

1. Při vyplňování kolonky 1 - řádek “Druh vozidla“ v základním technickém popisu se používají dále uvedené názvy.

2. U druhů vozidel se zavádí zkratky, kterými se rozlišují jednotlivá vozidla pomocí písmen.

Tím se usnadní vyhledávání souborů určitých skupin, druhů a provedení vozidel pomocí výpočetní techniky.

3. V kolonce 1 - řádek “Druh vozidla“ v ZTP se uvádí název druhu vozidla, který je shodný s názvem vozidla nebo je v něm alespoň obsažen.

např.

- osobní automobil, (OA)

- nákladní automobil,(NA)

nebo

- nákladní automobil speciální,(NA)

přičemž druhem silničního vozidla se rozumí

a)motocykl -(M), (kategorie L),b)tříkolka a čtyřkolka -(M), (kategorie L),c)osobní automobil -(OA), (kategorie M1),d)autobus -(AB), (kategorie M2 a M3),e)nákladní automobil(NA), (kategorie N),f)speciální automobil -(SA), (kategorie N),g)tahač -(T), (kategorie N),h)přípojné vozidlo -(PV), (kategorie O),i)přípojná vozidla traktorů -(PVT),kategorie OT),j)traktor -(TR), (kategorie T),k)ostatní vozidla -(OV),(kategorie R),- jízdní kolo,- potahové vozidlo,

a druhem jiného vozidla se rozumí

a) pracovní stroj -(S), kategorie SS,SP,SPT,SN),b) nemotorové vozidlo nebo nemotorový pracovní stroj tažený nebo tlačený pěšky jdoucí osobou,c) vozík pro invalidy s ručním nebo elektrickým pohonem, pokud jeho šířka nebo délka nepřesahuje 1 m nebo jeho konstrukční rychlost nepřevyšuje 6 km.h-1 nebo jeho celková hmotnost nepřevyšuje 0,45 t.,d) vojenská vozidla,

4. Upřesnění názvu vozidla v pravé části druhé řádky “Druh vozidla“, uváděné níže, představují vzory nejčastěji se vyskytujících provedení vozidel.

5. Zkratka tvořena z názvu druhu vozidla, kategorie a bližší specifikace názvu se uvede do levé části druhého řádku kolonky 1 - řádky “Druh vozidla“. V zápisu jsou za zkratkou druhu vozidla uvedeny příslušné kategorie těchto vozidel. Zápis se provádí zásadně bez mezer.

Příklad: OA-M1-KA nebo S-Sp

Jedná-li se o terénní vozidlo (kategorie G), připojí se bezprostředně za označení jeho kategorie ještě písmeno “G“.

Příklad: NA-N1G

6. V této příloze jsou VERZÁLKAMI (= písmeny velké abecedy) dále uvedeny názvy druhů vozidel a doposud používané zkratky těchto druhů.

a) M - MOTOCYKL

kategorie:L1, L3, L4 a LM

MT - Motocykl (kategorie L3)

- pro dopravu jedné nebo dvou osob sedících za sebou, s oporou pro kolena řidiče, bez šlapadel,

- se dvěma koly a pevnými stupačkami.

S - Skútr (kategorie L1 a L3)

- pro dopravu jedné nebo dvou osob sedících za sebou, bez opory pro kolena řidiče při jízdě a s prostorem pro jeho nohy v nosné části vozidla, bez šlapadel. Má obvykle ochranu dopravovaných osob zepředu a zespodu.

MK - Mokik (dříve též: malý motocykl) (kategorie L1)

- jeho nejvyšší konstrukční rychlost není větší než 50 km.hod-1. Je-li poháněn spalovacím motorem, nesmí být jeho zdvihový nebo jemu rovnocenný, objem větší než 50 cm3,

- se stupačkami a nožním spouštěním motoru.

MP - Moped (kategorie L1)

- jeho nejvyšší konstrukční rychlost není větší než 50 km.hod-1. Je-li poháněn spalovacím motorem, nesmí být jeho zdvihový nebo jemu rovnocenný objem větší než 50 cm3,

- se šlapadly,

- pro dopravu jen jedné osoby.

TS - Motocykl sportovní (soutěžní) (kategorie L1 nebo L3)

- určen pro sportovní účely

- zpravidla není kompletně vybaven jako MT nebo MK a jeho provoz na komunikacích je podmíněn zvláštním omezujícím nebo upraveným režimem (sportovní licence apod.).

ML - Jízdní kolo opatřené trvale připojeným hnacím motorem (motokolo), jehož výkon (hnací točivý moment) je přenášen zpravidla mechanickým převodem.

Příklad zkratky: M-L1-S

Poznámka:

Pokud je jízdní kolo dodatečně vybaveno pomocným motorkem a přitom se nemění jeho původní charakter, jde o “jízdní kolo s pomocným motorkem“, které se zařazuje do druhu “ostatní vozidla“.

b) M - TŘÍKOLKA A ČTYŘKOLKA

kategorie: L2, a L5

TR - Tříkolka (kategorie L2 nebo L5)

- tříkolová motorová vozidla.

Příklad zápisu: M-L2-TR

CT - Čtyřkolka (kategorie L2 nebo L5)

- čtyřkolové motorové vozidlo splňující podmínky ustanovení § 10, odst. 4 vyhlášky.

a) lehká čtyřkolka CTL

b) čtyřkolka CT

Příklad zápisu: M-L5-CT

nebo M-L2-CTL

c) OA - OSOBNÍ AUTOMOBIL

kategorie: M1

Do kolonky 1) - první řádek "Druh vozidla" se zapisuje:

OSOBNÍ AUTOMOBIL

- druhý řádek "Druh vozidla" se pak zapíše níže uvedené označení, popřípadě za toto označení dále po pomlčce bližší určení vozidla.

Příklad:

Druh vozidla OSOBNÍ AUTOMOBIL OA-M1-SP-S speciální - sanitní RZP

SE - sedan

- karosérie - uzavřená, se stupňovitou zádí,

- střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná,

- 2 nebo 4 boční dveře, v zádi automobilu může být víko (dveře), zasahující až ke střeše,

- dvě řady plnohodnotných sedadel, každá z nich po dvou popř. třech místech k sezení,

- oddělený zavazadlový prostor.

Do kolonky 4 - "Karosérie" - řádek "Druh" pak její provedení:

- 3, 4, nebo 5 (= počet dveří)

- H - hatchback

- tvar zadní části karosérie se vyznačuje splývavou zádí, otvíratelnou v celé nebo téměř celé ploše, závěsy zadních (pátých, resp. třetích) dveří jsou umístěny u střechy vozidla.

- L - liftback

- tvar zadní části karosérie se vyznačuje tím, že za spodní hranou okna zadních dveří je vodorovná nebo téměř vodorovná plocha (odsazení). Záď je otevíratelná v celé nebo téměř celé ploše, závěsy zadních (pátých, resp. třetích) dveří jsou umístěny u střechy vozidla.

Příklad zápisu - kolonka 4: sedan-samonosná-5dv.-hatchback

LI - Limusina

- karosérie - prostornější než sedan, uzavřená

- může mít dělicí stěnu mezi předními a zadními sedadly,

- střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otevíratelná,

- počet míst k sezení - 4 nebo více nejméně ve dvou řadách, případná další sedadla mohou být sklápěcí,

- počet bočních dveří - 4 nebo 6,

- minimální délka vozidla je 5400 mm.

KU - Kupé

- karosérie - uzavřená, s obvykle omezeným možným zadním prostorem pro cestující,

- střecha - pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná,

- počet míst k sezení - 2 až 3 vpředu - případná zadní sedadla pevná nebo sklopná,

- počet bočních dveří - 2, v zádi automobilu může být víko (dveře), zasahující až ke střeše,

- oddělený zavazadlový prostor,

- střecha karosérie se zpravidla snižuje v zadní části pro cestující

KA - Kabriolet

- karosérie proměnlivá zpravidla bez pevného rámu bočních dveří, s pevnými sloupky čelního skla a nebo s ochranným zařízením pro cestující při převrácení vozidla,

- střecha poddajná, stahovací, popř. tuhá, odnímatelná nebo sklápěcí,

- počet míst k sezení - 4 nebo více nejméně ve dvou řadách,

- počet bočních dveří - 2 nebo 4.

RO - roadster

- karosérie proměnlivá, bez pevných rámů bočních dveří, s pevnými sloupky čelního skla, a nebo s ochranným zařízením pro cestující při převrácení vozidla, s omezeným možným zadním prostorem pro cestující,

- střecha poddajná, stahovací, popř. tuhá, odnímatelná nebo sklápěcí,

- počet míst k sezení - 2 až 3 vpředu - případná zadní sedadla pevná nebo sklopná,

- počet bočních dveří - 2.

- střecha karosérie se zpravidla snižuje v zadní části pro cestující

KO - osobní kombi

- karosérie uzavřená - zadní část je konstruována tak, že vnitřní prostor je proti vnitřnímu prostoru sedanu zvětšen,

- střecha pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná,

- počet míst k sezení - 4 nebo více nejméně ve dvou řadách,

- zadní sedadla se sklopnými opěradly nebo vyjímatelná ke zvětšení ložné plochy,

- počet bočních dveří - 2 až 4 a jedny zadní dveře (víko),

- střecha rovná, zadní stěna v celé ploše mírně šikmá (do 15°) nebo kolmá.

K - kombi (dříve také mikrobus)

- karosérie uzavřená,

- střecha pevná, tuhá - část střechy může být otvíratelná,

- počet míst k sezení - 4 nebo více nejméně ve dvou řadách,

- zadní sedadla vyjímatelná nebo se sklopnými opěradly ke zvětšení ložné plochy,

- počet bočních dveří - 2 až 4 a jedny zadní dveře (víko),

- výška sedadel - vztažný bod R sedadla řidiče je minimálně 750 mm nad vozovkou, měřeno při pohotovostní hmotnosti vozidla. Pokud je sedadlo výškově seříditelné, měří se při jeho spodní poloze.

- může být odvozen od malého nákladního, zpravidla skříňového, automobilu. U každé řady sedadel musí být na obou stranách boční okno (popřípadě společné okno pro druhou a třetí řadu sedadel.

SP - speciální

Toto vozidlo vychází z výše uvedených provedení osobních automobilů. Pro účely zápisu v kolonce 1) - "Druh vozidla" a zkratky se však provedení, z kterého vychází neuvádí.

Příklad: OA-M1-SP-S

- karosérie uzavřená, otevřená nebo otvíratelná,

- střecha pevná, stahovací nebo odnímatelná,

- počet míst k sezení - 1 nebo více sedadel,

- tento automobil je konstruován k usnadnění příležitostné dopravy zboží, upravené pro přepravu různých zařízení, nářadí apod.

- může být upraven jako obytný automobil,

- může být proveden jako "speciální" vozidlo pro různé účely např. záchranářské, sanitní, pohřební, vyprošťovací, sportovní apod.

Tuto skupinu je možno dělit dále na podskupiny

S- sanitní- vozidlo pro dopravu nemocných a raněných - DNR,- vozidlo rychlé zdravotnické pomoci - RZP,- vozidlo lékařské služby - VLS- vozidlo pro speciální zdravotnickou potřebu - SZP,PO- pohřební,O- obytné,P- požárnické,ZS- záchranářské,MV- montážní,SR- sportovní,TZ- technický zásahový,TV- technický vyprošťovací,TP- technické pomoci apod.

Tuto podskupinu lze dále rozšiřovat o další provedení, je možno však použít pouze označení, která nejsou v této skupině již použita a nedojde-li, vzhledem k podobnosti, k záměně.

Příklad zápisu - kolonka 1): OA-M1-SE-5H

Osobní automobil může být také vyroben v provedení "vozidlo určené k dostavbě".

V tomto případě se provede zápis do ZTP takto:

Příklad:

Druh vozidla OSOBNÍ AUTOMOBIL OA-M1- (vozidlo určené k dostavbě)

Poznámka:

Pokud bude schváleno vozidlo jako samostatný typ určený k dostavbě nebo i v rámci již schváleného typu vozidla postupuje se tak, že kolonka 1, první řádek "Druh vozidla" v ZTP bude opatřen zápisem "vozidlo určené k dostavbě", tento zápis bude opatřen závorkami. V druhé řádce nebude zápis žádný. Technický průkaz pak nebude v této kolonce opatřen žádným zápisem. Zápis v kolonce 1, oba řádky "druh vozidla" doplní až finální výrobce podle skutečného provedení vozidla, včetně zkratky určení druhu vozidla, kategorie a bližšího určení.

Příklad zápisu v ZTP:

Druh vozidla(vozidlo určené k dostavbě)

Zápis v technickém průkazu:

Druh vozidla

d) AB - AUTOBUS

kategorie: M2 a M3

AUTOBUSY se dělí dále podle velikosti na

- velký autobus (obsaditelnost 23 a více cestujících),

- malý autobus (obsaditelnost 9 až 22 cestujících),

- minibus (obsaditelnost 9 až 16 cestujících),

- midibus (obsaditelnost 17 až 22 cestujících),

dělí se do tříd

Třída I. - městský,

Třída II. - meziměstský,

Třída III.- dálkový,

mohou být v provedení

- jednopodlažní,

- dvoupodlažní,

- kloubový,

pro zvláštní skupiny přepravovaných cestujících je zařazen do skupiny "speciální", např.

- vězeňský,

- k přepravě tělesně postižených osob apod.

Do kolonky 1 - řádek "Druh vozidla" se zapisuje:

1. ME - autobus městský (příklad zápisu: AB-M3-ME)

2. MM - autobus meziměstský (příklad zápisu: AB-M3-MM)

3. DA - autobus dálkový (příklad zápisu: AB-M3-DA)

4. SP - autobus speciální (příklad zápisu: AB-M3-SP)

5. T - trolejbus (příklad zápisu: AB-M3-T)

Výše uvedené druhy autobusů mohou být v provedení

- "kloubový"

KL - kloubový autobus (příklad zápisu: AB-M3-ME-KL)

- a "dvoupodlažní":

DP - dvoupodlažní autobus (příklad zápisu:

AB-M3-ME-DP

nebo AB-M3-ME-KL-DP)

6. MI - minibus,

MD - midibus,

Malé autobusy mohou být v provedení

- městský (příklad zápisu: AB-M3-MI-ME)

- meziměstský (příklad zápisu: AB-M3-MD-MM)

- dálkový (příklad zápisu: AB-M3-MI-DA)

e) NA - NÁKLADNÍ AUTOMOBIL

kategorie: N1 až N3

Nákladní automobil je určen pro přepravu nákladu.

Do kolonky 1)- první řádek "Druh vozidla" se zapisuje:

NÁKLADNÍ AUTOMOBIL

- druhý řádek "Druh vozidla" se pak zapíše níže uvedené označení, popřípadě za toto označení dále po pomlčce bližší určení vozidla.

Příklad:

Druh vozidla NÁKLADNÍ AUTOMOBIL valníkový - s navijákem

Nákladní automobil může být také vyroben v provedení "podvozek určený k dostavbě".

V tomto případě se provede zápis do ZTP takto

Příklad:

Druh vozidla NÁKLADNÍ AUTOMOBIL (podvozek určený k dostavbě)

Poznámka:

Pokud bude schválen strojový spodek (podvozek) jako samostatný typ určený k dostavbě (nevychází z typového čísla NA nebo SA, postupuje se tak, že kolonka 1, první řádek "Druh vozidla" v ZTP bude opatřen zápisem "podvozek určený k dostavbě", tento zápis bude opatřen závorkami. V druhé řádce nebude zápis žádný. Na levé straně tohoto řádku však bude zápis např. "-N2- apod.".

Technický průkaz pak nebude v této kolonce opatřen žádným zápisem, vyjma levé části druhého řádku. Zápis v kolonce 1, oba řádky "druh vozidla" doplní až finální výrobce podle skutečného provedení vozidla.

Příklad:

Druh vozidla (podvozek určený k dostavbě) -N2-

Zápis v technickém průkazu

Druh vozidla-N2-

Provedení nákladních automobilů

I - pikap

- nákladní automobil s otevřeným nákladním prostorem (ložný prostor může být kryt plachtou, přetaženou přes odnímatelné oblouky nebo laminátovou, kovovou skořepinou) ohraničeným pevnými stěnami (zpravidla o střední výšce), s uzavřenou budkou pro obsluhu.

Příklad zápisu: NA-N1-I

V - valníkový

- nákladní automobil, svým provedením je určen zejména pro dopravu nákladu, který je opatřen valníkovou karosérií a s uzavřenou kabinou.

- ložný prostor může být kryt plachtou, přetaženou přes odnímatelnou nosnou konstrukci

Příklad zápisu: NA-N3-V

Nákladní automobil valníkový může být dále vybaven

- navijákem,

- hydraulickou rukou,

- zvedacím čelem apod.

K - sklápěčkový

- nákladní automobil, svým provedením je určen zejména pro dopravu sypkého nákladu, který je opatřen sklápěcí karosérií a s uzavřenou kabinou.

- má tyto varianty provedení

a) se sklápěním do strany(dvoustranný)

b) se sklápěním dozadu(jednostranný)

c) se sklápěním do strany a dozadu(třístranný)

Příklad zápisu: NA-N3-K

Nákladní automobil sklápěčkový může být dále vybaven

- navijákem apod.

S - skříňový

- nákladní automobil, který je opatřen skříňovou karosérií,

- jde o prostou skříň bez jakéhokoliv účelového zařízení.

- má tyto varianty provedení

SS - samostatná skříň

- samostatná kabina řidiče a samostatná oddělená skříň.

SF - furgon

- kabina řidiče a prostor pro náklad tvoří jeden nedílný konstrukční celek,

- mezi kabinou řidiče a ložným prostorem skříně je v přepážce proveden průlez (dveře) v místě za sedačkou spolujezdce nebo mezi sedačkou řidiče a spolujezdce. Průlez musí být opatřen dveřmi. Šířka průlezu nesmí být širší než 60 cm a musí mít výšku nejméně 130 cm.

SD - dodávkový

- kabina řidiče a prostor pro náklad tvoří jeden nedílný konstrukční celek; přičemž prostor pro náklad je oddělen od prostoru pro osádku přepážkou (§ 41, odst. 6 vyhlášky).

Příklad zápisu: NA-N2-SS

nebo NA N2-SF

nebo NA-N1-SD

Nákladní automobil skříňový může být dále vybaven:

- navijákem,

- zvedacím čelem apod.

P - speciální

- nákladní automobil, svou konstrukcí a vybavením je určen pouze pro dopravu určitých druhů nebo skupin nákladů, pro které jsou nutné zvláštní úpravy.

Toto vozidlo vychází z výše uvedených provedení nákladních automobilů. Pro účely zápisu v kolonce 1) - "Druh vozidla" a zkratky se však provedení, z kterého vychází neuvádí.

Příklad: NA-N1-P

Nákladní automobil speciální může být v provedení

- chladírenský,

- fekální,

- pro dopravu betonu (domíchávač betonu),

- pro přepravu osobních automobilů,

- pro odvoz odpadu,

- pro dopravu živých zvířat,

- pro přepravu dřeva,

- stěhovací,

- pojízdná prodejna,

- cisternový na vodu,

- cisternový na mléko,

- cisternový na mouku,

- cisternový na cement,

- cisternový na pohonné hmoty,

- kabelový,

- letištní palivový,

- pro přepravu dlouhého kmenového dříví atd.

Nákladní automobil speciální může být dále vybaven

- navijákem,

- hydraulickou rukou,

- zvedacím čelem apod.

Příklad zápisu:

V kolonce 1) - první řádek "Druh vozidla"

NÁKLADNÍ AUTOMOBIL

- druhý řádek - levá část

NA-N2-P

- druhý řádek - pravá část

speciální - cisternový na vodu

f) SA - SPECIÁLNÍ AUTOMOBIL

kategorie: N1 až N3

Speciální automobil je motorové vozidlo, které je svou konstrukcí a vybavením určeno pouze pro vykonávání určitých pracovních úkonů. Není určen pro přepravní činnost.

Do kolonky 1)- první řádek "Druh vozidla" se zapisuje:

SPECIÁLNÍ AUTOMOBIL

- druhý řádek "Druh vozidla" se pak zapíše níže uvedené označení, popřípadě za toto označení dále po pomlčce bližší určení vozidla.

