Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1341 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1341 občanského zákoníku upravuje situaci, kdy se zástavní právo zřizuje k věci, kterou zástavní dlužník v době zřízení zástavního práva ještě nevlastní; v takovém případě zástavní právo vznikne až okamžikem, kdy se zástavní dlužník stane vlastníkem této věci.
§ 1341 Budoucí zástavní právo
(1) Má-li se stát zástavou věc, k níž má zástavnímu dlužníku vzniknout zástavní právo teprve v budoucnu, vznikne zástavní právo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem.
(2) Vyžaduje-li se ke vzniku zástavního práva zápis do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav a bylo-li tam zapsáno budoucí zástavní právo, vznikne zástavní právo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem.
Paragraf 1341 občanského zákoníku upravuje situaci, kdy se zástavní právo zřizuje k věci, kterou zástavní dlužník v době zřízení zástavního práva ještě nevlastní; v takovém případě zástavní právo vznikne až okamžikem, kdy se zástavní dlužník stane vlastníkem této věci.
Co to znamená v praxi
Pokud se někdo zaváže dát do zástavy věc, kterou teprve v budoucnu získá (například koupí), zástavní právo k této věci nevznikne hned, ale až ve chvíli, kdy se stane jejím vlastníkem.
Tento princip platí i v případě, že je pro vznik zástavního práva vyžadován zápis do veřejného seznamu (např. katastr nemovitostí) nebo rejstříku zástav a budoucí zástavní právo tam již bylo zapsáno. I v takovém případě je pro skutečný vznik zástavního práva klíčové nabytí vlastnictví zástavním dlužníkem.
Zástavní věřitel tak získává jistotu až v okamžiku, kdy zástavní dlužník skutečně nabude vlastnictví k zastavované věci.
Na co si dát pozor
Zástavní právo nevznikne, pokud zástavní dlužník nikdy nezíská vlastnictví k věci, která měla být zastavena.
I když je budoucí zástavní právo zapsáno ve veřejném seznamu nebo rejstříku zástav, samotný zápis nezpůsobí vznik zástavního práva, dokud zástavní dlužník nenabude vlastnictví.