§ 28 vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory – Ústní jednání
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory · 104/1981 Sb. · Duševní vlastnictví
Stručně: Paragraf 28 stanovuje pravidla pro ústní jednání v rozhodčím řízení, včetně jeho veřejnosti, účasti stran, důsledků nepřítomnosti a možnosti odročení. Spor se projednává ústně a zpravidla veřejně, ale na žádost strany nebo z podnětu Rozhodčího soudu může být neveřejné. (§ 28 zákona č. 104/1981 Sb., vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Ústní jednání
- Týká se: soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 104/1981 Sb.
1. Spor se projednává v ústním jednání, které je zpravidla veřejné. Na žádost kterékoliv strany nebo z vlastního podnětu Rozhodčího soudu se projednává spor v zasedání neveřejném.
2. Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy, a to případně i z cizích státních příslušníků.
3. Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení.
4. Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby ústní jednání se konalo v její nepřítomnosti.
5. Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu.
6. Návrh na změnu data ústního jednání musí být podán v dostatečném časovém předstihu, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Spor se projednává ústně a zpravidla veřejně, ale na žádost strany nebo z podnětu Rozhodčího soudu může být neveřejné.
- Strany se mohou ústního jednání účastnit osobně nebo prostřednictvím zmocněných zástupců, kteří mohou být i cizí státní příslušníci.
- Pokud se řádně uvědoměná strana nedostaví k jednání, nebrání to projednání sporu, pokud tato strana nepožádá z vážných důvodů o odročení.
- Ústní jednání může být odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu, přičemž návrh na změnu termínu musí být podán včas.
Na co si dát pozor
- Nepřítomnost u ústního jednání, pokud jste byli řádně uvědoměni, nezabrání projednání sporu, pokud nepožádáte o odročení z vážných důvodů.
- Pokud chcete změnit datum ústního jednání, musíte návrh podat s dostatečným předstihem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 189 Ústní jednání (Zákon stavební zákon)§ 80 Průběh řízení (Zákon o odpovědnosti za přestupky a říze)§ 49 Ústní jednání (Zákon správní řád)§ 44 Ústní jednání (Zákon o Ústavním soudu)§ 101 Ústní jednání (Zákon o Ústavním soudu)