Příklad:

Druh vozidla SPECIÁLNÍ AUTOMOBIL SA-N2- zametací

nebo

Druh vozidla SPECIÁLNÍ AUTOMOBIL SA-N2- požární-s výsuvným žebříkem

Speciální automobil může být také vyrobeno v provedení "podvozek určený k dostavbě".

V tomto případě se provede zápis do ZTP takto

Příklad:

Druh vozidla SPECIÁLNÍ AUTOMOBIL -N2-(podvozek určený k dostavbě)

Do technického průkazu pak držitel osvědčení údaje v kolonce 1, řádek "Druh vozidla" a údaj v závorce z druhého řádku neuvádí. Na levé straně druhý řádek zapíše však kategorii vozidla (např. takto: -N2-). Řádky kolonky1) doplní až finální výrobce, který vozidlo dostavěl.

Poznámka:

Pokud bude schválen strojový spodek (podvozek) jako samostatný typ určený k dostavbě (nevychází z typového čísla NA nebo SA, postupuje se tak, že kolonka 1, první řádek "Druh vozidla" v ZTP bude opatřen zápisem "Podvozek určený k dostavbě", tento zápis bude opatřen závorkami. V druhé řádce nebude zápis žádný. Na levé straně tohoto řádku však bude zápis např. "-N2- apod.". Technický průkaz pak nebude v této kolonce opatřen žádným zápisem, vyjma levé části druhého řádku. Zápis v kolonce 1, oba řádky "druh vozidla" doplní až finální výrobce podle skutečného provedení vozidla.

Příklad:

Druh vozidla (podvozek určený k dostavbě) -N2-

Zápis v technickém průkazu:

Druh vozidla-N2-

Příklady provedení speciálních automobilů:

A - autojeřáb,

B - autorýpadlo,

K - kropicí,

Z - zametací,

P - požární,

D - dílenský,

PD - pojízdná dílna,

O - obytný,

L - laboratorní,

M - mycí,

KN - na čištění kanálů,

PO - pohřební,

PC - policejní,

SA - zdravotnický (sanitní),

R - rozhlasový,

TE - televizní,

V - vyprošťovací atd.

Příklad zápisu: SA-N3-P nebo SA-M1-PO

Speciální automobil může být dále opatřen

- vysokozdvižnou plošinou,

- výsuvným žebříkem,

- vodním dělem,

- navijákem,

- hydraulickou rukou,

- zvedacím čelem apod.

g) T - TAHAČ

kategorie: N1 až N3

Tahač je motorové vozidlo, které svou konstrukcí a vybavením je určeno výlučně k tažení návěsu nebo přívěsu.

U tažného vozidla určeného ke spojení s návěsem, (tahač návěsu), hmotnost, která se uvažuje pro klasifikaci vozidla, je hmotnost tahače v pohotovostním stavu, zvětšena o hmotnost odpovídající maximálnímu statickému svislému zatížení, kterým působí návěs na tahač a tam, kde to přichází v úvahu, zvětšená dále o maximální hmotnost vlastního nákladu tahače.

Tahače jsou v provedení

1. TN - TAHAČ NÁVĚSŮ

Tahač návěsů je motorové vozidlo, které je svou konstrukcí a vybavením určeno k tažení návěsů.

Příklad zkratky: T-N3-TN

2. TP - TAHAČ PŘÍVĚSŮ

Tahač přívěsů je motorové vozidlo, které je svou konstrukcí a vybavením určeno výlučně k tažení přívěsů. Může být vybaven pomocným ložným prostorem.

Příklad zkratky: T-N3-TP

Tahač přívěsů může být dále vybaven

- navijákem,

- hydraulickou rukou atd.

h) TR - TRAKTOR

Kategorie: T

V kolonce 1) řádek "Druh vozidla" se k názvu "TRAKTOR" připojí níže uvedené provedení:

V zápisu zkratky vozidla v první části druhého řádku kolonky 1) - "Druh vozidla" se kategorie vozidla neuvádí.

KO - kolový (příklad zápisu: TR-KO)

PA - pásový (příklad zápisu: TR-PA)

MA - malotraktor

Malotraktor je traktor, který má nejméně dvě nápravy a je vybaven motorem menšího výkonu (do 30 kW) a jeho rozměry jsou menší a zpravidla nebývá opatřen kabinou.

Příklad zápisu: TR-MA

Malotraktor může být zcela vyjímečně v provedení:

JE - jednonápravový

- jednonápravový malotraktor vybavený pouze řídítky (obsluha sedí na připojeném přívěsu nebo jde pěšky).

Příklad zápisu: TR-MA-JE

Traktor může být v provedení "Speciální". V tomto případě je určen k výkonu určitých speciálních činností. V tomto případě se k druhu vozidla v zápisu připojí písmeno "S".

Příklad zápisu: TRS-KO

ch) PV - PŘÍPOJNÁ VOZIDLA

Kategorie: O1 až O4

Do přípojných vozidel jsou zařazeny přívěsy a návěsy.

1. PN - PŘÍVĚS NÁKLADNÍ

Přívěs nákladní je přípojné vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích, používané jen pro dopravu nákladu, které nemá vlastní zdroj pohonu a zpravidla nemá hnací nápravy a je určeno k tomu, aby bylo taženo některým druhem motorového vozidla, u něhož jen nepodstatná část jeho celkové hmotnosti je přenášena na tažné vozidlo,

Brzděný přívěs nákladní (mimo kategorie O1) může být také vyroben v provedení "podvozek určený k dostavbě".

V tomto případě se provede zápis do ZTP takto:

Příklad:

Druh vozidla PŘÍVĚS PV-O2- (podvozek určený k dostavbě)

Do technického průkazu pak držitel osvědčení uvede do kolonky 1, řádek "Druh vozidla" jen "PŘÍVĚS" a další údaj v této řádce a v závorce z druhého řádku neuvádí. Na levé straně druhé řádky zapíše však druh vozidla a kategorii vozidla (např. takto: PV-02). Oba řádky první kolonky doplní až finální výrobce, který vozidlo dostavěl.

Nákladní přívěsy mohou být také v provedení "jednonápravový", v tomto případě se zápis doplní o tento název a zkratka o písmeno "J".

Příklad zkratky: PV-O2-PN-J

Přívěs nákladní může být podle řešení ložného prostoru proveden obdobně jako nákladní automobily.

V kolonce 1) řádky vyhrazené pro zápis "Druh vozidla" se k názvu "PŘÍVĚS NÁKLADNÍ" připojí níže uvedené provedení

V - valníkový

- svou konstrukcí je určen jen pro dopravu nákladu, který je opatřen valníkovou karosérií,

- ložný prostor může být kryt plachtou, přetaženou přes odnímatelnou nosnou konstrukci

Příklad zápisu: PV-O2-PN-V

K - sklápěčkový

- svou konstrukcí je určen pro dopravu nákladu, který je opatřen sklápěcí karosérií,

- má tyto varianty provedení

a) se sklápěním do strany - (dvoustranný),

b) se sklápěním dozadu - (jednostranný),

c) se sklápěním do strany a dozadu - (třístranný),

Příklad zápisu: PV-O3-PN-K

S - skříňový

- svou konstrukcí je určen pro dopravu nákladu a je opatřen skříňovou karosérií,

- jde o prostou skříň bez jakéhokoliv účelového zařízení.

Příklad zápisu: PV-O2-PN-S

P - speciální

- svou konstrukcí a vybavením je určen pouze pro dopravu určitých druhů nebo skupin nákladů, pro které jsou nutné zvláštní úpravy.

Toto vozidlo vychází z výše uvedených provedení přívěsů nákladních. Pro účely zápisu v kolonce 1) - "Druh vozidla" a zkratky se však provedení, z kterého vychází neuvádí.

Příklad zápisu: PV-O2-PN-P

Nákladní přívěs speciální může být v provedení

- chladírenský,

- fekální,

- pro dopravu živých zvířat,

- pro přepravu dřeva,

- stěhovací,

- cisternový na vodu,

- cisternový na mléko,

- cisternový na mouku,

- cisternový na cement,

- cisternový na pohonné hmoty,

- kabelový,

- zavazadlový,

- odtahový,

- podvalník,

- oplenový,

- pro přepravu sypkých substrátů apod.

Doplnění názvu se uvádí v druhém řádku kolonky 1) - řádek "Druh vozidla".

2. PS - PŘÍVĚS SPECIÁLNÍ

Přívěs speciální je přípojné vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích, které svou konstrukcí a vybavením je určeno pouze pro vykonávání určitých pracovních úkonů, které nemá vlastní zdroj pohonu a zpravidla nemá hnací nápravy a je určeno k tomu, aby bylo taženo motorovým vozidlem u něhož jen nepodstatná část jeho celkové hmotnosti je přenášena na tažné vozidlo.

Speciální přívěs není určen pro přepravní činnost.

Brzděný přívěs speciální může být také vyroben v provedení "podvozek určený k dostavbě".

V tomto případě se provede zápis do ZTP takto

Příklad:

Druh vozidla PŘÍVĚS SPECIÁLNÍ PV-O2(podvozek určený k dostavbě)

Do technického průkazu pak držitel osvědčení uvede do kolonky 1, řádek "Druh vozidla" jen "PŘÍVĚS" a další údaj v této řádce a v závorce z druhého řádku neuvádí. Na levé straně druhé řádky zapíše však druh vozidla a kategorii vozidla (např. takto: PV-O2). Oba řádky první kolonky doplní až finální výrobce, který vozidlo dostavěl.

Přívěsy speciální mohou být také v provedení "jednonápravový", v tomto případě se zápis doplní o tento název a zkratka o písmeno "J".

Příklad zkratky: PV-O2-PS-J

V kolonce 1) řádek "Druh vozidla" se k názvu "PŘÍVĚS SPECIÁLNÍ" připojí níže uvedené provedení

- vrtná souprava,

- polní kuchyň,

- požárnický,

- obytný (tzv. maringotka) apod.

Doplnění názvu se uvádí v druhém řádku kolonky 1) - řádek "Druh vozidla".

3. PŘÍVĚSNÝ VOZÍK

Přívěsný vozík je přípojné vozidlo upravené pro připojení za motocykl a určené výlučně pro přepravu zavazadel.

Do kolonky 1) - řádek "Druh vozidla" se zapíše "PŘÍVĚSNÝ VOZÍK ZA MOTOCYKL".

4. NN - NÁVĚS NÁKLADNÍ

Návěs nákladní je přípojné vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích, používané jen pro dopravu nákladu, které nemá vlastní zdroj pohonu a zpravidla nemá hnací nápravy, u něhož se podstatná část jeho celkové hmotnosti přenáší na tahač návěsů.

Návěs s pomocným předním kolovým podvozkem se považuje za přívěs.

Návěs nákladní může být také vyroben v provedení "podvozek určený k dostavbě".

V tomto případě se provede zápis do ZTP takto

Příklad:

Druh vozidlaNÁVĚS NÁKLADNÍ PV-O2- (podvozek určený k dostavbě)

Do technického průkazu pak držitel osvědčení uvede do kolonky 1, řádek "Druh vozidla" jen "NÁVĚS" a další údaj v této řádce a v závorce z druhého řádku neuvádí. Na levé straně druhé řádky zapíše však druh vozidla a kategorii vozidla (např. takto: PV-O2). Oba řádky první kolonky doplní až finální výrobce, který vozidlo dostavěl.

Návěsy nákladní mohou být také v provedení "jednonápravový", v tomto případě se zápis doplní o tento název a zkratka o písmeno "J".

Příklad zkratky: PV-O2-NNV-J

Návěs nákladní může být podle řešení ložného prostoru proveden obdobně jako nákladní automobily.

V kolonce 1) řádek "Druh vozidla" se k názvu "NÁVĚS NÁKLADNÍ" připojí níže uvedené provedení:

V - valníkový

- svou konstrukcí je určen jen pro dopravu nákladu, který je opatřen valníkovou karosérií,

- ložný prostor může být kryt plachtou, přetaženou přes odnímatelnou nosnou konstrukci.

Příklad zápisu: PV-O2-NNV

K - sklápěčkový

- svou konstrukcí je určen pro dopravu nákladu, který je opatřen sklápěcí karosérií,

- má tyto varianty provedení:

a) se sklápěním na stranu- (dvoustranný),

b) se sklápěním dozadu- (jednostranný),

c) se sklápěním na stranu a dozadu- (třístranný),

Příklad zápisu: PV-O2-NNK

S - skříňový

- svou konstrukcí je určen pro dopravu nákladu, který je opatřen skříňovou karosérií,

- jde o prostou skříň bez jakéhokoliv účelového zařízení.

Příklad zápisu: PV-O2-NNS

P - speciální

- svou konstrukcí a vybavením je určen pouze pro dopravu určitých druhů nebo skupin nákladů, pro které jsou nutné zvláštní úpravy.

Toto vozidlo vychází z výše uvedených provedení návěsů nákladních. Pro účely zápisu v kolonce 1) - "Druh vozidla" a zkratky se však provedení, z kterého vychází neuvádí.

Příklad zápisu: PV-O2-NNP

Návěs nákladní - speciální může být v provedení

- chladírenský,

- přepravník osob,

- pro dopravu živých zvířat,

- pro přepravu dřeva,

- stěhovací,

- pro přepravu sypkých substrátů,

- cisternový na vodu,

- cisternový na mléko,

- cisternový na mouku,

- cisternový na cement,

- cisternový na pohonné hmoty,

- zavazadlový,

- pro přepravu osobních automobilů,

- pro přepravu sypkých substrátů apod.

Doplnění názvu se uvádí v druhém řádku kolonky 1) - řádek "Druh vozidla".

5. NS - NÁVĚS SPECIÁLNÍ

Návěs speciální je přípojné vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích, které svou konstrukcí a vybavením je určeno pouze pro vykonávání určitých pracovních úkonů, které nemá vlastní zdroj pohonu a zpravidla nemá vlastní hnací nápravy, u něhož se podstatná část jeho celkové hmotnosti přenáší na tahač návěsů. Návěs speciální není určen pro přepravní činnost.

Návěs s pomocným předním kolovým podvozkem se považuje za přívěs.

Návěs speciální může být také vyroben v provedení "podvozek určený k dostavbě".

V tomto případě se provede zápis do ZTP takto

Příklad:

Druh vozidlaNÁVĚS SPECIÁLNÍ PV-O2- (podvozek určený k dostavbě)

Do technického průkazu pak držitel osvědčení uvede do kolonky 1, řádek "Druh vozidla" jen "NÁVĚS" a další údaj v této řádce a v závorce z druhého řádku neuvádí. Na levé straně druhé řádky zapíše však druh vozidla a kategorii vozidla (např. takto: PV-O2). Oba řádky první kolonky doplní až finální výrobce, který vozidlo dostavěl.

Návěsy speciální mohou být také v provedení "jednonápravový" v tomto případě se zápis doplní o tento název a zkratka o písmeno "J".

Příklad zkratky: PV-O2-NSJ

V kolonce 1) řádek "Druh vozidla" se k názvu "NÁVĚS SPECIÁLNÍ" připojí níže uvedené provedení:

- požárnický,

- návěs s kompresorem vzduchu apod.

Doplnění názvu se uvádí v druhém řádku kolonky 1) - řádek "Druh vozidla".

6. POSTRANNÍ VOZÍK

Postranní vozík je přípojné vozidlo s jedním kolem na jedné straně a na druhé straně upravené pro připevnění na bok motocyklu, určené k provozu na pozemních komunikacích, používané pro dopravu jedné sedící osoby a zavazadel nebo nákladu.

Do kolonky 1) - řádek "Druh vozidla" se zapíše "POSTRANNÍ VOZÍK K MOTOCYKLU".

i) PVT - PŘÍPOJNÁ VOZIDLA TRAKTORŮ

1.) PNT - PŘÍVĚS NÁKLADNÍ TRAKTOROVÝ

Kategorie: OT1 až OT4

Přívěs nákladní traktorový je přípojné vozidlo za traktor, určené k provozu na pozemních komunikacích, používané jen pro dopravu nákladu, které nemá vlastní zdroj pohonu a zpravidla nemá hnací nápravy a je určeno k tomu, aby bylo taženo traktorem u něhož jen nepodstatná část jeho celkové hmotnosti je přenášena na tažné vozidlo.

Přívěs nákladní traktorový může být také, vyroben v provedení "podvozek určený k dostavbě".

V tomto případě se provede zápis do ZTP takto

Příklad:

Druh vozidlaPŘÍVĚS NÁKLADNÍ TRAKTOROVÝ PVT(podvozek určený k dostavbě)

Do technického průkazu pak držitel osvědčení uvede do kolonky 1, řádek "Druh vozidla" jen "PŘÍVĚS" a další údaj v této řádce a v závorce z druhého řádku neuvádí. Na levé straně druhé řádky zapíše však druh vozidla a kategorii vozidla (např. takto: (PVT- ). Oba řádky první kolonky doplní až finální výrobce, který vozidlo dostavěl.

Nákladní přívěsy traktorové mohou být také v provedení "jednonápravový", v tomto případě se zápis doplní o tento název a zkratka o písmeno "J".

Příklad zkratky: PVT-OT3-PNT-J

Přívěs nákladní traktorový může být podle řešení ložného prostoru proveden obdobně jako nákladní automobily.

V kolonce 1) řádky vyhrazené pro zápis "Druh vozidla" se k názvu "PŘÍVĚS NÁKLADNÍ TRAKTOROVÝ" připojí níže uvedené provedení:

V - valníkový

- svou konstrukcí je určen jen pro dopravu nákladu, který je opatřen valníkovou karosérií,

- ložný prostor může být kryt plachtou, přetaženou přes odnímatelnou nosnou konstrukci

Příklad zápisu: PVT-OT3-PNT-V

K - sklápěčkový

- svou konstrukcí je určen pro dopravu nákladu, který je opatřen sklápěcí karosérií,

- má tyto varianty provedení

a) se sklápěním do strany - (dvoustranný),

b) se sklápěním dozadu - (jednostranný),

c) se sklápěním do strany a dozadu - (třístranný),

Příklad zápisu: PVT-OT3-PNT-K

S - skříňový

- svou konstrukcí je určen pro dopravu nákladu a je opatřen skříňovou karosérií,

- jde o prostou skříň bez jakéhokoliv účelového zařízení.

Příklad zápisu: PVT-OT3-PNT-S

P - speciální

- svou konstrukcí a vybavením je určen pouze pro dopravu určitých druhů nebo skupin nákladů, pro které jsou nutné zvláštní úpravy.

Toto vozidlo vychází z výše uvedených provedení přívěsů nákladních traktorových. Pro účely zápisu v kolonce 1) - "Druh vozidla" a zkratky se však provedení, z kterého vychází neuvádí.

Příklad zápisu: PVT-OT3-PNT-P

Nákladní přívěs traktorový speciální může být v provedení:

- fekální,

- pro dopravu živých zvířat,

- pro přepravu dřeva,

- cisternový na vodu,

- cisternový na mléko,

- cisternový na pohonné hmoty,

- kabelový,

- podvalník,

- oplenový apod.

Doplnění názvu se uvádí v druhém řádku kolonky 1) - řádek "Druh vozidla".

2. PST - PŘÍVĚS SPECIÁLNÍ TRAKTOROVÝ

Kategorie: OT1 až OT4

Přívěs speciální traktorový je přípojné vozidlo za traktor určené k provozu na pozemních komunikacích, které svou konstrukcí a vybavením je určeno pouze pro vykonávání určitých pracovních úkonů, které nemá vlastní zdroj pohonu a zpravidla nemá hnací nápravy a u něhož jen nepodstatná část jeho celkové hmotnosti je přenášena na tažné vozidlo. Přívěs speciální traktorový není určen pro přepravu nákladu.

Přívěs speciální traktorový může být také vyroben v provedení "podvozek určený k dostavbě".

V tomto případě se provede zápis do ZTP takto

Příklad:

Druh vozidla PŘÍVĚS SPECIÁLNÍ TRAKTOROVÝ PVT- (podvozek určený k dostavbě)

Do technického průkazu pak držitel osvědčení uvede do kolonky 1, řádek "Druh vozidla" jen "PŘÍVĚS" a další údaj v této řádce a v závorce z druhého řádku neuvádí. Na levé straně druhé řádky zapíše však druh vozidla (např. takto: PVT-). Oba řádky první kolonky doplní až finální výrobce, který vozidlo dostavěl.

Přívěsy speciální traktorové mohou být také provedení "jednonápravový", v tomto případě se zápis doplní o tento název a zkratka o písmeno "J".

