Zákon o vysokých školách

(1) Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti:

a) fakulty,

b) vysokoškolské ústavy,

c) jiná pracoviště pro vzdělávací a tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb nebo převod technologií,

d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy.

(2) Vnitřní předpisy součástí musí být v souladu s vnitřními předpisy veřejné vysoké školy.

(1) Fakulta uskutečňuje samostatně nejméně jeden akreditovaný studijní program a vykonává tvůrčí činnost; to nevylučuje možnost jiných součástí téže vysoké školy se na uskutečňování studijního programu podílet.

(2) Fakulta může uskutečňovat studijní program též ve spolupráci s dalšími fakultami téže vysoké školy nebo se může na uskutečňování studijního programu téže vysoké školy nebo jiné její fakulty podílet. Ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno.

(3) Je-li studijní program uskutečňován ve spolupráci mezi 2 nebo více fakultami téže vysoké školy, upraví vysoká škola vnitřním předpisem alespoň

a) určení fakulty nebo fakult, které samostatně přijímají uchazeče nebo jejich část ke studiu ve studijním programu, provádějí jejich zápis do studia a přiznávají absolventům daného studijního programu příslušný akademický titul,

b) spolupráci fakult při stanovení podmínek pro přijetí uchazečů ke studiu studijního programu a organizaci studia ve studijním programu a

c) práva a povinnosti studentů daného programu, včetně použití vnitřních předpisů spolupracujících fakult na studenty, a příslušnost těchto fakult a jejich orgánů rozhodovat o právech a povinnostech studentů daného studijního programu.

(4) Na fakultě se ustavuje samosprávný zastupitelský akademický orgán. Fakulta má právo používat vlastní akademické insignie a konat akademické obřady.

(5) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.

(1) Orgány fakulty mají právo, nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v těchto věcech týkajících se fakulty:

a) ustavování samosprávných akademických orgánů fakulty,

b) vnitřní organizace fakulty,

c) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,

d) nakládání s finančními prostředky přidělenými fakultě,

e) pracovněprávní vztahy.

(2) Orgány fakulty mají dále právo, nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty:

a) tvorba a uskutečňování studijních programů,

b) rozhodování o právech a povinnostech studentů studijních programů uskutečňovaných fakultou,

c) strategické zaměření tvůrčí činnosti,

d) zahraniční styky a aktivity,

e) doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této činnosti.

(3) Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy.

(4) Záležitosti podle odstavce 1 písm. e) orgán fakulty předem projednává s rektorem veřejné vysoké školy. Rektor a orgán fakulty se mohou dohodnout na omezení rozsahu záležitostí, které jsou takto projednávány.

(1) Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou

a) akademický senát,

b) děkan,

c) vědecká rada nebo umělecká rada,

d) disciplinární komise.

(2) Dalším orgánem fakulty je tajemník.

(3) Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníci působící na této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě.

(1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody a den zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí. Zanikne-li členství některého člena akademického senátu fakulty před uplynutím jeho funkčního období a vnitřní předpis fakulty umožní výkon funkce člena akademického senátu fakulty náhradníkem, vykonává náhradník tuto funkci pouze po zbytek příslušného funkčního období.

(2) Členství v akademickém senátu fakulty je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty a ředitele vysokoškolského ústavu.

(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu fakulty je nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického senátu fakulty v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis fakulty stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu fakulty nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu fakulty skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 27. Děkan nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.

(4) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná. Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan, rektor nebo v jeho zastoupení prorektor a předseda akademického senátu veřejné vysoké školy nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen akademického senátu veřejné vysoké školy mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost děkana nebo rektora je předseda akademického senátu fakulty povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu fakulty.

(1) Akademický senát fakulty

a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť,

b) schvaluje návrhy vnitřních předpisů fakulty, a to na návrh děkana nebo v případě jednacího řádu akademického senátu fakulty na návrh člena akademického senátu fakulty, k němuž si akademický senát fakulty vyžádal stanovisko děkana, a postupuje je prostřednictvím předsedy akademického senátu vysoké školy ke schválení akademickému senátu vysoké školy,

c) schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem a kontroluje jejich využívání,

d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření fakulty předložené děkanem,

e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě,

f) dává děkanovi předchozí souhlas ke jmenování a odvolání členů vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen „vědecká rada fakulty“) a členů disciplinární komise fakulty,

g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce,

h) na návrh děkana schvaluje strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti fakulty (dále jen „strategický záměr fakulty“) a každoroční plán jeho realizace vypracovaný v souladu se strategickým záměrem veřejné vysoké školy a každoročním plánem jeho realizace po projednání ve vědecké radě fakulty.

(2) Akademický senát fakulty se vyjadřuje zejména

a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě,

b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany.

(3) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až e) a h) a podklady k rozhodnutí podle odstavce 1 písm. g) je jejich předkladatel, popřípadě, není-li předkladatelem děkan, předseda akademického senátu fakulty, povinen nejméně 7 dnů před jejich projednáváním zpřístupnit členům akademické obce fakulty způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. g) se akademický senát fakulty usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu fakulty; návrh na odvolání děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu.

(1) V čele fakulty je děkan; jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Děkana jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu fakulty rektor.

(3) Rektor může odvolat děkana z vlastního podnětu, a to pouze po předchozím vyjádření akademického senátu fakulty a se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy v případě, kdy děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty. Nevyjádří-li se k záměru rektora odvolat děkana akademický senát fakulty nebo akademický senát veřejné vysoké školy do 60 dnů ode dne, kdy žádost rektora o vyjádření k záměru obdržel, platí, že akademický senát s odvoláním děkana vyslovil v poslední den uvedené lhůty souhlas.

(4) Funkční období děkana je čtyřleté. Funkci děkana může tatáž osoba vykonávat na téže fakultě nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období.

(5) Děkana zastupují v jím určeném rozsahu proděkani. Proděkany jmenuje a odvolává děkan.

(1) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan, který jmenuje a odvolává ostatní členy vědecké rady fakulty; délku funkčního období ostatních členů může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy nebo fakulty.

(2) Členové vědecké rady fakulty jsou významní představitelé oborů, v nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací a tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce veřejné vysoké školy, jejíž je fakulta součástí.

