Novela Zákon o státní sociální podpoře od 2025-10-01: co se mění

§ 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ (1) Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu rodiny v souvislosti s narozením dítěte a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji péčí o něj i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech stanoveném případě poskytuje v závislosti na výši příjmu. (2) Náklady na státní sociální podporu hradí stát. (3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti státních sociálních dávek uvedených v § 21).

§ 2 Dávky státní sociální podpory jsou a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu 1. přídavek na dítě, 2. příspěvek na bydlení, 3. porodné, b) ostatní dávky 1. rodičovský příspěvek, 2. b) porodné a c) pohřebné.

§ 3 Okruh oprávněných osob (1) Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě (dále jen „osoba“), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované a) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu1c), jde-li o státní občany České republiky, nebo b) mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), jde-li o cizince, podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště. (2) Dávky státní sociální podpory dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou a) cizinci hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu1e), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení, b) cizinci narozenými na území České republiky a hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu1e), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku, c) b) nezletilými cizinci svěřenými na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče, d) c) cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu1f), e) d) rodinnými příslušníky cizince uvedeného v písmenu d), c), kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu1f), f) e) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu1g), g) f) cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana1h), h) g) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu56), i) h) cizinci, kterým byla vydána zaměstnanecká karta podle zvláštního právního předpisu66), i) cizinci, na které se vztahuje ustanovení § 98 písm. u) zákona o zaměstnanosti, j) cizinci zaměstnanými na území České republiky nebo cizinci, kteří již byli zaměstnaní na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání4), pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu67), k) rodinnými příslušníky68) cizinců uvedených v písmenech f), e), g), h), i) a j), pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu67), l) osobami, jejichž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie1) nebo osobami zaměstnanými, samostatně výdělečně činnými, osobami ponechávajícími si takové postavení a jejich rodinnými příslušníky majícími právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69), podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště. Podmínka bydliště se neuplatní u osob uvedených v písmenu l). (3) Přídavek na dítě Rodičovský příspěvek dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní společně posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou nezaopatřenými dětmi cizinců, cizinci, kterým byla vydána alespoň na dobu devíti měsíců karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance74) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie75) a jsou převedeni do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, a těmto nezaopatřeným dětem a s nimi společně posuzovaným osobám nebo jejich rodinní příslušníci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu68), a pokud tyto nezaopatřené děti a s nimi společně posuzované osoby tito rodinní příslušníci mají na území České republiky zároveň bydliště. (4) Rodičovský Pohřebné dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou a) cizinci, kterým bylo vydáno krátkodobé vízum za účelem sezónn

§ 4 Příjem rozhodný pro přiznání dávky Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) b) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen „rozhodný příjem“). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.

§ 5 (1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu podle tohoto zákona považují a) z příjmů, příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob se považují za příjmy pro stanovení rozhodného příjmu podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy: 1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební účely podle zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8, 2. příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8, 3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů, 4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v hazardních hrách a výher z reklamních soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na dávce státní sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy, b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, tyto příjmy: 1. příjem přijatý v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala, 2. výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3c), 3. příjmy z prodeje podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu pěti let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, 4. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu3e), 5. náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů3i), 6. příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření, 7. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky, 8. příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů, 9. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších v pomoci.

§ 6 Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je a) u příspěvku na bydlení a přídavku na dítě období kalendářního čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje, b) u porodného kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo.

§ 7 (1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, porodného a rodičovského příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro účely přídavku na dítě nebo porodného, může být současně posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení podle odstavce 5, jsou-li splněny podmínky pro takový postup. příspěvku. (2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak, a) nezaopatřené děti (§ 11), b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner31a) rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby, c) manželé, partneři31a) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b), d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. (3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé péče obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1c) ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně, c) manželé, partneři žijící v registrovaném partnerství. (4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení. (5) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, vymezené podle zvláštního právního předpisu upravujícího životní a existenční minimum76). (6) Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží. (7) posuzované. (6) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič, který žije v registrovaném partnerství31a). (8) (7) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 2 a 3 a 5 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu. (9) (8) Osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání ochranného opatření zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. (9) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje rozhodnutí soudu o a) svěření dítěte do péče jiné osoby32), b) osvojení dítěte33), c) předání dítěte do péče budoucíh

§ 10 Výdělečná činnost (1) Výdělečnou činností se rozumí činnost a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění, b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,38) nebo c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu. (2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1. (3) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí započte se v tom rozhodném období, v němž byl vyplacen. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice pro přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 9 obdobně. první den rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů3), přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným pro účely daně z příjmů.