Příklad zkratky: PVT-OT3-PST-J

V kolonce 1) řádek "Druh vozidla" se k názvu "PŘÍVĚS SPECIÁLNÍ TRAKTOROVÝ" připojí níže uvedené provedení

- vrtná souprava,

- polní kuchyň,

- požárnický,

- obytný (tzv. maringotka) apod.

Doplnění názvu se uvádí v druhém řádku kolonky1) - řádek "Druh vozidla".

3. NNT - NÁVĚS NÁKLADNÍ TRAKTOROVÝ

Kategorie: OT1 až OT4

Návěs nákladní traktorový je přípojné vozidlo za traktor určené k provozu na pozemních komunikacích, používané jen pro dopravu nákladu, které nemá vlastní zdroj pohonu a zpravidla nemá hnací nápravy, u něhož se podstatná část jeho celkové hmotnosti přenáší na závěs traktoru.

Návěs traktorový s pomocným předním kolovým podvozkem se považuje za přívěs traktorový.

Návěs nákladní traktorový může být také vyroben v provedení "podvozek určený k dostavbě".

V tomto případě se provede zápis do ZTP takto

Příklad:

Druh vozidla NÁVĚS NÁKLADNÍ TRAKTOROVÝ PVT-NNT-(podvozek určený k dostavbě)

Do technického průkazu pak držitel osvědčení uvede do kolonky 1, řádek "Druh vozidla" jen "NÁVĚS" a další údaj v této řádce a v závorce z druhého řádku neuvádí. Na levé straně druhé řádky zapíše však druh vozidla a kategorii vozidla (např. takto: PVT-NNT- ). Oba řádky první kolonky doplní až finální výrobce, který vozidlo dostavěl.

Návěsy nákladní traktorové mohou být také provedení "jednonápravový", v tomto případě se zápis doplní o tento název a zkratka o písmeno "J".

Příklad zkratky: PVT-OT3-NNT-J

Návěs nákladní traktorový může být podle řešení ložného prostoru proveden obdobně jako nákladní automobily.

V kolonce 1) řádek "Druh vozidla" se k názvu "NÁVĚS NÁKLADNÍ TRAKTOROVÝ" připojí níže uvedené provedení

V - valníkový

- svou konstrukcí je určen jen pro dopravu nákladu, který je opatřen valníkovou karosérií,

- ložný prostor může být kryt plachtou, přetaženou přes odnímatelnou nosnou konstrukci.

Příklad zápisu: PVT-OT3-NNT-V

K - sklápěčkový

- svou konstrukcí je určen pro dopravu nákladu, který je opatřen sklápěcí karosérií,

- má tyto varianty provedení

a) se sklápěním na stranu- (dvoustranný),

b) se sklápěním dozadu- (jednostranný),

c) se sklápěním na stranu a dozadu- (třístranný),

Příklad zápisu: PVT-OT3-NNT-K

S - skříňový

- svou konstrukcí je určen pro dopravu nákladu, který je opatřen skříňovou karosérií,

- jde o prostou skříň bez jakéhokoliv účelového zařízení.

Příklad zápisu: PVT-OT3-NNT-S

P - speciální

- svou konstrukcí a vybavením je určen pouze pro dopravu určitých druhů nebo skupin nákladů, pro které jsou nutné zvláštní úpravy.

Toto vozidlo vychází z výše uvedených provedení návěsů nákladních traktorových. Pro účely zápisu v kolonce 1) - "Druh vozidla" a zkratky se však provedení, z kterého vychází neuvádí.

Příklad zápisu: PVT-OT3-NNT-P

Návěs nákladní traktorový - speciální může být v provedení

- pro dopravu živých zvířat,

- pro přepravu dřeva,

- pro přepravu sypkých substrátů,

- cisternový na vodu,

- cisternový na mléko,

- cisternový na pohonné hmoty,

- zavazadlový,

Doplnění názvu se uvádí v druhém řádku kolonky 1) - řádek "Druh vozidla".

4. NST - NÁVĚS SPECIÁLNÍ TRAKTOROVÝ

Kategorie: OT1 až OT4

Návěs speciální traktorový je přípojné vozidlo za traktor určené k provozu na pozemních komunikacích, které svou konstrukcí a vybavením je určeno pouze pro vykonávání určitých pracovních úkonů, které nemá vlastní zdroj pohonu a zpravidla nemá vlastní hnací nápravy, u něhož se podstatná část jeho celkové hmotnosti přenáší na tahač. Návěs speciální traktorový není určen pro přepravní činnost.

Návěs traktorový s pomocným předním kolovým podvozkem se považuje za přívěs.

Návěs speciální traktorový může být také vyroben v provedení "podvozek určený k dostavbě".

V tomto případě se provede zápis do ZTP takto

Příklad:

Druh vozidla NÁVĚS SPECIÁLNÍ TRAKTOROVÝ PVT-(podvozek určený k dostavbě)

Do technického průkazu pak držitel osvědčení uvede do kolonky 1, řádek "Druh vozidla" jen "NÁVĚS" a další údaj v této řádce a v závorce z druhého řádku neuvádí. Na levé straně druhé řádky zapíše však druh vozidla a kategorii vozidla (např. takto: PVT-). Oba řádky první kolonky doplní az finální výrobce, který vozidlo dostavěl.

Návěs speciální traktorový mohou být také v provedení "jednonápravový", v tomto případě se zápis doplní o tento název a zkratka o písmeno "J".

Příklad zkratky: PVT-OT3-NST-J

V kolonce 1) řádek "Druh vozidla" se k názvu "NÁVĚS SPECIÁLNÍ TRAKTOROVÝ" připojí níže uvedené provedení

- požárnický,

- návěs s kompresorem vzduchu apod.

Doplnění názvu se uvádí v druhém řádku kolonky 1) - řádek "Druh vozidla".

j) S - PRACOVNÍ STROJE

1. PRACOVNÍ STROJ SAMOJÍZDNÝ

Kategorie: SS

Pracovní stroj samojízdný je jiné vozidlo určené též k provozu na pozemních komunikacích, které je svou konstrukcí a vybavením určeno pouze pro vykonávání určitých pracovních činností, a které má vlastní zdroj pohonu. Není určen pro přepravu nákladu.

Příklad zápisu: S-SS

Provedení pracovních strojů samojízdných je

- rýpadlo,

- lopatkový nakladač,

- silniční válec,

- půdní fréza,

- jeřáb,

- odklízecí stroj,

- sklízecí mlátička (kombajn),

- sklízecí řezačka,

- buldozer,

- grejdr,

- vysokozdvižný vozík,

- hydraulický nakladač apod.

Do kolonky 1) - první řádek "Druh vozidla" se zapíše " PRACOVNÍ STROJ SAMOJÍZDNÝ",

- druhý řádek pak provedení.

Příklad zápisu:

Druh vozidla PRACOVNÍ STROJ SAMOJÍZDNÝS-SSvysokozdvižný vozík

2. PRACOVNÍ STROJ PŘÍPOJNÝ

Kategorie: SP

Pracovní stroj přípojný je jiné vozidlo určené též k provozu na pozemních komunikacích, které je svou konstrukcí a vybavením určeno pouze pro vykonávání určitých pracovních činností, nemá vlastní zdroj pohonu a připojuje se k motorovému vozidlu, které je pro tento účel přizpůsobeno. Není určen pro přepravu nákladu.

Příklad zápisu: S-SP

Pokud je pracovní stroj přípojný schvalován k připojení za traktor, zařazuje se do těchto kategorií podle hmotností (1 až 3) a ke zkratce kategorie se přidává index "T".

Příklad zápisu

S-PPT1 (pracovní stroj přípojný traktorový, jehož celková hmotnost nepřevyšuje 1,5 t)

Provedení pracovních strojů přípojných je

- kompresor,

- secí stroj,

- rozmetadlo hnojiv,

- postřikovač apod.

Do kolonky 1) - první řádek "Druh vozidla" se zapíše "PRACOVNÍ STROJ PŘÍPOJNÝ",

- druhý řádek pak provedení.

Příklad zápisu:

Druh vozidla PRACOVNÍ STROJ PŘÍPOJNÝS-SPminirýpadlo

U pracovních strojů přípojných traktorových se zápis provede takto

Příklad zápisu:

Druh vozidla PRACOVNÍ STROJ PŘÍPOJNÝ TRAKTOROVÝS-SPT1secí stroj

3. PRACOVNÍ STROJ NESENÝ

Kategorie: SN

Pracovní stroj nesený je jiné vozidlo (závěsné pracovní zařízení bez vlastního zdroje pohonu), které při transportní poloze není v přímém styku s pozemní komunikací a není určeno k přepravní činnosti. Je určeno pro provádění specifických prací nebo činností a lze je namontovat jen na vozidla k tomu určená a uzpůsobená.

Příklad zápisu: S-SN

Zápis do ZTP a technického osvědčení je následující

V kolonce 1, řádek "Druh vozidla" se uvede v prvním řádku "PRACOVNÍ STROJ NESENÝ", v druhé řádku na levé straně zkratka vozidla a na pravé straně tohoto řádku pak bližší určení vozidla.

Příklad zápisu:

Druh vozidla PRACOVNÍ STROJ NESENÝS-SNsekačka trávních porostů

i) OV - OSTATNÍ VOZIDLA

Kategorie: R

Ostatní vozidla jsou vozidla, která nelze zařadit do druhů vozidel uvedených pod písmeny a) až i) tohoto odstavce.

Patří mezi ně například:

- jízdní kolo,

- jízdní kolo s pomocným motorkem,

- potahové vozidlo,

- sportovní koloběžka apod.

ROZDĚLENÍ SILNIČNÍCH VOZIDEL A JINÝCH NEŽ SILNIČNÍCH VOZIDEL

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 102/1995 Sb.

ČÁST A

Pro účely této přílohy se rozumí schvalovacím dokumentem

a) osvědčení o technické způsobilosti typu vozidla,

b) osvědčení o technické shodnosti typu jiného vozidla,

c) osvědčení o technické způsobilosti typu nástavby vozidla,

d) osvědčení o technické způsobilosti typu výměnné nástavby vozidla,

e) osvědčení o technické shodnosti typu pracovního stroje neseného.

f) základní technický popis schváleného typu vozidla,

g) základní technický popis osvědčeného typu jiného vozidla,

h) základní technický popis schváleného typu nástavby a výměnné nástavby vozidla,

ch) základní technický popis osvědčeného typu pracovního stroje neseného,

Dokladem k vozidlu se pro účely této přílohy rozumí

a) technický průkaz motorového - přípojného vozidla,

b) technické osvědčení vozidla,

c) výpis technického osvědčení vozidla,

b) technické osvědčení jiného vozidla,

c) výpis technického osvědčení jiného vozidla,

d) osvědčení pracovního stroje neseného,

e) osvědčení o výměnné nástavbě vozidla.

ODDÍL I.

1. Základní technické popisy schváleného typu vozidla, Základní technické popisy osvědčeného typu jiného vozidla, Základní technické popisy schváleného typu nástavby nebo výměnné nástavby vozidla, Základní technické popisy osvědčeného typu pracovního stroje neseného (dále jen "ZTP"), se vydávají jako příloha k osvědčení o technické způsobilosti typu vozidla a osvědčení o technické shodnosti typu jiného vozidla, (dále jen osvědčení), k osvědčení o technické způsobilosti typu nástavby vozidla (dále jen osvědčení nástavby), osvědčení o technické způsobilosti typu výměnné nástavby (dále jen osvědčení výměnné nástavby) a k osvědčení o technické shodnosti typu pracovního stroje neseného (dále jen osvědčení S-SN). Tyto jsou v současné době změněny tak, aby bylo možno je zpracovávat výpočetní technikou. K úspěšnému využití této techniky při zpracovávání výběrů určitých údajů pro potřebu resortu, policie apod. je nezbytné přesně dodržovat formy zápisů jednotlivých údajů uvedené níže. Není-li tato podmínka splněna, počítač při prohledávání databáze vynechá údaje zapsané v jiné formě (např. zápis čísel 2200 a 2 200 jsou pro strojové zpracování dva rozdílné údaje). Ministerstvo může, s ohledem na výše uvedené důvody, provádět úpravy nejednotných zápisů v příslušných schvalovacích dokladech.

2. Při vyplňování ZTP počet alfanumerických znaků v jednotlivých řádcích formuláře nesmí překročit jejich maximální počty (tzv. délky pole). Za znak se počítají i mezery mezi slovy nebo čísly a interpunkce (tečky, čárky, pomlčky atd.).

V některých řádcích je údaj délky pole doplněn ještě dalším údajem v závorce (např.“ev. + 22“), ten znamená počet znaků, který je v příslušném poli ještě k dispozici pro eventuální doplňující údaje.

3. Číslo jednací (Č.j.) musí být vždy psáno jednotnou formou.

Vzor: 23 233/94-222

4. Pro formu čísla ZTP platí zásady uvedené v Části B této přílohy.

5. Platnost ZTP se obvykle stanoví na 3 roky od data jeho schválení, přitom jako den ukončení platnosti se uvede nejblíže následující datum 30.6. nebo 31.12. příslušného roku.

Je-li k tomu důvod, může být stanovena jakákoliv kratší doba platnosti ZTP, výjimečně i doba platnosti delší. U vozidel kategorie L,M,N,O se nepřipouští neomezená doba platnosti.

6. Všechny zápisy v ZTP, vyjma poznámky se píší zásadně písmeny velké abecedy (VERZÁLKAMI), a to i tehdy, jestliže v předložené dokumentaci výrobce používá jiný druh písma.

Vzor: FORD TRANSIT ....

7. Kolonka 1 - řádek “Druh vozidla“:

V prvním řádku se uvádí obecný název druhu vozidla, který se podle potřeby ve druhém řádku (jeho pravé části) upřesní. V levé části druhého řádku se vyznačí dohodnutá zkratka druhu. Pro zápis názvů a zkratek je závazná “Příloha č. 1 k této vyhlášce“.

8. Kolonka 1 - řádek “Tovární značka, typ“:

Použije se přesně stejné uspořádání jaké uvádí výrobce v oficiální dokumentaci, není dovoleno zvětšovat mezery mezi slovy nebo čísly ani měnit interpunkční znaménka.

9. Kolonka 2 - “Podvozek“, 3 - "Motor" a 4 - "Karosérie" - řádky "Výrobce":

Za jménem výrobce následuje název města oficiálního sídla (oddělený čárkou) a název státu (oficiální zkratka nebo pokud možno jednoslovný název).

Vzor: MERCEDES-BENZ AG,STUTTGART, SRN

Vyrábí-li vozidlo pobočný závod v jiném státě, uvede se tento stát. Pokud by pro takový úplný zápis nebyl dostatek místa, lze vypustit název města.

Přesně stejná forma musí být zachována i v budoucnu při vyplňování ZTP pro další typy vozidel stejného výrobce.

10. Kolonka 2 - “Podvozek“ - řádek “Výrobní číslo (VIN) a dále /rok výroby“:

V ZTP se uvádí číslo VIN (Vehicle Identification Number = Identifikační číslo vozidla) u všech vozidel v této kolonce a to ta jeho část, která platí pro daný typ vozidla (zpravidla prvních 6 až 9 pozic čísla VIN)., jestliže však vozidlo má samonosnou karosérii, uvádí se číslo VIN zásadně v kolonce 4 - “Karosérie“.

Číslo VIN se píše bez mezer a oddělovacích znaků (písmena I,O a Q se nesmějí používat).

Vzor: TMBS120GP.... /19..

V kolonce 4 - “Karosérie“ - řádka “Výrobní číslo (VIN) a /rok výroby“ se číslo VIN neuvádí, vyjma vozidel, která mají samonosnou karosérii.

V kolonce 2 a 4 - řádek "Výrobní číslo (VIN) a /rok výroby" se v ZTP "/rok výroby" neuvádí, avšak v technickém průkazu vozidla se musí vždy za lomítkem uvést. Položka “/rok výroby“ je vždy samostatnou položkou uvedenou na řádku za číslem VIN.

U motoru se v ZTP výrobní číslo neuvádí.

11. Kolonka 3 - “Motor“ - řádek “Typ“:

Použije se přesně stejné uspořádání jako uvádí výrobce v oficiální dokumentaci.

12. Kolonka 3 - “Motor“ - řádek “Max.výkon (kW) při ot.(min.-1)“

Uvádí se ve tvaru zlomku.

Vzor: 65/4 800

13. Kolonka 3 - “Motor“ - řádek “palivo“:

Předepsaný druh paliva se uvádí pouze příslušnou zkratkou

BA - benzín automobilový

Za touto zkratkou následuje hodnota oktanového číslo, které jako minimální připouští výrobce pro dané vozidlo. Je-li předepsán pouze bezolovnatý benzín, následuje ještě písmeno “B“.

Vzor: BA 91 nebo BA 91 B

NM - nafta motorová

PB - propan-butan

ZP - zemní plyn stlačený

ZK - zemní plyn zkapalněný

EP - elektrický pohon

14. Kolonka 4 -“Karosérie“ - řádek “Druh“:

V označení druhu se mohou opakovat údaje, které jsou již obsaženy v Kolonce 1 - řádku “Druh vozidla“.

Vzor zápisu: SAMONOSNÁ-SEDAN-5DV.-HATCHBACK

Není-li uvedeno “SAMONOSNÁ“ nebo “POLONOSNÁ“, rozumí se vždy rámová konstrukce, která se však zde slovně neuvádí.

15. Kolonka 4 - “Karosérie“ - řádek "počet míst ....":

Uvádí se vždy všechny tři údaje i když vozidlo má jen sedadla.

Vzor: 5 - 0 - 0

nebo 3 (2) - 1 - 0

V počtu sedadel je vždy zahrnuto i sedadlo řidiče, popřípadě u některých autobusů třídy III. apod. i sedadlo pro průvodce. Počet sedadel nouzových, popřípadě sedadel s omezenou použitelností se uvádí odděleně se znaménkem plus.

Vzor: 2+2 - 0 - 0

16. Kolonka 4 - “Karosérie“ - řádek "objem cisterny-skříně (m3)

Uvádí se vždy jako desetinné číslo.

Vzor: 7.0

17. Údaje rozměrů a hmotností (Kolonky 5 a 6):

Píší se zásadně s mezerou za číslicí (číslicemi) uvádějícími tisíce.

V kolonce 6 - “Hmotnosti“ - řádek “povolené zatížení náprav“ se u návěsů a jednonápravových přívěsů vždy uvede před zápis údajů zatížení náprav (na pozici údaje 1 nápravy ) údaj o svislé síle na spojovací zařízení. Před vlastní údaj se napíše velké písmeno Z (na závěs) nebo T (na točnici).

Vzor: 5 750

nebo Z 45 700

anebo T 3 500 1200 1200

18. Kolonka 7 - “Kola“ - řádek “Druh kol“:

U vozidel s jednoduchými koly na všech nápravách se uvede jen samotný druh kol, např. DISKOVÁ (HVĚZDICOVÁ, PAPRSKOVÁ apod.).

Jestliže má vozidlo zdvojená zadní kola, uvede se např. DISKOVÁ - ZADNÍ ZDVOJENÁ. Podobně má-li třínápravové vozidlo zdvojená pouze kola druhé (střední) nápravy, uvede se zde např. DISKOVÁ - STŘEDNÍ ZDVOJENÁ.

19. Kolonka 7 - “Kola“ - řádek “Pneumatiky ....“:

Vzor zápisu:11.00-20 PR1610.00 R20 146/143 K165 R13 82 T 135/70 R13 68 T295/80 R22 152/148 K

Doplňkové označení “BEZDUŠOVÉ“ (“TUBELESS“) se uvádí jen výjimečně, je-li to z nějakých důvodů nezbytně nutné.

U jednonápravových vozidel a u návěsů se rozměr pneumatik uvede v tomto řádku na místě “STŘEDNÍ A ZADNÍ“.

Jestliže jsou pro dané vozidlo povoleny jen pneumatiky určité značky a typu, uvede se tento údaj za údaji rozměru, např. 295/80 R 22.5 152/148 M MICHELIN XZA

20. Kolonka 7 - “Kola“ - řádek “Ráfky .....":

Vzor zápisu:4 1/2 J x 13 H5 J x 14 H222.5 x 8.255.50 x 16 DC7.5 - 20

U vozidel vybavených pouze diskovými koly z lehkých slitin se údaje o ráfcích doplní pomlčkou a písmeny LS.