(1) Vědecká rada fakulty

a) projednává návrh strategického záměru fakulty a každoroční plán jeho realizace před jejich předložením akademickému senátu fakulty,

b) schvaluje návrhy studijních programů, které mají být uskutečňovány na fakultě, a postupuje je prostřednictvím rektora ke schválení vědecké radě veřejné vysoké školy,

c) navrhuje rektorovi záměr předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů, které se uskutečňují na fakultě,

d) navrhuje rektorovi záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, a to v případě řízení uskutečňovaných na fakultě,

e) vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Vědecká rada fakulty se vyjadřuje zejména k záležitostem, které jí předloží děkan.

(1) Členy disciplinární komise fakulty jmenuje a odvolává děkan z řad členů akademické obce fakulty. Polovinu členů disciplinární komise fakulty tvoří studenti. Disciplinární komise fakulty si ze svých členů volí a odvolává svého předsedu.

(2) Délku funkčního období členů disciplinární komise fakulty stanoví vnitřní předpis fakulty.

(3) Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi.

(1) Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu stanoveném opatřením děkana.

(2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan.

(1) Vnitřní předpisy fakulty upravují záležitosti fakulty spadající do její samosprávné působnosti a její vztah k veřejné vysoké škole, pokud nejsou upraveny zákonem.

(2) Vnitřními předpisy fakulty jsou

a) statut fakulty,

b) volební řád akademického senátu fakulty,

c) jednací řád akademického senátu fakulty,

d) jednací řád vědecké rady fakulty,

e) disciplinární řád fakulty pro studenty,

f) další předpisy, pokud tak stanoví statut fakulty.

(3) Na obsah statutu fakulty se vztahuje přiměřeně § 17 odst. 2.

(4) Vnitřní předpisy teologických fakult se předkládají ke schválení akademickému senátu vysoké školy po jejich schválení příslušnou církví nebo náboženskou společností, pokud je povinnost schválení zakotvena ve vnitřních předpisech této církve nebo náboženské společnosti.

(5) Vnitřní předpisy fakulty se zveřejňují ve veřejné části internetových stránek fakulty včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti.

(1) Vysokoškolský ústav vykonává tvůrčí činnost a může se podílet na uskutečňování akreditovaných studijních programů nebo jejich částí.

(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského ústavu rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.

(3) V čele vysokoškolského ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.

(4) Ředitel vysokoškolského ústavu je oprávněn jednat za veřejnou vysokou školu pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy.

(5) Ředitel vysokoškolského ústavu jmenuje a odvolává se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy vědeckou radu nebo uměleckou radu nebo na neuniverzitní škole akademickou radu vysokoškolského ústavu (dále jen „vědecká rada vysokoškolského ústavu“), pro kterou platí § 29 a 30 přiměřeně.

(1) Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek je pracoviště veřejné vysoké školy, kde se uskutečňuje praxe studentů studijních programů v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a veterinární hygieny nebo lesnictví a v návaznosti na tyto studijní programy se vykonává výzkumná nebo vývojová činnost.

(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.

(3) V čele vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.

(4) Ředitel vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je oprávněn jednat za veřejnou vysokou školu pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy.

(1) Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci ministerstvem. Žádost o registraci podává ministerstvu rektor.

(2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů ode dne jejího předložení. Je-li žádosti vyhověno, vyznačí registraci ministerstvo na stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu. Rozhodnutí o registraci se nevydává.

(3) Odporuje-li vnitřní předpis veřejné vysoké školy zákonu nebo jinému právnímu předpisu, ministerstvo žádost o registraci rozhodnutím zamítne.

(4) Vnitřní předpis nabývá platnosti registrací.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro změny vnitřních předpisů.

Je-li některé opatření nebo vnitřní předpis veřejné vysoké školy nebo její součásti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(1) Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást

a) neustavila některý ze svých samosprávných orgánů,

b) nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto zákona přijmout,

c) nemá akreditován žádný studijní program nebo má pozastavenou akreditaci všech studijních programů, aniž by měla neomezenou institucionální akreditaci alespoň pro jednu oblast vzdělávání,

d) vykazuje ve svém hospodaření závažné nedostatky ohrožující plnění jejích úkolů, nebo

e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,

může ministerstvo omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké školy nebo její součásti, popřípadě může veřejné vysoké škole nebo její součásti výkon této působnosti odejmout.

(2) Při rozhodování o obsahu omezení nebo o odnětí výkonu působnosti se vychází ze závažnosti nedostatků a z charakteru a rozsahu způsobené nebo hrozící újmy. Omezení se provede v rozsahu potřebném ke zjednání nápravy.

(3) Jestliže se opatření podle odstavce 1 týká orgánů veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na ministerstvo nebo na veřejnou vysokou školu, kterou ministerstvo výkonem této působnosti po vzájemné dohodě pověří. Týká-li se opatření podle odstavce 1 orgánů součásti veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na rektora.

(4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit veřejnou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 1 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(5) Pominou-li důvody, pro které bylo rozhodnuto o opatření podle odstavce 1, ministerstvo přijaté opatření zruší.

(1) Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie a která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas.

(2) Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce, s výjimkou případů uvedených v § 39a odst. 7 a 8.

(3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů může ministerstvo vydat státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného rejstříku, jde-li o právnickou osobu zapisovanou do rejstříku, jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická osoba je povinna předložit ministerstvu výpis z rejstříku ve lhůtě do 15 dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu do rejstříku. Účinnost udělení státního souhlasu nastává nejdříve vznikem právnické osoby, které se státní souhlas uděluje.

(4) Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje

a) název, sídlo a typ vysoké školy,

b) právní formu právnické osoby a statutární orgán,

c) strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti soukromé vysoké školy (dále jen „strategický záměr soukromé vysoké školy“),

d) údaje o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení činnosti soukromé vysoké školy,

e) návrhy studijních programů,

f) návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce,

g) doklady o bezúhonnosti žadatele, je-li zahraniční právnickou osobou, a bezúhonnosti členů statutárního orgánu nebo jiného obdobného řídicího orgánu žadatele, kteří jsou cizincem nebo zahraniční právnickou osobou, nejde-li o případ podle odstavce 3; doklady nesmí být ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a předkládají se v originále nebo v úředně ověřené kopii.

(5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit.

(6) Nejde-li o případ podle odstavce 3, ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti žadatele a členů jeho statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu vyžádá podle jiného právního předpisu výpis z rejstříku trestů.

