Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 129c

§ 129c hospodářský zákoník – Zástavní právo

Hospodářský zákoník · 109/1964 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 129c Hospodářského zákoníku definuje zástavní právo jako nástroj, který umožňuje oprávněné organizaci uspokojit svou pohledávku z věci zastavené dlužníkem v případě, že dlužník svůj závazek včas nesplní. Pokud dlužník (zástavce) nesplní svůj závazek, věřitel (oprávněná organizace) má právo uspokojit svou pohledávku prodejem nebo jiným využitím zastavené věci. (§ 129c zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Zástavní právo
  • Týká se: dlužník
  • Judikatura: na § 129c odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 109/1964 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Zástavní právo umožňuje, aby oprávněná organizace v případě, že závazek nebude včas splněn, byla uspokojena z věci zastavené zástavcem.

(2) Je-li zástavním právem zajištěna nepeněžitá pohledávka, má se za to, že do výše jejího zjistitelného ocenění v době vzniku zástavního práva je zajištěno peněžité plnění, které by oprávněné organizaci příslušelo v případě porušení závazku povinnou organizací.

(3) Převezme-li někdo smluvně věc, na které vázne zástavní právo, je vázán vedle původního dlužníka za pohledávku, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, a o které při uzavření smlouvy věděl nebo vědět musel; nabyvatel odpovídá takto do výše ceny nabytého majetku.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud dlužník (zástavce) nesplní svůj závazek, věřitel (oprávněná organizace) má právo uspokojit svou pohledávku prodejem nebo jiným využitím zastavené věci.
  • Jestliže je zástavním právem zajištěna pohledávka, která není peněžitá (např. dodání zboží), považuje se za zajištěné peněžité plnění do výše ocenění této nepeněžité pohledávky v době vzniku zástavního práva.
  • Pokud někdo převezme věc, na které již zástavní právo vázne, a o tomto právu věděl nebo vědět musel, stává se vedle původního dlužníka odpovědným za zajištěnou pohledávku, avšak pouze do výše ceny nabytého majetku.

Na co si dát pozor

  • Při převzetí věci je důležité zjistit, zda na ní neváznou zástavní práva, neboť jejich existence může vést k odpovědnosti nabyvatele za dluhy původního dlužníka.
  • U nepeněžitých pohledávek je klíčové správné ocenění v době vzniku zástavního práva, protože tato hodnota určuje maximální výši zajištěného peněžitého plnění.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 129c

6
NS
Nejvyšší soud
30. 8. 2018
NS
Nejvyšší soud
31. 7. 2017
NS
Nejvyšší soud
25. 1. 2017

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 129c zákona 109/1964 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 129c

Ke vzniku (smluvního) zástavního práva podle ustanovení § 129c a násl. zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 1991 (dále jen „hosp. zák.“). Nejvyšší soud již v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1191/2004, na který po právu odkázal i soud odvolací, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož otázku, zda jsou nemovitosti zatíženy zástavním právem zřízeným na základě zástavní smlouvy uzavřené podle …

29 Cdo 4189/2016 · Nejvyšší soud · 30. 8. 2018

Dovolatel argumentuje především tím, že je zástavním věřitelem, neboť mu svědčí smluvní zástavní právo na základě § 129c a násl. zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, a má tak právo na vydání výtěžku zpeněžení nemovitosti, který byl do konkursní podstaty získán správcem konkursní podstaty postupem podle § 27 odst. 5 ZKV (nynější vlastník nemovitosti složil k výzvě správce konkursní podstaty do konkursní podstaty hodnotu nemovitosti).

29 Cdo 3637/2015 · Nejvyšší soud · 31. 7. 2017

Dovodil, že nároky z obou zástavních smluv uzavřených do 31. 12. 1991 se řídí ustanoveními § 129c až 129i zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, že zástavní práva vzniklá na základě těchto smluv nemají věcně právní povahu a působí jen mezi stranami smlouvy a že závazek zástavce strpět uspokojení zástavního věřitele ze zastavené věci ohledně spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech o velikosti jedné poloviny zanikl pro nemožnost plnění, neboť spoluvlastnický podíl k zastaveným nemovitostem přešel na stát jako odúmrť.

21 Cdo 3263/2016 · Nejvyšší soud · 25. 1. 2017

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 1379 Práva vlastníka při uvolnění zástavy (Zákon občanský zákoník)§ 1341 Budoucí zástavní právo (Zákon občanský zákoník)§ 1328 Zastavení cenného papíru nebo zaknihovaného c (Zákon občanský zákoník)§ 1342 Zástavní právo z rozhodnutí orgánu veřejné mo (Zákon občanský zákoník)§ 1354 (Zákon občanský zákoník)