Vzor: 5 J x 14 H2 - LS

Je-li vozidlo vybaveno kolem pro nouzové dojetí jiného rozměru, než kola montována na vozidlo, uvede se rozměr do rubriky “Poznámka“.

V případě potřeby může být údaj o ráfcích doplněn ještě údaji o diskových kolech:

ZÁLIS ET45 apod.

Takové doplnění bude vhodné zejména u vozidel, která jsou dodávána s více provedeními diskových kol.

U jednonápravových vozidel a u návěsů se rozměr a druh ráfků uvede v tomto řádku na místě "střední - zadní".

Připouští-li se použití jiných rozměrů pneumatik a ráfků, v kolonce “Poznámka“ se uvede např. takto:

- Alternativně lze použít pneumatikyna ráfcích":

21. Kolonka 7 -“Kola“ - řádek “Počet náprav - z toho poháněných“:

Vzor zápisu: 2 - 1 ZADNÍ

22. Kolonka 7 - “Kola“ - řádek “Rozvor (mm)":

U dvou- a více nápravových vozidel se uvádějí všechny dílčí rozvory v pořadí od přední nápravy vozidla, oddělené znaménkem plus.

Vzor:dvou nápravové vozidlo -5 000tří nápravové vozidlo -5 000+ 1 320

U návěsů a jednonápravových přívěsů se uvádí též vzdálenost od čepu nebo závěsu k první nápravě se značkou T pro vzdálenost čepu návěsu od první nápravy a Z pro vzdálenost od závěsu k nápravě.

Vzor:návěs T 3 500 + 1 200 + 1 200jednonápravový přívěs Z 1 800

23. Kolonka 9 - řádek “Brzdy ....“:

K předtištěným druhům brzd se doplňují pouze slova:

“ANO“ - “NE“.

Je-li vozidlo vybaveno ABS, uvede se to stejným způsobem v kolonce 15 - "Výbava ... ":

24. Kolonka 15 - "Výbava ....":

K předtištěné výbavě se doplňují pouze slova: “ANO“-“NE“.

U Airbagů-počet a u nezávislého topení-typ.

Je-li ABS součástí doplňkové výbavy nebo montováno na přání zákazníka, bude též uvedeno v této kolonce, zápis bude opatřen závorkami.

V případě, že ABS bude montováno na přání zákazníka, uvede se v kolonce “Poznámka“ do závorky např. “ABS lze namontovat na přání“, u konkrétního vozidla, které má ABS namontováno, musí být pak údaj vždy vepsán v technickém průkazu v kolonce 15“.

Do technického průkazu bez kolonek č. 15 a 16 se údaje v nich zapsané uvedou v rubrice “Poznámka“.

25. Kolonka 16 - “Emise“ - řádek “Vozidlo je homologováno ....“:

Uvede se předpis, který je plněn. Za tímto zápisem se uvede i stupeň čistoty výfukových plynů (S1, S2).

U vznětových (naftových) motorů se uvede na dalším řádku “Korigovaný součinitel absorpce“.

26. Rubrika “Poznámka“:

Do této rubriky se zapisují v dále uvedeném pořadí takto:

1) údaj o omezené platnosti ZTP (např.jen pro určitý počet vozidel, pro vozidla od určitého výrobního čísla apod.),

2) doplňující poznámky k některým údajům v předešlých řádcích ZTP, označené tam (*) apod., v pořadí doplnění kolonky 1 až 16.

3) doplňková výbava: .......

V této části poznámky se uvádí výbava, která není u vozidla ve standardním provedení dodávána, avšak je s vozidlem schválena. Např. u závěsného zařízení, které je schváleno s konkrétním typem a verzí popř. i variantou vozidla, jako doplňková výbava, (nemontuje se na vozidlo standardně), zapíše se do poznámky vždy i jeho typ. Do technického průkazu, (je-li na konkrétní vozidlo v rámci doplňkové výbavy před prodejem vozidla namontováno), se vždy zapíše do kolonky 10) - “Spojovací zařízení - druh (typ)“ technického průkazu vedle druhu a typu i výrobní číslo.

4) zvláštní podmínky provozu: .....

5) povolené výjimky z ustanovení vyhlášky MD ČR (§/odst.), i když není výjimek třeba, musí být uvedena věta, že vozidlo je schváleno ve smyslu vyhlášku MD ČR a tuto vyhlášku plní.

Pokud se do rubriky “Poznámka“ na formuláři ZTP nevejdou všechny záznamy při řádkování “1“ mohou pak následovat na příloze 1 popřípadě ještě na příloze 2.

V případě, že půjde o vozidlo určené k dostavbě, kde doplňuje některé údaje finální výrobce, uvede se do ZTP i do technického průkazu vždy poznámka: “Vozidlo určeno k dostavbě. Chybějící údaje doplní finalista schválené dostavby, při individuální dostavbě příslušný dopravní inspektorát P ČR. Po doplnění údajů schválené dostavby se tato poznámka ruší“.

Pokud se užije k zápisu čísel s desetinným místem, používá se k oddělení celého čísla a desetinného čísla zásadně tečky.

Údaje uváděné v ZTP v závorce se do technického průkazu nepíší. V případě, že v závorce je uveden alternativní údaj, zapíše se do technického průkazu ten údaj, který ke konkrétnímu vozidlu náleží.

ODDÍL II.

1. Technický průkaz motorového - přípojného vozidla (dále jen “technický průkaz“) je tiskopis Ministerstva vnitra ČR, které stanovuje jeho vzor.

2. Výrobce nebo dovozce vozidla, kterému bylo vydáno Ministerstvem dopravy ČR osvědčení a jeho příloha ZTP, žádá o vydání technických průkazů na tato vozidla Policejní prezídium ČR, ředitelství služby dopravní policie. Svou žádost s uvedením počtů kusů musí mít odsouhlasenou Ministerstvem dopravy ČR. Bez tohoto souhlasu mu nebudou technické průkazy vydány.

3. Tiskopis technického průkazu se vyrábí ve dvojím provedení a to

a) bianco

b) s dotiskem

Technický průkaz bianco vypisuje držitel osvědčení podle ZTP přesně podle oddílu I. této přílohy. Vypisování musí být provedeno vždy psacím strojem nebo tiskárnou výpočetní techniky (dále jen výpočetní technikou).

Technický průkaz s dotiskem (vtištěné technické údaje k vozidlu) si objednává držitel osvědčení v Ministerstvem vnitra ČR určené tiskárně, zásadně cestou Policejního prezídia ČR, ředitelství služby dopravní policie. Žádost o výrobu dotisku s uvedením počtů kusů technických průkazů musí mít žadatel potvrzenou Ministerstvem dopravy ČR. Korektury tisku provádí zásadně Ministerstvo dopravy ČR na žádost tiskárny.

4. Držitel osvědčení je povinen pro každé vyrobené nebo dovezené vozidlo, odpovídající schválenému typu a modelu, vystavit podle ZTP technický průkaz a předat jej s vozidlem odběrateli. V technickém průkazu je povinen, na místě k tomu určeném, potvrdit správnost popisu vozidla a jeho shodnost se schváleným typem a modelem (zápisem čísla schválení a datem schválení) a zápis potvrdit otiskem razítka, uvedením datumu vypsání a podpisem oprávněné osoby.

Držitel osvědčení z něhož je patrno, že má schválenou výrobu nebo dovoz pouze strojového spodku určeného k dostavbě, potvrdí shodnost pouze v kolonce “výrobce podvozku“ a majitel osvědčení z něhož je patrno, že má schválenou výrobu nebo dovoz nástavby, po provedení montáže, potvrdí shodnost v kolonce “výrobce karosérie“.

Oba však musí vepsat datum a číslo schválení v této kolonce tak, že výrobce (dovozce) strojového spodku vepíše údaje do předtištěných řádků a výrobce (dovozce) nástavby pak pod tyto řádky. U nových vzorů technických průkazů jsou kolonky pro tento zápis již zavedeny.

5. Držitel osvědčení nástavby je povinen po namontování nástavby na schválený strojový spodek vozidla, které není dosud v evidenci dopravního inspektorátu Policie ČR, vepsat do technického průkazu podvozku, na místo k tomu určené, údaje jimiž se doplňují údaje o vozidle:

a)Kolonka 1-“Druh vozidla“ -“Tovární značka, typ“ b)Kolonka 4-“Karosérie“-“Výrobce“-“Druh“ -“Výrobní číslo (VIN)“ a “/rok výroby“-“Barva“-“Počet míst ...“-"Rozměry ložné plochy ... " c)Kolonka 5-“Celkové rozměry ... " d)Kolonka 6-“Hmotnosti“-“Pohotovostní“-“Užitečná ... “,

současně na místě k tomu určeném v technickém průkazu potvrdí shodnost nástavby se schváleným typem podle bodu 4) a dále zapíše další údaje (udělené výjimky, podmínky provozu, výstroj apod.) uvedené v ZTP v kolonce “Poznámka“ a určené pro zápis do technického průkazu.

U vozidel, která jsou již v evidenci dopravního inspektorátu Policie ČR a mají přidělené tabulky státní poznávací značky zapíše držitel osvědčení nástavby po namontování této nástavby do technického průkazu na stranu 6 a násl. (místo pro další úřední záznamy), text tohoto znění:

“Provedena přestavba vozidla namontováním nástavby č. N ....., schválené MD ČR dne ....... Současně se mění a doplňují údaje vozidla takto

a)Kolonka 1-“Druh vozidla“ -“Tovární značka, typ“ b)Kolonka 4-“Karosérie“-“Výrobce“-“Druh“ -“Výrobní číslo (VIN)“ a “/rok výroby“-“Barva“-“Počet míst ...“-“Rozměry ložné plochy ... “c)Kolonka 5“Celkové rozměry ... “ d)Kolonka 6“Hmotnosti“-“Pohotovostní“-“Užitečná ... “,

Dále zapíše do technického průkazu další údaje (udělené výjimky, podmínky provozu, výstroj apod.) uvedené v ZTP v kolonce “Poznámka“ a určené pro zápis do technického průkazu.

Tento zápis potvrdí otiskem razítka, uvedením datumu vypsání a podpisem oprávněné osoby k provedení zápisu. Poučí držitele (majitele) vozidla, které přestavěl, že je povinen do 5-ti dnů nahlásit dopravnímu inspektorátu Policie ČR, kde je vozidlo registrováno, provedené změny v technických údajích vozidla. Současně zašle příslušnému dopravnímu inspektorátu Policie ČR stručné hlášení o tom, že vozidlo přestavěl. V tomto hlášení musí být uvedeno

- Název a sídlo organizace,

- datum provedení přestavby,

- číslo nástavby a č.j. schválení nástavby,

- druh a typ vozidla, které bylo přestavěno,

- státní poznávací značka vozidla,

- razítko a podpis odpovědného pracovníka organizace.

Dále je nutno v hlášení uvést, že technické údaje byly zapsány do technického průkazu v místě vyhrazeném pro “úřední záznamy“ a o skutečnosti oznámit přestavbu vozidla do 5-ti dnů na DI PČR byl držitel (majitel) vozidla poučen.

6. Údaje do technického průkazu musí být psány výhradně dotiskem nebo psacím strojem nebo výpočetní technikou. Zápisy do technického průkazu může držitel osvědčení nebo osvědčení nástavby provádět jen v rozsahu zmocnění dané mu osvědčením, osvědčením nástavby nebo příslušným ZTP.

ODDÍL III.

1. Technické osvědčení vozidla a technické osvědčení jiného vozidla (dále jen “technické osvědčení“) je tiskopis Ministerstva dopravy ČR, který se vydává k vozidlům a jiným vozidlům, která nepodléhají evidenci dopravního inspektorátu Policie ČR a nemají přidělenou státní poznávací značku (dále jen “nepodléhají evidenci“).

2. Výrobce nebo dovozce vozidla, kterému bylo vydáno Ministerstvem dopravy ČR osvědčení o technické způsobilosti typu vozidla, osvědčení o technické shodnosti jiného vozidla (dále je “osvědčení“) kupuje technická osvědčení pro tato vozidla u Ministerstvem dopravy ČR pověřené tiskárny. Tato tiskárna vede evidenci vydaných technických osvědčení podle série a výrobního čísla a podle odběratele. Tiskárna neprodá technické osvědčení tomu, kdo nepředloží platné osvědčení.

3. Tiskopis technického osvědčení se vyrábí ve dvojím provedení a to

a) bianco,

b) s dotiskem,

technické osvědčení bianco vypisuje držitel osvědčení podle ZTP přesně podle oddílu I. této přílohy. Vypisování musí být provedeno vždy psacím strojem nebo výpočetní technikou.

Technické osvědčení s dotiskem (vtištěné technické údaje k vozidlu) si objednává a kupuje držitel osvědčení v Ministerstvem dopravy ČR určené tiskárně. Objednávka resp. text dotisku musí být schválen Ministerstvem dopravy ČR. Korektury tisku provádí držitel osvědčení v tiskárně sám.

4. Držitel osvědčení je povinen pro každé vyrobené nebo dovezené vozidlo, odpovídající schválenému typu a modelu, vystavit podle osvědčení a ZTP technické osvědčení a výpis technického osvědčení vozidla a výpis technického osvědčení jiného vozidla ( dále jen výpis technického osvědčení) a předat je při prodeji zákazníkovi. Výpis technického osvědčení se vydává pro ostatní vozidla uvedená v § 10, odst. 1, písmeno j) a jiná vozidla uvedená v § 12, odst. 6 vyhlášky. V technickém osvědčení a výpisu technického osvědčení je povinen potvrdit správnost popisu vozidla a jiného vozidla a jeho shodnost se schváleným nebo osvědčeným typem a modelem zapsáním čísla schválení nebo osvědčení a data schválení nebo osvědčení. Tento zápis potvrdí otiskem razítka, uvedením datumu vypsání a podpisem oprávněné osoby.

Držitel osvědčení z něhož je patrno, že má schválenou výrobu nebo dovoz pouze strojového spodku určeného k dostavbě, potvrdí shodnost pouze v kolonce “výroba vozidla“ a držitel osvědčení z něhož je patrno, že má schválenou výrobu nebo dovoz nástavby, po provedení montáže, potvrdí shodnost v kolonce “výrobce nástavby“.

Oba však musí vepsat datum a číslo schválení v kolonce k tomuto určené.

Výpis technického osvědčení je tiskopis Ministerstva dopravy ČR a vydává se pro účely případné silniční kontroly, kde by jej měl mít řidič vozidla při provozu na pozemních komunikacích s sebou a na požádání jej předloží ke kontrole.

Tiskopis, jehož vzor stanovuje Ministerstvo dopravy ČR, se vydává v ochranném pouzdru a držitel osvědčení jej kupuje spolu s ochranným pouzdrem a vypisuje stejným způsobem jak je uvedeno v bodě 2. až 4. tohoto oddílu. Tento tiskopis není přísně zúčtovatelným tiskopisem, na místě k tomu určeném se zapisuje číslo technického osvědčení jehož je výpisem. V pověřené tiskárně je vedena evidence počtů vydaných tiskopisů a jejich odběratelů.

5. Držitel osvědčení výměnné nástavby je povinen k nástavbě vystavit podle osvědčení výměnné nástavby a ZTP, osvědčení o výměnné nástavbě a to ve dvojím vyhotovení (modré barvy, pro držitele či majitele vozidla, červené barvy k prokázání se oprávněnosti provozu (užití) kontrolním orgánům přímo v silničním provozu) a jedno ochranné pouzdro pro tiskopis určený pro řidiče (obsluhu) vozidla. Osvědčení o výměnné nástavbě, je tiskopis Ministerstva dopravy ČR, který se vydává k výměnným nástavbám. Výměnné nástavby jsou takové nástavby, které se nedopisují do technického průkazu nebo technického osvědčení strojového spodku vozidla.

6. Držitel osvědčení výměnné nástavby kupuje osvědčení o výměnné nástavbě a ochranné pouzdro u Ministerstvem dopravy ČR pověřené tiskárny. Tato tiskárna vede evidenci vydaných osvědčení o výměnné nástavbě, podle série a výrobního čísla a podle odběratele. Oba výtisky musí mít shodné číslování a shodnou sérii. Tiskárna neprodá tento doklad tomu, kdo nepředloží platné osvědčení výměnné nástavby.

V osvědčení o výměnné nástavbě potvrdí držitel osvědčení výměnné nástavby shodnost nástavby se schváleným typem, uvede typy vozidel pro něž je nástavba schválena, stanovené podmínky provozu vozidla s nástavbou. Dále uvede základní technické údaje o nástavbě.

Veškeré údaje zapíše do osvědčení o výměnné nástavbě a potvrdí otiskem razítka, datumem zapsání a podpisem pracovníka pověřeného vypisováním tohoto dokladu.

3. Tiskopis osvědčení o výměnné nástavbě se vyrábí ve dvojím provedení a to

a) bianco,

b) s dotiskem,

osvědčení o výměnné nástavbě bianco vypisuje držitel osvědčení výměnné nástavby podle osvědčení výměnné nástavby a ZTP přesně podle oddílu I. této přílohy.

Osvědčení o výměnné nástavbě s dotiskem (vtištěné technické údaje k vozidlu) si objednává a kupuje držitel osvědčení výměnné nástavby v Ministerstvem dopravy ČR určené tiskárně. Text dotisku musí být schválen Ministerstvem dopravy ČR. Korektury tisku provádí držitel osvědčení výměnné nástavby v tiskárně sám.

7. Údaje do osvědčení o výměnné nástavbě musí být psány výhradně dotiskem nebo psacím strojem nebo výpočetní technikou.

8. Držitel osvědčení o technické shodnosti typu pracovního stroje neseného (dále jen osvědčení S-SN), z něhož vyplývá, že má schválenou výrobu nebo dovoz pracovního stroje neseného (dále jen S-SN), je povinen k tomuto SN vystavit podle osvědčení a ZTP osvědčení o pracovním stroji neseném (dále jen osvědčení o S-SN) ve dvojím vyhotovení (tiskopis žluté barvy) označen římským číslem I. a II. Tiskopis č. I. je určen pro uložení u držitele S-SN a č. II. k prokázání se oprávněnosti provozu (určení) kontrolním orgánům přímo v silničním provozu. K osvědčení o S-SN č. II. dále vydá jedno ochranné pouzdro.

Osvědčení o S-SN je tiskopis Ministerstva dopravy ČR, který se vydává k S-SN.

9. Držitel osvědčení S-SN kupuje osvědčení o S-SN a ochranné pouzdro u Ministerstva dopravy ČR určené tiskárny. Tato tiskárna vede evidenci vydaných osvědčení o S-SN, podle série a výrobního čísla a podle odběratele.

Oba tiskopisy musí mít shodné číslo a shodnou sérii. Tiskárna neprodá tento tiskopis tomu, kdo nepředloží platné osvědčení S-SN.

10. V osvědčení o S-SN potvrdí držitel osvědčení S-SN shodnost pracovního stroje neseného s osvědčeným typem, uvede typy vozidel pro něž je schválen, stanovené podmínky provozu vozidla s pracovním strojem neseným. Dále uvede základní technické údaje o S-SN.

Veškeré údaje zapíše do osvědčení o S-SN a potvrdí otiskem razítka, datumem vystavení a podpisem pracovníka pověřeného vystavováním těchto dokladů.

11. Tiskopis osvědčení o S-SN se vyrábí ve dvojím provedení a to

a) bianco,

b) s dotiskem,

osvědčení o S-SN bianco vypisuje držitel osvědčení S-SN podle osvědčení S-SN a ZTP přesně podle oddílu I. této přílohy.

“Osvědčení o S-SN s dotiskem (vtištěné technické údaje k vozidlu) si objednává a kupuje držitel osvědčení S-SN u Ministerstvem dopravy ČR určené tiskárně. Text dotisku musí být schválen Ministerstvem dopravy ČR. Korektury tisku provádí držitel osvědčení S-SN v tiskárně sám.

12. Údaje do osvědčení o S-SN musí být psány výhradně dotiskem nebo psacím strojem nebo výpočetní technikou.

13. Objednávka všech tiskopisů s dotiskem musí být u tiskárny uplatněna nejpozději měsíc před uvažovaným odběrem.

14. Náhradní technické osvědčení, výpis technického osvědčení, osvědčení o S-SN nebo osvědčení o výměnné nástavbě za doklad ztracený, zničený a poškozený vydává držiteli nebo majiteli vozidla, nástavby nebo pracovního stroje neseného držitel osvědčení, osvědčení S-SN a osvědčení výměnné nástavby. O tomto vydání je povinen vést evidenci.

