Zákon o vysokých školách

(1) Institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání se uděluje na dobu 10 let; na dobu 5 let se institucionální akreditace uděluje, pokud se vysoké škole uděluje pro oblast nebo oblasti vzdělávání, pro které byla dané vysoké škole zamítnuta bezprostředně předcházející žádost o rozšíření institucionální akreditace. V rozhodnutí o udělení institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání musí být uveden typ nebo typy studijních programů, které mohou být na základě institucionální akreditace vysokou školou uskutečňovány v dané oblasti nebo oblastech vzdělávání.

(2) Institucionální akreditace zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Akreditačnímu úřadu, že se vzdává akreditace. Vzdání se institucionální akreditace není přípustné po zahájení řízení o jejím odnětí.

(3) Zanikla-li institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, studijní programy uskutečňované vysokou školou na jejím základě ke dni zániku akreditace se považují za studijní programy akreditované na dobu 3 let. Akreditační úřad přitom musí ve lhůtě 120 dnů ode dne zániku akreditace oblasti vzdělávání pro tyto studijní programy rozhodnout o případném omezení nebo odnětí akreditace studijního programu podle § 86 odst. 2 písm. a) nebo b).

(4) V případě, že došlo k zániku uskutečňování studijních programů z důvodů uvedených v odstavci 3, je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.

Vysoká škola s institucionální akreditací může v době platnosti institucionální akreditace požádat o její rozšíření pro další oblast nebo oblasti vzdělávání nebo pro další typ nebo typy studijních programů v rámci oblasti, pro kterou již má institucionální akreditaci. Na řízení o rozšíření institucionální akreditace se přiměřeně použije ustanovení § 81a; doba platnosti institucionální akreditace se jejím rozšířením neprodlužuje.

(1) Vysoká škola s institucionální akreditací může studijní program v rámci oblasti, pro niž má institucionální akreditaci, uskutečňovat ve spolupráci s jinou právnickou osobou pouze na základě

a) smlouvy s tuzemskou nebo zahraniční vysokou školou; zahraniční vysoká škola musí splňovat podmínku sídla, své ústřední správy nebo hlavního místa své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie a zřízení nebo založení podle práva některého členského státu Evropské unie,

b) smlouvy s pracovištěm Akademie věd České republiky s postavením veřejné výzkumné instituce nebo s jinou veřejnou výzkumnou institucí, nebo

c) udělení akreditace studijního programu podle § 81.

(2) Na spolupráci škol podle odstavce 1 se použije obdobně úprava dohod podle § 81 odst. 3, popřípadě úprava dohod a titulů podle § 47a.

(1) Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá akreditaci, kterou uděluje Akreditační úřad.

(2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci obsahuje:

a) název vysoké školy, popřípadě název součásti, na které bude řízení probíhat,

b) obor habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,

c) popis systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a hodnocení nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje,

d) seznam členů vědecké nebo umělecké rady vysoké školy, popřípadě členů vědeckých nebo uměleckých rad dotčených součástí.

(3) Ustanovení § 79 odst. 3 platí pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem obdobně.

(4) Akreditační úřad posoudí, zda skutečnosti doložené podle odstavce 2 písm. c) a d) vytvářejí předpoklady pro objektivní posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování docentem nebo profesorem.

(5) Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 120 dnů.

(6) Akreditační úřad akreditaci neudělí, jestliže

a) vysoká škola nesplňuje předpoklady pro objektivní posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování docentem nebo profesorem podle odstavce 4 nebo z jiných důvodů neskýtá záruku řádného provádění habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,

b) vysoká škola neuskutečňuje doktorský studijní program, který svým zaměřením odpovídá oboru habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, po dobu nejméně dvojnásobku jeho standardní doby studia; do uvedené doby uskutečňování doktorského studijního programu může Akreditační úřad v případech zvláštního zřetele hodných započítat i dobu uskutečňování stejného nebo obdobného doktorského studijního programu jinou vysokou školou nebo její fakultou, pokud vysoká škola žádající o akreditaci podle odstavce 2 využívá při zajištění jí uskutečňovaného doktorského studijního programu v podstatné míře personální zabezpečení, využívané před podáním žádosti jinou vysokou školou nebo její fakultou k zajištění stejného nebo obdobného doktorského studijního programu, nebo

c) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny.

(7) Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem se uděluje na dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí.

(8) Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Akreditačnímu úřadu, že se vysoká škola akreditace vzdává.

Vláda stanoví nařízením standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci studijního programu, standardy pro akreditaci habilitačního řízení a standardy pro akreditaci řízení ke jmenování profesorem.

(1) Zřizuje se Akreditační úřad. Členové orgánů Akreditačního úřadu jsou ve svém rozhodování podle odstavce 2 nezávislí. Akreditační úřad je právnickou osobou veřejného práva. Sídlem Akreditačního úřadu je Praha. Akreditační úřad je nezávislý orgán; ve své činnosti se řídí pouze zákony a jinými právními předpisy. Do činnosti Akreditačního úřadu lze zasahovat jen na základě zákona.

(2) Akreditační úřad

a) rozhoduje o institucionálních akreditacích,

b) rozhoduje o akreditacích studijních programů,

c) rozhoduje o akreditacích habilitačního řízení a akreditacích řízení ke jmenování profesorem,

d) provádí vnější hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysokých škol,

e) přijímá opatření podle § 81b odst. 3 a § 86,

f) vydává stanoviska k udělení státního souhlasu a k typu vysoké školy podle § 2 odst. 3 a 6, poskytuje ministerstvu na vyžádání součinnost při posuzování splnění podmínek uvedených v § 93d odst. 2 písm. a), § 93d odst. 3, § 93ib odst. 2 písm. a) a v § 93ib odst. 3 a při následné kontrole jejich dodržování a v rámci této součinnosti vydává stanoviska podle § 83c odst. 2 písm. h),

g) posuzuje záležitosti týkající se vysokého školství, které mu předloží ministr, a vydává k nim stanovisko,

h) zpracovává roční zprávy o své činnosti,

i) spolupracuje se zahraničními všeobecně uznávanými hodnoticími agenturami a zapojuje se formou spolupráce nebo, se souhlasem vlády, formou členství do činnosti mezinárodních sdružení nebo jiných nadnárodních nevládních organizací nebo orgánů působících v oblasti zabezpečování kvality vysokoškolského vzdělávání,

j) vykonává další činnosti stanovené tímto zákonem.

(3) Akreditační úřad a ministerstvo si vzájemně na žádost poskytují informace potřebné pro svoji činnost podle tohoto zákona.

(4) Stanovisko k typu vysoké školy nebo stanovisko vyžádané v rámci součinnosti při posuzování splnění nebo dodržování podmínek podle § 93d odst. 2 písm. a), § 93d odst. 3, § 93ib odst. 2 písm. a) a v § 93ib odst. 3 Akreditační úřad vydává do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o stanovisko doručena.

(1) Výkonným orgánem Akreditačního úřadu, který vykonává působnost Akreditačního úřadu zejména ve věcech uvedených v § 83c odst. 2, je patnáctičlenná Rada Akreditačního úřadu, kterou tvoří předseda Rady Akreditačního úřadu, 2 místopředsedové Rady Akreditačního úřadu a další členové Rady Akreditačního úřadu. Členství v Radě Akreditačního úřadu je veřejnou funkcí; jmenování předsedou, místopředsedou nebo dalším členem Rady Akreditačního úřadu nezakládá pracovní ani služební poměr státního zaměstnance. Předseda Rady Akreditačního úřadu je zároveň předsedou Akreditačního úřadu; dva místopředsedové Rady Akreditačního úřadu jsou zároveň místopředsedy Akreditačního úřadu. Jednání Rady Akreditačního úřadu svolává a řídí její předseda.

(2) V čele Akreditačního úřadu je předseda Akreditačního úřadu. Předseda Akreditačního úřadu je statutárním orgánem Akreditačního úřadu. Předseda Akreditačního úřadu jmenuje a odvolává členy hodnoticích komisí, vydává usnesení Akreditačního úřadu o zastavení správního řízení v případě zpětvzetí žádosti žadatelem a vykonává další působnost svěřenou mu tímto zákonem.

(3) Předsedu Akreditačního úřadu v době nepřítomnosti zastupují v plném rozsahu v jím určeném pořadí místopředsedové Akreditačního úřadu.

(4) Činnost členů Rady Akreditačního úřadu a členů hodnoticích komisí je úkonem v obecném zájmu4) a za její výkon jim Akreditační úřad poskytuje odměnu. Odměnu předsedy, místopředsedů a dalších členů Rady Akreditačního úřadu stanoví vláda, a to s přihlédnutím k vysokým odborným nárokům kladeným na činnost těchto funkcionářů a k jejich odpovědnosti za řádný a nezávislý výkon činnosti Akreditačního úřadu. Odměnu členů hodnoticích komisí stanoví statut Akreditačního úřadu; odměnu poskytuje Akreditační úřad. Jmenování členem hodnoticí komise nezakládá pracovněprávní vztah k Akreditačnímu úřadu.

(5) Členům Rady Akreditačního úřadu a členům hodnoticích komisí přísluší cestovní náhrady ve stejném rozsahu, výši a za podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru5) s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje místo jejich pobytu. Cestovní náhrady poskytuje Akreditační úřad, přičemž § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce se nepoužije.

(6) Statut Akreditačního úřadu schvaluje vláda na návrh Rady Akreditačního úřadu předložený prostřednictvím ministra.

(1) Předsedu Akreditačního úřadu jmenuje vláda. Návrh na jmenování předsedy Akreditačního úřadu předkládá ministr vládě v souladu s výsledkem výběrového řízení podle § 83g.

(2) Místopředsedy Rady Akreditačního úřadu na návrh předsedy Akreditačního úřadu jmenuje a odvolává z členů Rady Akreditačního úřadu ministr.

(3) Zanikne-li předsedovi Akreditačního úřadu funkce před uplynutím jeho funkčního období, pověří ministr jednoho z místopředsedů Akreditačního úřadu, aby do jmenování nového předsedy Akreditačního úřadu plnil úkoly předsedy Akreditačního úřadu v plném rozsahu.