(7) Nejde-li o případ podle odstavce 3, žadatel předloží za účelem doložení bezúhonnosti členů jeho statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu, kteří jsou cizincem nebo zahraniční právnickou osobou, výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu,

a) jehož je fyzická osoba občanem, jakož i orgánem státu, ve kterém se fyzická osoba naposledy v posledních 3 letech bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o udělení státního souhlasu nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla bydliště v jiném členském státě Evropské unie, postačí předložit výpis z rejstříku trestů, a to s případnou přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu,

b) v němž má nebo v posledních 3 letech bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o udělení státního souhlasu měla zahraniční právnická osoba sídlo, jakož i orgánem státu, ve kterém zahraniční právnická osoba má nebo v posledních 3 letech bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o udělení státního souhlasu měla organizační složku obchodního závodu, pokud právní řád tohoto státu upravuje trestní odpovědnost právnických osob.

(8) Nejde-li o případ podle odstavce 3, postupuje žadatel za účelem doložení bezúhonnosti občana České republiky, který se v posledních 3 letech bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o udělení státního souhlasu nepřetržitě zdržoval po dobu delší než 6 měsíců v zahraničí, podle odstavce 7 písm. a) obdobně.

(9) Nevydává-li cizí stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nebo existují-li právní nebo jiné překážky pro předložení výpisu z evidence trestů, předloží žadatel čestné prohlášení o své bezúhonnosti, je-li zahraniční právnickou osobou, nebo o bezúhonnosti člena jeho statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu, který je cizincem nebo zahraniční právnickou osobou, nebo je občanem České republiky, který se v posledních 3 letech bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o udělení státního souhlasu nepřetržitě zdržoval po dobu delší než 6 měsíců v zahraničí.

(10) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditačního úřadu k udělení státního souhlasu; Akreditační úřad vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. Udělení státního souhlasu nezakládá nárok na udělení institucionální akreditace, akreditace studijního programu a akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem.

(1) Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže

a) Akreditační úřad nevydal souhlasné stanovisko k udělení státního souhlasu,

b) zjistí, že údaje o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení činnosti vysoké školy, posuzované i s přihlédnutím k návrhům studijních programů, nesvědčí o dostatečném splnění podmínek pro řádné uskutečňování vzdělávací a tvůrčí činnosti a dalších úkolů vysoké školy,

c) návrh vnitřních předpisů je v rozporu s tímto zákonem nebo s jinými právními předpisy,

d) právnická osoba, která má působit jako soukromá vysoká škola, nebo některý z členů jejího statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu nejsou bezúhonní, nebo

e) právnická osoba, která má působit jako soukromá vysoká škola, nebo některý z členů jejího statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu nejsou důvěryhodní.

(2) Za bezúhonného podle odstavce 1 písm. d) a § 42 odst. 1 písm. l) bodu 2 se nepovažuje

a) právnická osoba, která má působit jako soukromá vysoká škola, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním vzdělávání nebo pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,

b) člen statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním vzdělávání nebo pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(3) Za důvěryhodného podle odstavce 1 písm. e) se nepovažuje

a) právnická osoba po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí byl z důvodu závažného porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo vnitřním předpisem soukromé vysoké školy odňat státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola,

b) fyzická osoba po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl z důvodu závažného porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo vnitřním předpisem soukromé vysoké školy odňat státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola právnické osobě, v níž daná fyzická osoba působila jako člen jejího statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu, pokud důvody pro odnětí státního souhlasu nastaly v době jejího působení.

(4) Akreditační úřad nevydá k žádosti o udělení státního souhlasu souhlasné stanovisko z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo z důvodu, že žadatel nepředložil návrh ani jednoho studijního programu odpovídajícího požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona a splňujícího požadavky standardů uvedené v § 78a odst. 2 písm. b) bodě 1; nesouhlasné stanovisko Akreditačního úřadu musí obsahovat odůvodnění. Zjistí-li ministerstvo v řízení o žádosti, že skutečnosti uvedené v odůvodnění nevydání souhlasného stanoviska Akreditačního úřadu neodpovídají skutečnosti nebo zákonu, může vyzvat Akreditační úřad k novému jednání k vydání stanoviska a odstranění nedostatků v odůvodnění; Akreditační úřad vydá stanovisko do 30 dnů ode dne, kdy mu byla výzva ministerstva doručena. Jestliže rozklad proti rozhodnutí ministerstva o zamítnutí žádosti o udělení státního souhlasu směřuje proti obsahu nesouhlasného stanoviska Akreditačního úřadu, vyžádá si ministr od Akreditačního úřadu potvrzení nebo změnu stanoviska k udělení státního souhlasu a Akreditační úřad toto potvrzení nebo změnu stanoviska vydá do 60 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena; po dobu vyřizování věci Akreditačním úřadem, k němuž je příslušný orgán Akreditačního úřadu, který nesouhlasné stanovisko vydal, lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu neběží.

(5) Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o registraci vnitřních předpisů; pravomocné rozhodnutí o udělení státního souhlasu a registraci vnitřních předpisů nabývá účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žadateli poprvé udělena akreditace studijního programu. V případě, že ministerstvo státní souhlas neudělí, může žadatel podat novou žádost o udělení státního souhlasu nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení státního souhlasu.

(6) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže žadatel, jemuž byl státní souhlas pravomocně udělen, do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu nepodá žádost o akreditaci studijního programu, do 1 roku od uvedeného dne nezíská akreditaci nebo do 2 let od uvedeného dne nezahájí uskutečňování alespoň jednoho studijního programu.

(7) Zaniká-li právnická osoba mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola fúzí podle zvláštního právního předpisu s jinou nebo jinými právnickými osobami majícími státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola (dále jen „přeměna“), přechází účinností přeměny oprávnění zanikající právnické osoby působit jako soukromá vysoká škola, její platné akreditace studijních programů a případná omezení akreditace i její studenti akreditovaných studijních programů na nástupnickou právnickou osobu, má-li tato sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie a byla-li zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie.

(8) Mají-li akreditace totožných studijních programů, které přecházejí na nástupnickou právnickou osobu podle odstavce 7, různou dobu platnosti, platí ode dne nabytí účinnosti přeměny delší z nich; před uplynutím této platnosti akreditace studijního programu může nástupnická právnická osoba požádat o její prodloužení podle § 80 odst. 3. Vznikla-li nástupnická soukromá vysoká škola splynutím podle odstavce 7, je povinna do 30 dnů po svém vzniku požádat ministerstvo o registraci vnitřních předpisů.