15. Dnem účinnosti této vyhlášky musí být vydávány všemi držiteli osvědčení a osvědčení výměnné nástavby jen tiskopisy (průkazy) zavedené touto směrnicí. Tiskopis osvědčení o S-SN budou výrobci a dovozci pracovních strojů nesených vydávat až po vyčerpání zásob stávajících tiskopisů "osvědčení o přípojném pracovním stroji - neseném (PPS-N) s tím, že budou v jeho názvu škrtat slovo “přípojný“.

ODDÍL IV.

1. Tiskopisy technických průkazů, technických osvědčení a osvědčení o výměnné nástavbě jsou přísně zúčtovatelné tiskopisy opatřené sérií a číslem. Tyto tiskopisy včetně tiskopisu osvědčení o S-SN, jsou opatřeny dále jistícími prvky pro znesnadnění padělání a jištěny proti kopírování. Vzory a provedení technického osvědčení, jeho výpisu, osvědčení o S-SN a osvědčení o výměnné nástavbě jsou stanoveny Ministerstvem dopravy ČR.

2. Držitel osvědčení nebo osvědčení výměnné nástavby po odebrání tiskopisů uvedených v odstavci 1) tohoto oddílu je neprodleně zapíše (podle série a čísla) do zvlášť k tomuto účelu vedené evidenci (např. na karty ve zvlášť k tomuto účelu založené kartotéce nebo do autentizované knihy a zabezpečí jejich bezpečné uložení. Držitel osvědčení S-SN po odebrání tiskopisů osvědčení o S-SN je neprodleně zapíše do stejné evidence s tím, že uvede pouze počet kusů, které zakoupil.

3. Držitel osvědčení, osvědčení S-SN nebo osvědčení výměnné nástavby je povinen vést evidenci vydaných průkazů na jednotlivé typy vozidel, evidenci poškozených, zničených a neupotřebitelných průkazů.

4. Ministerstvo dopravy ČR je oprávněno provádět kontrolu vedení evidence těchto tiskopisů, jejich uložení a dále správnost a úplnost vypisování ve vztahu ke schvalovacím dokumentům (osvědčení, osvědčení S-SN, osvědčení nástavby nebo osvědčení výměnné nástavby a ZTP). U tiskopisů technické osvědčení, jejich výpisů, osvědčení o S-SN a osvědčení o výměnné nástavbě pak dále kontrolu vedení evidence vydaných průkazů, evidenci zničených, poškozených a neupotřebitelných průkazů.

5. Držitel osvědčení, osvědčení S-SN a osvědčení výměnné nástavby, který vydává technické osvědčení, osvědčení o S-SN nebo osvědčení o výměnné nástavbě je povinen jedenkrát za rok (vždy k 15. prosinci) zaslat na Ministerstvo dopravy ČR, odbor silniční dopravy seznam zničených, ztracených a poškozených průkazů podle jeho evidence. V seznamu musí být uvedeno vedle druhu tiskopisu jeho série a číslo, druh vozidla, datum události a zda jde o doklad zničený, ztracený nebo neupotřebitelný. Pro účely tohoto hlášení se rozumí dokladem:

a) zničeným - doklad byl zničen v důsledku živelné pohromy apod.,

b) ztraceným - při přepravě, krádeží v organizaci apod.,

c) neupotřebitelným - poškozen při vypisování, chybný tisk nebo číslování z výroby, které zjisti odběratel až po převzetí tiskopisu z výrobního závodu, chybně vypsán při výdeji apod.

Součástí hlášení jsou i doklady vydané podle oddílu III. bodu 14) této části přílohy.

Neupotřebitelné nebo částečně zničené tiskopisy technické osvědčení, jeho výpisu, osvědčení o S-SN nebo osvědčení o výměnné nástavbě skartuje organizace sama, o čemž provede zápis, který založí pro další kontrolu v evidenci.

6. Stanovení zásad nakládání s tiskopisy technických průkazů, zejména vedení jejich evidence, skartace apod. je v působnosti Policie ČR.

Ministerstvo dopravy ČR v této oblasti kontroluje pouze ukládání tiskopisů a jejich správnost vypisování podle schvalovacích dokumentů ke konkrétním vozidlům.

ČÁST B

1. Číslo schváleného nebo osvědčeného typu vozidla je složeno ze čtyřmístného základního čísla označujícího obvykle určitou typovou řadu a z dvoumístného čísla označujícího variantu typu, oddělenou pomlčkou.

Zápis variant je možný až do třímístného čísla. V případě, že však dojde k překročení dvoumístného čísla, může být v místech určených pro verzi použito pouze jednomístné číslo.

Příklad:3305-01nebo3305-100

2. Číslo schváleného typu nástavby vozidla je složeno ze základního pořadového čísla označujícího obvykle určitou typovou řadu a z dvoumístného čísla označujícího variantu typu, odděleného pomlčkou, avšak před tímto číslem je vždy “N“ (psáno velkým písmenem).

Příklad: N - 305-01nebo N - 305-100

3. Z hlediska číselného označení se základní typ vozidla vždy označuje jako “varianta“ -01.

4. Dojde-li během platnosti Základního technického popisu schváleného nebo osvědčeného typu vozidla (dále jen “ZTP“) k podstatným změnám, které ovlivňují např. typ motoru, provedení karosérie apod., pokládá se pak vozidlo za další variantu, která se od původní odliší jiným dvoučíslím varianty.

Příklad: 3305-02

5. Dojde-li během platnosti ZTP k nepodstatným změnám - zejména v rubrice “Poznámka“ (např. ke zrušení některé výjimky nebo povolení nové výjimky apod.) - připojí se k původnímu číslu typu (ZTP) ještě pořadové číslo verze.

Příklad: 3305-01-01

nebo 3305-110-8

6. Změní-li se, v rámci organizačních nebo jiných změn, název držitele osvědčení o technické způsobilosti nebo shodnosti typu vozidla (dále jen “osvědčení“), toto se vydá vždy nové, avšak pod stejným číslem. ZTP, jestliže se mění držitel osvědčení během jejich platnosti, zůstávají zpravidla platné, je však možné vydat nové.

Jestliže však totéž vozidlo začne vyrábět beze změny (tj. podle stejné dokumentace) ještě další výrobce, musí být pro toto vozidlo vystaveno nové osvědčení a ZTP s novým číslem typu. Za “dalšího výrobce“ se pokládá i pobočný závod téže firmy, vyrábějící stejný typ vozidla na území jiného státu, pokud se nejedná o montážní závod stejného výrobce, který vyrábí vozidla pod stejným kódovým číslem VIN.

7. U všech vozidel musí být celé číslo typu (č.ZTP) vyznačeno i na výrobním štítku vozidla, popřípadě na zvláštním štítku trvanlivě připevněném v blízkosti výrobního štítku.

8. U vozidel dovážených do ČR musí být před číslem typu předřazena písmena CZ, označující tzv. “české provedení“ vozidla. Označení zavedené a schválené před účinností této směrnice (CS) zůstává po dobu platnosti osvědčení nadále zachováno.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 102/1995 Sb.

ČÁST A

1. Část A, této přílohy stanovuje postup pověřených zkušeben při zpracování schvalovacích dokumentů potřebných ke schválení technické způsobilosti příslušenství a součástí vozidel ve smyslu § 20 vyhlášky (dále jen “příslušenství“).

2. Pro účely této přílohy se příslušenstvím k vozidlům rozumí typ doplňkového příslušenství a výbava. Doplňkovým příslušenstvím a výbavou se rozumí (§ 20 vyhlášky) technický celek, ústrojí nebo díl vozidla, kterým je vozidlo opatřeno nad rámec schváleného typu a provedení, a jehož použití na vozidle není povinně předepsáno mezinárodními předpisy nebo touto vyhláškou, a které při provozu vozidla ovlivňují jeho aktivní a pasivní bezpečnost a životní prostředí a nebo bezpečnost jiných účastníků silničního provozu přímo v provozu.

Samostatnému schvalování technické způsobilosti nepodléhá příslušenství, které je s vozidlem schváleno v rámci schváleného typu vozidla nebo individuálního schválení vozidla příslušným orgánem státní správy.

3. Výrobcem se pro účely tohoto postupu rozumí tuzemský výrobce nebo v případě zahraničního výrobce jím pověřený zástupce, který je právnickou nebo fyzickou osobou s oprávněním podnikat a se sídlem v České republice.

4. Prvky, které ovlivňují aktivní bezpečnost jsou prvky, které přímo ovlivňují funkci vozidla a jeho ovládání v jeho provozu.

např. brzdy, řízení, osvětlení, výhledy apod..

5. Prvky, které ovlivňují pasivní bezpečnost jsou prvky, které přímo neovlivňují funkci vozidla a jeho ovládání při provozu, ale mají vliv na ochranu řidiče vozidla, posádky a ostatní účastníky provozu.

např. vytvoření výčnělků na a ve vozidle, provedení a upevnění sedadel, potahy sedadel apod..

6. Prvky ovlivňující životní prostředí jsou takové prvky, které mají vliv na funkci spalování paliva motoru vozidla, čistotu výfukových plynů, těsnicí materiál apod., a to jak v provozu, tak i vozidla v klidu.

ODDÍL I.

1. Výrobce příslušenství (dále jen “žadatel“) žádá písemnou formou o schválení technické způsobilosti příslušenství k vozidlům Ministerstvo dopravy České republiky prostřednictvím pověřených zkušeben:

a) Ústavu silniční a městské dopravy a.s., Jánský Vršek 11, 118 20 PRAHA 1, pracoviště Türkova ul. 1001, 140 00 PRAHA 4.

- pro ověřování prvků příslušenství, které ovlivňují aktivní nebo pasivní bezpečnost vozidla a životní prostředí.

b) EZÚ - Elektrotechnický zkušební ústav, Pod lisem 129, 171 02 PRAHA 7.

- pro ověřování prvků, které ovlivňují aktivní bezpečnost vozidel (světelná technika apod.).

c) Ústav pro výzkum motorových vozidel Consulting, a.s., Lihovarská 12, 190 00 PRAHA 9.

- pro ověřování prvků příslušenství, které ovlivňují aktivní nebo pasivní bezpečnost vozidla a životní prostředí.

d) IGTT - Institut gumárenské technologie a testování, a.s., Třída T. Bati 229, ZLÍN 4 - Louky.

- pro ověřování prvků, které ovlivňují aktivní bezpečnost vozidel (pneumatiky, obnovené pneumatiky, opravné prostředky pneumatik apod.).

V případě, že k vyřízení žádosti je věcně příslušná jiná zkušebna, než ta, která žádost obdržela, postoupí ji bezodkladně věcně příslušné zkušebně a žadatele o tomto vyrozumí. V případě osobního jednání zástupce žadatele, jej přímo odkáže na příslušnou zkušebnu. Při osobním jednání současně zástupce žadatele přiměřeně poučí o dalším postupu schvalování tohoto příslušenství.

Pokud se na zkoušce podílí více zkušeben, zpracovává celkovou výslednou dokumentaci ta zkušebna, která přijala žádost podle předchozího odstavce, v úzké součinnosti se zkušebnou kooperující. (např. funkčnost a zástavba do vozidla).

2. Na každý typ (druh) příslušenství podává žadatel samostatnou žádost, toto platí i u podání žádosti jedním žadatelem o schválení technické způsobilosti jednoho typu (druhu) od více výrobců.

3. Pověřená věcně příslušná zkušebna je povinna provést příslušné zkoušky a ověření plnění platných technických předpisů podle předepsaných postupů a zpracovat dokumentaci potřebnou pro schválení technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích jako podklad pro konečné rozhodnutí Ministerstva dopravy ČR.

Náležitosti, rozsah a obsah schvalovacích dokumentů je uveden v dalších oddílech této části přílohy. Odchylky od postupů podle této části je zkušebna povinna předem projednat se schvalovacím orgánem, pokud v jednotlivých částech této přílohy není stanoveno jinak.

ODDÍL II.

SCHVALOVACÍ DOKUMENTACE MUSÍ OBSAHOVAT

1) Žádost o schválení technické způsobilosti příslušenství k vozidlu pro provoz na pozemních komunikacích podanou žadatelem v předepsané formě (viz Část B, Oddíl II).

2. Ověřená kopie výpisu z obchodního rejstříku nebo obdobného dokladu (živnostenský list apod.).

3. Zástupce zahraničního výrobce k žádosti musí přiložit originál, popřípadě ověřenou kopii pověření zahraničního výrobce k jeho výhradnímu (exkluzivnímu) zastupování na území ČR, z kterého je mimo jiné patrno, že je pověřen jménem výrobce projednávat záležitosti související se schválením technické způsobilosti příslušenství v ČR.

4. Technická dokumentace předložená žadatelem.

5. Obchodní dokumentace předložená žadatelem.

6. Seznam montážních pracovišť předložený žadatelem.

7. Doklady o již provedených homologacích nebo zkouškách.

V případě, že žadatel má již k předloženému výrobku provedenou některou z povinných homologací nebo zkoušku v zahraniční zkušebně (pro národní schválení v zemi původu nebo prodeje), jsou tyto dokumenty samostatnou částí schvalovací dokumentace.

K těmto protokolům provede pověřená zkušebna vždy posudek, který tvoří nedílnou součást schvalovací dokumentace.

Pokud je výrobek opatřen některou národní schvalovací značkou, která je nesnímatelně připevněna na výrobku nebo je na výrobku přímo vyhotovena, upozorní na tuto skutečnost pověřená zkušebna schvalovací orgán v závěrečné zprávě a navrhne, zda tuto značku uznat i pro výrobky uváděné na český trh. Současně navrhne, zda bude výrobek opatřen ještě českým značením. V případě, že navrhne, že nebude české značení vyžadováno, upraví požadavky pro předložení dokumentace žadatelem v tomto smyslu. V případě, že však žadatel na tuto skutečnost neupozorní včas a veškerý postup bude již řízen touto přílohou, nebude k otázce jiného značení přihlíženo.

8. Upřesnění způsobu a místa povinného značení a případně návrh výrobního štítku.

9. Protokol o zkoušce příslušenství v pověřené zkušebně.

Formální a obsahové náležitosti protokolu jsou uvedeny v jednotlivých postupech schvalovací zkoušky a musí být dodrženy. V případě, že dosud nebyl vytvořen postup schvalovací zkoušky, budou formální a obsahové náležitosti protokolu o zkoušce obsahovat údaje použité přiměřeně podle postupů obdobného výrobku.

10. Doklad výrobce o shodnoti výrobku se schváleným typem výrobku.

Tato podmínka platí pouze v případě dovozu výrobku.

Podrobnosti k jednotlivým schvalovacím dokumentům jsou uvedeny v části B této přílohy.

ODDÍL III.

1. Rozsah schvalovací dokumentace je určován charakterem schvalovaného příslušenství, rozsahem ověřovaných ustanovení technických předpisů a právních norem. Rozsah musí být zpracován tak, aby celý podklad umožňoval přijmout jednoznačné rozhodnutí o schválení technické způsobilosti.

2. V dokumentaci musí být odstraněny veškeré rozpory a musí být opatřena všemi doklady potřebnými pro schválení nebo zamítnutí schválení technické způsobilosti.

3. Pověřená zkušebna je oprávněna vyžadovat další potřebné doklady neuvedené v části B této přílohy, která upravuje postup výrobců při schvalování technické způsobilosti příslušenství vozidel a stanovení náležitostí potřebných k tomuto schválení, popřípadě některý z podkladů nevyžadovat. O tom, který dokument žadatel nemusí nebo naopak musí předložit rozhoduje zkušebna podle charakteru zkoušeného výrobku a jeho určení na vozidlo.

ODDÍL IV.

1. Obsah schvalovací dokumentace musí být seřazen vždy jednotně.

2. Jednotlivé části dokumentace musí být ve zvlášť k tomuto účelu popsané obálce, která musí být očíslována v horním pravém rohu číslicí o velikosti nejméně 15 mm (např. otiskem razítka). Na každé obálce musí být v její střední části napsán název části dokumentace.

3. Řazení jednotlivých obálek je:

č. 1 Žádost o schválení technické způsobilosti příslušenství k vozidlu pro provoz na pozemních komunikacích podanou žadatelem v předepsané formě.

č. 2 Ověřená kopie výpisu z obchodního rejstříku nebo obdobného dokladu (živnostenský list apod.).

č. 3 Originál, popřípadě ověřenou kopii pověření zahraničního výrobce k jeho výhradnímu (exkluzivnímu) zastupování na území ČR, z kterého je dále patrno, že je pověřen jménem výrobce projednávat záležitosti související se schválením technické způsobilosti příslušenství v ČR.

č. 4 Technická dokumentace předložená žadatelem.

č. 5 Obchodní dokumentace předložená žadatelem.

č. 6 Seznam montážních pracovišť (pokud je třeba).

č. 7 Doklady o již provedených homologacích nebo zkouškách.

č. 8 Povinné značení a návrh výrobního štítku.

č. 9 Protokol o dílčí zkoušce příslušenství v pověřené zkušebně.

Výše uvedené obálky musí být vloženy do vhodných desek. Tento svazek musí být nadepsán názvem pověřené zkušebny a názvem schvalovaného příslušenství.

Jestliže nebude některá část schvalovací dokumentace vyžadována, číslo pro ní určené se vynechá. V případě, že bude vyžádána další dokumentace, obálka s touto se označí následujícím volným číslem a zařadí se na konec celé dokumentace. např. fotodokumentace, dílčí protokoly jiných odborných pracovišť apod.

Jako prvním materiálem v celé schvalovací dokumentaci bude závěrečná zpráva o provedených zkouškách a kontrole materiálů (podkladů), z které musí být patrno, jaký závěr navrhuje pověřená zkušebna přijmout. Zpráva musí být stručná a výstižná. Zpracovává ji pověřená zkušebna, která je věcně příslušná zpracovat celkový materiál a podepisuje ji vedoucího zkušebny nebo jím pověřený pracovník. Tato závěrečná zpráva nebude číslována.

ČÁST B

Část B této přílohy stanovuje postup výrobců při schvalování technické způsobilosti příslušenství vozidel ve smyslu § 20 vyhlášky a náležitosti potřebné k tomuto schválení.

ODDÍL I.

1. Výrobce příslušenství (dále jen “žadatel“) žádá písemnou formou o schválení technické způsobilosti příslušenství k vozidlům Ministerstvo dopravy České republiky prostřednictvím pověřených zkušeben uvedených v oddílu I., části A této přílohy.

V případě, že k vyřízení žádosti je věcně příslušná jiná zkušebna, než ta, která žádost obdržela, postoupí ji bezodkladně věcně příslušné zkušebně a žadatele o tomto vyrozumí. V případě osobního jednání zástupce žadatele, jej pověřená zkušebna přímo odkáže na věcně příslušnou zkušebnu.

2. Na každý typ (druh) příslušenství se podává samostatná žádost, toto platí i u podání žádosti jedním žadatelem o schválení technické způsobilosti jednoho typu (druhu) od více výrobců.

3. Žadatel uvede v žádosti prohlášení o tom, že výrobek splňuje technické podmínky stanovené touto vyhláškou, a pokud žádá výjimku z některých podmínek, pak její specifikaci se zdůvodněním.

ODDÍL II.

1. Formální náležitosti žádosti

a) Žádost musí být podána na hlavičkovém papíře s uvedením přesného názvu a adresy žadatele (název a sídlo žadatele musí být totožné se sídlem a názvem uvedeným v dokumentu opravňujícím podnikatelskou činnost - obchodní rejstřík, živnostenské oprávnění apod.) a telefonním popř. faxovým spojením.

b) Žádost musí být adresována Ministerstvu dopravy ČR, odboru silniční dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 12/22, 110 15 PRAHA 1.

c) Žádost musí být opatřena otiskem razítka organizace (firmy) a podepsána oprávněným zástupcem.

2. Žádost musí dále obsahovat

a) Název výrobku,

b) Typové označení výrobku (příslušenství),

c) Název výrobce (pokud není současně žadatelem),

d) Pro jaké druhy a typy vozidel je výrobek (příslušenství) určen,

ODDÍL III.

1. Ověřená kopie výpisu z obchodního rejstříku nebo obdobného dokladu (živnostenský list apod.).

2. Zástupce zahraničního výrobce k žádosti musí přiložit originál, popřípadě ověřenou kopii pověření zahraničního výrobce k jeho výhradnímu (exkluzivnímu) zastupování na území ČR, z kterého je dále patrno, že je pověřen jménem výrobce projednávat záležitosti související se schválením technické způsobilosti příslušenství v ČR.