(4) Vláda jmenuje členem Rady Akreditačního úřadu

a) 4 osoby navržené orgánem reprezentace vysokých škol uvedeným v § 92 odst. 1 písm. a), z toho

1. 3 osoby, které jsou uznávanými odborníky v oblasti zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání nebo v oblasti pedagogické nebo tvůrčí činnosti v oboru svého působení, a

2. 1 osobu z řad studentů navrženou zástupci studentů v orgánu reprezentace vysokých škol podle § 92 odst. 1 písm. a),

b) 4 osoby navržené orgánem reprezentace vysokých škol uvedeným v § 92 odst. 1 písm. b), které jsou uznávanými odborníky v oblasti zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání nebo v oblasti pedagogické nebo tvůrčí činnosti v oboru svého působení,

c) 3 osoby navržené Radou hospodářské a sociální dohody,

d) 1 osobu navrženou sdružením krajů s celostátní působností a

e) 2 osoby navržené ministerstvem.

(5) Návrhy na jmenování členem Rady Akreditačního úřadu podle odstavce 4 písm. a) až d) se podávají ministrovi v jím určené lhůtě, která nesmí být kratší než 45 dní ode dne zveřejnění výzvy k podávání návrhů ve veřejné části internetových stránek ministerstva. Návrhy podle odstavce 4 písm. a) bodu 1 a odstavce 4 písm. b) až e) musí být odůvodněny a obsahovat písemný souhlas navržených osob a návrh podle odstavce 4 písm. a) bodu 2 musí obsahovat písemný souhlas navržené osoby; návrhy s odůvodněním, včetně návrhu podle odstavce 4 písm. e), ministerstvo zveřejní alespoň 7 dnů před předložením vládě ve veřejné části svých internetových stránek.

(6) Není-li k ministrovi podán podle odstavce 4 odpovídající počet návrhů podle odstavce 4 písm. a) až d) nebo nelze-li z vážných důvodů jmenovat navrženého kandidáta členem Rady Akreditačního úřadu, zejména nesplňuje-li navržený kandidát podmínky pro jmenování, vyzve ministr příslušné navrhovatele k dodatečnému podání návrhů ve lhůtě 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy ve veřejné části internetových stránek ministerstva; není-li ani poté podán navrhovatelem počet návrhů podle odstavce 4 písm. a) až d), navrhne ministr vládě jmenování potřebného počtu členů Rady Akreditačního úřadu sám.

(7) Funkční období člena Rady Akreditačního úřadu je šestileté, s výjimkou funkčního období člena Rady Akreditačního úřadu jmenovaného z řad studentů na návrh podle odstavce 4 písm. a) bodu 2, které je dvouleté. Funkci člena Rady Akreditačního úřadu může tatáž osoba vykonávat nejvýše 2 po sobě bezprostředně jdoucí funkční období. Uvolní-li se funkční místo člena Rady Akreditačního úřadu před koncem jeho funkčního období, je na toto místo jmenován nový člen na šestileté funkční období a v případě člena z řad studentů na dvouleté funkční období. Po zániku členství v Radě Akreditačního úřadu navrhuje kandidáta na nového člena Rady Akreditačního úřadu ten, na jehož návrh byl nebo měl být jmenován dosavadní člen Rady Akreditačního úřadu.

(8) Členové Rady Akreditačního úřadu vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce; člen Rady Akreditačního úřadu v řízení postupuje nezávisle, není vázán příkazy ani přáními toho, kdo jej navrhl ke jmenování do funkce, ani toho, kdo jej do funkce jmenoval.

(9) Předseda Rady Akreditačního úřadu ani místopředsedové Rady Akreditačního úřadu nesmějí vykonávat placené ani neplacené funkce na vysokých školách, nesmějí být členy jejich orgánů a nesmějí se podílet na podnikání či rozhodování právnických osob působících jako vysoké školy. Dále nesmějí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu k vysokým školám; to neplatí, podílejí-li se na výuce vysoké školy podle § 70 odst. 3.

(10) Ostatní členové Rady Akreditačního úřadu smějí vykonávat činnost vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou nebo uměleckou, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Rady Akreditačního úřadu. Pokud členové Rady Akreditačního úřadu vykonávají vedle své funkce jinou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrožuje řádný výkon funkce člena Rady Akreditačního úřadu a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Akreditačního úřadu. Členové Rady Akreditačního úřadu nesmějí přímo nebo zprostředkovaně poskytovat vysokým školám za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc související s výkonem hlavní činnosti Akreditačního úřadu nebo jejich funkce člena Rady Akreditačního úřadu.

(11) Vláda může odvolat člena Rady Akreditačního úřadu, jestliže po dobu 6 měsíců bez vážného důvodu nevykonává funkci, pokud v souvislosti s výkonem své funkce porušil zvlášť hrubým způsobem právní předpisy nebo jestliže se dopustil jednání zpochybňujícího nezávislost výkonu působnosti Akreditačního úřadu; dále též v případě, jestliže přestal splňovat podmínku pro jmenování podle § 83ba odst. 1 písm. c) nebo, jde-li o předsedu Akreditačního úřadu, podle § 83ba odst. 1 písm. d), přičemž tuto skutečnost je člen Rady Akreditačního úřadu povinen bezodkladně oznámit Akreditačnímu úřadu a ministerstvu. Rada Akreditačního úřadu může podat vládě návrh na odvolání člena Rady Akreditačního úřadu.

(12) Funkce člena Rady Akreditačního úřadu zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) vzdáním se funkce,

c) odvoláním z funkce,

d) smrtí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného,

e) jde-li o člena jmenovaného z řad studentů, dnem uplynutí čtvrtého měsíce ode dne ukončení jeho studia ve studijním programu, pokud se v uvedené době nezapíše do studia dalšího studijního programu,

f) dnem vzniku souběhu neslučitelných funkcí, nebo

g) dnem nabytí právní moci

1. rozhodnutí soudu, kterým byl člen Rady Akreditačního úřadu odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti,

2. rozhodnutí soudu, kterým byla schválena dohoda o vině člena Rady Akreditačního úřadu a trestu za jím spáchaný úmyslný trestný čin,

3. rozhodnutí státního zástupce, kterým bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání člena Rady Akreditačního úřadu za úmyslný trestný čin,

4. rozhodnutí státního zástupce nebo soudu, kterým bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání člena Rady Akreditačního úřadu pro úmyslný trestný čin nebo kterým bylo v trestním řízení vedeném pro úmyslný trestný čin člena Rady Akreditačního úřadu schváleno narovnání, nebo

5. rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost člena Rady Akreditačního úřadu;

osoba, jejíž funkce člena Rady Akreditačního úřadu zanikla z důvodu podle písmen e) až g), je povinna zánik funkce a jeho důvod bezodkladně oznámit Akreditačnímu úřadu a ministerstvu.

(1) Předsedou Akreditačního úřadu nebo jiným členem Rady Akreditačního úřadu, s výjimkou studenta podle odstavce 2, lze jmenovat pouze fyzickou osobu, která

a) je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto odstavce a odstavce 2 nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,

b) je plně svéprávná,

c) získala vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu,

d) v případě předsedy Akreditačního úřadu získala akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“) nebo srovnatelný titul nebo je docentem nebo profesorem nebo srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem dosáhla v zahraničí a

e) ve své předchozí praxi získala doložitelné zkušenosti se zajišťováním kvality ve vysokém školství.

(2) Členem Rady Akreditačního úřadu jmenovaným na návrh podle § 83b odst. 4 písm. a) bodu 2 z řad studentů vysokých škol lze jmenovat pouze osobu, která je

a) bezúhonná,

b) plně svéprávná a

c) studentem tuzemské vysoké školy.

(3) Funkce člena Rady Akreditačního úřadu je neslučitelná s funkcí člena nebo náhradníka Přezkumné komise Akreditačního úřadu. Dále je neslučitelná s funkcí poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, rektora, prorektora, člena statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu právnické osoby, která má státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, děkana, proděkana, ředitele vysokoškolského ústavu, člena akademického senátu vysoké školy nebo fakulty, člena rady pro vnitřní hodnocení, kvestora a tajemníka fakulty, jakož i s odpovídajícími funkcemi na soukromé vysoké škole nebo na zahraniční vysoké škole, a s funkcí ředitele vyšší odborné školy.

(1) Rada Akreditačního úřadu rozhoduje ve všech věcech náležejících do působnosti Akreditačního úřadu, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Radě Akreditačního úřadu je vyhrazeno

a) usnášet se o návrhu statutu Akreditačního úřadu a předkládat jej vládě prostřednictvím ministra,

b) rozhodovat, s výjimkou vydávání usnesení o zastavení řízení v případě zpětvzetí žádosti žadatelem, ve správních řízeních vedených Akreditačním úřadem v prvním stupni

1. o žádostech o institucionální akreditaci a o její rozšíření, o akreditaci studijního programu a o její prodloužení a rozšíření, o akreditaci habilitačního řízení nebo o akreditaci řízení ke jmenování profesorem,

2. o omezení nebo odnětí akreditace studijního programu, o omezení nebo odnětí institucionální akreditace pro oblast vzdělávání, o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem a o omezení a zániku oprávnění uskutečňovat studijní program na základě institucionální akreditace podle § 86 odst. 2 až 5,

3. ve věcech rušení opatření podle § 86 odst. 9,

c) předkládat ministerstvu podněty pro úpravu standardů pro akreditace stanovených nařízením vlády podle § 82a,

d) stanovit na základě návrhů připravených předsedou Akreditačního úřadu doporučené postupy a metody hodnotící činnosti Akreditačního úřadu v souladu se standardy pro akreditace podle § 78a,

e) vydávat stanovisko k typu vysoké školy a posuzovat námitky podané proti stanovisku,

f) vydávat zprávu o vnějším hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle § 84 a posuzovat námitky podané proti zprávě,

g) vydávat stanovisko k udělení státního souhlasu,

h) vydávat stanovisko k personálnímu, finančnímu a materiálnímu zabezpečení zahraničního vysokoškolského studijního programu a k uskutečňování odpovídající související tvůrčí činnosti žadatelem o udělení povolení nebo oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky v zahraničním vysokoškolském studijním programu nebo k dodržování uvedených podmínek držitelem tohoto povolení nebo oprávnění, vyžádá-li si ministerstvo součinnost Akreditačního úřadu při posuzování splnění nebo dodržování podmínek uvedených v § 93d odst. 2 písm. a) a v § 93d odst. 3 nebo v § 93ib odst. 2 písm. a) a v § 93ib odst. 3,

i) zařazovat zájemce o funkci hodnotitele do Seznamu hodnotitelů,

j) usnášet se na základě podnětu nejméně třetiny svých členů, orgánu reprezentace vysokých škol nebo ministra o podání návrhu na odvolání člena Rady Akreditačního úřadu.

(3) K přijetí usnesení ve věcech podle odstavce 2 písm. a) je zapotřebí souhlasu dvou třetin všech členů Rady Akreditačního úřadu.

