Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory

1. Spor se projednává v ústním jednání, které je zpravidla veřejné. Na žádost kterékoliv strany nebo z vlastního podnětu Rozhodčího soudu se projednává spor v zasedání neveřejném.

2. Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy, a to případně i z cizích státních příslušníků.

3. Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení.

4. Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby ústní jednání se konalo v její nepřítomnosti.

5. Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu.

6. Návrh na změnu data ústního jednání musí být podán v dostatečném časovém předstihu, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu.

Strany se mohou dohodnout, aby rozhodčí senát rozhodl spor toliko na základě písemností, bez ústního jednání. Rozhodčí senát může však nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostačujícími.

1. Žalovaný je oprávněn podat protižalobu do skončení ústního jednání o základní žalobě. Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením protižaloby, může mu být uložena náhrada zvýšených nákladů, které tím Rozhodčímu soudu vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených.

2. Na protižalobu se vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní (§ 19).

Rozhodčí senát je oprávněn vyzvat v každém stadiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k uskutečnění smíru.

1. O ústním jednání ve sporu se vede zápis v češtině nebo slovenštině, který musí obsahovat tyto údaje:

a) označení Rozhodčího soudu,

b) číslo sporu,

c) místo a datum zasedání,

d) označení sporných stran a jejich zástupců,

e) údaj o účasti stran,

f) jména rozhodců, svědků, znalců, tlumočníka a ostatních účastníků ústního jednání,

g) stručný, ale výstižný popis průběhu zasedání,

h) požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení,

i) uvedení důvodů pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení,

j) podpisy rozhodců.

2. Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a jej spolupodepsat. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodčího senátu provedeny v zápisu změny nebo doplňky.

3. Stranám se vydá nebo zašle kopie zápisu, případně spolu s překladem.

5. Dokazování

1. Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.

2. Strana může předložit písemné důkazy v originálu nebo v kopii, kterou sama ověří. Rozhodčí senát je oprávněn vyžádat si originál nebo překlad těchto důkazů do jiného jazyka, jestliže je to nutné v zájmu rozhodnutí sporu.

3. Důkazy se provádějí způsobem, jejž stanoví rozhodčí senát. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců. Obdobně postupuje i předsednictvo.

Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát i předsednictvo podle vlastního uvážení.

6. Skončení řízení

Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení.

1. Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, prohlásí ústní jednání ve sporu za skončené a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé, včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného.

2. Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto.

3. Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodčí senát projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout.

4. Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.

1. Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:

a) název rozhodčího soudu,

b) místo a datum vydání nálezu,

c) jména a příjmení rozhodců nebo jediného rozhodce,

d) označení stran a dalších účastníků sporu,

e) předmět sporu a krátké vylíčení okolností sporu,

f) rozhodnutí o žalobních nárocích, o poplatcích a o nákladech sporu,

g) odůvodnění rozhodnutí,

h) podpisy alespoň dvou rozhodců nebo jediného rozhodce.

2. Rozhodčí nález spolupodepisuje předseda a tajemník Rozhodčího soudu.

1. Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním většinou hlasů.

2. Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.

1. Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně.

2. Během lhůty, kterou určí rozhodčí senát, musí být doručen stranám odůvodněný písemný rozhodčí nález.

3. V odůvodněných případech může rozhodčí senát stanovit, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení.

1. Na žádost strany, podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává na základě nového ústního jednání s předvoláním stran.

2. Zjevné překlepy a chyby textu, které se netýkají podstaty sporu a také početní chyby v textu rozhodčího nálezu mohou být opraveny usnesením rozhodčího senátu na žádost stran nebo z vlastního podnětu rozhodčího senátu.

3. Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoliv nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.

Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu v souladu s právním řádem státu výkonu.

1. Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález (§ 36), skončí se řízení vydáním usnesení.

2. Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:

a) v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem;

b) v případě, kdy strany uzavřely smír potvrzený rozhodčím senátem bez vydání nálezu ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 tohoto řádu.

3. Pro vydání usnesení rozhodčího senátu platí ustanovení § 36 a násl. Jestliže rozhodčí senát nebyl ještě ustaven, vydá usnesení o zastavení řízení předseda Rozhodčího soudu.

7. Náklady řízení

Součástí tohoto řádu jsou přiložená Pravidla o nákladech rozhodčího řízení.

IV. SMÍRČÍ ŘÍZENÍ

1. Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§ 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.

2. Smírčí řízení se provádí jen tehdy, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá, a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran.

Strany přednesou svá stanoviska při jednání, svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout.

3. Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž tak nemůže být stranám na újmu, cokoliv během smírčího řízení přednesly.

4. Poplatek za smírčí řízení činí jednu polovinu poplatku placeného při rozhodčím řízení. Poplatek se platí předem a každá strana hradí jednu polovinu.

1. Náklady rozhodčího řízení tvoří: poplatek za rozhodčí řízení, zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu, jakož i vlastní výlohy stran.

2. Poplatek za rozhodčí řízení slouží k částečnému krytí všeobecných nákladů spojených s činností Rozhodčího soudu (odměny rozhodců, výdaje spojené s pracovní odměnou právnických i technických pracovníků Rozhodčího soudu, s poskytováním různých služeb apod.). Poplatek se vybírá za každý spor.

3. Zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu jsou náklady, k nimž dochází zejména prováděním důkazů, pořizováním překladů písemností, vyplácením tlumočného, cestovními výlohami rozhodců apod.

4. Vlastní výlohy stran jsou výdaje, které strany vynakládají v souvislosti s ochranou svých zájmů (cestovné, honoráře právních zástupců apod.).

1. Za projednávání sporu Rozhodčím soudem se vybírá poplatek podle hodnoty předmětu sporu, který je žalobce povinen zaplatit při podání žaloby.

2. Výše poplatku se stanoví podle tohoto sazebníku:

Hodnota předmětu sporu PoplatekDo 10 000 převoditelných rublů 3 %, avšak nejméně 150 převoditelných rublů Od 10 001 do 100 000 převoditelných rublů 300 převoditelných plus 2 % z rublů částky, přesahující 10 000 převoditelných rublů Od 100 001 do 200 000 převoditelných rublů 2 100 převoditelných rublů plus 1 % rublů z částky, přesahující 100 000 převoditelných rublů Od 200 001 převoditelných rublů výše 3 100 převoditelných rublů plus 0,5 % z částky, přesahující 200 000 převoditelných rublů

Hodnota předmětu sporuPoplatekDo 80 000 Kčs 3 %, avšak nejméně 1200 KčsDo 800 000 Kčs 2 400 Kčs plus 2 % z částky přesahující 80 000 KčsDo 1 600 000 Kčs16 800 Kčs plus 1 % z částky přesahující 800 000 KčsOd 1 600 000 Kčs výše 24 800 plus 0,5 % z částky přesahující 1 600 000 Kčs

3. Poplatek stanovený podle sazebníku A nebo B se vypočítává v této měně:

a) v převoditelných rublech, jestliže hodnota předmětu sporu je vyjádřena v převoditelných rublech;1)

b) v národních měnách členských států RVHP, jestliže hodnota předmětu je vyjádřena v této měně;2)

c) v měně třetích států, jestliže hodnota předmětu sporu je vyjádřena v takové měně.3)

4. Jestliže žalobní nároky jsou uplatněny v různých měnách, určí Rozhodčí soud jednu měnu pro poplatek, který má být zaplacen; ve sporech mezi subjekty z členských států RVHP určí zásadně převoditelné ruble.

5. Poplatek se pokládá za zaplacený v okamžiku, kdy žalobce dal závazný příkaz bance svého státu k převodu částky.

6. Československé subjekty platí poplatky v Kčs po provedeném příslušném přepočtu.