(9) Ustanovení odstavce 7 o přechodu akreditace studijních programů zanikající právnické osoby na nástupnickou právnickou osobu se nevztahuje na přechod institucionální akreditace a akreditací habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem. Pokud jde však o studijní programy uskutečňované soukromou vysokou školou na základě institucionální akreditace v den předcházející dni přeměny, tyto se dnem přeměny stávají studijními programy uskutečňovanými nástupnickou soukromou vysokou školou, akreditovanými na dobu 3 let; na nástupnickou soukromou vysokou školu přecházejí i studenti uvedených studijních programů.

(1) Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a tvůrčí činnost.

(2) Soukromé vysoké škole může ministerstvo poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e). Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.

(3) Výše dotací podle odstavce 2 se určuje na základě strategického záměru soukromé vysoké školy a každoročního plánu jeho realizace, strategického záměru ministerstva a každoročního plánu jeho realizace, typu a finanční náročnosti akreditovaných studijních programů, počtu studentů a dosažených výsledků ve vzdělávací a tvůrčí činnosti a její náročnosti.

(4) Poskytování dotací soukromým vysokým školám na výzkum a vývoj se řídí zvláštními právními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje7a).

(1) Právnická osoba, která má státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, vydá vnitřní předpisy soukromé vysoké školy, kterými stanoví, které orgány této právnické osoby vykonávají působnost vysoké školy, popřípadě působnost součásti vysoké školy, stanovenou v částech čtvrté až jedenácté a v části sedmnácté.

(2) Vnitřními předpisy soukromé vysoké školy jsou

a) statut soukromé vysoké školy,

b) studijní a zkušební řád,

c) stipendijní řád,

d) disciplinární řád pro studenty,

e) pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností soukromé vysoké školy,

f) řád celoživotního vzdělávání, jestliže soukromá vysoká škola poskytuje programy celoživotního vzdělávání podle § 60,

g) řád úhrad spojených se studiem,

h) další předpisy, pokud tak stanoví statut soukromé vysoké školy.

(3) Statut soukromé vysoké školy obsahuje alespoň

a) název, sídlo a typ vysoké školy,

b) údaje o právní formě a identifikačním čísle, bylo-li přiděleno, právnické osoby, která má státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola,

c) identifikační údaje o zřizovateli nebo zakladateli,

d) v případě zániku právnické osoby mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola podle § 39a odst. 7 identifikační údaje o zanikající právnické osobě s oprávněním působit jako soukromá vysoká škola a nástupnické právnické osobě s oprávněním působit jako soukromá vysoká škola,

e) označení statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu a jiných orgánů právnické osoby, která má státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, a vymezení jejich působnosti,

f) určení orgánu právnické osoby, která má státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, oprávněného schvalovat vnitřní předpisy soukromé vysoké školy podle odstavce 2 a vnitřní předpisy součástí soukromé vysoké školy,

g) organizační strukturu,

h) rámcové podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek,

i) podmínky studia cizinců,

j) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických obřadů,

k) pravidla rozhodování o právech a povinnostech studentů,

l) pravidla doručování písemností studentům, uchazečům o studium a osobám s přerušeným studiem podle § 69a.

(4) Pro registraci vnitřních předpisů soukromé vysoké školy a jejich změn platí § 36 obdobně.

(1) Soukromá vysoká škola je povinna

a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o činnosti a v případě, že obdržela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, které stanoví a ve veřejné části svých internetových stránek zveřejní ministerstvo,

b) vypracovat, projednat s ministerstvem a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek strategický záměr soukromé vysoké školy a každoroční plán jeho realizace v termínu a formě, které stanoví a ve veřejné části svých internetových stránek zveřejní ministerstvo,

c) poskytovat Akreditačnímu úřadu a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona,

d) provádět vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy za podmínek stanovených v § 77b,

e) zřídit kontaktní místo určené pro poskytování informací o opatřeních pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, pro předcházení a řešení případů diskriminace a zajišťování rovného zacházení a bezpečného prostředí na vysoké škole a zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek údaj o tomto místu,

f) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů, které uskutečňuje, včetně jejich typu a profilu, formy studia a standardní doby studia a jejich dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem; o změnách prováděných v rámci oprávnění vyplývajících z institucionální akreditace a o změnách ve výčtu uskutečňovaných studijních programů je povinna bezodkladně informovat Akreditační úřad,

g) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat informace o omezení nebo odnětí institucionální akreditace, o omezení nebo zániku oprávnění uskutečňovat studijní program, o omezení nebo odnětí akreditace studijních programů nebo o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,

h) zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek registrované vnitřní předpisy vysoké školy a vnitřní předpisy fakulty včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti,

i) činit vhodná opatření pro studium rodičů a osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku29) nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu30), a to po uznanou dobu rodičovství,

j) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl prohlášen nebo ukončen konkurs podle předpisů upravujících úpadek a způsoby jeho řešení13),

k) oznámit ministerstvu a Akreditačnímu úřadu zánik právnické osoby, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, nebo její zrušení podle § 39a odst. 7,

l) informovat ministerstvo o

1. podstatné změně údajů podle § 39 odst. 4 písm. d) předkládaných v žádosti o udělení státního souhlasu,

2. ztrátě bezúhonnosti právnické osoby, která má státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, ztrátě bezúhonnosti člena jejího statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu a ztrátě důvěryhodnosti člena jejího statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu.

(2) Na obsah výroční zprávy o činnosti soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 2 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.14)

(3) Na obsah výroční zprávy o hospodaření soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 3 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

(4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření a strategický záměr soukromé vysoké školy a každoroční plán jeho realizace musí být veřejně přístupné.

(5) Soukromá vysoká škola zajišťuje přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu. Pravidla jejich zajišťování stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy.

(1) Jestliže je některé opatření nebo vnitřní předpis soukromé vysoké školy nebo její fakulty v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(2) Ministerstvo může soukromé vysoké škole udělený státní souhlas odejmout, jestliže

a) nemá v době následující po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu akreditovaný žádný studijní program z důvodu odnětí akreditace studijního programu, uplynutí doby platnosti akreditace studijního programu nebo oznámení o zrušení akreditovaného studijního programu a nemá ani institucionální akreditaci pro žádnou oblast vzdělávání,

b) o odnětí státního souhlasu požádá,

c) v době následující po uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu neuskutečňuje žádný studijní program, a to déle než 6 po sobě následujících kalendářních měsíců,

d) v průběhu jednoho roku jí byla odňata akreditace více než dvou studijních programů nebo institucionální akreditace pro alespoň 2 oblasti vzdělávání,

e) po výzvě ministerstva nezjedná nápravu podle odstavce 1, nebo

f) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jejím vnitřním předpisem.