(4) Proti rozhodnutí vydanému ve věci uvedené v odstavci 2 písm. b) lze podat odvolání k Přezkumné komisi Akreditačního úřadu, která přezkoumává pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy a statutem Akreditačního úřadu. Přezkumná komise Akreditačního úřadu může v řízení o odvolání napadené rozhodnutí pouze potvrdit a odvolání zamítnout anebo napadené rozhodnutí nebo jeho část zrušit a věc vrátit k novému projednání nebo rozhodnutí nebo jeho část zrušit a řízení zastavit.

(5) Při poradě a hlasování o usneseních podle odstavce 2 mohou být přítomni pouze členové Rady Akreditačního úřadu, osoba, která je pověřena sepsáním protokolu, a další osoby po předchozím souhlasu Rady Akreditačního úřadu.

(6) Ve správních řízeních podle odstavce 2 písm. b) v době od přijetí usnesení ve věci samé Radou Akreditačního úřadu nejsou účastníci řízení oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a k jejich podáním učiněným v době od přijetí usnesení ve věci samé Radou Akreditačního úřadu před vydáním rozhodnutí se nepřihlíží, s výjimkou uplatnění práva žadatele zúžit předmět své žádosti nebo vzít žádost zpět. Akreditační úřad spolu s výzvou k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí před vydáním rozhodnutí ve věci poučí účastníka řízení o těchto omezeních a sdělí mu den, kdy Rada Akreditačního úřadu věc projedná.

(7) Akreditační úřad zveřejňuje ve veřejné části svých internetových stránek výrokovou část pravomocných rozhodnutí vydaných podle odstavce 2 písm. b) a výrokovou část pravomocných rozhodnutí o odvolání vydaných podle odstavce 4, a to spolu se stručně uvedenými důvody těchto rozhodnutí. Jiná usnesení přijatá Radou Akreditačního úřadu podle odstavce 2 a jejich důvody Akreditační úřad zveřejňuje ve veřejné části svých internetových stránek bezprostředně po jejich přijetí. Akreditační úřad dále ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňuje závěrečný písemný výstup z činnosti hodnoticí komise.

(1) Přezkumná komise Akreditačního úřadu má 5 členů a 2 náhradníky. Člen Přezkumné komise Akreditačního úřadu se pro účely konkrétního řízení nahradí náhradníkem, byl-li vyloučen z projednávání věci z důvodu podjatosti nebo z jiného důvodu, stanoví-li tak vnitřní předpis Akreditačního úřadu. Náhradník má při jednání Přezkumné komise Akreditačního úřadu postavení člena Přezkumné komise Akreditačního úřadu v plném rozsahu.

(2) Členy Přezkumné komise Akreditačního úřadu jmenuje ministr na základě výsledků výběrového řízení podle § 83g; náhradníky jmenuje podle pořadí prvních dvou neúspěšných uchazečů, kteří splnili požadavky a kritéria pro obsazení funkce člena Přezkumné komise Akreditačního úřadu.

(3) Členem Přezkumné komise Akreditačního úřadu a náhradníkem lze jmenovat pouze fyzickou osobu, která

a) je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto odstavce nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo která byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,

b) je plně svéprávná a

c) získala vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, které je podle zákona o advokacii předpokladem pro zápis žadatele do seznamu advokátních koncipientů vedeného Českou advokátní komorou.

(4) Funkční období člena Přezkumné komise Akreditačního úřadu je čtyřleté. Funkci člena Přezkumné komise Akreditačního úřadu může tatáž osoba vykonávat nejvýše 2 po sobě bezprostředně jdoucí funkční období.

(5) Funkce člena Přezkumné komise Akreditačního úřadu nebo náhradníka je neslučitelná s funkcí člena Rady Akreditačního úřadu a s funkcemi uvedenými v § 83ba odst. 3 větě druhé.

(6) Ministr může odvolat člena Přezkumné komise Akreditačního úřadu nebo náhradníka před skončením funkčního období, jestliže

a) v souvislosti s výkonem své funkce porušil zvlášť hrubým způsobem právní předpisy, nebo

b) přestal splňovat podmínku pro jmenování podle odstavce 3 písm. c); člen nebo náhradník Přezkumné komise Akreditačního úřadu je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit Akreditačnímu úřadu a ministerstvu.

(7) Funkce člena Přezkumné komise Akreditačního úřadu nebo náhradníka zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) vzdáním se funkce oznámeným ministerstvu a Akreditačnímu úřadu,

c) odvoláním z funkce,

d) smrtí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného,

e) dnem vzniku souběhu neslučitelných funkcí,

f) dnem ztráty bezúhonnosti, nebo

g) dnem omezení svéprávnosti;

osoba, jejíž funkce člena nebo náhradníka Přezkumné komise Akreditačního úřadu zanikla z důvodu podle písmen e) až g), je povinna zánik funkce a jeho důvod bezodkladně oznámit Akreditačnímu úřadu a ministerstvu.

(8) Jmenování členem Přezkumné komise Akreditačního úřadu nezakládá pracovněprávní vztah k Akreditačnímu úřadu. Činnost členů Přezkumné komise Akreditačního úřadu je úkonem v obecném zájmu4) a za její výkon jim Akreditační úřad poskytuje odměnu, jejíž výši stanoví statut Akreditačního úřadu. Členům Přezkumné komise Akreditačního úřadu přísluší také cestovní náhrady obdobné cestovním náhradám ve stejném rozsahu, výši a za podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru5) s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje místo jejich pobytu. Cestovní náhrady poskytuje Akreditační úřad, přičemž § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce se nepoužije.

(1) Poradními orgány Rady Akreditačního úřadu jsou hodnoticí komise, které ustavuje předseda Akreditačního úřadu; členové hodnoticích komisí jsou jmenováni z osob evidovaných v Seznamu hodnotitelů. Návrh členů hodnoticí komise Akreditační úřad předloží příslušné vysoké škole ke stanovisku. V případě nesouhlasného stanoviska školy navrhne Akreditační úřad jiného člena nebo členy hodnoticí komise; takto upravený návrh se již vysoké škole ke stanovisku nepředkládá. Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci se na členy hodnoticích komisí použijí obdobně; o námitce podjatosti rozhoduje Rada Akreditačního úřadu.

(2) Statut Akreditačního úřadu stanoví

a) počet členů a složení hodnoticích komisí ustavovaných pro přípravu podkladů pro jednotlivá řízení podle § 83c odst. 2 písm. b) a g) a pro jednotlivá vnější hodnocení; členem hodnoticí komise je vždy také alespoň jeden student, nejde-li o správní řízení ve věcech udělení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem nebo jejího pozastavení nebo zrušení pozastavení,

b) kritéria pro naplňování Seznamu hodnotitelů pro jednotlivé oblasti vzdělávání z hlediska zastoupení osob, působících ve vysokém školství nebo v jiných sférách podle odstavce 6 písm. e),

c) pravidla pro výběr členů ze Seznamu hodnotitelů do hodnoticích komisí.

(3) Akreditační úřad spravuje Seznam hodnotitelů. Seznam slouží k evidenci osob, které mohou být jmenovány do hodnoticích komisí. Seznam se člení podle oblastí vzdělávání.

(4) Do Seznamu hodnotitelů může být zapsána pouze osoba, která je všeobecně uznávanou odbornou autoritou v příslušné oblasti vzdělávání nebo studentem a kterou k zařazení do Seznamu hodnotitelů navrhlo ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, orgán reprezentace vysokých škol podle § 92 nebo profesní organizace nebo jiná právnická osoba uvedená v § 77b odst. 2 písm. e) nebo osoba, která projevila zájem podílet se na činnosti hodnoticích komisí. Zápis se provede, pokud daná osoba splňuje podmínky pro zařazení do Seznamu hodnotitelů stanovené Radou Akreditačního úřadu, na základě souhlasného usnesení Rady Akreditačního úřadu a písemného souhlasu zapisované osoby podílet se na činnosti hodnoticích komisí, a to na dobu 6 let. V případě osob zaměřených na oblast vzdělávání „Bezpečnostní obory“ se k jejich zápisu do seznamu vyžaduje také souhlasné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. Na zápis do seznamu není právní nárok.

(5) Rada Akreditačního úřadu může zapsaného hodnotitele vyřadit ze Seznamu hodnotitelů před uplynutím doby, na niž byl zapsán, na základě jeho žádosti, z vlastního odůvodněného podnětu nebo na základě odůvodněného podnětu ministerstva, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany.

(6) V Seznamu hodnotitelů se o hodnotiteli vedou tyto údaje:

a) osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu; u cizinců také pohlaví, adresa místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství,

b) nejde-li o studenta, zaměření vysokoškolského vzdělání hodnotitele, jeho akademické tituly, vědecké hodnosti, úspěšně ukončená habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, včetně uvedení programů nebo oborů, ve kterých byly tituly a hodnosti získány a ve kterých byla habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ukončena, a uvedení vysoké školy, na které se habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem uskutečnilo,

c) v případě studenta nejvyšší dosažené vzdělání, název vysoké školy, jíž je studentem, a název studijního programu, ve kterém studuje,

d) v případě zaměstnance vysoké školy druh základního pracovněprávního vztahu hodnotitele k vysoké škole a název vysoké školy,

e) povolání hodnotitele a jeho případná návaznost na vysoké školství, včetně uvedení, zda jde o současného nebo bývalého akademického nebo vědeckého pracovníka vysoké školy, emeritního rektora nebo jiného bývalého nebo současného funkcionáře vysoké školy nebo její součásti, odborníka ze sféry státní, územní nebo jiné veřejné správy, odborníka ze sféry zaměstnavatelů absolventů vysokých škol, podnikové sféry spolupracující s vysokými školami nebo sféry výzkumných institucí nebo jiného odborníka z praxe, a oblast vzdělávání, ve které je hodnotitel činný.

(7) Akreditační úřad zveřejňuje ve veřejné části svých internetových stránek výpis ze Seznamu hodnotitelů, který obsahuje u každého hodnotitele osobní jméno a příjmení, tituly a vědecké hodnosti a povolání a jeho odborné zaměření; u studentů se uvede rovněž jejich právní postavení studenta a název vysoké školy, na které studují.

Kancelář Akreditačního úřadu je organizační součástí Akreditačního úřadu a plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Akreditačního úřadu, včetně vedení databází spojených s činností Akreditačního úřadu a provádění úkonů Akreditačního úřadu ve správním řízení, s výjimkou úkonů vyhrazených orgánům nebo oprávněným úředním osobám stanoveným zákonem.

(1) Výběrové řízení na obsazení funkce předsedy Akreditačního úřadu vyhlašuje ministerstvo nejpozději 90 dnů před uplynutím funkčního období předsedy Akreditačního úřadu.