1. Poplatek se snižuje o 30 %, jestliže spor rozhoduje jediný rozhodce.

2. Jestliže žalobce vezme žalobu zpět do odeslání předvolání k ústnímu jednání, vrátí mu Rozhodčí soud 75 % poplatku.

3. Jestliže žalobce vezme žalobu zpět do dne prvního ústního jednání, zejména v důsledku toho, že strany urovnaly spor smírnou cestou, jakož i v jiných případech, kdy Rozhodčí soud obdrží do dotyčného dne sdělení o tom, že strany se vzdávají rozhodnutí sporu Rozhodčím soudem, vrací se žalobci 50 % poplatku.

4. Jestliže v důsledku okolností uvedených v odstavci 3 bude řízení zastaveno při prvním ústním jednání před vydáním nálezu, vrací se žalobci 25 % poplatku.

5. Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na minimální poplatek. Přitom však částka poplatku nemůže být nižší než 50 Rbl (sazebník A), resp. 400 Kčs (sazebník B).

6. V případech uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 rozhodnou o částečném vrácení poplatku rozhodci v nálezu nebo v usnesení o skončení řízení. Nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, rozhodne o vrácení poplatku tajemník podle pokynů předsedy.

Pro žalobu navzájem platí tatáž ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní.

1. Poplatek jde zpravidla k tíži strany, která ve sporu podlehla.

2. Jestliže bylo žalobě vyhověno zčásti, rozdělí se úhrada poplatku mezi strany v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního nároku.

3. Strany se mohou dohodnout mezi sebou o jiném rozdělení poplatku, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2.

1. Náklady Rozhodčího soudu uhradí strany podle zásad uvedených v § 5. Jestliže se však na žádost jedné ze stran při řízení překládají podání stran, jejich oznámení atd., jakož i dotazy, vyjasnění a doporučení rozhodčího senátu do jiného jazyka než je jazyk rozhodčího řízení, nese náklady překladu tato strana.

Totéž platí i pokud jde o překlad rozhodčího nálezu a o služby tlumočníka (§ 9 Řádu) a v případech obdobných.

2. Rozhodčí soud může žádat od žalobce složení zálohy na provedení nutných opatření v průběhu řízení.

Záloha může být Rozhodčím soudem vyžádána též od strany, která prohlásí provedení jiného opatření za nutné pro řízení, jestliže Rozhodčí soud prohlášení pokládá za odůvodněné.

3. Náklady Rozhodčího soudu se účtují v měně, v níž vznikly.

4. O placení nákladů a zálohy platí analogicky ustanovení § 2 odst. 6.

5. Za náklady vzniklé Rozhodčímu soudu odpovídá vůči Rozhodčímu soudu i strana, které byla přisouzena náhrada nákladů vůči odpůrci.

Každá strana nese sama výlohy, které jí vznikly.

Jako výjimku z ustanovení obsažených v § 5 až 7 může Rozhodčí soud uložit jedné straně, aby druhé straně nahradila náklady, které tato vynaložila zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů prvé strany. Takovými úkony se rozumějí úkony, způsobivší druhé straně zbytečné náklady na opatření v řízení, která nebyla nutná, zejména okolnostmi neodůvodněné protahování řízení.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1982.

1) V současné době se zúčtování provádí způsobem stanoveným v Dohodě o mnohostranném zúčtování v převoditelných rublech a o organizaci Mezinárodní banky hospodářské spolupráce z 22. října 1963.

2) V současné době se zúčtování provádí způsobem stanoveným v Dohodě o neobchodních platech z 8. února 1963 s přihlédnutím k ustanovením Dohody o používání seznamu neobchodních platů a koeficientu přepočtu částek neobchodních platů na převoditelné ruble z 28. července 1971.

3) Zúčtování se provádí způsobem stanoveným Státní bankou československou.