§ 145 zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních – OBECNÁ USTANOVENÍ
Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních · 104/2013 Sb. · Trestní právo
Stručně: Tento paragraf stanovuje, ve kterých případech se postupuje podle části zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, která se týká spolupráce s mezinárodními trestními soudy a tribunály. Česká republika je povinna spolupracovat s mezinárodními soudy, které byly zřízeny na základě mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána, nebo rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN. (§ 145 zákona č. 104/2013 Sb., zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 104/2013 Sb.
(1) Podle ustanovení této části se postupuje při vyřizování žádostí a příkazů mezinárodního trestního soudu, mezinárodního trestního tribunálu nebo obdobného mezinárodního soudního orgánu s působností v trestních věcech a jeho orgánů (dále jen „mezinárodní soud“),
a) pokud
1. byl ustaven mezinárodní smlouvou podle čl. 10a Ústavy České republiky,
2. byl ustaven rozhodnutím Rady bezpečnosti Organizace spojených národů vydaným podle kapitoly VII Charty Organizace spojených národů, kterým je Česká republika vázána, nebo
3. je Česká republika podle rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů vydaného podle kapitoly VII Charty Organizace spojených národů, kterým je Česká republika vázána, s takovým mezinárodním soudem povinna spolupracovat,
b) byl-li ustaven mezinárodní smlouvou mezi mezinárodní organizací, jejímž je Česká republika členem, nebo orgánem takové organizace a cizím státem a je uveden v nařízení vlády podle odstavce 2, nebo
c) vyplývá-li povinnost České republiky spolupracovat s takovým mezinárodním soudem z jiného zákona nebo z mezinárodní smlouvy.
(2) Vláda nařízením stanoví, se kterými mezinárodními soudy uvedenými v odstavci 1 písm. b) Česká republika spolupracuje.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Česká republika je povinna spolupracovat s mezinárodními soudy, které byly zřízeny na základě mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána, nebo rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN.
- Spolupráce se týká i mezinárodních soudů zřízených mezinárodní smlouvou mezi mezinárodní organizací, jejímž je ČR členem, a cizím státem, pokud jsou tyto soudy uvedeny v nařízení vlády.
- Vláda má pravomoc stanovit nařízením, se kterými konkrétními mezinárodními soudy uvedenými v odstavci 1 písm. b) bude Česká republika spolupracovat.
- Povinnost spolupráce může vyplývat i z jiných zákonů nebo mezinárodních smluv.
Na co si dát pozor
- Rozsah spolupráce s mezinárodními soudy podle odstavce 1 písm. b) je závislý na vydání nařízení vlády.
- Pokud mezinárodní soud spadá pod § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) a neposkytne ujištění o úhradě nákladů na překlad, může ústřední orgán žádost vrátit bez vyřízení (§ 147 odst. 2).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 170 Obecné ustanovení (Zákon správní řád)§ 25a SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ U (Zákon o ochraně hospodářské soutěže a o )§ 21 Zpětný a další odkaz (Zákon o mezinárodním právu soukromém)§ 16 (Zákon o dočasné ochraně cizinců)§ 48 Podpůrná platnost ustanovení o aspirantuře (Vyhláška předsedy Československé akademi)