(2) Výběrové řízení na obsazení funkce člena Přezkumné komise Akreditačního úřadu vyhlašuje ministerstvo nejpozději 90 dnů před uplynutím funkčního období člena Přezkumné komise Akreditačního úřadu.

(3) Skončí-li výkon funkce předsedy Akreditačního úřadu nebo člena Přezkumné komise Akreditačního úřadu před uplynutím jeho funkčního období, výběrové řízení se vyhlašuje do 30 dnů od skončení výkonu této funkce.

(4) K přihlášce do výběrového řízení k obsazení funkce předsedy Akreditačního úřadu nebo funkce člena Přezkumné komise Akreditačního úřadu uchazeč přikládá

a) strukturovaný životopis,

b) doklad prokazující získání požadovaného vysokoškolského vzdělání,

c) čestné prohlášení o splnění podmínky praxe s uvedením osoby, u které uchazeč tuto praxi vykonával, pokud jde o uchazeče o funkci předsedy Akreditačního úřadu,

d) projekt řízení a rozvoje Akreditačního úřadu, pokud jde o uchazeče o funkci předsedy Akreditačního úřadu, a

e) případně další doklady uvedené v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.

(5) Pro výběrové řízení na obsazení funkce předsedy Akreditačního úřadu zřídí ministr pětičlennou výběrovou komisi, do které jmenuje

a) 1 člena bez návrhu,

b) 1 člena na návrh orgánu reprezentace vysokých škol uvedeného v § 92 odst. 1 písm. a),

c) 1 člena na návrh orgánu reprezentace vysokých škol uvedeného v § 92 odst. 1 písm. b),

d) 1 člena na návrh zástupců studentů v orgánu reprezentace vysokých škol podle § 92 odst. 1 písm. a) a

e) 1 člena na návrh Rady hospodářské a sociální dohody.

(6) Součástí výběrového řízení na obsazení funkce předsedy Akreditačního úřadu je veřejné slyšení uchazečů, v rámci kterého uchazeč prezentuje projekt řízení a rozvoje Akreditačního úřadu. Uchazeče, který nesplňuje podmínky podle § 83ba odst. 1, ministerstvo k veřejnému slyšení nezve.

(7) Výběrová komise podle odstavce 5 ověří schopnosti a odborné znalosti, které jsou potřebné nebo vhodné k řádnému výkonu funkce předsedy Akreditačního úřadu, u uchazečů o tuto funkci splňujících podmínky podle § 83ba odst. 1, včetně posouzení jejich prezentace projektu řízení a rozvoje Akreditačního úřadu ve veřejném slyšení, a stanoví pořadí 3 nejvhodnějších uchazečů splňujících podmínky podle § 83ba odst. 1, z nichž ministr vybere uchazeče, kterého navrhne vládě ke jmenování předsedou Akreditačního úřadu; pořadí nejvhodnějších uchazečů určené výběrovou komisí není pro ministra závazné.

(8) Výsledek výběrového řízení zveřejní ministerstvo ve veřejné části svých internetových stránek do 10 dnů od jeho skončení.

(1) Akreditační úřad sestavuje na každý rozpočtový rok návrh svého rozpočtu nejméně v rozsahu celkových příjmů a celkových výdajů a spolu s účetní závěrkou Akreditačního úřadu za předcházející účetní období jej ve lhůtách stanovených pro sestavování státního rozpočtu České republiky předkládá ministerstvu. Rozpočet Akreditačního úřadu schvaluje vláda.

(2) Peněžními zdroji Akreditačního úřadu jsou

a) příspěvek ze státního rozpočtu,

b) úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím peněžních prostředků Akreditačního úřadu,

c) výnosy z prodeje majetku Akreditačního úřadu,

d) ostatní příjmy z činnosti Akreditačního úřadu.

(3) Příspěvek ze státního rozpočtu je poskytován každoročně nejméně ve výši skutečných výdajů určených schváleným rozpočtem ve výši určené k pokrytí činnosti Akreditačního úřadu nepokryté z peněžních zdrojů podle odstavce 2 písm. b) až d). Příspěvek poskytuje ministerstvo.

(4) Peněžní prostředky Akreditačního úřadu lze použít pouze k úhradě nákladů spojených s činností Akreditačního úřadu schválených v rámci rozpočtu.

(5) Finanční vypořádání příspěvku ze státního rozpočtu podle jiného právního předpisu se neprovádí.

(6) Akreditační úřad je samostatnou účetní jednotkou; v rámci účetních jednotek podle jiného právního předpisu je zařazen mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání.

(1) Akreditační úřad vykonává u vysokých škol kontrolu dodržování právních předpisů při uskutečňování akreditovaných činností a provádí vnější hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysokých škol.

(2) Hodnocení podle odstavce 1 se provádí

a) na základě podnětu ministra, nebo

b) na základě usnesení Rady Akreditačního úřadu.

(3) Při hodnocení podle odstavce 1 může využívat Akreditační úřad výsledky vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a případné hodnocení provedené všeobecně uznávanou hodnoticí agenturou podle § 77a odst. 4, jíž se pro účely tohoto zákona rozumí agentura, která je zařazená v registru EQAR (Evropském registru agentur zabezpečujících kvalitu) nebo je členem sdružení ENQA (Evropské asociace pro zabezpečování kvality ve vysokém školství).

(4) Při postupu Akreditačního úřadu a vysokých škol při vnějším hodnocení podle odstavce 2 písm. a) nebo b) nebo kontrole podle odstavce 1 lze s předchozím souhlasem nebo na návrh vysoké školy jednat a písemnosti předkládat a vyhotovovat v cizím jazyce nebo vícejazyčně, a to i bez tlumočení a překladů, usnese-li se tak Rada Akreditačního úřadu. Větu první lze použít i jen pro některé písemnosti nebo úkony, včetně případné návštěvy hodnoticí komise Akreditačního úřadu na místě a výstupů z činnosti hodnoticí komise. Závěrečná hodnotící zpráva Akreditačního úřadu a protokol o kontrole se však vždy vyhotovují i v českém jazyce. Je-li dokument podle věty třetí vyhotoven vícejazyčně, je v případě rozdílností rozhodné znění v jazyce českém; u ostatních vícejazyčných dokumentů určí rozhodný jazyk Rada Akreditačního úřadu.

Vysoká škola, které byla udělena akreditace, je povinna v době její platnosti

a) dodržovat všechny požadavky vyplývající z § 77b a 78a,

b) zlepšovat systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a naplňovat cíle strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy,

c) informovat Akreditační úřad o podstatných změnách, které probíhají na vysoké škole a které mají nebo mohou mít dopad na uskutečňování akreditovaných činností,

d) poskytovat Akreditačnímu úřadu zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a dodatky k této zprávě, popřípadě další informace, které si Akreditační úřad vyžádá.

(1) Zjistí-li Akreditační úřad nedostatky při uskutečňování akreditovaných činností, uloží vysoké škole, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(2) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky při uskutečňování studijního programu, jehož akreditace byla vysoké škole udělena nebo který byl akreditován vysoké škole ze zákona a který není vysokou školou uskutečňován na základě institucionální akreditace v rámci oblasti vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci, rozhodne podle povahy věci o

a) omezení akreditace studijního programu spočívajícím v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče, nebo

b) odnětí akreditace studijního programu.

(3) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky při uskutečňování studijního programu na základě institucionální akreditace v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro něž má vysoká škola institucionální akreditaci, rozhodne podle povahy věci o

a) omezení oprávnění uskutečňovat studijní program, spočívajícím v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče,

b) zániku oprávnění uskutečňovat studijní program,

c) omezení institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, spočívajícím v zániku práva vytvářet další studijní programy v této oblasti nebo v těchto oblastech vzdělávání a rozšiřovat stávající studijní programy v této oblasti nebo v těchto oblastech vzdělávání, nebo

d) odnětí institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání.

(4) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky v činnosti vysoké školy, které byla udělena institucionální akreditace, rozhodne o odnětí institucionální akreditace pro ty oblasti vzdělávání, ve kterých zjistil nedostatky. Zároveň může rozhodnout o přijetí opatření uvedených v odstavci 3 písm. a) a b).

(5) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky v habilitačním řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, rozhodne podle povahy věci o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v těch oborech, ve kterých zjistil nedostatky.

(6) Opatření uvedená v odstavcích 2 až 5 může Akreditační úřad přijmout také v případě, že zjištěné nedostatky podle odstavce 1 nebyly ve stanovené lhůtě po výzvě Akreditačního úřadu odstraněny, nebo v případě, že vysoká škola neposkytla Akreditačnímu úřadu součinnost nezbytnou pro výkon jeho působnosti.

(7) Akreditační úřad může akreditaci odejmout i v případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci.

(8) V případě, že došlo k odnětí akreditace podle odstavce 2 písm. b) nebo k zániku oprávnění podle odstavce 3 písm. b), je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.

(9) Pominou-li důvody, pro které bylo přijato nápravné opatření podle odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. a) nebo c) nebo opatření pozastavující akreditaci podle odstavce 5, Akreditační úřad přijaté opatření zruší.

(1) Účastníkem řízení ve věcech uvedených v § 78 až 86 je pouze vysoká škola, která je držitelem příslušné akreditace nebo žadatelem o akreditaci; účastníkem řízení podle § 81 je rovněž příslušná právnická osoba zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností uvedená v § 81 odst. 1.

(2) Účastníkem řízení uvedeného v § 79 odst. 5 je pouze žadatel, jemuž byl pravomocně udělen státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola rozhodnutím, které dosud nenabylo účinnosti.

(3) Účastníkem řízení o žádosti o udělení institucionální akreditace je také právnická osoba podle § 81d odst. 2 písm. b), pokud má být vysoké škole rozhodnutím o udělení institucionální akreditace založeno oprávnění uskutečňovat studijní program ve spolupráci s touto osobou.