§ 11 Nezaopatřené dítě (1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení58). (2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. (3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.

§ 12 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání (1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje: a) studium na středních a vysokých školách v České republice,10) s výjimkou 1. studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, 2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením38a) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti10a), c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice; výjimky podle písmene a) bodů 1 a 2 platí obdobně, d) studium na zahraniční vysoké škole70), škole, uskutečňované na území České republiky, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice, e) studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky v rámci spolupráce s danou zahraniční vysokou školou českou právnickou osobou (dále jen „pobočka zahraniční vysoké školy“), pokud je takové studium podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice, f) studium v České republice, které je podle § 15 svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium, g) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v České republice v případě, že 1. vzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona64), nebo 2. se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území České republiky při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států, h) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let, i) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů65). (2) Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium a) na středních školách a konzervatořích,39) zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení,40) b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,41) c) na vyšších odborných školách42) zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.40) (3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.43) (4) Při rozhodování ve věcech podle odstavce 1 písm. c), d) nebo e) se pravidla stanovená zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení pro řízení o postavení studia na středních, vyšších odborných nebo vysokých školách v cizině nebo studia na zahraničních vysokých školách nebo v pobočkách zahraničních vysokých škol na území České republiky na roveň studia na středn středních

§ 13 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§ 12 odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. (2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,44) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium; c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia45) nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno jinak. (3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10, b) dítě mělo bylo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu vedeno v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,4) evidenci uchazečů o zaměstnání, c) výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu vedení v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) evidenci uchazečů o zaměstnání na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc, d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.46) Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.

§ 14 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium. (2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá není po celý kalendářní měsíc nárok na podporu vedeno v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, evidenci uchazečů o zaměstnání, c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, d) doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená10c).

§ 16 DÁVKY (1) Za povinnou školní docházku11) se pro účely tohoto zákona považuje též a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,11a) b) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,11b) c) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání,11c) d) kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání.11d) (2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky. Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu bylo po celý kalendářní měsíc vedeno v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až c). evidenci uchazečů o zaměstnání. Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání. ČÁST TŘETÍ HLAVA PRVNÍ PÁTÁ

§ 30b Podmínka osobní celodenní péče o dítě (1) Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle § 30 odst. 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž a) se dítě narodilo, b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 10 9 a 11), 10), s výjimkou pěstounské péče na přechodnou dobu37), d) dítě dosáhlo věku 3 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1, e) dítě nebo rodič zemřeli, f) rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu (zařízení), v němž bylo dítěti poskytováno plné přímé zaopatření anebo převzal dítě z péče poskytovatele zdravotních služeb, které trvalo déle než 3 kalendářní měsíce. (2) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče déle než 3 kalendářní měsíce, nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce poskytování lůžkové péče. V této době však může rodič provést volbu podle § 30 odst. 3. Věta první neplatí, jestliže rodič o dítě umístěné ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče osobně celodenně a řádně pečuje. (3) Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění. Jako nárok na nemocenské podle věty první se posuzuje nárok na náhradu uvedenou v § 5 4 odst. 1 písm. b) bodu 53i). 6 zákona o dávce státní sociální pomoci.

§ 31 PORODNÉ (1) Rodinou se pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle § 7 odst. 1 až 4 a odst. 6 až 11. 10. Pro nárok na rodičovský příspěvek musí podmínka trvalého pobytu a bydliště na území České republiky být splněna jen u oprávněné osoby a u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek. (2) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, s výjimkou svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu37), dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera31a). Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek nezletilá osoba, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud nerozhodl o pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého rodiče. Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek osoba, u které soud rozhodl o omezení její svéprávnosti v oblasti výkonu rodičovské odpovědnosti, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud u tohoto rodiče rozhodl o zachování výkonu povinnosti a práva péče o dítě. (3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje dětskou skupinu, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 120 hodin v kalendářním měsíci, b) rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil; docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let. HLAVA OSMÁ

§ 45 Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče (1) Nárok na porodné má také osoba, která převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů dítě do 1 roku jeho věku, a toto dítě bylo prvním nebo druhým dítětem této osoby, bez ohledu na to, zda první dítě porodila nebo převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Nárok na porodné vzniká dnem převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů, přičemž dnem převzetí se rozumí den právní moci rozhodnutí o převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Podmínkou je, že rozhodný příjem v rodině této osoby nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70. (2) Nárok na porodné podle odstavce 1 náleží i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci dítěte podle § 44. (3) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě převzaté do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, jde-li o rozhodnutí podle § 7 odst. 10 9 písm. a), b) a d). (4) V případě svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů manželům náleží porodné jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná.