(3) Ministerstvo odejme státní souhlas v případě, že v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení státního souhlasu a ke dni vydání rozhodnutí o udělení státního souhlasu nebyly tyto vady odstraněny nebo že došlo k takovým změnám, za kterých by souhlas nemohl být vydán.

(4) Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit jako vysoká škola a uskutečňovat akreditované činnosti.

(5) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit soukromou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. f) a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(6) Jestliže soukromá vysoká škola přestala uskutečňovat vzdělávací činnost z jiného důvodu než z důvodu odnětí státního souhlasu, je povinna to bezodkladně oznámit ministerstvu.

(7) Dojde-li k odnětí státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola, je daná právnická osoba, které byl státní souhlas odňat, povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na jiné vysoké škole.

(1) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia. Za akreditovaný studijní program se pro účely tohoto zákona považuje i studijní program uskutečňovaný vysokou školou v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola institucionální akreditaci.

(2) Součástmi studijního programu jsou

a) název studijního programu, jeho typ, forma a cíle studia; v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu také údaj o profilu studijního programu,

b) stanovení profilu absolventa studijního programu,

c) charakteristika studijních předmětů,

d) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délka praxe realizované případně i u jiné fyzické nebo právnické osoby,

e) standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích,

f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle § 45 odst. 3, § 46 odst. 3 a § 47 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek,

g) udělovaný akademický titul,

h) určení oblasti nebo oblastí vzdělávání, v rámci kterých má být studijní program uskutečňován, a návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání; v případě studijního programu náležejícího do více oblastí vzdělávání také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce.

(3) Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků.

(4) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci.

(5) Profil bakalářského nebo magisterského studijního programu může být

a) profesně zaměřený s důrazem na zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložených nezbytnými teoretickými znalostmi, nebo

b) akademicky zaměřený s důrazem na získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a poskytující rovněž prostor pro osvojení nezbytných praktických dovedností.

(6) Pro studijní programy uskutečňované vysokou školou nebo její fakultou nebo uskutečňované ve spolupráci více fakultami téže vysoké školy vysoká škola jmenuje z řad svých akademických pracovníků a odvolává garanta studijního programu podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy; garantem může být pouze akademický pracovník, který splňuje podmínky stanovené standardy pro akreditaci studijního programu pro řádný výkon činností podle odstavce 7. Garantem magisterského studijního programu a doktorského studijního programu může být pouze docent, profesor nebo mimořádný profesor podle § 70 odst. 2 věty první, který je akademickým pracovníkem dané vysoké školy.

(7) Garant studijního programu zejména koordinuje obsahovou přípravu studijního programu, dohlíží na kvalitu jeho uskutečňování, vyhodnocuje studijní program a rozvíjí jej.

(8) Studijní program náleží pouze do jedné oblasti vzdělávání, pokud se státními zkouškami ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do jedné oblasti vzdělávání. Studijní program je studijním programem náležejícím do více oblastí vzdělávání, pokud se státními zkouškami ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do více oblastí vzdělávání.

(9) Vysoká škola při přípravě, schvalování a uskutečňování studijních programů zajišťuje, aby absolvováním studia ve studijním programu bylo dosahováno takových výsledků učení, sestávajících z konkrétních odborných znalostí, odborných dovedností a obecných způsobilostí, které budou odpovídat příslušné kvalifikační úrovni výsledků učení, obecně vymezené pro jednotlivé typy studijních programů v rámci kvalifikací vysokoškolského vzdělávání (dále jen „rámec kvalifikací“). Rámec kvalifikací vymezuje pro jednotlivé typy studijních programů rovněž jejich zařazení nebo jinou specifikaci podle mezinárodních kvalifikačních rámců vysokoškolského vzdělávání a průměrnou studijní zátěž potřebnou pro dosažení výsledků učení, vyjádřenou odpovídajícím počtem kreditů, specifikovaných jejich časovou hodnotou nebo přiřazením k mezinárodnímu systému přenosu a akumulace kreditů. Rámec kvalifikací stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Oblast vzdělávání je věcně vymezený úsek vysokoškolského vzdělávání, v jehož rámci jsou připravovány, schvalovány a uskutečňovány studijní programy blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, odrážející společný teoretický a metodologický základ dané oblasti vzdělávání.

(2) Seznam oblastí vzdělávání je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

(3) Vláda stanoví nařízením vymezení jednotlivých oblastí vzdělávání, obsahující

a) základní tematické okruhy, které jsou pro danou oblast vzdělávání charakteristické a určující,

b) výčet typických studijních programů spadajících pod danou oblast vzdělávání,

c) rámcový profil absolventů v dané oblasti vzdělávání s uvedením hlavních cílů vzdělávání, zahrnujících odborné znalosti, dovednosti a další kompetence, a charakteristických profesí, zejména pak profesí regulovaných, které jsou relevantní.

(1) Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu.

(2) Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.

(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž obsah a forma odpovídá profilu studijního programu. Státní závěrečná zkouška může mít více částí; částí může být i obhajoba bakalářské práce. Státní závěrečná zkouška nemůže spočívat jen v obhajobě bakalářské práce.

(4) Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul „bakalář“ (ve zkratce „Bc.“ uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem); absolventům v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři.

(1) Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických i praktických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, nenavazuje magisterský studijní program na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků.

(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, která může mít více částí a jejíž obsah a forma odpovídá profilu studijního programu; částí musí být obhajoba diplomové práce. Státní závěrečná zkouška může spočívat i jen v obhajobě diplomové práce. V oblasti všeobecného lékařství, vojenského všeobecného lékařství, zubního lékařství, vojenského zubního lékařství, veterinárního lékařství a veterinární hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.

(4) Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují tyto akademické tituly:

a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“ uváděné před jménem),

b) v oblasti architektury „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“ uváděné před jménem),

c) v oblasti všeobecného lékařství a vojenského všeobecného lékařství „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“ uváděné před jménem),

d) v oblasti zubního lékařství a vojenského zubního lékařství „doktor zubního lékařství“ (ve zkratce MDDr. uváděné před jménem),

e) v oblasti veterinárního lékařství a veterinární hygieny „doktor veterinární medicíny“ (ve zkratce „MVDr.“ uváděné před jménem),

f) v oblasti umění „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“ uváděné před jménem),

g) v ostatních oblastech „magistr“ (ve zkratce „Mgr.“ uváděné před jménem).

Absolventům studia v magisterských studijních programech v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři.