(1) Ministerstvo

a) registruje vnitřní předpisy vysokých škol,

b) vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o stavu vysokého školství a strategický záměr ministerstva a každoroční plán jeho realizace,

c) projednává a vyhodnocuje strategické záměry veřejných vysokých škol a strategické záměry soukromých vysokých škol a každoroční plány jejich realizace,

d) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly školství vysokým školám a kontroluje jejich využití,

e) kontroluje hospodaření veřejné vysoké školy; postupuje při tom podle zvláštního předpisu,20)

f) uděluje státní souhlas podle § 39 a 39a,

g) stanoví vyhláškou

1. rámec kvalifikací,

2. formát a strukturu datové zprávy a technické podmínky a lhůty předávání údajů podle § 87b odst. 4,

3. termíny, strukturu a formu předávání údajů podle písmene i) vysokými školami ministerstvu,

4. formát a strukturu datové zprávy a technické podmínky a lhůty předávání údajů podle § 90b odst. 3,

h) jmenuje a odvolává další členy zkušební komise podle § 53 odst. 3,

i) sdružuje a využívá informace o uchazečích o přijetí ke studiu a o účastnících a absolventech celoživotního vzdělávání a informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy a agregované údaje o zaměstnancích vysokých škol a jejich odměňování; při sdružování a využívání informací a při provádění statistických zjišťování je oprávněno samo, případně prostřednictvím jím pověřené osoby, využívat rodná čísla uchazečů o přijetí ke studiu ve studijním programu, osob přijatých ke studiu ve studijním programu, studentů studujících ve studijním programu, a osob, které přerušily nebo ukončily studium ve studijním programu, účastníků celoživotního vzdělávání a absolventů celoživotního vzdělávání; vysoké školy jsou povinny předávat ministerstvu tyto údaje v termínech, struktuře a formě stanovené prováděcím právním předpisem,

j) vede

1. neveřejný registr uměleckých výstupů podle § 77c,

2. veřejně přístupný registr vysokých škol a studijních programů podle § 87a,

3. neveřejný registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol podle § 87b,

4. neveřejný registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 90b,

k) v souladu s tímto zákonem řídí vysoké školy při výkonu státní správy,

l) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení vedeném v rámci výkonu státní správy,

m) přijímá opatření podle § 37, 38 a 43,

n) uznává zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikaci podle § 89 až 90a,

o) přiznává stipendia podle § 91b,

p) poskytuje příspěvek ze státního rozpočtu Akreditačnímu úřadu a kontroluje jeho využití,

q) vyslovuje souhlas nebo se vyjadřuje k záležitostem uvedeným v § 95,

r) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků,

s) uděluje věcné a finanční ocenění vynikajícím studentům, absolventům studia ve studijním programu a dalším osobám za mimořádné výsledky ve studiu a v tvůrčí činnosti,

t) poskytuje Akreditačnímu úřadu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné k jeho činnosti,

u) informuje na základě podkladů od Akreditačního úřadu uznávací orgány o vydání rozhodnutí o udělení akreditace studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání nebo o uskutečňování studijního programu tohoto zaměření v rámci udělené institucionální akreditace pro oblast vzdělávání, ke kterému bylo vydáno stanovisko podle § 78 odst. 6 a § 79 odst. 2 písm. f); daný studijní program zašle uznávacímu orgánu zároveň se zaslanou informací,

v) poskytuje účelovou podporu z evropských fondů prostřednictvím státního rozpočtu právnickým a fyzickým osobám jako příjemcům, nebo spolupříjemcům, které na základě dohody uzavřené mezi těmito osobami řeší projekty zaměřené na vzdělávací činnost realizovanou na vysokých školách na základě vyhlášené veřejné soutěže,

w) stanovuje část účelové podpory z evropských fondů, kterou je příjemce povinen poskytnout spolupříjemci podle písmene v). Při poskytnutí účelové podpory se nepostupuje podle zvláštního předpisu20a),

x) uděluje tuzemské povolení k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky (dále jen „tuzemské povolení“) podle § 93b až 93e a tuzemské oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky (dále jen „tuzemské oprávnění“) podle § 93i až 93ic a vykonává kontrolu dodržování právních předpisů v oblasti poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání a dodržování podmínek pro uskutečňování zahraničního vysokoškolského vzdělávání podle § 93d odst. 2 a 3, § 93e odst. 1, § 93f odst. 1, § 93ib odst. 2 a 3, § 93ic odst. 1 a § 93id odst. 1; při kontrole dodržování uvedených předpisů a podmínek může požádat o součinnost Akreditační úřad,

y) projednává přestupky podle tohoto zákona a ukládá za ně správní tresty,

z) provádí vyšší ověření vysokoškolských diplomů a dodatků k vysokoškolským diplomům vydaných vysokými školami v České republice, a to za účelem jejich použití v zahraničí, formou ověřování podpisů a otisků razítek na uvedených listinách,

za) samo, případně prostřednictvím jím pověřené osoby, provádí statistická zjišťování a výzkumná šetření související s vysokým školstvím také s využitím kontaktních údajů sdružených podle písmene i).

(2) Ministerstvo dále

a) umožňuje nahlížet do registru uměleckých výstupů podle § 77c

1. Akreditačnímu úřadu a při prokázání právního zájmu rektorům a děkanům fakult veřejných a státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol vykonávajícím působnost rektora a zaměstnancům vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným uvedenými orgány vysoké školy,

2. osobám, jejichž osobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby, včetně záznamů vedených o nahlížení na tyto jejich osobní údaje,

b) umožňuje nahlížet do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol, uvedeného v odstavci 1 písm. j) bodě 3 a v § 87b,

1. Akreditačnímu úřadu a při prokázání právního zájmu rektorům a děkanům fakult veřejných a státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol vykonávajícím působnost rektora a zaměstnancům vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným uvedenými orgány vysoké školy; vysoká škola využívá informace z registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů pro účely zjišťování skutkového stavu souvisejícího se záležitostmi týkajícími se akreditací a vzniku nebo případného souběhu pracovních nebo služebních poměrů,

2. osobám, jejichž osobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby, včetně záznamů vedených o nahlížení na tyto jejich osobní údaje,

3. statutárním orgánům poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky při prokázání právního zájmu,

c) umožňuje nahlížet do registru řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, uvedeného v odstavci 1 písm. j) bodě 4 a v § 90b,

1. Akreditačnímu úřadu,

2. Ministerstvu obrany, Ministerstvu vnitra, rektorům a děkanům fakult veřejných vysokých škol a zaměstnancům veřejných vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným rektory veřejných vysokých škol; uvedené orgány a veřejné vysoké školy využívají informace z registru pro účely zjišťování skutkového stavu v jimi vedených řízeních o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace nebo v řízeních o žádostech o přijetí ke studiu,

3. rektorům a děkanům fakult státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol vykonávajícím působnost rektora a jimi pověřeným zaměstnancům, a to pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních o žádostech o přijetí ke studiu,

4. těm, kteří prokáží oprávnění podle zvláštního zákona,

5. osobám, jejichž osobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby.

(1) Registr vysokých škol a studijních programů je součástí Informačního systému vzdělávání podle školského zákona.

(2) Registr vysokých škol a studijních programů se člení podle vysokých škol, oblastí vzdělávání a typů akreditovaných nebo schválených studijních programů a jejich profilů. Součástí registru je Seznam poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, uvedených v § 93b a 93i, a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů.

(3) Strukturu registru stanoví ministerstvo; Akreditační úřad, vysoké školy a poskytovatelé zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky poskytují ministerstvu jím požadované příslušné údaje k evidenci, a to prostřednictvím registru vysokých škol a studijních programů, nestanoví-li ministerstvo jiný způsob předávání údajů.

(1) Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o zaměstnancích v pracovním nebo služebním poměru veřejných, státních a soukromých vysokých škol, kteří jsou docenty, profesory nebo mimořádnými profesory. Správcem registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol je ministerstvo.

(2) Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol obsahuje o zaměstnancích uvedených v odstavci 1 větě první tyto údaje:

a) osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, rok narození a obec, kde má trvalý pobyt; u cizinců také pohlaví, adresu místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství,

b) údaje o úspěšně ukončených habilitačních řízeních a řízeních ke jmenování profesorem, včetně uvedení oborů, ve kterých byla habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ukončena a uvedení vysoké školy, na které se habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem uskutečnilo, a o datech jmenování docentem a profesorem; u mimořádných profesorů datum získání nejvyššího dosaženého vzdělání,

c) údaje o vzniku, změně a skončení pracovního poměru zaměstnance k vysoké škole nebo v případě státní vysoké školy k České republice, včetně údaje o rozsahu práce, vyjádřeném stanoveným počtem hodin výkonu práce za týden, případně za kalendářní rok nebo za jiné příslušné období, a o době, na kterou je pracovní poměr k vysoké škole nebo k České republice sjednán a obdobné údaje o služebním poměru, je-li místo akademického pracovníka působícího na státní vysoké škole obsazeno vojákem v činné službě nebo příslušníkem Policie České republiky ve služebním poměru.

(3) Uživateli registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol jsou

a) ministerstvo,

b) Akreditační úřad,

c) rektoři a zaměstnanci vysokých škol zvlášť k tomu pověření rektorem,

d) zaměstnanec vysoké školy, jehož údaje jsou obsaženy v registru, pokud jde o údaje o jeho osobě.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím veřejné, státní a soukromé školy oznamují změny v údajích týkajících se jejich zaměstnanců, technické podmínky a lhůty předávání údajů.

(5) Součástí registru jsou údaje o docentech a profesorech působících v pracovním poměru jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky uvedených v § 93b a 93i. Ustanovení odstavců 1 až 4 se na ně použijí obdobně.

(1) Vysoká škola vede matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci o studentech, k činnostem spojeným se zabezpečením zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřnímu hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle tohoto zákona a k rozpočtovým a statistickým účelům.

(2) Do matriky studentů se zaznamenává osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, rodné číslo, stav a adresa místa trvalého pobytu studenta, adresa elektronické pošty, je-li studentem poskytnuta, u cizinců též datum narození, pohlaví, adresa místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství.

(3) V matrice studentů jsou o jednotlivých studentech vedeny zejména údaje o

a) zápisu do studia,

b) předchozím vzdělání,

c) studijním programu a formě studia,

d) zápisu do vyššího ročníku nebo dalšího bloku,

e) složené státní zkoušce a uděleném akademickém titulu,

f) přerušení studia,

g) ukončení studia,

h) přestupu,

i) přiznání a odnětí doktorského stipendia,

j) čísle vysokoškolského diplomu a dodatku k diplomu, byl-li vydán.

(4) Záznamy do matriky studentů mohou provádět pouze zaměstnanci vysoké školy zvlášť k tomu pověření; záznamy podle odstavce 3 písm. a) a c) až i) se provedou neprodleně, nejpozději však do 3 pracovních dnů po rozhodné události nebo do 3 pracovních dnů po dni, kdy se vysoká škola dozví, že tato událost nastala. Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou archiválie; při jejich archivování a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zákona o archivnictví.

(5) Vysoká škola sdělí tomu, kdo osvědčil právní zájem, příslušný údaj z matriky studentů.