§ 47 POHŘEBNÉ (1) Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb a) dítěti, které ke dni smrti bylo nezaopatřeným dítětem a splnilo podmínky uvedené v § 3 odst. 1, 2 nebo 5, 4, b) osobě, která ke dni smrti byla rodičem nezaopatřeného dítěte a splnila podmínky uvedené v § 3 odst. 1, 2 nebo 5, 4, nebo c) plodu po potratu nebo plodu po umělém přerušení těhotenství v případě, že bylo provedeno ze zdravotních důvodů postupem podle zákona o umělém přerušení těhotenství, a pokud plod byl vydán k pohřbení postupem podle zákona o pohřebnictví. (2) Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a). (3) Podmínka trvalého pobytu a bydliště podle § 3 se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené.

§ 51 (1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. Je-li přídavek na dítě vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže se nejpozději do konce prvního Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí prokáže výše rozhodných příjmů za rozhodné období. Neprokáže-li se do této doby rozhodný příjem, zastaví se výplata přídavku na dítě od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měl přídavek na dítě vyplácet, nárok na dávku zaniká. (2) Pro podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na výplatu přídavku na dítě tutéž dávku ve zvýšené výměře se prokazuje vedle výše rozhodných příjmů, také druh těchto příjmů podle § 18 odst. 2, který zakládá nárok na zvýšenou výměru přídavku na dítě. Je-li přídavek na dítě ve zvýšené výměře vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, vyšší výměře, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže se nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí prokáže výše a druh rozhodných příjmů za rozhodné období. Neprokáže-li se do této doby druh rozhodných příjmů, vyplatí se přídavek na dítě kalendářní měsíc dávka ve výši podle § 18 odst. 1. Neprokáže-li se do této doby ani výše rozhodných příjmů, postupuje se podle odstavce 1 věty třetí a čtvrté. (3) Pokud trvá nárok na přídavek na dítě i za čtvrté čtvrtletí kalendářního roku, náleží výplata odpovídající vyšší výměře dávky. (2) Nedosahují-li dávky pouze tehdy, jestliže je pro nárok na tuto dávku prokázáno trvání podmínky nezaopatřenosti dítěte. Neprokáže-li se nezaopatřenost dítěte do 30. září daného kalendářního roku, zastaví se výplata přídavku na dítě od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat nezaopatřenost dítěte, pokud měsíc částky 50 Kč, náležejí v odůvodněných případech krajská pobočka Úřadu práce neumožní prokázání nezaopatřenosti dítěte v pozdějším termínu. Neprokáže-li se nezaopatřenost dítěte ani do konce tohoto čtvrtého kalendářního čtvrtletí, nárok na přídavek na dítě zaniká. (4) Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle výše zmíněných odstavců nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle výše zmíněných odstavců, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě přiznat podle věty první a druhé nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první. (5) Příspěvek na bydlení se vyplácí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na tuto dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni 1. nebo 3. kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty druhé, zastaví se výplata příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měla uvedená dávka vyplácet, nárok na příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení vět druhé až čtvrté se vztahují také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 4. (6) Splňuje-li oprávněn částce.

§ 54 (1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak. (2) Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) v bodu 1 rodičovský příspěvek zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1 a v § 62 odst. 5. 4. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce. (3) Nárok na dávku uvedenou v § 2 písm. a) bodu 3, § 2 písm. b) bodu 2 nebo c) zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku a) ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44, b) ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45, c) ode dne pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a), jde-li o pohřebné podle § 47. Roční lhůta neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1. (4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde-li o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního právního předpisu48b). Ustanovení věty první neplatí také, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek ženy po dobu, po kterou tato ve výkonu vazby má u sebe své dítě a stará se o něj podle zvláštního právního předpisu48d).