(5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul „magistr“, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž částí je obhajoba rigorózní práce. Za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky může vysoká škola stanovit poplatek, který činí nejvýše dvojnásobek základu podle § 58 odst. 2; nezaplatí-li uchazeč ve stanovené lhůtě poplatek, platí, že vzal přihlášku zpět. Tito absolventi mají právo za úplatu používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly:

a) v oblasti práva „doktor práv“ (ve zkratce „JUDr.“ uváděné před jménem),

b) v oblasti humanitních, pedagogických, nelékařských zdravotnických a společenských věd „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“ uváděné před jménem),

c) v oblasti přírodních věd „doktor přírodních věd“ (ve zkratce „RNDr.“ uváděné před jménem),

d) v oblasti farmacie „doktor farmacie“ (ve zkratce „PharmDr.“ uváděné před jménem),

e) v oblasti teologie „licenciát teologie“ (ve zkratce „ThLic.“ uváděné před jménem) nebo „doktor teologie“ (ve zkratce „ThDr.“ uváděné před jménem).

(6) O vykonání státní rigorózní zkoušky podle odstavce 5 vydá vysoká škola diplom; tento diplom je veřejnou listinou a je opatřen státním znakem České republiky16) spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován. Vysoká škola vydává diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky zpravidla při akademickém obřadu. V diplomu je vysoká škola oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou jde, bylo-li přiděleno.

(1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění.

(2) Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.

(3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele.

(4) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou spočívající v obhajobě disertační práce. Disertační práce musí zahrnovat původní výsledky tvůrčí činnosti studenta předkládajícího disertační práci uveřejněné způsobem obvyklým pro uveřejňování výsledků výzkumu, vývoje nebo jiných tvůrčích činností obvyklých v příslušném oboru nebo výsledky takto přijaté k uveřejnění. Součástí disertační práce může být umělecký výstup nebo funkční prototyp technického zařízení, patentová přihláška vynálezu nebo technická dokumentace vytvořená při výzkumné, vývojové nebo inovační činnosti nebo jiný aplikačně realizovaný výsledek výzkumu, vývoje nebo inovací.

(5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem).

(6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její fakulty, která má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich fakulty na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu.

(1) Studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program.

(2) Podmínky spolupráce upraví podle odstavce 1 v souladu s ustanoveními tohoto zákona a právních předpisů státu, ve kterém je spolupracující zahraniční vysoká škola ustavena, dohoda zúčastněných vysokých škol, která může zejména upravit přijímání ke studiu, stanovit podrobnosti o organizaci části studia uskutečňované na zahraniční vysoké škole a o podmínkách pro její absolvování, podrobnosti o dokladech o absolvování dané části studia a o uznatelnosti vykonaných zkoušek nebo jiných studijních povinností splněných na zahraniční vysoké škole, o případném společně udělovaném zahraničním akademickém titulu a podrobnosti o akademických právech a povinnostech studenta v souladu s vnitřními předpisy vysoké školy a právními předpisy státu, v němž se studium uskutečňuje.

(3) Absolventům studia ve studijním programu uskutečňovaném v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul, podle § 45 odst. 4, § 46 odst. 4 nebo § 47 odst. 5 a případně také akademický titul zahraniční vysoké školy podle právních předpisů příslušného státu. Ve vysokoškolském diplomu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným současně i na zahraniční vysoké škole.

(1) Vysoká škola bez zbytečného odkladu na svých internetových stránkách nevýdělečně zpřístupňuje veřejnosti bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím elektronické databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zpřístupnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Vysoká škola disertační práci veřejnosti nezpřístupňuje, byla-li již zpřístupněna jiným způsobem.

(2) Bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zpřístupněny veřejnosti způsobem stanoveným vnitřním předpisem vysoké školy. Každý si může ze zpřístupněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.

(3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zpřístupněním své práce veřejnosti podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.

(4) Vysoká škola může odložit zpřístupnění bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce nebo jejich části veřejnosti, a to po dobu trvání překážky pro zpřístupnění31), nejdéle však na dobu 5 let, jde-li o veřejnou nebo soukromou vysokou školu, nebo 15 let, jde-li o státní vysokou školu. Informace o odložení zpřístupnění musí být spolu s odůvodněním zpřístupňovány stejným způsobem jako bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce.

(1) V řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její části nebo státní rigorózní zkoušky nebo její části rozhoduje rektor veřejné vysoké školy, na níž se daná státní zkouška konala.

(2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost vykonání státní zkoušky nebo její části, pokud osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její část jde, nesplnila nebo splnila jen zdánlivě podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její části v důsledku

a) úmyslného trestného činu,

b) úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby porušujícího závažným způsobem právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví, nebo

c) jiného závažného úmyslného nečestného nebo nepoctivého jednání.

(3) Za nesplnění podmínek pro úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její části podle odstavce 2 se považuje i takový případ rozporu mezi objektivním stavem věci a skutečnostmi osvědčovanými vysokoškolským diplomem nebo diplomem o vykonání státní rigorózní zkoušky, kdy byl osobě vydán vysokoškolský diplom nebo diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky, aniž státní zkoušku nebo její část vůbec konala.

(4) Řízení o vyslovení neplatnosti se zahajuje z moci úřední; zahájeno může být rektorem

a) nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byla uvedená osoba odsouzena pro úmyslný trestný čin, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. a), nebo

b) nejpozději do 7 let ode dne vykonání nebo zdánlivého vykonání státní zkoušky nebo její poslední části, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. b) nebo c).

(5) Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti státní zkoušky nebo její části podle odstavce 2, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví.

(6) Součástí podkladů pro rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti je stanovisko přezkumné komise. Přezkumná komise má 7 členů, z toho 6 členů jmenovaných rektorem z profesorů, docentů, mimořádných profesorů nebo dalších odborníků; sedmý člen komise je rektorem jmenován z řad studentů veřejné vysoké školy. Podrobnosti o složení přezkumné komise stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.

(1) Rektor rozhodne v řízení o vyslovení neplatnosti do 150 dnů ode dne jeho zahájení. Přezkumná komise podá své stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy je o něj požádána rektorem. Odchýlí-li se rektor v řízení o vyslovení neplatnosti od stanoviska přezkumné komise, je povinen tuto skutečnost ve svém rozhodnutí odůvodnit.

(2) Proti rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po uplynutí 2 měsíců ode dne oznámení uvedeného rozhodnutí; včasné podání žaloby ve správním soudnictví33) má odkladný účinek.

(3) Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti je pouze osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její část jde.