3. TECHNICKÁ DOKUMENTACE, která musí obsahovat:

a) technický popis výrobku

- materiály,

- funkce,

- použití apod..

b) Výkres resp. výkres sestavy s rozpiskou - kusovníkem hlavních konstrukčních dílů a s hlavními rozměry schvalovaného výrobku,

Na výkresu musí být upřesněno umístění značek, které musí být povinně na každém příslušenství (výrobku) uvedeno.

c) Další technická dokumentace (podle povahy schvalovaného příslušenství,

- např. schéma elektrického zapojení (elektrického napětí 12 V, 24 V apod.),

- detailní výkresy významných konstrukčních dílů,

d) Písemné vyjádření souhlasu výrobce vozidla nebo jeho výhradního zástupce v případě, že příslušenství svou funkcí, konstrukcí nebo zástavbou výrazně ovlivní vlastnosti, funkce, konstrukci nebo udělené mezinárodní homologace vozidla, pro něž jsou určeny.

Technická dokumentace může být doplněna katalogem příslušenství (jestliže obsahuje veškeré potřebné údaje). Potom musí být v žádosti uvedeno katalogové číslo příslušenství nebo pokud půjde o více výrobků stejné skupiny např. autorádia, elektrické doplňky apod. musí být k žádosti přiložen jejich seznam s katalogovými čísly.

Zásadní technickou dokumentaci (zejména její popisnou část) žadatel předkládá zásadně v českém jazyce, může však k překladu přiložit i její originál.

4. OBCHODNÍ DOKUMENTACE

- tato musí obsahovat:

a) Návod k obsluze, jehož součástí musí být mimo jiné i

- základní technické údaje výrobku,

- prohlášení o shodnosti výrobku s typem schváleným Ministerstvem dopravy ČR pod číslem schválení.

b) Návod k montáži.

Návod k montáži se nemusí vydávat v případě, že jde o příslušenství, které vyžaduje náročnější montáž a zásah do vozidla a proto je zabezpečována odborným montážním pracovištěm.

c) Návod k údržbě.

Návod k údržbě se vydává pouze u příslušenství, které vyžaduje v průběhu používání údržbu.

5. SEZNAM MONTÁŽNÍCH PRACOVIŠŤ

Jestliže svou povahou schvalované příslušenství vyžaduje odbornou montáž, uvede se v návodu k obsluze seznam pověřených odborných pracovišť, které ji zabezpečují. V tomto případě odpovídá žadatel za náležité proškolení pracovníků těchto pracovišť. Za správnost a kvalitu montáže odpovídá vůči schvalovacímu orgánu vždy žadatel.

Seznam montážních pracovišť a její postupné rozšiřování je žadatel povinen pravidelně, nejdéle jedenkrát za rok písemně oznamovat schvalovacímu orgánu.

6. VZOREK VÝROBKU

Žadatel je povinen předložit příslušné zkušebně potřebný počet výrobků, na kterých bude prováděná zkouška, pokud pověřený zástupce zkušebny s žadatelem nedohodne jinak.

V případě, že je nutno odzkoušet funkčnost nebo montáž výrobku na vozidle, je žadatel povinen přistavit toto vozidlo zkušebně, pokud se s ní nedohodne jinak.

7. DOKLADY O JIŽ PROVEDENÝCH HOMOLOGACÍCH NEBO ZKOUŠKÁCH

V případě, že žadatel má již k předloženému výrobku provedenou některou z homologací nebo zkoušku v zahraniční zkušebně (pro národní schválení v zemi původu nebo prodeje), je povinen k žádosti přiložit příslušné protokoly o těchto zkouškách. Pověřená zkušebna uzná homologační protokoly (osvědčení o homologaci podle předpisů EHK - OSN nebo příslušných Směrnic EU). Protokoly o zkoušce provedené v zahraniční zkušebně pro národní schválení může pověřená zkušebna uznat v případě, že v zemi původu zkoušky je právní úprava shodná s právní úpravou v ČR. K těmto protokolům provede vždy posudek.

8. POVINNÉ ZNAČENÍ A NÁVRH VÝROBNÍHO šTÍTKU

a) Každý kus schváleného příslušenství musí být označen na viditelném místě (bez nutnosti demontáže výrobku) níže popsanými značkami

- znakem výrobce (logo, nápis apod.) a typem výrobku (obchodní označení, katalogové číslo výrobce a pod.),

- podle druhu výrobku je v některých případech nutné další označení, např. značka českého telekomunikačního úřadu, nosnost v kg, elektrické napětí apod.,

- ČR schvalovací značka v provedení

Žadatel odpovídá za to, že na výrobcích bude na každém kusu viditelně umístěna výše popsaná značka. Tato značka musí být na výrobku umístěna tak, aby byla čitelná a pevně připevněna. Způsob připevnění značky není předepsán.

Návrh výrobního štítku (je-li potřeba) musí žadatel přiložit na zvlášť k tomu provedeném výkresu.

b) provedení schvalovací značky: čtvercový rámeček, poměr písma “ATEST“ k výšce “8 SD“ je cca 2:3, čtyřmístné číslo platného osvědčení o technické způsobilosti - stejná výška jako "ATEST". Velikost značky není předepsána, musí však zabezpečovat čitelnost.

c) podléhá-li schválené příslušenství samostatně mezinárodně uznávané homologaci podle Předpisu EHK - OSN nebo podle Směrnice EU, musí být na každém výrobku uvedena příslušná homologační značka v předepsaném tvaru. Mezinárodní homologační značka plně nahrazuje ČR schvalovací značku.

d) pokud je výrobek opatřen některou národní schvalovací značkou, která je nesnímatelně připevněna na výrobku nebo je na výrobku přímo vyhotovena, upozorní na tuto skutečnost žadatel pověřenou zkušebnu.

8. ZMĚNY V PROVEDENÍ SCHVÁLENÉHO PŘÍSLUŠENSTVÍ

a) Jakékoliv změny na schváleném příslušenství (změny provedení, značení, názvu) je žadatel povinen písemně oznámit schvalovacímu orgánu a to před jejich uvedením na trh se žádostí o schválení resp. provedení změny. Schvalovací orgán rozhodne, zda bude nutné provést nové zkoušky a schválení, a v případě, že ano, tak v jakém rozsahu.

b) Jakékoliv změny v názvu, telefonním spojením nebo sídle žadatele je povinen tento rovněž oznámit písemně schvalovacímu orgánu bez zbytečného odkladu.

c) V případě, že povinnosti uvedené v předchozích odstavcích nebudou bez závažného důvodu oznámeny, může schvalovací orgán pozastavit platnost Osvědčení o schválení technické způsobilosti příslušenství nebo jeho platnost zrušit.

d) Schvalovací orgán je oprávněn provést kontrolu plnění předpisů a schválených parametrů kdykoliv v průběhu výroby a prodeje výrobku. Žadatel je povinen předložit schvalovacím orgánem určený počet kusů výrobků k této kontrole, a to na vlastní náklady.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 102/1995 Sb.

Diagram 1

TAŽNÁ VOZIDLA A PŘÍVĚSY

[ § 28, odst. 3, písm. b), d), a e) vyhlášky]

Poznámka:

1. Mezi hodnotami TM/PM = 0 a TM/PM = 0.1 nebo TR/PR = 0 a TR/PR = 0.1 nemusí být úměrnost mezi poměrnou brzdnou silou TM/PM nebo TR/PR a tlakem vzduchu v místě spojkové hlavice ovládací větve spojovacího potrubí.

2. Závislosti požadované diagramem se musí aplikovat úměrně pro stavy zatížení mezi naloženým a nenaloženým stavem a musí se dosáhnout automatickým způsobem.

Diagram 2

TAHAČE NÁVĚSŮ

[§ 28, odst. 3, písm. c) vyhlášky]

Poznámka:

1. Mezi hodnotami TM/PM= 0 a TM/PM= 0.1 není nutné, aby byla úměrnost mezi poměrnou brzdnou silou TM/PM a mezi tlakem vzduchu v místě spojkové hlavice ovládací větve spojovacího potrubí.

2. Závislosti požadované diagramem se musí aplikovat úměrně pro stavy zatížení vozidla mezi naloženým a nenaloženým stavem a musí se dosáhnout automatickým způsobem.

Diagram 3 A

NÁVĚSY

[ § 28, odst. 3, písm. f) vyhlášky]

Poznámka:

1. Mezi hodnotami TR/PR = 0 a TR/PR = 0.1 není nutné, aby byla úměrnost mezi poměrnou brzdnou silou TR/PR a mezi tlakem v místě spojkové hlavice ovládací větve spojovacího potrubí.

2. Závislost mezi poměrnou brzdnou silou TR / PR a tlakem vzduchu pm v ovládací větvi spojovacího potrubí pro vozidlo v naloženém a nenaloženém stavu se určí takto:

a) Součinitelé Kc (pro naložený stav) a Kv (pro nenaložený stav) se určí z diagramu 3 B,

b) Pásmo pro vozidla v naloženém a nenaloženém stavu se sestrojí tak, že horní a dolní hranice šrafovaného pásma, znázorněného na diagramu 3 A, vynásobí určenými součiniteli Kc a Kv.

Diagram 3 B

NÁVĚSY

[ § 28, odst. 3, písm. f) vyhlášky]

Poznámka:

1. Podrobnosti k tomuto diagramu a k předcházejícím diagramům obsahuje zvlášní předpis11).

2. Pro přesnější stanovení hodnot součinitelů Kc a Kv lze použít následujícího vztahu:

Kc,v= 1,7- 0,7PRPR max 1,35- 0,96ER1,0+k g.PPR-1- PRPR maxhR-12,5

kde:

k = (hR - 1,2) (m)

P = hmotnost návěsu (kg)

PR = zatížení vozovky koly návěsu (N)

PR max = PR při návěsu v naloženém stavu (N)

hR = výška těžiště nad vozovkou (m)

ER = rozvor mezi osou spojovacího čepu návěsu a osou náprav (případně středu více náprav) (m)

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 102/1995 Sb.

OSN

EHK

č.Homologační Předpis OSN EHK

Jednotná ustanovení pro homologaci ...Účinnost 1.znění odČR aplikuje odPověřená

homologační

zkušebna1světlometů motorových vozidel s asymetrickým potkávacím a/nebo dálkovým světlem s žárovkami kategorie R208.08.196008.05.1961EZÚ2elektrických žárovek do světlometů s asymetrickým nebo potkávacím světlem nebo do obou08.08.196008.05.1961EZÚ3odrazek pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla01.11.196316.02.1964EZÚ4zařízení pro osvětlení zadní registračních tabulek mot. vozidel (s výjimkou motocyklů) a jejich příp. vozidel15.04.196417.06.1969EZÚ5světlometů "sealed beam" (SB) mot. vozidel s evropským potkávacím nebo dálkovým světlem nebo obou30.09.196715.04.1968EZÚ6směrových svítilen motorových vozidel a jejich přípojných vozidel15.10.196717.06.1969EZÚ7předních a zadních obrysových svítilen, brzdových svítilen a doplňkových obrysových svítilen mot. vozidel

(s výjimkou motocyklů) a jejich přípojných vozidel15.10.196717.06.1969EZÚ8světlometů motorových vozidel s asymetrickým potkávacím nebo dálkovým světlem nebo obou,

vybavených halogenovými žárovkami (žárovky H1, H2, H3, HB3, HB4 a/nebo H7)15.11.196717.06.1969EZÚ9tříkolových vozidel z hlediska hluku01.03.196901.03.1969ÚVMV10vozidel z hlediska radiového odrušení01.04.196915.07.1969ÚVMV11vozidel z hlediska zámků a závěsů dveří01.06.196914.04.1972ÚVMV12vozidel z hlediska ochrany řidiče proti mechanismu řízení v případě nárazu01.06.196914.04.1972ÚVMV13vozidel kategorií M, N a O z hlediska brzdění01.06.197018.09.1982ÚVMV14vozidel z hlediska kotevních míst bezpečnostních pásů v osobních vozidlech01.04.197014.04.1972ÚVMV15vozidel se zážehovým nebo vznětovým motorem z hlediska emisí plynných škodlivin motoru01.08.1970odstoupila 1992....16bezpečnostních pásů a zádržných systémů pro dospělé osoby v motorových vozidlech01.12.197014.04.1972ÚSMD17vozidel z hlediska sedadel, jejich úchytů a opěrek hlavy01.03.197014.04.1972ÚVMV18motorových vozidel z hlediska jejich ochrany proti neoprávněnému užití01.03.197014.04.1972ÚVMV19mlhových světlometů motorových vozidel01.03.197014.04.1972EZÚ20světlometů motorových vozidel s asymetrickým potkávacím nebo dálkovým světlem nebo obou,

vybavených halogenovými žárovkami (žárovky H4)01.05.197114.04.1972EZÚ21vozidel z hlediska jejich vnitřních výčnělků01.12.197130.07.1972ÚVMV22ochranných přileb a jejich hledí pro řidiče a cestující na motocyklech a mopedech01.06.197226.05.1995ÚSMD23zpětných světlometů motorových vozidel a jejich přípojných vozidel01.12.197130.07.1972EZÚ24vznětových motorů z hlediska emise viditelných nečistot01.12.197109.12.1975ÚVMV25opěrek hlavy, které jsou anebo nejsou spojené se sedadly vozidla01.03.197209.12.1975ÚVMV26vozidel z hlediska jejich vnějších výčnělků01.07.197209.12.1975ÚVMV27výstražných trojúhelníků15.09.197226.05.1995EZÚ28zvukových výstražných zařízení a motorových vozidel z hlediska jejich zvukové signalizace15.01.197303.11.1985část I EZÚ

část II ÚVMV29vozidel z hlediska ochrany cestujících v budce nákladního automobilu15.06.1974........30pneumatik motorových vozidel a jejich přípojných vozidel01.04.197526.09.1977IGTT31halogenových světlometů "sealed beam" (HSB) mot. vozidel s potkávacím nebo dálkovým světlem nebo obou01.05.1975........32vozidel z hlediska chování nosné konstrukce naraženého vozidla při nárazu zezadu01.07.197517.09.1976ÚVMV33vozidel z hlediska chování nosné konstrukce vozidla při jeho čelním nárazu01.07.197517.09.1976ÚVMV34vozidel z hlediska ochrany proti nebezpečí požáru01.07.197518.09.1982ÚVMV35vozidel z hlediska uspořádání nožních ovládacích orgánů10.11.197518.09.1982ÚVMV36autobusů z hlediska jejich celkové konstrukce01.03.197610.02.1992ÚVMV37žárovek k užití v homologovaných světlech motorových vozidel a jejich přípojných vozidel01.02.197811.11.1980EZÚ38zadních mlhových svítilen motorových vozidel a jejich přípojných vozidel01.08.197820.07.1981EZÚ39vozidel z hlediska jejich vybavení rychloměrem včetně jeho montáže20.11.197829.12.1981ÚVMV40motocyklů vybavených zážehovým motorem z hlediska emisí plynných škodlivin z motoru01.09.197918.09.1982ÚVMV41motocyklů z hlediska hluku01.06.198001.06.1980ÚVMV42vozidel z hlediska jejich předních a zadních nárazníků01.06.198018.09.1982ÚVMV43bezpečnostních skel a zasklívacích materiálů15.02.198112.09.1981ÚVMV44zádržných zařízení pro dětské cestující v motorových vozidlech01.02.198117.11.1982část I ÚSMD

část II ÚVMV45čističů světlometů a motorových vozidel z hlediska čističů světlometů01.07.198103.11.1985část I EZÚ

část II ÚVMV46zpětných zrcátek a automobilů z hlediska montáže zpětných zrcátek01.09.198118.09.1982ÚVMV47mopedů vybavených zážehovým motorem z hlediska emisí plynných škodlivin z motoru01.11.198118.09.1982ÚVMV48vozidel z hlediska montáže zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci01.01.198218.09.1982ÚVMV49vznětových motorů a vozidel vybavených vznětovými motory z hlediska emisí plynných škodlivin z motoru15.04.198215.04.1982ÚVMV50předních obrysových svítilen, zadních obrysových svítilen, brzdových svítilen,

směrových svítilen a zařízení k osvětlení zadní registrační tabulky pro mopedy, motocykly a podobná vozidla01.06.198218.12.1983EZÚ51automobilů s nejméně čtyřmi koly z hlediska emisí jejich hluku15.07.198204.01.1983ÚVMV52nízkokapacitních autobusů z hlediska jejich celkové konstrukce01.11.198210.02.1992ÚVMV53motocyklů z hlediska montáže jejich zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci01.02.198330.07.1984ÚVMV54pneumatik užitkových vozidel a jejich přípojných vozidel01.03.198318.12.1983IGTT55mechanických spojovacích součástí souprav vozidel01.03.198303.11.1985ÚVMV56světlometů mopedů a shodně posuzovaných vozidel15.06.198318.12.1983EZÚ57světlometů motocyklů a shodně posuzovaných vozidel15.06.198318.12.1983EZÚ58zadních ochranných zařízení proti podjetí01.07.198303.11.1985ÚVMV59náhradních systémů tlumení hluku výfuku01.10.198318.10.1992ÚVMV60dvoukolových motocyklů a mopedů z hlediska řidičem ovládaných ovladačů, včetně identifikace ovladačů, sdělovačů a indikátorů01.07.198401.07.1984ÚVMV61nákladních automobilů z hlediska jejich vnějších výčnělků před zadním panelem kabiny15.07.198403.11.1985ÚVMV62motorových vozidel s řídítky z hlediska jejich ochrany proti neoprávněnému užívání01.09.198418.10.1992ÚVMV63mopedů z hlediska hluku15.08.198515.08.1985ÚVMV64vozidel, vybavených náhradními koly / pneumatikami pro dočasné užití01.10.198518.10.1992ÚVMV65zvláštních výstražných světel motorových vozidel15.06.198626.05.1995EZÚ66velkých autobusů z hlediska pevnosti jejich nosné konstrukce01.12.198626.05.1995ÚVMV67specifického vybavení motorových vozidel, užívajících ve svém pohonném systému zkapalněné ropné plyny01.06.198725.08.1991ÚVMV68motorových vozidel z hlediska maximální rychlosti01.05.1987........69desek zadního značení pomalých vozidel (konstrukčně) a jejich přípojných vozidel15.05.1987........70desek zadního značení těžkých a dlouhých vozidel15.05.1987........71zemědělských traktorů z hlediska pole výhledu řidiče01.08.198718.10.1992ÚVMV72světlometů motocyklů s asymetrickým potkávacím nebo dálkovým světlem, vybavených halogenovými žárovkami (HS1)15.02.1988........73nákladních automobilů, přívěsů a návěsů z hlediska jejich boční ochrany01.01.198809.06.1991ÚVMV74mopedů z hlediska montáže jejich zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci15.06.198815.06.1988ÚVMV75pneumatik motocyklů a mopedů01.04.198801.04.1988IGTT76světlometů mopedů s dálkovým a potkávacím světlem01.07.1988........77parkovacích svítilen motorových vozidel30.09.1988........78vozidel kategorie L z hlediska brzdění15.10.198801.01.1990ÚVMV79vozidel z hlediska systému řízení01.12.198809.06.1991ÚVMV80sedadel autobusů a autobusů z hlediska pevnosti sedadel a jejich ukotvení23.02.1989[1995]ÚVMV81zpětných zrcátek a homologaci motorových vozidel se dvěma koly

s postranním přívěsným vozíkem nebo bez postranního přívěsného vozíku z hlediska montáže zpětných zrcátek na řídítka01.03.198918.11.1992ÚVMV82světlometů mopedů s halogenovými žárovkami (HS2)17.03.1989........83vozidel z hlediska emisí škodlivin dle požadavků na motorové palivo05.11.198910.08.1990ÚVMV84osobních automobilů se spalovacím motorem z hlediska měření spotřeby paliva15.07.199027.08.1991ÚVMV85spalovacích motorů, určených k pohonu automobilů kategorií M a N, z hlediska měření netto výkonu15.09.199027.08.1991ÚVMV86zemědělských a lesnických traktorů z hlediska montáže zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci01.08.199018.10.1992ÚVMV87denních svítilen motorových vozidel01.11.1990........88reflexních pneumatik pro dvoukolová vozidla10.04.1991........89vozidel z hlediska omezení jejich maximální rychlosti01.10.199226.05.1995ÚVMV90souprav náhradního brzdového obložení pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla01.11.199226.05.1995ÚVMV91bočních obrysových svítilen motorových vozidel a jejich přípojných vozidel15.10.199326.05.1995EZÚ92náhradních výfukových systémů pro motocykly01.11.1993........93zařízení proti podjetí zepředu27.02.1994........94vozidel z hlediska ochrany cestujících při čelním nárazu01.10.1995........95vozidel z hlediska ochrany cestujících při bočním nárazu........