§ 56 Výplata dávek (1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při stanovení rozhodného příjmu podle § 7, jde-li o dávky poskytované dávku poskytovanou v závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7 odst. 2. (2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1. (3) Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví. Díl třetí

§ 57 Výplata dávek (1) Dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1 Rodičovský příspěvek se vyplácejí vyplácí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, náležel, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období. (2) Dávky uvedené v § 2 písm. a) bodu 3, b) a § 2 písm. b) bodu 2 c) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána. (4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 59 (1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky a) zákonný zástupce nebo opatrovník oprávněné osoby, pokud nejde o případy uvedené v písmenech b) až d), b) jiná osoba, jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy uvedené v písmenech c) a d), c) osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření, jde-li o výplatu dávky podle § 19 odst. 2, nejde-li o případ uvedený v písmenu d), d) ústav (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření tohoto ústavu (zařízení). (2) Krajská pobočka Úřadu práce namísto příjemců dávky uvedených v odstavci 1 ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat. přijímat; souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tento souhlas podat. (3) Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby. osoby s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tyto pokyny udělovat. (4) Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. (5) Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí. (6) (5) Příspěvek na bydlení nebo jeho část lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nákladů na bydlení, a to tak, že plátce příspěvku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb nebo poskytovateli energií. V případě, že vlastník jednotky jako poskytovatel služeb neuhradil společenství vlastníků jednotek zálohu za služby spojené s užíváním bytu a příspěvek do fondu oprav, považuje se pro účely tohoto zákona za poskytovatele služeb nájemci společenství vlastníků jednotek.

§ 61 Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby, příjemce dávky a osoby společně posuzované (1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu. (2) Byl-li žadatel o dávku nebo příjemce dávky vyzván příslušným orgánem státní sociální podpory, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže byl žadatel o dávku nebo příjemce byl dávky ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn. (3) Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce a) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, b) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce změny ve skutečnostech, které osvědčila podle písmene a). (4) Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) na požádání oprávněné osoby. Pokud osoba společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a), je krajská pobočka Úřadu práce povinna vyzvat společně posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do osmi dnů ode dne vyzvání; krajská pobočka Úřadu práce může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro splnění uvedených povinností dobu delší než osm dnů. Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do osmi dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo. (5) Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným orgánem státní sociální podpory k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené orgánem, který uvedenou povinnost uložil. Výplata dávky může být zastavena nebo dávka může být odejmuta, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

§ 63 Povinnosti státních orgánů a dalších osob (1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (dále jen „povinná osoba“), jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem státní sociální podpory a nejde o případy posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení58), platí o úhradě zdravotních výkonů poskytovaných poskytovateli zdravotních služeb zvláštní předpisy.19) (2) Poskytnutí údajů podle odstavce 1 správcem daně z příjmů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. (3) Ministerstvo práce a sociálních věcí může s povinnou osobou uzavřít dohodu, na jejímž základě budou orgány státní sociální podpory činit výzvy podle odstavce 1 a povinná osoba bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva orgánu státní sociální podpory ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí povinná osoba. Za přihlášení povinné osoby do informačního systému se považuje i automatizovaný přístup povinné osoby do informačního systému technickými prostředky bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému povinná osoba ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti povinné osoby činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat a) specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů, b) způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému. (3) (4) Jestliže je podle odstavce 1 vyzván zaměstnavatel k doručení potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1 4 zákona o dávce státní sociální pomoci oprávněné osoby nebo osoby s ní společně posuzované v rozhodném období, je povinen doručit toto potvrzení orgánu státní sociální podpory do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku79), je povinen potvrzení o výši rozhodného příjmu doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené orgánem státní sociální podpory nebo využitím informačního systému. Zaměstnavatel je povinen doručit potvrzení podle věty druhé podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální podpory a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou. Nesplňuje-li potvrzení o výši příjmu tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán státní sociální podpory je povinen upozornit zaměstnavatele, který mu doručil potvrzení o výši příjmu, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto potvrzení nepřihlíží. Věty první, druhá a čtvrtá se vztahují i na dodavatele plynu nebo elektřiny, je-li vyzván k doručení potvrzení o výši nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, anebo potvrzení o výši přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen. Dodavatel plynu nebo elektřiny je povinen doručit potvrzení podle věty páté podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální podpory a dodavatelem plynu nebo elektřiny a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví (5) Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou. (4) Jestliže je správcem informačního systému o dávkách státní orgány sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Právnické a fyzické osoby uvedené jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a ve lhůtách určených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v odstavci 1 mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlče elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. V

§ 63a Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob (1) Jestliže další fyzická nebo právnická osoba (§ 63 odst. 1) nepředložily na výzvu orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly nesprávné, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, jsou další fyzické nebo právnické osoby povinny jej nahradit. Věta první se vztahuje i na státní orgány, jde-li o plnění jejich povinností podle § 63 jako zaměstnavatele osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. Ustanovení § 62 odst. 4 5 a § 62 odst. 6 a odst. 7 věta první platí zde obdobně. (2) Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a osoby uvedené v § 61, odpovídají krajské pobočce Úřadu práce, která dávku vyplatila, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Ustanovení § 62 odst. 3 věta druhá a třetí a odst. 4 a 6 platí zde obdobně.