(1) Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia ve studijním programu nebo její části stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její část šlo, vysokoškolské vzdělání získané absolvováním příslušného studia a příslušný akademický titul; tímto dnem pozbývá platnosti i vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.

(2) Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí rektora o neplatnosti vykonání státní rigorózní zkoušky uvedené v § 46 odst. 5 nebo její části stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její část šlo, příslušný akademický titul. Tímto dnem pozbývá platnosti i diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky.

(3) Přestane-li student navazujícího magisterského nebo doktorského studijního programu splňovat v důsledku účinků rozhodnutí podle odstavce 1 podmínku pro přijetí ke studiu v daném studijním programu stanovenou v § 48 odst. 1 nebo 3, je dnem, kdy toto rozhodnutí nabude účinnosti, vyloučen ze studia v daném studijním programu.

(4) Rozhodnutím podle odstavce 1 osobě uvedené v § 47d odst. 3 postavení studenta nevzniká; rektor veřejné vysoké školy však může v uvedeném rozhodnutí v případech hodných zvláštního zřetele rozhodnout, že osobě, jíž se rozhodnutí týká, vzniká dnem nabytí účinnosti rozhodnutí právo na zápis do studia v jím stanoveném studijním programu dané veřejné vysoké školy nebo její fakulty a následné zahájení studia v prvním ročníku daného studijního programu.

(5) Účinky dřívějších jednání, postupů nebo rozhodnutí učiněných osobou, o jejíž státní zkoušku nebo její část jde, zůstávají vyslovením neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části nedotčeny, a to i pokud je daná osoba učinila při výkonu veřejné moci nebo v rámci výkonu regulované profese nebo činnosti, pro niž se vyžaduje odborná způsobilost spočívající v dosažení vysokoškolského vzdělání prokazovaného vysokoškolským diplomem a dodatkem k diplomu, které pozbyly platnosti podle odstavce 1.

(6) O vydání rozhodnutí o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části je vysoká škola povinna do 1 dne ode dne nabytí účinnosti takového rozhodnutí informovat příslušný uznávací orgán, jde-li o zkoušku konanou v rámci studia studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání.

Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části vedené na soukromé vysoké škole se použijí ustanovení § 47c až 47e obdobně s tím, že příslušnost orgánů soukromé vysoké školy stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy. Účinky rozhodnutí uvedené v § 47e odst. 1 až 5 platí také pro rozhodnutí vydané v přezkumném řízení vedeném na soukromé vysoké škole.

Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části vedené na státní vysoké škole se použijí ustanovení § 47c až 47e obdobně. Účinky rozhodnutí uvedené v § 47e odst. 1 až 5 platí také pro rozhodnutí vydané v řízení o vyslovení neplatnosti vedeném na státní vysoké škole.

(1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati také uchazeči s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

(2) Ke studiu v oblasti umění mohou být výjimečně přijati též uchazeči bez dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři.

(3) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a v oblasti umění též získání akademického titulu.

(4) Uchází-li se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, uchazeč, který získal zahraniční střední vzdělání absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole, v mezinárodní střední škole, v evropské škole působící podle Úmluvy o statutu Evropských škol nebo ve škole, v níž ministerstvo povolilo podle školského zákona plnění povinné školní docházky, prokazuje splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou

a) dokladem o obecném uznání rovnocennosti nebo platnosti zahraničního dokladu o dosažení zahraničního středního vzdělání v České republice, získaným podle školského zákona nebo podle dřívějších právních předpisů,

b) dokladem o udělení Evropského bakalaureátu,

c) dokladem o udělení Mezinárodního bakalaureátu, vydaným International Baccalaureate světovou školou, autorizovanou švýcarskou nadací International Baccalaureate nebo sdruženou v některé asociaci International Baccalaureate světových škol uznané švýcarskou nadací International Baccalaureate,

d) zahraničním dokladem o zahraničním středním vzdělání s maturitní zkouškou, je-li v České republice podle jejích mezinárodních závazků automaticky rovnocenný bez dalšího úředního postupu, nebo

e) zahraničním dokladem o zahraničním středním vzdělání, který byl získán absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole působící podle právních předpisů cizího státu a který v daném cizím státě opravňuje jeho držitele k přístupu ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program; ustanovení § 90 odst. 2 věty poslední a § 90 odst. 3 se použijí obdobně, přičemž vysoká škola může také vyžadovat předložení doplňujících informací o tomto zahraničním středním vzdělání potřebných pro posouzení podle odstavce 6, včetně potvrzení příslušného zahraničního orgánu o tom, že daná zahraniční střední škola byla v době studia uchazeče v uvedeném cizím státě oprávněna poskytovat střední vzdělání, a potvrzení příslušné zahraniční střední školy nebo jiného příslušného zahraničního orgánu o tom, že absolvent studia ve středoškolském vzdělávacím programu dané zahraniční střední školy je v uvedeném cizím státě oprávněn ucházet se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program.

(5) Uchází-li se o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, uchazeč, který získal zahraniční vysokoškolské vzdělání absolvováním studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu na zahraniční vysoké škole, prokazuje splnění podmínky uvedené v odstavci 1 větě třetí nebo v odstavci 3

a) dokladem o obecném uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání v České republice, získaným podle § 89 a 90 nebo podle dřívějších právních předpisů,

b) zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který je v České republice podle jejích mezinárodních závazků rovnocenný bez dalšího úředního postupu, nebo

c) zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který byl získán absolvováním studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu na zahraniční vysoké škole působící podle právních předpisů cizího státu; ustanovení § 90 odst. 2 věty poslední a § 90 odst. 3 se použijí obdobně, přičemž vysoká škola může také vyžadovat předložení doplňujících informací o tomto zahraničním vysokoškolském vzdělání potřebných pro posouzení podle odstavce 6, včetně potvrzení příslušného zahraničního orgánu o tom, že daná zahraniční vysoká škola byla v době studia uchazeče součástí vysokoškolského vzdělávacího systému v uvedeném cizím státě a že byla oprávněna poskytovat vysokoškolské vzdělání v daném zahraničním vysokoškolském studijním programu.

(6) Odstavec 4 písm. e) a odstavec 5 písm. c) lze použít, pokud vysoká škola nemá pochybnosti o získání zahraničního vzdělání uchazečem, doloženého zahraničním dokladem, které

a) dosahuje úrovně středního vzdělání s maturitní zkouškou, jde-li o postup podle odstavce 4 písm. e), nebo

b) splňuje podmínky pro uznání vyplývající z § 90 odst. 5, jež se použijí obdobně, jde-li o postup podle odstavce 5 písm. c).