Názvy a adresy pověřených mezinárodních homologačních zkušeben v ČR:

Ústav pro výzkum motorových vozidel - Consulting, a.s.

Lihovarská 12

180 68 Praha 9

Ústav silniční a městské dopravy, a.s.

Jánský vršek 11

118 20 Praha 1

Elektrotechnický zkušební ústav

Pod lisem 129

171 02 Praha 7

Institut gumárenské technologie a testování, a.s.

tř. Tomáše Bati 299

764 22 Zlín 4 - Louky

Státní zkušebna zemědělských, potravinářských a lesnických strojů

Třanovského 173

163 04 Praha 6-Řepy

Předpis

OSN EHK

č. Předmět Zkušebna

homol./

pověřená Platí pro kategorie vozidel Pro info

Směrnice

EU/EHS M1M2M3N1N2N3O1O2O3O41 Světlomety s dálk. a asym. potk. světlem EZÚ x x x x x x 76/761 2 Žárovky pro světlomety dle EHK 1 EZÚ x x x x x x 76/761 3 Odrazky EZÚ x x x x x x x x x x 76/757 4 Svítilny pro osvětlení z. reg. tabulky EZÚ x x x x x x x x x x 76/760 5 Světlomety "Sealed beam" EZÚ x x x x x x 76/761 6 Směrovky EZÚ x x x x x x x x x x 76/759 7 Svítilny obrysové a brzdové EZÚ x x x x x x x x x x 76/758 8 Světlomety H1, H2, H3 EZÚ x x x x x x 76/761 10 Odrušení vozidel se zážehovými motory ÚVMV x x x x x x 72/245 11 Zámky a závěsy dveří ÚVMV x x x x x x x x x x 70/387 12 Bezpečnostní mechanismus řízení ÚVMV x x 74/297 13 Brzdění ÚVMV x x x x x x x x x x 71/320 14 Kotevní úchyty bezpečnostních pásů ÚVMV x x x x x x 76/115 16 Bezpečnostní pásy ÚSMD x x x x x x 77/541 17 Pevnost sedadel ÚVMV x x x x x x 74/408 17 Opěrky hlavy ÚVMV x x 78/932 18 Zařízení proti zneužití vozidla EZÚ x x x x x x 74/ 61 20 Světlomety H4 EZÚ x x x x x x 76/761 21 Vnitřní výčnělky ve vozidlech ÚVMV x P P P P P 74/ 60 23 Zpětné světlomety EZÚ x x x x x x x x x x 77/539 24 Kouř vznětových motorů ÚVMV x x x x x x 72/306 25 Opěrky hlavy ÚVMV x P P x P P 78/932 26 Vnější výčnělky vozidel ÚVMV x P P P P P P P P P 74/483 28 Zvuková výstražná zařízení ÚVMV x x x x x x 70/388 29 Pevnost kabin nákl. automobilů ÚVMV x x 30 Pneumatiky IGTT x x x x 92/ 23 32 Náraz na vozidlo zezadu ÚVMV x 33 Náraz na vozidlo zepředu ÚVMV x P 34 Snížení rizika požáru ÚVMV x P P P P P 35 Rozmístění nožních ovladačů ÚVMV x P P x P P 36 Autobusy ÚVMV x x XX/X 37 Žárovky pro homol. světlomety a svít. EZÚ x x x x x x x x x x 76/761 38 Mlhovky zadní EZÚ x x x x x x x x x x 77/538 39 Rychloměr (v EHS též zpětný chod) ÚVMV x x x x x x 75/443 42 Přední a zadní nárazníky ÚVMV x 43 Bezpečnostní skla ÚVMV x x x x x x x x x x 92/ 22 46 Zpětná zrcátka, výhled dozadu ÚVMV x x x x x x 71/127 48 Montáž světelné techniky na vozidlo ÚVMV x x x x x x x x x x 76/756 49 Emise vznětových motorů ÚVMV x x x x x x 88/ 77 51 Vnější hluk ÚVMV x x x x x x 70/157 52 Malé autobusy ÚVMV x 54 Pneumatiky IGTT x x x x x x 92/ 23 58 Zadní ochrana proti podjetí ÚVMV x x x x 70/221 59 Náhradní výfukové systémy ÚVMV x x x x x x 70/157 61 Vnější výčnělky kabin ÚVMV x x x 92/114 66 Pevnost karosérie autobusu ÚVMV x x 67 Pohon zkapal. rop. plyny ÚVMV x x x x x x 73 Boční ochrana ÚVMV x x x x 89/297 77 Svítilny parkovací EZÚ x x x x x x 77/540 79 Řízení vozidel ÚVMV x x x x x x x x x x 70/311 83 Emise - M1, N1ÚVMV x x x x x x 70/220 84 Spotřeba paliva M1, N1ÚVMV x x 80/126885 Výkon motoru ÚVMV x x x x x x 80/126989 Omez. rychlosti - montáž na vozidlo ÚVMV X X X 92/6 89 Omez. rychlosti (N2, M3) > 10 t, N3ÚVMV X X X 92/24 90 Náhradní brzdová obložení ÚVMV x x x x 91 Boční obrys. svítilny (vozidla > 6 m) EZÚ x x x x x x x x x x 93 Zařízení proti podjetí zepředu ÚVMV x x Palivové nádrže ÚVMV x x x x x x 70/221 Místo pro zadní registr. tabulku ÚVMV x x x x x x x x x x 70/222 Povinné štítky ÚVMV x x x x x x x x x x 76/114 Úchyty pro odtažení vozidel ÚVMV x x x x x x 77/389 Výhled dopředu ÚVMV x P P P P P 77/649 Označení ovladačů ÚVMV x x x x x x 78/316 Odmrazování /odmlžování ÚVMV x P P P P P 78/317 Ostřik/stírání ÚVMV x P P P P P 78/318 Vytápěcí soupravy ÚVMV x P P P P P 78/548 Kryty kol ÚVMV x P P P P P P P P P 78/549 Hmotnosti a rozměry (mimo M1) ÚVMV x x x x x x x x x 85/3 Zařízení proti rozstřiku ÚVMV x x x x 91/226 Hmotnosti a rozměry M1ÚVMV x 92/21 Hořlavost materiálů interiérů vozidel ÚVMV x XX/X Tachograf (M3, N2, N3) > 7 t ÚVMV x x x 3821/85

1. Výklad tabulky

a) x značí, ze Předpis OSN EHK nebo Směrnice EU/EHS se na daný typ plně vztahuje P značí přiměřenou aplikaci Předpisu/Směrnice,

b) požadují se jednotlivé homologace dle Předpisů OSN EHK uvedených v seznamu,

c) jednotlivými Předpisy OSN EHK ve výše uvedeném seznamu se rozumějí vždy Předpisy v jejich nejposlednějším znění. Pro termíny uplatňování změn platí ustanovení obsažená v příslušné změně. Pokud změna určitého Předpisu neobsahuje přechodná ustanovení, vstupuje poslední změna v platnost:

- pro nové homologace od data platnosti změny,

- pro uvedení vozidel do provozu po uplynutí jednoho roku ode dne vstupu změny v platnost,

d) jednotlivými Směrnicemi EU/EHS ve výše uvedeném seznamu se rozumějí vždy základní Směrnice se všemi Směrnicemi, které ji upravují až do nejnovějšího data. V seznamu jsou, z důvodu přehlednosti a úprav Směrnic, k nimž může dojít po vydání vyhlášky, uvedeny jen základní Směrnice.

2. Pokud jsou na vozidle součásti a příslušenství, které nejsou mezi povinnými položkami v tabulce v odst. 1, musí takové součásti a příslušenství být homologovány dle Předpisů OSN EHK nebo Směrnic EU/EHS nebo schváleny dle Směrnic EU/EHS, které se týkají daného případu a které jsou uvedeny v následující tabulce.

Předpis

OSN EHK

č. Předmět Platí pro kategorie vozidel Pro info

Směrnice

EU/EHS M1M2M3N1N2N3O1O2O3O419 Přední mlhovky x x x x x x 76/762 44 Dětská zádržná zařízení x 45 Zařízení pro čištění světlometů x x x x x x 55 Zařízení pro mechanická spojení vozidel x x x x x x 94/20 64 Náhradní kola pro dočasné užití x 92/23 65 Zvláštní výstražná světla x x x x x x

I zde platí ustanovení pod písm. a) až c) odstavce 1. této přílohy.

Předpis

OSN EHK

č.PředmětZkušebna

homol./pověřenáPlatí proPro info

Směrnice

EU/EHSL1L2L3L4L53OdrazkyEZÚxxxxx76/7576SměrovkyEZÚxxxxx76/7599Vnější hluk tříkolových vozidelÚVMVxXX/X10OdrušeníÚVMVxxxxx28Zvuková výstražná zařízeníEZÚxxxxx93/3037Žárovky pro hom. světlomety a svítilnyEZÚxxxxx76/76138Mlhovky zadníEZÚxxxxx77/53839RychloměrÚVMVxxxxx75/44340Plynné škodliviny motocyklůÚVMVxxxXX/X41Vnější hluk motocyklůÚVMVxxx78/101547Plynné škodliviny mopedůÚVMVxxXX/X50Obrysová, brzdová světla, směrovky a osvětlení zadní registrační tabulkyEZÚxxxxxXX/X53Montáž zařízení pro osvětlení a světel. signalizaci motocyklůÚVMVxxx93/9256Světlomety mopedůEZÚxxXX/X57Světlomety motocyklůEZÚxxxXX/X60Ovladače, identifikace ovladačů, sdělovačů a indikátorůÚVMVxxxxx93/2962Zařízení proti zneužitíÚVMVxxxxx93/3363Vnější hluk mopedůÚVMVxxXX/X72Světlomety halog. HS1 motocyklůEZÚxxx74Montáž zařízení pro osvětlení a světel. signalizaci mopedůÚVMVxx93/9275Pneumatiky motocyklůIGTTxxxXX/X76Světlomety mopedůEZÚxxXX/X78BrzděníÚVMVxxxxx93/1481Zpětná zrcátkaÚVMVxxxxx80/78092Náhradní výfukové systémy motocyklůÚVMVxHmotnosti a rozměry vozidelÚVMVxxxxx93/93Stojánky dvoukolových mot. vozidelÚVMVxx93/31Montáž zadní registrační tabulkyÚVMVxxxxx93/94Povinné štítky a značkyÚVMVxxxxx93/34Držadla spolujezdců na dvoukolových vozidlechÚVMVxx93/32Max. konstr. rychlost, moment a výkon motoruÚVMVxxxxxXX/XOpatření proti neoprávněnému seřizování motoruÚVMVxxxxxXX/XPalivová nádržÚVMVxxxxxXX/XZávěsná zařízení a jejich úchytyÚVMVxxxXX/XVnější výčnělkyÚVMVxxxxxXX/XOkna, stírání a omývání, odmrazování a odmlžování tříkolových vozidel s karosériíÚVMVxxXX/XKotevní úchyty bezpečnostních pásů tříkolových vozidel s karosériíÚVMVxxXX/X

Požadují se jednotlivé homologace jak je uvedeno na straně 7.

Předpis

OSN EHK

č. Předmět Zkušebna

homol./ pověřená Pro info

Směrnice

EU/EHS 71 Výhled z místa řidiče ÚVMV 74/347 86 Montáž zařízení pro osvětlení a světel. signaliz. ÚVMV 78/933 Určité části a charakteristiky traktorů ÚVMV 74/151 Max. konstr. rychlost a plošiny pro náklad ÚVMV 74/152 Zpětná zrcátka ÚVMV 74/346 Systém řízení ÚVMV 75/321 Odrušení traktorů se zážehovými motory ÚVMV 75/322 Elektrické přípojky pro nářadí a přípojná vozidla EZÚ 75/323 Brzdová zařízení a brzdění ÚVMV 76/432 Sedadla spolujezdců ÚVMV 76/763 Hluk působící na řidiče ÚVMV 77/311 Ochranné rámy účinné při převrácení ÚVMV 77/536 Emise škodlivin ze vznětových motorů ÚVMV 77/537 Sedadlo řidiče ÚVMV 78/764 1,2,3, 4,6,7,

19,23, 38,77 Jednotlivá zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci určená pro traktory EZÚ 79/532 Zařízení pro spojení vozidel a pro jízdu dozadu ÚVMV 79/533 Ochran. rámy účinné při převrácení (stat. zkoušky) ÚVMV 79/622 Pracovní prostor, přístup k místu řidiče, dveře a okna traktorů ÚVMV 80/720 Vývody pro odběr výkonu ÚVMV 86/297 Ochranné rámy účinné při převrácení traktorů s úzkým rozchodem kol ÚVMV 86/298 Instalace, umístění, ovládání a identif. ovladačů ÚVMV 86/415 Ochranné rámy účinné při převrácení traktorů s úzkým rozchodem kol,

umístěné před sedadlem řidiče ÚVMV 87/402 Určité části a charakteristiky traktorů ÚVMV 89/173

1. Ve výše uvedeném seznamu Směrnice EU/EHS č. 74/151 “Určité části charakteristiky traktorů“ obsahuje ustanovení pro tyto předměty:

- maximální hmotnost v zatíženém stavu,

- umístění a montáž zadní tabulky státní poznávací značky,

- palivové nádrže,

- přídavná závaží,

- zvuková signalizace,

- vnější hluk a výfukový systém.

Směrnice EU/EHS č. 89/173 “Určité části a charakteristiky traktorů“ obsahuje ustanovení pro tyto předměty:

- rozměry a hmotnosti,

- regulátory otáček,

- krytí části pohonu,

- výčnělky a kola,

- ovládání brzd přípojných vozidel,

- mechanická zařízení pro spojení s přípojnými vozidly,

- čelní skla a ostatní okna,

- umístění a montáž povinných štítků a označení.

2. Jednotlivé Předpisy OSN EHK nebo Směrnice EU/EHS, jejichž rozsah platnosti je omezen na určité druhy traktorů se užijí jen pro tyto druhy traktorů.

3. Jednotlivé homologace, příp. schválení dle Směrnic EU/EHS,) dle výše uvedeného seznamu, se požadují tak, jak je uvedeno v příloze 1, odst.1 písm. b) až d).

Číslo normyNázev doporučené technické normyČSN 30 0026- Základní automobilové názvosloví. Rozměry vozidel. Definice základních pojmů.ČSN 28 0312- Obrysy pro kolejová vozidla s rozchodem 1435 mm a 1520 mm. Technické předpisy.ČSN 30 0552- Zjišťování stopových a obrysových průměrů zatáčení a průjezdnosti kruhových oblouků silničních vozidel pro motorovou dopravu.ČSN ISO 3583- Silniční vozidla. Přípojky pro tlakové zkoušky brzdových zařízení a stlačený vzduch.ČSN 30 2008- Motory automobilové. Zkoušky na brzdovém stanovišti.ČSN ISO 2280- Zemědělské traktory a stroje. Zkoušky motoru na zkušebním stavu. Výkon netto. (ČSN 30 0410)ČSN 27 7521- Stavební stroje. Stroje na kolovém podvozku. Zkoušky ovládání řízení.ČSN 30 0029- Základní automobilové názvosloví. Údaje o vozidle. Názvosloví.ČSN 27 8009- Stavební stroje a zařízení. Výhledový prostor z pracovního místa. Hodnoty a metody měření.ČSN 27 7012- Lopatová rýpadla a nakládače. Provoz, údržba a opravy.ČSN ISO 3457- Stroje pro zemní práce a lopatová rýpadla. Kryty a štíty. Názvosloví a technické požadavky. (27 7523)ČSN 64 0001- Plastikářské a gumárenské názvosloví.ČSN 63 1910- Protektorování a opravy diagonálních plášťů pro motorová vozidla.ČSN 63 1912- Opravy pneumatik. Protektorování a opravy radiálních plášťů pro motorová vozidla.ČSN ISO 3795- Silniční vozidla. Traktory, zemědělské a lesnické stroje. Stanovení hořlavosti materiálů použitých v interiéru vozidla.ČSN 30 0725- Silniční vozidla. Figurina a kreslící šablona.ČSN 65 6507- Biopalivo pro vznětové motory. Metylestery řepkového oleje. Technické požadavky.ČSN 65 6482- Propan - butan.ČSN 47 0004- Zemědělské stroje. Držáky přenosné soupravy světelných zařízení pro zemědělské stroje a nářadí. Rozměry a volný prostor.ČSN 34 2875- Předpisy pro odrušení motorových vozidel a jiných zařízení se spalovacím motorem.ČSN ISO 6489- (30 7054) Zemědělská vozidla. Mechanická závěsná zařízení na tažných vozidlech. Rozměry.ČSN ISO 1726- (30 3605) Silniční vozidla. Mechanické spojení tahačů a návěsů. Zaměnitelnost.ČSN 30 3665- Návěsné čepy automobilových návěsů. Typy a základní rozměry.ČSN 30 0417- Zemědělské a lesnické traktory. Metody zkoušení ochranné kabiny nebo rámu dynamickým zatěžováním. Bezpečnost práce.ČSN 30 0418- Zemědělské a lesnické traktory. Metody zkoušení ochranné kabiny nebo rámu statickým zatěžováním. Bezpečnost práce.ČSN 30 0421- Zemědělské a lesnické traktory. Metody zkoušení ochranného oblouku. Bezpečnost práce.ČSN 30 0422- Zemědělské a lesnické úzkorozchodné traktory. Metody zkoušení přední ochranné konstrukce proti převrácení. Bezpečnost práce.ČSN 30 0423- Zemědělské a lesnické úzkorozchodné traktory. Metody zkoušení zadní ochranné konstrukce proti převrácení. Bezpečnost práce.ČSN ISO 3450- (27 8150) Stroje pro zemní práce. Brzdové systémy. Technické požadavky. Metody zkoušení.ČSN ISO 4254-1- (47 0064) Zemědělské a lesnické stroje a traktory. Technické prostředky pro zajištění bezpečnosti.ČSN EN 23411- (27 8007) Stroje pro zemní práce. Tělesné rozměry řidičů a minimální obklopující prostor.ČSN 83 2046- Pracovní ochrana. Kabiny výrobních zařízení. Všeobecné bezpečnostní požadavky.ČSN 27 7012- Stavební, zemní stroje a rýpadla. Provoz a údržba. Bezpečnost práce a ochrana zdraví.ČSN 27 8015- Stavební stroje a zařízení. Osvětlení pracovní zóny. Hodnoty a metody měření.ČSN 27 8012- Stavební stroje a zařízení. Sedadla obsluhy. Ergonomické požadavky.ČSN ISO 6683- (27 7539) Stroje pro zemní práce. Bezpečnostní sedadlové pásy a jejich kotevní úchyty.EN 474-1- Stroje pro zemní práce. Bezpečnost. část 1 - všeobecné požadavky.ČSN 47 0004- Zemědělské stroje. Držáky přenosné soupravy světelných zařízení pro zemědělské stroje a nářadí. Rozměry a volný prostor.EN 1078- Přilby pro cyklisty

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 102/1995 Sb.

1. Lékárnička pro motorová vozidla kategorie L (motolékárnička)

Zdravotnický materiálMnožství (ks)a) Obvaz hotový sterilní č. 21b) Obvaz hotový sterilní č. 41c) Šátek trojcípý1d) Náplast s polštářkem 8 cm x 4 cm3e) Obinadlo škrticí pryžové, délka 70 cm1f) Rouška resuscitační1g) Rukavice pryžové (latexové) chirurgické v obalu1h) Špendlík zavírací v antikorozní úpravě2

2. Lékárnička pro ostatní motorová vozidla (autolékárnička)

Zdravotnický materiálMnožství (ks)velikost lékárničkyI.II.III.a) Obvaz hotový sterilní č. 22510b) Obvaz hotový sterilní č. 32510c) Obvaz hotový sterilní č. 42510d) Šátek trojcípý236e) Obinadlo elastické 10 cm x 5 m-36f) Náplast hladká cívka 2,5 cm x 5 m124g) Náplast s polštářkem 8 cm x 4 cm61218h) Obinadlo škrticí pryžové, délka 70 cm135ch) Dezinfekční roztok ve spreji112i) Obvaz hotový sterilní 5 cm x 7,5 cm135j) Rouška resuscitační124k) Rouška PVC 20 x 20 cm124l) Rukavice pryžové (latexové) chirurgické v obalu124m) Špendlík zavírací v antikorozní úpravě224n) Nůžky111

Pozn. Autolékárničku velikosti III. je možno nahradit dvěma autolékárničkami velikosti II.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 102/1995 Sb.