(1) Na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá rozhodnutí o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice

a) ministerstvo, jestliže je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou se zemí, kde je zahraniční vysoká škola zřízena a uznána, a ministerstvo je touto smlouvou k uznání zmocněno,

b) v ostatních případech veřejná vysoká škola, která uskutečňuje nebo je oprávněna uskutečňovat studijní program alespoň v jedné z oblastí vzdělávání, do nichž zahraniční vysokoškolský studijní program náleží; na zařazení zahraničních vysokoškolských studijních programů do oblastí vzdělávání se § 44 odst. 8 a § 44a použijí přiměřeně.

(2) V pochybnostech určí příslušnost veřejné vysoké školy ministerstvo nebo rozhodne o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice samo.

(3) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo rozhodne o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice na základě posouzení, zda je instituce, na které bylo zahraniční vzdělání získáno, zahraniční vysokou školou, a na základě kvalifikační úrovně vyplývající ze znalostí a dovedností osvědčených zahraniční vysokoškolskou kvalifikací. Zahraniční vysokoškolskou kvalifikací39) se pro účely § 89 až 90b rozumí vysokoškolský diplom nebo obdobný zahraniční doklad osvědčující nabytí schopností, znalostí a dovedností.

(4) Nedaří-li se prokazatelně žadateli doručovat nebo nepodaří-li se žadateli doručit do ciziny, orgán rozhodující o žádosti doručuje žadateli bez ustanovení opatrovníka veřejnou vyhláškou.

(1) Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor.

(2) Součástí žádosti o uznání je originál nebo úředně ověřená kopie zahraniční vysokoškolské kvalifikace a originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu nebo obdobného dokladu. Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby žadatel vedle těchto náležitostí předložil též doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona, nebo informace o náplni studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu nebo potřebné informace o zahraničním vysokoškolském vzdělání, o jehož uznání je žádáno. Součástí žádosti je i informace o místě poskytování vzdělání, pokud se liší od sídla zahraniční vysoké školy.

(3) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby pravost podpisů a otisků razítek na originálech dokladů byla ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo zahraniční vysoká škola, která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

(4) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany21a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 a ověření pravosti podle odstavce 3 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením.

(5) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice zamítne, pokud zahraniční vysokoškolské vzdělání, o jehož uznání je žádáno,

a) bylo poskytováno institucí, která nebyla v době studia žadatele součástí vysokoškolského vzdělávacího systému domovského státu jako vysoká škola,

b) bylo poskytováno institucí bez příslušného oprávnění vyžadovaného právními předpisy domovského státu pro uskutečňování studijního programu,

c) vykazuje podstatný rozdíl oproti kvalifikaci, o kterou je žádáno, nebo

d) bylo získáno absolvováním zahraničního vysokoškolského studijního programu uskutečňovaného zcela nebo zčásti v České republice, přičemž

1. zahraniční vysoká škola nebyla v době studia žadatele oprávněna podle právních předpisů jejího domovského státu, podle kterých se zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky uskutečňovalo, daný program uskutečňovat přímo nebo prostřednictvím české právnické osoby v České republice, nebo

2. zahraniční vysoká škola nebo česká právnická osoba spolupracující s příslušnou zahraniční vysokou školou nebyla v době studia žadatele v zahraničním vysokoškolském studijním programu, uskutečňovaném na území České republiky, podle právních předpisů České republiky oprávněna poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky v daném zahraničním vysokoškolském studijním programu.

(6) Vyhoví-li veřejná vysoká škola nebo ministerstvo žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice, v rozhodnutí o uznání vždy uvede i název zahraničního programu absolvovaného žadatelem, příslušný typ studijního programu v České republice, který odpovídá zahraničnímu programu absolvovanému žadatelem, oblast nebo oblasti vzdělávání, do nichž zahraniční program náleží, a označení zahraničního dokladu o vzdělání, jehož se žádost týká, včetně názvu a státu sídla zahraniční vysoké školy, která jej vydala, a označení státu, podle jehož právního řádu byl doklad vydán.

(7) Domovským státem vzdělávací instituce se pro účely tohoto zákona rozumí cizí stát, jehož vysokoškolského vzdělávacího systému je daná instituce součástí.

(1) Při podání žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 je žadatel povinen uhradit

a) poplatek za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle odstavce 2, je-li žádost podávána veřejné vysoké škole, anebo

b) správní poplatek podle odstavce 3, je-li žádost podávána ministerstvu, Ministerstvu vnitra nebo Ministerstvu obrany.

(2) Je-li žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 podána veřejné vysoké škole, vybírá veřejná vysoká škola poplatek za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, který činí 3 000 Kč. Poplatek je příjmem veřejné vysoké školy, platí se na její účet.

(3) Podání žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 ministerstvu, Ministerstvu vnitra nebo Ministerstvu obrany podléhá zpoplatnění podle zákona o správních poplatcích34).

(1) Ministerstvo vede registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89, který je informačním systémem veřejné správy. Ministerstvo, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a veřejné vysoké školy vkládají do registru

a) jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu žadatele; u cizinců také pohlaví, adresu místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství,

b) označení zahraničního dokladu o vzdělání, jehož se žádost týká, včetně názvu a státu sídla instituce, která jej vydala, a označení státu, podle jehož právního řádu byl doklad vydán,

c) údaje o výsledku řízení o žádosti s uvedením orgánu, který o žádosti rozhodoval a uvedením spisové značky, pod kterou bylo řízení vedeno, včetně uvedení čísla jednacího a data vyhotovení a data vydání rozhodnutí o žádosti,

d) další údaje ze zahraničního dokladu o vzdělání, jsou-li k dispozici.

(2) Údaje z registru poskytne ministerstvo na žádost osobám a orgánům uvedeným v § 87 odst. 2 písm. c).

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím veřejné vysoké školy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra oznamují údaje týkající se jimi vedených správních řízení, technické podmínky a lhůty předávání údajů.

(1) Vysoké školy mohou rozhodovat o stipendiích přiznávaných vysokou školou. Tato stipendia mohou být hrazena

a) z prostředků stipendijního fondu nebo jiných vlastních zdrojů vysoké školy,

b) z prostředků státního rozpočtu poskytnutých vysoké škole formou dotace nebo příspěvku podle tohoto zákona, nebo

c) z prostředků soustředěných v Národním fondu nebo z jiných veřejných prostředků poskytnutých vysoké škole podle jiného právního předpisu nebo v rámci provádění mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

(2) Stipendia mohou být přiznána

a) za vynikající studijní výsledky,

b) za vynikající výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí,

c) na výzkumnou, vývojovou a inovační činnost podle jiného právního předpisu,

d) v případě tíživé sociální situace studenta,

e) v případech zvláštního zřetele hodných,

f) na podporu studia, tvůrčí činnosti, vzdělávací činnosti nebo praktických stáží, uskutečňovaných v rámci realizace programů Evropské unie nebo jiných mnohostranných nebo dvoustranných mezinárodních programů nebo projektů, nebo

g) v dalších případech stanovených stipendijním řádem.

(3) Stipendia podle odstavce 2 mohou být přiznána studentům vysokých škol. Stipendia podle odstavce 2 písm. a) a b) mohou být přiznána též absolventům studia ve studijním programu, kteří splnili podmínky pro jejich přiznání v době svého studia. Stipendia podle odstavce 2 písm. f) mohou být přiznána též absolventům studia ve studijním programu, účastníkům celoživotního vzdělávání, akademickým pracovníkům a jiným zaměstnancům vysoké školy, pokud nejsou financována

a) ze stipendijního fondu veřejné vysoké školy, nebo

b) z prostředků státního rozpočtu poskytnutých veřejné vysoké škole formou příspěvku, nejde-li o podporu aktivit uskutečňovaných v rámci provádění mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo aktu vydaného na jejím základě, v rámci realizace programu Evropské unie nebo jiného mezinárodního programu nebo projektu nebo v rámci spolupráce vysoké školy se zahraniční institucí.

(4) Studentům doktorských studijních programů může být přiznáno též doktorské stipendium podle § 91a.

(5) Ve věcech stipendia rozhoduje vysoká škola nebo fakulta

a) podle stipendijního řádu, nebo

b) podle pravidel vyplývajících z příslušných přímo použitelných předpisů Evropské unie nebo z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z aktů vydaných na jejich základě.

(6) Ustanovení § 68 odst. 2 až 4 o účastenství, postavení a právech a povinnostech studentů a postupu vysoké školy v řízeních ve věcech stipendií a o průběhu těchto řízení, § 69a odst. 3 o doručování studentům a § 69b o podání studenta k vysoké škole se na osoby podle odstavce 3 vět druhé a třetí použijí obdobně.

(7) Vyplývá-li to z pravidel podle odstavce 5 písm. b), vysoká škola poskytuje stipendium na základě smlouvy uzavřené s příjemcem stipendia a správní řízení o přiznání stipendia se nevede.

(1) Pro účely tohoto zákona se doktorským studijním příjmem rozumí součet měsíční výše peněžních prostředků doktorského stipendia přiznaného vysokou školou nebo její fakultou studentovi jejího doktorského studijního programu a měsíční výše mzdy nebo platu sjednané, stanovené nebo určené za práci, v níž uvedený student vykonává v pracovním poměru tvůrčí činnost související se vznikem jeho disertační práce jako zaměstnanec dané vysoké školy nebo zaměstnanec České republiky působící na dané vysoké škole nebo jako zaměstnanec právnické osoby, s níž má daná vysoká škola uzavřenu smlouvu o spolupráci podle § 2 odst. 8 nebo podle § 81, 81d nebo 93 nebo jinou smlouvu o spolupráci, (dále jen „spolupracující zaměstnavatel“).

(2) Nárok na doktorské stipendium podle odstavce 3 má při svém prvním studiu v některém z doktorských studijních programů uskutečňovaných veřejnými nebo státními vysokými školami nebo jejich fakultami, jde-li o studium ve standardní době studia v prezenční formě, student doktorského studijního programu

a) veřejné vysoké školy nebo její fakulty,

b) vojenské vysoké školy nebo její fakulty, není-li vojákem v činné službě, nebo

c) policejní vysoké školy nebo její fakulty, není-li příslušníkem Policie České republiky nebo jiného bezpečnostního sboru ve služebním poměru.

(3) Jde-li o studenta podle odstavce 2, vysoká škola při rozhodování ve věcech jeho doktorského stipendia zajistí, je-li doktorský studijní příjem studenta na dané vysoké škole tvořen

a) pouze doktorským stipendiem, aby výše doktorského stipendia nebyla nižší než minimální měsíční mzda vynásobená koeficientem 1,2 a poté zaokrouhlená na celé desetikoruny nahoru,

b) kombinací měsíční mzdy nebo platu podle odstavce 1 a doktorského stipendia, aby součet dvou třetin výše měsíční mzdy nebo platu podle odstavce 1 a celé výše doktorského stipendia nebyl nižší než minimální měsíční mzda vynásobená koeficientem 1,2 a poté zaokrouhlená na celé desetikoruny nahoru.