Vysoká škola může vyzvat uchazeče k prokázání vzdělání způsobem podle odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 5 písm. a).

(7) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s posouzením splnění podmínky pro přijetí ke studiu podle odstavce 4 písm. e) a odstavce 5 písm. c), který činí nejvýše 20 % základu stanoveného podle § 58 odst. 2. Poplatek je příjmem vysoké školy.

(8) Není-li v odstavci 5 písm. c), v odstavci 6 nebo ve větě poslední stanoveno jinak, na postup při prokazování a posuzování splnění podmínky pro přijetí ke studiu podle odstavce 5 písm. c) se nepoužijí § 89 až 90b. Rozhodnutí o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice podle § 89 se v případě podle odstavce 5 písm. c) nevydává a vysoká škola o případném prokázání splnění podmínky řádného ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu nebo řádného ukončení studia v magisterském studijním programu způsobem podle odstavce 5 písm. c) učiní záznam do spisu vedeného v přijímacím řízení. Záznam do spisu vedeného v přijímacím řízení vysoká škola učiní i o případném prokázání splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou způsobem podle odstavce 4 písm. e). Na zahraniční doklady podle odstavce 4 písm. b) až e) a podle odstavce 5 písm. b) a c) a ověření pravosti podpisů a otisků razítek na originálech dokladů se § 90 odst. 4 použije obdobně.

(1) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy; v případě přijímání ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, též podmínky týkající se příbuznosti studijních programů nebo počtů kreditů získaných během studia ve vybraných typech předmětů. Kredity se přitom rozumí kvantitativní vyjádření studijní zátěže určité části studia. Kromě toho může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších. Další podmínkou přijetí ke studiu, vyžaduje-li to povaha studijního programu, může být i zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu. Zdravotní způsobilost uchazeče se posuzuje ve vztahu k požadavkům na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu, které jsou vysokou školou nebo fakultou zveřejňovány podle odstavce 5; text zveřejněných požadavků na zdravotní způsobilost předloží uchazeč poskytovateli zdravotních služeb před posouzením zdravotní způsobilosti. Zdravotní způsobilost uchazeče o studium posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost; není-li uchazeč o studium u takového poskytovatele registrován, zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává kterýkoliv poskytovatel v uvedených oborech. Posuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Jde-li o studium ve studijním programu se zaměřením na sport nebo tělesnou výchovu, vydává lékařský posudek poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství.

(2) Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu musí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

(3) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí

a) uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí anebo absolvovali akreditovaný nebo autorizovaný vzdělávací program nebo jeho část ve vyšší odborné škole nebo studují akreditovaný nebo autorizovaný vzdělávací program ve vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí, nebo

b) příjemců stipendia nebo uchazečů o stipendium v rámci realizace programů poskytování rozvojových vládních stipendií ke studiu na vysokých školách v České republice, schválených vládou na základě zákona o zahraniční rozvojové spolupráci, nebo programů vyhlašovaných ministerstvem podle § 91b.

(4) Splnění podmínek stanovených podle odstavců 1 a 3 se ověřuje, a to zpravidla přijímací zkouškou.

(5) Vysoká škola nebo fakulta zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však čtyřměsíčním, lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání v listinné nebo elektronické podobě, podmínky přijetí podle odstavců 1 a 3, termín a způsob ověřování jejich splnění, a pokud je součástí ověřování požadavek přijímací zkoušky, také formu a rámcový obsah zkoušky a kritéria pro její vyhodnocení. Je-li podmínkou přijetí ke studiu zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu, zveřejní vysoká škola nebo fakulta rovněž požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny ve veřejné části internetových stránek vysoké školy nebo fakulty. Stejným způsobem musí být zveřejněn nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu. Tyto povinnosti se nevztahují na přijímání podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3 písm. b).

(6) Je-li udělena akreditace studijního programu Akreditačním úřadem nebo schválen studijní program k uskutečňování na základě institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, nemusí vysoká škola nebo fakulta v zájmu zachování začátku akademického roku dodržet čtyřměsíční lhůtu pro podání přihlášek ke studiu. V takovémto případě může být lhůta pro podání přihlášek ke studiu kratší, nejméně však jednoměsíční. Ostatní podmínky uvedené v odstavci 5 zůstávají nezměněny.

(1) Přijímací řízení se zahajuje doručením přihlášky ke studiu vysoké škole nebo její fakultě, která uskutečňuje příslušný studijní program. V přihlášce uchazeč vždy uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště mimo území České republiky; cizinec uvede též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství. Účastníkem přijímacího řízení je pouze uchazeč, o jehož přihlášku ke studiu jde.

(2) O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, rozhoduje děkan fakulty. O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor.

(3) Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán určený vnitřním předpisem soukromé vysoké školy.

(4) Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů od ověření podmínek pro přijetí ke studiu. Vysoká škola není povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět uchazeče o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

(5) Uchazeč má právo nahlížet do spisu až po oznámení rozhodnutí. Vysoká škola může namísto umožnění nahlížet do spisu poskytnout uchazeči kopii spisu.

(6) O odvolání uchazeče proti rozhodnutí rozhoduje rektor. Rektor v odvolacím řízení přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty a s podmínkami přijetí ke studiu stanovenými vysokou školou nebo fakultou.

(7) Do 15 dnů po skončení přijímacího řízení zveřejní vysoká škola nebo fakulta zprávu o jeho průběhu. Pokud jsou součástí přijímacího řízení i písemné přijímací zkoušky, uvede ve zprávě základní statistické charakteristiky všech jejích částí.

(8) Vysoká škola nebo fakulta zpracovává a poskytuje údaje o uchazečích pro účely statistických zjišťování v souladu se zvláštním předpisem15a).

(1) Oznámením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě a formou stanovenou vysokou školou nebo její fakultou. Zapsal-li se uchazeč do studia před uplynutím lhůty pro podání odvolání proti rozhodnutí o přijetí ke studiu, platí, že se práva podat odvolání zápisem vzdal. Zapsal-li se uchazeč do studia po podání odvolání v průběhu odvolacího řízení, odvolací řízení je zápisem do studia zastaveno; usnesení o zastavení řízení se nevydává.

(2) Zápis se koná na vysoké škole nebo její fakultě, která uskutečňuje příslušný studijní program.

(1) Studium je členěno zejména na semestry, ročníky nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin.

(2) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví rektor.