§ 2 vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se upravují některé podrobnosti o zjišťování průměrného výdělku – Odpracované dny
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se upravují některé podrobnosti o zjišťování průměrného výdělku · 112/1975 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 112/1975 Sb. definuje, co se považuje za odpracovaný den pro účely prodloužení rozhodného období a použití pravděpodobného výdělku, a stanovuje zvláštní pravidlo pro zjišťování průměrného výdělku u pracovníků s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. (§ 2 zákona č. 112/1975 Sb., vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se upravují některé podrobnosti o zjišťování průměrného výdělku, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Odpracované dny
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…rozvrženu nerovnoměrně na jednotlivé týdny nebo který ji má rozvrženu na méně než pět dnů v týdnu,22) se zjišťuje po odpracování 70 dnů“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…který ji má rozvrženu na méně než pět dnů v týdnu,22) se zjišťuje po odpracování 70 dnů“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 112/1975 Sb.
(1) Pro posouzení, zda se prodlužuje rozhodné období17) a pro posouzení, zda se použije pravděpodobného výdělku,18) považuje se za odpracovaný den, v němž pracovník
a) konal práci podle rozvrhu směn,19)
b) vybíral si náhradní volno,20)
c) měl neomluvenou nepřítomnost v práci.
Přitom se nepřihlíží ke kalendářním měsícům, které se do rozhodného období nezapočítávají.21)
(2) Průměrný výdělek u pracovníka, který má pracovní dobu rozvrženu nerovnoměrně na jednotlivé týdny nebo který ji má rozvrženu na méně než pět dnů v týdnu,22) se zjišťuje po odpracování 70 dnů; do té doby se místo průměrného výdělku používá pravděpodobného výdělku.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Definice odpracovaného dne: Za odpracovaný den se považuje nejen den, kdy pracovník skutečně konal práci, ale i den, kdy si vybíral náhradní volno nebo měl neomluvenou nepřítomnost.
- Vliv na rozhodné období: Tyto dny jsou relevantní pro posouzení, zda se prodlužuje rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku.
- Pravděpodobný výdělek: Pokud pracovník s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou neodpracoval alespoň 70 dnů, použije se pro výpočet průměrného výdělku tzv. pravděpodobný výdělek.
- Vyloučení kalendářních měsíců: Při posuzování odpracovaných dnů se nepřihlíží k těm kalendářním měsícům, které se do rozhodného období nezapočítávají.
Na co si dát pozor
- Definice "odpracovaného dne" je širší než jen skutečný výkon práce a zahrnuje i neomluvenou nepřítomnost.
- U pracovníků s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby je kritická hranice 70 odpracovaných dnů pro přechod z pravděpodobného na skutečný průměrný výdělek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 353 Rozhodné období (Zákon zákoník práce)§ 104 Dovolená za odpracované dny (Zákoník práce)§ 6 Odpracované dny (Vyhláška federálního ministerstva práce )§ 63e Evidence pracovní doby (Zákon o námořní plavbě)§ 6 (Vyhláška federálního ministerstva práce )