(4) Řízení ve věci doktorského stipendia se zahajuje doručením žádosti studenta vysoké škole; lze je zahájit i z moci úřední, jde-li o snížení, zvýšení nebo odnětí doktorského stipendia nebo jde-li o přiznání doktorského stipendia v jiných případech než podle odstavce 2. Doktorské stipendium se přiznává zvlášť na každý akademický rok nebo jeho část po standardní dobu studia, a to i na období prázdnin; doktorské stipendium lze přiznat i zpětně. Pro účely určení výše doktorského stipendia podle odstavce 3 se za minimální měsíční mzdu považuje její výše platná a účinná v den 1. července kalendářního roku, v němž na dané vysoké škole začíná akademický rok, pro který má být doktorské stipendium přiznáno.

(5) Zapíše-li se přijatý uchazeč o studium tentýž den do studia ve více doktorských studijních programech, v nichž splňuje podmínky podle odstavce 2, nárok na doktorské stipendium podle odstavce 3 může pro tutéž dobu uplatnit žádostí podle odstavce 4 pouze v jednom z těchto studijních programů, který si sám určí. Bylo-li studentovi vysokou školou pravomocně přiznáno doktorské stipendium podle odstavce 3, může student volbu studijního programu podle věty první změnit před skončením studia v daném studijním programu pouze tehdy, bude-li mu na jeho žádost přiznané stipendium vysokou školou odňato.

(6) Dosahuje-li doktorský studijní příjem studenta podle odstavce 1 alespoň výše podle odstavce 3 písm. a), nemusí být doktorské stipendium přiznáno a již přiznané doktorské stipendium může být sníženo nebo odňato. Doktorské stipendium může vysoká škola nepřiznat, snížit pod úroveň podle odstavce 3 nebo odejmout též v případě studenta, který závažným způsobem neplní studijní povinnosti vyplývající z jeho individuálního studijního plánu.

(7) Podrobnosti podmínek pro přiznání, snížení, zvýšení nebo odejmutí doktorského stipendia a pravidla pro určení jeho výše stanoví veřejné a státní vysoké školy, popřípadě též soukromé vysoké školy v případech podle odstavce 8, ve stipendijním řádu.

(8) Vysoká škola může stanovit podmínky, za kterých vzniká nárok na doktorské stipendium studentům doktorského studijního programu v jiných případech než podle odstavce 2; v takovém případě se může odchýlit od odstavců 3 až 6.

(9) Spolupracující zaměstnavatel poskytuje vysoké škole bezodkladně informace o vzniku a zániku pracovního poměru nebo o rozhodné změně pracovní náplně studenta, o měsíční výši mzdy nebo platu studenta za práci podle odstavce 1 a o změnách této výše.

(1) Ministerstvo může rozhodovat o stipendiích přiznávaných

a) za vynikající studijní výsledky,

b) za vynikající výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí,

c) na výzkumnou, vývojovou a inovační činnost podle jiného právního předpisu,

d) na podporu studia ve studijních programech nebo programech celoživotního vzdělávání na tuzemských nebo zahraničních vysokých školách nebo studia v zahraničních vysokoškolských studijních programech na území České republiky,

e) na podporu studijních nebo výzkumných pobytů nebo praktických stáží nebo jiných aktivit, spočívajících v provádění přednáškové nebo jiné vzdělávací nebo tvůrčí činnosti, uskutečňovaných v rámci realizace programů Evropské unie nebo jiných mezinárodních programů nebo projektů nebo jiných aktivit, nebo na podporu jiných akademických mobilit,

f) na podporu sportujících studentů,

g) v případě tíživé sociální situace studenta,

h) v případech zvláštního zřetele hodných, nebo

i) v dalších případech stanovených stipendijním programem ministerstva.

(2) Stipendia podle odstavce 1 mohou být přiznána studentům tuzemských nebo zahraničních vysokých škol. Stipendia podle odstavce 1 písm. a) a b) mohou být přiznána též absolventům studia ve studijním programu, kteří splnili podmínky pro jejich přiznání v době svého studia. Stipendia podle odstavce 1 písm. d) mohou být přiznána též účastníkům celoživotního vzdělávání. Stipendia podle odstavce 1 písm. e) mohou být přiznána též absolventům studia ve studijním programu, účastníkům celoživotního vzdělávání, akademickým pracovníkům a jiným zaměstnancům vysoké školy. Věta čtvrtá se použije pouze na stipendia podporující aktivity uskutečňované v rámci provádění mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo aktu vydaného na jejím základě, nebo v rámci realizace programu Evropské unie nebo jiného mezinárodního programu nebo projektu.

(3) Ministerstvo přiznává stipendia za podmínek podle odstavců 1 a 2 podle programů vyhlašovaných ministerstvem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

(4) Programy vyhlašované ministerstvem též stanoví, zda stipendia, přiznaná ministerstvem podle programu, vyplácí ministerstvo, jím určená organizační složka České republiky nebo státní příspěvková organizace v působnosti ministerstva, nebo tuzemská vysoká škola, která přijímá nebo vysílá příjemce stipendia ke studiu, praktické stáži nebo jiné mobilitě. Pokud stipendium vyplácí vysoká škola, obdrží peněžní prostředky na jeho vyplacení prostřednictvím příspěvku nebo dotace, případně z jiných prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu nebo z jiných veřejných prostředků.

(1) Reprezentaci vysokých škol tvoří

a) orgán složený z členů akademických obcí vysokých škol delegovaných jejich zastupitelskými akademickými orgány,

b) orgán složený z představitelů vysokých škol.

(2) Podrobnější postup vytvoření těchto orgánů a pravidla jejich jednání stanoví jejich statuty.

(3) Ministr projednává s reprezentací vysokých škol návrhy a opatření, která se vysokých škol významně týkají, včetně návrhů právních předpisů týkajících se oblastí vzdělávání, standardů pro akreditace, přijímacího řízení.

(4) Reprezentace vysokých škol zejména

a) podává návrhy na jmenování členů Rady Akreditačního úřadu podle § 83b odst. 4,

b) předkládá Radě Akreditačního úřadu návrhy na zápis osob do Seznamu hodnotitelů podle § 83e,

c) může předkládat ministerstvu podněty týkající se obsahu prováděcích právních předpisů vydávaných podle tohoto zákona.

(1) Klinická a praktická výuka v oblastech vzdělávání „Všeobecné lékařství a zubní lékařství“, „Zdravotnické obory“ a „Farmacie“ se uskutečňuje zejména ve fakultních nemocnicích.22) Klinická a praktická výuka probíhá v těchto nemocnicích současně s poskytováním zdravotních služeb. Zaměstnanec vysoké školy, který zajišťuje klinickou a praktickou výuku, je zpravidla rovněž zaměstnancem nemocnice. V těchto nemocnicích se uskutečňuje též vědecká, výzkumná nebo vývojová činnost.

(2) Podrobnosti spolupráce stanoví smlouva mezi nemocnicí a vysokou školou.

(1) Pro účely části čtrnácté a patnácté se rozumí

a) zahraniční vysokou školou právnická osoba, která je podle právních předpisů svého domovského státu oprávněna poskytovat vzdělávání, jehož absolvováním se v domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání; je-li právnická osoba součástí vysokoškolského vzdělávacího systému ve 2 nebo více cizích státech, určuje se domovský stát v jednotlivých případech podle toho, do jakého vysokoškolského vzdělávacího systému cizího státu příslušný zahraniční vysokoškolský studijní program patří; je-li právnická osoba zároveň tuzemskou vysokou školou, považuje se za zahraniční vysokou školu pouze ve vztahu k uskutečňování zahraničního vysokoškolského vzdělávání, pro něž nemá institucionální akreditaci nebo akreditaci studijního programu udělenou podle tohoto zákona,

b) evropskou zahraniční vysokou školou zahraniční vysoká škola, která byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie a má v členském státě Evropské unie sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své činnosti,

c) pobočkou zahraniční vysoké školy česká právnická osoba, která má tuzemské oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy na území České republiky,

d) pobočkou evropské zahraniční vysoké školy taková pobočka zahraniční vysoké školy, která má tuzemské oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu evropské zahraniční vysoké školy na území České republiky.

(2) Podmínky poskytování vzdělávání stanovené zvláštními právními předpisy nejsou § 93b a 93i dotčeny.

(3) Na uznávání dokladů o vzdělání získaných studiem v zahraniční vysoké škole uskutečňovaným v České republice se použijí § 89 až 90b obdobně.

Tuzemské povolení opravňuje zahraniční vysokou školu poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky v zahraničním vysokoškolském studijním programu, pro který bylo uděleno.

(1) Tuzemské povolení uděluje zahraniční vysoké škole ministerstvo na základě její písemné žádosti. Účastníkem řízení o žádosti o udělení tuzemského povolení je pouze žadatel.

(2) Součástí žádosti o udělení tuzemského povolení jsou

a) doklady prokazující, že žadatel je zahraniční vysokou školou a že studijní program, jenž má být na základě požadovaného tuzemského povolení uskutečňován, je zahraničním vysokoškolským studijním programem,

b) údaje o statutárním nebo jiném obdobném řídicím orgánu žadatele a jeho členech, zahrnující zpravidla označení orgánu, počet jeho členů a uvedení způsobu, jak orgán za žadatele jedná, a pokud je členem tohoto orgánu

1. právnická osoba, její název a sídlo,

2. fyzická osoba, její osobní jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresa místa pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky adresu místa pobytu,

c) údaje o všech místech uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programu, včetně adres těchto míst, a podle typu studijního programu i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky a kopie nájemních smluv nebo jiných dokladů osvědčujících užívací právo žadatele k budovám nebo prostorám na území České republiky, v nichž bude uvedená vzdělávací a tvůrčí činnost v rámci daného zahraničního vysokoškolského studijního programu uskutečňována,

d) informace o personálním zabezpečení zahraničního vysokoškolského studijního programu a podle typu programu i tvůrčí činnosti na území České republiky,

e) informace o finančním a materiálním zabezpečení vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu a podle typu programu i tvůrčí činnosti na území České republiky,

f) informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia, právech a povinnostech studentů,

g) doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů jeho domovského státu; doklady se předkládají v originále nebo v úředně ověřené kopii,

h) doklad o oprávnění žadatele podle právních předpisů jeho domovského státu poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky, pokud právní předpisy domovského státu toto oprávnění upravují nebo omezují; není-li toto oprávnění právními předpisy domovského státu upravováno nebo omezováno, doloží žadatel tuto skutečnost svým čestným prohlášením; doklad se předkládá v originále nebo v úředně ověřené kopii,

i) doklady o bezúhonnosti žadatele, je-li zahraniční právnickou osobou, a členů statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu žadatele, kteří jsou cizincem nebo zahraniční právnickou osobou; doklady nesmí být ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce; doklady se předkládají v originále nebo v úředně ověřené kopii.