§ 64 (1) Zaměstnanci České republiky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být uvedení zaměstnanci zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány státní sociální podpory při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon20) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob. (3) Orgány státní sociální podpory jsou povinny na žádost poskytovat a) orgánům sociálního zabezpečení49) a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle podle zvláštního právního předpisu58) údaje o nezaopatřenosti dítěte, obecním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí, b) správcům daně50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní, c) zdravotním pojišťovnám51) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, d) orgánům činným v trestním řízení53) údaje potřebné pro trestní řízení, e) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení, f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona54) ke kontrole činností orgánů státní sociální podpory údaje potřebné k provádění této kontroly, g) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob. (4) Orgány státní sociální podpory jsou povinny poskytnout veřejnému ochránci práv, ochránci práv dětí, jejich zástupci a jimi pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí informace, které si vyžádají v souvislosti s plněním úkolů při výkonu jim svěřené působnosti podle zvláštního zákona. (5) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány státní sociální podpory získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost. (6) Krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávce, je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena. (7) Příslušná krajská pobočka Úřadu práce je povinna pro účely přiznání stipendia podle zvláštního právního předpisu54a) na žádost oprávněné osoby, která pobírá přídavek na dítě, písemně sdělit, že příjem za třetí kalendářní čtvrtletí roku rozhodný pro přiznání přídavku na dítě nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50.

§ 65 Kontrolní činnost (1) Orgány státní sociální podpory, které o dávce rozhodují nebo ji vyplácí, popřípadě orgány státní sociální podpory příslušné rozhodovat, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány, není-li dále stanoveno jinak. (2) Zaměstnanci zařazení v orgánech státní sociální podpory uvedených v odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63. Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. Věta druhá platí obdobně pro oprávnění kontrolovat státní orgán, který plní povinnosti podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. (3) Zaměstnanci orgánu státní sociální podpory jsou oprávněni na základě souhlasu žadatele o příspěvek na bydlení nebo příjemce příspěvku na bydlení v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, které osoba a s ní společně posuzované osoby užívají, a to s cílem provádět šetření v místě pro zjištění podmínek nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši. Pokud žadatel o příspěvek na bydlení nebo příjemce příspěvku na bydlení nebo osoba společně posuzovaná nedá souhlas se vstupem do obydlí, nebo znemožní provedení šetření v místě k ověření skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení nebo jeho výši, orgán státní sociální podpory příspěvek na bydlení nepřizná nebo odejme; rozhodnutí o odejmutí může být prvním úkonem ve správním řízení. Díl čtvrtý Oddíl 1

§ 65a Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba, s výjimkou osob uvedených v odstavci 2, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo nesplní povinnost doručit ve stanovené lhůtě potvrzení podle § 63 odst. 3 dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené orgánem státní sociální podpory nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy stanovenými podle § 63 odst. 3. (2) Fyzická osoba, kterou je oprávněná osoba, osoba společně posuzovaná nebo příjemce dávky, se dopustí přestupku tím, že se nepodrobí ve stanovené lhůtě vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření v případech uvedených v § 61 odst. 5. (3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč. Oddíl 2

§ 65b Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo nesplní povinnost doručit ve stanovené lhůtě potvrzení podle § 63 odst. 3 dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené orgánem státní sociální podpory nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy stanovenými podle § 63 odst. 3. (2) Je-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba příjemcem dávky, dopustí se přestupku, jestliže nesplní ohlašovací povinnost uvedenou v § 61 odst. 1 nebo nesplní povinnost vyhovět výzvě podle § 61 odst. 2. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 250 100 000 Kč. Oddíl 3