Silniční vozidla, jejichž celková hmotnost převyšuje povolené hodnoty pro jednotlivé druhy a kategorie vozidel uvedené v § 24 vyhlášky MD ČR č. .../1995 Sb. a jízdní soupravy takových vozidel, musí z hlediska brzdění splňovat dále uvedené podmínky.

ČÁST I

Oddíl 1

článek 1

Motorová vozidla o celkové hmotnosti do 70 t včetně a motorová vozidla, která mohou být spojována do souprav o celkové hmotnosti do 70 t včetně, musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem1) (dále jen “Předpis“). Ustanovení § 5.2.1.15 Předpisu se považuje za splněné, pokud při poruše ovládání brzdění přípojného vozidla nebo při porušení spojovacího potrubí mezi motorovým a přípojným vozidlem zůstane zachováno brzdění motorového vozidla s účinkem předepsaným pro provozní brzdění.

článek 2

Motorová vozidla o celkové hmotnosti nad 70 t nejvýše však do 250 t včetně a motorová vozidla, která mohou být spojována do souprav o celkové hmotnosti nad 70 t nejvýše však 250 t včetně, musí splňovat podmínky stanovené Předpisem s těmito odchylkami:

a) pro účinky provozního brzdění platí ustanovení § 2. 1 přílohy 4 Předpisu stanovená pro vozidla kategorie N32), přičemž při vozidle zatíženém na celkovou hmotnost, může být střední plné zpomalení sníženo z 5,0 m.s-2 na 3,3 m.s-2; v tomto případě se nejvyšší povolená rychlost vozidla nebo soupravy omezí na 45 km.h-1;

b) pro soustavu parkovacího brzdění platí ustanovení 2.3.1 až 2.3.5 přílohy 4 Předpisu; avšak soustava nemusí splňovat § 2.3.2 přílohy 4 Předpisu pokud splňuje obě následující podmínky

- je schopna sama udržet jízdní soupravu o celkové hmotnosti nad 70 t na svahu (ve stoupání a klesání) o sklonu nejméně 12 % a

- je vybavena ovládacím orgánem umožňujícím uvést v činnost jízdní soupravu na svahu předepsaného sklonu; v tomto případě brzdová soustava přípojného vozidla po jejím uvedení v činnost musí zůstat v zabrzděném stavu mechanickým způsobem i když ve vzduchojemech přípojného vozidla není tlak vzduchu;

- pro kapacitu zdrojů energie platí § 2 přílohy 7 Předpisu. U souprav o celkové hmotnosti nad 70 t nemusí být splněno ustanovení § 2.3.3 přílohy 7 Předpisu za podmínky, že přípojná vozidla jsou vybavena doplňkovými zařízeními (kompresory).

Oddíl 2

článek 3

Přípojná vozidla o celkové hmotnosti do 50 t musí splňovat podmínky stanovené Předpisem.

článek 4

Přípojná vozidla o celkové hmotnosti nad 50 t musí splňovat podmínky stanovené Předpisem s těmito odchylkami:

a) pro účinky provozního brzdění platí podmínky stanovené pro účinky provozního brzdění motorových vozidel v § 2 písm. a);

b) pro soustavu parkovacího brzdění platí § 3.2 přílohy 4 Předpisu, je však přípustné, aby pro ovládání bylo použito

- více ovládacích orgánů, aniž by byla na některém z nich překročena nejvyšší přípustná ovládací síla, stanovená Předpisem,

- pružinové válce,

- válce s blokováním pístnice;

c) pro náběh brzdného účinku platí příloha 6 Předpisu, přičemž při aplikaci § 3.4 přílohy 6 Předpisu se připouští doba náběhu brzdného účinku nejvýše 1,5 s; pokud je doba náběhu delší než 0,4 s, omezí se nejvyšší povolená rychlost na 45 km.h-1.

ČÁST II

článek 5

Pokud vozidla a jízdní soupravy o celkové hmotnosti nad 250 t nesplňují podmínky stanovené v části I. stanoví Ministerstvo dopravy ČR při schválení technické způsobilosti zvláštní provozní podmínky3).

článek 6

Ministerstvo dopravy ČR při schválení technické způsobilosti typu vozidla uvede v “Osvědčení o technické způsobilosti typu“ a v “Základním technickém popisu schváleného typu vozidla“ též podmínky pro přípojná vozidla, s nimiž mohou být spojena.

(1) Ustanovení této vyhlášky platí i pro vozidla, která byla uvedena do provozu, vyrobena nebo dovezena nebo jejichž technická způsobilost byla schválena přede dnem účinnosti této vyhlášky, pokud není v jednotlivých ustanoveních stanoveno jinak; v těchto případech musí vozidla splňovat podmínky stanovené dřívějšími předpisy.93)

(2) Nahrazuje-li se nebo doplňuje-li se na vozidle nějaká součást nebo příslušenství, musí nová součást nebo příslušenství, pokud se nejedná o původní součást nebo příslušenství nebo výrobcem vozidla prohlášenou za záměnnou, splňovat podmínky stanovené pro ně touto vyhláškou. To platí i tehdy, jestliže původní součást nebo příslušenství vozidla tyto podmínky nemusely splňovat, protože vozidlo bylo uvedeno do provozu, vyrobeno nebo jeho technická způsobilost byla schválena přede dnem stanoveným pro platnost příslušného ustanovení.

(3) Změní-li se zvláštní předpis3) a není-li v něm stanoveno jinak (přechodná ustanovení nebo jiná ustanovení), postupuje se u vozidel, součástí a příslušenství takto:

a) předměty podléhající homologování, které dosud nebyly homologovány, se posuzují podle znění zvláštního předpisu platného v době začátku homologačního procesu,

b) předměty podléhající homologování mohou být homologovány i podle předchozího znění zvláštního předpisu, nejdéle však 365 dnů po dni, kdy nové znění daného předpisu vstoupilo v platnost,

c) homologace udělené podle podmínek stanovených v předchozím znění zvláštního předpisu zůstávají v platnosti i nadále, pokud v nyní platném znění zvláštního předpisu není stanoveno jinak.

(4) Pro schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla musí být na tomto vozidle použito částí, celků, zařízení i výbavy splňujících poslední znění daného homologačního předpisu, pokud takovému homologování podléhají. Tyto podmínky musí splňovat i vozidlo z hlediska celého svého provedení a všech svých funkcí.

(5) Technickou způsobilost typu vozidla kategorie M1 lze schválit na základě a v provedení podle Směrnice EU pro typovou homologaci, za předpokladu, že na výrobním štítku vozidla je vyznačeno číslo této homologace. Toto číslo musí být uvedeno také v technickém průkazu vozidla.

(6) Za ekvivalentní k homologacím vozidel, jejich součástí a příslušenství podle předpisů EHK nebo technických protokolů podle nich se považují homologace podle směrnic EU nebo shodné technické protokoly podle nich anebo jiných odpovídajících, mezinárodně všeobecně uznávaných technických normativů.

(7) Technická způsobilost typů a jednotlivých vozidel, jejich součástí a příslušenství schválená ústředními orgány státní správy ve věcech dopravy České republiky nebo Slovenské republiky nebo jinými příslušnými orgány České republiky nebo Slovenské republiky do dne 31. 12. 1992 včetně a uvedená do provozu do 30. 6. 1993 včetně, zůstávají i nadále v platnosti.

(8) Je-li v jednotlivých ustanoveních vyhlášky uveden odkaz na jiný předpis technického charakteru (např. ČSN), postupuje se podle podmínek v nich uvedených.

(8) Znění homologačních předpisů EHK v českém jazyce je k dispozici (nahlédnutí) v Ústavu pro výzkum motorových vozidel, a. s., v Praze, kde je možné si tyto předpisy zároveň objednat. Výklady těchto dokumentů provádí Ministerstvo dopravy.

Není-li termín nabytí účinnosti nebo termín ukončení platnosti určitých ustanovení této vyhlášky shodný s datem nabytí její účinnosti, platí termíny následující:

a) platnost technických popisů typu vozidla, které byly schvalovacím orgánem vydány s neomezenou dobou platnosti podle § 13 odst. 2, končí dne 30. června 2000,

b) platnost typových schválení, které byly schvalovacím orgánem vydány s neomezenou dobou platnosti podle § 20 odst. 2, končí dne 30. června 2000,

c) pláště pneumatik pro vozidla kategorií T a OT musí splňovat náležitosti stanovené podle § 37 odst. 1, pokud byly vyrobeny nebo dovezeny počínaje dnem 1. ledna 2001,

d) dvoupodlažní autobusy musí splňovat náležitosti stanovené podle § 42 odst. 1, počíná-li datum jejich první registrace dnem 1. července 2001,

e) prodej automobilového benzínu olovnatého přímým spotřebitelům podle § 49 odst. 2 písm. a) musí být ukončen nejpozději do dne 1. ledna 2001,

f) vozidla kategorií M2, M3, N2, N3 podle § 71 odst. 2 uvedená do provozu počínaje dnem 1. července 1995 musí mít instalovaný homologovaný tachograf a tato vozidla uvedená do provozu počínaje dnem 1. ledna 1990 musí mít takový tachograf instalovaný nejpozději do dne 1. července 2000; u vozidel uvedených kategorií uvedených do provozu přede dnem 1. ledna 1990 není nutné provádět výměnu instalovaných tachografů jiných provedení za tachografy homologované podle zvláštního předpisu, pokud původní tachograf splňuje podmínky pro něj stanovené,

g) vozidla kategorií M1 a N1 podle § 73 odst. 4 musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem tehdy, bude-li jejich technická způsobilost jako typ schvalována ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,

h) elektromobily podle § 95 odst. 1 musí při schvalování technické způsobilosti jejich typu splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem počínaje dnem 1. ledna 2001.

(1) Vozidlem v mezinárodním silničním provozu se rozumí vozidlo, které

a) náleží fyzické nebo právnické osobě, která má trvalý pobyt mimo území České republiky a nemá přechodný pobyt včetně provozu vozidla v České republice delší jednoho roku,

b) není evidováno v České republice,

c) je na území České republiky dočasně dovezeno.

Za dočasně dovezené se nepovažuje vozidlo, které je na území České republiky déle než jeden rok (365 kalendářních dnů) bez přerušení trvajícího déle než tři měsíce (92 kalendářních dnů).

(2) Za jízdní soupravu v mezinárodním silničním provozu se považuje jízdní souprava, splňuje-li alespoň jedno vozidlo této soupravy podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto paragrafu.

(3) Pro vozidla v mezinárodním silničním provozu se použije ustanovení této vyhlášky, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smluvní dokument, kterým je Česká republika vázána.94)

(1) Neodpovídá-li schválené vozidlo technickým podmínkám stanoveným pro jeho provoz v takové míře, že ohrožuje bezpečnost a plynulost provozu nebo bezpečnost osob a majetku nebo poškozuje pozemní komunikaci a znehodnocuje životní prostředí, nesmí být použito v provozu po dobu, pokud závady nejsou odstraněny.27)

(2) Za závady podle odstavce 1 se pokládají zejména

a) nedosahuje-li účinek brzd stanoveného limitu nebo rozdíl brzdných sil na obvodu jednotlivých kol téže nápravy je větší než 30 % z vyšší hodnoty,

b) je-li nutné opětovné sešlápnutí pedálu provozní brzdy před vyvoláním brzdného účinku,

c) vůle řízení převyšující povolenou maximální hodnotu nebo deformace řídicího ústrojí,

d) zjevné deformace náprav,

e) podstatné poškození čelního skla (např. poškrábání stěrátky, u vrstveného skla popraskání),

f) převyšuje-li opotřebení nebo poškození pneumatik přípustnou mez,

g) poškozené pérování a tlumiče pérování,

h) zjevné unikání paliva nebo oleje,

ch) nesvítí-li potkávací, obrysové nebo brzdové světlo u vozidla alespoň na straně přivrácené ke středu vozovky nebo směrová světla nebo nesplňují-li předepsanou svítivost,

i) nemožnost přepnutí dálkových světel na potkávací,

j) chybně seřízené nebo poškozené světlomety s potkávacími světly a světlomety a svítilny se světly do mlhy způsobující oslnění a chybně zapojená jednotlivá světla,

k) použití jiného než schváleného bezpečnostního skla,

l) poškození nebo deformace podvozku nebo karosérie, která mohou bezprostředně ohrozit bezpečnost provozu,

m) převyšuje-li objemový obsah oxidu uhelnatého (CO) nebo koncentrace nespálených uhlovodíků (HC) ve výfukových plynech zážehového motoru anebo přípustná kouřivost vznětového motoru nebo vnější hluk vozidla povolenou hodnotu,

n) pevně zabudované neschválené příslušenství ovlivňující aktivní bezpečnost vozidla a životní prostředí,

o) u vozidel poháněných stlačeným nebo zkapalněným plynem závady podle § 93 této vyhlášky,

p) u přestavěných vozidel, pokud přestavba není zapsána v dokladech vozidla nebo přestavěné vozidlo svým provedením neodpovídá technickým podmínkám stanoveným v povolení pro danou přestavbu, zejména pokud provedená přestavba daného vozidla může bezprostředně ohrozit zdraví a bezpečnost přepravovaných osob nebo může bezprostředně ohrozit bezpečnou přepravu nákladu.

Úplný přehled homologačních předpisů EHK OSN, které tvoří přílohy k Dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel (Ženeva 1958)3) uplatňovaných při schvalování technické způsobilosti typů vozidel je uveden v příloze č. 5 této vyhlášky a ve Věstníku dopravy a spojů.

Zrušují se

1. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 248/1991 Sb.,

2. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 10/1991 Sb., o podmínkách provozu silničních motorových vozidel poháněných stlačeným plynem,

3. ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú.l., o provozu na silnicích, ve znění pozdějších předpisů, ta ustanovení, která stanovují technické podmínky provozu vozidel a jsou upravena touto vyhláškou,

4. rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 25. května 1992 č.j. 511 970/92-512, ve znění pozdějších doplňků,

5. směrnice Ministerstva dopravy ze dne 23. listopadu 1994 č.j. 25 150/94-222, č.j. 25 151/94-222 a č.j. 25 152/94-222.

Zrušuje se vyhláška č. 4/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 299/1996 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1995.

1) V souladu s doporučením Souhrnné rezoluce o konstrukci vozidel - R.E.3 - č. TRANS/SC1/WP29/78.

2) Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů.

3) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 176/1960 Sb., o Dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel, Ženeva 1958 (dále jen „Vyhláška č. 176/1960 Sb.“).

3a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 105).

4) Vyhláška Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú.l., o provozu na silnicích, ve znění pozdějších předpisů.

5) ČSN 30 0026.

6) ČSN 28 0312.

7) ČSN 30 0552.

8) Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

9) Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).

9) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

10) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 13, 78, 90).

10a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 13 H).

11) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 13 - příloha 10).

12) ČSN ISO 3583.

13) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 13 - příloha 13).

14) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 13 - příloha 14).

15) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 13 - příloha 12).

16) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 85), ČSN 30 2008, ČSN ISO 2288.

17) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 79), ČSN 27 7521.

18) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 12).

19) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 60, TRANS/SC1/WP29/R.1/Rev. 3).

20) ČSN 30 0029.

21) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 46, 71 a 81, TRANS/SC1/WP29/R.43), ČSN 27 8009.

22) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 46 a 81), ČSN 27 7012.

23) ČSN ISO 3457 (27 7523).

24) ČSN 64 0001.

25) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 30, 54 a 75).

25a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 106).

26) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 64).

27) Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu vozidel na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).

27) § 41 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb.

28) ČSN 63 1910, ČSN 63 1912.

28a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 108 a 109).

29) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 29, 32, 33, 66, 94 a 95).

30) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen „Vyhláška č. 13/1977 Sb.“).

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-344.3-5.1.77, č. j. HEM-321.6-5.1.77 a č. j. HEM-327.2-5.1.77 ze dne 1. 2. 1977 č. 41/1977, č. 42/1977 a č. 43/1977 sb. Hyg. př. (reg. v částce 4/1977 Sb.).

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-344.3-2.7.1979 ze dne 14. 8. 1980 č. 53/1980 sb. Hyg. př. (reg. v částce 32/1980 Sb.).

31) ČSN ISO 3795.

32) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 21).

33) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 26 a 61, TRANS/SC1/WP29/R.90/Rev.1).

34) ČSN 30 0725.

35) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 52).

36) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 36).

36a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 107).

37) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 66).

38) Vyhláška č. 13/1977 Sb.

39) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 17 a 80).

40) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 35).

41) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 25).

42) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 11).

43) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 34).

44) ČSN 65 6507.

45) ČSN 65 6482.

46) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 59 a 92).

47) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 15, 40, 47, 83 a 101).

48) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 24, 49 a 83).

49) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 24 a 96).

49a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 103).

50) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 9, 41, 51 a 63).

50a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 92).

51) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (TRANS/SC1/WP29/R.12 a R.90/Rev.1).

52) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 1 až 8, 19, 20, 23, 38, 50, 56, 57, 65, 72, 76, 77, 82, 87, 91, 98, 99 a 37 - světelné zdroje).

53) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 48, 53, 74 a 86), ČSN 47 0004.

53a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 69).

53b) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 70).

53c) § 2 a 31 vyhlášky č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.

53d) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 104).

54) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 65).

55) Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-341.4-26.11.84 ze dne 27. 12. 1984 č. 65/1985 sb. Hyg. př. (reg. v částce 7/1985 Sb.).

56) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 28).

57) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 71, EHK TRANS/SC1/WP29/R.36/Rev.2 a R.44/Rev.1).

58) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 45).

59) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.

Vyhláška č. 111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích.

ČSN 34 2875.

60) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 10).

61) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 43).

62) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 39).

63) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů.

64) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 89).

65) Vyhláška Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú.l., ve znění vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 34/1984 Sb.

66) Zákon č. 211/1993 Sb., o ochraně ozonové vrstvy.

67) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 18).

68) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 62).

69) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 97).

70) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK TRANS/SC1/WP29/R.90/Rev.1).

71) ČSN ISO 6489 (30 7054).

72) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 55).

ČSN ISO 1726.

73) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 102).

74) ČSN 30 3665.

75) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 42).

75a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 93).

76) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 58).

77) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 73).

78) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 14, 16, 36 a 52).

79) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 44).

80) ČSN 30 0417, ČSN 30 0418, ČSN 30 0421, ČSN 30 0422, ČSN 30 0423.

Vyhláška č. 13/1977 Sb.

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-341.4-26.11.84 ze dne 27. 12. 1984 č. 65/1985 sb. Hyg. př. (reg. v částce 7/1985 Sb.).

81) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 86).

82) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK v dokumentu TRANS/SC1/WP29/R.274).

83) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 13 - přílohy 6, 7).

84) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK v dokumentu TRANS/SC1/WP29/R.274).

ČSN ISO 3450 (27 8150).

85) ČSN ISO 4254-1, ČSN EN 23411, ČSN 83 2046, ČSN 27 7012, ČSN 27 8015, ČSN 27 8012, ČSN ISO 6683, EN 474-1.

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. HEM-341.4-26.11.84 ze dne 27. 12. 1984 č. 65/1985 sb. Hyg. př. (reg. v částce 7/1985 Sb.).

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb.

86) ČSN 47 0004.

87) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 67).

87a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 100).

88) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 3).

89) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č.22), EN 1078.

90) § 16 odst. 1 vyhlášky č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě.

91) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.

92) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 27).

93) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 145/1958 Ú.l. (Ú.v.), o podmínkách provozu vozidel na silnicích.

Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 32/1972 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 90/1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 248/1991 Sb.

Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 10/1991 Sb., o podmínkách provozu silničních motorových vozidel poháněných stlačeným plynem.

94) Úmluva o silničním provozu (Vídeň 1968).

1) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (Předpis OSN EHK č. 13)

2) § 5 vyhlášky

3) § 12 až 16 vyhlášky