(3) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele, který je českou právnickou osobou, a bezúhonnosti člena statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu žadatele, který je občanem České republiky nebo českou právnickou osobou, si ministerstvo vyžádá podle jiného právního předpisu výpis z rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předkládají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele, který je zahraniční právnickou osobou, a bezúhonnosti člena statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu žadatele, který je cizincem nebo zahraniční právnickou osobou, předloží žadatel výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu,

a) jehož je fyzická osoba občanem, jakož i orgánem státu, ve kterém se fyzická osoba naposledy v posledních 3 letech bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o udělení tuzemského povolení nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, postačí předložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu,

b) v němž má nebo v posledních 3 letech bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o udělení tuzemského povolení měla zahraniční právnická osoba sídlo, jakož i orgánem státu, ve kterém zahraniční právnická osoba má nebo v posledních 3 letech bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o udělení tuzemského povolení měla organizační složku obchodního závodu, pokud právní řád tohoto státu upravuje trestní odpovědnost právnických osob.

(5) Nevydává-li cizí stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nebo existují-li právní nebo jiné překážky pro předložení výpisu z evidence trestů, předloží žadatel čestné prohlášení o své bezúhonnosti, je-li zahraniční právnickou osobou, nebo o bezúhonnosti člena jeho statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu, který je cizincem nebo zahraniční právnickou osobou.

(1) Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení tuzemského povolení do 150 dnů od zahájení řízení.

(2) Ministerstvo tuzemské povolení neudělí, jestliže

a) zahraniční vysokoškolský studijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, není dostatečně zabezpečen po stránce personální, finanční nebo materiální nebo žadatel neuskutečňuje odpovídající související tvůrčí činnost,

b) doklady o vzdělání získané absolvováním studia v České republice by nebyly rovnocenné s doklady o vzdělání získanými absolvováním příslušného studia v domovském státě žadatele,

c) působení zahraniční vysoké školy na území České republiky by bylo v rozporu s právními předpisy jejího domovského státu,

d) žadatel nebo některý z členů jeho statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu není bezúhonný,

e) žadatel nebo některý z členů jeho statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu není důvěryhodný, nebo

f) byl udělen správní trest zákazu činnosti poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky podle § 93n.

(3) Při posuzování personálního, finančního a materiálního zabezpečení a podmínek pro řádné zajištění výuky nebo související tvůrčí činnosti se v rozsahu odpovídajícím povaze zahraničního vzdělávání přihlíží ke standardům pro akreditace studijních programů podle § 78a.

(4) Za bezúhonného podle odstavce 2 písm. d) a § 93h odst. 1 písm. h) bodu 3 se nepovažuje

a) žadatel, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním vzdělávání nebo pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen,

b) člen statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu žadatele, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním vzdělávání nebo pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(5) Za důvěryhodného podle odstavce 2 písm. e) se nepovažuje

a) právnická osoba po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo nejméně potřetí v průběhu 1 roku z důvodu závažného nebo opakovaného porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo z důvodu neposkytování součinnosti při kontrole odňato tuzemské povolení,

b) fyzická osoba po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo nejméně potřetí v průběhu 1 roku z důvodu závažného nebo opakovaného porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo z důvodu neposkytování součinnosti při kontrole odňato tuzemské povolení právnické osobě, v níž tato fyzická osoba působila jako člen jejího statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu, pokud důvody pro odnětí tuzemského povolení nastaly alespoň v jednom případě v době jeho působení.

(1) Výroková část rozhodnutí o udělení tuzemského povolení musí vždy obsahovat

a) název zahraničního vysokoškolského studijního programu, pro který se tuzemské povolení uděluje,

b) dobu platnosti tuzemského povolení,

c) název státu, jehož právními předpisy se poskytované zahraniční vysokoškolské vzdělávání v daném programu řídí, a

d) zahraniční akademický nebo jiný titul, pokud je absolventům udělován.

(2) Tuzemské povolení se uděluje na dobu nejvýše 6 let.

(3) Ministerstvo rozhoduje na základě žádosti zahraniční vysoké školy o prodloužení doby platnosti tuzemského povolení až o 6 let, a to i opakovaně; § 93c a 93d a odstavec 1 se použijí obdobně. Žádost o prodloužení doby platnosti tuzemského povolení lze podat nejdříve 2 roky před uplynutím doby platnosti tuzemského povolení.

(1) Tuzemské povolení udělené ministerstvem nelze převést na jinou právnickou osobu a nepřechází na právního nástupce zahraniční vysoké školy, které bylo tuzemské povolení uděleno.

(2) Byla-li žádost o udělení tuzemského povolení zamítnuta nebo bylo-li řízení o žádosti o udělení tuzemského povolení zastaveno z důvodu zpětvzetí žádosti, může zahraniční vysoká škola podat novou žádost o udělení tuzemského povolení pro daný nebo obdobný zahraniční vysokoškolský studijní program nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žádost zamítnuta nebo jímž bylo řízení o žádosti zastaveno.

(1) Pokud ministerstvo zjistí nedostatky při uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu, pro který má zahraniční vysoká škola tuzemské povolení, nebo že zahraniční vysoká škola nepůsobí v souladu s tuzemským povolením, vyzve ji, aby nedostatky odstranila ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení výzvy. Pokud zahraniční vysoká škola nedostatky v této lhůtě po výzvě ministerstva neodstraní, nebo pokud zahraniční vysoká škola závažným způsobem nebo opakovaně poruší povinnost stanovenou jí tímto zákonem nebo neposkytne součinnost při kontrole, může ministerstvo podle povahy věci tuzemské povolení odejmout nebo omezit. Omezení tuzemského povolení spočívá v zákazu přijímat ke studiu příslušného zahraničního vysokoškolského studijního programu uchazeče. Pokud ministerstvo zjistí závažné nedostatky při uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu, pro který má zahraniční vysoká škola tuzemské povolení, ministerstvo podle povahy věci tuzemské povolení odejme nebo omezí. Ministerstvo může tuzemské povolení odejmout nebo omezit i v případě, že na straně zahraniční vysoké školy nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení o žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti tuzemského povolení nebo zamítnutí této žádosti.

(2) Ministerstvo do 30 dnů od doručení oznámení zahraniční vysoké školy o skončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu v České republice rozhodne o odnětí tuzemského povolení. Ministerstvo může rozhodnout o odnětí tuzemského povolení též bez předchozího oznámení, pokud zjistí, že došlo ke skončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu v České republice.

(3) Bylo-li zahraniční vysoké škole tuzemské povolení odňato z jiného důvodu než podle odstavce 1 věty druhé nebo čtvrté, může zahraniční vysoká škola podat novou žádost o udělení tuzemského povolení pro daný nebo obdobný zahraniční vysokoškolský studijní program nejdříve po uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo tuzemské povolení odňato.

(4) Pokud před skončením doby platnosti tuzemského povolení pominou důvody, pro které bylo tuzemské povolení omezeno, ministerstvo omezení zruší.

(1) Zahraniční vysoká škola, které bylo uděleno tuzemské povolení, je v době jeho platnosti povinna

a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů,

b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o činnosti zahraniční vysoké školy na území České republiky, a to v termínu a formě, které stanoví ministerstvo; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2,

c) vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek strategický záměr působení zahraniční vysoké školy na území České republiky, a to nejpozději do 4 měsíců od získání alespoň jednoho tuzemského povolení,

d) poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona,

e) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 87 odst. 1 písm. i) a § 88 použije přiměřeně, a předávat ministerstvu z matriky studentů údaje do databáze, vedené podle § 87 odst. 1 písm. i), v termínech pro předávání údajů z matrik studentů ministerstvu,

f) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na zahraniční vysoké škole na území České republiky,

g) oznámit ministerstvu své zrušení nebo zánik,

h) informovat ministerstvo o

1. skončení poskytování vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky,

2. změně údajů podle § 93c odst. 2 předkládaných v žádosti o udělení nebo prodloužení doby platnosti tuzemského povolení nebo jiných skutečností, které mají podstatný dopad na uskutečňování vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky, pro který má zahraniční vysoká škola tuzemské povolení, a

3. ztrátě bezúhonnosti dané zahraniční vysoké školy nebo člena jejího statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu a ztrátě důvěryhodnosti člena jejího statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu,

i) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat

1. seznam zahraničních vysokoškolských studijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy studia a standardní doby studia,

2. doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů jejího domovského státu,

3. podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia,

4. informaci o právech a povinnostech studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,

5. stanovené úhrady spojené se studiem,

6. popis kreditového systému, je-li používán,

7. všechna místa uskutečňování studia v zahraničních vysokoškolských studijních programech na území České republiky, včetně adres těchto míst,

8. seznam programů dalšího vzdělávání,

9. studijní a zkušební řád nebo obdobný vnitřní předpis, je-li podle pravidel v domovském státě vydáván, popřípadě jiný předpis upravující obdobná pravidla jako studijní a zkušební řád vydávaný podle § 17 odst. 1 písm. g) tohoto zákona.

(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. g) je třeba splnit bez zbytečného odkladu poté, co zahraniční vysoká škola zjistí, že oznamovaná skutečnost nastala nebo nastane. Povinnosti podle odstavce 1 písm. h) je třeba splnit do 30 dnů ode dne, kdy oznamovaná skutečnost nastala. Povinnosti podle odstavce 1 písm. i) je třeba plnit tak, aby aktuální platné údaje nebo dokumenty byly zveřejněny nejpozději do 30 dnů po příslušné změně zveřejňovaného údaje nebo dokumentu.

(3) Nejsou-li příslušné dokumenty nebo informace podle odstavce 1 vyhotoveny v českém jazyce, poskytovatel je předkládá spolu s jejich úředně ověřeným překladem do českého jazyka. Ve veřejné části internetových stránek se takové dokumenty zveřejňují spolu s textem odpovídajícím jejich úředně ověřenému překladu.

(4) Budovy a prostory na území České republiky, v nichž je vzdělávací a tvůrčí činnost v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programu poskytovatelem zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky uskutečňována, musí být daným poskytovatelem trvale a zvenčí viditelně označeny názvem poskytovatele.