§ 67 Zahájení řízení (1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušné krajské pobočce Úřadu práce na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádost lze podat nejdříve 60 dnů přede dnem, od kterého oprávněná osoba o dávku státní sociální podpory žádá. (2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední krajskou pobočkou Úřadu práce. Řízení se nevede v případě změny výše dávky, jejího odnětí nebo zastavení výplaty dávky podle § 61, v případě změny výše příspěvku na bydlení v důsledku změny výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, nebo částek normativních nákladů na bydlení 61 a v případě výplaty rozdílu mezi výší rodičovského příspěvku a dávek nemocenského pojištění podle § 30b odst. 3; o těchto skutečnostech se vydává oznámení. 3. Řízení o změně výše dávky a řízení o zastavení její výplaty se nevede v případě vyplacení zbývající částky rodičovského příspěvku podle § 30 odst. 6 a § 30a odst. 1; o této skutečnosti se vydává oznámení. 1. (3) Řízení o volbě nároku podle § 30 se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby, pokud tato osoba o volbu nároku nepožádala v písemné žádosti o přiznání rodičovského příspěvku. (4) Pokud není oprávněná osoba svéprávná55) jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení). Jde-li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena. Brání-li zletilé oprávněné osobě duševní porucha samostatně právně jednat, může ji v řízení o dávkách zastupovat člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování této osoby bylo schváleno soudem72). (5) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 2b odst. 1, lze žádost podle odstavců 1 až 3 podat též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Řízení o žádosti je v případech uvedených ve větě první zahájeno dnem podání žádosti v provozovně držitele poštovní licence.

§ 69 Vydávání rozhodnutí (1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu, nejde-li o případy uvedené v § 67 odst. 2 větě druhé, b) dávka byla odejmuta, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 až 3 a 5 a v § 67 odst. 2 větě druhé, c) výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 30 odst. 6, § 30a odst. 1, § 51 odst. 1 až 3 a 5, § 58 odst. 2 a v § 67 odst. 2 větě druhé, d) jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst. 6, 5, e) přichází v úvahu více oprávněných a krajská pobočka Úřadu práce rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, nebo bude-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodovat o zvláštním příjemci podle § 59, f) se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 7, 6, g) jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30. (2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 7 6 a proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti zákona podle § 30c odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení.

§ 70 (1) Rozhoduje-li krajská pobočka Úřadu práce o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinna žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši, není-li dále stanoveno jinak. Písemné oznámení se nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a v případech zastavení výplaty dávky podle § 51 odst. 2 věty čtvrté, odst. 3 věty druhé a odst. 5 vět třetí a páté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou. (2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 15 dnů ode dne výplaty a) první splátky dávky rodičovského příspěvku po jejím jeho přiznání nebo ode dne výplaty dávky, porodného nebo pohřebného, b) první splátky rodičovského příspěvku po změně jeho výše, nebo c) zbývající částky rodičovského příspěvku spolu s částkou náležející za předcházející kalendářní měsíc podle § 30 odst. 6, d) zbývající částky rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1. (3) V případech podle § 67 odst. 2 věty druhé lze uplatnit námitky do 15 dnů ode dne první splátky dávky po změně její výše nebo ode dne odnětí nebo zastavení výplaty dávky. (4) Námitky se podávají písemně u příslušné krajské pobočky Úřadu práce, která dávku přiznala. Krajská pobočka Úřadu práce vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o dávce. K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží. (5) Oznámení se nedoručuje, dojde-li ke změně dávky z důvodu zvýšení částek životního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima. Pro podání námitek platí odstavce 2 až 4 obdobně. (6) O zvýšení či snížení přídavku na dítě provede krajská pobočka Úřadu práce na základě získaných údajů pouze záznam, který založí do spisu. Proti tomuto postupu lze uplatnit námitky, pro jejichž podání platí odstavce 2 až 4 obdobně.

§ 70a Vyhotovování písemností Při vyhotovení oznámení a dalších písemností s použitím automatizované výpočetní techniky informačního systému o dávkách státní sociální podpory mohou být tato oznámení a další tyto písemnosti vydány s předtištěným razítkem úřadu a s předtištěným jménem, příjmením a funkcí oprávněné osoby. Předchozí věta neplatí, jde-li o vyhotovení a vydání rozhodnutí.

§ 81 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17 až 29 a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. 1a) § 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 1b) Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. 1c) § 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. 1d) § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. § 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. § 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 1e) § 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 350/2005 Sb. § 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb. 1f) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 1g) § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb. 1h) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. 3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb. 3b) § 61 odst. 4 a § 131 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb. 3c) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 3d) Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 3e) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3f) § 117 a 118 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 254/2002 Sb. § 102 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 436/2004 Sb. 3g) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb. 3h) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 3i) Například § 192 zákoníku práce. 4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 4a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. 5) § 14 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. 6) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/198